Aparna Rao: High-tech art (with a sense of humor)

Překladatel: Marek Petrik Korektor: Petr Frish

Hi. Today, I'm going to take you through glimpses

Ahoj. Dnes uvidíte ukázky

of about eight of my projects,

z osmi mých projektů,

done in collaboration with Danish artist Soren Pors.

které vytvářím společně s dánským umělcem Sorenem Porsem.

We call ourselves Pors and Rao,

Říkáme si Pors & Rao,

and we live and work in India.

a žijeme a tvoříme v Indii.

I'd like to begin with my very first object,

Rada bych začala svým úplně prvním objektem,

which I call "The Uncle Phone."

který jsem nazvala "Strýčkův telefon".

And it was inspired by my uncle's peculiar habit

Nechala jsem se inspirovat vrtochem mého strýce,

of constantly asking me to do things for him,

neustále mě žádat abych pro něj něco udělala,

almost like I were an extension of his body --

skoro jako bych byla část jeho těla --

to turn on the lights or to bring him a glass of water,

abych rozsvítila světla, přinesla mu sklenici vody

a pack of cigarettes.

nebo krabičku cigaret.

And as I grew up, it became worse and worse,

Čím jsem byla starší, tím to bylo horší.

And I started to think of it as a form of control.

Až jsem to začala vnímat jako formu ovládání.

But of course, I could never say anything,

ALe samozřejmě jsem nemohla nic říct,

because the uncle is a respected figure

protože strýc je velice vážený

in the Indian family.

v indické rodině.

And the situation that irked me and mystified me the most

Nejvíc jsem nechápala a nejvíc mi lezl na nervy

was his use of a landline telephone.

způsob jakým používal pevnou telefoní linku.

He would hold on to the receiver and expect me to dial a number for him.

On držel sluchátko a čekal, že mu budu vytáčet čísla.

And so as a response and as a gift to my uncle,

A tak jako reakci a dárek pro mého strýčka,

I made him "The Uncle Phone."

jsem vyrobila "Strýčkův telefon".

It's so long that it requires two people to use it.

Je tak dlouhý že je k telefonování zapotřebí dvou lidí.

It's exactly the way my uncle uses a phone that's designed for one person.

Je to přesně ten způsob, jakým strýček používá telefon pro jednu osobu.

But the problem is that, when I left home and went to college,

Problém nastal, když jsem odešla z domu na vysokou školu,

I started missing his commands.

začalo mi jeho komandování chybět.

And so I made him a golden typewriter

A tak jsem mu vyrobila zlatý psací stroj

through which he could dispense his commands

díky kterému mohl vydávat rozkazy

to nephews and nieces around the world as an email.

svým synovcům a neteřím po celém světe přes e-mail.

So what he had to do was take a piece of paper, roll it into the carriage,

Jediné co musel udělat bylo vzít list papíru, zasunout do stroje,

type his email or command and pull the paper out.

napsat dopis nebo příkaz a vytáhnout papír.

This device would automatically send the intended person

Přístroj automaticky poslal dopis

the letter as an email.

požadované osobě jako e-mail.

So here you can see, we embedded a lot of electronics

Tady vidíte, že jsme použili spoustu elektroniky,

that understands all of the mechanical actions

která rozumí všem mechanickým činnostem

and converts it to digital.

a převádí je na digitální.

So my uncle is only dealing with a mechanical interface.

Takže můj strýc pracuje pouze s mechanickým prostředím.

And of course, the object had to be very grand and have a sense of ritualism,

A samozřejmě stroj musel být velkolepý, a mít v sobě špetku ritualismu,

the way my uncle likes it.

tak jak to má můj strýc rád.

The next work is a sound-sensitive installation

Další dílo je instalace citlivá na zvuk

that we affectionately call "The Pygmies."

které láskyplně říkáme "Pygmejkové".

And we wanted to work with a notion of being

Chtěli jsme pracovat s představou

surrounded by a tribe of very shy, sensitive and sweet creatures.

že jsme obklopeni kmenem plachých, citlivých a roztomilých tvorů.

