Atheism 2.0 | Alain de Botton

Překladatel: Pavel Slama Korektor: Jakub Helcl

One of the most common ways of dividing the world

Jedním ze nejběžnějších způsobů dělení světa

is into those who believe

je na ty kdo věří

and those who don't --

a ty kdo nevěří.

into the religious and the atheists.

Na věřící a ateisty.

And for the last decade or so,

V uplynulém desetiletí

it's been quite clear

převládl jeden druh

what being an atheist means.

ateismu.

There have been some very vocal atheists

Někteří ateisté

who've pointed out,

dávali velmi hlasitě najevo,

not just that religion is wrong,

že nejen že je náboženství na omylu,

but that it's ridiculous.

ale že je úplně k smíchu.

These people, many of whom have lived in North Oxford,

Tihle ateisté, nebo snad jejich sobecké geny,

have argued --

zastávali...

they've argued that believing in God

...názor, že věřit v Boha

is akin to believing in fairies

je trochu jako věřit na víly,

and essentially that the whole thing

že je to v podstatě

is a childish game.

hra pro děti.

Now I think it's too easy.

Ale já myslím,

I think it's too easy

že je to příliš snadné

to dismiss the whole of religion that way.

takhle odmítnout náboženství vůbec.

And it's as easy as shooting fish in a barrel.

Lehké jak facka.

And what I'd like to inaugurate today

To, co vám dnes chci představit já

is a new way of being an atheist --

je nový druh ateismu,

if you like, a new version of atheism

chcete-li, nová verze.

we could call Atheism 2.0.

Řekněme Ateismus 2.0.

Now what is Atheism 2.0?

Co to je, ten Ateismus 2.0?

Well it starts from a very basic premise:

Jeho základní přepodklad je prostý:

of course, there's no God.

Samozřejmě, že není žádný Bůh.

Of course, there are no deities or supernatural spirits

Samozřejmě, že nejsou žádní bohové,

or angels, etc.

duchové nebo andělé.

Now let's move on; that's not the end of the story,

Tohle je jasné, tak pojďme dál! U toho nekončíme,

that's the very, very beginning.

teprve pomaličku začínáme.

I'm interested in the kind of constituency

Mě zajímá posluchač,

that thinks something along these lines:

který myslí nějak takhle:

that thinks, "I can't believe in any of this stuff.

„Ničemu z toho se přece nedá věřit.

I can't believe in the doctrines.

Těmhle doktrínám se nedá věřit.

I don't think these doctrines are right.

Tyhle doktríny se mi nezdají správné.“

But," a very important but, "I love Christmas carols.

„Ale,“ a to je důležité ale, „mám moc rád vánoční koledy.

I really like the art of Mantegna.

Mám rád Mantegnovy obrazy,

I really like looking at old churches.

líbí se mi staré kostely,

I really like turning the pages of the Old Testament."

rád listuju Starým zákonem.“

Whatever it may be,

Něco takového,

you know the kind of thing I'm talking about --

však víte o čem mluvím;

people who are attracted to the ritualistic side,

o lidech, které lákají ty rituální, morální

the moralistic, communal side of religion,

a společenské stránky náboženství,

but can't bear the doctrine.

ale jeho doktríny nemohou vystát.

Until now, these people have faced a rather unpleasant choice.

Zatím stál takový člověk před nemilým rozhodnutím:

It's almost as though either you accept the doctrine

Buď přijmeš náboženskou doktrínu,

and then you can have all the nice stuff,

a pak můžeš mít i všechno to hezké,

or you reject the doctrine and

anebo doktrínu odmítneš

you're living in some kind of spiritual wasteland

a budeš žít v jakési pustině

under the guidance of CNN and Walmart.

pod duchovním vedením CNN a Teska.

So that's a sort of tough choice.

To se pak blbě rozhoduje.

I don't think we have to make that choice.

Ale já myslím, že to nejsou jediné dvě možnosti.

I think there is an alternative.

Myslím, že je tu alternativa.

I think there are ways --

Myslím, že by šlo

and I'm being both very respectful and completely impious --

(jak v uctivém, tak v bezbožném smyslu)

of stealing from religions.

vykrást náboženství.

If you don't believe in a religion,

Když náboženství nevěříte,

there's nothing wrong with picking and mixing,

tak není nic špatného, že si z něj vyberete

with taking out the best sides of religion.

jen jeho nejlepší stránky.

And for me, atheism 2.0

A pro mě je ateismus 2.0

is about both, as I say,

o tom podívat se na náboženství,

a respectful and an impious way

uctivě i bezbožně zároveň,

of going through religions and saying, "What here could we use?"

a zeptat se: „Co z toho by se nám hodilo?“

The secular world is full of holes.

