Connected, but alone? | Sherry Turkle

Překladatel: Marta Kačíková Korektor: Barbora Adlerová

Just a moment ago,

Právě před chvílí

my daughter Rebecca texted me for good luck.

mi má dcera Rebecca poslala SMS pro štěstí.

Her text said,

Napsala:

"Mom, you will rock."

"Mami, ty to rozjedeš."

I love this.

Tohle miluju.

Getting that text

Když jsem si to četla,

was like getting a hug.

jako by mě objala.

And so there you have it.

No a tady to máte.

I embody

Já ztělesňuji

the central paradox.

ten ústřední paradox.

I'm a woman

Jsem žena,

who loves getting texts

která ráda dostává SMS

who's going to tell you

a která vám teď poví,

that too many of them can be a problem.

že mnoho SMS může být problém.

Actually that reminder of my daughter

Vlastně ta připomínka mé dcery

brings me to the beginning of my story.

mě přivádí na začátek mého příběhu.

1996, when I gave my first TEDTalk,

Když jsem roku 1996 poprvé mluvila na TED konferenci,

Rebecca was five years old

Rebecce bylo pět let

and she was sitting right there

a seděla právě támhle

in the front row.

v první řadě.

I had just written a book

Tenkrát jsem dopsala knihu

that celebrated our life on the internet

oslavující náš život na internetu

and I was about to be on the cover

a měla jsem být na titulní stránce

of Wired magazine.

časopisu Wired.

In those heady days,

V těch opojných dnech

we were experimenting

jsme experimentovali

with chat rooms and online virtual communities.

s chaty a virtuálními komunitami.

We were exploring different aspects of ourselves.

Objevovali jsme odlišné stránky nás samotných.

And then we unplugged.

A pak jsme se odpojovali.

I was excited.

Byla jsem nadšená.

And, as a psychologist, what excited me most

A co mě jako psycholožku nadchlo nejvíce,

was the idea

byla ta myšlenka,

that we would use what we learned in the virtual world

že bychom naše zkušenosti z virtuálního světa

about ourselves, about our identity,

o nás samých, o naší identitě

to live better lives in the real world.

mohli využít k zlepšení našich reálných životů.

Now fast-forward to 2012.

A teď přeletím k roku 2012.

I'm back here on the TED stage again.

Jsem tu zpátky na pódiu TEDu.

My daughter's 20. She's a college student.

Mojí dceři je 20 a studuje na vysoké škole.

She sleeps with her cellphone,

Spí se svým mobilem,

so do I.

stejně jako já.

And I've just written a new book,

A já právě dopsala novou knihu,

but this time it's not one

ale tentokrát ne takovou,

that will get me on the cover

která mě dostane na titulní stránku

of Wired magazine.

časopisu Wired.

So what happened?

Co se tedy stalo?

I'm still excited by technology,

Jsem stále nadšená z technologií,

but I believe,

ale věřím,

and I'm here to make the case,

a chci vám to tu odůvodnit,

that we're letting it take us places

že nás berou na místa,

that we don't want to go.

kam nechceme.

Over the past 15 years,

Posledních 15 let

I've studied technologies of mobile communication

jsem studovala technologie mobilní komunikace

and I've interviewed hundreds and hundreds of people,

a hovořila se stovkami a stovkami lidí,

young and old,

mladými i starými,

about their plugged in lives.

o tom, jak se sžili s virtuální komunikací.

And what I've found

A zjistila jsem,

is that our little devices,

že tyto naše malé přístroje,

those little devices in our pockets,

tyto malé přístroje v našich kapsách,

are so psychologically powerful

jsou tak psychologicky mocné,

that they don't only change what we do,

že mění nejen to, co děláme,

they change who we are.

ale i to, kdo jsme.

Some of the things we do now with our devices

Některé věci, které děláme se svými přístroji,

are things that, only a few years ago,

bychom ještě před pár lety

we would have found odd

považovali za divné

or disturbing,

nebo znepokojující,

but they've quickly come to seem familiar,

ale rychle jsme si na ně zvykli

just how we do things.

a běžně je děláme.