So how it works is we have these panels, which we have on the wall,

Pracuje to tak, že máme tyto panely, které visí na zdi,

and behind them, we have these little creatures which hide.

a za nimi jsou tito malí tvorečkové, kteří se schovávají.

And as soon as it's silent, they sort of creep out.

Jakmile je ticho, tak vykukují ven.

And if it's even more silent, they stretch their necks out.

A když je ještě větší ticho, tak natahují krky.

And at the slightest sound, they hide back again.

A při sebemenším zvuku, se zase schovají.

So we had these panels on three walls of a room.

Tyto panely jsme měli na třech stěnách.

And we had over 500 of these little pygmies hiding behind them.

A za nimi se schovávalo kolem 500 takových pygmejků.

So this is how it works.

Funguje to takto.

This is a video prototype.

Toto je video prototyp.

So when it's quiet, it's sort of coming out from behind the panels.

Takže když je ticho, vylézají zpoza panelů.

And they hear like humans do, or real creatures do.

Slyší úplně jako lidé nebo živí tvorové.

So they get immune to sounds that scare them after awhile.

Po chvíli se stanou imunní na zvuky, které je plašily.

And they don't react to background sounds.

A nereagují na zvuky v pozadí.

You'll hear a train in moment that they don't react to.

Za chvíli uslyšíte tramvaj, která s nimi nehne.

(Noise)

(Ruch)

But they react to foreground sounds. You'll hear that in a second.

Ale reagují na zvuky v popředí. Toho si všimněte za chvíli.

(Whistling)

(Pískání)

So we worked very hard

Tvrdě jsme pracovali na tom,

to make them as lifelike as possible.

aby vypadali, co nejživěji.

So each pygmy has its own behavior, psyche,

Takže každy pygmej má svoje chování, psychiku,

mood swings, personalities and so on.

nálady, osobnost a tak dále.

So this is a very early prototype.

Toto je jeden z prvních prototypů.

Of course, it got much better after that.

Pochopitelně jsme ho ještě dost vylepšili.

And we made them react to people,

Vyrobili jsme je tak, aby reagovali na lidi,

but we found that people were being quite playful and childlike with them.

ale zjistili jsme, že lidé si s nimi rádi hráli.

This is a video installation called "The Missing Person."

Toto je video instalace s názvem "Nezvěstná osoba".

And we were quite intrigued

Dost nás zaujalo

with playing with the notion of invisibility.

hraní si s možností neviditelnosti.

How would it be possible to experience a sense of invisibility?

Jak by bylo možné zažít pocit neviditelnosti?

So we worked with a company

Takže jsme spolupracovali se společností

that specializes in camera surveillance,

která se zabývá kamerovým zabezpečením,

and we asked them to develop a piece of software with us,

a požádali jsme je aby vyvinuli software,

using a camera

který pomocí kamery

that could look at people in the room, track them

mohl rozeznat lidi v místnosti, sledovat je

and replace one person with the background, rendering them invisible.

a nahradit jednoho z nich pozadím, takže by se objevil neviditelný.

So I'm just going to show you a very early prototype.

Teď sledujete velmi ranný prototyp.

On the right side you can see my colleague Soren,

Vpravo vidíte mého kolegu Sorena,

who's actually in the space.

který je skutečně v prostoru.

And on the left side, you'll see the processed video

Vlevo vidíte zpracované video

where the camera has made him invisible.

kde ho kamera zneviditelnila.

Soren enters the room. Pop! He goes invisible.

Soren vchází do místnosti. Hop! A je neviditelný.

And you can see that the camera is tracking him and erasing.

Mužete si všimnout, jak ho kamera sleduje a maže.

It's a very early video,

Je to velmi rané video,

so we haven't yet dealt with the overlap and all of that,

kdy jsme se ještě nezabývali překrýváním a ostatními věcmi,

but that got refined pretty soon, later.

ale později jsme to celkem rychle vychytali.

