Poverty isn't a lack of character; it's a lack of cash | Rutger Bregman

Překladatel: Martin Bureš Korektor: Lenka Abelovská

I'd like to start with a simple question:

Chtěl bych začít jednoduchou otázkou:

Why do the poor make so many poor decisions?

Proč chudí lidé dělají tolik špatných rozhodnutí?

I know it's a harsh question,

Vím, že je to drsná otázka,

but take a look at the data.

ale ukažme si fakta.

The poor borrow more, save less,

Chudí si více půjčují, méně spoří,

smoke more, exercise less, drink more

více kouří, méně cvičí, více pijí

and eat less healthfully.

a jí méně zdravě.

Why?

Proč?

Well, the standard explanation

Řekněme, že standardní výklad

was once summed up by the British Prime Minister, Margaret Thatcher.

jednou shrnula britská premiérka Margaret Thatcherová.

And she called poverty "a personality defect."

Chudobu nazývala „vadou osobnosti“.

(Laughter)

(smích)

A lack of character, basically.

Prostě nedostatkem charakteru.

Now, I'm sure not many of you would be so blunt.

Většina z vás by určitě nebyla tak neomalená.

But the idea that there's something wrong with the poor themselves

Ale ta myšlenka, že na chudých je něco v nepořádku,

is not restricted to Mrs. Thatcher.

není jen výsadou paní Thatcherové.

Some of you may believe that the poor should be held responsible

Někteří z vás si možná myslí, že chudí by měli být odpovědní za chyby,

for their own mistakes.

kterých se dopustí.

And others may argue that we should help them to make better decisions.

Jiní asi tvrdí, že bychom jim měli pomoci, aby se rozhodovali lépe.

But the underlying assumption is the same:

Nicméně je tu stále stejná základní domněnka:

there's something wrong with them.

něco je s nimi v nepořádku.

If we could just change them,

Kdybychom je tak mohli změnit,

if we could just teach them how to live their lives,

naučit je, jak žít své životy,

if they would only listen.

kdyby prostě naslouchali.

And to be honest,

Abych řekl pravdu,

this was what I thought for a long time.

stejný názor jsem po dlouhou dobu měl i já sám.

It was only a few years ago that I discovered

Teprve před pár lety jsem přišel na to,

that everything I thought I knew about poverty was wrong.

že všechny mé domněnky o chudobě jsou špatné.

Všechno začalo, když jsem náhodou narazil na studii

It all started when I accidentally stumbled upon a paper

by a few American psychologists.

několika amerických psychologů.

They had traveled 8,000 miles, all the way to India,

Cestovali 8 000 mil, až do Indie,

for a fascinating study.

aby vytvořili fascinující studii.

And it was an experiment with sugarcane farmers.

Šlo o experiment s farmáři pěstujícími cukrovou třtinu.

You should know that these farmers collect about 60 percent

Měli byste vědět, že tito farmáři dostávají kolem 60 procent

of their annual income all at once,

ze svých ročních příjmů najednou, hned po sklizni.

right after the harvest.

This means that they're relatively poor one part of the year

To znamená, že v jedné části roku jsou relativně chudí

and rich the other.

a v druhé bohatí.

The researchers asked them to do an IQ test before and after the harvest.

Výzkumníci je požádali, aby před sklizní a po sklizni vyplnili IQ testy.

What they subsequently discovered completely blew my mind.

A to, na co přišli, mně úplně vytřelo zrak.

The farmers scored much worse on the test before the harvest.

Výsledky farmářů byly mnohem horší před sklizní.

The effects of living in poverty, it turns out,

Ukazuje se, že důsledky života v chudobě

correspond to losing 14 points of IQ.

odpovídají ztrátě 14 bodů IQ.

Now, to give you an idea,

Abyste měli představu,

that's comparable to losing a night's sleep

dá se to přirovnat k následkům probdělé noci

or the effects of alcoholism.

nebo k dopadům alkoholismu.

A few months later, I heard that Eldar Shafir,

Za pár měsíců jsem se doslechl, že Eldar Shafir,

a professor at Princeton University and one of the authors of this study,

profesor na princetonské univerzitě a jeden z autorů této studie,

was coming over to Holland, where I live.

se chystá do Holandska, kde žiji.

