What makes us feel good about our work? | Dan Ariely

Translator: Timothy Covell Reviewer: Morton Bast

Překladatel: Kateřina Kosnarová Korektor: Nicole AguilaAurum

I want to talk a little bit today about labor and work.

Dnes budu mluvit o lidech a o práci.

When we think about how people work,

Přemýšlíme-li, jak lidé pracují,

the naive intuition we have

podléháme naivní domněnce,

is that people are like rats in a maze --

že lidé jsou jako krysy v bludišti –

that all people care about is money,

že lidem záleží jen na penězích,

and the moment we give them money,

a jakmile jim dáme peníze,

we can direct them to work one way,

můžeme je přimět pracovat

we can direct them to work another way.

tím nebo oním způsobem.

This is why we give bonuses to bankers and pay in all kinds of ways.

Proto dáváme bonusy bankéřům a platíme všemi možnými způsoby.

And we really have this incredibly simplistic view

Opravdu máme tento neuvěřitelně zjednodušený pohled

of why people work, and what the labor market looks like.

na to, proč lidé pracují a jak vypadá trh práce.

At the same time, if you think about it,

Zároveň, když se zamyslíte,

there's all kinds of strange behaviors in the world around us.

ve světě kolem nás existuje různé divné chování.

Think about something like mountaineering and mountain climbing.

Zamyslete se například nad horolezectvím.

If you read books of people who climb mountains, difficult mountains,

Když čtete knihy lidí, kteří zdolávají obtížné hory,

do you think that those books are full of moments of joy and happiness?

myslíte, že jsou plné okamžiků radosti a štěstí?

No, they are full of misery.

Ne, jsou plné trápení.

In fact, it's all about frostbite and having difficulty walking,

Ve skutečnosti je to všechno o omrzlinách a těžké chůzi,

and difficulty breathing --

o potížích s dýcháním...

cold, challenging circumstances.

zimě, náročných podmínkách.

And if people were just trying to be happy,

Pokud by se lidé snažili být pouze šťastní,

the moment they would get to the top,

ve chvíli, kdy by dosáhli vrcholu,

they would say, "This was a terrible mistake.

by řekli: „Tohle byla hrozná chyba.

I'll never do it again."

To už nikdy neudělám.“

(Laughter)

(smích)

"Instead, let me sit on a beach somewhere drinking mojitos."

„Budu radši sedět na pláži a pít mojito.“

But instead, people go down,

Ale místo toho sestoupí dolů,

and after they recover, they go up again.

a když se zotaví, lezou nahoru znova.

And if you think about mountain climbing as an example,

Pokud se zamyslíte nad horolezectvím jako příkladem,

it suggests all kinds of things.

poukazuje všechno možné.

It suggests that we care about reaching the end, a peak.

Poukazuje na to, že nám záleží na dosahování cílů a vrcholů.

It suggests that we care about the fight, about the challenge.

Poukazuje na to, že nám záleží na boji, na výzvách.

It suggests that there's all kinds of other things that motivate us

Poukazuje na to, že je hromada dalších věcí, které nás motivují

to work or behave in all kinds of ways.

k práci nebo nejrůznějšímu chování.

And for me personally, I started thinking about this

Já osobně jsem o tom začal přemýšlet poté,

after a student came to visit me.

co mě navštívil jeden student.

This was one of my students from a few years earlier,

Byl to jeden z mých studentů z nedávné doby,

and he came one day back to campus.

co se jednoho dne vrátil do kampusu.

And he told me the following story:

A řekl mi následující příběh:

He said that for more than two weeks,

Říkal, že pracoval více než dva týdny

he was working on a PowerPoint presentation.

na powerpointové prezentaci.

He was working in a big bank,

Pracoval pro velkou banku,

and this was in preparation for a merger and acquisition.

a tohle bylo v rámci přípravy na fúzi a převzetí.

And he was working very hard on this presentation --

On na té prezentaci pracoval velmi tvrdě –

graphs, tables, information.

grafy, tabulky, informace.

He stayed late at night every day.

Každý den zůstával vzhůru dlouho do noci.

And the day before it was due,

A den před termínem,

he sent his PowerPoint presentation to his boss,

poslal tu prezentaci svému šéfovi

and his boss wrote him back and said,

a ten mu odepsal:

"Nice presentation, but the merger is canceled."

„Dobrá prezentace, ale fúze byla zrušena.“

And the guy was deeply depressed.

Ten hoch byl hluboce deprimovaný.

Now at the moment when he was working,

V čase kdy pracoval,

he was actually quite happy.

byl celkem šťastný.

