Paul Bloom: The origins of pleasure

Překladatel: Hana Jelinkova Korektor: Libor Juhanak

I'm going to talk today

Dnes budu mluvit

about the pleasures of everyday life.

o potěšení z každodenního života.

But I want to begin with a story

Ale nejdříve začnu příběhem

of an unusual and terrible man.

jednoho neobvyklého a děsného člověka.

This is Hermann Goering.

Je jím Hermann Göring.

Goering was Hitler's second in command in World War II,

Göring byl Hitlerův zástupce velitele během druhé světové války,

his designated successor.

jeho budoucí nástupce.

And like Hitler,

A stejně jako Hitler

Goering fancied himself a collector of art.

se Göring považoval za sběratele umění.

He went through Europe, through World War II,

Prošel celou Evropu během druhé světové války,

stealing, extorting and occasionally buying

kdy kradl, vynucoval si a příležitostně kupoval

various paintings for his collection.

různé malby do své sbírky.

And what he really wanted was something by Vermeer.

A co opravdu chtěl bylo některé z Vermeerových děl.

Hitler had two of them, and he didn't have any.

Hitler měl 2, on neměl žádné.

So he finally found an art dealer,

Nakonec našel dealera umění,

a Dutch art dealer named Han van Meegeren,

holanského dealera jménem Han van Meergen,

who sold him a wonderful Vermeer

který mu prodal nádherného Vermeera

for the cost of what would now be 10 million dollars.

za cenu, která by dnes činila 10 milionů dolarů.

And it was his favorite artwork ever.

Bylo to jeho vůbec nejoblíbenějsí dílo.

World War II came to an end,

Druhá světová válka skončila,

and Goering was captured, tried at Nuremberg

Göring byl zadržen, souzen v Norimberku

and ultimately sentenced to death.

a nakonec odsouzen k smrti.

Then the Allied forces went through his collections

Poté, co spojenci procházeli jeho sbírky,

and found the paintings

našly ty malby

and went after the people who sold it to him.

a šli po lidech, kteří mu je prodali.

And at some point the Dutch police came into Amsterdam

V jednom okamžiku nizozemská policie dorazila do Amsterdamu

and arrested Van Meegeren.

a zatkla Van Meegerena.

Van Meegeren was charged with the crime of treason,

Van Meergen byl obviněn ze zločinu zrady,

which is itself punishable by death.

který se trestá smrtí.

Six weeks into his prison sentence,

Šest týdnu před rozsudkem

van Meegeren confessed.

se Van Meergen přiznal.

But he didn't confess to treason.

Nepřiznal se ale ke zradě.

He said, "I did not sell a great masterpiece

Řekl: "Neprodal jsem žádné veledílo

to that Nazi.

tomu nacistovi.

I painted it myself; I'm a forger."

Sám jsem ho namaloval. Ja jsem ten padělatel."

Now nobody believed him.

Nikdo mu nevěřil.

And he said, "I'll prove it.

Pak řekl: "Dokážu to.

Bring me a canvas and some paint,

Doneste mi plátno a nějaké barvy,

and I will paint a Vermeer much better

namaluju ještě lepšího Vermeera,

than I sold that disgusting Nazi.

než jsem prodal tomu nacistovi.

I also need alcohol and morphine, because it's the only way I can work."

Taky potřebuju alkohol a morfium, jelikož to je jediný zpsob, jakým můžu pracovat."

(Laughter)

(Smích)

So they brought him in.

Tak tedy vše donesli.

He painted a beautiful Vermeer.

Namaloval nadherného Vermeera.

And then the charges of treason were dropped.

Obvinění ze zrady bylo zrušeno.

He had a lesser charge of forgery,

Byl obviněn z méně závažného činu padělatelství,

got a year sentence

byl odsouzen na jeden rok

and died a hero to the Dutch people.

a zemřel jako hrdina pro Nizozemce.

There's a lot more to be said about van Meegeren,

O Van Meergenovi se dá jestě hodně povídat,

but I want to turn now to Goering,

ale já se chci teď vrátit ke Göringovi,

who's pictured here being interrogated at Nuremberg.

o kterém se jednalo u soudu v Norimberku.

