The power of vulnerability | Brené Brown | TED

Překladatel: Adam Hlavka Korektor: Štefan Švec

Začala bych tímhle:

So, I'll start with this: a couple years ago, an event planner called me

před pár lety mi zavolala jedna organizátorka akcí,

protože jsem měla mít někde řeč.

because I was going to do a speaking event.

Zavolala mi a řekla:

And she called, and she said,

"Zrovna zápasím s tím, jak

"I'm really struggling with how to write about you on the little flyer."

vás mám popsat na našem malém letáčku."

And I thought, "Well, what's the struggle?"

A já si pomyslela, "dobře, kde je problém?"

A ona řekla,"Viděla jsem vás mluvit

And she said, "Well, I saw you speak,

a asi vás nazvu výzkumnicí,

and I'm going to call you a researcher, I think,

but I'm afraid if I call you a researcher, no one will come,

ale bojím se, že pokud to udělám, nikdo nepřijde,

protože si budou myslet, že jste nudná a irelevantní,"

because they'll think you're boring and irrelevant."

(Smích)

(Laughter)

OK.

And I was like, "Okay."

And she said, "But the thing I liked about your talk

A řekla: "Ale to, co se mi líbí na vašem přednášení

je, že jste vypravěčka.

is you're a storyteller.

So I think what I'll do is just call you a storyteller."

Takže vás asi nazvu vypravěčkou."

And of course, the academic, insecure part of me

A samozřejmě ta akademická, nejistá část mě samé

was like, "You're going to call me a what?"

řekla: "Jak že mě to nazvete?"

A ona řekla,"Nazvu vás vypravěčkou."

And she said, "I'm going to call you a storyteller."

And I was like, "Why not 'magic pixie'?"

A já odpověděla,"Proč ne rovnou kouzelným skřítkem?"

(Laughter)

(Smích)

I was like, "Let me think about this for a second."

A potom jsem dodala, "nechte mě o tom ještě chvíli přemýšlet!"

Snažila jsem sebrat kuráž.

I tried to call deep on my courage.

And I thought, you know, I am a storyteller.

A pomyslila si, no tak jsem vypravěčkou.

I'm a qualitative researcher.

Dělám kvalitativní výzkumy.

I collect stories; that's what I do.

Shromažďuji příběhy, to je moje práce.

And maybe stories are just data with a soul.

A příběhy jsou možná jen data s duší.

And maybe I'm just a storyteller.

Možná jsem tedy prostě vypravěčkou.

And so I said, "You know what?

A tak jsem řekla, "Víte co?

Why don't you just say I'm a researcher-storyteller."

Proč prostě neřeknete, že jsem výzkumnice-vypravěčka."

And she went, "Ha ha. There's no such thing."

A ona řekla, "Haha, taková věc neexistuje."

(Laughter)

(Smích)

So I'm a researcher-storyteller, and I'm going to talk to you today --

Takže jsem výzkumnicí-vypravěčkou

a dneska k vám budu mluvit --

we're talking about expanding perception --

mluvíme o rozšiřování obzoru a vnímání --

and so I want to talk to you and tell some stories

Takže dneska bych k vám ráda mluvila, vyprávěla pár příběhů

o části svého výzkumu,

about a piece of my research that fundamentally expanded my perception

který mi výrazně rozšířil obzory

and really actually changed the way that I live and love

a skutečně změnil způsob, jakým žiji a miluji,

and work and parent.

to, jak pracuji a jakým jsem rodičem.

And this is where my story starts.

A tohle je začátek mého příběhu.

When I was a young researcher, doctoral student,

Když jsem byla mladou výzkumnou pracovnicí, doktorandkou,

my first year, I had a research professor who said to us,

v prvním ročníku jsem měla profesora,

který nám řekl,

"Here's the thing, if you cannot measure it, it does not exist."

"Jde o tohle.

Pokud to nejde změřit, tak to neexistuje."

A já myslela, že jsou to jen takové sladké řeči.

And I thought he was just sweet-talking me.

A řekla jsem, "Doopravdy?" a on řekl, "Rozhodně."

I was like, "Really?" and he was like, "Absolutely."

And so you have to understand

Musíte pochopit,

že jsem byla baklalářkou sociální práce, magistrou sociální práce,

that I have a bachelor's and a master's in social work,

a právě jsem dodělávala doktorát ze sociální práce,

and I was getting my Ph.D. in social work, so my entire academic career

takže v celé svojí akademické kariéře

jsem byla obklopena lidmi,

was surrounded by people who kind of believed in the "life's messy, love it."

kteří věřili, že

život je bordel, který je třeba milovat.

