The voices in my head | Eleanor Longden

Překladatel: Petra Mičková Korektor: Zuzana Vobecka

The day I left home for the first time

Den, kdy jsem poprvé odešla z domova

to go to university was a bright day

a vydala se na univerzitu, byl slunečný

brimming with hope and optimism.

a plný naděje a optimismu.

I'd done well at school. Expectations for me were high,

Škola mi šla. Byla na mě kladena vysoká očekávání

and I gleefully entered the student life

a já radostně vstoupila do víru studentského života,

of lectures, parties and traffic cone theft.

přednášek, večírků a krádeží dopravních kuželů.

Now appearances, of course, can be deceptive,

Zdání ovšem občas klame

and to an extent, this feisty, energetic persona

a tato divoká, energetická osoba,

of lecture-going and traffic cone stealing was a veneer,

která chodila na přednášky a kradla kužely, byla do jisté míry jen pozlátkem,

albeit a very well-crafted and convincing one.

třebaže velmi dobře zkonstruovaným a přesvědčivým.

Underneath, I was actually deeply unhappy, insecure

Uvnitř jsem ve skutečnosti byla velmi nešťastná, nejistá

and fundamentally frightened --

a naprosto vyděšená --

frightened of other people, of the future, of failure

vyděšená z ostatních lidí, z budoucnosti, ze selhání

and of the emptiness that I felt was within me.

a z prázdnoty, kterou jsem v sobě cítila.

But I was skilled at hiding it, and from the outside

Ale uměla jsem to skrývat zvnějšku,

appeared to be someone with everything to hope for

vypadat jako někdo, kdo může doufat v cokoli

and aspire to.

a usilovat o to.

This fantasy of invulnerability was so complete

Tato představa nezranitelnosti byla tak dokonalá,

that I even deceived myself,

že jsem oklamala i sama sebe,

and as the first semester ended and the second began,

a když skončil první semestr a začal druhý,

there was no way that anyone could have predicted

absolutně nikdo nemohl předvídat,

what was just about to happen.

co se bude dít dál.

I was leaving a seminar when it started,

Odcházela jsem ze semináře, když to začalo.

humming to myself, fumbling with my bag

Broukala jsem si, zápolila jsem s batohem

just as I'd done a hundred times before,

stejně jako stokrát předtím,

when suddenly I heard a voice calmly observe,

když jsem zaslechla hlas, jak klidně popisuje:

"She is leaving the room."

"Odchází z místnosti."

I looked around, and there was no one there,

Ohlédla jsem se, ale nikdo tam nebyl,

but the clarity and decisiveness of the comment

ale zřetelnost a rozhodnost toho hlasu

was unmistakable.

byla nepopiratelná.

Shaken, I left my books on the stairs and hurried home,

Celá otřesená jsem nechala knihy na schodech a spěchala domů

and there it was again.

a tam se to stalo znovu.

"She is opening the door."

"Otevírá dveře."

This was the beginning. The voice had arrived.

To byl začátek. Objevil se hlas.

And the voice persisted,

Ten hlas přetrvával

days and then weeks of it, on and on,

celé dny, potom týdny a dál a dál,

narrating everything I did in the third person.

popisoval vše, co jsem dělala, ve třetí osobě.

"She is going to the library."

"Jde do knihovny."

"She is going to a lecture."

"Jde na přednášku."

It was neutral, impassive and even, after a while,

Byl neutrální, lhostejný a po chvíli mi dokonce

strangely companionate and reassuring,

poskytoval podivnou společnost a jistotu,

although I did notice that its calm exterior sometimes slipped

ačkoli jsem si všimla, že jeho klidný tón občas ujede

and that it occasionally mirrored my own unexpressed emotion.

a že někdy popisuje mé vlastní nevyjádřené emoce.