Now Goering was, by all accounts, a terrible man.

Tak či tak, Göring byl v každém případě příšerný člověk.

Even for a Nazi, he was a terrible man.

I pro samotné nacisty to byl příšerný člověk.

His American interrogators described him

Jeho američtí vyšetřovatelé ho popsali

as an amicable psychopath.

jako přátelského psychopata.

But you could feel sympathy

Mohli byste přesto soucítit

for the reaction he had

s jeho reakcí

when he was told that his favorite painting

když mu bylo řečeno, že jeho oblíbená malba

was actually a forgery.

byl ve skutečnosti podvrh.

According to his biographer,

Podle jeho životopisce:

"He looked as if for the first time

"Vypadal, jako kdyby poprvé v životě

he had discovered there was evil in the world."

objevil, že je na světě zlo."

(Laughter)

(Smích)

And he killed himself soon afterwards.

Brzy na to se zabil.

He had discovered after all

Nakonec totiž zjistil,

that the painting he thought was this

že malba, která byla podle něho tato,

was actually that.

byla ve skutečnosti tato.

It looked the same,

Vypadaly úplně stejně,

but it had a different origin, it was a different artwork.

ale jejich původ byl jiný, z jiné umělecké dílny.

It wasn't just him who was in for a shock.

Nebyl ale sám, kdo byl šokovaný.

Once van Meegeren was on trial, he couldn't stop talking.

Jakmile byl Van Meergen u soudu, nemohl přestat mluvit.

And he boasted about all the great masterpieces

A chvástal se všemi výtvarnými díly,

that he himself had painted

které sám namaloval

that were attributed to other artists.

a která byla přisuzována jiným umělcům.

In particular, "The Supper at Emmaus"

Obzvláště dílo "Večeře v Emmaus",

which was viewed as Vermeer's finest masterpiece, his best work --

které bylo považováno za Vermeerovo nejlepší dílo --

people would come [from] all over the world to see it --

lidé přicházeli z celého světa, aby ho viděli --

was actually a forgery.

byl ve skutečnosti podvrh.

It was not that painting, but that painting.

Nebyla to tato malba, ale tato malba.

And when that was discovered,

A když toto bylo odhaleno,

it lost all its value and was taken away from the museum.

dílo ztratilo svoji cenu a bylo odstraněno z muzea.

Why does this matter?

Proč na tom záleží?

I'm a psychologists -- why do origins matter so much?

Vy psychologové, proč je původ tak důležitý?

Why do we respond so much

Proč tak reagujeme,

to our knowledge of where something comes from?

když se dozvíme odkud něco pochází?

Well there's an answer that many people would give.

Existuje odpověď, kterou by spousta lidí odpověděla.

Many sociologists like Veblen and Wolfe

Mnoho sociologů jako Veblen nebo Wolfe

would argue that the reason why we take origins so seriously

by se nám snažili vysvětlilt, že důvod, proč bereme původ tak vážně,

is because we're snobs, because we're focused on status.

je proto, že jsme snobové, jelikož jsme zaměření na společenské postavení.

Among other things,

Mimo jiné,

if you want to show off how rich you are, how powerful you are,

jestli chcete ukázat, jak jste bohatí, jak jste mocní,

it's always better to own an original than a forgery

je vždy lepší vlastnit originál než padělek

because there's always going to be fewer originals than forgeries.

jelikož vždycky bude méně originálů než padělků.

I don't doubt that that plays some role,

Nepochybuji, že to hraje určitou roli,

but what I want to convince you of today

ale o čem vás chci dnes přesvědčit je,

is that there's something else going on.

že je v tom ještě něco dalšího.

I want to convince you

Chci vás přesvědčit,

that humans are, to some extent, natural born essentialists.

že lidé jsou, do určité míry, od narození zaměření na podstatu věci.

What I mean by this

Co tím myslím

is we don't just respond to things as we see them,

je, že nereagujeme na věci tak, jak je vidíme

or feel them, or hear them.

nebo je cítíme nebo slyšíme.

