The art of choosing | Sheena Iyengar | TED

Překladatel: Irena Svobodová Korektor: Radka Filipova

Today, I'm going to take you

Dnes Vás vezmu na cestu

around the world in 18 minutes.

kolem světa za 18 minut.

My base of operations is in the U.S.,

Působíme hlavně v USA,

but let's start at the other end of the map,

ale začněme na opačném konci mapy

in Kyoto, Japan,

v Japonském Kjótu,

where I was living with a Japanese family

kde jsem žila s japonskou rodinou

while I was doing part of my dissertational research

před 15 lety při práci

15 years ago.

na svém dizertačním průzkumu.

I knew even then that I would encounter

Už tehdy jsem věděla, že se setkám

cultural differences and misunderstandings,

s kulturními rozdíly a nedorozuměním,

but they popped up when I least expected it.

objevily se však v těch nejneočekávanějších

On my first day,

chvílích. Hned první den

I went to a restaurant,

jsem zašla do restaurace

and I ordered a cup of green tea with sugar.

a objednala si šálek zeleného čaje s cukrem.

After a pause, the waiter said,

Po chvíli číšník řekl:

"One does not put sugar in green tea."

"Zelený čaj si nesladíme".

"I know," I said. "I'm aware of this custom.

"Já vím." Odvětila jsem. "Vím o tom."

But I really like my tea sweet."

Ale já mám raději sladký čaj."

In response, he gave me an even more courteous version

Jako odpověď jsem dostala důraznější verzi stejného

of the same explanation.

vysvětlení:

"One does not put sugar

"Zelený čaj si

in green tea."

nesladíme."

"I understand," I said,

Chápu, že Japonci

"that the Japanese do not put sugar in their green tea,

nesladí SVŮJ zelený čaj. Ale já bych ráda

but I'd like to put some sugar

osladila MŮJ

in my green tea."

zelený čaj.

(Laughter)

(smích)

Surprised by my insistence,

Překvapen mou neodbytností

the waiter took up the issue with the manager.

se číšník obrátil na manažera.

Pretty soon,

Brzy nastala

a lengthy discussion ensued,

dlouhá diskuse.

and finally the manager came over to me and said,

Nakonec ke mně přistoupil manažer a řekl:

"I am very sorry. We do not have sugar."

"Moc se omlouvám. Došel nám cukr."

(Laughter)

(smích)

Well, since I couldn't have my tea the way I wanted it,

Když jsem si nemohla dát čaj, který jsem chtěla,

I ordered a cup of coffee,

objednala jsem si kávu,

which the waiter brought over promptly.

kterou jsem dostala velmi rychle.

Resting on the saucer

Se dvěma sáčky

were two packets of sugar.

cukru.

My failure to procure myself

Můj neúspěch v získání šálku

a cup of sweet, green tea

sladkého zeleného čaje

was not due to a simple misunderstanding.

nebyl jen výsledkem prostého nedorozumění,

This was due to a fundamental difference

ale základního rozkolu našich

in our ideas about choice.

představ o volbě.

From my American perspective,

Z mého amerického úhlu pohledu

when a paying customer makes a reasonable request

platícího zákazníka vznášejícího smysluplné přání

based on her preferences,

založeného na vlastních

she has every right to have that request met.

preferencích mám plné právo být vyslyšena.

The American way, to quote Burger King,

Americký způsob, jak říká Burger King,

is to "have it your way,"

je "Ve vašem stylu."

because, as Starbucks says,

neboť jak říká Starbucks,

"happiness is in your choices."

"Štěstí leží ve Vaší volbě."

(Laughter)

(smích)

But from the Japanese perspective,

Ale z pohledu Japonce je jejich

it's their duty to protect those who don't know any better --

povinnost ochraňovat ty, kteří nic lepšího neznají -

(Laughter)

(smích)

in this case, the ignorant gaijin --

- v tomto případě neznalého bělocha -

from making the wrong choice.

před špatnou volbou.

Let's face it: the way I wanted my tea

Je to takto: Mnou žádaná úprava

was inappropriate according to cultural standards,

čaje byla nevhodná podle kulturních zvyklostí

and they were doing their best to help me save face.

a oni dělali co mohli, aby mi pomohli zachovat tvář.

Americans tend to believe

Američané mají tendenci věřit,

that they've reached some sort of pinnacle

že dosáhli jakéhosi vrcholu co

in the way they practice choice.

do způsobu rozhodování.

They think that choice, as seen through the American lens

Domnívají se, že volba, tak jak je viděna jejich očima,

best fulfills an innate and universal

dokonale naplňuje univerzální

desire for choice in all humans.

potřebu rozhodování všech

Unfortunately,

bytostí. Bohužel

these beliefs are based on assumptions

tyto domněnky jsou založené

that don't always hold true

na předpokladech, které nejsou

in many countries, in many cultures.

platné v mnoha zemích a kulturách.