So just to take some quick examples:

Abych řekla několik rychlých příkladů:

People text or do email

Lidé posílají SMS a emaily

during corporate board meetings.

během firemních porad.

They text and shop and go on Facebook

Píšou SMS, nakupují online a chodí na Facebook

during classes, during presentations,

během vyučování, během přednášek,

actually during all meetings.

vlastně na všech schůzkách.

People talk to me about the important new skill

Lidé mi vyprávějí o nové důležité dovednosti -

of making eye contact

udržování očního kontaktu

while you're texting.

během psaní SMS.

(Laughter)

(smích)

People explain to me

Vysvětlili mi,

that it's hard, but that it can be done.

že je to těžké, ale jde to.

Parents text and do email

Rodiče píší SMS a emaily

at breakfast and at dinner

během snídaně a večeří

while their children complain

a jejich děti si stěžují,

about not having their parents' full attention.

že se jim jejich rodiče plně nevěnují.

But then these same children

Pak ale ty samé děti

deny each other their full attention.

odepírají jeden druhému plnou pozornost.

This is a recent shot

Toto je nedávná fotka

of my daughter and her friends

mojí dcery a jejích kamarádek,

being together

jak jsou spolu

while not being together.

a zároveň nejsou.

And we even text at funerals.

A dokonce i na pohřbech posíláme SMS.

I study this.

Studovala jsem to.

We remove ourselves

Odlučujeme sami sebe

from our grief or from our revery

od našeho žalu nebo snění

and we go into our phones.

a noříme se do našich telefonů.

Why does this matter?

Proč na tom záleží?

It matters to me

Mně na tom záleží,

because I think we're setting ourselves up for trouble --

protože myslím, že si tak zaděláváme na problém --

trouble certainly

na jasné potíže

in how we relate to each other,

s tím, jak spolu navzájem vycházíme,

but also trouble

ale také potíže

in how we relate to ourselves

s tím, jak vycházíme sami se sebou,

and our capacity for self-reflection.

a jak jsme schopní sebereflexe.

We're getting used to a new way

Pomalu si zvykáme na nový způsob

of being alone together.

jak být společně sami.

People want to be with each other,

Lidé chtějí být spolu,

but also elsewhere --

ale také na jiných místech --

connected to all the different places they want to be.

být ve spojení se všemi místy, kde by chtěli být.

People want to customize their lives.

Lidé si chtějí přizpůsobovat své životy.

They want to go in and out of all the places they are

Chtějí být neustále na všech místech,

because the thing that matters most to them

protože jediná věc, na které jim záleží,

is control over where they put their attention.

je kontrola nad věcmi, které je zajímají.

So you want to go to that board meeting,

Takže chcete jít na firemní schůzi,

but you only want to pay attention

ale chcete dávat pozor jen tehdy,

to the bits that interest you.

když vás to zajímá.

And some people think that's a good thing.

Někteří lidé myslí, že je to tak dobře.

But you can end up

Ale můžete skončit tak,

hiding from each other,

že se před sebou budete schovávat,

even as we're all constantly connected to each other.

i když jsme všichni neustále spojeni jeden s druhým.

A 50-year-old business man

Jeden padesátiletý podnikatel

lamented to me

si mi stěžoval,

that he feels he doesn't have colleagues anymore at work.

že mu připadá, že už v práci nemá žádné kolegy.

When he goes to work, he doesn't stop by to talk to anybody,

Když přijde do práce, nezastavuje se u nikoho na kus řeči,

he doesn't call.

k nikomu nechodí.

And he says he doesn't want to interrupt his colleagues

Řekl, že nechce rušit své kolegy,

because, he says, "They're too busy on their email."

protože jak řekl: "Jsou příliš zaneprázdnění svými e-maily."

But then he stops himself

Pak se ale odmlčel

and he says, "You know, I'm not telling you the truth.

a řekl: "Víte, neříkám vám pravdu.

I'm the one who doesn't want to be interrupted.

Já jsem ten, kdo nechce být rušen.

I think I should want to,

Možná bych měl chtít,

but actually I'd rather just do things on my Blackberry."

ale vlastně si raději něco dělám na svém Blackberry."