Every night he was enjoying his work,

Každou noc si práci užíval,

he was staying late, he was perfecting this PowerPoint presentation.

zůstával dlouho, vypilovával tu powerpointovou prezentaci.

But knowing that nobody would ever watch it made him quite depressed.

Ale zjištění, že jeho prezentaci nikdo nikdy neuvidí, ho deprimovalo.

So I started thinking about how do we experiment

Tak jsem začal přemýšlet, jak udělat experiment

with this idea of the fruits of our labor.

na základě této myšlenky o plodech naší práce.

And to start with, we created a little experiment

Pro začátek jsme vytvořili malý experiment

in which we gave people Legos,

ve kterém jsme lidem dali Lego

and we asked them to build with Legos.

a požádali je, aby začali stavět.

And for some people, we gave them Legos and we said,

Některým lidem jsme dali Lego a řekli jim:

"Hey, would you like to build this Bionicle for three dollars?

„Co takhle postavit tohohle Bionicla za tři dolary?

We'll pay you three dollars for it."

Zaplatíme vám za to tři dolary.“

And people said yes, and they built with these Legos.

A oni souhlasili a stavěli z Lega.

And when they finished, we took it, we put it under the table,

Když skončili, vzali jsme figurky, schovali je pod stůl

and we said, "Would you like to build another one,

a zeptali jsme se: „Chcete postavit dalšího,

this time for $2.70?"

tentokrát za 2,70 dolaru?“

If they said yes, we gave them another one,

Když řekli, že ano, dali jsme jim dalšího.

and when they finished, we asked them,

Když skončili, znovu jsme se zeptali:

"Do you want to build another one?" for $2.40, $2.10, and so on,

„Chcete postavit dalšího?" za 2,40, za 2,10 a tak dále.

until at some point people said,

až dokud lidé v určitém bodě neřekli

"No more. It's not worth it for me."

„Už ne. To už se mi nevyplatí.“

This was what we called the meaningful condition.

To bylo to, co jsme nazvali podmínkou smysluplnosti.

People built one Bionicle after another.

Lidé stavěli jednoho Bionicla za druhým.

After they finished every one of them,

Pokaždé, když skončili,

we put them under the table.

schovali jsme figurky pod stůl.

And we told them that at the end of the experiment,

A řekli jsme jim, že po skončení pokusu

we will take all these Bionicles, we will disassemble them,

všechny postavené figurky vezmeme a rozebereme,

we will put them back in the boxes,

vrátíme do krabic

and we will use it for the next participant.

a použijeme pro dalšího účastníka.

There was another condition.

Existovala ještě jedna podmínka.

This other condition was inspired by David, my student.

Ta byla inspirována Davidem, mým studentem.

And this other condition we called the Sisyphic condition.

Nazvali jsme ji Sisyfovská podmínka.

And if you remember the story about Sisyphus,

Pokud si pamatujete příběh o Sisyfovi,

Sisyphus was punished by the gods to push the same rock up a hill,

Sisyfos byl bohy potrestán tím, že musel tlačit obrovský balvan do kopce

and when he almost got to the end,

a když byl téměř nahoře,

the rock would roll over, and he would have to start again.

balvan se skutálel a on musel začít znovu, pořád dokola.

And you can think about this as the essence of doing futile work.

Tohle si můžete představit jako podstatu marné práce.

You can imagine that if he pushed the rock on different hills,

Umíte si asi představit, že kdyby balvan tlačil na různé kopce,

at least he would have some sense of progress.

aspoň by měl pocit nějakého pokroku.

Also, if you look at prison movies,

Stejně, jako když se díváte na film z vězení,

sometimes the way that the guards torture the prisoners

někdy strážní mučí vězně tím,

is to get them to dig a hole, and when the prisoner is finished,

že je nechají vykopat díru a když vězeň skončí,

they ask him to fill the hole back up and then dig again.

poručí mu ji zase zaházet a začít znova.

There's something about this cyclical version

Zdá se, že na téhle cyklické verzi

of doing something over and over and over

dělání něčeho pořád dokola

that seems to be particularly demotivating.

je něco mimořádně demotivujícího.

So in the second condition of this experiment,

V druhém experimentu jsme se tedy zaměřili

that's exactly what we did.

přesně na toto.

We asked people,

Ptali jsme se lidí:

"Would you like to build one Bionicle for three dollars?"

„Nechcete postavit jednoho Bionicla za tři dolary?“

And if they said yes, they built it.

A pokud souhlasili, tak ho postavili.

Then we asked them, "Do you want to build another one for $2.70?"

