Why you think you're right -- even if you're wrong | Julia Galef

Překladatel: Lukáš Dušek Korektor: Martin Polakovič

So I'd like you to imagine for a moment

Tak, chtěla bych, abyste si na chvíli představili,

that you're a soldier in the heat of battle.

že jste vojákem v bitevní vřavě.

Maybe you're a Roman foot soldier or a medieval archer

Možná jste římský pěšák, nebo středověký lučištník,

or maybe you're a Zulu warrior.

nebo jste možná válečník z národa Zulu.

Regardless of your time and place, there are some things that are constant.

Bez ohledu na čas a místo, některé věci jsou stále stejné.

Your adrenaline is elevated,

Vaše hladina adrenalinu je zvýšená

and your actions are stemming from these deeply ingrained reflexes,

a vaše jednání záleží na jistých hluboce zakořeněných reflexech,

reflexes rooted in a need to protect yourself and your side

na reflexech pramenících z potřeby chránit sebe a svou stranu

and to defeat the enemy.

a porazit nepřítele.

So now, I'd like you to imagine playing a very different role,

A teď bych chtěla, abyste si představili, že hrajete velice odlišnou roli,

that of the scout.

roli průzkumníka.

The scout's job is not to attack or defend.

Úkolem průzkumníka není útočit nebo bránit se.

The scout's job is to understand.

Úkolem průzkumníka je rozumět.

The scout is the one going out,

Průzkumník, to je ten, kdo vyrazí vpřed,

mapping the terrain, identifying potential obstacles.

mapuje terén a rozpoznává případné překážky.

And the scout may hope to learn that, say, there's a bridge

A průzkumník si může přát dozvědět se třeba to, že je tam někde most

in a convenient location across a river.

výhodně položený přes řeku.

But above all, the scout wants to know what's really there,

Ale průzkumník chce především vědět, co tam skutečně je,

as accurately as possible.

tak přesně, jak to jen jde.

And in a real, actual army, both the soldier and the scout are essential.

A ve skutečné, opravdické armádě jsou voják i průzkumník nepostradatelní.

But you can also think of each of these roles as a mindset --

Ale každou z těchto rolí lze také chápat jako určitý postoj -

a metaphor for how all of us process information and ideas

jako metaforu toho, jak my všichni zpracováváme informace a myšlenky

in our daily lives.

v běžném životě.

What I'm going to argue today is that having good judgment,

Dnes se pokusím dokázat, že dovednost správně usuzovat,

making accurate predictions, making good decisions,

schopnost přesně věci předpovídat, schopnost správně se rozhodovat

is mostly about which mindset you're in.

záleží nejvíce na tom, který z oněch postojů zaujímáte.

To illustrate these mindsets in action,

Tak, abych ukázala fungování těchto postojů v praxi,

I'm going to take you back to 19th-century France,

vezmu vás zpátky do Francie devatenáctého století,

where this innocuous-looking piece of paper

kde tento neškodně vypadající kus papíru

launched one of the biggest political scandals in history.

vyvolal jeden z největších politických skandálů v dějinách.

It was discovered in 1894 by officers in the French general staff.

Byl objeven roku 1894 důstojníky francouského generálního štábu.

It was torn up in a wastepaper basket,

Ležel roztrhaný v koši na starý papír,

but when they pieced it back together,

ale když ho dali znovu dohromady,

they discovered that someone in their ranks

odhalili, že někdo z jejich řad

had been selling military secrets to Germany.

už nějaký čas prodává vojenská tajemství Německu.

So they launched a big investigation,

A tak zahájili velké vyšetřování

and their suspicions quickly converged on this man,

a jejich podezření se záhy shodla na tomto muži,

Alfred Dreyfus.

Alfredu Dreyfusovi.

He had a sterling record,

Jeho rejstřík byl čistý,

no past history of wrongdoing, no motive as far as they could tell.

v minulosti se ničeho nedopustil, neměl žádný motiv - podle všeho.

But Dreyfus was the only Jewish officer at that rank in the army,

Jenže Dreyfus byl jediným židovským důstojníkem v tak vysokém postavení

and unfortunately at this time, the French Army was highly anti-Semitic.

a tehdy bohužel byla francouzská armáda velmi antisemitská.