Across the generations,

Napříč generacemi

I see that people can't get enough of each other,

pozoruji, že lidé nemají jeden druhého dost,

if and only if

ovšem jen tehdy,

they can have each other at a distance,

když si udržují navzájem odstup,

in amounts they can control.

takový, který mohou kontrolovat.

I call it the Goldilocks effect:

Říkám tomu Zlatovlásčin efekt:

not too close, not too far,

ne moc blízko, ne moc daleko,

just right.

prostě tak akorát.

But what might feel just right

Ale co se může zdát správné

for that middle-aged executive

pro středně starého podnikatele,

can be a problem for an adolescent

může být problém pro dospívající,

who needs to develop face-to-face relationships.

kteří potřebují rozvíjet vztahy v přímém kontaktu.

An 18-year-old boy

Osmnáctiletý hoch,

who uses texting for almost everything

který píše SMS o téměř všem,

says to me wistfully,

mi toužebně řekl:

"Someday, someday,

"Jednou, jednou,

but certainly not now,

ale určitě ne teď,

I'd like to learn how to have a conversation."

bych se rád naučil, jak se bavit s lidmi."

When I ask people

Když se lidí ptám,

"What's wrong with having a conversation?"

"Co je špatné na tom se spolu bavit?"

People say, "I'll tell you what's wrong with having a conversation.

Odpovídají: "Povím vám, co je na tom špatné.

It takes place in real time

Děje se to v reálném čase

and you can't control what you're going to say."

a vy nemůžete kontrolovat, co se právě chystáte říct."

So that's the bottom line.

To je tedy rozhodující faktor.

Texting, email, posting,

SMS, email, blogy

all of these things

a všechny tyto věci

let us present the self as we want to be.

nám dovolují prezentovat se tak, jak chceme.

We get to edit,

Editujeme,

and that means we get to delete,

což vlastně znamená, že mažeme,

and that means we get to retouch,

a to znamená, že retušujeme,

the face, the voice,

obličej, hlas,

the flesh, the body --

tělo, postavu --

not too little, not too much,

ne málo, ne příliš,

just right.

ale tak akorát.

Human relationships

Mezilidské vztahy

are rich and they're messy

jsou bohaté, neuspořádané

and they're demanding.

a náročné.

And we clean them up with technology.

A my je urovnáváme pomocí technologií.

And when we do,

A když tak děláme,

one of the things that can happen

jedna z věcí, které se mohou stát, je,

is that we sacrifice conversation

že obětujeme konverzaci

for mere connection.

pro pouhopouhé spojení.

We short-change ourselves.

Šidíme sami sebe.

And over time,

A postupem času

we seem to forget this,

se zdá, že to zapomínáme

or we seem to stop caring.

nebo se přestáváme starat.

I was caught off guard

Odzbrojilo mě,

when Stephen Colbert

když mi Stephen Colbert

asked me a profound question,

položil vážnou otázku,

a profound question.

vážnou otázku.

He said, "Don't all those little tweets,

Řekl: "Nedávají všechny tyto malé tweety,

don't all those little sips

tyto malé doušky

of online communication,

virtuální komunikace

add up to one big gulp

dohromady jeden velký lok

of real conversation?"

opravdové konverzace?"

My answer was no,

Má odpověď byla: Ne,

they don't add up.

nedávají.

Connecting in sips may work

Spojení doušky může fungovat

for gathering discrete bits of information,

pro získávání diskrétních kusů informaci,

they may work for saying, "I'm thinking about you,"

můžou fungovat pro "Myslím na tebe,"

or even for saying, "I love you," --

nebo dokonce pro "Miluji tě," --

I mean, look at how I felt

Chci říct, vezměte si, co jsem cítila,

when I got that text from my daughter --

když jsem dostala tu SMS od dcery --

but they don't really work

ale doušky opravdu nefungují

for learning about each other,

pro poznávání jeden druhého,

for really coming to know and understand each other.

pro opravdové poznání a vzájemné porozumění.

