Isaac Lidsky: What reality are you creating for yourself? | TED

Překladatel: Samuel Titera Korektor: Vladimír Harašta

When Dorothy was a little girl,

Když byla Dorotka malá,

she was fascinated by her goldfish.

byla nadšená ze své zlaté rybičky.

Her father explained to her that fish swim by quickly wagging their tails

Tatínek jí vysvětlil, že ryby plavou tak, že rychle vrtí ocasem

to propel themselves through the water.

a ten je pohání vodou kupředu.

Without hesitation, little Dorothy responded,

Dorotka bez váhání zareagovala:

"Yes, Daddy, and fish swim backwards by wagging their heads."

„Ano tati, a pozpátku plavou ryby tak, že vrtí hlavou.“

(Laughter)

(Smích)

In her mind, it was a fact as true as any other.

V její mysli šlo o fakt pravdivý jako každý jiný.

Fish swim backwards by wagging their heads.

Ryby plavou pozpátku tak, že vrtí hlavou.

She believed it.

Věřila tomu.

Our lives are full of fish swimming backwards.

Naše životy jsou plné ryb, které plavou pozpátku.

We make assumptions and faulty leaps of logic.

Vytváříme si domněnky a neplatné logické závěry.

We harbor bias.

Živíme v sobě předsudky.

We know that we are right, and they are wrong.

Jsme si jistí, že máme pravdu a ostatní se mýlí.

We fear the worst.

Bojíme se nejhoršího.

We strive for unattainable perfection.

Usilujeme o nedosažitelnou dokonalost.

We tell ourselves what we can and cannot do.

Sami sobě oznamujeme, co dělat dokážeme a co už ne.

In our minds, fish swim by in reverse frantically wagging their heads

V našich myslích plavou ryby pozpátku, vrtí přitom freneticky hlavou

a my si jich ani nevšimneme.

and we don't even notice them.

I'm going to tell you five facts about myself.

Povím vám o sobě 5 faktů.

One fact is not true.

Jeden z nich není pravda.

One: I graduated from Harvard at 19 with an honors degree in mathematics.

Zaprvé: v 19 jsem absolvoval Harvard s červeným diplomem z matematiky.

Two: I currently run a construction company in Orlando.

Zadruhé: aktuálně řídím stavební firmu v Orlandu.

Three: I starred on a television sitcom.

Zatřetí: byl jsem hvězdou televizního sitcomu.

Four: I lost my sight to a rare genetic eye disease.

Začtvrté: kvůli vzácné genetické chorobě jsem přišel o zrak.

Five: I served as a law clerk to two US Supreme Court justices.

Zapáté: dvakrát jsem pracoval jako asistent soudce Nejvyššího soudu.

Which fact is not true?

Co z toho není pravda?

Actually, they're all true.

Ve skutečnosti je to všechno pravda.

Yeah. They're all true.

Jo, všechno je to pravda.

(Applause)

(Potlesk)

At this point, most people really only care about the television show.

V téhle fázi lidi opravdu zajímá jenom ta televizní show.

(Laughter)

(Smích)

I know this from experience.

S tím už mám zkušenost.

OK, so the show was NBC's "Saved by the Bell: The New Class."

Dobrá, šlo o „Zachráněni zvoněním: Nová třída“ v televizi NBC.

And I played Weasel Wyzell,

Hrál jsem postavu „Lasičky“ Wyzella,

who was the sort of dorky, nerdy character on the show,

který byl takovým tím úžasně chytrým studijním typem,

which made it a very major acting challenge

což pro mne byla ve 13 letech velká herecká výzva.

for me as a 13-year-old boy.

(Laughter)

(Smích)

Now, did you struggle with number four, my blindness?

A měli jste problém odhadnout číslo čtyři, moji slepotu?

Why is that?

Víte proč?

We make assumptions about so-called disabilities.

O takzvaných hendikepech si vytváříme mylné domněnky.

