Embracing otherness, embracing myself | Thandiwe Newton

Překladatel: Helena Brunnerová Korektor: Marek Zukal

Embracing otherness.

Přijetí odlišnosti.

When I first heard this theme,

Když jsem poprvé slyšela toto téma,

I thought, well, embracing otherness

myslela jsem si, že přijímání odlišnosti

is embracing myself.

je přijímání sebe samotné.

And the journey to that place

Cesta na toto místo

of understanding and acceptance

porozumění a přijetí

has been an interesting one for me,

pro mě byla zajímavá

and it's given me an insight

a umožnila mi vhled

into the whole notion of self,

do celého pojmu vnitřního já,

which I think is worth sharing with you today.

o kterém si myslím, že stojí za to ho s vámi sdílet.

We each have a self,

Každý máme své já,

but I don't think that we're born with one.

ale nemyslím si, že jsme s ním narození.

You know how newborn babies

Víte, jak novorozenci

believe they're part of everything;

věří, že jsou součástí všeho,

they're not separate?

neoddělují se?

Well that fundamental sense of oneness

Tento základní smysl jednoty

is lost on us very quickly.

velmi rychle ztrácíme.

It's like that initial stage is over --

Jako by počáteční stadium bylo za námi –

oneness: infancy,

jednota: dětský,

unformed, primitive.

nerozvinutý, primitivní.

It's no longer valid or real.

Není už potom reálná či skutečná.

What is real is separateness,

Co je skutečné je oddělenost

and at some point in early babyhood,

a v určitém bodě útlého dětství

the idea of self

myšlenka vlastního já,

starts to form.

která se začne formovat.

Our little portion of oneness is given a name,

Našemu jednotnému kousku je dáno jméno,

is told all kinds of things about itself,

jsou mu sděleny nejrůznější věci o něm samotném

and these details,

a tyto detaily,

opinions and ideas

názory a představy

become facts,

se stanou fakty,

which go towards building ourselves,

které pomáhají budovat nás samotné,

our identity.

naši identitu.

And that self becomes the vehicle

Toto já se stane prostředkem,

for navigating our social world.

který nás naviguje ve společenském životě.

But the self is a projection

Ale já je projekcí

based on other people's projections.

založenou na projekcích dalších lidí.

Is it who we really are?

Je tím, kým my sami opravdu jsme?

Or who we really want to be, or should be?

Nebo tím, kým ve skutečnosti chceme nebo bychom měli být?

So this whole interaction

Takže celá tato interakce

with self and identity

s já a identitou

was a very difficult one for me growing up.

pro mě byla během dospívání velmi složitá.

The self that I attempted to take out into the world

Já, které jsem se snažila ukázat světu,

was rejected over and over again.

bylo znovu a znovu odmítáno.

And my panic

A má panika z toho,

at not having a self that fit,

že nemám já, které by se ke mně hodilo,

and the confusion that came

a zmatek pocházející

from my self being rejected,

z neustálého odmítání mého já,

created anxiety, shame

vytvořily úzkost, stud

and hopelessness,

a beznaději,

which kind of defined me for a long time.

které mě svým způsobem po dlouhou dobu definovaly.

But in retrospect,

Když se však podívám zpět,

the destruction of my self was so repetitive

bylo likvidování mého já tak opakované,

that I started to see a pattern.

že jsem v něm uviděla vzorec.

The self changed,

Mé já se změnilo,

got affected, broken, destroyed,

ovlivnilo ho to, zlomilo, zničilo,

but another one would evolve --

ale další se vyvíjelo –

sometimes stronger,

někdy silnější,

sometimes hateful,

někdy nenávistné,

sometimes not wanting to be there at all.

někdy s přáním, aby zde vůbec nebylo.

The self was not constant.

Já nebylo neměnné.

And how many times

A kolikrát

would my self have to die

muselo mé já zemřít,

before I realized

než jsem si uvědomila,

that it was never alive in the first place?

že v první řadě nebylo nikdy živé?