And I'm more of the, "life's messy, clean it up, organize it

Já uvažuji spíš takto: život je bordel,

ukliď ho, zorganizuj ho

and put it into a bento box."

a rožkatulkuj ho do krabic.

(Laughter)

(Smích)

A tak myslím, že jsem našla svou cestu,

And so to think that I had found my way, to found a career that takes me --

našla jsem povolání, které mě zajímá --

really, one of the big sayings in social work is,

jedna z největších pravd v sociální práci

"Lean into the discomfort of the work."

říká: polož se do toho nepohodlí té práce.

And I'm like, knock discomfort upside the head

A já jsem typ člověka, co by vykopnul pryč to nepohodlí

and move it over and get all A's.

přesunul ho někam jinam a dostal samé jedničky.

That was my mantra.

To bylo moje motto.

So I was very excited about this.

Byla jsem z toho úplně nadšená.

And so I thought, you know what, this is the career for me,

A řekla jsem si: tohle je přesně povolání pro mě,

because I am interested in some messy topics.

protože mě zajímá tolik těch zaneřáděných témat.

But I want to be able to make them not messy.

A já je chci od nepořádku očistit.

Chci jim rozumět.

I want to understand them.

I want to hack into these things that I know are important

Chci se dostat na kloub věcem,

o kterých vím, že jsou důležité,

and lay the code out for everyone to see.

a zpřístupnit klíč k nim všem, aby ho mohli vidět.

So where I started was with connection.

Začala jsem se spojením.

Because, by the time you're a social worker for 10 years,

Protože, pokud jste sociálním pracovníkem už 10 let,

tak si uvědomíte,

what you realize is that connection is why we're here.

že spojení je to, proč jsme tady.

It's what gives purpose and meaning to our lives.

To je to, co dává naším životům význam a účel.

O něm to všechno je.

This is what it's all about.

It doesn't matter whether you talk to people

A nezáleží na tom, jestli mluvíte s lidmi,

kteří se angažují v sociální spravedlnosti, duševním zdraví, zneužívání a zanedbávání,

who work in social justice, mental health and abuse and neglect,

to, co víme, je, že spojení

what we know is that connection, the ability to feel connected, is --

schopnost cítit se spojen, je --

neurobiologicky to, jak jsme sestrojeni --

neurobiologically that's how we're wired --

it's why we're here.

to, proč jsme tady.

So I thought, you know what, I'm going to start with connection.

Takže jsem si pomyslela, víte co, začnu u spojení.

Znáte přeci tu situaci,

Well, you know that situation

where you get an evaluation from your boss,

kdy dostanete hodnocení od své šéfky

and she tells you 37 things that you do really awesome,

a ona vám řekne 37 věcí, které děláte opravdu skvěle

and one "opportunity for growth?"

a jednu věc jako -- příležitost k růstu?

(Laughter)

(Smích)

Vše, nad čím pak přemýšlíte, je ta příležitost k růstu, že?

And all you can think about is that opportunity for growth, right?

Well, apparently this is the way my work went as well,

Takže, ve skutečnosti to je cesta, kterou se má práce ubírala,

because, when you ask people about love, they tell you about heartbreak.

protože, když se zeptáte lidí na lásku,

tak vám řeknou o zranění v lásce.

When you ask people about belonging,

Když se lidí zeptáte na sounáležitost a na to, kam patří,

tak vám poví o svých nejnesnesitelnějších zkušenostech

they'll tell you their most excruciating experiences of being excluded.

s tím, kdy byli vyloučeni.

And when you ask people about connection,

A když se lidí zeptáte na spojení,

the stories they told me were about disconnection.

tak příběhy, které říkají, jsou o opaku - o odpojení.

Velmi rychle -- asi v šestém týdnu tohoto výzkumu --

So very quickly -- really about six weeks into this research --

jsem narazila tuto nepojmenovanou věc,

I ran into this unnamed thing that absolutely unraveled connection

která totálně ničila spojení

ve smyslu, kterému jsem vůbec nerozuměla a který jsem nikdy neviděla.

in a way that I didn't understand or had never seen.

Takže jsem si dala od výzkumu pauzu

And so I pulled back out of the research

a přemýšlela o tom, že musím vyřešit to, co to je.

and thought, I need to figure out what this is.