So, for example, if I was angry and had to hide it,

Takže když jsem byla naštvaná a potřebovala to skrýt,

which I often did, being very adept at concealing how I really felt,

což se stávalo často, protože jsem byla mistr na skrývání svých pocitů,

then the voice would sound frustrated.

tehdy ten hlas zněl frustrovaně.

Otherwise, it was neither sinister nor disturbing,

Jinak mě nijak neděsil ani nerušil,

although even at that point it was clear

přestože bylo v té době jasné,

that it had something to communicate to me

že se mnou něco komunikuje

about my emotions, particularly emotions

o mých emocích, zejména o těch,

which were remote and inaccessible.

které byly hluboko a nedostupné.

Now it was then that I made a fatal mistake,

A zrovna tehdy jsem udělala osudovou chybu,

in that I told a friend about the voice, and she was horrified.

když jsem o tom hlasu řekla přítelkyni a ta se vyděsila.

A subtle conditioning process had begun,

Spustilo to pomalý proces.

the implication that normal people don't hear voices

To, že normální lidé hlasy neslyší

and the fact that I did meant that something was very seriously wrong.

a já ano, znamená, že je se mnou něco v nepořádku.

Such fear and mistrust was infectious.

Ten strach a nedůvěra byly nakažlivé.

Suddenly the voice didn't seem quite so benign anymore,

Najednou mi ten hlas nepřišel tak příznivý,

and when she insisted that I seek medical attention,

a když trvala na tom, abych vyhledala odbornou pomoc,

I duly complied, and which proved to be

poslušně jsem přikývla, což se ukázalo

mistake number two.

jako chyba číslo dvě.

I spent some time telling the college G.P.

Nějaký čas jsem doktorovi vysvětlovala,

about what I perceived to be the real problem:

co se mi jeví jako skutečný problém:

úzkost, nízká sebeúcta, strach z budoucnosti,

anxiety, low self-worth, fears about the future,

and was met with bored indifference

a setkala se s nezájmem a znuděným obličejem,

until I mentioned the voice,

dokud jsem nezmínila ten hlas,

upon which he dropped his pen, swung round

načež upustil pero, otočil se

and began to question me with a show of real interest.

a začal mě vyslýchat se zdáním opravdového zájmu.

And to be fair, I was desperate for interest and help,

A abych řekla pravdu, po zájmu a pomoci jsem prahla

and I began to tell him about my strange commentator.

a pověděla jsem mu o svém podivném společníkovi.

And I always wish, at this point, the voice had said,

A teď si přeji, aby ten hlas tehdy řekl:

"Kope si vlastní hrob."

"She is digging her own grave."

I was referred to a psychiatrist, who likewise

Poslali mě k psychiatrovi, který se rovněž

took a grim view of the voice's presence,

na přítomnost hlasu mračil,

subsequently interpreting everything I said

a postupně vše, co jsem řekla, interpretoval

skrz objektiv latentního šílenství.

through a lens of latent insanity.

For example, I was part of a student TV station

Například jsem byla členem studentské televizní stanice,

that broadcast news bulletins around the campus,

která vysílala přehled zpráv z prostředí kampusu,

and during an appointment which was running very late,

a během sezení, které se velmi protáhlo,

I said, "I'm sorry, doctor, I've got to go.

říkám: "Promiňte, musím jít.

I'm reading the news at six."

Čtu zprávy v šest."

Now it's down on my medical records that Eleanor

Teď je v mé zdravotní kartě napsáno,

že Eleanor má bludy, že je moderátorka televizních zpráv.

has delusions that she's a television news broadcaster.

It was at this point that events began

V tu dobu mě začaly rychle zaplavovat

to rapidly overtake me.

všechny ty události.

A hospital admission followed, the first of many,

Následovala hospitalizace, první z mnoha,

a diagnosis of schizophrenia came next,

hned nato mi byla diagnostikována schizofrenie

and then, worst of all, a toxic, tormenting sense

a potom přišlo to nejhorší, nebezpečný, mučivý pocit

of hopelessness, humiliation and despair

beznaděje, ponížení a zoufalství

about myself and my prospects.

ze sebe a z mých vyhlídek.