And we use conversations with each other

Používáme vzájemnou konverzaci,

to learn how to have conversations

abychom se naučili mluvit

with ourselves.

sami se sebou.

So a flight from conversation

Tedy útěk od konverzace

can really matter

může mít význam,

because it can compromise

protože může ohrozit

our capacity for self-reflection.

naši schopnost sebereflexe.

For kids growing up,

Pro dorůstající děti

that skill is the bedrock of development.

je to zásadní schopnost pro další vývoj.

Over and over I hear,

Znovu a znovu slyším:

"I would rather text than talk."

"Raději bych psal, než mluvil."

And what I'm seeing

A všímám si,

is that people get so used to being short-changed

že lidé si zvykají na to být ošizeni

out of real conversation,

o skutečnou konverzaci,

so used to getting by with less,

zvykli si vystačit si s málem,

that they've become almost willing

takže skoro by skoro chtěli

to dispense with people altogether.

úplně se odloučit od ostatních lidí.

So for example,

Například,

many people share with me this wish,

mnoho lidí mi sdělilo své přání,

that some day a more advanced version of Siri,

aby jednou pokročilá verze Siri,

the digital assistant on Apple's iPhone,

digitální pomocník na iPhonu,

will be more like a best friend,

byla něco jako nejlepší přítel,

someone who will listen

někdo, kdo bude naslouchat,

when others won't.

když nikdo jiný nechce.

I believe this wish

Věřím, že toto přání

reflects a painful truth

vyjadřuje bolestnou pravdu,

that I've learned in the past 15 years.

kterou jsem zjistila během minulých 15 let.

That feeling that no one is listening to me

Pocit, že mě nikdo neposlouchá,

is very important

je velmi důležitý

in our relationships with technology.

v našem vztahu k technologiím.

That's why it's so appealing

Je to důvod, proč je tak přitažlivé

to have a Facebook page

být na Facebooku

or a Twitter feed --

nebo na Twitteru --

so many automatic listeners.

tolik automatických posluchačů.

And the feeling that no one is listening to me

Kvůli pocitu, že mě nikdo neposlouchá,

make us want to spend time

chceme trávit čas

with machines that seem to care about us.

s přístroji, které se zdají mít o nás zájem.

We're developing robots,

Vyvíjíme roboty,

they call them sociable robots,

říká se jim společenští roboti,

that are specifically designed to be companions --

kteří jsou přímo navrženi tak, aby dělali společníky --

to the elderly,

lidem vysokého věku,

to our children,

našim dětem,

to us.

nám.

Have we so lost confidence

Ztratili jsme tedy jistotu,

that we will be there for each other?

že tu jsme jeden pro druhého?

During my research

Během mého výzkumu

I worked in nursing homes,

jsem pracovala v sanatoriích

and I brought in these sociable robots

a přinesla jsem tam tyto společenské roboty

that were designed to give the elderly

určené dávat starým lidem

the feeling that they were understood.

pocit, že jim někdo rozumí.

And one day I came in

Jeden den jsem přišla

and a woman who had lost a child

a žena, které zemřelo dítě,

was talking to a robot

mluvila s robotem,

in the shape of a baby seal.

který vypadal jako dítě.

It seemed to be looking in her eyes.

Zdálo se, že se jí dívá do očí.

It seemed to be following the conversation.

Zdálo se, že chápe, co mu říká.

It comforted her.

Utěšovalo jí to.

And many people found this amazing.

A mnoha lidem to přišlo báječné.

But that woman was trying to make sense of her life

Ale ta žena se snažila dát smysl svému životu

with a machine that had no experience

pomocí stroje, který nemá žádné zkušenosti

of the arc of a human life.

s během lidského života.

That robot put on a great show.

Ten robot předvedl skvělé představení.

And we're vulnerable.

A my jsme zranitelní.

People experience pretend empathy

Lidé zakoušejí předstíraný soucit,

as though it were the real thing.

jakoby to bylo doopravdy.

So during that moment

Tak během toho momentu,

when that woman

když ta žena

was experiencing that pretend empathy,

zažívala onen předstíraný soucit,

I was thinking, "That robot can't empathize.

myslela jsem si: "Ten robot nemůže soucítit.

