Jonathan Klein: Photos that changed the world

Překladatel: Vilem Samarek Korektor: Jan Kadlec

In my industry,

V mém oboru

we believe that images can change the world.

věříme, že obrázky mohou změnit svět.

Okay, we're naive, we're bright-eyed and bushy-tailed.

Dobrá, jsme naivní, dychtiví a nadšení.

The truth is that we know that the

Pravda je ovšem taková,

images themselves don't change the world,

že fotky samy o sobě nemění svět.

but we're also aware that, since the beginning of photography,

Jsme si ale také vědomi toho, že od počátku fotografie

images have provoked reactions in people,

fotky vyvolávaly u lidí reakce

and those reactions have caused change to happen.

a že tyto reakce vyvolaly změnu.

So let's begin with a group of images.

Začněme s několika obrázky.

I'd be extremely surprised

Bych bych velice překvapený,

if you didn't recognize many or most of them.

kdybyste většinu z nich nepoznali.

They're best described as iconic:

Nejlépe je lze vystihnout slovem kultovní,

so iconic, perhaps, they're cliches.

tak kultovní, až se z nich stala v podstatě klišé.

In fact, they're so well-known

V podstatě jsou tak dobře známy,

that you might even recognize them

že je možná poznáte

in a slightly or somewhat different form.

i v trochu odlišné podobě.

(Laughter)

(Smích)

But I think we're looking for something more.

Myslím si však, že hledáme něco víc.

We're looking for something more.

Hledáme něco víc.

We're looking for images that shine

Hledáme obrázky, které zobrazují

an uncompromising light on crucial issues,

nesmlouvavý pohled na klíčové problémy,

images that transcend borders, that transcend religions,

obrázky, které přesahují hranice a náboženství,

images that provoke us

obrázky, které nás nutí

to step up and do something --

vystoupit z řady a něco udělat,

in other words, to act.

jinak řečeno, jednat.

Well, this image you've all seen.

Tuto fotku jste jistě všichni viděli.

It changed our view of the physical world.

Změnila náš pohled na reálný svět.

We had never seen our planet from this perspective before.

Nikdy předtím jsme naši planetu neviděli z této perspektivy.

Many people credit

Mnoho lidí připisuje

a lot of the birth of the environmental movement

zrození mnoha ekologických hnutí

to our seeing the planet like this

faktu, že lidé

for the first time --

poprvé v životě viděli Zemi

its smallness, its fragility.

ve své drobnosti a zranitelnosti.

Forty years later, this group, more than most,

O 40 let později, tato skupina, více než kdokoliv jiný,

are well aware of the destructive power

věděla velmi dobře o ničivé síle,

that our species can wield over our environment.

kterou má lidstvo na naše prostředí.

And at last, we appear to be doing something about it.

A konečně se zdá, že s tím něco děláme.

This destructive power takes many different forms.

Tato ničivá síla má mnoho podob.

For example, these images taken by Brent Stirton

Například tyto fotografie pořízené Brentem Stirtonem

in the Congo.

v Kongu.

These gorillas were murdered, some would even say crucified,

Tyto gorily byly zabity, někdo by dokonce řekl ukřižovány,

and unsurprisingly,

a podle očekávání

they sparked international outrage.

vyvolaly mezinárodní pobouření.

Most recently,

Poměrně nedávno

we've been tragically reminded of the destructive power of nature itself

nám bylo tragicky připomenuto, jakou ničivou sílu má sama příroda,

with the recent earthquake in Haiti.

a to nedávným zemětřesením na Haiti.

Well, I think what is far worse

Já si ale myslím, že mnohem horší

is man's destructive power over man.

je ničivá síla mezi lidmi samotnými.

Samuel Pisar, an Auschwitz survivor, said,

Přeživší z Osvětimi Samuel Pisar jednou řekl --

and I'll quote him,

a budu ho citovat:

"The Holocaust teaches us that nature,

"Holokaust nás naučil, že příroda je

even in its cruelest moments,

i ve svých nejkrutějších momentech

is benign in comparison with man,

laskavá v porovnání s člověkem,

when he loses his moral compass and his reason."

který ztratí své morální hodnoty a soudnost."

There's another kind of crucifixion.

Tady je další druh ukřižování.

The horrifying images from Abu Ghraib

Hrozné obrázky z Abu Ghraib

as well as the images from Guantanamo

a také obrázky z Guantanáma

had a profound impact.

měly silný dopad.

The publication of those images,

Zveřejnění těchto obrázků,

as opposed to the images themselves,

spíš než obrázky samotné,

caused a government to change its policies.

způsobily, že vláda změnila svou politiku.

Some would argue that it is those images

Někdo může argumentovat, že jsou to tyto obrázky,

that did more to fuel the insurgency in Iraq

jež přilily olej do ohně povstání v Iráku

than virtually any other single act.

v podstatě více než kterékoliv jiné jednání.

Furthermore, those images forever removed

Navíc, tyto obrázky navždy zničily

the so-called moral high ground of the occupying forces.

takzvanou morální výhodu okupujících vojáků.

Let's go back a little.

Ale pojďme trochu nazpět.

In the 1960s and 1970s,

V 60. a 70. letech 20. století

the Vietnam War was basically shown

byla válka ve Vietnamu v podstatě zobrazována

in America's living rooms day in, day out.

v amerických domácnostech den co den.