Rather, our response is conditioned on our beliefs,

Naše reakce jsou spíš podmíněny naší vírou,

about what they really are, what they came from,

než tím, jaké opravdu jsou, odkud pochází,

what they're made of, what their hidden nature is.

z čeho jsou vyrobené, jaká je jejich skrytá podstata.

I want to suggest that this is true,

Chci dokázat, že je to pravda

not just for how we think about things,

nejenom pro to, co si o věcech myslíme,

but how we react to things.

ale i jak na ně reagujeme.

So I want to suggest that pleasure is deep --

Chci dokázat, že potěšení sahá hluboko --

and that this isn't true

a že to neplatí pouze

just for higher level pleasures like art,

pro potěšení vyšší úrovně jako umění,

but even the most seemingly simple pleasures

ale dokonce i zdánlivě jednoduchá potěšení

are affected by our beliefs about hidden essences.

jsou ovlivňována naší vírou ohledně skryté podstaty věci.

So take food.

Například jídlo.

Would you eat this?

Snědli byste toto?

Well, a good answer is, "It depends. What is it?"

No, správná odpověď je: "Záleží na tom, co to je!"

Some of you would eat it if it's pork, but not beef.

Někteří z vás by to snědli, pokud by to bylo vepřové, ale ne hovězí.

Some of you would eat it if it's beef, but not pork.

Někteří z vás by to snědli, pokud by to bylo hovězní, ale ne vepřové.

Few of you would eat it if it's a rat

Několik z vás by to snědlo, pokud by to byla krysa

or a human.

nebo člověk.

Some of you would eat it only if it's a strangely colored piece of tofu.

Někteří z vás by to snědli pouze pokud by to byl divně obarvený kousek tofu.

That's not so surprising.

To není tak překvapivé.

But what's more interesting

Ale mnohem zajímavější je,

is how it tastes to you

že jak vám to chutná

will depend critically on what you think you're eating.

bude zásadně záviset na tom, co si myslíte, že jíte.

So one demonstration of this was done with young children.

Jeden z důkazů tohoto tvrzení byl proveden na dětech.

How do you make children

Jak přinutíte děti,

not just be more likely to eat carrots and drink milk,

aby nejenom jedli mrkev a pili mléko,

but to get more pleasure from eating carrots and drinking milk --

ale aby měli potěšení z toho, že jedí mrkev a pijí mléko --

to think they taste better?

aby si mysleli, že to lépe chutná?

It's simple, you tell them they're from McDonald's.

Jednoduše, jim řeknete, že to je z MacDonaldu.

They believe McDonald's food is tastier,

Věří totiž, že jídlo z MacDonaldu chutná lépe

and it leads them to experience it as tastier.

a tím pádem si ho i lépe vychutnají.

How do you get adults to really enjoy wine?

Jak přimějete dospělé, aby si upravdu vychutnali víno?

It's very simple:

Je to velice jednoduché:

pour it from an expensive bottle.

nalijte ho z drahé lahve.

There are now dozens, perhaps hundreds of studies showing

Dnes existují tucty, možná stovky studií, které ukazují,

that if you believe you're drinking the expensive stuff,

že pokud věříte, že pijete něco drahého,

it tastes better to you.

tak vám to chutná lépe.

This was recently done with a neuroscientific twist.

Nedávno byl proveden neurologický vědecký oběv.

They get people into a fMRI scanner,

Lidé byli položeni do dMRI skeneru,

and while they're lying there, through a tube,

a během toho, co leželi v tunelu,

they get to sip wine.

se měli napít vína.

In front of them on a screen is information about the wine.

Na obrazovce před nimi jsou informace o víně.

Everybody, of course,

Každý samozřejmě

drinks exactly the same wine.

pije úplně to samé víno.

But if you believe you're drinking expensive stuff,

Přesto, pokud věříte, že pijete něco hodně drahého,

parts of the brain associated with pleasure and reward

část mozku propojená s potěšením a odměňováním

light up like a Christmas tree.

se rozsvítí jako vánoční stromeček.