It doesn't face death.

Nečelí smrti.

It doesn't know life."

Nezná život."

And as that woman took comfort

A jak tu ženu uklidňovalo

in her robot companion,

společenství s robotem,

I didn't find it amazing;

nepřišlo mi to úžasné;

I found it one of the most wrenching, complicated moments

Přišlo mi to jako jeden z nejvíce pokroucených a komplikovaných momentů

in my 15 years of work.

mých 15 let práce.

But when I stepped back,

Ale když jsem se podívala s odstupem,

I felt myself

cítila jsem se být

at the cold, hard center

v studeném, tvrdém centru

of a perfect storm.

dokonalé bouře.

We expect more from technology

Očekáváme více od technologií

and less from each other.

a méně od ostatních lidí.

And I ask myself,

A sama sebe se ptám:

"Why have things come to this?"

"Proč se tak stalo?"

And I believe it's because

Věřím, že je to proto,

technology appeals to us most

že technologie nás přitahují nejvíce tam,

where we are most vulnerable.

kde jsme nejvíce zranitelní.

And we are vulnerable.

A my jsme zranitelní.

We're lonely,

Jsme osamělí,

but we're afraid of intimacy.

ale bojíme se důvěrností.

And so from social networks to sociable robots,

A tak od sociálních sítí po společenské roboty

we're designing technologies

projektujeme technologie,

that will give us the illusion of companionship

které nám dají iluzi společenského vztahu

without the demands of friendship.

bez požadavků přátelství.

We turn to technology to help us feel connected

Měníme technologie, aby nám pomohly cítit se ve spojení,

in ways we can comfortably control.

které bychom mohli pohodlně kontrolovat.

But we're not so comfortable.

Ale nejsme tak v pohodě.

We are not so much in control.

Nemáme zas takovou kontrolu.

These days, those phones in our pockets

V dnešní době tyto telefony v našich kapsách

are changing our minds and hearts

mění naše vědomí i srdce,

because they offer us

protože nám nabízejí

three gratifying fantasies.

tři blažené rozmary:

One, that we can put our attention

Za prvé, můžeme se zaměřit

wherever we want it to be;

kamkoli je nám libo;

two, that we will always be heard;

za druhé, vždycky máme publikum;

and three, that we will never have to be alone.

za třetí: nikdy už nebudeme muset být sami.

And that third idea,

A ta třetí myšlenka,

that we will never have to be alone,

že nikdy nebudeme muset být sami,

is central to changing our psyches.

je zásadní pro změny naší psychiky.

Because the moment that people are alone,

Protože jakmile se lidé ocitnou o samotě,

even for a few seconds,

dokonce jen na pár sekund,

they become anxious, they panic, they fidget,

jsou úzkostliví, panikaří, jsou neklidní

they reach for a device.

a sahají po nějakém přístroji.

Just think of people at a checkout line

Pomyslete na lidi ve frontě u pokladny

or at a red light.

nebo při stání na semaforech.

Being alone feels like a problem that needs to be solved.

Být sám vypadá jako problém, který se musí řešit.

And so people try to solve it by connecting.

A tak se lidé snaží řešit to připojením.

But here, connection

Ale zde je připojení

is more like a symptom than a cure.

více symptomem než lékem.

It expresses, but it doesn't solve,

Pomáhá vyjádřit se, ale neřeší

an underlying problem.

základní problém.

But more than a symptom,

Ale je to více než symptom.

constant connection is changing

Nepřetržité připojení mění

the way people think of themselves.

způsob, jakým lidé sami o sobě přemýšlí.

It's shaping a new way of being.

Formuje nový způsob bytí.

The best way to describe it is,

Dá se to nejlépe popsat jako:

I share therefore I am.

Sdílím, tedy jsem.

We use technology to define ourselves

Díky technologiím definujeme sami sebe

by sharing our thoughts and feelings

pomocí sdílení našich myšlenek a pocitů,

even as we're having them.

právě když nás napadnou.

