Matthew O'Reilly: "Am I dying?" The honest answer.

Překladatel: Helena Laburdová Korektor: Jiřina Vítů

I've been a critical care EMT for the past seven years in Suffolk County, New York.

Sedm let jsem záchranářem v Suffolku, NY.

I've been a first responder in a number of incidents

Byl jsem jako první u řady nehod

ranging from car accidents to Hurricane Sandy.

od autohavárií po hurikán Sandy.

If you are like most people, death might be

Jestli jste jako většina lidí,

one of your greatest fears.

smrt je asi jednou z vašich největších obav.

Some of us will see it coming.

Někteří z nás ji uvidí přicházet.

Some of us won't.

Někteří ne.

There is a little-known documented medical term

Existuje málo známý lékařský termín

called impending doom.

nazývaný předtucha smrti.

It's almost a symptom.

Je to skoro symptom.

As a medical provider, I'm trained to respond

Byl jsem vyškolen reagovat

to this symptom like any other,

na něj jako na kterýkoli jiný symptom,

so when a patient having a heart attack looks at me

takže když se na mě pacient s infarktem podívá

and says, "I'm going to die today,"

a řekne: "Dnes zemřu,"

we are trained to reevaluate the patient's condition.

jsme školeni pacientův stav přehodnotit.

Throughout my career, I have responded

Během své kariéry jsem asistoval

to a number of incidents where the patient

u mnoha případů, kde pacientovi

had minutes left to live

zbývaly poslední minuty života

and there was nothing I could do for them.

a nemohl jsem pro něho nic udělat.

With this, I was faced with a dilemma:

V tu chvíli jsem stál před dilematem:

Do I tell the dying that they are about to face death,

říct umírajícímu, že ho čeká smrt,

or do I lie to them to comfort them?

nebo lhát a utěšovat ho?

Early in my career, I faced this dilemma

Dříve jsem čelil tomuto dilematu tím,

by simply lying.

že jsem prostě lhal.

I was afraid.

Bál jsem se.

I was afraid if I told them the truth,

Bál jsem se, že kdybych řekl pravdu,

that they would die in terror, in fear,

zemřel by v hrůze, ve strachu,

just grasping for those last moments of life.

držel se křečovitě posledních chvil života.

That all changed with one incident.

Všechno se změnilo s jedním případem.

Five years ago, I responded to a motorcycle accident.

Před pěti lety jsem byl u motocyklové nehody.

The rider had suffered critical, critical injuries.

Řidič utrpěl vážná, velmi vážná zranění.

As I assessed him, I realized that there was nothing

Když jsem ho viděl, uvědomil jsem si,

that could be done for him,

že se pro něj nedá nic udělat.

and like so many other cases, he looked me in the eye

A jako už mnohokrát, i on se mi podíval

and asked that question: "Am I going to die?"

do očí a položil tu otázku: "Zemřu?"

In that moment, I decided to do something different.

Tehdy jsem se rozhodl udělat něco jiného.

I decided to tell him the truth.

Rozhodl jsem se, že mu řeknu pravdu.

I decided to tell him that he was going to die

Rozhodl jsem se mu říct, že umírá

and that there was nothing I could do for him.

a že pro něj nemůžu nic udělat.

His reaction shocked me to this day.

Jeho reakce mě šokuje ještě dnes.

He simply laid back and had a look

Uklidnil se a ve tváři

of acceptance on his face.

měl výraz přijetí.

He was not met with that terror or fear

Nebyl zasažen hrůzou nebo strachem,

that I thought he would be.

jak jsem si myslel.

He simply laid there, and as I looked into his eyes,

Prostě tam ležel a v jeho očích

I saw inner peace and acceptance.

jsem viděl vnitřní mír a přijetí.

From that moment forward, I decided

Od toho okamžiku jsem se rozhodl,

it was not my place to comfort the dying with my lies.

že můj úkol není utěšovat umírající lhaním.

Having responded to many cases since then

Od té doby jsem asistoval u mnoha případů,

where patients were in their last moments

kde pacienti prožívali poslední okamžiky

and there was nothing I could do for them,

a nemohl jsem pro ně nic udělat.

in almost every case,

Skoro vždycky

they have all had the same reaction to the truth,

reagovali na pravdu stejným způsobem:

of inner peace and acceptance.

vnitřním smířením a přijetím.

In fact, there are three patterns

Uvědomil jsem si, že jsou tři věci,

I have observed in all these cases.

které jsem pozoroval ve všech těchto případech.

The first pattern always kind of shocked me.

Ta první mě vždycky šokovala.

Regardless of religious belief or cultural background,

Bez ohledu na náboženství nebo kulturu

there's a need for forgiveness.

je tu potřeba odpuštění.