It's not just that you say it's more pleasurable, you say you like it more,

Není to jenom o tom, že byste řekli, že je to příjemnější nebo že by vám to víc chutnalo,

you really experience it in a different way.

ve skutečnosti to prožíváte jiným způsobem.

Or take sex.

Nebo si vezměte sex.

These are stimuli I've used in some of my studies.

Toto jsou podněty, které jsem použil v některých svých studiích.

And if you simply show people these pictures,

A pokud jednoduše tyto obrázky ukážete lidem,

they'll say these are fairly attractive people.

řeknou, že to jsou docela přitažliví lidé.

But how attractive you find them,

Ale to, za jak atraktivní je považujete,

how sexually or romantically moved you are by them,

jak na vás sexuálně či romanticky působí,

rests critically on who you think you're looking at.

to zásadním způsobem záleží na tom, na koho si myslíte, že se koukáte.

You probably think the picture on the left is male,

Pravděpodobně si myslíte, že obrázek na levo je muž,

the one on the right is female.

na pravo je žena.

If that belief turns out to be mistaken, it will make a difference.

Pokud se tento předpoklad ukáže jako nepravdivý, bude to úplně jiné.

(Laughter)

(Smích)

It will make a difference if they turn out to be

Bude to jiné, i když se ukáže,

much younger or much older than you think they are.

že jsou o dost mladší nebo starší, než si myslíte, že jsou.

It will make a difference if you were to discover

Bylo by to jiné, kdyby jste měli zjistit,

that the person you're looking at with lust

že osoba, na kterou se díváte s chtíčem,

is actually a disguised version of your son or daughter,

je ve skutečnosti vaše dcera nebo syn v převlečení,

your mother or father.

popřípadě matka nebo otec.

Knowing somebody's your kin typically kills the libido.

To, že je dotyčný váš příbuzný, většinou zažene veškeré libido.

Maybe one of the most heartening findings

Jedno z možná nejpovzbudivějších zjištění

from the psychology of pleasure

z oblasti psychologie potěšení

is there's more to looking good than your physical appearance.

je to, že více záleží na tom, jestli zrovna dobře vypadáme, než jaký je náš normální fyzický zjev.

If you like somebody, they look better to you.

Jestli se vám někdo líbí, hned ve vašich očích vypadá líp.

This is why spouses in happy marriages

To je důvod, proč manželé ve sťastném manželství

tend to think that their husband or wife

věří, že jejich muž nebo žena

looks much better than anyone else thinks that they do.

vypadá líp, než si myslí ostatní.

(Laughter)

(Smích)

A particularly dramatic example of this

Obzvlášť dramatický příklad

comes from a neurological disorder known as Capgras syndrome.

pochází z neurologické choroby známé jako Capgrasův syndrom.

So Capgras syndrome is a disorder

Capgrasův syndrom je porucha,

where you get a specific delusion.

kde máte specifické klamání smyslů.

Sufferers of Capgras syndrome

Ti, co trpí Capgrasovým syndromem

believe that the people they love most in the world

věří, že lidé, které mají ze všech nejradši na světě

have been replaced by perfect duplicates.

byli vyměněni za perfektní duplikáty.

Now often, a result of Capgras syndrome is tragic.

Velmi často je výsledek Capgrasova syndromu tragický.

People have murdered those that they loved,

Tito lidé velmi často zabijí ty, které mají rádi

believing that they were murdering an imposter.

ve víře, že zabili podvodníka.

But there's at least one case

Existuje ale alespoň jeden příklad

where Capgras syndrome had a happy ending.

kde měl Capgrasův syndrom i sťastný konec.

This was recorded in 1931.

Toto bylo zaznamenáno v roce 1931.

"Research described a woman with Capgras syndrome

"Záznamy popisují ženu s Capgrasovým syndromem,

who complained about her poorly endowed and sexually inadequate lover."

která si stěžovala na svého ne moc vybaveného a sexuálně neschopného milence."

But that was before she got Capgras syndrome.

To bylo ale předtím, než dostala Capgrasův syndrom.