But having been encouraged to see the voice

Když mě podnítili vnímat ten hlas

not as an experience but as a symptom,

ne jako zkušenost, ale jako symptom,

my fear and resistance towards it intensified.

můj strach a odpor k němu se vystupňoval.

Now essentially, this represented taking

Tímto jsem v zásadě zaujala

an aggressive stance towards my own mind,

agresivní postoj vůči vlastní mysli, vedla jsem

a kind of psychic civil war,

takovou psychickou občanskou válku,

and in turn this caused the number of voices to increase

a postupně se tak počet hlasů zvýšil

and grow progressively hostile and menacing.

a byly stále nepřátelštější a výhružnější.

Helplessly and hopelessly, I began to retreat

Bez pomoci a bez naděje jsem se stahovala

into this nightmarish inner world

do světa nočních můr,

in which the voices were destined to become

ve kterém se měly tyto hlasy stát

both my persecutors and my only perceived companions.

mými pronásledovateli a jedinými domnělými společníky.

They told me, for example, that if I proved myself worthy

Například mi řekly, že když dokážu, že si zasloužím

of their help, then they could change my life

jejich pomoc, mohou můj život vrátit tam,

back to how it had been,

kde byl dřív,

and a series of increasingly bizarre tasks was set,

a ukládaly mi stále bizarnější úkoly,

a kind of labor of Hercules.

bylo to jako práce pro Herkula.

It started off quite small, for example,

Začalo to pomalu, například:

pull out three strands of hair,

"Vytrhni si tři prameny vlasů."

but gradually it grew more extreme,

Ale postupně byly stále extrémnější

culminating in commands to harm myself,

a vyvrcholily příkazy, abych si ublížila,

and a particularly dramatic instruction:

a obzvláště pozoruhodný pokyn zněl:

"You see that tutor over there?

"Vidíš svého učitele vepředu?

You see that glass of water?

Vidíš tu sklenici s vodou?

Well, you have to go over and pour it over him in front of the other students."

Běž dopředu a před všemi studenty mu to vylij na hlavu."

Which I actually did, and which needless to say

Což jsem vlastně udělala a ani není třeba říkat, že jsem si tím

did not endear me to the faculty.

mezi vyučujícími nezískala oblibu.

In effect, a vicious cycle of fear, avoidance,

V podstatě se utvořil koloběh strachu,

mistrust and misunderstanding had been established,

vyhýbání, nedůvěry a neporozumění

and this was a battle in which I felt powerless

a v takové bitvě jsem se cítila bezmocná

and incapable of establishing any kind of peace or reconciliation.

a neschopná vybudovat si vnitřní mír a smíření.

Two years later, and the deterioration was dramatic.

Po dvou letech se můj stav dramaticky zhoršil.

By now, I had the whole frenzied repertoire:

Tou dobou jsem trpěla celým repertoárem šílenství:

terrifying voices, grotesque visions,

děsivé hlasy, groteskní vidiny,

bizarre, intractable delusions.

bizarní, nezkrotné deziluze.

My mental health status had been a catalyst

Můj psychický zdravotní stav byl katalyzátorem

for discrimination, verbal abuse,

diskriminace, urážek

and physical and sexual assault,

a psychických a sexuálních útoků

and I'd been told by my psychiatrist,

a můj psychiatr mi řekl:

"Eleanor, you'd be better off with cancer,

"Eleanor, líp by ti bylo s rakovinou,

because cancer is easier to cure than schizophrenia."

protože ta se dá léčit snadněji než schizofrenie."

I'd been diagnosed, drugged and discarded,

Diagnostikovali mě, nadopovali léky a odložili stranou

and was by now so tormented by the voices

a hlasy mě mučily tak,

that I attempted to drill a hole in my head

že jsem se pokusila vyvrtat si díru do hlavy,

in order to get them out.

abych je dostala ven.