I grew up on the coast of England

Vyrůstala jsem na pobřeží Anglie

in the '70s.

v 70. letech.

My dad is white from Cornwall,

Můj táta je běloch z Cornwallu

and my mom is black from Zimbabwe.

a máma je černoška ze Zimbabwe.

Even the idea of us as a family

Dokonce i ta představa nás jako rodiny

was challenging to most people.

byla pro většinu lidí těžko přijatelná.

But nature had its wicked way,

Ale příroda měla své vypočítavé způsoby

and brown babies were born.

a tak se rodila hnědá miminka.

But from about the age of five,

Jenže od věku asi pěti let

I was aware that I didn't fit.

jsem si uvědomovala, že nezapadám.

I was the black atheist kid

Byla jsem černé ateistické dítě

in the all-white Catholic school run by nuns.

mezi samými bílými v katolické škole provozované řádovými sestrami.

I was an anomaly,

Byla jsem anomálií

and my self was rooting around for definition

a mé já pátralo v okolí po definici

and trying to plug in.

a snažilo se zapadnout.

Because the self likes to fit,

Protože já rádo někam zapadá,

to see itself replicated,

vidí se víckrát,

to belong.

patří někam.

That confirms its existence

To potvrzuje jeho existenci

and its importance.

a důležitost.

And it is important.

A to je důležité.

It has an extremely important function.

Má to velmi významnou funkci.

Without it, we literally can't interface with others.

Bez toho nemůžeme být ve spojení s ostatními.

We can't hatch plans

Nemůžeme spřádat plány

and climb that stairway of popularity,

a šplhat po schodišti popularity,

of success.

úspěchu.

But my skin color wasn't right.

Ale barva mé pleti nebyla správná.

My hair wasn't right.

Mé vlasy nebyly správné.

My history wasn't right.

Má minulost nebyla správná.

My self became defined

Mé já se stalo definované

by otherness,

odlišností,

which meant that, in that social world,

což znamenalo, že jsem v tom společenském světě

I didn't really exist.

v podstatě neexistovala.

And I was "other" before being anything else --

A byla jsem "jiná" před čímkoliv jiným –

even before being a girl.

dokonce i před tím, že jsem byla dívkou.

I was a noticeable nobody.

Byla jsem zjevným nikým.

Another world was opening up

Jiný svět se však začal otevírat

around this time:

v té době:

performance and dancing.

hraní a tančení.

That nagging dread of self-hood

Ta neustálá hrůza z odlišného já

didn't exist when I was dancing.

neexistovala, když jsem tančila.

I'd literally lose myself.

Doslova jsem se do toho pohroužila.

And I was a really good dancer.

A byla jsem opravdu dobrá tanečnice.

I would put

Dávala jsem

all my emotional expression

všechny své pocity

into my dancing.

do tance.

I could be in the movement

V pohybu jsem mohla existovat

in a way that I wasn't able to be

způsobem, kterého jsem nebyla schopná dosáhnout

in my real life, in myself.

ve svém skutečném životě, v sobě.

And at 16,

V šestnácti letech

I stumbled across another opportunity,

jsem narazila na další příležitost

and I earned my first acting role in a film.

a získala jsem svoji první hereckou roli ve filmu.

I can hardly find the words

Těžko mohu naleznout slova

to describe the peace I felt

k popsání míru, který jsem cítila,

when I was acting.

když jsem hrála.

My dysfunctional self

Mé nefunkční já

could actually plug in

se mohlo zapojit

to another self, not my own,

do jiného, ne mého vlastního,

and it felt so good.

a byl to skvělý pocit.

It was the first time that I existed

Bylo to poprvé, kdy jsem existovala

inside a fully-functioning self --

v plně fungujícím já –

one that I controlled,

takovým, nad níž jsem měla kontrolu

that I steered,

řídila jsem ho,

that I gave life to.

dala jsem mu život.