Sekulární svět má mnoho trhlin.

We have secularized badly, I would argue.

Sekularizace se nám moc nepovedla, řekl bych.

And a thorough study of religion

A důkladná studie náboženství

could give us all sorts of insights

by nám pomohla pochopit

into areas of life that are not going too well.

oblasti, kde se nám nedaří.

And I'd like to run through a few of these today.

Na některé se podíváme.

I'd like to kick off by looking at education.

Začnu u vzdělávání.

Now education is a field

Na vzdělávání

the secular world really believes in.

se v sekulárním světě hodně věří.

When we think about how we're going to make the world a better place,

Když přemýšlíme, jak zlepšit svět, hned se nám

we think education; that's where we put a lot of money.

vybaví vzdělávání. Dáváme do něj spostu peněz.

Education is going to give us, not only commercial skills, industrial skills,

Nejen že nás kvalifikuje pro výkon povolání,

it's also going to make us better people.

ale že z nás udělá lepší lidské bytosti.

You know the kind of thing a commencement address is, and graduation ceremonies,

Znáte takové ty projevy na promocích, ve kterých se

those lyrical claims

dojemně prohlašuje,

that education, the process of education -- particularly higher education --

že vzdělání a učení, obzvlášť vyšší vzdělání

will make us into nobler and better human beings.

nás učiní vznešenějšími a lepšími.

That's a lovely idea.

Překrásná myšlenka.

Interesting where it came from.

Zajímavé je, kde se vzala.

In the early 19th century,

Na začátku 19.století

church attendance in Western Europe

začal v západní Evropě

started sliding down very, very sharply, and people panicked.

prudce klesat počet lidí, kteří chodili do kostela.

They asked themselves the following question.

Lidé začali panikařit, začali se ptát:

They said, where are people going to find the morality,

„Kde se vezme morálka,

where are they going to find guidance,

kdo dá lidem duchovní vedení,

and where are they going to find sources of consolation?

a kde najdou útěchu?“

And influential voices came up with one answer.

A vlivní přišli s odpovědí.

They said culture.

Prý kultura.

It's to culture that we should look

V kultuře se dá najít

for guidance, for consolation, for morality.

vedení, útěcha, morálka.

Let's look to the plays of Shakespeare,

Vezměme Shakespearovy hry,

the dialogues of Plato, the novels of Jane Austen.

Platónovy dialogy, romány Jane Austen.

In there, we'll find a lot of the truths

V nich jsou mnohé pravdy,

that we might previously have found in the Gospel of Saint John.

jež jsme dříve hledali v Evangeliu svatého Jana.

Now I think that's a very beautiful idea and a very true idea.

Já si myslím, že je to nádherná a pravdivá myšlenka,

They wanted to replace scripture with culture.

nahradit Písmo svaté kulturou.

And that's a very plausible idea.

Přesvědčivá myšlenka.

It's also an idea that we have forgotten.

Také je to myšlenka, na kterou jsme zapomněli.

If you went to a top university --

Pokud přijdete na špičkovou univerzitu,

let's say you went to Harvard or Oxford or Cambridge --

řekněme Harvard, Oxford nebo Cambridge,

and you said, "I've come here

a řeknete: „Přicházím,

because I'm in search of morality, guidance and consolation;

hledaje duchovní vedení, morálku a útěchu;

I want to know how to live,"

chci vědět jak mám žít,“

they would show you the way to the insane asylum.

nasměrují vás leda do blázince.

This is simply not what our grandest and best institutes of higher learning

Naše nejprestižnější vzdělávací instituce tohle

are in the business of.

zkrátka nedělají.

Why? They don't think we need it.

Proč? Prý to nepotřebujeme.

They don't think we are in an urgent need of assistance.

Prý nemáme naléhavou potřebu podpory.

They see us as adults, rational adults.

Vidí nás jako racionální dospělé.

What we need is information.

Prý potřebujeme informace,

We need data, we don't need help.

údaje, a ne pomoc.

Now religions start from a very different place indeed.

Náboženství na to jdou docela odjinud.

All religions, all major religions,

Všechna světová náboženství

at various points call us children.

nás někdy mají za děti.

And like children,

A jako děti

they believe that we are in severe need of assistance.

urgentě potřebujeme podporu.

We're only just holding it together.

Div že se nerozsypeme...

Perhaps this is just me, maybe you.

nebo to jenom já? I vy?

But anyway, we're only just holding it together.

Tedy je div že se nerozsypeme...

And we need help. Of course, we need help.

A pomoc, ovšemže potřebujeme pomoc.