Whether they call it sin

Jestli to nazývají hřích,

or they simply say they have a regret,

nebo jednoduše řeknou, že něčeho litují,

their guilt is universal.

pocit viny je všeobecný.

I had once cared for an elderly gentleman

Jednou jsem ošetřoval

who was having a massive heart attack.

starého pána s rozsáhlým infarktem.

As I prepared myself and my equipment

Když jsem připravoval sebe a své věci

for his imminent cardiac arrest,

na hrozící zástavu srdce,

I began to tell the patient of his imminent demise.

začal jsem pacientovi říkat o hrozící smrti.

He already knew by my tone of voice and body language.

Už to věděl z tónu mého hlasu a z řeči těla.

As I placed the defibrillator pads on his chest,

Když jsem mu umístil defibrilační podložky na hruď

prepping for what was going to happen,

a chystal se na to, co se stane,

he looked me in the eye and said,

podíval se mi do očí a řekl:

"I wish I had spent more time with my children and grandchildren

"Kéž jsem strávil víc času se svými dětmi a vnoučaty

instead of being selfish with my time."

a neužíval čas sobecky pro sebe."

Faced with imminent death,

Tváří v tvář hrozící smrti

all he wanted was forgiveness.

vše, co chtěl, bylo odpuštění.

The second pattern I observe

Druhá věc, kterou pozoruji,

is the need for remembrance.

je potřeba být pamatován.

Whether it was to be remembered in my thoughts

Ať to budu já,

nebo jejich drazí, potřebovali cítit,

or their loved ones', they needed to feel

that they would be living on.

že budou žít dál.

There's a need for immortality

Je tam potřeba nesmrtelnosti

within the hearts and thoughts of their loved ones,

v srdcích a myšlenkách jejich milovaných,

myself, my crew, or anyone around.

mě, mé posádky, nebo kohokoliv nablízku.

Countless times, I have had a patient look me in the eyes

Nesčetněkrát se mi pacient podíval do očí

and say, "Will you remember me?"

a řekl: "Budete si mě pamatovat?"

The final pattern I observe

Poslední věc, kterou pozoruji,

always touched me the deepest, to the soul.

se mě vždy dotkla nejhlouběji, až v duši.

The dying need to know that their life had meaning.

Umírající potřebují vědět, že jejich život měl smysl.

They need to know that they did not waste their life

Potřebují vědět, že nepromarnili svůj život

on meaningless tasks.

na nesmyslných úkolech.

This came to me very, very early in my career.

Na to jsem přišel ve své práci velmi, velmi brzy.

I had responded to a call.

Zavolali mě k případu.

There was a female in her late 50s

Byla tam žena skoro šedesátiletá,

severely pinned within a vehicle.

ošklivě zaklíněná ve voze.

She had been t-boned at a high rate of speed,

Dostala velmi silný náraz z boku auta,

critical, critical condition.

byla v kritickém stavu.

As the fire department worked to remove her from the car,

Zatímco ji hasiči vyprošťovali,

I climbed in to begin to render care.

vlezl jsem dovnitř, abych se o ni staral.

As we talked, she had said to me,

Jak jsme mluvili, řekla mi:

"There was so much more I wanted to do with my life."

"Chtěla jsem v životě zvládnout o tolik víc."

She had felt she had not left her mark on this Earth.

Cítila, že na zemi nezanechala svůj otisk.

As we talked further, it would turn out

Jak jsme mluvili dál, ukázalo se,

that she was a mother of two adopted children

že má dvě adoptivní děti,

who were both on their way to medical school.

které se chystaly jít na medicínu.

Because of her, two children

Díky ní měly dvě děti šanci,

had a chance they never would have had otherwise

kterou by jinak nikdy nedostaly,

and would go on to save lives in the medical field

aby zachraňovaly lidské životy

as medical doctors.

jako lékaři.

It would end up taking 45 minutes

Vyprostit ji z vozu

to free her from the vehicle.

by bylo trvalo 45 minut,

However, she perished prior to freeing her.

ale ona zemřela ještě předtím.

I believed what you saw in the movies:

Věřil jsem tomu, co znáte z filmů:

when you're in those last moments

že v posledních chvílích

that it's strictly terror, fear.

je jenom hrůza a strach.

I have come to realize, regardless of the circumstance,

Uvědomil jsem si, bez ohledu na okolnosti,

it's generally met with peace and acceptance,

že je to většinou smír a přijetí

that it's the littlest things, the littlest moments,

a že to jsou ty nejmenší okamžiky,

the littlest things you brought into the world

nejmenší věci, které jste přinesli do světa,

that give you peace in those final moments.

které vám dají mír v těchto posledních chvílích.

Thank you.

Děkuji.

(Applause)

(Potlesk)