Potom jsme se zeptali: „Chcete postavit dalšího za 2,70 dolaru?“

And if they said yes, we gave them a new one,

Když souhlasili, dali jsme jim nového,

and as they were building it,

a zatímco jej stavěli,

we took apart the one that they just finished.

my rozebrali toho, kterého právě dokončili.

And when they finished that,

Když opět skončili,

we said, "Would you like to build another one,

zeptali jsme se: „Chtěli byste stavět dalšího,

this time for 30 cents less?"

tentokrát za cenu o 30 centů méně?“

And if they said yes,

Když souhlasili,

we gave them the one that they built and we broke.

dali jsme jim tu figurku, kterou předtím postavili a my rozebrali.

So this was an endless cycle of them building,

Takže to byl nekonečný cyklus. Lidé stavěli figurky

and us destroying in front of their eyes.

a my je přímo před jejich očima ničili.

Now what happens when you compare these two conditions?

A teď, co se stalo, když jsme porovnali tyto dvě podmínky?

The first thing that happened was that people built many more Bionicles --

První, co se stalo bylo, že postavili mnohem více Bioniclů -

eleven in the meaningful condition,

11 při dodržení podmínky smysluplnosti

versus seven in the Sisyphus condition.

oproti 7 při dodržení sisyfovské podmínky.

And by the way, we should point out that this was not big meaning.

Zde bychom měli zdůraznit, že nešlo o nic hlubokomyslného.

People were not curing cancer or building bridges.

Účastníci neléčili rakovinu ani nestavěli mosty.

People were building Bionicles for a few cents.

Pouze si stavěli figurky za pár centů.

And not only that, everybody knew

Navíc všichni věděli,

that the Bionicles would be destroyed quite soon.

že ty figurky brzy zase rozebereme.

So there was not a real opportunity for big meaning.

Takže tu nebyla skutečná příležitost pro hlubší smysl.

But even the small meaning made a difference.

I malý smysl však může znamenat rozdíl.

Now we had another version of this experiment.

Pak jsme zkusili další verzi experimentu.

In this other version of the experiment,

V této verzi našeho pokusu

we didn't put people in this situation,

si už účastníci stavění nevyzkoušeli.

we just described to them the situation,

Pouze jsme jim celou situaci popsali

much as I am describing to you now,

asi tak, jako ji já teď popisuji vám,

and we asked them to predict what the result would be.

a požádali jsme je, aby odhadli výsledky.

What happened?

Co se stalo?

People predicted the right direction but not the right magnitude.

Správně odhadli převažující podmínku, nikoli však počet figurek.

People who were just given the description of the experiment

Účastníci, kterým jsme experiment pouze popsali, řekli,

said that in the meaningful condition,

že při dodržení podmínky smysluplnosti

people would probably build one more Bionicle.

lidé pravděpodobně postaví o jednu figurku více.

So people understand that meaning is important,

Pochopili, že smysl je důležitý,

they just don't understand the magnitude of the importance,

jen neodhadli plnou váhu té důležitosti,

the extent to which it's important.

tedy to, jak moc důležitý smysl je.

There was one other piece of data we looked at.

Zaměřili jsme se ještě na další údaje.

If you think about it, there are some people who love Legos,

Když se nad tím zamyslíme, někdo Lego má rád

and some people who don't.

a někdo ne.

And you would speculate that the people who love Legos

Nabízí se, že milovníci Lega by mohli postavit

would build more Legos, even for less money,

více figurek i za méně peněz,

because after all, they get more internal joy from it.

protože jim to vlastně přinese vnitřní radost.

And the people who love Legos less would build less Legos

Ti, kteří lego tak nemilují, zase postaví méně,

because the enjoyment that they derive from it is lower.

protože jim to takovou radost nepřináší.

And that's actually what we found in the meaningful condition.

A právě to jsme potvrdili v podmínce smysluplnosti.

There was a very nice correlation between the love of Legos

Byla tam moc hezká korelace mezi láskou k Legu

and the amount of Legos people built.

a počtem postavených figurek.

What happened in the Sisyphic condition?

A co se stalo při sisyfovské podmínce?

In that condition, the correlation was zero --

Za této podmínky byla korelace nulová -

there was no relationship between the love of Legos,

žádný vztah mezi láskou k Legu

and how much people built,

a počtem figurek,

which suggests to me that with this manipulation

což mě přivádí k tomu,

of breaking things in front of people's eyes,

že jsme ničením figurek před jejich očima

we basically crushed any joy that they could get out of this activity.

v podstatě zničili všechnu tu radost, kterou ze stavění měli.

We basically eliminated it.

Prakticky jsme ji eliminovali.