So we met up in Amsterdam

Tak jsme se v Amsterdamu sešli,

to talk about his revolutionary new theory of poverty.

abychom si promluvili o jeho nové a revoluční teorii chudoby.

And I can sum it up in just two words:

A mohu ji shrnout ve dvou slovech:

scarcity mentality.

mentalita nedostatku.

It turns out that people behave differently

Vychází najevo, že lidé se chovají jinak,

when they perceive a thing to be scarce.

když něco vnímají jako nedostatkové.

And what that thing is doesn't much matter --

A příliš nezáleží na tom, co to je –

whether it's not enough time, money or food.

ať už je to nedostatek času, peněz nebo jídla.

You all know this feeling,

Všichni znáte ten pocit,

when you've got too much to do,

když máte moc věcí na práci

or when you've put off breaking for lunch

nebo odložíte obědovou přestávku

and your blood sugar takes a dive.

a klesne vám hladina cukru.

This narrows your focus to your immediate lack --

Zužuje to vaše soustředění na to, co vám právě chybí –

to the sandwich you've got to have now,

na sendvič, který si právě musíte dát,

the meeting that's starting in five minutes

schůzku, co začíná za pět minut

or the bills that have to be paid tomorrow.

nebo složenky, které musíte zítra zaplatit.

So the long-term perspective goes out the window.

Takže dlouhodobá perspektiva jde do háje.

You could compare it to a new computer

Dalo by se to přirovnat k novému počítači,

that's running 10 heavy programs at once.

na kterém současně běží 10 náročných programů.

It gets slower and slower, making errors.

Čím dál víc se zpomaluje, dělá chyby,

Eventually, it freezes --

a nakonec se zasekne –

not because it's a bad computer,

ne proto, že by to byl špatný počítač,

but because it has too much to do at once.

důvodem je, že musí dělat moc věcí najednou.

The poor have the same problem.

Chudí lidé mají stejný problém.

They're not making dumb decisions because they are dumb,

Špatná rozhodnutí nedělají proto, že by byli hloupí,

but because they're living in a context

oni žijí v kontextu,

in which anyone would make dumb decisions.

ve kterém by dělal hloupá rozhodnutí každý.

So suddenly I understood

Takže jsem najednou pochopil,

why so many of our anti-poverty programs don't work.

proč je tolik projektů zaměřených na boj s chudobou nefunkčních.

Investments in education, for example, are often completely ineffective.

Například investice do vzdělávání jsou často úplně bezvýsledné.

Poverty is not a lack of knowledge.

Chudoba není nedostatek vědomostí.

A recent analysis of 201 studies

Nedávná analýza 201 studií,

on the effectiveness of money-management training

zkoumající efektivitu výuky finanční gramotnosti,

came to the conclusion that it has almost no effect at all.

dospěla k závěru, že tato výuka nemá téměř žádné účinky.

Now, don't get me wrong --

Ale nepochopte to špatně –

this is not to say the poor don't learn anything --

nechci říct, že chudí se nic nenaučí –

they can come out wiser for sure.

mohou se, samozřejmě, stát moudřejší.

But it's not enough.

Ale to nestačí.

Or as Professor Shafir told me,

Mohu to říct i jako profesor Shafir:

"It's like teaching someone to swim

„Je to, jako když někoho učíte plavat,

and then throwing them in a stormy sea."

a pak ho vrhnete do rozbouřeného moře.“

I still remember sitting there,

Pamatuji si, jak jsem tam seděl, úplně vyvedený z míry.

perplexed.

And it struck me

A došlo mi,

that we could have figured this all out decades ago.

že jsme na to mohli přijít už před desítkami let.

I mean, these psychologists didn't need any complicated brain scans;

Ti psychologové přece nepotřebovali žádné složité snímkování mozku –

they only had to measure the farmer's IQ,

museli jen změřit IQ farmářů,

and IQ tests were invented more than 100 years ago.

a IQ testy byly vynalezeny více než před 100 lety.

Actually, I realized I had read about the psychology of poverty before.

Vlastně jsem si uvědomil, že o psychologii chudoby jsem už četl.

George Orwell, one of the greatest writers who ever lived,

George Orwell, jeden z největších spisovatelů historie,

experienced poverty firsthand in the 1920s.

zažil ve dvacátých letech chudobu na vlastní kůži.