At times they don't even hold true

Někdy neplatí ani na domácí

at America's own borders.

půdě.

I'd like to discuss some of these assumptions

Ráda bych s vámi probrala několik předpokladů

and the problems associated with them.

a problémů s nimi spojenými.

As I do so, I hope you'll start thinking

Zároveň doufám, že začnete sami

about some of your own assumptions

přemýšlet o některých vlastních

and how they were shaped by your backgrounds.

domněnkách a jak byly ovlivněné vaším zázemím.

First assumption:

První domněnka:

if a choice affects you,

Pokud se Vás volba přímo

then you should be the one to make it.

týká, měli byste být ti, kdo jí dělají.

This is the only way to ensure

Je to jediný způsob, jak Vaše

that your preferences and interests

preference a zájmy nejlépe

will be most fully accounted for.

uspokojit. Je to základ

It is essential for success.

úspěchu.

In America, the primary locus of choice

V Americe je základní centrum volby

is the individual.

jedinec.

People must choose for themselves, sometimes sticking to their guns,

Lidé musí volit sami za sebe, někdy i se zbraní v ruce,

regardless of what other people want or recommend.

nezávisle na tom, co doporučují nebo chtějí ostatní.

It's called "being true to yourself."

Říká se tomu "Být upřímný sám k sobě."

But do all individuals benefit

Ale mají všichni stejný

from taking such an approach to choice?

užitek z takového přístupu k možnosti

Mark Lepper and I did a series of studies

volby? S Markem Lipperem jsme provedli

in which we sought the answer to this very question.

řadu studií, ve kterých jsme objevili odpověď.

In one study,

V jedné studii

which we ran in Japantown, San Francisco,

v Japonské čtvrti San Francisca

we brought seven- to nine-year-old Anglo- and Asian-American children

jsme vzali sedmi až devítileté Anglo- a Asijsko-Americké děti

into the laboratory,

do laboratoře

and we divided them up into three groups.

a rozdělili je do tří skupin.

The first group came in,

První skupinu přivítala

and they were greeted by Miss Smith,

paní Smithová a dala jim šest

who showed them six big piles of anagram puzzles.

velkých hromádek puzzle s anagramy.

The kids got to choose which pile of anagrams they would like to do,

Děti si měly vybrat, které hromádky by chtěly uspořádat.

and they even got to choose which marker

Dokonce i fix, kterým chtějí psát své

they would write their answers with.

odpovědi.

When the second group of children came in,

Druhá skupina byla po příchodu

they were brought to the same room, shown the same anagrams,

pozvána do stejné místnosti, dostala stejné anagramy,

but this time Miss Smith told them

ale paní Smithová jim sama

which anagrams to do

řekla, které anagramy

and which markers to write their answers with.

řešit a jaké fixy použít.

Now when the third group came in,

Když přišla třetí skupina,

they were told that their anagrams and their markers

řekla jim, že anagramy i fixy jim vybraly jejich

had been chosen by their mothers.

maminky.

(Laughter)

(smích)

In reality,

Ve skutečnosti

the kids who were told what to do,

dostaly děti, kterým bylo řečeno

whether by Miss Smith or their mothers,

jak pracovat, ať již paní Smithovou

were actually given the very same activity,

nebo matkou, ty samé úkoly

which their counterparts in the first group

jaké si vybraly jejich kamarádi z první

had freely chosen.

skupiny samy.

With this procedure, we were able to ensure

Tímto způsobem jsme byli schopni

that the kids across the three groups

zajistit, že děti ve všech skupinách

all did the same activity,

pracovaly na stejných

making it easier for us to compare performance.

aktivitách, což usnadnilo následné srovnání.

Such small differences in the way we administered the activity

Tento drobný rozdíl v provedení samotné akce

yielded striking differences

odhalil šokující rozdíl

in how well they performed.

v kvalitě odvedené práce.

Anglo-Americans,

Anglo-americké

they did two and a half times more anagrams

děti sestavily dva a půlkrát více anagramů,

when they got to choose them,

když si mohly volně vybrat

as compared to when it was

oproti těm, které byly

chosen for them by Miss Smith or their mothers.

vybrány paní Smithovou nebo matkami.

It didn't matter who did the choosing,

Nezávisle na tom, kdo z těch dvou

if the task was dictated by another,

volbu provedl, jejich výkon

their performance suffered.

byl velmi chabý.

In fact, some of the kids were visibly embarrassed

Ve skutečnosti byly některé děti viditelně

when they were told that their mothers had been consulted.

zahanbené, že jsme se radili s jejich matkami.