And so we need guidance and we need didactic learning.

A vedení, výchovu a výuku.

You know, in the 18th century in the U.K.,

Víte, v 18. století žil v Británii

the greatest preacher, greatest religious preacher, was a man called John Wesley,

nejslavnější náboženský kazatel jménem John Wesley.

who went up and down this country delivering sermons,

Jezdil po celé zemi a kázal,

advising people how they could live.

radil lidem, jak žít.

He delivered sermons on the duties of parents to their children

Kázal o povinnostech rodičů k dětem

and children to their parents,

a dětí k rodičům,

the duties of the rich to the poor and the poor to the rich.

bohatých k chudým a chudých k bohatým.

He was trying to tell people how they should live

Vysvětloval lidem, jak mají žít,

through the medium of sermons,

prostřednictvím kázání,

the classic medium of delivery of religions.

sdělovacího prostředku náboženství.

Now we've given up with the idea of sermons.

S kázáními je ale konec.

If you said to a modern liberal individualist,

Zkuste říct modernímu liberálnímu individualistovi:

"Hey, how about a sermon?"

„Poslyš, co takhle kázání?“

they'd go, "No, no. I don't need one of those.

asi by řekl: „Kdepak, to není nic pro mě.

I'm an independent, individual person."

Jsem nezávislý, samostatný člověk.“

What's the difference between a sermon

Jaký je rozdíl mezi kázáním a přednáškou,

and our modern, secular mode of delivery, the lecture?

naším sekulárním sdělovacím prostředkem?

Well a sermon wants to change your life

Cílem kázání je změnit váš život,

and a lecture wants to give you a bit of information.

cílem přednášky je předat informace.

And I think we need to get back to that sermon tradition.

Myslím, že musíme zpátky k tradici kázání.

The tradition of sermonizing is hugely valuable,

Tradice kázání je nesmírně hodnotná,

because we are in need of guidance,

protože potřebujeme vedení,

morality and consolation --

morálku a útěchu...

and religions know that.

a náboženství o tom vědí.

Another point about education:

Ještě ke vzdělávání:

we tend to believe in the modern secular world

Dnes se předpokládá,

that if you tell someone something once, they'll remember it.

že lidé si věci zapamatují na poprvé.

Sit them in a classroom, tell them about Plato

Ve 20 uslyší ve škole o Platónovi

at the age of 20, send them out for a career in management consultancy for 40 years,

a po 40 letech práce v managementu

and that lesson will stick with them.

si to ještě budou pamatovat.

Religions go, "Nonsense.

Náboženství říká: „Nesmysl.

You need to keep repeating the lesson 10 times a day.

Ponaučení se musí opakovat 10× denně.

So get on your knees and repeat it."

Takže na kolena, a opakovat.“

That's what all religions tell us:

Říkají to všechna náboženství:

"Get on you knees and repeat it 10 or 20 or 15 times a day."

„Na kolena a opakovat, 10×, 20×, 15× denně.“

Otherwise our minds are like sieves.

Aby to hlava děravá nezapomněla.

So religions are cultures of repetition.

Náboženství opakují,

They circle the great truths again and again and again.

obkružují velké pravdy znovu a znovu.

We associate repetition with boredom.

Pro nás je opakování nuda.

"Give us the new," we're always saying.

„Chceme něco nového,“ říkáme,

"The new is better than the old."

„tohle je staré.“

If I said to you, "Okay, we're not going to have new TED.

Kdybych řekl: „Tak, místo nové přednášky

We're just going to run through all the old ones

vám tady přehraju starší TEDy

and watch them five times because they're so true.

a protože jsou tak dobré, dáme si je 5×;

We're going to watch Elizabeth Gilbert five times

podíváme se 5× na Elizabeth Gilbert, protože

because what she says is so clever," you'd feel cheated.

co říká, je hodně chytré.“ Necítili byste se podvedeni?

Not so if you're adopting a religious mindset.

V rámci náboženského myšlení ne.

The other things that religions do

Náboženství nám také dávají

is to arrange time.

uspořádání času.

All the major religions give us calendars.

Každé velké náboženství má svůj kalendář.

What is a calendar?

Co je kalendář?

A calendar is a way of making sure that across the year

Kalendář je způsob, jak se ujistit, že během roku

you will bump into certain very important ideas.

narazíte na určité velmi důležité myšlenky.

In the Catholic chronology, Catholic calendar,

V katolické chronologii, katolickém kalendáři,

at the end of March you will think about St. Jerome

budete na konci dubna přemýšlet o sv. Jeronýmovi,

and his qualities of humility and goodness

jeho skromnosti, dobroty,

and his generosity to the poor.

a velkorysosti k chudým.

