Hannah Brencher: Love letters to strangers

Translator: Joseph Geni Reviewer: Morton Bast

Překladatel: Sylvie Hrazdilová Korektor: Tereza Kadrnožková

I was one of the only kids in college who had a reason

Na vysoké jsem jako jedna z mála měla důvod

to go to the P.O. box at the end of the day,

kontrolovat na konci každého dne poštovní přihrádku,

and that was mainly because my mother has never believed

hlavně proto, že moje matka nebyla nikdy zastánkyní

in email, in Facebook, in texting or cell phones in general.

emailu, Facebooku, posílání textových zpráv a mobilů všeobecně.

And so while other kids were BBM-ing their parents,

Takže zatímco si ostatní studenti s rodiči esemeskovali,

I was literally waiting by the mailbox

já jsem čekala před poštovní schránkou na

to get a letter from home to see how the weekend had gone,

dopis z domova, abych se dozvěděla, jak se mají,

which was a little frustrating when Grandma was in the hospital,

což bylo trochu frustrující, hlavně v době, kdy byla babička v nemocnici,

but I was just looking for some sort of scribble,

ale já jen potřebovala nějaké psaní ,

some unkempt cursive from my mother.

pár ručně psaných řádek od mé matky.

And so when I moved to New York City after college

A tak když jsem se po vysoké odstěhovala do New Yorku

and got completely sucker-punched in the face by depression,

a upadla jsem do deprese,

I did the only thing I could think of at the time.

udělala jsem jedinou možnou věc v té době.

I wrote those same kinds of letters that my mother had written me

Psala jsem stejné dopisy, jako mi psávala má matka,

for strangers, and tucked them all throughout the city,

psala jsem je cizincům a nechávala je různě po městě.

dozens and dozens of them. I left them everywhere,

Byly jich stovky. Nechávala jsem je všude:

in cafes and in libraries, at the U.N., everywhere.

v kavárnách a knihovnách, prostě všude.

I blogged about those letters and the days

Psala jsem o tom na blog - o dopisech a také o těch dnech,

when they were necessary, and I posed

když to bylo potřeba. A taky jsem slíbila

a kind of crazy promise to the Internet:

na internetu docela bláznivou věc:

that if you asked me for a hand-written letter,

Když mě požádáte o ručně psaný dopis,

I would write you one, no questions asked.

bez řečí vám ho napíšu.

Overnight, my inbox morphed into this harbor of heartbreak --

Za jednu noc se moje emailová schránka zaplnila nejrůznějším lidským neštěstím a žalem -

a single mother in Sacramento, a girl being bullied

svobodná matka v Sacramentu, dívka trpící šikanou

in rural Kansas, all asking me, a 22-year-old girl

na venkově v Kansasu, a po mně, dvaadvacetileté holce,

who barely even knew her own coffee order,

která si ani nepamatuje svou objednávku v kavárně,

to write them a love letter and give them a reason

po mně chtěli, abych jim napsala milostný dopis.

to wait by the mailbox.

Dopis, na který by mohli čekat u schránky.

Well, today I fuel a global organization

Dnes tady podporuji celosvětovou organizaci

that is fueled by those trips to the mailbox,

poháněnou těmito cestami k poštovním schránkám,

fueled by the ways in which we can harness social media

je poháněna tím, k čemu dnes můžeme využít sociální média,

like never before to write and mail strangers letters

jako nikdy předtím, abychom někomu napsali dopis,

when they need them most, but most of all,

právě když to nejvíc potřebují, ale hlavně,

fueled by crates of mail like this one, my trusty mail crate,

to vše pohánějí krabice plné dopisů jako je tahle, má věrná přítelkyně krabice,

filled with the scriptings of ordinary people,

která je plná dopisů od obyčejných lidí,

strangers writing letters to other strangers not because

od cizinců, kteří píší jiným cizincům a ne s vidinou toho,

they're ever going to meet and laugh over a cup of coffee,

že se jednou potkají a popovídají si nad šálkem kávy,

but because they have found one another by way of letter-writing.

ale proto, že našli jeden z důvodů, proč poslat ručně psaný dopis.

But, you know, the thing that always gets me

Jedna věc mě na těch dopisech vždy dostane

about these letters is that most of them have been written

a to, že lidé, kteří je píší - většina z nich -

by people that have never known themselves loved on a piece of paper.

nikdy sami žádný zamilovaný dopis nedostali.

They could not tell you about the ink of their own love letters.

Oni vám o svých milostných psaních nemají co říct.

They're the ones from my generation,

Tohle jsou dopisy od lidí mé generace,

the ones of us that have grown up into a world

lidí, kteří vyrostli ve světě,

where everything is paperless, and where some

kde je papír přežitkem

of our best conversations have happened upon a screen.

a kde se nejlepší konverzace odehrávají na obrazovce.