(Laughter)

(smích)

One girl named Mary said,

Jedna dívka jménem Maruška

"You asked my mother?"

řekla: "Vy jste to domlouvali s mámou?"

(Laughter)

(smích)

In contrast,

Oproti tomu

Asian-American children

Asijsko-americkým dětem

performed best when they believed

se dařilo nejlépe, když uvěřily,

their mothers had made the choice,

že jejich matky provedly volbu za ně,

second best when they chose for themselves,

druhý nejlepší výsledek měly, když se

and least well when it had been chosen by Miss Smith.

rozhodovaly samy, a nejhůř při volbě paní Smithové.

A girl named Natsumi

Dívka jménem Natsumi

even approached Miss Smith as she was leaving the room

dokonce přišla k paní Smithové, když odcházela,

and tugged on her skirt and asked,

zatahala ji za sukni a požádala:

"Could you please tell my mommy

"Mohla byste říct mamince,

I did it just like she said?"

že jsem udělala přesně to,

The first-generation children were strongly influenced

co chtěla?" První skupina dětí byla silně

by their immigrant parents'

ovlivněna imigračním

approach to choice.

přistupem rodičů

For them, choice was not just a way

k volbě. Pro ně volba nebyla pouze

of defining and asserting

formou tvorby a budování

their individuality,

individuality,

but a way to create community and harmony

ale i formy vytváření komunity a harmonie

by deferring to the choices

díky podvolení se volbě

of people whom they trusted and respected.

lidí, kterým věřili a které respektovali.

If they had a concept of being true to one's self,

Kdyby měli přístup "Být upřímný sám k sobě",

then that self, most likely,

dané "sobě" by asi bylo

[was] composed, not of an individual,

tvořeno nejen jimi samými,

but of a collective.

ale celou skupinou.

Success was just as much about pleasing key figures

Úspěch byl stejně tak o uspokojení klíčových autorit,

as it was about satisfying

jako o uspokojení

one's own preferences.

vlastních přání.

Or, you could say that

A můžete říct, že

the individual's preferences were shaped

vlastní preference byly utvářené preferencemi

by the preferences of specific others.

určitých osob v okolí.

The assumption then that we do best

Předpoklad, že jednáme nejlépe,

when the individual self chooses

rozhodujeme-li se sami za sebe

only holds

platí pouze

when that self

pokud je tento jedinec

is clearly divided from others.

jasně oddělen od ostatních.

When, in contrast,

A naopak, pokud

two or more individuals

dva či více jedinců

see their choices and their outcomes

vnímá rozhodnutí i s důsledky

as intimately connected,

jako úzce propojené,

then they may amplify one another's success

mohou zesílit vzájemný úspěch proměnou

by turning choosing

rozhodování

into a collective act.

ve skupinový čin.

To insist that they choose independently

Trvat na tom, aby se rozhodovali

might actually compromise

individuálně může vést

both their performance

k oslabení jak jejich

and their relationships.

výkonů, tak i vztahů.

Yet that is exactly what

Ačkoliv je to přesně to,

the American paradigm demands.

co vyžaduje americké paradigma.

It leaves little room for interdependence

Nechává jen malý prostor pro vzájemnou

or an acknowledgment of individual fallibility.

závislost a uznání omylnosti jedince.

It requires that everyone treat choice

Vyžaduje, aby všichni vnímali volbu

as a private and self-defining act.

jako soukromý a sebedefinující čin.

People that have grown up in such a paradigm

Lidé, kteří vyrůstali v takovém paradigmatu,

might find it motivating,

jej mohou vnímat jako

but it is a mistake to assume

motivující. Ale bylo chybné

that everyone thrives under the pressure

předpokládat, že každému prospívá tlak

of choosing alone.

rozhodnout se sám.

The second assumption which informs the American view of choice

Druhý předpoklad informující o americkém pohledu na volbu

goes something like this.

zní přibližně takto:

The more choices you have,

"Čím více možností volby máte,

the more likely you are

tím pravděpodobněji

to make the best choice.

se rozhodnete správně."

So bring it on, Walmart, with 100,000 different products,

Převedeno na Walmart se 100 000 různými produkty,

and Amazon, with 27 million books

Amazon s 27 milióny knih

and Match.com with -- what is it? --

a Match.com s - kolik -

15 million date possibilities now.

15 milióny možností rande,

You will surely find the perfect match.

zcela jistě zvolíte správně.

Let's test this assumption

Otestujme si tuto teorii

by heading over to Eastern Europe.

daleko ve východní Evropě.

Here, I interviewed people

Mluvila jsem zde s lidmi

who were residents of formerly communist countries,

z post-komunistických zemí, kde všichni

who had all faced the challenge

čelili stejné výzvě -

of transitioning to a more

přechodu k demokratičtější

democratic and capitalistic society.

a více kapitalistické společnosti.