And it turned out to be shame.

A vyšlo mi, že to je stud.

Stud je skutečně snáz pochopitelný

And shame is really easily understood as the fear of disconnection:

jako strach z odpojení.

Něco se mnou je takové,

Is there something about me that, if other people know it or see it,

že když to ostatní lidé uvidí,

that I won't be worthy of connection?

tak nebudu hodna spojení.

Můžu vám o tom říct jedno:

The things I can tell you about it:

je to universální; my všichni to máme.

It's universal; we all have it.

The only people who don't experience shame

Jediní lidé, kteří neprožívají stud,

jsou ti, kteří nemají kapacitu spojit se s ostatními.

have no capacity for human empathy or connection.

Nikdo o tom nechce mluvit,

No one wants to talk about it,

and the less you talk about it, the more you have it.

a čím méně o tom mluvíte, tím víc to na vás sedá.

What underpinned this shame, this "I'm not good enough," --

Co podpořilo tuto hanbu,

ten pocit, že "Nejsem dost dobrý," --

který všichni známe:

which, we all know that feeling:

"I'm not blank enough. I'm not thin enough,

"Nejsem dost zajímavý. Nejsem dost hubený,

rich enough, beautiful enough, smart enough, promoted enough."

dost bohatý, hezký, nebo chytrý

dost vysoko postavený."

The thing that underpinned this was excruciating vulnerability.

Věc, která to celé podmiňuje,

je nesmírná zranitelnost,

This idea of, in order for connection to happen,

vědomí toho,

že aby se mohl určitý vztah nebo spojení stát,

we have to allow ourselves to be seen, really seen.

musíme dovolit, abychom byli viděni,

doopravdy viděni.

Tušíte, jak jsem na tom se zranitelností já. Nesnáším ji.

And you know how I feel about vulnerability. I hate vulnerability.

A tak jsem si pomyslela, že je to má poslední šance

And so I thought, this is my chance to beat it back with my measuring stick.

abych ji zahnala pryč svým pravítkem.

I'm going in, I'm going to figure this stuff out,

Řekla jsem si, jdu do toho a tuhle věc vyřeším,

I'm going to spend a year, I'm going to totally deconstruct shame,

strávím tím jeden rok a uplně zpochybním stud,

I'm going to understand how vulnerability works,

budu se snažit porozumět tomu, na jakém principu zranitelnost funguje,

a tak ji přechytračím.

and I'm going to outsmart it.

So I was ready, and I was really excited.

Byla jsem připravená a skutečně nadšená.

A jak asi víte, nedopadlo to moc dobře.

As you know, it's not going to turn out well.

(Smích)

(Laughter)

You know this.

Víte to.

So, I could tell you a lot about shame,

Mohla bych vám toho říct hodně o hanbě,

but I'd have to borrow everyone else's time.

ale musela bych si půjčit čas od všech ostatních.

But here's what I can tell you that it boils down to --

Ale tady je to, do čeho se to dá shrnout --

and this may be one of the most important things that I've ever learned

asi jedna z nejdůležitějších věcí, kterým jsem se naučila

in the decade of doing this research.

za deset let toho výzkumu.

Můj jeden rok

My one year turned into six years:

se změnil v šest let,

tisíce příběhů,

Thousands of stories, hundreds of long interviews, focus groups.

stovky dlouhých rozhovoru, cílové skupiny.

At one point, people were sending me journal pages

V jednu chvíli mi lidé dokonce posílali stránky svých deníčků,

posílali mi své příběhy --

and sending me their stories --

thousands of pieces of data in six years.

tísíce kousků dat během šesti let.

A tak jsem na to jakž takž přišla.

And I kind of got a handle on it.

I kind of understood, this is what shame is, this is how it works.

Porozuměla jsem tomu, o čem je stud.

Tohle je způsob, jakým to funguje.

Napsala jsem knihu,

I wrote a book, I published a theory, but something was not okay --

publikovala jsem teorii,

ale něco nebylo v pořádku --

and what it was is that, if I roughly took the people I interviewed

a to tohle:

pokud bych vzala lidi, se kterými jsem dělala rozhovory

and divided them into people who really have a sense of worthiness --

a rozdělila je na ty,

kteří mají pocit, že jsou hodnotní --

a to je to, o co skutečně jde,

that's what this comes down to, a sense of worthiness --

sebeúcta --

they have a strong sense of love and belonging --

mají silný pocit lásky a sounáležitosti --

and folks who struggle for it,

a na lidi, kteří o něj usilují,

and folks who are always wondering if they're good enough.

lidi, kteří se zamýšlejí nad tím, jestli jsou dostatečně dobří.