But the shooting day would end,

Ale natáčení skončilo

and I'd return

a já se vrátila

to my gnarly, awkward self.

do svého nepříjemného, podivného já.

By 19,

V devatenácti

I was a fully-fledged movie actor,

jsem byla plnohodnotnou filmovou herečkou,

but still searching for definition.

ale stále jsem hledala definici.

I applied to read anthropology

Přihlásila jsem se na antropologii

at university.

na univerzitě.

Dr. Phyllis Lee gave me my interview,

Doktorka Phyllis Lee, která se mnou dělala pohovor,

and she asked me, "How would you define race?"

se mě zeptala: "Jak byste definovala rasu?"

Well, I thought I had the answer to that one,

Myslela jsem si, že na to mám odpověď

and I said, "Skin color."

a řekla jsem: "Podle barvy pleti."

"So biology, genetics?" she said.

"Takže biologie, genetika?" odpověděla ona.

"Because, Thandie, that's not accurate.

"Protože, Thandie, to není správně.

Because there's actually more genetic difference

Ve skutečnosti existuje více genetických rozdílů

between a black Kenyan

mezi černým Keňanem

and a black Ugandan

a černým Uganďanem

than there is between a black Kenyan

než mezi černým Keňanem a

and, say, a white Norwegian.

řekněme, bílým Norem.

Because we all stem from Africa.

Protože všichni pocházíme z Afriky.

So in Africa,

Takže v Africe

there's been more time

bylo více času na to,

to create genetic diversity."

aby se v ní vytvořila větší genetická rozmanitost."

In other words,

Jinými slovy,

race has no basis

rasa nemá žádné základy

in biological or scientific fact.

v biologických nebo věděckých faktech.

On the one hand, result.

Na jednu stranu výsledek.

Right?

Že jo?

On the other hand, my definition of self

Na druhou stranu, definice mého já

just lost a huge chunk of its credibility.

právě ztratila ohromnou část své důvěryhodnosti.

But what was credible,

Co však bylo spolehlivé

what is biological and scientific fact,

byla biologická a vědecká fakta,

is that we all stem from Africa --

že všichni máme původ v Africe –

in fact, from a woman called Mitochondrial Eve

přesně v ženě nazývané mitochondriální Eva,

who lived 160,000 years ago.

která žila před 160 000 lety.

And race is an illegitimate concept

Rasa je nelegitimním konceptem,

which our selves have created

který jsme sami vytvořili

based on fear and ignorance.

na základě strachu a neznalosti.

Strangely, these revelations

Kupodivu však tyto objevy

didn't cure my low self-esteem,

nevyléčily mé malé sebevědomí,

that feeling of otherness.

pocit jinakosti.

My desire to disappear

Má touha zmizet

was still very powerful.

byla stále velmi silná.

I had a degree from Cambridge;

Měla jsem titul z Cambridge,

I had a thriving career,

vzkvétající kariéru,

but my self was a car crash,

ale mé já bylo rozbité

and I wound up with bulimia

a já jsem skončila s bulimií

and on a therapist's couch.

a na lehátku u terapeuta.

And of course I did.

A bylo to samozřejmé.

I still believed

Stále jsem věřila,

my self was all I was.

že mé já bylo vším, čím jsem byla.

I still valued self-worth

Stále jsem cenila sebe

above all other worth,

nad všechny ostatní hodnoty

and what was there to suggest otherwise?

a co jiného se dalo navrhnout?

We've created entire value systems

Vytvořili jsme celý systém hodnot

and a physical reality

a hmotné reality

to support the worth of self.

na podporu našich já.

Look at the industry for self-image

Podívejte se na průmysl zaměřený na image

and the jobs it creates,

a práci, kterou vytváří,

the revenue it turns over.

na tržby, které má.

We'd be right in assuming

Bylo by logické předpokládat,

that the self is an actual living thing.

že já je skutečná žijící věc.

But it's not. It's a projection

Ale ona není. Je to projekce,

which our clever brains create

kterou vytváří naše chytré mozky,

in order to cheat ourselves

aby nás podváděly

from the reality of death.

před realitou smrti.