One of the most interesting revelations

Jedno z nejzajímavějších odhalení

came not from an answer to a question,

nepřišlo jako odpověď na mé otázky,

but from a simple gesture of hospitality.

ale z obyčejného gesta pohostinnosti.

When the participants arrived for their interview,

Když účastníci přišli na rozhovor,

I offered them a set of drinks:

nabídla jsem jim řadu nápojů -

Coke, Diet Coke, Sprite --

Colu, dietní Colu, Sprite -

seven, to be exact.

celkem sedm.

During the very first session,

Během první fáze,

which was run in Russia,

realizované v Rusku,

one of the participants made a comment

pronesl jeden z účastníků větu,

that really caught me off guard.

která mě naprosto dostala:

"Oh, but it doesn't matter.

"Ale vždyť to vyjde nastejno.

It's all just soda. That's just one choice."

Všechno to jsou limonády. Takže jen jedna volba."

(Murmuring)

(mumlání)

I was so struck by this comment that from then on,

Ten komentář mě tak zaskočil, že od té doby jsem

I started to offer all the participants

všem účastníkům začala nabízet

those seven sodas,

těchto 7 limonád.

and I asked them, "How many choices are these?"

Pak jsem se zeptala: "Kolik voleb zde vidíte?"

Again and again,

Znovu a znovu

they perceived these seven different sodas,

vnímali všech 7 limonád ne jako 7 voleb,

not as seven choices, but as one choice:

ale jako jedinou volbu: limonáda,

soda or no soda.

ano či ne.

When I put out juice and water

Když jsem přidala k této

in addition to these seven sodas,

nabídce džus a vodu,

now they perceived it as only three choices --

vnímali je jako tři možnosti.

juice, water and soda.

Džus, vodu a limonádu.

Compare this to the die-hard devotion of many Americans,

Srovnejme to s na smrt jasnou preferencí mnoha Američanů

not just to a particular flavor of soda,

nejen vůči jednotlivým příchutím,

but to a particular brand.

ale i konkrétních značek.

You know, research shows repeatedly

Jak víte, výzkumy opakovaně ukázaly,

that we can't actually tell the difference

že ve skutečnosti nedokážeme

between Coke and Pepsi.

rozeznat Colu od Pepsi.

Of course, you and I know

Samozřejmě, že my tady

that Coke is the better choice.

víme, že Cola je lepší.

(Laughter)

(smích)

For modern Americans who are exposed

Pro moderní Američany, kteří jsou

to more options and more ads associated with options

vystaveni více možnostem a více reklamám na nich

than anyone else in the world,

postavených než kdokoliv

choice is just as much about who they are

jinde na světě, je volba stejně určující

as it is about what the product is.

jejich identitu jako tyto produkty.

Combine this with the assumption that more choices are always better,

Zkombinujte tento předpoklad s předpokladem, že více voleb je vždy

and you have a group of people for whom every little difference matters

lepší možnost, a máte skupinu lidí, pro které každý malý rozdíl hraje

and so every choice matters.

roli, takže i každá volba.

But for Eastern Europeans,

Ale pro východoevropany

the sudden availability of all these

tahle náhlá dostupnost všech těchto

consumer products on the marketplace was a deluge.

spotřebních produktů na trhu byla jako povodeň.

They were flooded with choice

Byli zaplaveni možnostmi dříve,

before they could protest that they didn't know how to swim.

než mohli namítnout, že neumí plavat.

When asked, "What words and images

Na otázku: "Jaká slova a obrazy máte

do you associate with choice?"

spojené s možností volby?"

Grzegorz from Warsaw said,

Gregor z Varšavy řekl:

"Ah, for me it is fear.

"No, pro mě je to strach.

There are some dilemmas you see.

Je to těžké, víte? Jsem zvyklý

I am used to no choice."

nemít volbu."

Bohdan from Kiev said,

Boudin z Kijeva na

in response to how he felt about

otázku, jaký má pocit z nové

the new consumer marketplace,

nabídky spotřebního zboží, odpověděl:

"It is too much.

"Je toho moc.

We do not need everything that is there."

My tohle všechno nepotřebujeme."

A sociologist from

Sociolog

the Warsaw Survey Agency explained,

z Varšavské výzkumné agentury vysvětluje:

"The older generation jumped from nothing

"Starší generace prošla skokem z nabídky

to choice all around them.

ničeho do nekonečných možností.

They were never given a chance to learn

Nikdy nedostali možnost naučit se,

how to react."

jak reagovat."

And Tomasz, a young Polish man said,

A Tomáš, mladý Polák, řekl:

"I don't need twenty kinds of chewing gum.