Byla tam jenom jedna neznámá

There was only one variable that separated

která oddělovala lidi, kteří mají

the people who have a strong sense of love and belonging

silný pocit lásky a sounáležitosti,

and the people who really struggle for it.

od lidi, kteří o to bojují.

And that was, the people who have a strong sense of love and belonging

A to, že lidé, kteří mají

silný pocit lásky a sounáležitosti

believe they're worthy of love and belonging.

věří, že jsou hodni lásky a sounáležitosti.

That's it.

To je ono.

They believe they're worthy.

Oni věří, že jsou hodnotní.

And to me, the hard part of the one thing that keeps us out of connection

A pro mě, ta těžká část

téhle věci, která nám brání ve vztazích a spojení

is our fear that we're not worthy of connection,

je strach z toho, že nejsme vztahu hodni.

was something that, personally and professionally,

A to bylo něco, čemu jsem osobně a profesionálně

potřebovala porozumět lépe.

I felt like I needed to understand better.

So what I did is I took all of the interviews

Takže jsem udělala to,

že jsem vzala všechny rozhovory,

where I saw worthiness, where I saw people living that way,

kde jsem spatřila vědomí své hodnoty a viděla žít lidi tímto způsobem

and just looked at those.

a podívala se na ně.

What do these people have in common?

Co mají tihle lidé společného?

I have a slight office supply addiction, but that's another talk.

Mám lehkou závislost na jedné kancelářské potřebě,

ale to je na jiné povídání.

So I had a manila folder, and I had a Sharpie,

Měla jsem složku a měla jsem fix,

and I was like, what am I going to call this research?

a tak jsem si řekla, jak asi nazvu tento výzkum?

První slova, která mi přišla na mysl

And the first words that came to my mind were "whole-hearted."

byla "upřímní a srdeční".

These are whole-hearted people, living from this deep sense of worthiness.

Byli to dobrosrdeční lidé, kteří žili z hluboké vnitřní sebeúcty.

Takže jsem to napsala nahoru na tu složku

So I wrote at the top of the manila folder,

a začala jsem se dívat na data

and I started looking at the data.

Ve skutečnosti, udělala jsem to prvně

In fact, I did it first in a four-day, very intensive data analysis,

ve čtyřdenní

velmi intezivní analýze dat,

where I went back, pulled the interviews, the stories, pulled the incidents.

kdy jsem procházela materiály, rozhovory, vytahovala jsem příběhy a události.

What's the theme? What's the pattern?

Kde je to téma? Kde je ten vzorec?

My husband left town with the kids

Můj manžel opustil město i s dětmi

because I always go into this Jackson Pollock crazy thing,

protože já se vždycky dostanu do bláznivého, pollockovského stavu,

where I'm just writing and in my researcher mode.

kdy jenom píšu

a jsem ve výzkumném režimu.

And so here's what I found.

A zde je to, na co jsem přišla.

To, co měli společné

What they had in common was a sense of courage.

je pocit odvahy.

And I want to separate courage and bravery for you for a minute.

A ráda bych na chvíli oddělila odvahu od hrdinství.

Courage, the original definition of courage,

Odvaha, původní definice odvahy,

když to slovo poprvé přišlo do angličtiny --

when it first came into the English language --

je z latinského cor, tedy srdce --

it's from the Latin word "cor," meaning "heart" --

and the original definition was to tell the story of who you are

a ta původní definice

byla, říci příběh o tom, kým jsi, celým srdcem.

with your whole heart.

Takže tihle lidé

And so these folks had, very simply, the courage to be imperfect.

měli jednoduše odvahu

být nedokonalí.

They had the compassion to be kind to themselves first and then to others,

Měli soucit,

byli laskaví nejdřív k sobě a pak také k ostatním,

because, as it turns out,

protože, jak se ukazuje, nemůžeme mít soucit s ostatními lidmi,

we can't practice compassion with other people

pokud neumíme jednat laskavě sami se sebou.

if we can't treat ourselves kindly.