After she got it, "She was happy to report

Po té, co syndrom našli, "S radostí oznámila,

that she has discovered that he possessed a double

že objevila, že milenec má dvojníka,

who was rich, virile, handsome and aristocratic."

který byl bohatý, mužný a hezký aristokrat."

Of course, it was the same man,

Samozřejmě se jednalo o stejného muže,

but she was seeing him in different ways.

ale ona ho viděla jiným způsobem.

As a third example,

Jako třetí příklad

consider consumer products.

zvážíme spotřebitelské produkty.

So one reason why you might like something is its utility.

Jeden z důvodů proč se vám něco líbí je použitelnost.

You can put shoes on your feet; you can play golf with golf clubs;

Můžete si obout boty na nohy, můžete hrát golf s golfovými holemi;

and chewed up bubble gum doesn't do anything at all for you.

a vyžvýkaná žvýkačka už vám moc neposlouží.

But each of these three objects has value

Přesto každý z těchto tří objektů má svoji hodnotu

above and beyond what it can do for you

nad rámec toho, čím vám to poslouží,

based on its history.

na základě vlastní historie.

The golf clubs were owned by John F. Kennedy

Golfové hole vlastnil John F. Kennedy

and sold for three-quarters of a million dollars at auction.

a prodal je za 3/4 milionů dolarů v aukci.

The bubble gum was chewed up by pop star Britney Spears

Žvýkačku žvýkala popová hvězda Britney Spears

and sold for several hundreds of dollars.

a byla prodána za několik stovek dolarů.

And in fact, there's a thriving market

Ve skutečnosti existuje vzkvétající trh

in the partially eaten food of beloved people.

s částečně požitým jídlem zbožňovaných osobností.

(Laughter)

(Smích)

The shoes are perhaps the most valuable of all.

Boty jsou možná nejcennější ze všeho.

According to an unconfirmed report,

Podle nepotvrzeného vyjádření

a Saudi millionaire offered 10 million dollars

milionář ze Saudské Arábie nabídnul 10 milionu dolarů

for this pair of shoes.

za tento pár bot.

They were the ones thrown at George Bush

Byly to právě ty boty hozené na George Bushe

at an Iraqi press conference several years ago.

na Irácké tiskové konferenci před několika lety.

(Applause)

(Potlesk)

Now this attraction to objects

Tato přitažlivost předmětů

doesn't just work for celebrity objects.

nefunguje pouze pro přeměty celebrit.

Each one of us, most people,

Každý z nás, většina lidí,

have something in our life that's literally irreplaceable,

má ve svém životě něco, co je nenahraditelné,

in that it has value because of its history --

co má svoji hotnotu právě pro svoji historii --

maybe your wedding ring, maybe your child's baby shoes --

možná váš snubní prsten, možná botičky vašeho dítěte --

so that if it was lost, you couldn't get it back.

když je ztratíte, už je nemůžete získat zpátky.

You could get something that looked like it or felt like it,

Můžete získat něco, co vypadalo nebo se zdálo být podobné,

but you couldn't get the same object back.

ale už se vám nepodaří získat zpět ten samý předmět.

With my colleagues George Newman and Gil Diesendruck,

Se svými kolegy Georgem Newmanem a Gilem Diesendruckem

we've looked to see what sort of factors, what sort of history, matters

jsme se zaměřili na to, jaké faktory, jaký typ historie, je podstatný

for the objects that people like.

pro předměty, které mají lidé rádi.

So in one of our experiments,

V jednom z našich experimentů

we asked people to name a famous person who they adored,

se ptáme lidí na jméno osoby, kterou zbožňují,

a living person they adored.

stále žijící osobu, kterou zbožňují.

So one answer was George Clooney.

Jedna z odpovědí byla George Clooney.

Then we asked them,

Potom jsme se jich zeptali,

"How much would you pay for George Clooney's sweater?"

"Kolik byste zaplatili za mikinu George Clooneyho?"

And the answer is a fair amount --

A odpověďí byla docela značná částka --

more than you would pay for a brand new sweater

víc, než byste zaplatili za úplně novou mikinu

or a sweater owned by somebody who you didn't adore.

nebo mikinu, kterou vlastnil někdo, koho jste tolik nezbožňovali.

