Amber Case: We are all cyborgs now

Překladatel: Lenka Mydlova Korektor: Tereza Pavlickova

I would like to tell you all

Chtěla bych vám říct,

that you are all actually cyborgs,

že všichni jste vlastně kyborgové,

but not the cyborgs that you think.

ale ne takoví, jací si myslíte.

You're not RoboCop, and you're not Terminator,

Nejste ani RoboCop ani Terminátor,

but you're cyborgs every time you look at a computer screen

ale stáváte se kyborgem pokaždé, když se podíváte na obrazovku počítače

or use one of your cell phone devices.

nebo když použijete svůj mobil.

So what's a good definition for cyborg?

Jak dobře popsat takového kyborga?

Well, traditional definition is "an organism

Podle tradiční poučky je to organismus,

to which exogenous components have been added

"kterému byly přidány vnější součásti,

for the purpose of adapting to new environments."

aby se mohl přizpůsobit novému prostředí."

That came from a 1960 paper on space travel,

To pochází z textu o cestování vesmírem z roku 1960.

because, if you think about it, space is pretty awkward.

Protože, když tak o tom přemýšlíte, vesmír je fakt divný;

People aren't supposed to be there.

lidi by tam neměli být.

But humans are curious, and they like to add things to their bodies

Ale lidé jsou zvídaví a rádi si na svá těla něco přidávají

so they can go to the Alps one day

a můžou se tak jednoho dne vypravit do Alp

and then become a fish in the sea the next.

a jindy se zase stát mořskou rybou.

So let's look at the concept of traditional anthropology.

Vezměme si koncept tradiční antropologie.

Somebody goes to another country,

Někdo se vydá do cizí země

says, "How fascinating these people are, how interesting their tools are,

a říká: "Jak jsou ti lidé ohromující, jak zajímavé nástroje používají,

how curious their culture is."

jak podivná je ta jejich kultura."

And then they write a paper, and maybe a few other anthropologists read it,

A pak o tom napíší a několik dalších antropologů si to možná přečte

and we think it's very exotic.

a my si říkáme, jak hodně exotické to je.

Well, what's happening

Jde o to,

is that we've suddenly found a new species.

že jsme najednou našli nový druh.

I, as a cyborg anthropologist, have suddenly said,

Já, kyborgická antropoložka, jsem najednou řekla -

"Oh, wow. Now suddenly we're a new form of Homo sapiens,

"Fíha. Najednou jsme novým druhem homo sapiens.

and look at these fascinating cultures,

A podívejte na ty ohromující kultury.

and look at these curious rituals

A na ty zajímavé rituály,

that everybody's doing around this technology.

které všichni s tou technologií provádějí.

They're clicking on things and staring at screens."

Klikají na věci a zírají na obrazovky."

Now there's a reason why I study this,

Mám důvod, proč studuji toto

versus traditional anthropology.

a ne tradiční antropologii.

And the reason is that tool use,

Důvodem je, že užití nástroje

in the beginning -- for thousands and thousands of years,

bylo na počátku, po tisíce a tisíce let,

everything has been a physical modification of self.

bylo jen fyzickou nástavbou nás samých.

It has helped us to extend our physical selves,

Pomáhalo nám to rozšiřovat naše fyzické já,

go faster, hit things harder,

zrychlit, tvrději zasáhnout věci

and there's been a limit on that.

až to dosáhlo limitu.

But now what we're looking at is not an extension of the physical self,

Teď už ale nejde o rozšíření fyzického,

but an extension of the mental self,

ale mentálního já.

and because of that, we're able to travel faster,

A kvůli tomu můžeme cestovat rychleji,

communicate differently.

odlišně komunikovat.

And the other thing that happens

A také se děje to,

is that we're all carrying around little Mary Poppins technology.

že si všichni nosíme technologii Mary Poppinsové.

We can put anything we want into it, and it doesn't get heavier,

Můžeme do ní vložit cokoliv chceme a ona neztěžkne,

and then we can take anything out.

a taky můžeme cokoliv odebrat.