But there is something

Ale je zde něco,

that can give the self

co může dát našemu já

ultimate and infinite connection --

dokonalé a časově neomezené spojení –

and that thing is oneness,

a tou věcí je jednota,

our essence.

naše podstata.

The self's struggle

Zápas našeho já

for authenticity and definition

o autentičnost a vymezení

will never end

nikdy neskončí,

unless it's connected to its creator --

pokud není spojeno se svým stvořitelem –

to you and to me.

mnou a vámi.

And that can happen with awareness --

A to se může stát s uvědoměním,

awareness of the reality of oneness

uvědoměním skutečnosti jednoty

and the projection of self-hood.

a projekce svého zosobnění.

For a start, we can think about

Pro začátek můžeme myslet na

all the times when we do lose ourselves.

všechny ty okamžiky, kdy nad sebou ztrácíme kontrolu.

It happens when I dance,

Stává se to, když tančím,

when I'm acting.

když hraji.

I'm earthed in my essence,

Jsem ukotvená ve své podstatě

and my self is suspended.

a mé já je odloučeno.

In those moments,

V těchto okamžicích

I'm connected to everything --

jsem spojena se vším –

the ground, the air,

se zemí, se vzduchem,

the sounds, the energy from the audience.

se zvuky, s energií od diváků.

All my senses are alert and alive

Všechny mé smysly jsou ve střehu a fungují

in much the same way as an infant might feel --

podobným způsobem, jakým to může cítit malé dítě –

that feeling of oneness.

jsou v jednotě.

And when I'm acting a role,

Když hraji nějakou roli,

I inhabit another self,

obývám jiné já,

and I give it life for awhile,

na chvíli mu dávám život,

because when the self is suspended

protože když je mé já vyloučeno,

so is divisiveness

s ním je vyloučeno i rozdělení

and judgment.

a souzení.

And I've played everything

Hrála jsem všechno

from a vengeful ghost in the time of slavery

od pomstychtivých duchů v časech otroctví

to Secretary of State in 2004.

až po ministryni zahraničí v roce 2004.

And no matter how other

A nezáleželo na tom, jak jiná

these selves might be,

tato já mohou být,

they're all related in me.

všechna jsou se mnou spojená.

And I honestly believe

A doopravdy věřím,

the key to my success as an actor

že klíčem k mému hereckému úspěchu

and my progress as a person

a rozvoji v lidské rovině

has been the very lack of self

byl právě nedostatek já,

that used to make me feel

který ve mně vyvolával

so anxious and insecure.

takové pocity úzkosti a nejistoty.

I always wondered

Vždy jsem se divila tomu,

why I could feel others' pain so deeply,

proč jsem tak hluboce cítila bolest druhých,

why I could recognize

proč jsem mohla rozeznat

the somebody in the nobody.

někoho velkého v někom bezvýznamném.

It's because I didn't have a self to get in the way.

Je to proto, že jsem neměla vlastní já, které by tomu stálo v cestě.

I thought I lacked substance,

Myslela jsem si, že mi chybí jádro,

and the fact that I could feel others'

ale skutečnost, že jsem ho mohla cítit u ostatních

meant that I had nothing of myself to feel.

znamenala, že jsem nemohla cítit nic sama.

The thing that was a source of shame

Ta věc, která byla zdrojem studu,

was actually a source of enlightenment.

byla ve skutečnosti zdrojem osvícení.

And when I realized

A když jsem zjistila

and really understood

a opravdu pochopila,

that my self is a projection and that it has a function,

že mé já je projekcí a že má svoji funkci,

a funny thing happened.

stala se podivná věc.

I stopped giving it so much authority.

Přestala jsem mu nechávat tolik moci.

I give it its due.

Dávám mu, co mu patří.

I take it to therapy.

Beru ho na terapie.

I've become very familiar

Sžila jsem se

with its dysfunctional behavior.

s jeho špatně fungujícím chováním.