"Nepotřebuji dvacet druhů žvýkaček.

I don't mean to say that I want no choice,

Nemyslím tím, že nechci žádný výběr,

but many of these choices are quite artificial."

ale tolik možností je prostě zbytečnost."

In reality, many choices are between things

Ve skutečnosti mnoho voleb probíhá mezi

that are not that much different.

věcmi, které se příliš neliší.

The value of choice

Hodnota volby

depends on our ability

závisí na naší schopnosti

to perceive differences

vnímat odlišnosti

between the options.

mezi volbami.

Americans train their whole lives

Američané se celý život trénují

to play "spot the difference."

jak hrát hru "najdi rozdíl".

They practice this from such an early age

Praktikují tuto hru od raného dětství

that they've come to believe that everyone

tak, aby uvěřili, že se každý s touto

must be born with this ability.

schopností rodí.

In fact, though all humans share

Ve skutečnosti, i když celé

a basic need and desire for choice,

lidstvo sdílí shodnou potřebu možnosti

we don't all see choice in the same places

volby, nevnímáme volbu na stejných

or to the same extent.

místech či stejnou mírou.

When someone can't see how one choice

Když někdo nevidí, čím se výběr liší

is unlike another,

od jiného,

or when there are too many choices to compare and contrast,

nebo když je příliš voleb a rozdílů, mezi kterými se rozhodnout,

the process of choosing can be

proces volby může být

confusing and frustrating.

frustrující a matoucí.

Instead of making better choices,

Namísto lepších voleb

we become overwhelmed by choice,

jsme přetíženi možnostmi, někdy

sometimes even afraid of it.

nás možnost volby až děsí.

Choice no longer offers opportunities,

Volba už nenabízí možnosti,

but imposes constraints.

ale vytváří omezení.

It's not a marker of liberation,

Není to známka osvobození,

but of suffocation

ale zadušení

by meaningless minutiae.

nesmyslnými detaily.

In other words,

Jinými slovy

choice can develop into the very opposite

možnost volby se může vyvinout v pravý

of everything it represents

opak všeho, co v Americe

in America

reprezentuje,

when it is thrust upon those

když je vržen na ty, kdo

who are insufficiently prepared for it.

na to nejsou dostatečně připraveni.

But it is not only other people

Ale nejsou to jen cizí lidé

in other places

na vzdálených

that are feeling the pressure

místech, kdo pociťují tlak

of ever-increasing choice.

nekonečně narůstající

Americans themselves are discovering

nutnosti volby. Sami Američané objevují,

that unlimited choice

že neomezený výběr

seems more attractive in theory

je atraktivnější v teorii

than in practice.

než v praxi.

We all have physical, mental

My všichni máme fyzické,

and emotional (Laughter) limitations

mentální a emocionální

that make it impossible for us

limity, které nám znemožňují

to process every single choice we encounter,

srovnat všechny volby, které máme

even in the grocery store,

třeba i v obchodu

let alone over the course of our entire lives.

s potravinami pokaždé, kdy se objeví.

A number of my studies have shown

Mnoho z mých studií potvrdilo,

that when you give people 10 or more options

že má-li člověk 10 a více možností,

when they're making a choice, they make poorer decisions,

dělá horší rozhodnutí. Nezávisle na tom, zda se jedná

whether it be health care, investment,

o zdravotní péči, investice, či jinou

other critical areas.

důležitou oblast života.

Yet still, many of us believe

Nicméně mnoho z nás

that we should make all our own choices

stále věří, že by měli udělat sami

and seek out even more of them.

přinejmenším všechna svá rozhodnutí.

This brings me to the third,

Což mě přivádí ke třetí

and perhaps most problematic, assumption:

a možná nejproblematičtější domněnce:

"You must never

"Možnosti vlastní volby

say no to choice."

se nesmíte nikdy vzdát."

To examine this, let's go back to the U.S.

Na prozkoumání se vrátíme zpět do USA

and then hop across the pond to France.

a pak opět za velkou louži do Francie.

Right outside Chicago,

Hned za Chicagem se

a young couple, Susan and Daniel Mitchell,

Zuzaně a Danielovi Mitchellovým mělo

were about to have their first baby.

narodit první dítě.

They'd already picked out a name for her,

Vybrali jí jméno Barbara,

Barbara, after her grandmother.

po babičce.

One night, when Susan was seven months pregnant,

Jednou v noci, když byla Zuzana v sedmém

she started to experience contractions

měsíci těhotenství, musela rychle

and was rushed to the emergency room.

na pohotovost se silnými kontrakcemi.

The baby was delivered through a C-section,

Dítě se narodilo císařským řezem,

but Barbara suffered cerebral anoxia,

ale malá Barbara trpěla

a loss of oxygen to the brain.

nedostatečným okysličováním mozku.