You won't do that by accident; you will do that because you are guided to do that.

A nebude to náhodou; budete k tomu přivedeni.

Now we don't think that way.

Takhle dnes neuvažujeme.

In the secular world we think, "If an idea is important, I'll bump into it.

V sekulárním světě si myslíme: „Pokud je to důležité,

I'll just come across it."

natrefím na to.“

Nonsense, says the religious world view.

Z náboženského pohledu nesmysl.

Religious view says we need calendars, we need to structure time,

Z náboženského pohledu potřebujeme kalendáře, strukturovat čas,

we need to synchronize encounters.

synchronizovat setkání.

This comes across also

Podobně jsou

in the way in which religions set up rituals

náboženské rituály zkonstruovány

around important feelings.

okolo důležitých pocitů.

Take the Moon. It's really important to look at the Moon.

Vezměte si měsíc. Je důležité dívat se na měsíc.

You know, when you look at the Moon,

Znáte to, díváte se na měsíc

you think, "I'm really small. What are my problems?"

a napadá vás: „Jsem maličký... a mé problémy...“

It sets things into perspective, etc., etc.

Podíváte se na věci s odstupem...

We should all look at the Moon a bit more often. We don't.

Všichni bychom se měli dívat na měsíc častěji.

Why don't we? Well there's nothing to tell us, "Look at the Moon."

Proč to neděláme? Nic nám neříká: "Koukej na měsíc."

But if you're a Zen Buddhist in the middle of September,

Zenoví buddhisté v polovině září

you will be ordered out of your home, made to stand on a canonical platform

vycházejí z domu, postaví se na slavnostní plošinu

and made to celebrate the festival of Tsukimi,

a oslavovují svátek Cukimi;

where you will be given poems to read

dají jim ke čtení básně

in honor of the Moon and the passage of time

oslavující měsíc a plynutí času,

and the frailty of life that it should remind us of.

připomínající křehkost života.

You'll be handed rice cakes.

Dají vám rýžové knedlíčky.

And the Moon and the reflection on the Moon

A měsíc a rozmýšlení o měsíci

will have a secure place in your heart.

bude mít pevné místo ve vašem srdci.

That's very good.

To je velice dobré.

The other thing that religions are really aware of

Další věc: Pro náboženství je důležité

is: speak well --

umět mluvit.

I'm not doing a very good job of this here --

Mně to dneska moc nejde,

but oratory, oratory is absolutely key to religions.

ale pro náboženství je rétorika zásadní.

In the secular world, you can come through the university system and be a lousy speaker

I když je absolvent univerzity mizerný řečník, v sekulárním světě

and still have a great career.

může udělat kariéru.

But the religious world doesn't think that way.

Ale náboženském světe je to jinak:

What you're saying needs to be backed up

Nejen CO říkáte, ale i JAK to říkáte

by a really convincing way of saying it.

musí být velice přesvědčivé.

So if you go to an African-American Pentecostalist church

Jděte do pentekostálního kostela mezi afroameričany

in the American South

na jihu USA

and you listen to how they talk,

a poslechněte si, jak mluví...

my goodness, they talk well.

panečku, ti ale umějí mluvit.

After every convincing point, people will go, "Amen, amen, amen."

Řekne se něco přesvědčivého a všichni: „Amen, amen, amen.“

At the end of a really rousing paragraph, they'll all stand up,

A po zvlášť strhující pasáži všichni vstanou

and they'll go, "Thank you Jesus, thank you Christ, thank you Savior."

a spustí: „Díky Ježíši, díky Kriste, díky Spasiteli.“

If we were doing it like they do it --

Kdybychom to dělali jako oni,

let's not do it, but if we were to do it --

... ne, snad radši ne. Ale kdyby,

I would tell you something like, "Culture should replace scripture."

řekl bych třeba „kultura by měla nahradit Písmo svaté.“

And you would go, "Amen, amen, amen."

A vy na to: „Amen, amen, amen.“

And at the end of my talk, you would all stand up

A na konci mé přednášky byste vstali

and you would go, "Thank you Plato, thank you Shakespeare, thank you Jane Austen."

a volali: „Díky Platóne, díky Shakespeare, díky Jane Austene.“

And we'd know that we had a real rhythm going.

A věděli bychom, že se nám to pěkně rozjelo.

All right, all right. We're getting there. We're getting there.

Dobrá, dobrá. Už tam budem.

(Applause)

(potlesk)

The other thing that religions know is we're not just brains,

Náboženství vědí ještě něco: Nejsme jen mozky,

we are also bodies.

jsme také těla.