News photos brought people face to face

Nové fotografie propojily lidi tváří v tvář

with the victims of the war: a little girl burned by napalm,

s oběťmi války. Malá dívka popálená napalmem,

a student killed by the National Guard

student zabitý Národní gardou

at Kent State University in Ohio during a protest.

během protestu na Kent State University v Ohiu.

In fact, these images became

Ve skutečnosti, tyto obrázky

the voices of protest themselves.

se samy staly hlasem protestu.

Now, images have power

Nyní obrázky mají sílu

to shed light of understanding

ukázat v pravém světle

on suspicion, ignorance,

podezřívavost, nevědomost

and in particular -- I've given a lot of talks on this

a obzvlášť -- dělal jsem na tohle mnoho přednášek,

but I'll just show one image --

ale ukážu vám jen jeden obrázek --

the issue of HIV/AIDS.

problém HIV/AIDS.

In the 1980s, the stigmatization of people with the disease

V 80. letech bylo zahanbení lidí s touto nemocí

was an enormous barrier

ohromnou překážkou,

to even discussing or addressing it.

jež bránila diskuzi a uvědomění si problému.

A simple act, in 1987, of the most famous woman in the world,

Jednoduché gesto, v roce 1987, jedné z nejznámějších žen na světě,

the Princess of Wales, touching

Princezny z Walesu, která se dotýkala

an HIV/AIDS infected baby

dětí nakažených HIV/AIDS,

did a great deal, especially in Europe, to stop that.

udělalo zejména v Evropě proti tomuto opravdu mnoho.

She, better than most, knew the power of an image.

Ona znala více než kdokoliv jiný sílu fotografie.

So when we are confronted by a powerful image,

Tudíž pokud jsme vystaveni silnému obrázku,

we all have a choice:

máme všichni na výběr.

We can look away, or we can address the image.

Můžeme se dívat stranou anebo se k němu vyjádřit.

Thankfully, when these photos appeared in

Naštěstí, když se tyto obrázky objevily

The Guardian in 1998,

v deníku Guardian v roce 1998,

they put a lot of focus and attention and, in the end, a lot of money

zajistily mnoho zájmu a pozornosti a nakonec i hodně peněz,

towards the Sudan famine relief efforts.

které pomohly boji proti hladomoru v Súdánu.

Did the images change the world?

Změnily tyto obrázky svět?

No, but they had a major impact.

Nezměnily, ale měly obrovský dopad.

Images often push us to question our core beliefs

Obrázky nás často nutí zpochybňovat to, čemu věříme

and our responsibilities to each other.

a naše zodpovědnosti jeden vůči druhému.

We all saw those images after Katrina,

Všichni jsme viděli tyto obrázky po hurikánu Katrina

and I think for millions of people

a myslím si, že pro miliony lidí

they had a very strong impact.

měly velmi silný dopad.

And I think it's very unlikely

Také si myslím, že je velmi nepravděpodobné,

that they were far from the minds of Americans

že byly daleko z myslí Američanů,

when they went to vote in November 2008.

když šli k volbám v listopadu 2008.

Unfortunately, some very important images

Bohužel, některé velmi důležité obrázky

are deemed too graphic or disturbing for us to see them.

jsou považovány za příliš obrazné nebo šokující pro to, abychom je viděli.

I'll show you one photo here,

Ukážu vám jednu fotku,

and it's a photo by Eugene Richards of an Iraq War veteran

tohle je fotka Eugena Richardse, veterána z Irácké války,

from an extraordinary piece of work,

z úžasné sbírky fotografií

which has never been published, called War Is Personal.

nazvané "War is Personal", Válka je osobní, která nebyla nikdy publikována.

But images don't need to be graphic

Obrázky ale nemusejí být ilustrativní,

in order to remind us of the tragedy of war.

aby nám připomněly tragédie války.

John Moore set up this photo at Arlington Cemetery.

John Moore udělal tuto fotografii na hřbitově v Arlingtonu.

After all the tense moments of conflict

Po všech těchto vypjatých momentech války

in all the conflict zones of the world,

ve všech válečných oblastech světa

there's one photograph from a much quieter place

existuje fotografie z mnohem tiššího místa,

that haunts me still, much more than the others.

která mě pronásleduje mnohem více než kterákoliv jiná.

Ansel Adams said, and I'm going to disagree with him,

Ansel Adams řekl, a já s ním nesouhlasím, že:

"You don't take a photograph, you make it."

"Nevyfotíš fotku, ty ji vytvoříš."

In my view, it's not the photographer who makes the photo,

Z mého pohledu to není fotograf, kdo vytváří fotografii,

it's you.

ale jste to vy.

We bring to each image

My do každého obrázku vneseme

our own values, our own belief systems,

naše vlastní hodnoty, naši víru,

and as a result of that, the image resonates with us.

a důsledkem toho je, že ten obrázek s námi souzní.

My company has 70 million images.

Moje společnost má 70 milionů obrázků.

I have one image in my office.

V mé kanceláři je ale jen jeden.

Here it is.

Tady je.

I hope that the next time you see

Doufám, že příště až uvidíte

an image that sparks something in you,

obrázek, který na vás zapůsobí,

you'll better understand why,

budete lépe rozumět proč.

and I know that speaking to this audience,

A já vím, když mluvím zrovna k takovému publiku,

you'll definitely do something about it.

že s tím určitě něco uděláte.

And thank you to all the photographers.

Děkuji všem fotografům.

(Applause)

(Potlesk)