Now looking back on the wreckage and despair of those years,

Když se teď zpětně dívám na pohromu a zoufalství těch let,

it seems to me now as if someone died in that place,

přijde mi, jako by tehdy někdo zemřel

and yet, someone else was saved.

a někdo jiný byl zase zachráněn.

A broken and haunted person began that journey,

Na tuto cestu nastoupil zlomený a sužovaný člověk,

but the person who emerged was a survivor

ale vyšla z toho osoba,

and would ultimately grow into the person

která nakonec vyrostla v někoho,

I was destined to be.

kým jsem se měla stát.

Many people have harmed me in my life,

Mnoho lidí mi v životě ublížilo

and I remember them all,

a já si je všechny pamatuju,

but the memories grow pale and faint

ale vzpomínky na ně blednou a mizí

in comparison with the people who've helped me.

v porovnáním s těmi na lidi, kteří mi pomohli.

The fellow survivors, the fellow voice-hearers,

Další lidé, kteří slyšeli hlasy a dostali se z toho,

the comrades and collaborators;

kamarádi a spolupracovníci.

the mother who never gave up on me,

Má matka, která ve mě vždy věřila,

who knew that one day I would come back to her

která věděla, že se k ní jednoho dne vrátím,

and was willing to wait for me for as long as it took;

a byla na mě ochotna čekat tak dlouho, jak jen bude potřeba.

the doctor who only worked with me for a brief time

Doktor, který po nějaký čas pracoval jen se mnou,

but who reinforced his belief that recovery

který si posílil víru v to, že uzdravení

was not only possible but inevitable,

je nejen možné, ale i nevyhnutelné,

and during a devastating period of relapse

a který během ničivých období recidivy

told my terrified family, "Don't give up hope.

mé rodině říkal: "Nevzdávejte se naděje.

I believe that Eleanor can get through this.

Věřím, že se z toho Eleanor dostane.

Sometimes, you know, it snows as late as May,

Někdy sněží až do května,

but summer always comes eventually."

ale léto nakonec vždy přijde."

Fourteen minutes is not enough time

Čtrnáct minut není dost času na to,

to fully credit those good and generous people

abych vzdala hold všem těm hodným a šlechetným lidem,

who fought with me and for me

kteří se mnou a pro mě bojovali

and who waited to welcome me back

a kteří čekali, až mě budou moct přivítat zpátky

from that agonized, lonely place.

z toho mučivého osamělého místa.

But together, they forged a blend of courage,

Společně vybudovali tvrz z odvahy,

creativity, integrity, and an unshakeable belief

kreativity, integrity a neotřesitelné víry,

that my shattered self could become healed and whole.

že se moje roztříštěné já zase zahojí.

I used to say that these people saved me,

Říkávala jsem, že mě tito lidé zachránili,

but what I now know is they did something

ale pokud vím, udělali něco

even more important in that they empowered me

mnohem důležitějšího, protože mi dali sílu

to save myself,

zachránit sebe sama.

and crucially, they helped me to understand something

A zejména mi pomohli pochopit něco,

which I'd always suspected:

co jsem vždycky tušila:

that my voices were a meaningful response

mé hlasy představovaly určitou odpověď

to traumatic life events, particularly childhood events,

na traumatické životní události, zejména z dětství,

and as such were not my enemies

takže nebyly mými nepřáteli,

but a source of insight into solvable emotional problems.

ale určitým druhem pohledu do řešitelných emočních problémů.

Now, at first, this was very difficult to believe,

Zprvu jsem tomu nemohla uvěřit,

not least because the voices appeared so hostile

protože se ty hlasy zdály být nepřátelské

and menacing, so in this respect, a vital first step

a výhružné, takže v tomto ohledu bylo prvním zásadním krokem

was learning to separate out a metaphorical meaning

naučit se odlišovat metaforický význam

from what I'd previously interpreted to be a literal truth.

od toho, co jsem si dříve vykládala jako doslovný fakt.