And when they teach us a lesson,

A když nás něco učí,

they do it via the body.

učí nás tělesně.

So for example,

Například

take the Jewish idea of forgiveness.

židovská myšlenka odpuštění.

Jews are very interested in forgiveness

Pro Židy je důležité odpuštění

and how we should start anew and start afresh.

a idea nového a čerstvého začátku.

They don't just deliver us sermons on this.

Nejen, že o tom káží a píšou knihy,

They don't just give us books or words about this.

a obracejí se na nás slovy.

They tell us to have a bath.

Říkají: „Vykoupejte se.“

So in Orthodox Jewish communities, every Friday you go to a Mikveh.

Ortodoxní židé chodí každý pátek do mikve.

You immerse yourself in the water,

Ponoří se do vody

and a physical action backs up a philosophical idea.

a tělesně tak posílí filozofickou myšlenku.

We don't tend to do that.

My to nemáme ve zvyku.

Our ideas are in one area and our behavior with our bodies is in another.

Naše myšlenky jsou v jedné oblasti a naše chování a těla v jiné.

Religions are fascinating in the way they try and combine the two.

Je úžasné, jak se náboženství snaží oboje skloubit.

Let's look at art now.

Pojďme na umění.

Now art is something that in the secular world,

Umění si v sekulárním světě

we think very highly of. We think art is really, really important.

velmi ceníme. Umění máme za velice důležité.

A lot of our surplus wealth goes to museums, etc.

Dost volných peněz jde na muzea apod.

We sometimes hear it said

Někdy se říká,

that museums are our new cathedrals, or our new churches.

že muzea jsou naše nové katedrály nebo kostely.

You've heard that saying.

Říká se to.

Now I think that the potential is there,

Myslím, že možné by to bylo,

but we've completely let ourselves down.

ale že zatím jsme úplně selhali.

And the reason we've let ourselves down

A důvodem toho selhání je,

is that we're not properly studying

že jsme neprozkoumali,

how religions handle art.

jak s uměním zacházejí náboženství.

The two really bad ideas that are hovering in the modern world

Dva velmi špatné moderní nápady

that inhibit our capacity to draw strength from art:

nám brání čerpat z umění sílu.

The first idea is that art should be for art's sake --

Za prvé, koncepce umění pro umění.

a ridiculous idea --

Směšná myšlenka,

an idea that art should live in a hermetic bubble

že umění má žít ve vzduchotěsné bublině

and should not try to do anything with this troubled world.

a nemá chtít udělat něco pro náš nešťastný svět.

I couldn't disagree more.

Naprosto nesouhlasím.

The other thing that we believe is that art shouldn't explain itself,

A za druhé věříme, že umění se nemá vysvětlovat.

that artists shouldn't say what they're up to,

Umělci prý nemají říkat, o co jim jde,

because if they said it, it might destroy the spell

protože by tím zničili kouzlo

and we might find it too easy.

a příliš nám to usnadnili.

That's why a very common feeling when you're in a museum --

Proto v muzeu často,

let's admit it --

jen si to přiznejme, cítíme:

is, "I don't know what this is about."

„Vůbec tomu nerozumím.“

But if we're serious people, we don't admit to that.

Jako vážní lidé to nepřiznáme,

But that feeling of puzzlement is structural

ale cítit se zmaten je strukturální součástí

to contemporary art.

soudobého umění.

Now religions have a much saner attitude to art.

Náboženský přístup k umění je mnohem zdravější.

They have no trouble telling us what art is about.

Nemají problém říci, o čem je umění.

Art is about two things in all the major faiths.

Umění má pro věřícího dva významy:

Firstly, it's trying to remind you

Za prvé, připomenout vám

of what there is to love.

co máte milovat.

And secondly, it's trying to remind you

A zadruhé, připomenout

of what there is to fear and to hate.

čeho se bát a co nenávidět.

And that's what art is.

A to je umění,

Art is a visceral encounter with the most important ideas of your faith.

niterné setkání s hlavními myšlenkami vaší víry.

So as you walk around a church,

Takže když jdete kolem kostela,

or a mosque or a cathedral,

nebo mešity nebo katedrály,

what you're trying to imbibe, what you're imbibing is,

nasáváte

through your eyes, through your senses,

očima, smysly,

truths that have otherwise come to you through your mind.

pravdy, které vám to připomíná.

Essentially it's propaganda.

V podstatě to je propaganda.

Rembrandt is a propagandist

Rembrandt je propagandista

in the Christian view.

v křesťanském pojetí.

Now the word "propaganda" sets off alarm bells.