They compared Dreyfus's handwriting to that on the memo

A tak porovnali Dreyfusovo písmo s rukopisem té zprávy

and concluded that it was a match,

a došli k závěru, že si odpovídají,

even though outside professional handwriting experts

i přesto, že nezávislí odborníci na rukopis

were much less confident in the similarity,

si byli mnohem méně jisti jejich podobností,

but never mind that.

ale to teď nechme stranou.

They went and searched Dreyfus's apartment,

Šli tedy a prohledali Dreyfusův byt,

looking for any signs of espionage.

hledajíce jakékoli stopy špionáže.

They went through his files, and they didn't find anything.

Prošli jeho dokumenty, a nic nenašli.

This just convinced them more that Dreyfus was not only guilty,

Což je jen utvrdilo v tom, že Dreyfus je nejen vinný,

but sneaky as well, because clearly he had hidden all of the evidence

ale navíc také záludný, protože očividně ukryl všechny důkazy dříve,

before they had managed to get to it.

než se k nim stačili dostat.

Next, they went and looked through his personal history

Potom šli a začali pátrat v jeho životopisu

for any incriminating details.

po jakýchkoli usvědčujících podrobnostech.

They talked to his teachers,

Promluvili si s jeho učiteli,

they found that he had studied foreign languages in school,

zjistili, že ve škole studoval cizí jazyky,

which clearly showed a desire to conspire with foreign governments

což zjevně ukazuje na záměr spiknout se s cizími vládami

later in life.

někdy v budoucnu.

His teachers also said that Dreyfus was known for having a good memory,

Jeho učitelé také říkali, že Dreyfus byl známý svou dobrou pamětí,

which was highly suspicious, right?

což bylo nesmírně podezřelé, viďte?

You know, because a spy has to remember a lot of things.

Špion si totiž přece musí pamatovat spoustu věcí.

So the case went to trial, and Dreyfus was found guilty.

A tak se ten případ dostal před soud a Dreyfus byl shledán vinným.

Afterwards, they took him out into this public square

A potom ho vzali na toto veřejně přístupné náměstí

and ritualistically tore his insignia from his uniform

a rituálně mu strhli odznaky z uniformy

and broke his sword in two.

a jeho meč přelomili vedví.

This was called the Degradation of Dreyfus.

Říkalo se tomu Dreyfusova degradace.

And they sentenced him to life imprisonment

A odsoudili ho k doživotnímu žaláři

on the aptly named Devil's Island,

na příhodně pojmenovaném Ďábelském ostrově,

which is this barren rock off the coast of South America.

což je holá skála nedaleko pobřeží Jižní Ameriky.

So there he went, and there he spent his days alone,

Tak tam tedy odjel a trávil své dny o samotě,

writing letters and letters to the French government

psal francouzské vládě dopis za dopisem,

begging them to reopen his case so they could discover his innocence.

žádaje o znovuotevření případu, aby mohl prokázat svou nevinu.

But for the most part, France considered the matter closed.

Ale většina Francie považovala tuto záležitost za uzavřenou.

One thing that's really interesting to me about the Dreyfus Affair

Jedna věc, která mě na Dreyfusově aféře opravdu zajímá,

is this question of why the officers were so convinced

je otázka: proč byli ti důstojníci tolik přesvědčení,

that Dreyfus was guilty.

že Dreyfus je vinen?

I mean, you might even assume that they were setting him up,

Totiž, někdo by se snad i mohl domnívat, že to na něj ušili,

that they were intentionally framing him.

že šlo o falešné obvinění.

But historians don't think that's what happened.

Ale historikové si nemyslí, že to bylo takhle.

As far as we can tell,

Podle všeho

the officers genuinely believed that the case against Dreyfus was strong.

ti důstojníci skutečně věřili, že argumenty proti Dreyfusovi jsou pádné.

Which makes you wonder:

Což vybízí k zamyšlení:

What does it say about the human mind

Co nám říká o lidské mysli skutečnost,

that we can find such paltry evidence

že můžeme tak chatrné důkazy shledat

to be compelling enough to convict a man?

dostatečnými k odsouzení člověka?

Well, this is a case of what scientists call "motivated reasoning."

Nuže, máme zde případ toho, čemu vědci říkají "motivované uvažování".