"The essence of poverty," he wrote back then,

„Podstatou chudoby“, napsal tenkrát,

is that it "annihilates the future."

je to, že „likviduje budoucnost“.

And he marveled at, quote,

A také žasnul nad tím, cituji,

"How people take it for granted they have the right to preach at you

„Jak je pro lidi samozřejmé cítit se oprávněni k napomínání

a poučování těch, jejichž příjem klesne pod určitou hranici.“

and pray over you

as soon as your income falls below a certain level."

Now, those words are every bit as resonant today.

Tato slova mají úplně stejnou platnost i v dnešní době.

The big question is, of course:

Hlavní otázka samozřejmě zní:

What can be done?

Co s tím lze udělat?

Modern economists have a few solutions up their sleeves.

Moderní ekonomové mají v rukávu pár řešení.

We could help the poor with their paperwork

Mohli bychom chudým pomoci s papírováním

or send them a text message to remind them to pay their bills.

nebo jim posílat připomínky, když mají něco zaplatit.

This type of solution is hugely popular with modern politicians,

Taková řešení jsou mezi moderními politiky velmi populární.

mostly because,

Hlavně proto,

well, they cost next to nothing.

že skoro nic nestojí.

These solutions are, I think, a symbol of this era

Myslím si, že tato řešení symbolizují současnou dobu,

in which we so often treat the symptoms,

ve které často řešíme projevy,

but ignore the underlying cause.

ale ignorujeme hlavní příčiny.

So I wonder:

A tak se ptám:

Why don't we just change the context in which the poor live?

Proč prostě nezměníme okolnosti, za kterých chudí žijí?

Or, going back to our computer analogy:

Když opět použiju analogii s počítačem:

Why keep tinkering around with the software

Proč se pořád vrtáme v softwaru,

when we can easily solve the problem by installing some extra memory instead?

když bychom problém snadno vyřešili přidáním paměti?

At that point, Professor Shafir responded with a blank look.

Profesor Shafir na mě v oné chvíli zareagoval prázdným pohledem.

And after a few seconds, he said,

A po několika vteřinách řekl:

"Oh, I get it.

„Aha, už to chápu.

You mean you want to just hand out more money to the poor

Chtěl byste prostě lidem v nouzi dát víc peněz,

to eradicate poverty.

a chudoba by se tak vymýtila.

Uh, sure, that'd be great.

Ano, to by určitě bylo skvělé.

But I'm afraid that brand of left-wing politics

Ale obávám se, že taková levicová politika,

you've got in Amsterdam --

jakou máte v Amsterdamu...

it doesn't exist in the States."

ve Státech neexistuje.“

But is this really an old-fashioned, leftist idea?

Je to ale opravdu taková staromódní, levicová myšlenka?

I remembered reading about an old plan --

Vzpomněl jsem si na jeden starý plán –

something that has been proposed by some of history's leading thinkers.

prosazovali ho někteří přední myslitelé lidské historie.

The philosopher Thomas More first hinted at it in his book, "Utopia,"

Poprvé ho nastínil filosof Thomas More ve své knize Utopie,

more than 500 years ago.

více než před 500 lety.

And its proponents have spanned the spectrum from the left to the right,

Jeho zastánci pokrývají celé spektrum zleva doprava,

from the civil rights campaigner, Martin Luther King,

patřil k nim ochránce lidských práv Martin Luther King

to the economist Milton Friedman.

i ekonom Milton Friedman.

And it's an incredibly simple idea:

A ten nápad je neuvěřitelně prostý:

basic income guarantee.

základní nepodmíněný příjem.

What it is?

Co to je?

Well, that's easy.

Celkem prostá věc.

It's a monthly grant, enough to pay for your basic needs:

Měsíční příspěvek na pokrytí základních potřeb:

food, shelter, education.

jídla, přístřeší, vzdělání.

It's completely unconditional,

Není vůbec ničím podmíněný,

so no one's going to tell you what you have to do for it,

takže vám nikdo nebude říkat, co musíte splňovat,

and no one's going to tell you what you have to do with it.

a nikdo vám nebude říkat, co s ním máte dělat.

The basic income is not a favor, but a right.

Základní příjem není laskavost, je to právo.

There's absolutely no stigma attached.

Neváže se na něj vůbec žádné stigma.