So for example, voices which threatened to attack my home

Například hlasy, které hrozily útokem na náš dům,

I learned to interpret as my own sense of fear

jsem se naučila interpretovat jako můj vlastní strach

and insecurity in the world, rather than an actual, objective danger.

a nejistotu ve světě spíše než jako skutečné, objektivní nebezpečí.

Now at first, I would have believed them.

Na začátku jsem jim věřila.

I remember, for example, sitting up one night

Třeba si pamatuju, jak jedné noci sedím

on guard outside my parents' room to protect them

na stráži před ložnicí mých rodičů, abych je ochránila

from what I thought was a genuine threat from the voices.

před hrozbami těch hlasů, které se mi jevily jako reálné.

Because I'd had such a bad problem with self-injury

Často jsem zraňovala sama sebe,

that most of the cutlery in the house had been hidden,

takže byla většina příborů v domě poschovávaná,

so I ended up arming myself with a plastic fork,

a proto jsem se ozbrojila plastovou vidličkou,

kind of like picnic ware, and sort of sat outside the room

jaká se používá na pikniky, a sedla si před dveře,

svírala ji a byla jsem připravená vyskočit, pokud se něco stane.

clutching it and waiting to spring into action should anything happen.

It was like, "Don't mess with me.

Něco jako: "Nehraj si se mnou.

I've got a plastic fork, don't you know?"

Nevidíš snad, že mám plastovou vidličku?"

Strategic.

Strategické.

But a later response, and much more useful,

Ale pozdější a mnohem užitečnější odpovědí

would be to try and deconstruct the message behind the words,

bylo pokusit se rozluštit význam skrytý za slovy,

so when the voices warned me not to leave the house,

takže když mě hlasy varovaly, ať neopouštím dům,

then I would thank them for drawing my attention

poděkovala jsem jim, že mě upozornily,

to how unsafe I felt --

jak nejistá jsem se cítila --

because if I was aware of it, then I could do something positive about it --

protože pokud jsem si to uvědomovala, mohla jsem s tím něco dělat --

but go on to reassure both them and myself

a uklidnila jsem je i sebe,

that we were safe and didn't need to feel frightened anymore.

že jsme v bezpečí a nemusíme se ničeho bát.

I would set boundaries for the voices,

Stanovila jsem pro hlasy určité hranice

and try to interact with them in a way that was assertive

a snažila jsem se s nimi jednat asertivně

a zároveň s respektem, a tak jsem nastolila pomalý proces

yet respectful, establishing a slow process

of communication and collaboration

komunikace a spolupráce,

in which we could learn to work together and support one another.

kdy jsme se mohli naučit fungovat společně a vzájemně se podpořit.

Throughout all of this, what I would ultimately realize

Během toho všeho jsem si nakonec uvědomila,

was that each voice was closely related

že každý hlas byl úzce spjat

to aspects of myself, and that each of them

s aspekty mé bytosti a že každý z nich

carried overwhelming emotions that I'd never had

přinášel intenzivní emoce, které jsem nikdy neměla

možnost zpracovat nebo vyřešit,

an opportunity to process or resolve,

memories of sexual trauma and abuse,

vzpomínky na sexuální trauma a zneužívání,

of anger, shame, guilt, low self-worth.

na zlost, stud, vinu, nízkou sebeúctu.

The voices took the place of this pain

Hlasy zastoupily bolest

and gave words to it,

a přeměnily ji na slova

and possibly one of the greatest revelations

a snad největším odhalením bylo,

was when I realized that the most hostile and aggressive voices

když jsem si uvědomila, že ty nejhostilnější a nejagresivnější hlasy

actually represented the parts of me

vlastně představovaly tu část mě,

that had been hurt most profoundly,

která byla zraněna nejvíce,

and as such, it was these voices

takže to byly tyto hlasy,

that needed to be shown the greatest compassion and care.

kterým bylo třeba věnovat nejvíce soucitu a péče.