We have learned to diary our pain onto Facebook,

Zvykli jsme si svěřovat se na Facebooku

and we speak swiftly in 140 characters or less.

a většinou se vejdeme do 140 znaků nebo i méně.

But what if it's not about efficiency this time?

Co to tentokrát udělat nejen kvůli efektivitě?

I was on the subway yesterday with this mail crate,

Včera jsem jela metrem a měla jsem s sebou tuhle krabici

which is a conversation starter, let me tell you.

a řeknu vám, že je to super téma, kterým začít rozhovor.

If you ever need one, just carry one of these. (Laughter)

Když budete v úzkých, krabice vám pomůže. (Smích)

And a man just stared at me, and he was like,

Byl tam jeden pán, koukal na mě a pak se zeptal.

"Well, why don't you use the Internet?"

"Proč vlastně nepoužíváte internet?"

And I thought, "Well, sir, I am not a strategist,

A já si pomyslela, "Víte pane, nejsem ani stratég,

nor am I specialist. I am merely a storyteller."

ani specialista. Já jsem jen vypravěč."

And so I could tell you about a woman

A díky tomu vám můžu říct o ženě,

whose husband has just come home from Afghanistan,

které se právě vrátil manžel z Afghánistánu.

and she is having a hard time unearthing this thing called conversation,

Ona byla nešťastná, protože nevěděla, jak s ním mluvit

and so she tucks love letters throughout the house

a tak po celém domě poházela milostné dopisy

as a way to say, "Come back to me.

jako způsob, jak mu říct, "Vrať se ke mně.

Find me when you can."

Najdi mě, až budeš moct."

Or a girl who decides that she is going to leave love letters

Nebo o dívce, která se rozhodla poházet zamilované dopisy

around her campus in Dubuque, Iowa, only to find

všude kolem jejích kolejí v Dubuque v Iowě

her efforts ripple-effected the next day when she walks out

a další den zjistila, že způsobila úplný lavinový efekt.

onto the quad and finds love letters hanging

Na nádvoří našla dopisy visící na stromech,

from the trees, tucked in the bushes and the benches.

schované v keřích a položené na větvích.

Or the man who decides that he is going to take his life,

Nebo o muži, který se rozhodl, že ukončí svůj život

uses Facebook as a way to say goodbye

a že použije Facebook, aby se rozloučil

to friends and family.

se svými přáteli a rodinou.

Well, tonight he sleeps safely with a stack of letters

Ten muž dnes spí v bezpečí a pod polštářem

just like this one tucked beneath his pillow,

má balíček přesně takových dopisů,

scripted by strangers who were there for him when.

dopisů od neznámých lidí, kteří tu pro něj byli, když to potřeboval.

These are the kinds of stories that convinced me

A tohle jsou ty příběhy, které mě přesvědčily,

that letter-writing will never again need to flip back her hair

že nemusíte obhajovat, proč píšete dopisy

and talk about efficiency, because she is an art form now,

a mluvit o efektivitě, protože od teď je to umění,

all the parts of her, the signing, the scripting, the mailing,

všechno to psaní, podpisy a posílání

the doodles in the margins.

i ty malůvky na okrajích.

The mere fact that somebody would even just sit down,

Už jen to, že se někdo posadí

pull out a piece of paper and think about someone

vytáhne si ten kousek papíru a myslí jen na

the whole way through, with an intention that is so much

toho jednoho člověka, s tím, že je to ale všechno mnohem

harder to unearth when the browser is up and the iPhone

těžší, když máte na počítači otevřený prohlížeč a na vašem iPhone

is pinging and we've got six conversations rolling in at once,

vám pořád vyskakuje jedna zpráva za druhou.

that is an art form

Tohle je forma umění,

that does not fall down to the Goliath of "get faster,"

která jen tak nezanikne

no matter how many social networks we might join.

a nezáleží na tom, na kolik sociálních sítí se ještě přihlásíme.

We still clutch close these letters to our chest,

Pořád si můžeme tyhle dopisy přivinout k sobě,

to the words that speak louder than loud,

ta slova, která jsou slyšet hlasitěji než cokoliv jiného

when we turn pages into palettes to say the things

a listy papíru, které dokážeme proměnit v malířské palety,

that we have needed to say,

abychom vyjádřili to, co potřebujeme,

the words that we have needed to write, to sisters

ta slova, která jsme chtěli napsat sestrám a bratrům,

and brothers and even to strangers, for far too long.

a dokonce i těm neznámým. Slova, která jsme chtěli napsat už dávno.

Thank you. (Applause)

Děkuji. (Potlesk)

(Applause)

(Potlesk)