How economic inequality harms societies | Richard Wilkinson

Překladatel: Veronika Losová Korektor: Petr Frish

You all know the truth of what I'm going to say.

Všichni znáte pravdu o tom, co vám tu řeknu.

I think the intuition that inequality is divisive and socially corrosive

Myslím že pocit, že nerovnost vyvolává spory a ničí společnost,

has been around since before the French Revolution.

existovala již před Francouzskou revolucí.

What's changed

Co se ale změnilo,

is we now can look at the evidence,

je fakt, že se můžeme podívat na důkazy,

we can compare societies, more and less equal societies,

můžeme porovnat společnosti, více a méně rovnostářské společnosti,

and see what inequality does.

a uvidíme, co nerovnost dělá.

I'm going to take you through that data

Provedu vás daty

and then explain why

a pak vám vysvětlím proč

the links I'm going to be showing you exist.

propojení, která ukáži, zde jsou.

But first, see what a miserable lot we are.

Nejprve se ale podívejme, jak mizerně vypadáme.

(Laughter)

(Smích)

I want to start though

Rád bych začal

with a paradox.

paradoxem.

This shows you life expectancy

Tento graf ukazuje očekávanou délku života

against gross national income --

v závislosti na HDP na hlavu --

how rich countries are on average.

podle průměrného bohatství státu.

And you see the countries on the right,

A vidíte, že země napravo,

like Norway and the USA,

jako Norsko a USA,

are twice as rich as Israel, Greece, Portugal on the left.

jsou dvakrát tak bohaté jako Israel, Řecko a Portugalsko nalevo.

And it makes no difference to their life expectancy at all.

Ale to nehraje žádnou roli v jejich očekávané délce života.

Nic nenaznačuje tomu, že je mezi těmito ukazateli vztah.

There's no suggestion of a relationship there.

But if we look within our societies,

Ale když se podíváme dovnitř našich společností,

there are extraordinary social gradients in health

uvidíme neobyčejné trendy ve zdraví,

running right across society.

které probíhají společností.

This, again, is life expectancy.

Toto, opět, je očekáváná délka života.

These are small areas of England and Wales --

Toto jsou malé oblasti Anglie a Walesu --

the poorest on the right, the richest on the left.

nejchudší napravo, nejbohatší nalevo.

A lot of difference between the poor and the rest of us.

Obrovské rozdíly mezi chudými a námi ostatními.

Even the people just below the top

Dokonce lidé těsně pod vrcholem

have less good health

mají horší zdraví

than the people at the top.

než lidé na vrcholu.

So income means something very important

Takže rozdíl v přijmech znamená něco významného

within our societies,

v rámci našich společností,

and nothing between them.

ale nic v jejich vzájemném srovnání.

The explanation of that paradox

Vysvětlením tohoto paradoxu

is that, within our societies,

je fakt, že uvnitř společností€

we're looking at relative income

se díváme na relativní přijem

or social position, social status --

nebo sociální postavení, status --

where we are in relation to each other

kde jsme v porovnání s ostatními

and the size of the gaps between us.

a jaké jsou mezi námi mezery.

And as soon as you've got that idea,

A jakmile zjistíte tohle,

you should immediately wonder:

měli byste se začít okamžitě zajímat:

what happens if we widen the differences,

co se stane, když ty rozdíly rozšíříme,

or compress them,

nebo naopak zúžíme,

make the income differences bigger or smaller?

když uděláme rozdíly v příjmech větší nebo menší?

And that's what I'm going to show you.

A to je to, co vám ukážu.

I'm not using any hypothetical data.

Nepoužívám žádná hypotetická data.

I'm taking data from the U.N. --

Používám data z OSN --

it's the same as the World Bank has --

ta stejná, co má Světová banka --

on the scale of income differences

o rozměru rozdílů v příjmech

in these rich developed market democracies.

v těchto bohatých, rozvinutých, tržních demokraciích.