So how we used it was in a room where we had a camera looking into the space,

Použili jsme to v místnosti kde kamera mířila do prostoru,

and we had one monitor, one on each wall.

a na každé stěně jsme měli jeden monitor.

And as people walked into the room,

Když lidé vešli do místnosti,

they would see themselves in the monitor, except with one difference:

mohli se spatřit na monitoru, ale s jedním rozdílem:

one person was constantly invisible

jeden z nich byl stále neviditelný,

wherever they moved in the room.

jakkoli se mohybovali po místnosti.

So this is a work called "The Sun Shadow."

Toto je dílo s názvem "Sluneční stín."

And it was almost like a sheet of paper,

Bylo téměř jako list papíru,

like a cutout of a childlike drawing

jako vystřižená dětská kresba

of an oil spill or a sun.

olejové skvrny nebo slunce.

And from the front, this object appeared to be very strong and robust,

Ze předu se tento objekt zdál velice silný a robustní,

and from the side, it almost seemed very weak.

a ze strany se zdál být velice slabý.

So people would walking into the room and they'd almost ignore it,

Takže lidé vešli do místnosti a téměř ho ignorovali,

thinking it was some crap laying around.

mysleli si že je to nějaký binec, co se tam povaluje.

But as soon as they passed by,

Ale jakmile prošli okolo,

it would start to climb up the wall in jerky fashion.

začalo to šplhat po stěně trhavým pohybem.

And it would get exhausted, and it would collapse every time.

Vždy se to pak unavilo a svezlo nazpět dolů.

(Laughter)

(Smích)

So this work

Toto dílo

is a caricature of an upside-down man.

je karikatura člověka vzhůru nohama.

His head is so heavy, full of heavy thoughts,

Jeho hlava tak těžká, plná těžkých myšlenek,

that it's sort of fallen into his hat,

že se jaksi propadla do jeho klobouku,

and his body's grown out of him almost like a plant.

a jeho tělo z něj vyrostlo jako nějaká rostlina.

Well what he does is he moves around

Dělá to, že se pohybuje dokola na hlavě

in a very drunken fashion on his head

takovým opilým způsobem

in a very unpredictable and extremely slow movement.

velice nepředvídatelně a extrémně pomalu.

And it's kind of constrained by that circle.

Pohyb je vymezený tím kruhem.

Because if that circle weren't there, and the floor was very even,

Protože kdyby tam ten kruh nebyl a podlaha byla úplně rovná,

it would start to wander about in the space.

začal by putovat po místnosti.

And there's no wires.

Nejsou tu žádné dráty.

So I'll just show you an instance --

Ukážu vám případ ---

so when people enter the room, it activates this object.

když lidi vejdou do místnosti, předmět se aktivuje.

And it very slowly, over a few minutes,

A velmi pomalu, v průběhu několika minut,

sort of painfully goes up,

se s námahou napřímí,

and then it gains momentum

nabere rychlost

and it looks like it's almost about to fall.

a vypadá téměř, jako by měl spadnout.

And this is an important moment,

A to je velmi důležitý moment,

because we wanted to instill in the viewer

protože jsme chtěli divákům vštípit

an instinct to almost go and help, or save the subject.

instinkt téměř jít a pomoct nebo předmět zachránit.

But it doesn't really need it,

Což ale ve skutečnosti nepotřebuje,

because it, again, sort of manages to pull itself up.

protože, se znovu dokáže sám zvednout.

So this work was a real technical challenge for us,

Tato práce byla pro nás velká technická výzva,

and we worked very hard, like most of our works, over years

a pracovali jsme velmi tvrdě, jako ostatně vždycky, celé roky

to get the mechanics right and the equilibrium and the dynamics.

aby mechanika, rovnováha a dynamika pracovaly správně.

And it was very important for us

Bylo to pro nás velmi důležité

to establish the exact moment that it would fall,

vytvořit ten přesný moment, kdy se zdá, že spadne,

because if we made it in a way that it would topple over,

protože kdyby jsme to udělali tak, že by se to převrhlo,

then it would damage itself,

poškodilo by se to,

and if it didn't fall enough, it wouldn't instill that fatalism,

a kdyby to nepadalo dostatečně, nevyvolalo by to ten fatalismus,

or that sense of wanting to go and help it.

nebo ten pocit chtít jít a zachránit to.