Soon after I finished running this experiment,

Nedlouho po tom, co jsem skončil tento experiment,

I went to talk to a big software company in Seattle.

jsem jel do jedné velké softwarové firmy v Seattlu.

I can't tell you who they were, but they were a big company in Seattle.

Nemůžu vám říci, do které, ale je to velká firma v Seattlu.

This was a group within the software company

V rámci té firmy byla vytvořena skupina,

that was put in a different building,

kterou přestěhovali do jiné budovy,

and they asked them to innovate,

a měli za úkol inovovat

and create the next big product for this company.

a vytvořit příští velký produkt této firmy.

And the week before I showed up,

Týden před tím, než jsem přišel,

the CEO of this big software company went to that group, 200 engineers,

ředitel té velké softwarové firmy přišel za touto skupinou 200 inženýrů

and canceled the project.

a celý projekt zrušil.

And I stood there in front of 200

Stál jsem tam před 200

of the most depressed people I've ever talked to.

nejdeprimovanějšími lidmi, před kterými jsem kdy mluvil.

And I described to them some of these Lego experiments,

Popsal jsem jim některé své experimenty s Legem

and they said they felt like they had just been through that experiment.

a oni říkali, že si připadají, jako by právě jedním prošli.

And I asked them, I said,

Zeptal jsem se jich:

"How many of you now show up to work later than you used to?"

„Kolik z vás teď chodí do práce později než dříve?“

And everybody raised their hand.

Všichni zvedli ruku.

I said, "How many of you now go home earlier than you used to?"

„Kolik z vás chodí domů dříve, než jste byli zvyklí?"

Everybody raised their hand.

Všichni zvedli ruku.

I asked them, "How many of you now add

Zeptal jsem se: „Kolik z vás si přidává

not-so-kosher things to your expense reports?"

ne zcela košer věci do nákladů?"

And they didn't raise their hands,

Teď už ruce nezvedli,

but they took me out to dinner

ale vzali mě ven na večeři

and showed me what they could do with expense reports.

a tam mi ukázali, co se dá dělat s hlášením nákladů.

And then I asked them, I said,

A tak jsem se jich zeptal:

"What could the CEO have done to make you not as depressed?"

„Co by mohl ředitel udělat, aby snížil vaši deprivaci?“

And they came up with all kinds of ideas.

Přišli se spoustou nápadů.

They said the CEO could have asked them to present to the whole company

Říkali, že je mohl požádat o prezentaci před celou firmou

about their journey over the last two years

o cestě, kterou ušli za poslední dva roky

and what they decided to do.

a co se rozhodli udělat.

He could have asked them to think about which aspect of their technology

Mohl je požádat, aby zvážili, jaké aspekty jejich technologie

could fit with other parts of the organization.

by mohly být užitečné pro ostatní části firmy.

He could have asked them to build some next-generation prototypes,

Mohl požádat o vytvoření prototypů přístí generace

and see how they would work.

a podívat se, jak by fungovaly.

But the thing is that any one of those would require some effort and motivation.

Podstatné je, že jakýkoli z těchto kroků by vyžadoval úsilí a motivaci.

And I think the CEO basically did not understand the importance of meaning.

Já si myslím, že tento ředitel prostě nerozuměl důležitosti smyslu.

If the CEO, just like our participants,

Pokud si, tak jako naši účastníci,

thought the essence of meaning is unimportant,

myslel, že podstata smyslu je nedůležitá,

then he [wouldn't] care.

tak na to nedbal.

And he would say, "At the moment I directed you in this way,

A řekl by jim: „Teď jsem vás nasměroval jedním směrem

and now that I'm directing you in this way,

a teď vás zase nasměruji jiným směrem.

everything will be okay."

Všechno bude v pořádku."

But if you understood how important meaning is,

Pokud však rozumíte tomu, jak důležitý je smysl,

then you would figure out that it's actually important

pak vám také dojde, jak důležité je

to spend some time, energy and effort

věnovat určitý čas, energii a úsilí tomu,

in getting people to care more about what they're doing.

jak přimět lidi, aby jim více záleželo na tom, co dělají.

The next experiment was slightly different.

Další experiment byl trochu jiný.

We took a sheet of paper with random letters,

Vzali jsme list papíru s náhodnými písmeny

and we asked people to find pairs of letters

a požádali účastníky, aby našli dvojice

that were identical next to each other.

stejných písmen vedle sebe.

That was the task.

To byl jejich úkol.

People did the first sheet,

Když zpracovali první list,

then we asked if they wanted to do another for a little less money,

zeptali jsme se, zda chtějí zpracovat další za trochu méně peněz,

the next sheet for a little bit less, and so on and so forth.

pak další za trochu méně peněz a tak dále.