What does the inside of your computer actually look like?

Jak vlastně vypadá vnitřek vašeho počítače?

Well, if you print it out, it looks like a thousand pounds of material

Kdybyste to vytiskli, byly by to tisíce kilogramů materiálu,

that you're carrying around all the time.

který s sebou neustále nosíte.

And if you actually lose that information,

A pokud tyto informace ztratíte,

it means that you suddenly have this loss in your mind,

najednou něco v mysli postrádáte,

that you suddenly feel like something's missing,

najednou máte pocit, že vám něco chybí

except you aren't able to see it, so it feels like a very strange emotion.

až na to, že to nemůžete vidět, a tak jde o hodně zvláštní pocit.

The other thing that happens is that you have a second self.

Další věcí je, že máte své druhé já.

Whether you like it or not, you're starting to show up online,

Ať se vám to líbí nebo ne, začínáte se ukazovat online

and people are interacting with your second self

a lidé komunikují s vaším druhým já,

when you're not there.

když u toho nejste.

And so you have to be careful

A tak musíte být opatrní,

about leaving your front lawn open,

když se otevíráte ostatním,

which is basically your Facebook wall,

např. na Facebook zdi,

so that people don't write on it in the middle of the night --

aby vám lidé nepsali uprostřed noci,

because it's very much the equivalent.

protože je to vlastně totéž.

And suddenly we have to start to maintain our second self.

A najednou musíme začít naše druhé já řídit.

You have to present yourself in digital life

Ve svém digitálním životě se musíte prezentovat

in a similar way that you would in your analog life.

podobným způsobem jako ve skutečném životě.

So, in the same way that you wake up, take a shower and get dressed,

Takže stejně jako vstáváte, osprchujete se a oblečete,

you have to learn to do that for your digital self.

musíte se totéž naučit dělat i se svým digitálním já.

And the problem is that a lot of people now,

A problémem je, že spousta lidí

especially adolescents,

zvlášť puberťáků,

have to go through two adolescences.

si musí projít dvojím dospíváním.

They have to go through their primary one, that's already awkward,

Nejdřív tím primárním, a už to je divné,

and then they go through their second self's adolescence,

a pak procházejí dospíváním svého druhého já.

and that's even more awkward

A to je ještě divnější,

because there's an actual history

protože pak zde existuje skutečná historie

of what they've gone through online.

toho, co po sobě zanechali online.

And anybody coming in new to technology

A kdokoliv, kdo se seznamuje s novou technologií,

is an adolescent online right now,

je takovým dospívajícím právě teď.

and so it's very awkward,

A proto je velmi divné

and it's very difficult for them to do those things.

a velmi obtížné takové věci dělat.

So when I was little, my dad would sit me down at night and he would say,

Když jsem byla malá, táta mě v noci posadil a řekl:

"I'm going to teach you about time and space in the future."

"Budu tě učit o čase a prostoru v budoucnosti."

And I said, "Great."

A já na to: "Skvělý."

And he said one day, "What's the shortest distance between two points?"

A jednoho dne řekl: "Jaká je nejkratší vzdálenost mezi dvěma body?"

And I said, "Well, that's a straight line. You told me that yesterday."

A já: "No, to je přímka. To jsi mi říkal včera."

I thought I was very clever.

A říkala jsem si, jak jsem chytrá.

He said, "No, no, no. Here's a better way."

Řekl: "Ne, takhle je to lepší."

He took a piece of paper,

Vzal kousek papíru,

drew A and B on one side and the other

nakreslil po stranách A a B

and folded them together so where A and B touched.

a přehnul papír tak, že se A a B dotkly.

And he said, "That is the shortest distance between two points."

A řekl: "Tohle je nejkratší vzdálenost mezi dvěma body."

And I said, "Dad, dad, dad, how do you do that?"

A já na to: "Tati, tati, tati, jaks to udělal?"