But I'm not ashamed of my self.

Ale nestydím se za sebe.

In fact, I respect my self

Ve skutečnosti respektuji své já

and its function.

a jeho roli.

And over time and with practice,

Postupem času a tréninkem

I've tried to live

se snažím žít

more and more from my essence.

více a více ze své podstaty.

And if you can do that,

A pokud to dokážete,

incredible things happen.

stanou se úžasné věci.

I was in Congo in February,

V únoru jsem byla v Kongu.

dancing and celebrating

Tančila jsem a slavila

with women who've survived

se ženami, které přežily

the destruction of their selves

zničení jejich já

in literally unthinkable ways --

prováděné doslova nemyslitelnými způsoby.

destroyed because other brutalized, psychopathic selves

Zničené, protože jiná brutální psychopatická já

all over that beautiful land

v celé té krásné zemi

are fueling our selves' addiction

zásobují naši závislost

to iPods, Pads, and bling,

iPody, Pady a ozdobami,

which further disconnect ourselves

které nás ještě více oddělují

from ever feeling their pain,

od schopnosti někdy ucítit jejich bolest,

their suffering,

jejich utrpení,

their death.

jejich smrt.

Because, hey,

Protože, hej,

if we're all living in ourselves

když žijeme všichni v sobě

and mistaking it for life,

a zaměňujeme to za život,

then we're devaluing

potom snižujeme jeho hodnotu

and desensitizing life.

a znecitlivujeme ho.

And in that disconnected state,

A v tomto stavu odpojení,

yeah, we can build factory farms with no windows,

jasně, můžeme stavět průmyslové farmy bez oken,

destroy marine life

ničit mořský život

and use rape as a weapon of war.

a používat znásilňování jako válečnou zbraň.

So here's a note to self:

Takže tady je osobní poznámka:

The cracks have started to show

V našem zkonstruovaném světě

in our constructed world,

se začaly ukazovat trhliny

and oceans will continue

a oceány budou

to surge through the cracks,

těmito trhlinami dál proudit

and oil and blood,

a stejně tak ropa a krev,

rivers of it.

v celých řekách.

Crucially, we haven't been figuring out

Co je klíčové, nezačali jsme řešit

how to live in oneness

jak žít v jednotě

with the Earth and every other living thing.

se Zemí a všemi dalšími živými tvory.

We've just been insanely trying to figure out

Jenom se nesmyslně snažíme vymyslet,

how to live with each other -- billions of each other.

jak žít jeden s druhým – miliardami druhých.

Only we're not living with each other;

Jenže s druhými nežijeme.

our crazy selves are living with each other

Naše bláznivá já žijí s ostatními

and perpetuating an epidemic

a udržují epidemii

of disconnection.

izolovanosti.

Let's live with each other

Pojďme žít jeden s druhým

and take it a breath at a time.

a vzít to krok za krokem.

If we can get under that heavy self,

Pokud se můžeme dostat pod to nepřístupné já,

light a torch of awareness,

zapálit světlo uvědomění

and find our essence,

a najít naši podstatu,

our connection to the infinite

naše spojení s nekonečnem

and every other living thing.

a každou další živou věcí.

We knew it from the day we were born.

Věděli jsme to ode dne, kdy jsme se narodili.

Let's not be freaked out

Nebuďme zděšení

by our bountiful nothingness.

svou nezměrnou nicotností.

It's more a reality

Je skutečnější

than the ones our selves have created.

než ta já, která jsme si vytvořili.

Imagine what kind of existence we can have

Představte si, jaký způsob života můžeme mít,

if we honor inevitable death of self,

když budeme respektovat nevyhnutelnou smrt svého já,

appreciate the privilege of life

vážit si výsady života

and marvel at what comes next.

a žasnout, co přijde potom.

Simple awareness is where it begins.

Začíná to prostým uvědoměním.

Thank you for listening.

Děkuji za pozornost.

(Applause)

(Potlesk)