And we had three conditions.

Vytvořili jsme tři situace.

In the first condition, people wrote their name on the sheet,

V první situaci účastník napsal na papír své jméno,

found all the pairs of letters,

našel všechny dvojice písmen a

gave it to the experimenter,

odevzdal list vedoucímu pokusu.

the experimenter would look at it,

Vedoucí se na to podíval,

scan it from top to bottom,

prohlédl list od shora dolů,

say "Uh huh," and put it on the pile next to them.

řekl „aha“ a položil jej na hromadu papírů vedle sebe.

In the second condition, people did not write their name on it.

Ve druhé situaci účastníci neuváděli svá jména.

The experimenter looked at it,

Vedoucí se podíval,

took the sheet of paper, did not look at it, did not scan it,

vzal jejich listy, nijak je nekontroloval

and simply put it on the pile of pages.

a odložil je na hromadu ostatních listů.

So you take a piece, you just put it on the side.

Prostě vezmete list a jen ho dáte na stranu.

In the third condition,

Ve třetí situaci

the experimenter got the sheet of paper,

vzal vedoucí list papíru

and put it directly into a shredder.

a rovnou ho strčil do skartovačky.

(Laughter)

(smích)

What happened in those three conditions?

Co se stalo za těchto tří situací/podmínek?

In this plot I'm showing you at what pay rate people stopped.

Na tomto grafu vám ukážu, na jaké úrovni peněz se lidé zastavili.

So low numbers mean that people worked harder.

Nízká čísla znamenají, že lidé pracovali více.

They worked for much longer.

Pracovali mnohem déle.

In the acknowledged condition,

Za podmínky kontroly a uznání

people worked all the way down to 15 cents.

pracovali celou dobu až na úroveň 15 centů.

At 15 cents per page,

Na 15 centech za stránku

they basically stopped these efforts.

skončili s jakoukoliv snahou.

In the shredder condition, it was twice as much -- 30 cents per sheet.

Za podmínky se skartovačkou skončili dvakrát rychleji - u 30 centů za stránku.

And this is basically the result we had before.

To je v podstatě výsledek, který jsme už měli.

You shred people's efforts, output --

Zmaříte-li lidské úsilí, výkon,

you get them not to be as happy with what they're doing.

způsobíte, že nebudou tak spokojeni s tím, co dělají.

But I should point out, by the way,

Měl bych však ještě říci, že,

that in the shredder condition, people could have cheated.

v situaci se skartovačkou mohli účastníci podvádět.

They could have done not so good work,

Nemuseli práci odvádět tak dobře,

because they realized people were just shredding it.

protože zjistili, že listy budou rovnou skartovány.

So maybe the first sheet you'd do good work,

První list byste možná zpracovali poctivě,

but then you see nobody is really testing it,

když ale vidíte, že to nikdo nekontroluje,

so you would do more and more and more.

budete odevzdávat stále více listů.

So in fact, in the shredder condition,

Za skartovací podmínky tak vlastně

people could have submitted more work and gotten more money,

lidé mohli odevzdat více práce a dostat více peněz.

and put less effort into it.

za mnohem menší úsilí.

But what about the ignored condition?

A co ta prostřední situace?

Would the ignored condition be more like the acknowledged

Vede ignorace ke stejným výsledkům jako uznání,

or more like the shredder, or somewhere in the middle?

jako skartovačka, nebo něco mezi tím?

It turns out it was almost like the shredder.

Ukázalo se, že v podstatě stejná jako skartovačka.

Now there's good news and bad news here.

A teď máme dobrou zprávu a špatnou zprávu.

The bad news is that ignoring the performance of people

Špatná zpráva je, že ignorovat výkon lidí je skoro tak špatné

is almost as bad as shredding their effort in front of their eyes.

jako zničit výsledky jejich úsilí přímo před jejich očima.

Ignoring gets you a whole way out there.

Ignorování vás dostane zcela mimo.

The good news is that by simply looking at something that somebody has done,

Dobrá zpráva je, že pouze koukat na něco, co někdo udělal,

scanning it and saying "Uh huh,"

prohlížet si výsledek a říkat „aha“,

that seems to be quite sufficient

může stačit

to dramatically improve people's motivations.

k výraznému zlepšení motivace lidí.

So the good news is that adding motivation

Takže ta dobrá zpráva je, že zvýšit motivaci,

doesn't seem to be so difficult.

není zas tak složité.

The bad news is that eliminating motivations

Špatná zpráva je, že zničit motivaci,

seems to be incredibly easy,

je velmi jednoduché,

and if we don't think about it carefully, we might overdo it.

a pokud to pečlivě nepromyslíme, můžeme to přehnat.