The measure we've used,

Měřítko, které jsme použili,

because it's easy to understand and you can download it,

protože se snadno chápe a můžete si to stáhnout,

is how much richer the top 20 percent

je o kolik je bohatší horních 20 % společnosti

than the bottom 20 percent in each country.

oproti spodním 20 % společnosti v každé zemi.

And you see in the more equal countries on the left --

A u těch více rovnostářských zemí nalevo vidíte --

Japan, Finland, Norway, Sweden --

Japonsko, Finsko, Norsko, Švédsko --

the top 20 percent are about three and a half, four times as rich

že horních 20 % je zhruba 3,5x - 4x bohatších

as the bottom 20 percent.

než dolních 20 %.

But on the more unequal end --

Ale na méně rovnostářském konci --

U.K., Portugal, USA, Singapore --

Velká Británie, Portugalsko, USA, Singapur --

the differences are twice as big.

jsou rozdíly dvakrát tak velké..

On that measure, we are twice as unequal

V tomto ohledu jsme (v USA) dvakrát méně rovnostářští

as some of the other successful market democracies.

než jiné úspěšné tržní demokracie.

Now I'm going to show you what that does to our societies.

A teď vám ukážu, co to dělá s našimi společnostmi.

We collected data on problems with social gradients,

Sesbírali jsme data o problémech spojených se sociálními mapami,

the kind of problems that are more common

ty typy problémů, které jsou běžné

at the bottom of the social ladder.

na spodu společenského žebříčku.

Internationally comparable data on life expectancy,

Mezinárodně srovnatelná data o očekávané délce života,

on kids' maths and literacy scores,

dětské gramotnosti a výsledcích v matematice,

on infant mortality rates, homicide rates,

úmrtnosti kojenců, počtu vražd,

proportion of the population in prison, teenage birthrates,

procentu populace ve vězení, porodech náctiletých,

levels of trust,

míře důvěry,

obesity, mental illness --

obezity, duševních poruch --

which in standard diagnostic classification

což v standardní diagnostické klasifikaci

includes drug and alcohol addiction --

zahrnuje drogovou a alkoholickou závislost --

and social mobility.

a společenské mobilitě.

We put them all in one index.

Dali jsme je všechny do jednoho indexu.

They're all weighted equally.

Všechny mají stejnou váhu.

Where a country is is a sort of average score on these things.

Pozice země je určena průměrem těchto věcí.

And there, you see it

A tady to vidíte

in relation to the measure of inequality I've just shown you,

v závislosti na měřítku nerovnosti, které jsem vám ukázal

which I shall use over and over again in the data.

a které budu používat stále dokola.

The more unequal countries

Ty země, kde je více nerovnosti,

are doing worse

jsou na tom hůře

on all these kinds of social problems.

ve všech těchto sociálních problémech.

It's an extraordinarily close correlation.

Je to neuvěřitelně úzký vztah.

But if you look at that same index

Ale když se podíváte na stejný index

of health and social problems

zdraví a sociálních problémů

in relation to GNP per capita,

ve vztahu k HNP na hlavu,

gross national income,

hrubému národnímu produktu,

there's nothing there,

nic tam není,

no correlation anymore.

žádný vztah.

We were a little bit worried

Trochu jsme se obávali,

that people might think

že by si lidé mohli myslet,

we'd been choosing problems to suit our argument

že jsme vybírali problémy tak, aby vyhovovaly našemu argumentu

and just manufactured this evidence,

a pouze vyrobili tyto důkazy,

so we also did a paper in the British Medical Journal

takže jsme také napsali článek do British Medical Journal

on the UNICEF index of child well-being.

o UNICEF indexu kvality života dětí.

It has 40 different components

Ten obsahuje 40 různých komponent

put together by other people.

poskládaných jinými lidmi.

It contains whether kids can talk to their parents,

Obsahuje např. to, jestli děti mohou mluvit se svými rodiči,

whether they have books at home,

jestli mají doma knihy,

what immunization rates are like, whether there's bullying at school.

jaká je míra očkování, jestli jsou ve škole šikanované.

Everything goes into it.

Obsahuje všechno.