It's this phenomenon in which our unconscious motivations,

Jedná se o fenomén, kdy naše nevědomá motivace,

our desires and fears,

naše tužby a strachy

shape the way we interpret information.

předurčují způsob, jakým si vykládáme informace.

Some information, some ideas, feel like our allies.

Některé informace, některé myšlenky vypadají jako naši spojenci.

We want them to win. We want to defend them.

Chceme, aby zvítězily. Chceme je bránit.

And other information or ideas are the enemy,

A jiné informace nebo myšlenky jsou naším nepřítelem

and we want to shoot them down.

a ty chceme sejmout.

So this is why I call motivated reasoning, "soldier mindset."

Proto tedy nazývám motivované uvažování "postojem vojáka."

Probably most of you have never persecuted

Většina z vás asi nikdy nepronásledovala

a French-Jewish officer for high treason,

francouzského židovského důstojníka za velezradu,

I assume,

řekla bych,

but maybe you've followed sports or politics, so you might have noticed

ale třeba jste už někdy sledovali sport nebo politiku, a tak jste si možná všimli,

that when the referee judges that your team committed a foul,

že když rozhodčí usoudí, že se váš tým dopustil faulu,

for example,

například,

you're highly motivated to find reasons why he's wrong.

máte velkou motivaci hledat důvody, proč se zmýlil.

But if he judges that the other team committed a foul -- awesome!

Ale když usoudí, že se faulu dopustil ten druhý tým - bezva!

That's a good call, let's not examine it too closely.

Tak to má být a radši se v tom nebudeme moc šťourat.

Or, maybe you've read an article or a study

Nebo jste možná četli článek či studii

that examined some controversial policy,

zabývající se nějakou kontroverzní otázkou,

like capital punishment.

například trestem smrti.

And, as researchers have demonstrated,

A, jak vědci dokázali,

if you support capital punishment

pokud trest smrti schvalujete

and the study shows that it's not effective,

a ta studie ukazuje, že nefunguje,

then you're highly motivated to find all the reasons

pak máte velkou motivaci najít nejrůznější důvody,

why the study was poorly designed.

proč byla ta studie provedena chatrně.

But if it shows that capital punishment works,

Když ale ukazuje, že trest smrti funguje, super!

it's a good study.

Je to dobrá studie.

And vice versa: if you don't support capital punishment, same thing.

A naopak: pokud trest smrti neschvalujete, princip je stejný.

Our judgment is strongly influenced, unconsciously,

Náš úsudek je silně ovlivněn, nevědomky,

by which side we want to win.

tím, které straně přejeme vítězství.

And this is ubiquitous.

A to je všudypřítomné.

This shapes how we think about our health, our relationships,

Formuje to způsob, jakým přemýšlíme o svém zdraví, o vztazích,

how we decide how to vote,

jak se rozhodujeme při volbách,

what we consider fair or ethical.

co považujeme za spravedlivé nebo etické.

What's most scary to me about motivated reasoning

Co mě nejvíc děsí na motivovaném uvažování

or soldier mindset,

neboli postoji vojáka

is how unconscious it is.

je to, jak nevědomý je.

We can think we're being objective and fair-minded

Můžeme se domnívat, že se chováme nestranně a spravedlivě,

and still wind up ruining the life of an innocent man.

a nakonec stejně skončit zničením života nevinného člověka.

However, fortunately for Dreyfus, his story is not over.

Ovšem, naštěstí pro Dreyfuse, jeho příběh ještě nekončí.

This is Colonel Picquart.

Tohle je plukovník Picquart.

He's another high-ranking officer in the French Army,

Je to další vysoce postavený francouzský důstojník,

and like most people, he assumed Dreyfus was guilty.

který, jako většina, předpokládal, že Dreyfus je vinen.

Also like most people in the army, he was at least casually anti-Semitic.

A jako většina lidí v armádě byl, přinejmenším povrchně, antisemitou.

But at a certain point, Picquart began to suspect:

Přišla však chvíle, kdy Picquart dostal podezření:

"What if we're all wrong about Dreyfus?"

"Co když se všichni ohledně Dreyfuse mýlíme?"

What happened was, he had discovered evidence

Stalo se totiž, že objevil důkazy,

that the spying for Germany had continued,

že špionáž pro Němce pokračovala

even after Dreyfus was in prison.

i poté, co byl Dreyfus už ve vězení.