So this is all in terms of negative motivation,

To je všechno, co se týče negativní motivace

or eliminating negative motivation.

nebo ničení negativní motivace.

The next part I want to show you is something about positive motivation.

V další části vám chci ukázat něco o pozitivní motivaci.

So there is a store in the U.S. called IKEA.

V USA máme obchody IKEA.

And IKEA is a store with kind of okay furniture

Nabízejí celkem dobrý nábytek,

that takes a long time to assemble.

který se však musí dlouho skládat.

(Laughter)

(smích)

I don't know about you,

Nevím, jak vy,

but every time I assemble one of those,

ale když já sestavuji tento nábytek,

it takes me much longer, it's much more effortful,

trvá mi to mnohem déle, musím se více snažit,

it's much more confusing, I put things in the wrong way --

jsem stále zmatenější. Skládám věci špatně.

I can't say I enjoy those pieces.

Nemůžu říci, že by mě ty součásti bavily.

I can't say I enjoy the process.

Nemůžu říci, že by mě bavil ten proces.

But when I finish it,

Když ale skončím,

I seem to like those IKEA pieces of furniture

zdá se mi, že mám nábytek IKEA radši

more than I like other ones.

než ostatní nábytek.

(Laughter)

(smích)

And there's an old story about cake mixes.

A máme tu starý příběh koláčů v prášku.

So when they started cake mixes in the '40s,

Když se ve 40. letech objevily koláče v prášku,

they would take this powder and they would put it in a box,

výrobce nasypal prášek do krabic

and they would ask housewives to basically pour it in,

a řekl hospodyňkám, aby jej vysypaly,

stir some water in it,

přidaly trochu vody,

mix it, put it in the oven, and -- voila -- you had cake.

zamíchaly a daly do trouby. A vida, koláč byl hotov!

But it turns out they were very unpopular.

Nakonec ale byly hodně nepopulární.

People did not want them,

Lidé je nechtěli

and they thought about all kinds of reasons for that.

a výrobce přemýšlel o možných důvodech.

Maybe the taste was not good?

Nebyla snad chuť dost dobrá?

No, the taste was great.

Ne, chuť byla skvělá.

What they figured out was that there was not enough effort involved.

Ukázalo se, že chybělo dostatečné úsilí.

It was so easy that nobody could serve cake to their guests

Bylo to tak prosté, že nikdo nemohl servírovat tento koláč hostům

and say, "Here is my cake."

a říci: „Tady máš můj koláč.“

No, it was somebody else's cake, as if you bought it in the store.

Byl to koláč někoho jiného, jako byste ho koupili v obchodě.

It didn't really feel like your own.

Chyběl pocit vlastnictví.

So what did they do?

A co s tím udělal výrobce?

They took the eggs and the milk out of the powder.

Odebral z toho prášku vejce a mléko.

(Laughter)

(smích)

Now you had to break the eggs and add them,

Teď jste museli rozbít a přidat vejce,

you had to measure the milk and add it, mixing it.

odměřit a přidat mléko a celou směs zamíchat.

Now it was your cake. Now everything was fine.

Teď to už byl váš koláč. Všechno bylo v pořádku.

(Laughter)

(smích)

(Applause)

(potlesk)

Now, I think a little bit like the IKEA effect,

Teď jsme v podstatě zase u IKEA efektu.

by getting people to work harder,

Když přimějí lidi více pracovat,

they actually got them to love what they're doing

přimějí je tím, aby tu práci dělali

to a higher degree.

ještě raději než dřív.

So how do we look at this question experimentally?

Jak se na tuto otázku podívat experimentálně?

We asked people to build some origami.

Požádali jsme lidi o složení origami.

We gave them instructions on how to create origami,

Dali jsme jim instrukce, jak skládat origami

and we gave them a sheet of paper.

a dali jsme jim list papíru.

And these were all novices,

Všichni to byli začátečníci

and they built something that was really quite ugly --

a to, co složili, bylo dost ošklivé.

nothing like a frog or a crane.

Žádná žába ani jeřáb.

But then we told them, "Look, this origami really belongs to us.

Pak jsme jim řekli: „Podívejte, tohle origami patří nám.

You worked for us, but I'll tell you what, we'll sell it to you.

Vy jste pracovali pro nás, ale víte co? My vám ho prodáme.

How much do you want to pay for it?"

Kolik jste ochotni zaplatit?"

And we measured how much they were willing to pay for it.

Měřili jsme, kolik jsou ochotni za origami zaplatit.

And we had two types of people:

Měli jsme dva typy lidí.