And the last was they had connection, and -- this was the hard part --

A ta poslední věc byla, že měli spojení,

a - což byla ta těžká část --

as a result of authenticity,

jako výsledek vlastní autentičnosti,

they were willing to let go of who they thought they should be

byli schopni nechat plavat to, o čem si mysleli, že by se tím měli stát,

in order to be who they were, which you have to absolutely do that

aby byli tím, čím skutečně byli,

což je nezbytné pro dosažení

for connection.

vztahů a spojení.

The other thing that they had in common was this:

Ta další věc, kterou měli společnou,

bylo toto.

They fully embraced vulnerability.

Oni plně přijali zranitelnost.

They believed that what made them vulnerable made them beautiful.

Věřili,

že to, co je činí zranitelnými,

je činí také krásnými.

Nemluvili o zranitelnosti

They didn't talk about vulnerability being comfortable,

jako o něčem pohodlném,

nor did they really talk about it being excruciating --

ani o ní nemluvili jako o něčem nesnesitelném --

as I had heard it earlier in the shame interviewing.

jak jsem to slyšela dříve, když jsem dělala rozhovory o studu.

Mluvili o ní jako o nečem nezbytném.

They just talked about it being necessary.

They talked about the willingness to say, "I love you" first ...

Mluvili o ochotě

říct "Miluju tě" jako první,

o ochotě

the willingness to do something where there are no guarantees ...

udělat něco

bez jakýchkoliv záruk,

the willingness to breathe through waiting for the doctor to call

ochotě

vydýchat čekání na doktorův telefonát

after your mammogram.

po testu na mamogramu.

They're willing to invest in a relationship

Jsou ochotni investovat to vztahu,

that may or may not work out.

který může i nemusí vyjít.

They thought this was fundamental.

Sami považovali právě tohle za stěžejní.

I personally thought it was betrayal.

Já osobně jsem to považovala za zradu.

I could not believe I had pledged allegiance to research, where our job --

Nemohla jsem uvěřit, že jsem byla věrná

výzkumu --

you know, the definition of research is to control and predict,

definice výzkumu

je kontrolovat a předvídat, studovat určitý fenomén,

to study phenomena for the explicit reason to control and predict.

pro předem daný důvod,

kontrolovat a předvídat.

And now my mission to control and predict

A teď moje mise

kontrolovat a předvídat

had turned up the answer that the way to live is with vulnerability

ukázala, že žít se má se zranitelností,

bez kontroly a předvídání.

and to stop controlling and predicting.

This led to a little breakdown --

Toto vedlo k malému kolapsu --

(Laughter)

(Smích)

-- which actually looked more like this.

-- což ve skutečnosti vypadalo spíš jako tohle.

(Laughter)

(Smích)

And it did.

A stalo se tak.

I call it a breakdown; my therapist calls it a spiritual awakening.

Já to nazvala kolapsem, můj terapeut duchovním probuzením.

(Laughter)

A spiritual awakening sounds better than breakdown,

Duchovní probuzení zní líp než kolaps,

ale ujišťuji vás, že to byl kolaps.

but I assure you, it was a breakdown.

Musela jsem odložit svá data, a musela jsem hledat terapeuta.

And I had to put my data away and go find a therapist.

Dovolte mi něco říct; zjistíte, kdo jste

Let me tell you something: you know who you are

když zavoláte přátelům a řeknete, "Myslím, že potřebuju pomoc.

when you call your friends and say, "I think I need to see somebody.

Máte nějaká doporučení?"

Do you have any recommendations?"

Because about five of my friends were like,

Protože asi tak pět mých přátel reagovalo:

"Wooo, I wouldn't want to be your therapist."

"Teeda. Já bych něchtěl být tvůj terapeut."

(Laughter)

(Smích)

I was like, "What does that mean?"

A já řekla,"Co tím chcete říct?"

And they're like, "I'm just saying, you know.

O oni odpověděli, "Jenom takové řeči, však víš.

Don't bring your measuring stick."

Nenos to svoje pravítko."

(Laughter)

A já řekla,"OK."

I was like, "Okay."

So I found a therapist.

Tak jsem si našla terapeuta.

My first meeting with her, Diana --

Na své první setkání s ní, Diana se jmenovala,

jsem si přinesla svůj seznam toho

I brought in my list of the way the whole-hearted live, and I sat down.

jak žijí mí dobrosrdeční lidé, a posadila jsem se.

And she said, "How are you?"

A ona řekla, "Jak se cítíte?"

And I said, "I'm great. I'm okay."

A já odpověděla, "Skvěle. Jde to."