Here it is in relation to that same measure of inequality.

A tady je v souvislosti ke stejnému měřítku nerovnosti.

Kids do worse in the more unequal societies.

Děti se mají hůře ve více nerovných společnostech.

Highly significant relationship.

Vysoce významný vztah.

But once again,

Ale ještě jednou,

if you look at that measure of child well-being,

pokud se podíváte na měřítko dětského blahobytu

in relation to national income per person,

ve vztahu k národnímu příjmu na hlavu,

there's no relationship,

nenajdete žádný vztah,

no suggestion of a relationship.

žádný náznak vztahu.

What all the data I've shown you so far says

Co naznačují všechna data, která jsem vám doposud ukázal,

is the same thing.

je jedna a tatáž věc.

The average well-being of our societies

Průměrný blahobyt v našich společnostech

is not dependent any longer

nezávisí již

on national income and economic growth.

na národním příjmu a ekonomickém růstu.

That's very important in poorer countries,

To je velmi důležité v chudých zemích,

but not in the rich developed world.

ale ne v bohatém, rozvinutém světě.

But the differences between us

Ale rozdíly mezi námi

and where we are in relation to each other

a kde jsme ve vztahu k ostatním

now matter very much.

jsou nyní důležité.

I'm going to show you some of the separate bits of our index.

Ukážu vám nyní některé části našeho indexu.

Here, for instance, is trust.

Zde, například, je důvěra.

It's simply the proportion of the population

Je to jednoduše podíl lidí,

who agree most people can be trusted.

kteří se shodnou na tom, že lidem lze věřit.

It comes from the World Values Survey.

Pochází to z Průzkumu světových hodnot.

You see, at the more unequal end,

Vidíte, že na konci s větší nerovností

it's about 15 percent of the population

je podíl těch, kteří cítí, že mohou ostatním věřit,

who feel they can trust others.

kolem 15 % populace.

But in the more equal societies,

Ale v zemích s větší rovností

it rises to 60 or 65 percent.

se podíl zvyšuje na 60 až 65 procent.

And if you look at measures of involvement in community life

A pokud se podíváte na podíl účasti na komunitním životě

or social capital,

nebo sociální kapitál,

very similar relationships

uvidíte velmi podobné vztahy,

closely related to inequality.

které jsou úzce navázané na nerovnost.

I may say, we did all this work twice.

Dalo by se říct, že jsme tu stejnou práci dělali dvakrát.

We did it first on these rich, developed countries,

Nejdříve jsme ji udělali pro tyto bohaté, rozvinuté země,

and then as a separate test bed,

a poté jsme si jako samostatnou jednotku vzali

we repeated it all on the 50 American states --

všech 50 států USA --

asking just the same question:

a ptali se na tu stejnou otázku:

do the more unequal states

jsou na tom méně rovné státy

do worse on all these kinds of measures?

hůře ve všech těchto ohledech?

So here is trust from a general social survey of the federal government

Takže tady vidíme měřítko důvěry v obecném průzkumu společnosti od federální vlády,

related to inequality.

napojený na nerovnost.

Very similar scatter

Velmi podobné rozdělení

over a similar range of levels of trust.

podobného rozpětí míry důvěry.

Same thing is going on.

Jedná se o to samé.

Basically we found

V podstatě jsme zjistili,

that almost anything that's related to trust internationally

že téměř všechno, co se týká důvěry mezinárodně,

is related to trust amongst the 50 states

se týká také důvěry ve těchto 50 státech

in that separate test bed.

v odděleném výzkumném vzorku.

We're not just talking about a fluke.

Nemluvíme jenom o náhodě.

This is mental illness.

Toto jsou duševní poruchy.

WHO put together figures

WHO dala dohromady statistiky,

using the same diagnostic interviews

za využití neměnných diagnostických interview

on random samples of the population

na náhodných vzorcích populace,

to allow us to compare rates of mental illness

abychom mohli srovnat míru duševních poruch

in each society.

v každé společnosti.