We had the people who built it,

První skládali

and the people who did not build it,

a druzí neskládali,

and just looked at it as external observers.

jen vše sledovali jako pozorovatelé.

And what we found was that the builders thought

Ukázalo se, že ti, kdo skládali, si mysleli,

that these were beautiful pieces of origami --

že složili krásné origami.

(Laughter)

(smích)

and they were willing to pay five times more for them

Byli ochotni zaplatit pětkrát více

than the people who just evaluated them externally.

než pouzí pozorovatelé.

Now you could say -- if you were a builder,

Mohli byste si myslet, že pokud byste skládali,

do you think [you'd say], "Oh, I love this origami,

budete si říkat: „Miluji tohle origami,

but I know that nobody else would love it?"

ale vím, že ostatním se líbit nebude."

Or "I love this origami, and everybody else will love it as well?"

Nebo byste si říkali: „Ostatní ho budou milovat také?"

Which one of those two is correct?

Co je správně?

Turns out the builders not only loved the origami more,

Ukázalo se, že ti, kdo skládali, nejen milovali ta origami více,

they thought that everybody would see the world in their view.

ale také si mysleli, že jejich názor bude sdílet každý.

They thought everybody else would love it more as well.

Mysleli si, že všem se bude také více líbit.

In the next version, we tried to do the IKEA effect.

V dalším pokusu jsme vyzkoušeli IKEA efekt.

We tried to make it more difficult.

Zkusili jsme to trochu ztížit.

So for some people, we gave the same task.

Některým lidem jsme tedy dali stejný úkol.

For some people, we made it harder by hiding the instructions.

Jiným jsme to udělali těžší, když jsme schovali instrukce.

At the top of the sheet, we had little diagrams

V horní části papíru byly malé nákresy,

of how you fold origami.

jak skládat origami.

For some people, we just eliminated that.

Někteří účastníci měli jen prázdný papír.

So now this was tougher.

Takže to měli těžší.

What happened?

Co se stalo?

Well in an objective way,

Objektivně vzato

the origami now was uglier, it was more difficult.

origami teď byla ještě ošklivější, bylo to složitější.

Now when we looked at the easy origami, we saw the same thing --

U jednodušších origami jsme viděli totéž, co dříve --

builders loved it more, evaluators loved it less.

těm, kdo skládali, se výsledky líbily více než pozorovatelům.

When you looked at the hard instructions,

U origami s náročnějšími instrukcemi

the effect was larger.

byl tento efekt ještě širší.

Why?

Proč?

Because now the builders loved it even more.

Protože nyní ti, kdo skládali, měli svá origami ještě radši.

(Laughter)

(smích)

They put all this extra effort into it.

Dali do toho všechno to úsilí.

And evaluators?

A pozorovatelé?

They loved it even less.

Těm se to líbilo ještě méně.

Because in reality, it was even uglier than the first version.

Protože ve skutečnosti to bylo ošklivější než ty předchozí.

(Laughter)

(smích)

Of course, this tells you something about how we evaluate things.

Tohle nám pochopitelně říká něco o tom, jak hodnotíme věci.

Now think about kids.

Teď přemýšlejme o dětech.

Imagine I asked you, "How much would you sell your kids for?"

Přestavte si, že se zeptám: „Za kolik byste prodali své děti?"

Your memories and associations and so on.

Vaše vzpomínky, asociace a tak dále.

Most people would say for a lot, a lot of money.

Většina lidi by řekla, že za opravdu hodně peněz.

(Laughter)

(smích)

On good days.

V dobrých časech.

(Laughter)

(smích)

But imagine this was slightly different.

Ale představme si to trošku jinak.

Imagine if you did not have your kids.

Představte si, že nemáte děti.

And one day you went to the park and you met some kids.

Jednou půjdete do parku a potkáte několik dětí.

They were just like your kids,

Ty by byly jako vaše děti.

and you played with them for a few hours,

Hráli byste si s nimi pár hodin

and when you were about to leave, the parents said, "Hey, by the way,

a když byste chtěli odejít, rodiče by řekli: „Hej, mimochodem,

just before you leave, if you're interested, they're for sale."

než odejdete, pokud máte zájem, jsou na prodej."

(Laughter)

(smích)

How much would you pay for them now?

Kolik byste za ně zaplatili teď?

Most people say not that much.

Většina lidí řekne, že ne moc.

And this is because our kids are so valuable,

Je to proto, že naše děti jsou tak cenné,

not just because of who they are,

nejen proto, kdo jsou,

but because of us,

ale kvůli nám,

because they are so connected to us,

protože jsou s námi tolik spojené.

and because of the time and connection.