So before it was:

Takže předtím to bylo:

I have a feeling,

Něco cítím

I want to make a call.

a chci to někomu sdělit.

Now it's: I want to have a feeling,

Teď je to: chci něco cítit,

I need to send a text.

proto potřebuji poslat SMS.

The problem with this new regime

Problém s tímto novým režimem

of "I share therefore I am"

"Sdílím, tedy jsem"

is that, if we don't have connection,

je ten, že když nemáme připojení,

we don't feel like ourselves.

necítíme se být sami sebou.

We almost don't feel ourselves.

Skoro necítíme sami sebe.

So what do we do? We connect more and more.

Co tedy děláme? Připojujeme se více a více.

But in the process,

Ale během toho procesu

we set ourselves up to be isolated.

se sami izolujeme.

How do you get from connection to isolation?

Jak se dostanete z připojení do izolace?

You end up isolated

Skončíte v izolaci,

if you don't cultivate the capacity for solitude,

když nerozvíjíte schopnost samoty,

the ability to be separate,

schopnost být odloučeni,

to gather yourself.

stáhnout se do sebe.

Solitude is where you find yourself

V samotě nalézáte sami sebe,

so that you can reach out to other people

abyste se dokázali dostat k ostatním lidem

and form real attachments.

a vytvořili opravdové vztahy.

When we don't have the capacity for solitude,

Když nemáme schopnost být o samotě,

we turn to other people in order to feel less anxious

obracíme se k ostatním lidem, abychom nebyli úzkostliví

or in order to feel alive.

nebo abychom se cítili živí.

When this happens,

Když se toto stane,

we're not able to appreciate who they are.

nedokážeme ocenit, kým vlastně jsou.

It's as though we're using them

Jako kdybychom je používali

as spare parts

jako náhradní díly

to support our fragile sense of self.

k našemu křehkému smyslu pro sebe sama.

We slip into thinking that always being connected

Upadáme v domnění, že neustálé připojení

is going to make us feel less alone.

nám pomůže cítit se méně osaměle.

But we're at risk,

Ale jsme v nebezpečí,

because actually it's the opposite that's true.

protože opak je pravdou.

If we're not able to be alone,

Když nedokážeme být sami,

we're going to be more lonely.

budeme jen ještě více osamělí.

And if we don't teach our children to be alone,

A když nebudeme učit naše děti, jak být o samotě,

they're only going to know

budou vědět jen

how to be lonely.

jak být osamělí.

When I spoke at TED in 1996,

Když jsem mluvila pro TED v roce 1996

reporting on my studies

o mém výzkumu,

of the early virtual communities,

o prvních virtuálních komunitách,

I said, "Those who make the most

řekla jsem:"Ti, kteří většinu života

of their lives on the screen

prožívají na obrazovce,

come to it in a spirit of self-reflection."

k tomu přistupují jako k sebereflexi."

And that's what I'm calling for here, now:

A to je to, po čem tu dnes volám:

reflection and, more than that, a conversation

reflexe, a co víc, konverzace

about where our current use of technology

o tom, kam nás naše současné užívání technologií

may be taking us,

může zavést,

what it might be costing us.

co nás to může stát.

We're smitten with technology.

Jsme omámení technologiemi.

And we're afraid, like young lovers,

A bojíme se, jako mladí milenci,

that too much talking might spoil the romance.

že mnoho mluvení může ten románek zničit.

But it's time to talk.

Ale je čas k mluvení.

We grew up with digital technology

Vyrostli jsme s digitálními technologiemi,

and so we see it as all grown up.

a tak je vidíme jako vyspělé.

But it's not, it's early days.

Ale ony nejsou, je to jen počátek.

There's plenty of time

Máme mnoho času

for us to reconsider how we use it,

na uvážení, jak je použít,

how we build it.

jak je vystavět.

I'm not suggesting

Nenavrhuji,

that we turn away from our devices,

abychom se od našich přístrojů úplně odvrátili,

just that we develop a more self-aware relationship

jen abychom vyvinuli více sebeuvědomělý vztah

with them, with each other

k nim, k sobě navzájem

and with ourselves.

a k sobě samým.