She said, "What's going on?"

A ona se zeptala,"Co se děje?"

And this is a therapist who sees therapists,

Byla to terapeutka, která léčí terapeuty,

because we have to go to those, because their B.S. meters are good.

my musíme chodit k takovým,

protože jejich detektory lži jsou kvalitní.

(Laughter)

(Smích)

And so I said, "Here's the thing, I'm struggling."

A tak jsem řekla,

"Tady je ta věc, se kterou bojuji."

And she said, "What's the struggle?"

A ona se zeptala, "S čím bojujete?"

A já řekla," No, mám určitý problém se zranitelností.

And I said, "Well, I have a vulnerability issue.

And I know that vulnerability is the core of shame and fear

A vím, že zranitelnost je základem

hanby a strachu

a našeho boje o sebeúctu.

and our struggle for worthiness,

but it appears that it's also the birthplace of joy, of creativity,

Ale zároveň se zdá, že je rodištěm

radosti a kreativity,

of belonging, of love.

sounáležitosti a lásky.

And I think I have a problem, and I need some help."

A myslím, že mám problém

a potřebuji pomoc."

A ještě jsem řekla, "Tady je ta věc.

And I said, "But here's the thing: no family stuff, no childhood shit."

Nemá to nic do činění s rodinou,

žádné hnusy z dětství."

(Laughter)

(Smích)

"I just need some strategies."

"Prostě potřebuju nějaké strategie."

(Laughter)

(Smích)

(Applause)

(Potlesk)

Děkuji vám.

Thank you.

So she goes like this.

A ona se tváří asi takhle.

(Laughter)

(Smích)

And then I said, "It's bad, right?"

A potom jsem řekla, "Je to asi špatné, že?"

And she said, "It's neither good nor bad."

A ona řekla, "Není to ani špatné, ani dobré."

(Laughter)

(Smích)

"It just is what it is."

"Je to to, co to je."

And I said, "Oh my God, this is going to suck."

A já si řekla," Panebože, tohle bude děs."

(Laughter)

(Smích)

And it did, and it didn't.

A byl. A zároveň nebyl.

And it took about a year.

A trvalo to asi rok.

And you know how there are people

Jak víte, jsou lidé,

that, when they realize that vulnerability and tenderness are important,

kteří, když si uvědomí že zranitelnost a něha jsou důležité,

tak se jim oddají a poddají.

that they surrender and walk into it.

Za A: to není můj případ

A: that's not me,

a za B: s takovými lidmi se ani nebavím.

and B: I don't even hang out with people like that.

(Laughter)

(Smích)

For me, it was a yearlong street fight.

Pro mě to byla roční pouliční rvačka.

It was a slugfest.

Naprostá řezničina.

Vulnerability pushed, I pushed back.

Zranitelnost do mě vrazila, já vrazila do ní.

I lost the fight,

Prohrála jsem,

but probably won my life back.

ale asi znovu získala svůj život.

And so then I went back into the research

Pak jsem se vrhla zpátky na svůj výzkum

and spent the next couple of years

a strávila jsem dalších pár let

really trying to understand what they, the whole-hearted,

tím, abych opravdu pochopila, kdo jsou ti dobrosrdeční lidé,

what choices they were making, and what we are doing with vulnerability.

jaká rozhodnutí dělají

a co děláme my

se zranitelností.

Why do we struggle with it so much?

Proč s ní tolik bojujeme.

Am I alone in struggling with vulnerability?

A jsem v boji se zranitelností sama?

Ne.

No.

So this is what I learned.

Tohle jsem se naučila.

We numb vulnerability --

Ochromujeme zranitelnost --

when we're waiting for the call.

když čekáme na ten telefonát.

It was funny, I sent something out on Twitter and on Facebook

Vtipná věc, dala jsem na Twitter a Facebook

otázku "Jak byste definovali zranitelnost?

that says, "How would you define vulnerability?

Co vás činí zranitelnými?"

What makes you feel vulnerable?"

A během hodiny a půl jsem měla přes 150 odpovědí.

And within an hour and a half, I had 150 responses.

Because I wanted to know what's out there.

Protože jsem chtěla vědět

jak to mají ostatní:

To, když musím svého manžela žádat o pomoc,

Having to ask my husband for help because I'm sick, and we're newly married;

protože jsem nemocná a jsme čerstvě svoji;

když chci po svém muži sex;

initiating sex with my husband;

initiating sex with my wife;

když chci sex po svojí ženě;

když mě odmítnou; když zvu někoho na rande;

being turned down; asking someone out;

při čekání, až doktor zavolá zpátky;

waiting for the doctor to call back;

když mě propouštějí; když propouštím lidi --

getting laid off; laying off people.