Unable to breathe on her own,

Kvůli nemožnosti dýchat byla

she was put on a ventilator.

připojena na dýchací přístroj.

Two days later,

O dva dny později

the doctors gave the Mitchells

dali doktoři Mitchellovým

a choice:

na výběr.

They could either remove Barbara

Odpojit malou Barbaru od podpory

off the life support,

životních funkcí,

in which case she would die within a matter of hours,

načež by zemřela během několika hodin,

or they could keep her on life support,

nebo podporu zachovat, ale

in which case she might still die

i tak by mohla zemřít během

within a matter of days.

několika dní.

If she survived, she would remain

Pokud by přežila, zůstala by

in a permanent vegetative state,

trvale ve vegetativním stavu,

never able to walk, talk

neschopná chodit,

or interact with others.

mluvit, reagovat na okolí.

What do they do?

Co udělali?

What do any parent do?

Co by udělali jiní rodiče?

In a study I conducted

V jedné mé studii

with Simona Botti and Kristina Orfali,

jsem vedla rozhovor se Simonou Botti

American and French parents

a Kristínou Orfali.

were interviewed.

-

They had all suffered

Na obě udeřila

the same tragedy.

stejná tragédie.

In all cases, the life support was removed,

V obou případech byla podpora odstraněna

and the infants had died.

a kojenci zemřeli.

But there was a big difference.

V jednom však byl rozdíl.

In France, the doctors decided whether and when

Ve Francii to byli doktoři, kdo rozhodovali zda

the life support would be removed,

a kdy odstranit umělou podporu,

while in the United States,

zatímco v USA měli

the final decision rested with the parents.

konečné slovo rodiče.

We wondered:

Ptali jsme se:

does this have an effect on how the parents

"Má to vliv na proces vyrovnávání

cope with the loss of their loved one?

se rodičů se ztrátou milovaného dítěte?"

We found that it did.

Zjistili jsme, že ano.

Even up to a year later,

Dokonce i rok poté

American parents

američtí rodičové

were more likely to express negative emotions,

vyjadřovali více negativních pohnutek

as compared to their French counterparts.

ve srovnání s francouzskou dvojicí.

French parents were more likely to say things like,

Francouzští rodiče říkali spíše:

"Noah was here for so little time,

"Noah zde byl tak krátce, ale

but he taught us so much.

naučil nás tak mnoho."

He gave us a new perspective on life."

"Dal nám nový pohled na život."

American parents were more likely to say things like,

Američtí rodiče říkali spíše:

"What if? What if?"

"Co kdyby.." "Co kdyby.."

Another parent complained,

Jiný rodič si postěžoval:

"I feel as if they purposefully tortured me.

"Mám pocit, jakoby mě úmyslně mučili.

How did they get me to do that?"

Jak mě k tomu mohli donutit?"

And another parent said,

Jiný rodič řekl:

"I feel as if I've played a role

"Mám pocit, jako bych se

in an execution."

podílel na popravě."

But when the American parents were asked

Avšak když jsme se amerických rodičů zeptali,

if they would rather have had

jestli by dali přednost tomu,

the doctors make the decision,

aby rozhodli doktoři,

they all said, "No."

všichni řekli "ne."

They could not imagine

Nedokázali si představit,

turning that choice over to another,

že by svěřili takové rozhodnutí druhému,

even though having made that choice

i když to znamenalo, že budou

made them feel trapped,

lapeni v pocitu viny

guilty, angry.

a vzteku.

In a number of cases

V mnoha případech

they were even clinically depressed.

trpěli klinicky potvrzenou depresí.

These parents could not contemplate

Tito rodiče se nedokázali vzdát

giving up the choice,

práva volby,

because to do so would have gone contrary

protože by to bylo v rozporu se vším,

to everything they had been taught

co byli učeni a čemu věřili

and everything they had come to believe

co do síly a smyslu možnosti volby.

about the power

-

and purpose of choice.

-

In her essay, "The White Album,"

Joan Didionová ve své eseji

Joan Didion writes,

"Bílé album" píše:

"We tell ourselves stories

"Vyprávíme si příběhy,

in order to live.

abychom přežili.

We interpret what we see,

Interpretujeme co vidíme,

select the most workable

vybíráme nejlepší

of the multiple choices.

z mnoha možností.

We live entirely by the imposition

Žijeme zcela pod vlivem

of a narrative line

linie příběhu

upon disparate images,

nesourodých obrazců,

by the idea with which we have learned to freeze

podle ideí, jež jsme se naučili zafixovat

the shifting phantasmagoria,

fantasmagorii, jež je naší

which is our actual experience."

skutečnou zkušeností."