As a blind man, I confront others' incorrect assumptions

Jako slepý člověk se denně vyrovnávám

s cizími nesprávnými úsudky ohledně mých schopností.

about my abilities every day.

My point today is not about my blindness, however.

Nechci ale dnes mluvit o své slepotě.

It's about my vision.

Chci mluvit o své vizi.

Going blind taught me to live my life eyes wide open.

To, že jsem oslepl, mě naučilo žít s očima doširoka otevřenýma.

It taught me to spot those backwards-swimming fish

Naučilo mě to postřehnout pozpátku plující ryby, vytvořené v naší mysli.

that our minds create.

Going blind cast them into focus.

Díky slepotě zřetelně vystupují.

What does it feel like to see?

Jaký je to pocit, vidět?

It's immediate and passive.

Je to bezprostřední a pasivní.

You open your eyes and there's the world.

Otevřete oči ‒ a svět existuje.

Seeing is believing. Sight is truth.

Vidět znamená věřit. Očima vidíme pravdu. Že ano?

Right?

Well, that's what I thought.

Alespoň tak jsem si to myslel.

Then, from age 12 to 25, my retinas progressively deteriorated.

A pak mi mezi 12. a 25. rokem postupně odcházela sítnice.

My sight became an increasingly bizarre

Můj zrak se stával čím dál bizarnějším

carnival funhouse hall of mirrors and illusions.

pouťovým sálem s křivými zrcadly a iluzemi.

The salesperson I was relieved to spot in a store

Prodavačka, kterou jsem s úlevou postřehl v obchodě, byla ve skutečnosti figurínou.

was really a mannequin.

Reaching down to wash my hands,

Natáhl jsem ruce, abych se umyl, a najednou mi došlo,

I suddenly saw it was a urinal I was touching, not a sink,

že se nedotýkám umyvadla, ale pisoáru,

when my fingers felt its true shape.

když jsem prsty nahmatal jeho tvar.

A friend described the photograph in my hand,

Obrázek na fotografii jsem rozpoznal až tehdy, když mi ho kamarád popsal.

and only then I could see the image depicted.

Objects appeared, morphed and disappeared in my reality.

V mé realitě se věci objevovaly, měnily tvar a mizely.

It was difficult and exhausting to see.

Dívat se bylo namáhavé a vyčerpávající.

I pieced together fragmented, transitory images,

Skládal jsem dohromady rozkouskované, pomíjivé obrazy,

consciously analyzed the clues,

vědomě analyzoval vodítka,

searched for some logic in my crumbling kaleidoscope,

hledal nějakou logiku v tom rozdrobeném krasohledu.

until I saw nothing at all.

Až jsem nakonec neviděl nic.

I learned that what we see

Zjistil jsem, že to, co vidíme,

is not universal truth.

není univerzální pravda.

It is not objective reality.

Není to objektivní realita.

What we see is a unique, personal, virtual reality

Vidíme jedinečnou, osobní, virtuální realitu,

that is masterfully constructed by our brain.

kterou mistrovsky konstruuje náš mozek.

Let me explain with a bit of amateur neuroscience.

Dovolte mi použít trochu amatérské neurovědy.

Your visual cortex takes up about 30 percent of your brain.

Zraková kůra zabírá asi 30 % našeho mozku.

That's compared to approximately eight percent for touch

Srovnejte to se zhruba 8 % pro hmat a 2–3 % pro sluch.

and two to three percent for hearing.

Every second, your eyes can send your visual cortex

Každou vteřinu dokážou vaše oči poslat zrakové kůře

as many as two billion pieces of information.

až dvě miliardy informací.

The rest of your body can send your brain only an additional billion.

Celý zbytek vašeho těla posílá mozku jen další miliardu navíc.

So sight is one third of your brain by volume

Zrak zabírá asi třetinu objemu mozku,

and can claim about two thirds of your brain's processing resources.

ale může si nárokovat asi dvě třetiny jeho zdrojů.