This is the world we live in.

to je svět, ve kterém žijeme.

We live in a vulnerable world.

Žijeme ve zranitelném světě.

And one of the ways we deal with it is we numb vulnerability.

A jeden ze způsobů, jak s tím jednáme

je to, že se tu zranitelnost snažíme ochromit.

And I think there's evidence --

Myslím, že je pro to důkaz --

and it's not the only reason this evidence exists,

není to jediná příčina

but I think it's a huge cause --

ale myslím si, že je obrovská --

We are the most in-debt ...

jsme ta nejzadluženější,

nejtlustší,

obese ...

addicted and medicated adult cohort in U.S. history.

nejzávislejší a nejléčenější

generace dospělých v historii USA.

The problem is -- and I learned this from the research --

Ten problém je -- a to jsem se naučila z výzkumu --

that you cannot selectively numb emotion.

že nemůžete výběrově umrtvit emoce.

You can't say, here's the bad stuff.

Nemůžete říct, tady jsou ty špatné věci.

Here's vulnerability, here's grief, here's shame,

Tady je zranitelnost, tady je žal, tady je hanba,

here's fear, here's disappointment.

tady je strach, tady je zklamání,

I don't want to feel these.

a tyhle pocity já nechci cítit.

I'm going to have a couple of beers and a banana nut muffin.

Dám si radši pár piv a banánovo-oříškový muffin.

(Laughter)

(Smích)

Nechci prožívat takové věci.

I don't want to feel these.

And I know that's knowing laughter.

Vím, že moc dobře víte, čemu se smějete.

I hack into your lives for a living.

Vrtám se vám do života za peníze.

God.

Bože.

(Laughter)

(Smích)

You can't numb those hard feelings

Nemůžete umrtvit tyhle těžké city

without numbing the other affects, our emotions.

bez umrtvování těch dalších emocí.

Nemůžete výběrově umrtvovat.

You cannot selectively numb.

So when we numb those,

Takže když se snažíme umrtvovat,

we numb joy,

tak taky umrtvujeme radost,

umrtvujeme vděčnost,

we numb gratitude,

we numb happiness.

umrtvujeme štěstí.

A potom jsme trosky,

And then, we are miserable,

které se snaží nají smysl a význam,

and we are looking for purpose and meaning,

a cítíme se zranitelní,

and then we feel vulnerable,

so then we have a couple of beers and a banana nut muffin.

takže pak si dáme pár piv a banánovo-oříškový muffin.

And it becomes this dangerous cycle.

A stává se z toho nebezpečný kruh.

One of the things that I think we need to think about

Jedna z věcí, o které bychom měli přemýšlet,

is why and how we numb.

je, proč a jak umrtvujeme.

And it doesn't just have to be addiction.

A nemusí to být jenom závislost.

Další věc, kterou děláme,

The other thing we do is we make everything that's uncertain certain.

je, že se snažíme činit ze všeho nejistého jistoty.

Religion has gone from a belief in faith and mystery to certainty.

Náboženství se stalo z důvěry ve víru a tajemství

jistotou.

"I'm right, you're wrong. Shut up."

Já mám pravdu, ty se mýlíš, tak sklapni.

To je ono.

That's it.

Jenom jistota.

Just certain.

Čím víc se bojíme, tím zranitelnější jsme,

The more afraid we are, the more vulnerable we are,

a tím víc se bojíme.

the more afraid we are.

Tak vypadá dnešní politika.

This is what politics looks like today.

Už tam není žádná diskuze.

There's no discourse anymore.

There's no conversation.

Žádná debata.

There's just blame.

Všechno je to o vině.

You know how blame is described in the research?

Víte, jak vinu popisuje výzkum?

A way to discharge pain and discomfort.

Jako způsob odstranění bolesti a nepohodlí.

My dokonalí.

We perfect.

If there's anyone who wants their life to look like this, it would be me,

Pokud někdo chce, aby jeho život vypadal takhle, jsem to já.

Ale nefunguje to.

but it doesn't work.

Because what we do is we take fat from our butts and put it in our cheeks.

Protože my bereme tuk ze svých zadků

a dáváme si ho do tváří.