So I'm going to show you a very quick video

Takže teď vám velice krátké video

where we are doing a test scenario -- it's much faster.

kde tento scénář testujeme -- je to zrychlené.

That's my colleague. He's let it go.

To je můj kolega. Nechává to klesnout.

Now he's getting nervous, so he's going to go catch it.

Ale teď už je nervózní, takže to chce zachytit.

But he doesn't need to,

Ale ve skutečnosti nemusí,

because it manages to lift itself up on its own.

protože se to zvládne zvednout samo.

So this is a work that we were very intrigued with,

Při této práci nás velice zajímala

working with the aesthetic of fur

práce s estetikou kožešiny

embedded with thousands of tiny different sizes

protkanou tisíci maličkých různě velkých

of fiber optics, which twinkle like the night sky.

optických vláken, které se třpytí jako noční obloha.

And it's at the scale of the night sky.

A má to takové rozměry aby to vypadalo jako noční obloha.

So we wrapped this around a blob-like form,

Obalili jsme tím takovou baňatou formu,

which is in the shape of a teddy bear,

ve tvaru plyšového medvídka,

which was hanging from the ceiling.

který visel ze stropu.

And the idea was to sort of contrast

Myšlenka byla ukázat kontrast

something very cold and distant and abstract like the universe

něčeho velmi studeného a vzdáleného a abstraktního jako je vesmír

into the familiar form of a teddy bear,

v důvěrně známé formě plyšového medvídka,

which is very comforting and intimate.

který je velmi uklidňující a intimní.

And the idea was that at some point

Myšlenka byla ta, že se v určitou chvíli

you would stop looking at the form of a teddy bear

přestanete na to dívat jako na plyšového medvídka

and you would almost perceive it to be a hole in the space,

ale budete to vnímat téměř jako díru do vesmíru,

and as if you were looking out into the twinkling night sky.

jako by jste se dívali ve na třpytění noční oblohy.

So this is the last work, and a work in progress,

Toto je naše poslední dílo, které je ještě ve vývoji,

and it's called "Space Filler."

říkáme tomu "Prostorová výplň".

Well imagine a small cube that's about this big

Představte si malou kostku, která je asi takto veliká

standing in front of you in the middle of the room,

stojící před vámi uprostřed místnosti,

and as you approached it, it tried to intimidate you

když se k ní přiblížíte, bude se vás snažit zastrašit

by growing into a cube

že se zvětší na kostku

that's twice its height and [eight] times its volume.

která je dvakrát tak velká a čtyřikrát objemnější.

And so this object is constantly expanding and contracting

A tento předmět se stále rozpíná a smršťuje

to create a dynamic with people moving around it --

dynamicky podle toho, jak se kolem něj lidi pohybují --

almost like it were trying

téměř jako by se v sobě snažil

to conceal a secret within its seams or something.

skrýt tajemství nebo něco takového.

So we work with a lot of technology,

Pracujeme s řadou technologií,

but we don't really love technology,

ale ve skutečnosti nemáme technologii moc rádi,

because it gives us a lot of pain in our work over years and years.

protože se s ní při práci celé roky trápíme.

But we use it because we're interested

Ale používáme ji, protože nás zajímá

in the way that it can help us

způsob, jakým nám může pomoci

to express the emotions and behavioral patterns

vyjádřit emoce a vzorce chování

in these creatures that we create.

v těch tvorech, které vytváříme.

And once a creature pops into our minds,

V momentě, kdy nás nějaký výtvor napadne,

it's almost like the process of creation

jako téměř jako proces stvoření

is to discover the way this creature really wants to exist

objevit způsob, jakým ten tvor chce existovat

and what form it wants to take and what way it wants to move.

a jakou formu chce mít, a jak se chce pohybovat.

Thank you.

Děkuji.

(Applause)

(Potlesk)