It's no surprise then

Není proto divu, že je zraková iluze tak přesvědčivá.

that the illusion of sight is so compelling.

But make no mistake about it: sight is an illusion.

Ale nenechme se mýlit: zrak je jen iluze.

Here's where it gets interesting.

A tady to začíná být zajímavé.

To create the experience of sight,

Pro vytvoření zrakového dojmu

your brain references your conceptual understanding of the world,

se mozek odvolá na vaše pojmové chápání světa,

other knowledge, your memories, opinions, emotions, mental attention.

ostatní poznatky, vzpomínky, názory, emoce, mentální pozornost.

All of these things and far more are linked in your brain to your sight.

Všechny tyto věci a ještě mnohem víc jsou ve vašem mozku propojeny se zrakem.

These linkages work both ways, and usually occur subconsciously.

Propojení funguje obousměrně a většinou probíhá podvědomě.

So for example,

Takže například,

what you see impacts how you feel,

to, co vidíte, ovlivňuje, jak se cítíte

and the way you feel can literally change what you see.

a to, jak se cítíte, může doslova změnit to, co vidíte.

Numerous studies demonstrate this.

Ukazují to mnohé výzkumy.

If you are asked to estimate

Když třeba dostanete za úkol odhadnout z videa rychlost kráčejícího muže,

the walking speed of a man in a video, for example,

your answer will be different if you're told to think about cheetahs or turtles.

váš odhad se bude lišit,

pokud u toho máte myslet buď na želvy nebo na gepardy.

A hill appears steeper if you've just exercised,

Kopec vypadá strmější, pokud jste zrovna po tréninku,

and a landmark appears farther away

orientační bod se zdá být dál, když nesete těžký batoh.

if you're wearing a heavy backpack.

We have arrived at a fundamental contradiction.

Došli jsme k zásadnímu rozporu.

What you see is a complex mental construction of your own making,

To, co vidíte, je vámi vytvořená, komplexní mentální konstrukce,

but you experience it passively

vy ji ale zažíváte pasivně

as a direct representation of the world around you.

jako přímou reprezentaci okolního světa.

You create your own reality, and you believe it.

Vytváříte si vlastní realitu a té také věříte.

I believed mine until it broke apart.

Já jsem té své také věřil, dokud se mi nerozpadla.

The deterioration of my eyes shattered the illusion.

Zhoršení mého zraku tou iluzí otřáslo.

You see, sight is just one way

On je totiž zrak jen jedním způsobem,

we shape our reality.

jakým si utváříme realitu.

We create our own realities in many other ways.

Své vlastní reality si tvoříme mnoha jinými způsoby.

Let's take fear as just one example.

Vezměme si třeba strach.

Your fears distort your reality.

Vaše obavy narušují vaši realitu.

Under the warped logic of fear, anything is better than the uncertain.

Pro logiku deformovanou strachem je cokoliv lepší než nejistota.

Fear fills the void at all costs,

Strach vyplní volná místa stůj co stůj

passing off what you dread for what you know,

a to, čeho se děsíme, vymění za něco, co už známe.

offering up the worst in place of the ambiguous,

Místo neurčitého nabídne to nejhorší a místo rozumu podsouvá domněnky.

substituting assumption for reason.

Psychologové pro to mají skvělý termín: vystrašenost.

Psychologists have a great term for it: awfulizing.

(Laughter)

(Smích)

Right?

Je to tak?

Fear replaces the unknown with the awful.

Strach nahrazuje neznámé děsivým.

Now, fear is self-realizing.

Strach plně rozvíjí svůj potenciál.