Then we asked other groups of subjects --

Poté jsme se zeptali jiné skupiny --

we gave them different restrictions

za jiných omezení

and different conditions.

a jiných podmínek.

So for instance, we told some people,

Například, řekli jsme několika lidem,

"Look, you can buy the sweater,

"Máte možnost koupit si mikinu,

but you can't tell anybody you own it,

ale nesmíte nikomu říct, že ji vlastníte,

and you can't resell it."

a nemůžte ji znova prodat."

That drops the value of it,

Kvůli tomu cena klesla,

suggesting that that's one reason why we like it.

předpokládáme tedy, že to je jeden z důvodů, proč se nám líbí.

But what really causes an effect

Co má ale jiný dopad

is you tell people, "Look, you could resell it, you could boast about it,

je když lidem řeknete: "Máte možnost tu mikinu podat, chlubit se sní,

but before it gets to you,

ale předtím, než se k vám dostane,

it's thoroughly washed."

tak je completně vypraná."

That causes a huge drop in the value.

To způsobí velký propad její ceny.

As my wife put it, "You've washed away the Clooney cooties."

Jak prohlásila moje žena, "Vymyl jsi všechny blechy George Clooneyho."

(Laughter)

(Smích)

So let's go back to art.

Vraťme se zpátky k umění.

I would love a Chagall. I love the work of Chagall.

Chtěl bych nějakého Chagalla. Mám rád Chagallova díla.

If people want to get me something at the end of the conference,

Pokud mi chcete dát něco na konci konference,

you could buy me a Chagall.

můžete mi koupit Chagalla.

But I don't want a duplicate,

Ale nechci duplikát,

even if I can't tell the difference.

i když nepoznám rozdíl.

That's not because, or it's not simply because,

Není to protože, nebo jenom protože,

I'm a snob and want to boast about having an original.

jsem snob a chci se chvástat originálem.

Rather, it's because I want something that has a specific history.

Spíš je to tím, že chci něco se specifickou historií.

In the case of artwork,

V případě umění

the history is special indeed.

je historie vskutku specifická.

The philosopher Denis Dutton

Filozof Denis Dutton

in his wonderful book "The Art Instinct"

ve své báječné knize "Cit pro umění"

makes the case that, "The value of an artwork

vyzdvihuje to, že "Hodnota díla

is rooted in assumptions about the human performance underlying its creation."

je zakořeněna v předpokladu o lidském výkonu, který podtrhuje jeho vznik."

And that could explain the difference

A to by mohlo vysvětlit rozdíl

between an original and a forgery.

mezi originálem a padělkem.

They may look alike, but they have a different history.

Můžou vypadat stejně, ale mají jinou historii.

The original is typically the product of a creative act,

Originál je typicky výsledek tvořivosti,

the forgery isn't.

padělek není.

I think this approach can explain differences

Myslím si, že tento příklad může vysvětlit rozdíl

in people's taste in art.

ve vnímání díla každého.

This is a work by Jackson Pollock.

Toto je práce Jacksona Pollocka.

Who here likes the work of Jackson Pollock?

Kdo tady má rád práci Jacksona Pollocka?

Okay. Who here, it does nothing for them?

OK. Komu z vás tady to nic neříká?

They just don't like it.

Prostě se vám nelíbí.

I'm not going to make a claim about who's right,

Nebudu vám dokazovat, kdo má pravdu,

but I will make an empirical claim

ale provedeme empirický důkaz

about people's intuitions,

lidské intuice,

which is that, if you like the work of Jackson Pollock,

dokazující, že pokud se vám líbí díla Jacksona Pollocka,

you'll tend more so than the people who don't like it

budeme mít větší sklony, než lidé, kterým se ta díla nelíbí,

to believe that these works are difficult to create,

věřit, že tato díla jsou náročná na vytvoření,

that they require a lot of time and energy

že je potřeba hodně času, energie

and creative energy.

a kreativní erergie.