The story Americans tell,

Příběh, který vypráví

the story upon which

Američané, příběh,

the American dream depends,

na kterém stojí "Americký sen"

is the story of limitless choice.

je příběh neomezených možností.

This narrative

Tento příběh

promises so much:

slibuje tak mnoho:

freedom, happiness,

svobodu, štěstí,

success.

úspěch.

It lays the world at your feet and says,

Pokládá Vám svět k nohám a říká:

"You can have anything, everything."

"Můžete mít cokoliv."

It's a great story,

Je to skvělý příběh.

and it's understandable why they would be reluctant

A je pochopitelné, proč se nám nechce jej

to revise it.

kritizovat.

But when you take a close look,

Ale když se na něj podíváte

you start to see the holes,

zblízka, začnete vnímat

and you start to see that the story

trhliny a že tento příběh lze

can be told in many other ways.

vyprávět mnoha dalšími způsoby.

Americans have so often tried to

Američané se příliš často

disseminate their ideas of choice,

snažili rozšířit svou ideu možnosti

believing that they will be, or ought to be,

volby ve víře, že bude, nebo by aspoň měla

welcomed with open hearts and minds.

být přivítána s otevřenou náručí a srdci.

But the history books and the daily news tell us

Ale kroniky i večerní zprávy mluví často

it doesn't always work out that way.

o opaku.

The phantasmagoria,

Fantasmagorie,

the actual experience that we try to understand

skutečná zkušenost, které se snažíme porozumět

and organize through narrative,

a pochopit skrze příběhy

varies from place to place.

se liší od místa k místu.

No single narrative serves the needs

Ani jeden příběh neposlouží

of everyone everywhere.

potřebě každého a všude.

Moreover, Americans themselves

Američané sami mohou navíc

could benefit from incorporating

profitovat ze začleňování

new perspectives into their own narrative,

nových perspektiv do vlastních příběhů,

which has been driving their choices

které byly vedeny jejich volbami po tak

for so long.

dlouhou dobu.

Robert Frost once said that,

Robert Frost jednou řekl:

"It is poetry that is lost in translation."

"Překladem se vytrácí poezie."

This suggests that

To znamená, že

whatever is beautiful and moving,

cokoliv je krásné a budí pohnutí,

whatever gives us a new way to see,

cokoliv nám dává nový pohled na věc,

cannot be communicated to those

nemůže být přeneseno těm, kdo

who speak a different language.

mluví odlišným jazykem.

But Joseph Brodsky said that,

Avšak Joseph Brodsky řekl,

"It is poetry

že: "V překladu

that is gained in translation,"

je skrytá poezie."

suggesting that translation

Předpokládá, že překlad

can be a creative,

může být kreativní,

transformative act.

transformační krok.

When it comes to choice,

Co se týče možnosti volby,

we have far more to gain than to lose

můžeme spíše získat, než ztratit

by engaging in the many

při zapojení více překladů

translations of the narratives.

do příběhů.

Instead of replacing

Namísto výměny

one story with another,

příběhu za jiný,

we can learn from and revel in

se můžeme učit a těšit

the many versions that exist

z mnoha verzí, které existují,

and the many that have yet to be written.

i z těch, které mají být teprve napsány.

No matter where we're from

Nehraje roli, odkud jsme

and what your narrative is,

a jaký je náš příběh.

we all have a responsibility

Všichni máme odpovědnost

to open ourselves up to a wider array

otevřít se širšímu poli možného významu

of what choice can do,

slov "možnost volby"

and what it can represent.

a co všechno znamená.

And this does not lead to

A to neznamená jen

a paralyzing moral relativism.

paralýzu dalším relativismem.

Rather, it teaches us when

Spíše nás učí kdy

and how to act.

a jak jednat.

It brings us that much closer

Vede nás mnohem blíže

to realizing the full potential of choice,

k užití plného potenciálu volby,

to inspiring the hope

k inspiraci věřit

and achieving the freedom

a dosáhnout svobody,

that choice promises

která volbu slibuje,

but doesn't always deliver.

ale ne vždy nabízí.

If we learn to speak to one another,

Pokud se naučíme mluvit jeden

albeit through translation,

s druhým skrze překlad,

then we can begin to see choice

začneme vnímat volbu ve všech

in all its strangeness,

zvláštnostech,

complexity

celistvosti,

and compelling beauty.

a jímavé kráse.

Thank you.

Děkuji.

(Applause)

(potlesk)

Bruno Giussani: Thank you.

Bruno Giussani: Děkuji.

Sheena, there is a detail about your biography

Sheeno, váš životopis má jeden detail, který

that we have not written in the program book.

jsme neuvedli do programu, ale nyní

But by now it's evident to everyone in this room. You're blind.

je již všem v místnosti jasné, že jste nevidomá.