When you face the greatest need

Kdykoli je opravdu potřeba,

to look outside yourself and think critically,

abyste se na věci podívali zvenčí a mysleli kriticky,

fear beats a retreat deep inside your mind,

strach hluboko ve vaší mysli zatroubí na ústup,

shrinking and distorting your view,

omezí a naruší váš rozhled

drowning your capacity for critical thought

a utopí vaši schopnost myslet kriticky

with a flood of disruptive emotions.

v záplavě rušivých emocí.

When you face a compelling opportunity to take action,

Když se setkáte s neodolatelnou příležitostí něco podniknout,

fear lulls you into inaction,

strach vás ukolébá do nečinnosti

enticing you to passively watch its prophecies fulfill themselves.

a láká vás, abyste pasivně sledovali, jak se jeho proroctví naplňují.

When I was diagnosed with my blinding disease,

Když mi diagnostikovali chorobu, která mi bere zrak, věděl jsem,

I knew blindness would ruin my life.

že mi slepota zničí život.

Blindness was a death sentence for my independence.

Slepota byla rozsudkem smrti nad mojí nezávislostí.

It was the end of achievement for me.

Pro mne znamenala konec úspěchu.

Blindness meant I would live an unremarkable life,

Slepota znamenala, že budu žít nezajímavý život,

small and sad,

nevýznamný a smutný a pravděpodobně osamělý.

and likely alone.

I knew it.

Věděl jsem to.

This was a fiction born of my fears, but I believed it.

Byla to fikce zrozená z mých obav, ale já jsem jí věřil.

It was a lie, but it was my reality,

Byla to lež, ale pro mne byla realitou,

just like those backwards-swimming fish in little Dorothy's mind.

stejně jako ty ryby, které plavou pozpátku v mysli malé Dorotky.

If I had not confronted the reality of my fear,

Kdybych se realitě svých obav nepostavil, byl bych ji žil.

I would have lived it.

I am certain of that.

Tím jsem si jist.

So how do you live your life eyes wide open?

Ale jak tedy máme žít svůj život s očima dokořán?

It is a learned discipline.

To se člověk prostě učí.

It can be taught. It can be practiced.

Dá se to naučit. Můžeme to procvičovat.

I will summarize very briefly.

Stručně to shrnu.

Hold yourself accountable

Buďte zodpovědní za každý okamžik, za každou myšlenku, za každý detail.

for every moment, every thought,

every detail.

See beyond your fears.

Prokoukněte svoje obavy.

Recognize your assumptions.

Rozpoznávejte své domněnky.

Harness your internal strength.

Osedlejte si svou vnitřní sílu.

Silence your internal critic.

A umlčujte svého vnitřního kritika.

Correct your misconceptions about luck and about success.

Poopravte si své mylné představy o štěstí a úspěchu.

Accept your strengths and your weaknesses, and understand the difference.

Přijměte své silné i slabé stránky a pochopte, jaký je mezi nimi rozdíl.

Open your hearts

Otevřte svá srdce

to your bountiful blessings.

všem svým hojným požehnáním.

Your fears, your critics,

Vaše obavy, vaši kritici,

your heroes, your villains --

vaši hrdinové, vaši padouši ‒

they are your excuses,

to jsou vaše výmluvy,

rationalizations, shortcuts,

odůvodňování, zkratky,

justifications, your surrender.

ospravedlňování, kapitulace.

They are fictions you perceive as reality.

Jsou to fikce, které vám připadají skutečné.

Choose to see through them.

Nedejte se jimi oklamat.

Choose to let them go.

Nechejte je plavat.

You are the creator of your reality.

Vy sami jste tvůrci své reality.

With that empowerment comes complete responsibility.

Ale s takovou pravomocí přichází také plná zodpovědnost.

I chose to step out of fear's tunnel into terrain uncharted and undefined.

Rozhodl jsem se vystoupit z tunelu strachu do nedefinovaného a neprobádaného terénu.

I chose to build there a blessed life.

Rozhodl jsem se v něm vybudovat blažený život.