I use Jackson Pollock on purpose as an example

Jacksona Pollcoka jsem naschvál použil jako příklad,

because there's a young American artist

protože existuje mladá americká umělkyně,

who paints very much in the style of Jackson Pollock,

která maluje více méně ve stylu Pollocka

and her work was worth

a její díla měla cenu

many tens of thousands of dollars --

mnoha desítek ticíců dolarů --

in large part because she's a very young artist.

hlavně protože je to tak mladá umělkyně.

This is Marla Olmstead

Toto je Maria Olmstead,

who did most of her work when she was three years old.

která vytvořila většinu svých prací, když jí byly 3 roky.

The interesting thing about Marla Olmstead

Zajímavá skutečnost o Marii Olmsteadové

is her family made the mistake

je, že její rodina udělala tu chybu,

of inviting the television program 60 Minutes II into their house

že pozvala televizní program 60 Minut II do jejich domu

to film her painting.

natočit ji, jak maluje.

And they then reported that her father was coaching her.

Pak uvedli, že ji její otec během malování vedl.

When this came out on television,

Když to zveřenili v televizi,

the value of her art dropped to nothing.

hodnota jejího díla klesla na minimum.

It was the same art, physically,

bylo to úplně stejné dílo, fyzicky,

but the history had changed.

ale jeho příběh se změnil.

I've been focusing now on the visual arts,

Doteď jsem se soutředil na vizuální umění,

but I want to give two examples from music.

Ale chci vám dát i dva příklady z hudby.

This is Joshua Bell, a very famous violinist.

Toto je Joshua Bell, velmi slavný houslista.

And the Washington Post reporter Gene Weingarten

Reportér Washington Post Gene Weingarten

decided to enlist him for an audacious experiment.

se rozhodl ho zapojit do troufalého experimentu.

The question is: How much would people like Joshua Bell,

Otázka je: Jak hodně budou mít lidé rádi Joshuu Bella,

the music of Joshua Bell,

jeho hudbu,

if they didn't know they were listening to Joshua Bell?

kdyby nevěděli, že poslouchají právě Joshuu Bella?

So he got Joshua Bell to take his million dollar violin

Joshua Bell vzal svoje housle za milion dolarů

down to a Washington D.C. subway station

dolů do stanice metra ve Washington D.C.,

and stand in the corner and see how much money he would make.

postavil se do rohu a sledoval kolik by si mohl vydělat.

And here's a brief clip of this.

Tady je krátka ukázka jeho klipu.

(Violin music)

(Hudba houslí)

After being there for three-quarters of an hour,

Po uplynutí 45 minut

he made 32 dollars.

si vydělal 32 dolarů.

Not bad. It's also not good.

To není špatné. Ale není to ani dobré.

Apparently to really enjoy the music of Joshua Bell,

Očividně, abyste si obravdu užili hudbu Joshui Bella,

you have to know you're listening to Joshua Bell.

musíte vědět, že posloucháte Joshuu Bella.

He actually made 20 dollars more than that,

Ve skutečnosti si vydělal o 20 dolarů víc,

but he didn't count it.

ale to nezapočítal.

Because this woman comes up --

Jelikož přisla jedna paní --

you see at the end of the video -- she comes up.

vidíte na konci videa -- že se objevila.

She had heard him at the Library of Congress a few weeks before

Slyšela ho hrát v Konkresové knihovně před několika týdny

at this extravagant black-tie affair.

na jedné extravagantní akci.

So she's stunned that he's standing in a subway station.

Byla tak ohromená, že teďka stál ve stanici metra.

So she's struck with pity.

Dojala se lítostí.

She reaches into her purse and hands him a 20.

Sáhla do kabelky a dala mu 20 dolarů.

(Laughter)

(Smích)

(Applause)

(Potlesk)

The second example from music

Druhý příklad z hudebního prostředí

is from John Cage's modernist composition,

je modernistická skladba od Johna Cage

"4'33"."

"4´33".

As many of you know,

Jak mnoho z vás ví,

this is the composition where the pianist sits at a bench,

toto je ta skladba, kde pianista sedí na sedačce,

opens up the piano

otevře piáno,

and sits and does nothing for four minutes and 33 seconds --

sedí, nic nedělá následující 4 minuty a 33 vteřin --

that period of silence.

chvíle ticha.