And he had also discovered that another officer in the army

A také objevil, že jeden důstojník

had handwriting that perfectly matched the memo,

má rukopis dokonale odpovídající té zprávě,

much closer than Dreyfus's handwriting.

mnohem přesněji než rukopis Dreyfusův.

So he brought these discoveries to his superiors,

A tak s těmito důkazy předstoupil před své nadřízené,

but to his dismay, they either didn't care

ale ti se, k jeho zoufalství, o to buď nezajímali,

or came up with elaborate rationalizations to explain his findings,

nebo vymýšleli důmyslná odůvodnění, jimiž by jeho objev vysvětlili,

like, "Well, all you've really shown, Picquart, is that there's another spy

třeba: "Nuže, ukázal jste nám, Picquarte, jenom to, že tu máme dalšího špeha,

who learned how to mimic Dreyfus's handwriting,

který se naučil napodobovat Dreyfusův rukopis

and he picked up the torch of spying after Dreyfus left.

a převzal štafetu špionáže poté, co Dreyfus skončil.

But Dreyfus is still guilty."

Dreyfus je však pořád vinen."

Eventually, Picquart managed to get Dreyfus exonerated.

Picquart nakonec dosáhl toho, že Dreyfus byl rehabilitován,

But it took him 10 years,

ale trvalo mu to deset let

and for part of that time, he himself was in prison

a jistou část té doby sám strávil ve vězení

for the crime of disloyalty to the army.

za zločin nedostatku oddanosti armádě.

A lot of people feel like Picquart can't really be the hero of this story

Mnozí lidé mají pocit, že Picquart nemůže být pravým hrdinou tohoto příběhu,

because he was an anti-Semite and that's bad, which I agree with.

neboť to byl antisemita, což je špatné, s tím určitě souhlasím.

But personally, for me, the fact that Picquart was anti-Semitic

Ale pro mě osobně skutečnost, že Picquart byl antisemita

actually makes his actions more admirable,

obdivuhodnost jeho činů spíše zvyšuje,

because he had the same prejudices, the same reasons to be biased

protože trpěl stejnými předsudky, měl stejné důvody být předpojatý

as his fellow officers,

jako jeho kolegové,

but his motivation to find the truth and uphold it trumped all of that.

ale jeho dychtivost zjistit pravdu a postavit se za ni to všechno překonala.

So to me,

Takže pro mě

Picquart is a poster child for what I call "scout mindset."

je Picquart vzorem toho, čemu říkám "postoj průzkumníka."

It's the drive not to make one idea win or another lose,

Je to úsilí nikoli zařídit to, aby jedna myšlenka zvítězila a jiná prohrála,

but just to see what's really there

ale prostě vidět věci, jak opravdu jsou,

as honestly and accurately as you can,

tak poctivě a přesně, jak to jen jde,

even if it's not pretty or convenient or pleasant.

i když to třeba není pěkné, výhodné nebo příjemné.

This mindset is what I'm personally passionate about.

Tento postoj je moje osobní vášeň.

And I've spent the last few years examining and trying to figure out

Posledních několik let jsem strávila jeho zkoumáním a snahou přijít na to,

what causes scout mindset.

jak postoj průzkumníka vzniká.

Why are some people, sometimes at least,

Čím to je, že někteří lidé, alespoň občas,

able to cut through their own prejudices and biases and motivations

jsou schopni proniknout svými vlastními předsudky, zaujatostí a touhami

and just try to see the facts and the evidence

a snažit se vidět fakta a důkazy

as objectively as they can?

tak nestranně, jak jen dokáží?

And the answer is emotional.

A odpověď je emocionální.

So, just as soldier mindset is rooted in emotions

Takže, stejně jako postoj vojáka pramení z emocí,

like defensiveness or tribalism,

jako jsou obranářství nebo příslušnost ke kmeni,

scout mindset is, too.

postoj průzkumníka také.

It's just rooted in different emotions.

Jen zkrátka pramení z jiných emocí.

For example, scouts are curious.

Například, průzkumníci bývají zvídaví.

They're more likely to say they feel pleasure

Častěji než jiní tvrdí, že jim dělá radost,

when they learn new information

když se dozví novou informaci,

or an itch to solve a puzzle.

nebo že mívají potřebu vyřešit nějakou hádanku.