This is the percent of the population

Toto je procento populace

with any mental illness in the preceding year.

s výskytem duševní poruchy v předchozích letech.

And it goes from about eight percent

A to se pohybuje od zhruba 8 %

up to three times that --

až k trojnásobku tohoto čísla --

whole societies

celé společnosti

with three times the level of mental illness of others.

s třikát vyšším zastoupením duševních poruch.

And again, closely related to inequality.

A znovu úzce napojeno na nerovnost.

This is violence.

Toto je graf násilí.

These red dots are American states,

Tyto červené tečky jsou státy USA

and the blue triangles are Canadian provinces.

a modré trojúhleníky jsou kanadské provincie.

But look at the scale of the differences.

Ale podívejte se na ty rozdíly.

It goes from 15 homicides per million

Pohybujeme se od 15 vražd na milion obyvatel

up to 150.

až ke 150.

This is the proportion of the population in prison.

Toto je podíl populace ve vězení.

There's a about a tenfold difference there,

Tady je rozdíl zhruba desetinásobný,

log scale up the side.

Logaritmická stupnice na y ose.

But it goes from about 40 to 400

A pohybuje se zhruba od 40 do 400

people in prison.

lidí ve vězení.

That relationship

Tento vztah

is not mainly driven by more crime.

není způsoben větší kriminalitou.

In some places, that's part of it.

V některých částech je to její součástí.

But most of it is about more punitive sentencing,

Ale většinou je to o více represivním trestání,

harsher sentencing.

přísnějších trestech.

And the more unequal societies

A více nerovné společnosti

are more likely also to retain the death penalty.

si také pravděpodobněji ponechaly trest smrti.

Here we have children dropping out of high school.

Tady vidíme děti, které nedokončily střední školu.

Again, quite big differences.

Opět vidíme poměrně velký rozdíl.

Extraordinarily damaging,

Neuvěřitelně škodlivé,

if you're talking about using the talents of the population.

pokud mluvíme o využití talentů v populaci.

This is social mobility.

Toto je společenská mobilita.

It's actually a measure of mobility

Je to vlastně měřítko mobility

based on income.

v závislosti na příjmu.

Basically, it's asking:

V podstatě zjišťujeme:

do rich fathers have rich sons

mají bohatí otcové bohaté syny

and poor fathers have poor sons,

a chudí otcové chudé syny,

or is there no relationship between the two?

nebo to nemá žádnou spojitost?

And at the more unequal end,

A tam, kde je více nerovnosti,

fathers' income is much more important --

je příjem otrců mnohem důležitější --

in the U.K., USA.

ve Velké Británii, USA.

And in Scandinavian countries,

A ve skandinávských zemích

fathers' income is much less important.

je příjem otců mnohem méně důležitý.

There's more social mobility.

Je tu větší míra společenské mobility.

And as we like to say --

A jak rádi říkáme --

and I know there are a lot of Americans in the audience here --

a já vím, že je tu hodně Američanů v publiku --

if Americans want to live the American dream,

pokud chtějí žít Američané 'americký sen',

they should go to Denmark.

měli by jet do Dánska.

(Laughter)

(Smích)

(Applause)

(Potlesk)

I've shown you just a few things in italics here.

Ukázal jsem vám pouze několik nejdůležitějších věcí.

I could have shown a number of other problems.

Mohl jsem ukázat řadu dalších problémů.

They're all problems that tend to be more common

Problémů, které jsou většinou častější

at the bottom of the social gradient.

na spodu společenského žebříčku.

But there are endless problems with social gradients

Ale existuje nespočetné množství problému na spodu společenského žebříčku,

that are worse in more unequal countries --

které jsou horší ve více nerovných zemích --

not just a little bit worse,

ne jen o trochu horší,

but anything from twice as common to 10 times as common.

ale dvakrát až desetkrát horší.

Think of the expense,

Pomyslete na cenu,

the human cost of that.

lidskou cenu tohoto jevu.

I want to go back though to this graph that I showed you earlier

Rád bych se vrátil ke grafu, který jsem vám už ukázal dříve,

where we put it all together

kde jsme to všechnu dali dohromady,

to make two points.

abych vám ukázal dva závěry.