Far from alone,

Nejsem vůbec sám,

I share my beautiful life with Dorothy,

svůj krásný život sdílím

se svou nádhernou ženou Dorotou,

my beautiful wife,

with our triplets, whom we call the Tripskys,

s našimi trojčaty, kterým říkáme Tripskys

and with the latest addition to the family,

a s posledním přírůstkem do rodiny,

sweet baby Clementine.

sladkou Klementýnkou.

What do you fear?

Čeho se bojíte?

What lies do you tell yourself?

V čem sami sobě lžete?

How do you embellish your truth and write your own fictions?

Jak si přikrášlujete svou pravdu a jak píšete své vlastní fikce?

What reality are you creating for yourself?

Jakou realitu si tvoříte?

In your career and personal life, in your relationships,

V práci i v osobním životě, ve vašich vztazích

and in your heart and soul,

a ve vašich srdcích a duších

your backwards-swimming fish do you great harm.

dělají vaše ryby plující pozpátku velkou škodu.

They exact a toll in missed opportunities and unrealized potential,

Vybírají si daň promeškaných příležitostí a nerealizovaného potenciálu

and they engender insecurity and distrust

a vyvolávají nejistotu a nedůvěru tam,

where you seek fulfillment and connection.

kde hledáte naplnění a pouto.

I urge you to search them out.

Naléhavě vás žádám, vyhledávejte je.

Helen Keller said that the only thing worse than being blind

Helena Kellerová říká, že jediné, co je horší než oslepnout,

is having sight but no vision.

je vidět, ale nemít žádnou vizi.

For me, going blind was a profound blessing,

Pro mne byla ztráta zraku velikým požehnáním,

because blindness gave me vision.

protože mi slepota dala schopnost mít vize.

I hope you can see what I see.

Věřím, že uvidíte to, co vidím já.

Thank you.

Děkuji.

(Applause)

(Potlesk)

Bruno Giussani: Isaac, before you leave the stage, just a question.

Bruno Giussani: Isaaku, ještě než odejdete, dovolte mi otázku.

This is an audience of entrepreneurs, of doers, of innovators.

V publiku sedí podnikatelé, muži činu, inovátoři.

You are a CEO of a company down in Florida,

Jste ředitelem společnosti na Floridě

and many are probably wondering,

a mnozí si asi říkají,

how is it to be a blind CEO?

jaké to je, být slepým CEO?

What kind of specific challenges do you have, and how do you overcome them?

Jakým konkrétním výzvám čelíte a jak je zvládáte?

Isaac Lidsky: Well, the biggest challenge became a blessing.

Isaac Lidsky: No, z největší výzvy se stalo požehnání.

I don't get visual feedback from people.

Nemám od lidí vizuální zpětnou vazbu.

(Laughter)

(Smích)

BG: What's that noise there? IL: Yeah.

BG: Co je to za hluk? IL: Jo.

So, for example, in my leadership team meetings,

Takže například na poradách vedení

I don't see facial expressions or gestures.

nevidím gesta a výrazy tváří.

I've learned to solicit a lot more verbal feedback.

Naučil jsem se vybízet lidi k častější slovní zpětné vazbě.

I basically force people to tell me what they think.

V zásadě je nutím, aby mi říkali, co si myslí.

And in this respect,

V tomhle ohledu to je,

it's become, like I said, a real blessing for me personally and for my company,

jak už jsem říkal, opravdové požehnání pro mne osobně i pro moji firmu,

because we communicate at a far deeper level,

protože komunikujeme na mnohem hlubší úrovni,

we avoid ambiguities,

předcházíme nejasnostem

and most important, my team knows that what they think truly matters.

a co je nejdůležitější, můj tým ví, že na tom, co si myslí, opravdu záleží.

BG: Isaac, thank you for coming to TED. IL: Thank you, Bruno.

BG: Isaaku, díky, že jste přijel na TED. IL: Děkuji Bruno.

(Applause)

(Potlesk)