They're more likely to feel intrigued when they encounter something

Častěji než ostatním jim cosi vrtá hlavou, když se setkají s něčím,

that contradicts their expectations.

co odporuje jejich očekávání.

Scouts also have different values.

Průzkumníci také mívají jiné hodnoty.

They're more likely to say they think it's virtuous

Častěji než ostatní tvrdí, že je podle nich chvályhodné

to test your own beliefs,

ověřovat si svá přesvědčení

and they're less likely to say that someone who changes his mind

a méně často než jiní tvrdí, že někdo, kdo změní svůj názor,

seems weak.

vypadá jako slaboch.

And above all, scouts are grounded,

A hlavně, průzkumníci mají pevný základ,

which means their self-worth as a person

což znamená, že jejich vědomí vlastní hodnoty jakožto osobností

isn't tied to how right or wrong they are about any particular topic.

není spjato s tím, jestli mají nebo nemají pravdu o nějakém konkrétním tématu.

So they can believe that capital punishment works.

Takže třeba mohou věřit, že trest smrti funguje,

If studies come out showing that it doesn't, they can say,

a pokud se objeví studie ukazující, že ne, mohou říct:

"Huh. Looks like I might be wrong. Doesn't mean I'm bad or stupid."

"Hm. Zdá se, že jsem se spletl. To neznamená, že jsem zlý nebo hloupý."

This cluster of traits is what researchers have found --

Je to právě tento soubor vlastností, který podle zjištění vědců -

and I've also found anecdotally --

a vidím to i v běžném životě -

predicts good judgment.

předpovídá, kdo má správný úsudek.

And the key takeaway I want to leave you with about those traits

Co bych chtěla, abyste si o těchto vlastnostech zapamatovali,

is that they're primarily not about how smart you are

je, že nijak podstatně nesouvisí s tím, jak je kdo chytrý

or about how much you know.

nebo kolik toho kdo ví.

In fact, they don't correlate very much with IQ at all.

Vlastně s IQ nekorelují téměř vůbec.

They're about how you feel.

Jde v nich o to, jaký máte pocit.

There's a quote that I keep coming back to, by Saint-Exupéry.

Stále se vracím k jednomu citátu od Saint-Exupéryho.

He's the author of "The Little Prince."

To je autor Malého prince.

He said, "If you want to build a ship,

Řekl: "Když chcete postavit loď,

don't drum up your men to collect wood and give orders

nehoňte své muže do shánění dřeva, nedávejte jim rozkazy

and distribute the work.

a nerozdělujte mezi ně práci.

Instead, teach them to yearn for the vast and endless sea."

Místo toho je naučte prahnout po rozlehlém a nedozírném moři."

In other words, I claim,

Jinak řečeno tvrdím,

if we really want to improve our judgment as individuals

že jestli si skutečně chceme zlepšit úsudek jako jednotlivci

and as societies,

a jako společnosti,

what we need most is not more instruction in logic

nepotřebujeme nejvíc další lekce logiky

or rhetoric or probability or economics,

nebo rétoriky nebo pravděpodobnosti nebo ekonomiky,

even though those things are quite valuable.

ačkoli tyto obory mají značnou hodnotu.

But what we most need to use those principles well

Ale co nejvíc potřebujeme, abychom jejich zásady používali dobře,

is scout mindset.

je postoj průzkumníka.

We need to change the way we feel.

Musíme změnit způsob, jakým cítíme.

We need to learn how to feel proud instead of ashamed

Musíme se naučit cítit se pyšně, nikoli zahanbeně,

when we notice we might have been wrong about something.

když si všimneme, že jsme se možná v něčem spletli.

We need to learn how to feel intrigued instead of defensive

Musíme se naučit, jak pociťovat zaujetí, nikoli potřebu bránit se,

when we encounter some information that contradicts our beliefs.

když se setkáme s informacemi, které odporují našemu přesvědčení.

So the question I want to leave you with is:

Takže otázka, kterou bych vám chtěla na závěr položit, zní:

What do you most yearn for?

Po čem ze všeho nejvíc toužíte?

Do you yearn to defend your own beliefs?

Toužíte po obhajobě vlastních názorů?

Or do you yearn to see the world as clearly as you possibly can?

Anebo toužíte po tom vidět svět tak jasně, jak to jen lze?

Thank you.

Děkuji.

(Applause)

(Potlesk)