One is that, in graph after graph,

První z nich je viditelný na všech grafech,

we find the countries that do worse,

a to že všechny země, které jsou na tom hůře,

whatever the outcome,

v jakémkoliv ohledu,

seem to be the more unequal ones,

se zdají být ty, kde je více nerovností,

and the ones that do well

a ty, které jsou na tom dobře,

seem to be the Nordic countries and Japan.

se zdají být severské země a Japonsko.

So what we're looking at

Takže to, co vidíme,

is general social disfunction related to inequality.

je obecná společenská disfunkce propojená s nerovností.

It's not just one or two things that go wrong,

Nejde jen o jednu nebo dvě věci, které by byly špatně,

it's most things.

jde o většinu věcí.

The other really important point I want to make on this graph

Dalším důležitým závěrem, který vám chci ukázat na tomto grafu

is that, if you look at the bottom,

je, že pokud se podívate na spodek,

Sweden and Japan,

Švédsko a Japonsko,

they're very different countries in all sorts of ways.

jsou to velmi rozdílné země ve všech ohledech.

The position of women,

Postavení žen,

how closely they keep to the nuclear family,

úzká nebo rozšířená rodina,

are on opposite ends of the poles

jsou na opačných stranách

in terms of the rich developed world.

v rámci bohatého rozvinutého světa.

But another really important difference

Ale další opravdu podstatný rozdíl

is how they get their greater equality.

je i to, jak dosahují jejich rovnosti.

Sweden has huge differences in earnings,

Ve Švédsku je obrovský rozdíl v příjmech

and it narrows the gap through taxation,

a ten je zmírňován zdaněním,

general welfare state,

sociálním státem,

generous benefits and so on.

obecnými výhodami atd.

Japan is rather different though.

Japonsko je hodně odlišné.

It starts off with much smaller differences in earnings before tax.

Začíná s malými rozdíly v příjmech před zdaněním.

It has lower taxes.

Má nižší daně.

It has a smaller welfare state.

Méňe rozsáhlý sociální stát.

And in our analysis of the American states,

A v naší analýze států USA

we find rather the same contrast.

najdeme podobné kontrasty.

There are some states that do well through redistribution,

Některé státy využívají přerozdělování,

some states that do well

některé jsou na tom dobře,

because they have smaller income differences before tax.

protože mají menší rozdíly příjmů před zdaněním.

So we conclude

Takže můžeme uzavřít,

that it doesn't much matter how you get your greater equality,

že nezáleží na tom, jak se dostanete k rovnosti,

as long as you get there somehow.

pokud se tam nějak dostanete.

I am not talking about perfect equality,

Nemluvím o dokonalé rovnosti,

I'm talking about what exists in rich developed market democracies.

ale o té, která existuje v bohatých, rozvinutých, tržních demokraciích.

Another really surprising part of this picture

Další skutečně překvapující součástí této studie

is that it's not just the poor

je fakt, že nejde jen o chudé,

who are affected by inequality.

kteří jsou ovlivněni nerovností.

There seems to be some truth in John Donne's

Vypadá to, že je něco pravdy na tvrzení Johna Donne:

"No man is an island."

"Žádný člověk není ostrovem."

And in a number of studies, it's possible to compare

A v několika studiích je možné srovnat,

how people do in more and less equal countries

jak jsou na tom lidé ve více nebo méně rovných společnostech

at each level in the social hierarchy.

na každém stupni společenského žebříčku.

This is just one example.

Tady je jeden příklad.

It's infant mortality.

Je to kojenecká úmrtnost.

Some Swedes very kindly classified a lot of their infant deaths

Švédové roztřídili jejich kojeneckou úmrtnost

according to the British register of general socioeconomic classification.

podle Britské socioekonomické klasifikace.

And so it's anachronistically

A tak je to postaru

a classification by fathers' occupations,

klasifikace podle zaměstnání otce,

so single parents go on their own.

takže svobodné matky mají vlastní kategorii.