Slovo „propaganda“ je podezřelé,

We think of Hitler, we think of Stalin. Don't, necessarily.

připomene Hitlera a Stalina. Ale nemusí!

Propaganda is a manner of being didactic in honor of something.

Propaganda je výchova něčemu na počest.

And if that thing is good, there's no problem with it at all.

A pokud je to něco dobré, není žádný problém.

My view is that museums should take a leaf out of the book of religions.

Podle mě by se muzea měla od náboženství poučit.

And they should make sure that when you walk into a museum --

Když vejdete do muzea...

if I was a museum curator,

Kdybych byl kurátorem,

I would make a room for love, a room for generosity.

zřídil bych místnost lásky a místnost velkorysosti.

All works of art are talking to us about things.

Všechna umělecká díla nám chtějí něco říct.

And if we were able to arrange spaces

A kdybychom je uspořádali

where we could come across works

podle významu,

where we would be told, use these works of art

pomohlo by nám to použít je

to cement these ideas in your mind,

k upevnění ideálů v naší mysli.

we would get a lot more out of art.

Prohloubilo by to náš prožitek

Art would pick up the duty that it used to have

a umění by znovu dostalo úlohu, kterou jsme

and that we've neglected because of certain mis-founded ideas.

zanedbali na základě pomýlených myšlenek.

Art should be one of the tools

Umění má být nástrojem

by which we improve our society.

zlepšování společnosti.

Art should be didactic.

Umění má být výchovné.

Let's think of something else.

Změňme téma.

The people in the modern world, in the secular world,

Lidé v moderním sekulárním světě,

who are interested in matters of the spirit,

které zajímají duchovní,

in matters of the mind,

duševní,

in higher soul-like concerns,

vyšší záležitosti,

tend to be isolated individuals.

jsou často izolovaní.

They're poets, they're philosophers, they're photographers, they're filmmakers.

Básnící, filozofové, fotografové, filmaři.

And they tend to be on their own.

Často jsou sami.

They're our cottage industries. They are vulnerable, single people.

Jsou to osamělí, zranitelní pracovníci,

And they get depressed and they get sad on their own.

často mají deprese a jsou smutní.

And they don't really change much.

A moc se nemění.

Now think about religions, think about organized religions.

A teď se podívejte na organizovaná náboženství.

What do organized religions do?

Jak to řeší?

They group together, they form institutions.

Spojují se a zakládají instituce.

And that has all sorts of advantages.

To má celou řadu výhod.

First of all, scale, might.

Za prvé velikost, moc.

The Catholic Church pulled in 97 billion dollars last year

Katolická církev si loni přišla na 97 milard dolarů,

according to the Wall Street Journal.

napsal Wall Street Journal.

These are massive machines.

Jsou to obří stroje,

They're collaborative, they're branded, they're multinational,

kolaborativní, značkové, nadnárodní

and they're highly disciplined.

a vysoce disciplinované.

These are all very good qualities.

To jsou samé velmi dobré vlastnosti.

We recognize them in relation to corporations.

Oceňujeme je u korporací.

And corporations are very like religions in many ways,

A korporace jsou v mnohém jako náboženství,

except they're right down at the bottom of the pyramid of needs.

jenomže se starají o nejnižší z našich potřeb.

They're selling us shoes and cars.

Prodávají nám auta a boty.

Whereas the people who are selling us the higher stuff --

Zato lidé, kteří nám prodávají vyšší věci

the therapists, the poets --

– terapeuti, básnící –

are on their own and they have no power,

jsou sami a nemají sílu,

they have no might.

nemají moc.

So religions are the foremost example

Takže církve jsou příkladem institucí,

of an institution that is fighting for the things of the mind.

které bojují za duševní věci.

Now we may not agree with what religions are trying to teach us,

Ač nemusíme souhlasit s tím, co nás chtějí naučit,

but we can admire the institutional way

můžeme obdivovat, jak jsou k tomu

in which they're doing it.

zorganizované.

Books alone, books written by lone individuals,

Pouhé knihy, napsané jednotlivci,

are not going to change anything.

nic nezmění.

We need to group together.

Musíme se seskupit.

If you want to change the world, you have to group together, you have to be collaborative.

Chcete-li změnit svět, musíte se seskupit a spolupracovat.

And that's what religions do.

Jako to dělají náboženství.

They are multinational, as I say,

Ta jsou nadnárodní,

they are branded, they have a clear identity,

značková, s přehlednou identitou,

so they don't get lost in a busy world.

aby se v hektickém světě neztratily.

That's something we can learn from.

Z toho se můžeme poučit.

I want to conclude.