And I guess one of the questions on everybody's mind is:

A myslím, že jedna z otázek, která leží lidem v hlavě je:

How does that influence your study of choosing

"Jak velký vliv to má na Vaše studium možností

because that's an activity

volby, neboť to je činnost,

that for most people is associated with visual inputs

kterou má většina z nás spojenou s vizuálními vjemy

like aesthetics and color and so on?

jako estetika, barvy a podobně.

Sheena Iyengar: Well, it's funny that you should ask that

Sheena Iyengar: Inu, je vcelku vtipné, že se na to ptáte,

because one of the things that's interesting about being blind

protože jedna z věcí, které jsou zajímavé na tom být slepý je,

is you actually get a different vantage point

že máte ve skutečnosti výhodu, když

when you observe the way

sledujete způsob, jakým

sighted people make choices.

lidé dělají svá rozhodnutí.

And as you just mentioned, there's lots of choices out there

A jak jste právě zmínil, je mnoho voleb, které jsou dnes

that are very visual these days.

velmi spojené s vizuálními vjemy.

Yeah, I -- as you would expect --

Ano, já - jak lze předpokládat -

get pretty frustrated by choices

jsem někdy dost rozčilená, když

like what nail polish to put on

se mám třeba rozhodnout jaký si

because I have to rely on what other people suggest.

dát lak na nehty, protože v tom musím spoléhat na druhé

And I can't decide.

a nemohu se rozhodnout.

And so one time I was in a beauty salon,

Jednou jsem byla v kosmetickém salónu

and I was trying to decide between two very light shades of pink.

a snažila jsem se rozhodnout mezi dvěma, velmi světlými odstíny

And one was called "Ballet Slippers."

růžové. Jeden se jmenoval

And the other one was called "Adorable."

"balerínky" a druhý "úžasný".

(Laughter)

(smích)

And so I asked these two ladies,

Tak jsem se zeptala dvou dam.

and the one lady told me, "Well, you should definitely wear 'Ballet Slippers.'"

Jedna řekla: "Já bych si vzala rozhodně "balerínky."

"Well, what does it look like?"

"A jak vypadá?"

"Well, it's a very elegant shade of pink."

"Je to takový elegantní odstín růžové."

"Okay, great."

"Ok."

The other lady tells me to wear "Adorable."

Druhá dáma mi doporučila "úžasný" odstín.

"What does it look like?"

"A jak vypadá?"

"It's a glamorous shade of pink."

"Je to okouzlující odstín růžové."

And so I asked them, "Well, how do I tell them apart?

Tak jsem se zeptala obou: "A čím se liší?"

What's different about them?"

"Jak je rozeznám?"

And they said, "Well, one is elegant, the other one's glamorous."

Dámy odpověděly: "no, jeden je elegantní a druhý okouzlující."

Okay, we got that.

Ok, máme jasno.

And the only thing they had consensus on:

Jediná věc, na které jsme se shodli byla,

well, if I could see them, I would

že pokud bych je mohla vidět,

clearly be able to tell them apart.

jednoznačně bych je od sebe rozeznala.

(Laughter)

(smích)

And what I wondered was whether they were being affected

A co mě zaujalo bylo, zda byly ovlivněny jménem

by the name or the content of the color,

daného laku.

so I decided to do a little experiment.

A tak jsem provedla malý experiment.

So I brought these two bottles of nail polish into the laboratory,

Vzala jsem tyto dva laky na nehty do laboratoře

and I stripped the labels off.

a odstranila jsem z nich štítky.

And I brought women into the laboratory,

Do laboratoře jsem pak zvala ženy

and I asked them, "Which one would you pick?"

a ptala se: "Který odstín byste si vybrala?"

50 percent of the women accused me of playing a trick,

50% žen mne podezřívalo, že se jedná o trik

of putting the same color nail polish

a v obou lahvičkách je lak stejný.

in both those bottles.

-

(Laughter)

(smích)

(Applause)

(potlesk)

At which point you start to wonder who the trick's really played on.

V tom okamžiku se začnete ptát, na koho se ten trik hraje.

Now, of the women that could tell them apart,

Z těch žen, které je dokázaly rozeznat,

when the labels were off, they picked "Adorable,"

si bez nálepek vybraly "okouzlující" a

and when the labels were on,

když měly nálepky,

they picked "Ballet Slippers."

vybraly si "balerínky".

So as far as I can tell,

Takže, pokud já vím,

a rose by any other name

růže pod jiným jménem

probably does look different

pravděpodobně vypadá jinak

and maybe even smells different.

a možná i voní jinak.

BG: Thank you. Sheena Iyengar. Thank you Sheena.

BG: Děkuji. Sheena Iyengar. Děkuji, Sheeno.

(Applause)

(potlesk)