But then where it says "low social class,"

Ale pokud je tu napsané "nízká společenská třída",

that's unskilled manual occupations.

tak se jedná o neodbornou manuální práci.

It goes through towards the skilled manual occupations in the middle,

A pokračuje to přes odbornou manuální práci uprostřed,

then the junior non-manual,

potom juniorská nemanuální práce

going up high to the professional occupations --

až po vysoce postavená profesionální zaměstnání --

doctors, lawyers,

doktoři, právnící,

directors of larger companies.

ředitelé velkých společností.

You see there that Sweden does better than Britain

Vidíte, že Švédsko je na tom lépe než Británie

all the way across the social hierarchy.

napříč spekterem společenského žebříčku.

The biggest differences are at the bottom of society.

Největší rozdíly jsou vespodu společnosti.

But even at the top,

Ale i na vrcholu

there seems to be a small benefit

je patrná drobná výhoda

to being in a more equal society.

v životě v rovnější společnosti.

We show that on about five different sets of data

Ukazujeme to na zhruba pěti různých datech,

covering educational outcomes

která pokrývají vzdělávání

and health in the United States and internationally.

a zdravotnictví v USA a mezinárodně.

And that seems to be the general picture --

A obecný závěr vypadá všude stejně --

that greater equality makes most difference at the bottom,

větší rovnost činí největší rozdíly na spodu společnosti,

but has some benefits even at the top.

ale má výhody i pro ty na jejích vrcholu.

But I should say a few words about what's going on.

Ale měl bych také říci pár slov o tom, proč to tak je.

I think I'm looking and talking

Myslím, že tu ukazuji a mluvím

about the psychosocial effects of inequality.

o psychosociologických efektech nerovnosti.

More to do with feelings of superiority and inferiority,

Efektech spojených s pocity nadřazenosti a podřazenosti,

of being valued and devalued,

být oceňován nebo podceňován,

respected and disrespected.

respektován nebo nerespektován.

And of course, those feelings

Samozřejmě, tyto pocity

of the status competition that comes out of that

soutěživosti o status, které z toho vycházejí,

drives the consumerism in our society.

podporují také konzumerismus ve společnosti.

It also leads to status insecurity.

Vedou také k pocitu nejistoty společenského postavení.

We worry more about how we're judged and seen by others,

Bojíme se víc o to, jak jsme hodnoceni a vnímáni druhými,

whether we're regarded as attractive, clever,

jestli jsme vnímáni jako atraktivní, chytří,

all that kind of thing.

všechny tyto věci.

The social-evaluative judgments increase,

Sociálně-hodnotící posouzení umocňuje

the fear of those social-evaluative judgments.

strach z těchto sociálně-hodnotících posouzení.

Interestingly,

Překvapivě,

some parallel work going on in social psychology:

podobný výzkum probíhá v sociální psychologii:

some people reviewed 208 different studies

bylo vyhodnoceno 208 různých studií,

in which volunteers had been invited

ve kterých byli dobrovolníci pozvání

into a psychological laboratory

do psychologické laboratoře

and had their stress hormones,

a byly jim změřeny stresové hormony,

their responses to doing stressful tasks, measured.

jejich reakce na stresové úkoly.

And in the review,

A v průzkumu

what they were interested in seeing

šlo o to,

is what kind of stresses

jaké typy stresu

most reliably raise levels of cortisol,

nejspolehlivěji zvednou hladinu kortizolu,

the central stress hormone.

hlavního stresového hormonu.

And the conclusion was

A závěrem bylo, že

it was tasks that included social-evaluative threat --

to jsou ty úkoly, které představovaly společensko-hodnotící ohrožení --

threats to self-esteem or social status

ohrožení sebedůvěry a společenského postavení,

in which others can negatively judge your performance.

ve kterých ostatní mohou negativně hodnotit váš výkon.

Those kind of stresses

Tyto typy stresu

have a very particular effect

mají velmi charaktersitický efekt

on the physiology of stress.

na fyziologii stresu.