He said, "Well, you just bend time and space,

A on na to: "No, jen ohneš čas a prostor,

it takes an awful lot of energy,

stojí to hodně energie,

and that's just how you do it."

a to je ten způsob, jak na to."

And I said, "I want to do that."

A já řekla: "To chci udělat."

And he said, "Well, okay."

A on: "Tak jo."

And so, when I went to sleep for the next 10 or 20 years,

A když jsem v příštích 10, 20 letech usínala,

I was thinking at night,

přemýšlela jsem v noci, že

"I want to be the first person to create a wormhole,

"chci být prvním člověkem, který vytvoří červí díru

to make things accelerate faster.

k urychlení věcí.

And I want to make a time machine."

A chci vytvořit stroj času."

I was always sending messages to my future self

Vždycky jsem svému budoucímu já posílala dopisy

using tape recorders.

pomocí nahrávek.

But then what I realized when I went to college

Ale když jsem přišla na univerzitu, zjistila jsem,

is that technology doesn't just get adopted

že technologie se nepřizpůsobuje jen tím,

because it works.

že funguje.

It gets adopted because people use it

Přizpůsobuje se, protože ji lidé používají

and it's made for humans.

a protože je pro lidi.

So I started studying anthropology.

A tak jsem začala studovat antropologii.

And when I was writing my thesis on cell phones,

A když jsem psala diplomku o mobilních telefonech,

I realized that everyone was carrying around wormholes in their pockets.

zjistila jsem, že každý má ve své kapse takovou červí díru.

They weren't physically transporting themselves;

Ne že by se přemísťovali fyzicky,

they were mentally transporting themselves.

přemísťovali se mentálně.

They would click on a button,

Zmáčkli tlačítko

and they would be connected as A to B immediately.

a ihned vytvořili spojení mezi A a B.

And I thought, "Oh, wow. I found it. This is great."

A já si myslela, "téda, našla jsem to. To je super."

So over time, time and space

Během času se čas a prostor

have compressed because of this.

kvůli tomu stlačily.

You can stand on one side of the world,

Můžete stát na jedné straně světa,

whisper something and be heard on the other.

něco zašeptat a na druhé straně světa to uslyší.

One of the other ideas that comes around

Jiná myšlenka, která se nabízí je,

is that you have a different type of time on every single device that you use.

že na každém přístroji, který máte, je jiný typ času.

Every single browser tab gives you a different type of time.

Jakýkoliv prohlížeč vám nabídne jiný typ času.

And because of that, you start to dig around

A díky tomu se začnete zabývat

for your external memories -- where did you leave them?

svými externími vzpomínkami - kde jste je asi nechali?

So now we're all these paleontologists

A tak jsme teď všichni paleontologové,

that are digging for things that we've lost

kteří vykopávají věci, které už jsme zanechali

on our external brains that we're carrying around in our pockets.

na svých externích mozcích, které si nosíme po kapsách.

And that incites a sort of panic architecture --

A to vyvolává něco jako panickou architekturu.

"Oh no, where's this thing?"

Ale ne, kde je ta věc?

We're all "I Love Lucy" on a great assembly line of information,

Všichni jako v sitcomu "I love Lucy" přijímáme velké množství informací

and we can't keep up.

a nestíháme to.

And so what happens is,

A tak se stane,

when we bring all that into the social space,

že když to všechno přeneseme do sociálního prostoru,

we end up checking our phones all the time.

skončí to tak, že neustále kontrolujeme mobily.

So we have this thing called ambient intimacy.

Máme tedy něco jako obklopující intimitu.

It's not that we're always connected to everybody,

Nejde o to, že bychom byli neustále s každým propojení,

but at anytime we can connect to anyone we want.

ale kdykoliv se můžeme ke komukoliv připojit.

And if you were able to print out everybody in your cell phone,

A kdybyste mohli zhmotnit všechny z vašeho mobilu,

the room would be very crowded.

bylo by v místnosti dost těsno.

These are the people that you have access to right now, in general --

To jsou lidé, ke kterým máte obecně přístup, že -

all of these people, all of your friends and family that you can connect to.

všichni vaši kamarádi a rodina, se kterými se můžete spojit.