I see some first steps.

Znám pár prvních kroků.

Start thinking of solitude

Začněte myslet o samotě

as a good thing.

jako o dobré věci.

Make room for it.

Udělejte si na ni čas.

Find ways to demonstrate this

Najděte způsob, jak vyjádřit

as a value to your children.

její hodnotu svým dětem.

Create sacred spaces at home --

Vytvořte doma posvátná místa --

the kitchen, the dining room --

kuchyni, jídelnu --

and reclaim them for conversation.

a obnovte je pro konverzaci.

Do the same thing at work.

To samé udělejte v práci.

At work, we're so busy communicating

V práci jsme tak zaneprázdněni komunikací,

that we often don't have time to think,

že často nemáme čas na přemýšlení,

we don't have time to talk,

nemáme čas promluvit si

about the things that really matter.

o věcech, na kterých opravdu záleží.

Change that.

Změňte to.

Most important, we all really need to listen to each other,

A hlavně, všichni se potřebujeme navzájem poslouchat,

including to the boring bits.

včetně těch nudných řečí.

Because it's when we stumble

Protože právě když se zadrhneme

or hesitate or lose our words

nebo váháme nebo nemáme slov,

that we reveal ourselves to each other.

tehdy se sobě navzájem odhalujeme.

Technology is making a bid

Technologie nabízí možnost

to redefine human connection --

předefinovat lidské vztahy --

how we care for each other,

jak nám na sobě navzájem záleží,

how we care for ourselves --

jak nám záleží na nás samých --

but it's also giving us the opportunity

ale také nám dává možnost

to affirm our values

potvrdit naše hodnoty

and our direction.

a naše směřování.

I'm optimistic.

Já jsem optimista.

We have everything we need to start.

Pro začátek máme vše.

We have each other.

Máme jeden druhého.

And we have the greatest chance of success

A máme tu největší šanci na úspěch,

if we recognize our vulnerability.

pokud rozeznáme, kde jsme zranitelní.

That we listen

Musíme poslouchat,

when technology says

když technologie říká,

it will take something complicated

že nám vezme něco komplikovaného

and promises something simpler.

za příslib něčeho jednoduššího.

So in my work,

Takže v mé práci

I hear that life is hard,

slýchám, že život je těžký,

relationships are filled with risk.

vztahy jsou plné riskování.

And then there's technology --

A pak jsou tu technologie --

simpler, hopeful,

jednodušší, slibné,

optimistic, ever-young.

optimistické, nestárnoucí.

It's like calling in the cavalry.

Je to jako deus ex machina.

An ad campaign promises

Jedna reklamní kampaň slibuje,

that online and with avatars,

že online a s avatary

you can "Finally, love your friends

můžete "Konečně milovat vaše přátele,

love your body, love your life,

vaše tělo, váš život,

online and with avatars."

online a s avatary."

We're drawn to virtual romance,

Jsme vtaženi do virtuální pohádky,

to computer games that seem like worlds,

do počítačových her, které se zdají jako světy,

to the idea that robots, robots,

do myšlenky, že roboti, roboti,

will someday be our true companions.

budou jednou naši opravdoví společníci.

We spend an evening on the social network

Raději strávíme večer na sociální síti,

instead of going to the pub with friends.

místo abychom šli s přáteli do hospody.

But our fantasies of substitution

Ale naše náhražkové fantazie

have cost us.

nás už něco stály.

Now we all need to focus

Nyní se všichni potřebujeme zaměřit

on the many, many ways

na ty mnohé způsoby,

technology can lead us back

kdy nás technologie můžou přivést zpět

to our real lives, our own bodies,

do našich reálných životů, našich těl,

our own communities,

našich komunit,

our own politics,

našich politik,

our own planet.

k naší planetě.

They need us.

Potřebují nás.

Let's talk about

Bavme se o tom,

how we can use digital technology,

jak můžeme využít digitální technologie,

the technology of our dreams,

technologie našich snů,

to make this life

k tomu, aby náš život

the life we can love.

byl životem hodným lásky.

Thank you.

Děkuji.

(Applause)

(potlesk)