And people have different views on this.

Lidé na to mají rozdílné názory.

But what I want to point out

Co ale chci vyzdvihnout

is you can buy this from iTunes.

je, že si to můžete koupit na iTunes.

(Laughter)

(Smích)

For a dollar 99,

Za dolar devadesát devět

you can listen to that silence,

můžete poslouchat to ticho,

which is different than other forms of silence.

které je jiné, než ostatní druhy ticha.

(Laughter)

(Smích)

Now I've been talking so far about pleasure,

Doteď jsem mluvil pouze o potěšení,

but what I want to suggest

co ale chci ukázat

is that everything I've said applies as well to pain.

je to, že vše, co jsem řekl, se vztahuje stejně i na bolest.

And how you think about what you're experiencing,

A na to, co si myslíte o tom, co prožíváte,

your beliefs about the essence of it,

vaše víra v podstatu podnětu

affect how it hurts.

ovlivňuje, jak to bolí.

One lovely experiment

Jeden hezký experiment

was done by Kurt Gray and Dan Wegner.

byl proveden Kurtm Grayem a Damen Wegnerem.

What they did was they hooked up Harvard undergraduates

Udělali to, že připoutali harvardské studenty

to an electric shock machine.

na elektrický přístroj dávající šoky.

And they gave them a series of painful electric shocks.

A dostali sérii bolestivých elektrických elektrických šoků.

So it was a series of five painful shocks.

Byla to série bolestivých elektrických šoků.

Half of them are told that they're being given the shocks

Půlce z nich bylo řečeno, že jim ty šoky dává

by somebody in another room,

někdo v jiné místnosti,

but the person in the other room doesn't know they're giving them shocks.

ale ta osoba v jiné místností neví o tom, že jim dává elektrické šoky.

There's no malevolence, they're just pressing a button.

Není v tom žádná škodolibost, prostě jenom mačkají čudlík.

The first shock is recorded as very painful.

První šok je zaznamenán jako velice bolestivý.

The second shock feels less painful, because you get a bit used to it.

Druhý šok bolí méně, protože už si na to trochu zvykli.

The third drops, the fourth, the fifth.

Třetí ještě mín, čtvtý, pátý.

The pain gets less.

Bolest se zmenšuje.

In the other condition,

V opačných podmínkách

they're told that the person in the next room

jim bylo řečeno, že osoba ve vedlejší místnosti

is shocking them on purpose -- knows they're shocking them.

jim dává šoky naschvál - ví o tom.

The first shock hurts like hell.

První šok bolí neskutečně moc.

The second shock hurts just as much,

Druhý bolí úplně stejně jako

and the third and the fourth and the fifth.

třetí, čtvrtý a pátý.

It hurts more

Bolí to víc,

if you believe somebody is doing it to you on purpose.

když věříte, že to někdo dělá naschvál.

The most extreme example of this

Hodně extrémní příklad

is that in some cases,

je, když v některých případech

pain under the right circumstances

se může bolest za správných okolností

can transform into pleasure.

přeměnit v potěšení.

Humans have this extraordinarily interesting property

Lidé mají tuto mimořádně zajímavou vlastnost,

that will often seek out low-level doses of pain

že budou vyhledávat nízké dávky bolesti

in controlled circumstances

za bezpečných okolnotí

and take pleasure from it --

a mít z toho potěšení --

as in the eating of hot chili peppers

v případě pojídání pálivých chilli papriček

and roller coaster rides.

a horské dráhy.

The point was nicely summarized

Tento postřeh byl dobře vyjádřen

by the poet John Milton

básníkem Johnem Miltonem,

who wrote, "The mind is its own place,

který napsal: "Mysl je místo samo o sobě,

and in itself can make a heaven of hell,

které samo sobě může udělat nebe z pekla

a hell of heaven."

a peklo z nebe."

And I'll end with that. Thank you.

A tímto skončím. Děkuji.

(Applause)

(Potlesk)