And so there are some psychological effects that happen with this.

S tím souvisejí některé psychologické jevy, které se spolu s tím dějí.

One I'm really worried about

Ten, který mne opravdu znepokojuje je,

is that people aren't taking time for mental reflection anymore,

že lidé už nemají čas na duševní reflexi

and that they aren't slowing down and stopping,

a že už nezpomalují a nezastavují se,

being around all those people in the room all the time

protože jsou neustále obklopeni řadou lidí,

that are trying to compete for their attention

kteří soupeří o jejich pozornost

on the simultaneous time interfaces,

v různých časových zónách,

paleontology and panic architecture.

paleontologii a panické architektuře.

They're not just sitting there.

Nesedí jen tak.

And really, when you have no external input,

A skutečně, když nemáte žádný vnější vjem,

that is a time when there is a creation of self,

nastává okamžik, kdy vytváříte sebe sama,

when you can do long-term planning,

kdy můžete dlouhodobě plánovat,

when you can try and figure out who you really are.

kdy se můžete pokoušet zjistit, kdo skutečně jste.

And then, once you do that, you can figure out

A když to pak uděláte, zjistíte,

how to present your second self in a legitimate way,

jak prezentovat své druhé já rozumnou cestou,

instead of just dealing with everything as it comes in --

místo abyste brali všechno, co přijde

and oh, I have to do this, and I have to do this, and I have to do this.

a, "no, musím udělat toto a musím udělat tamto a potom ještě to".

And so this is very important.

A to je velmi důležité.

I'm really worried that, especially kids today,

Opravdu mám strach, že zvláště dnešní děti

they're not going to be dealing with this down-time,

nebudou pracovat s takovým časem zklidnění

that they have an instantaneous button-clicking culture,

a že mají takovou okamžikovou klikací kulturu,

and that everything comes to them,

a že se k nim všechno dostane

and that they become very excited about it and very addicted to it.

a že se tím nadchnou a stanou se závislými.

So if you think about it, the world hasn't stopped either.

Když se nad tím zamyslíte, ani svět se nezastavil.

It has its own external prosthetic devices,

Má své vlastní vnější protézní přístroje,

and these devices are helping us all

a ty nám všem pomáhají

to communicate and interact with each other.

komunikovat mezi sebou.

But when you actually visualize it,

Ale když to zvizualizujete,

all the connections that we're doing right now --

všechna ta propojení, která teď využíváme -

this is an image of the mapping of the Internet --

toto je obrázek mapy internetu -

it doesn't look technological.

nevypadá to technicky,

It actually looks very organic.

spíše velmi živě.

This is the first time in the entire history of humanity

Toto je poprvé v celé historii lidstva,

that we've connected in this way.

kdy jsme takovým způsobem propojeni.

And it's not that machines are taking over.

A nejde o to, že by stroje přebírali vládu,

It's that they're helping us to be more human,

ale pomáhají nám být lidštější,

helping us to connect with each other.

propojit se navzájem.

The most successful technology gets out of the way

Ta nejúspěšnější technologie nám ustoupuje z cesty

and helps us live our lives.

a pomáhá nám žít naše životy.

And really,

A skutečně,

it ends up being more human than technology,

nakonec jsme lidštější než technologie,

because we're co-creating each other all the time.

protože se vzájemně celou dobu spoluvytváříme.

And so this is the important point that I like to study:

A to je ta důležitá věc, kterou ráda studuji:

that things are beautiful, that it's still a human connection --

že věci jsou nádherné, že stále jde o lidské spojení;

it's just done in a different way.

jen funguje jinak.

We're just increasing our humanness

Jen zvyšujeme naši lidskost

and our ability to connect with each other, regardless of geography.

a schopnost vzájemného propojení, bez ohledu na vzdálenosti.

So that's why I study cyborg anthropology.

Proto studuji kyborgickou antropologii.

Thank you.

Děkuji vám.

(Applause)

-