Závěrem:

Really what I want to say

Tím vším jsem chtěl říci,

is for many of you who are operating in a range of different fields,

že mnoho z vás se, v oborech, kde pracujete,

there is something to learn from the example of religion --

může poučit z příkladu náboženství –

even if you don't believe any of it.

a to i když jim vůbec nevěříte.

If you're involved in anything that's communal,

Pokud jste zapojeni v něčem kolektivním,

that involves lots of people getting together,

na čem dělá mnoho lidí,

there are things for you in religion.

můžete si vzít něco z náboženství.

If you're involved, say, in a travel industry in any way,

Pokud, řekněme, pracujete v turismu,

look at pilgrimage.

podívejte se

Look very closely at pilgrimage.

pořádně na náboženské poutě.

We haven't begun to scratch the surface

Vůbec ještě netušíme, jaké jsou

of what travel could be

možnosti cestování,

because we haven't looked at what religions do with travel.

protože nezkoumáme, jak s ním zachází náboženství.

If you're in the art world,

Pokud děláte do umění,

look at the example of what religions are doing with art.

podívejte se, jak s ním zachází náboženství.

And if you're an educator in any way,

Pracujete ve vzdělávání?

again, look at how religions are spreading ideas.

Všimněte si, jak náboženství šíří myšlenky.

You may not agree with the ideas,

S jejich myšlenkami nemusíte souhlasit,

but my goodness, they're highly effective mechanisms for doing so.

ale panečku, jak velice účinný způsob šíření.

So really my concluding point

Takže už úplně na závěr:

is you may not agree with religion,

Nemusíte s náboženstvím souhlasit,

but at the end of the day,

ale náboženství

religions are so subtle, so complicated,

jsou tak delikátní a komplikovaná,

so intelligent in many ways

tak inteligentní,

that they're not fit to be abandoned to the religious alone;

že je škoda nechat je jenom věřícím;

they're for all of us.

jsou pro nás pro všechny.

Thank you very much.

Děkuju vám.

(Applause)

(potlesk)

Chris Anderson: Now this is actually a courageous talk,

Chris Anderson: Tohle byla dost odvážná přednáška,

because you're kind of setting up yourself in some ways

protože se vystavujete riziku, že se vám

to be ridiculed in some quarters.

někdo bude vysmívat.

AB: You can get shot by both sides.

AB: Můžou se do mě trefovat z obou stran,

You can get shot by the hard-headed atheists,

jak zatvrzelí ateisté,

and you can get shot by those who fully believe.

tak plně věřící.

CA: Incoming missiles from North Oxford at any moment.

CA: Sobecké geny útočí...

AB: Indeed.

AB: Přesně tak.

CA: But you left out one aspect of religion

CA: Ale vynechal jste jednu stránku náboženství,

that a lot of people might say

kterou by si váš program

your agenda could borrow from,

zřejmě mohl vypůjčit:

which is this sense --

Ten pocit

that's actually probably the most important thing to anyone who's religious --

– pro mnoho lidí možná na náboženství to hlavní –

of spiritual experience,

ten duchovní zážitek

of some kind of connection

nějakého spojení

with something that's bigger than you are.

s něčím větším, než jste vy.

Is there any room for that experience in Atheism 2.0?

Je pro to v Ateismu 2.0 místo?

AB: Absolutely. I, like many of you, meet people

AB: Určitě. Tak jako vy i já potkávám lidi,

who say things like, "But isn't there something bigger than us,

kteří říkají: „Je přece něco většího než my,

something else?"

něco jiného.“

And I say, "Of course." And they say, "So aren't you sort of religious?"

A já na to: „Samozřejmě.“ A oni: „Takže jste tak trochu věřící?“

And I go, "No." Why does that sense of mystery,

A já na to: „Ne.“ Proč by to vědomí tajemství,

that sense of the dizzying scale of the universe,

to vědomí závratné velikosti vesmíru,

need to be accompanied by a mystical feeling?

mělo být doprovázeno nějakým mystickým pocitem?

Science and just observation

Ten pocit nám dá věda,

gives us that feeling without it,

nebo určitá vnímavost,

so I don't feel the need.

takže nevidím potřebu.

The universe is large and we are tiny,

Vesmír je obrovský a my jsme maličkatí,

without the need for further religious superstructure.

k tomu není potřeba nějaká náboženská superkonstrukce.

So one can have so-called spiritual moments

Člověk může mít duchovní okamžiky

without belief in the spirit.

bez víry v ducha.

CA: Actually, let me just ask a question.

CA: Mohu se na něco zeptat:

How many people here would say

Kdo z vás by řekl,

that religion is important to them?

že je pro něj náboženství důležité?