It was armed with this knowledge that ultimately

Díky tomu, že jsem se vyzbrojila těmito vědomostmi,

I would gather together my shattered self,

byla jsem schopna sesbírat své roztříštěné já,

each fragment represented by a different voice,

kdy každý kousek představoval jiný hlas,

gradually withdraw from all my medication,

postupně vysadit všechny léky

and return to psychiatry, only this time from the other side.

a vrátit se k psychiatrii, tentokrát však z druhé strany.

Ten years after the voice first came, I finally graduated,

Deset let po příchodu prvního hlasu jsem dokončila studium,

this time with the highest degree in psychology

tentokrát s tím nejlepším prospěchem z psychologie,

the university had ever given, and one year later,

jaký kdy univerzita udělila, a o rok později

the highest masters, which shall we say

s nejvyšším prospěchem jakožto magistr,

isn't bad for a madwoman.

což na blázna není špatné.

In fact, one of the voices actually dictated the answers

Jeden hlas mi vlastně během zkoušek

during the exam, which technically possibly counts as cheating.

diktoval odpovědi, což by se dalo považovat za podvádění.

(Smích)

(Laughter)

And to be honest, sometimes I quite enjoyed their attention as well.

A abych byla upřímná, někdy jsem si jejich pozornost užívala.

As Oscar Wilde has said, the only thing worse

Jak řekl Oscar Wilde, jediné, co je horší,

než když se o vás mluví, je to, když se o vás nemluví.

than being talked about is not being talked about.

It also makes you very good at eavesdropping,

Taky jste díky tomu dobří v odposlouchávání,

protože dokážete sledovat dva rozhovory současně.

because you can listen to two conversations simultaneously.

So it's not all bad.

Takže to není tak zlé.

I worked in mental health services,

Pracovala jsem v psychiatrických zařízeních,

I spoke at conferences,

mluvila na konferencích,

I published book chapters and academic articles,

vydala kapitoly v knihách a akademické články

and I argued, and continue to do so,

a obhajovala jsem, a stále v tom pokračuji,

the relevance of the following concept:

význam následujícího konceptu:

that an important question in psychiatry

důležitou otázkou v psychiatrii

shouldn't be what's wrong with you

by nemělo být, co je s vámi špatně,

but rather what's happened to you.

ale spíše co se vám stalo.

And all the while, I listened to my voices,

Celou dobu jsem naslouchala svým hlasům,

with whom I'd finally learned to live with peace and respect

se kterými jsem se nakonec naučila žít v míru a mít k nim respekt

and which in turn reflected a growing sense

a které zase odrážely rostoucí vědomí

of compassion, acceptance and respect towards myself.

soucitu, přijetí a respektu vůči sobě.

And I remember the most moving and extraordinary moment

Vzpomínám si na ten dojemný a mimořádný okamžik,

when supporting another young woman who was terrorized by her voices,

když jsem pomáhala jiné mladé ženě, kterou terorizovaly její hlasy,

and becoming fully aware, for the very first time,

a poprvé v životě jsem si plně uvědomila,

that I no longer felt that way myself

že já se tak už necítím

but was finally able to help someone else who was.

a jsem konečně schopna pomoct jiným, kteří mají stejný problém.

I'm now very proud to be a part of Intervoice,

Jsem velmi hrdá na to, že mohu být součástí skupiny Intervoice,

the organizational body of the International Hearing Voices Movement,

organizační složky Mezinárodního hnutí za naslouchání hlasům,

an initiative inspired by the work of Professor Marius Romme

které bylo inspirováno prací profesora Maria Rommeho

and Dr. Sandra Escher,

a doktorky Sandry Escherové.

which locates voice hearing as a survival strategy,

Toto hnutí vytyčuje naslouchání hlasům jako léčebnou strategii,

a sane reaction to insane circumstances,

smysluplnou reakci na nesmyslné okolnosti,

not as an aberrant symptom of schizophrenia to be endured,

ne jako symptom schizofrenie, který je třeba snášet,

but a complex, significant and meaningful experience

ale spíše jako komplexní, významnou a smysluplnou zkušenost,

to be explored.

kterou je třeba prozkoumat.