Kvůli tomu času a spojení.

By the way, if you think IKEA instructions are not good,

Mimochodem, pokud si myslíte, že IKEA dává špatné návody,

what about the instructions that come with kids, those are really tough.

zvažte instrukce, které se týkají dětí. Ty jsou teprve drsné.

(Laughter)

(smích)

By the way, these are my kids, which, of course, are wonderful and so on.

Mimochodem, tohle jsou moje děti, které jsou samozřejmě úžasné atd.

Which comes to tell you one more thing,

Čímž vám chci říci další věc -

which is, much like our builders,

stejně jako se ti, kdo stavěli origami,

when they look at the creature of their creation,

koukají na své výtvory -

we don't see that other people don't see things our way.

ani mi nevidíme, že ostatní lidé nevidí věci našima očima.

Let me say one last comment.

Dovolte mi poslední komentář.

If you think about Adam Smith versus Karl Marx,

Když porovnáte Adama Smitha a Karla Marxe,

Adam Smith had a very important notion of efficiency.

Adam Smith měl velmi důležitý koncept efektivity.

He gave an example of a pin factory.

Dokládal jej příkladem továrny na špendlíky.

He said pins have 12 different steps,

Říkal, že výroba špendlíků zahrnuje 12 různých kroků

and if one person does all 12 steps, production is very low.

a pokud všechny tyto kroky dělá jedna osoba, produkce je velmi nízká.

But if you get one person to do step one,

Pokud však jeden člověk dělá první krok,

and one person to do step two and step three and so on,

druhý druhý krok, třetí třetí krok a tak dále,

production can increase tremendously.

produkce se výrazně zvyšuje.

And indeed, this is a great example,

To je pravdu skvělý příklad

and the reason for the Industrial Revolution and efficiency.

a také důvod průmyslové revoluce a efektivity průmyslu.

Karl Marx, on the other hand,

Karl Marx, oproti tomu, říkal,

said that the alienation of labor is incredibly important

že 'odcizení se' od práce je nesmírně důležité

in how people think about the connection to what they are doing.

ve vztahu k tomu, jak uvažujeme o své práci.

And if you do all 12 steps, you care about the pin.

A že když děláte všech 12 kroků, na špendlíku vám záleží.

But if you do one step every time, maybe you don't care as much.

Pokud však děláte stále jen jeden krok, tolik vám na tom nezáleží.

I think that in the Industrial Revolution,

Já si myslím, že Adam Smith

Adam Smith was more correct than Karl Marx.

měl s průmyslovou revolucí větší pravdu než Karl Marx.

But the reality is that we've switched,

Skutečnost je však taková, že jsme se posunuli

and now we're in the knowledge economy.

a nyní jsme ve znalostní ekonomice.

You can ask yourself, what happens in a knowledge economy?

Zeptejte se sami sebe, co se děje ve znalostní ekonomice.

Is efficiency still more important than meaning?

Je efektivita pořád důležitější než smysl?

I think the answer is no.

Já myslím, že odpověď je ne.

I think that as we move to situations

Myslím, že jak vstupujeme do situací,

in which people have to decide on their own

v nichž se musíme sami rozhodovat

about how much effort, attention, caring, how connected they feel to it,

kolik úsilí, pozornosti, zájmu a souvstažnosti věnujeme své činnosti,

are they thinking about labor on the way to work,

najednou přemýšlíme o práci cestou do zaměstnání,

and in the shower and so on,

ve sprše a všude jinde.

all of a sudden Marx has more things to say to us.

Najednou nám má Marx více co říci.

So when we think about labor,

Když přemýšlíme o práci,

we usually think about motivation and payment as the same thing,

většinou uvažujeme o motivaci a výplatě jako o jednom a totéž,

but the reality is that we should probably add all kinds of things to it --

ale ve skutečnosti bychom sem však měli zahrnout ještě mnoho věcí -

meaning, creation, challenges, ownership, identity, pride, etc.

smysl, vytváření, problémy, vlastnictví, identitu, hrdost atd.

The good news is that if we added all of those components

Dobrá zpráva je, že pokud přidáme všechny tyto složky

and thought about them --

a zamyslíme se nad nimi -

how do we create our own meaning, pride, motivation,

nad tím, jak vytváříme vlastní smysl, hrdost, motivaci,

and how do we do it in our workplace,

a jak to děláme na svém pracovišti

and for the employees --

a pro zaměstnance --

I think we could get people to be both more productive and happier.

myslím, že můžeme dosáhnout toho, že lidé budou produktivnější a šťastnější.

Thank you very much.

Moc vám děkuji.

(Applause)

(potlesk)