Now we have been criticized.

Byli jsme také kritizováni.

Of course, there are people who dislike this stuff

Samozřejmě existují lidé, kterým se naše zjištění nelíbí,

and people who find it very surprising.

a lidé, pro které je překvapující.

I should tell you though

Měl bych vám říci,

that when people criticize us for picking and choosing data,

že pokud nás lidé kritizují pro výběr dat,

we never pick and choose data.

tak jsme nikdy nevybírali data.

We have an absolute rule

Máme pravidlo,

that if our data source has data for one of the countries we're looking at,

že pokud náš zdroj má data o jedné ze zemí, které studujeme,

it goes into the analysis.

pak je to zahrnuto do analýzy.

Our data source decides

Rozhoduje náš zdroj dat,

whether it's reliable data,

jedná-li se o spolehlivá data,

we don't.

ne my.

Otherwise that would introduce bias.

Jinak by to znamenalo zkreslení.

What about other countries?

A co ostatní země?

There are 200 studies

Existuje 200 studií

of health in relation to income and equality

o zdraví v závislosti na příjmu a kvalitě

in the academic peer-reviewed journals.

v akademických publikacích.

This isn't confined to these countries here,

A to se netýká pouze těchto zemí,

hiding a very simple demonstration.

skrývají velmi jednoduchou ukázku.

The same countries,

Stejné země,

the same measure of inequality,

stejná měřítka nerovnosti,

one problem after another.

jeden problém po druhém.

Why don't we control for other factors?

Proč nezkontrolujeme i ostatní faktory?

Well we've shown you that GNP per capita

Ukázali jsme, že HNP na hlavu

doesn't make any difference.

nečiní žádný rozdíl.

And of course, others using more sophisticated methods in the literature

Navíc, ostatní, kteří použili více sofistikované metody v literatuře,

have controlled for poverty and education

zkontrolovali chudobu a vzdělání

and so on.

a tak dále.

What about causality?

Ale co příčinnost?

Correlation in itself doesn't prove causality.

Korelace sama o sobě příčinnost nedokazuje.

We spend a good bit of time.

Strávili jsme s tím velký díl času.

And indeed, people know the causal links quite well

A vskutku, lidé vidí příčinnost celkem dobře

in some of these outcomes.

v některých z těchto výsledků.

The big change in our understanding

Velká změna v našem porozumění

of drivers of chronic health

příčin chronického zdraví

in the rich developed world

v bohatém rozvinutém světě

is how important chronic stress from social sources

je v tom, jak důležitý je chronický stres způsobený společenskými zdroji,

is affecting the immune system,

který ovlivňuje náš imunitní systém,

the cardiovascular system.

kardiovaskulární systém.

Or for instance, the reason why violence

Nebo například, důvody násilí

becomes more common in more unequal societies

jsou více přítomné ve více nerovných společnostech,

is because people are sensitive to being looked down on.

protože lidé jsou citliví na to, když se na ně zhlíží zvrchu.

I should say that to deal with this,

Měl bych říct, že abychom se s tím vyrovnali,

we've got to deal with the post-tax things

měli bychom se zabývat aspekty po zdanění

and the pre-tax things.

a před zdaněním.

We've got to constrain income,

Musíme omezit příjem,

the bonus culture incomes at the top.

kulturu bonusových příjmů nahoře.

I think we must make our bosses accountable to their employees

Myslím, že musíme učinit naše šéfy odpovědné jejich zaměstnancům

in any way we can.

ve všech možných ohledech.

I think the take-home message though

Myslím, že to, co byste si měli odnést domů,

is that we can improve the real quality of human life

je, že můžeme zlepšit skutečnou kvalitu lidského života

by reducing the differences in incomes between us.

tím, že zmenšíme rozdíly mezi našimi příjmy.

Suddenly we have a handle

Najednou máme páku

on the psychosocial well-being of whole societies,

na psychosociální blahobyt celých společností,

and that's exciting.

a to je vzrušující.

Thank you.

Děkuji.

(Applause)

(Potlesk)