Is there an equivalent process

Je nějaký obdobný proces,

by which there's a sort of bridge

kterým byste přemostil to,

between what you're talking about and what you would say to them?

o čem jste mluvil a to, co byste řekl těmhle lidem?

AB: I would say that there are many, many gaps in secular life

AB: Řekl bych, že v sekulárním životě je mnoho trhlin,

and these can be plugged.

a ty se dají ucpat.

It's not as though, as I try to suggest,

Snažil jsem se říct, že to není

it's not as though either you have religion

že buď jste zbožný,

and then you have to accept all sorts of things,

a pak musíte přijmout spoustu věcí,

or you don't have religion

anebo zbožný nejste,

and then you're cut off from all these very good things.

a od těch věcí se musíte odříznout.

It's so sad that we constantly say,

Je smutné, jak pořád říkáme:

"I don't believe so I can't have community,

„Nejsem věřící, takže nemám komunitu

so I'm cut off from morality,

a jsem morálně izolovaný,

so I can't go on a pilgrimage."

takže nemůžu na pouť.“

One wants to say, "Nonsense. Why not?"

Chce se říct: „Nesmysl. Proč by ne?“

And that's really the spirit of my talk.

A v tomhle duchu byla moje přednáška.

There's so much we can absorb.

Tolik toho můžeme vstřebat.

Atheism shouldn't cut itself off from the rich sources of religion.

Ateismus by se neměl uzavírat bohatým zdrojům náboženství.

CA: It seems to me that there's plenty of people in the TED community

CA: Zdá se mi, že okolo TEDu

who are atheists.

je spousta ateistů.

But probably most people in the community

Ale většina lidí ve společnosti

certainly don't think that religion is going away any time soon

si určitě nemyslí, že náboženství už se loučí;

and want to find the language

a rádi by našli jazyk

to have a constructive dialogue

pro konstruktivní dialog.

and to feel like we can actually talk to each other

Abychom mohli mezi sebou mluvit

and at least share some things in common.

a dělit se aspoň o to, co máme společné.

Are we foolish to be optimistic

Myslíte, že je pošetilé doufat

about the possibility of a world

v takový svět,

where, instead of religion being the great rallying cry

kde by náboženství nebylo bojovým pokřikem

of divide and war,

rozdělení a války,

that there could be bridging?

že tohle můžeme přemostit?

AB: No, we need to be polite about differences.

AB: O rozdílech musíme zdvořile.

Politeness is a much-overlooked virtue.

Zdvořilost je nedoceněná ctnost,

It's seen as hypocrisy.

vidíme ji jako pokrytectví.

But we need to get to a stage when you're an atheist

Ale musíme dojít do stádia, kdy když vám, ateistovi,

and someone says, "Well you know, I did pray the other day,"

někdo řekne: „Víte, onehdy jsem se modlil,“

you politely ignore it.

tak to zdvořile přeslechnete.

You move on.

Přejdete to.

Because you've agreed on 90 percent of things,

Protože spolu z 90 % souhlasíte,

because you have a shared view on so many things,

protože na tolik vecí se díváte stejně,

and you politely differ.

a v tomhle se zdvořile neshodnete.

And I think that's what the religious wars of late have ignored.

V nedávných diskuzích o náboženství tohle ignorovali,

They've ignored the possibility of harmonious disagreement.

tu možnost harmonického nesouhlasu.

CA: And finally, does this new thing that you're proposing

CA: A na závěr, potřebuje tenhle váš nový projekt,

that's not a religion but something else,

– není to náboženství, je to něco jiného –

does it need a leader,

potřebuje vůdce;

and are you volunteering to be the pope?

a hlásíte se jako papež?

(Laughter)

(smích)

AB: Well, one thing that we're all very suspicious of

AB: Jednotliví vůdci jsou vždycky

is individual leaders.

podezřelí.

It doesn't need it.

Nepotřebuje ho.

What I've tried to lay out is a framework

Chtěl jsem tu nastínit rámec

and I'm hoping that people can just fill it in.

a doufám, že zbytek si lidé doplní.

I've sketched a sort of broad framework.

Načrtl jsem tu široký rámec.

But wherever you are, as I say, if you're in the travel industry, do that travel bit.

Ať jste kdekoli, opakuju, jste v cestovním ruchu, udělejte cestování.

If you're in the communal industry, look at religion and do the communal bit.

Jste v něčem komunálním, podívejte se na náboženství a udělejte něco komunálního.

So it's a wiki project.

Takže je to wiki projekt.

(Laughter)

(smích)

CA: Alain, thank you for sparking many conversations later.

CA: Alaine, děkuju za námět k mnoha diskuzím.

(Applause)

(potlesk)