(Laughter)

(Smích)

Which just, I hope in 100 years, people will look back and go, "Wow."

Doufám, že za sto let

se na to lidé ohlédnou a řeknou si "Vau!"

(Laughter)

(Smích)

And we perfect, most dangerously, our children.

Zdokonalujeme, a to je ta největší hrozba,

své děti.

Let me tell you what we think about children.

Řeknu vám, jak se díváme na děti.

They're hardwired for struggle when they get here.

Oni jsou uzpůsobené pro boj, když se tu ocitnou.

And when you hold those perfect little babies in your hand,

A když držíte ta dokonalá malá miminka v rukou,

our job is not to say, "Look at her, she's perfect.

naše práce není říct,"Podívej se na ni, je perfektní.

Na mě je udržovat ji perfektní --

My job is just to keep her perfect --

zajistit, že se dostane v páté třídě do tenisového týmu a v sedmé na Yale."

make sure she makes the tennis team by fifth grade and Yale by seventh."

To není náš úkol.

That's not our job.

Our job is to look and say,

Náš úkol je podívat se a říct,

"You know what? You're imperfect, and you're wired for struggle,

"Víš co? Jsi nedokonalá, a jsi uzpůsobena k boji,

but you are worthy of love and belonging."

ale jsi hodna lásky a sounáležitosti."

To je naše práce.

That's our job.

Ukažte mi generaci dětí vychovaných v takovém prostředí

Show me a generation of kids raised like that,

a skončíme s problémy, které dnes vidíme.

and we'll end the problems, I think, that we see today.

We pretend that what we do doesn't have an effect on people.

Předstíráme, že to, co děláme,

nemá žádný efekt na lidi.

We do that in our personal lives.

Ale máme ho v osobních životech.

We do that corporate --

Máme ho ve společnosti --

whether it's a bailout, an oil spill ...

když pomáháme, u naftové katastrofy,

když vypovídáme u soudu --

a recall.

We pretend like what we're doing

předstíráme, že to, co děláme,

doesn't have a huge impact on other people.

nemá žádný znatelný dopad na ostatní lidi.

I would say to companies, this is not our first rodeo, people.

Firmám bych řekla, tohle nejsou naši první lidé na rodeo.

We just need you to be authentic and real and say ...

Potřebujeme, abyste byli autentičtí a reální

a řekli, "Omlouváme se.

"We're sorry. We'll fix it."

My to spravíme."

But there's another way, and I'll leave you with this.

A ještě je jeden způsob, a tím to tu zakončím.

Tohle jsem zjistila:

This is what I have found:

To let ourselves be seen, deeply seen, vulnerably seen ...

abychom byli viditelni,

opravdu viditelni,

viditelní ve své zranitelnosti,

to love with our whole hearts, even though there's no guarantee --

abychom milovali celým svým srdcem,

i když nemáme žádnou záruku --

a to je skutečně těžké.

and that's really hard,

and I can tell you as a parent, that's excruciatingly difficult --

Jako rodič vám můžu říct, že to je nesmírně těžké --

praktikovat vděčnost a radost

to practice gratitude and joy in those moments of terror,

v momentech hrůzy,

when we're wondering, "Can I love you this much?

když se ptáme, "Můžu skutečně tak moc milovat?

Můžu tak nadšeně věřit?

Can I believe in this this passionately?

Dokážu mít dost vášně?"

Can I be this fierce about this?"

just to be able to stop and, instead of catastrophizing what might happen,

prostě být schopný se zastavit a místo hroucení se ze všeho, co by se mohlo stát,

říci, "Jsem tak vděčná,

to say, "I'm just so grateful,

because to feel this vulnerable means I'm alive."

protože má zranitelnost znamená, že žiju."

And the last, which I think is probably the most important,

A to poslední, což považuji za to nejdůležitější,

je věřit, že jsme dostateční.

is to believe that we're enough.

Because when we work from a place, I believe, that says, "I'm enough" ...

Protože pokud pracujeme z místa,

které říká, "Jsem dostatečný,"

then we stop screaming and start listening,

pak přestaneme řvát a začneme poslouchat,

we're kinder and gentler to the people around us,

jsme laskavější a milejší k lidem okolo sebe,

a jsme laskavější a milejší k sobě navzájem.

and we're kinder and gentler to ourselves.

To je vše, co mám. Děkuji.

That's all I have. Thank you.

(Applause)

(Potlesk)