Together, we envisage and enact a society

Společně si představujeme a utváříme společnost,

that understands and respects voice hearing,

která chápe ty, kteří slyší hlasy, a respektuje je,

supports the needs of individuals who hear voices,

která podporuje potřeby těchto jednotlivců

and which values them as full citizens.

a která je vnímá jako plnohodnotné občany.

This type of society is not only possible,

Takováto společnost je nejen reálná,

it's already on its way.

ale už se začíná objevovat.

To paraphrase Chavez, once social change begins,

Abych parafrázovala Cháveze: Jakmile nastanou změny ve společnosti,

it cannot be reversed.

nelze je zvrátit.

You cannot humiliate the person who feels pride.

Nemůžete pokořit člověka, který má svou hrdost.

You cannot oppress the people

Nemůžete utiskovat lidi,

who are not afraid anymore.

kteří se už nebojí.

For me, the achievements of the Hearing Voices Movement

Pro mě jsou úspěchy tohoto hnutí

are a reminder that empathy, fellowship,

připomínkou, že empatie, spoluúčast,

justice and respect are more than words;

spravedlnost a respekt jsou víc než jen slova.

they are convictions and beliefs,

Je to přesvědčení a víra,

and that beliefs can change the world.

která může změnit svět.

In the last 20 years, the Hearing Voices Movement

V posledních dvaceti letech toto hnutí

has established hearing voices networks

vytvořilo celou organizační síť

in 26 countries across five continents,

ve 26 státech napříč pěti kontinenty,

working together to promote dignity, solidarity

která jednotně pracuje na podporu důstojnosti, solidarity

and empowerment for individuals in mental distress,

a zplnomocnění jednotlivců v duševní tísni.

to create a new language and practice of hope,

Snažíme se vytvořit nový jazyk a trénink naděje,

which, at its very center, lies an unshakable belief

který má ve svém středu neotřesitelnou víru

in the power of the individual.

v sílu jednotlivce.

As Peter Levine has said, the human animal

Jak řekl Peter Levine, lidský tvor

is a unique being

je jedinečnou bytostí

endowed with an instinctual capacity to heal

vybavenou instinktivní schopností hojit se

and the intellectual spirit to harness this innate capacity.

a intelektuálními vlohami tuto vnitřní schopnost využít.

In this respect, for members of society,

V tomto ohledu pro členy společnosti

there is no greater honor or privilege

neexistuje větší pocty nebo privilegia

than facilitating that process of healing for someone,

než pomoci někomu v jeho procesu léčby,

to bear witness, to reach out a hand,

být při tom, podat mu ruku,

to share the burden of someone's suffering,

sdílet břímě jeho utrpení

and to hold the hope for their recovery.

a uchovat si víru v jeho uzdravení.

And likewise, for survivors of distress and adversity,

A stejně tak si my, kteří jsme si prošli bolestí a utrpením

that we remember we don't have to live our lives

musíme pamatovat, že nemusíme žít život,

forever defined by the damaging things that have happened to us.

který je už navždy definován ničivými událostmi, které se nám přihodily.

We are unique. We are irreplaceable.

Jsme jedineční. Jsme nenahraditelní.

What lies within us can never be truly colonized,

To, co máme uvnitř, si nemůže nikdo podmanit,

contorted, or taken away.

pokroutit nebo nám vzít.

The light never goes out.

To světlo nikdy nevyhasne.

As a very wonderful doctor once said to me,

Jak mi jednou řekl jeden úžasný doktor:

"Don't tell me what other people have told you about yourself.

"Neříkej mi, co ti o tobě řekli ostatní.

Tell me about you."

Řekni mi něco o sobě."

Thank you.

Děkuji.

(Applause)

(Potlesk)