So as I learned about the true nature of poverty,

Když jsem zjistil, jaká je pravá podstata chudoby,

I couldn't stop wondering:

nepřestával jsem se divit.

Is this the idea we've all been waiting for?

Je tohle opravdu nápad, na který jsme všichni čekali?

Could it really be that simple?

Doopravdy to může být tak jednoduché?

Během následujících tří let

And in the three years that followed,

I read everything I could find about basic income.

jsem přečetl všechno, co jsem o základním příjmu našel.

I researched the dozens of experiments

Prozkoumal jsem tucty experimentů,

that have been conducted all over the globe,

zpracovaných v různých koutech světa,

and it didn't take long before I stumbled upon a story of a town

a zanedlouho jsem narazil na příběh města,

that had done it -- had actually eradicated poverty.

kterému se to povedlo – opravdu vymýtilo chudobu.

But then ...

Jenže potom...

nearly everyone forgot about it.

na to skoro všichni zapomněli.

This story starts in Dauphin, Canada.

Příběh začíná v kanadském městě Dauphin.

In 1974, everybody in this small town was guaranteed a basic income,

V roce 1974 byl všem obyvatelům tohoto městečka přiznán základní příjem,

ensuring that no one fell below the poverty line.

zaručující, že se nikdo neocitne pod hranicí chudoby.

At the start of the experiment,

Na začátku experimentu

an army of researchers descended on the town.

do městečka vpadla armáda výzkumníků.

For four years, all went well.

Po čtyři roky šlo všechno hladce.

But then a new government was voted into power,

Ale pak byla zvolena nová vláda,

and the new Canadian cabinet saw little point to the expensive experiment.

která v tomto drahém experimentu nespatřovala větší smysl.

So when it became clear there was no money left to analyze the results,

V momentě, kdy už bylo jasné, že na analýzu výsledků nezbyly peníze,

the researchers decided to pack their files away in some 2,000 boxes.

se výzkumníci rozhodli své materiály zabalit, a to asi do dvou tisíců krabic.

Twenty-five years went by,

Uběhlo 25 let

and then Evelyn Forget, a Canadian professor,

a pak kanadská profesorka Evelyn Forgetová

found the records.

tyto záznamy našla.

For three years, she subjected the data to all manner of statistical analysis,

Tři roky záznamy podléhaly jejím všemožným statistickým rozborům,

and no matter what she tried,

ale ať zkusila cokoliv,

the results were the same every time:

výsledky byly pokaždé stejné:

the experiment had been a resounding success.

experiment byl mimořádně úspěšný.

Evelyn Forgetová zjistila,

Evelyn Forget discovered

that the people in Dauphin had not only become richer

že lidé v Dauphinu byli nejen bohatší,

but also smarter and healthier.

ale i chytřejší a zdravější.

The school performance of kids improved substantially.

Školní prospěch dětí se výrazně zlepšil.

The hospitalization rate decreased by as much as 8.5 percent.

Příjmy do nemocnic klesly až o 8,5 %.

Domestic violence incidents were down,

Ubylo případů domácího násilí

as were mental health complaints.

i stížností na psychické problémy.

And people didn't quit their jobs.

A lidé nedávali výpověď z práce.

The only ones who worked a little less were new mothers and students --

O něco méně pracovali jen čerstvé matky a studenti –

who stayed in school longer.

ti zůstávali déle ve škole.

Similar results have since been found

Podobné závěry od té doby po celém světě shledalo množství jiných experimentů,

in countless other experiments around the globe,

from the US to India.

od USA po Indii.

So ...

Takže...

here's what I've learned.

jsem se dozvěděl následující:

When it comes to poverty,

Co se týká chudoby,

we, the rich, should stop pretending we know best.

měli bychom, my bohatí, přestat předstírat, že víme vše nejlépe.

We should stop sending shoes and teddy bears to the poor,

Měli bychom přestat posílat plyšáky a boty chudým lidem,

to people we have never met.

které jsme nikdy neviděli.

And we should get rid of the vast industry of paternalistic bureaucrats

A měli bychom se zbavit rozsáhlé sítě paternalistických byrokratů,

when we could simply hand over their salaries

protože jejich platy by mohli dostat chudí,

to the poor they're supposed to help.

kterým tito lidé mají pomáhat.

(Applause)

(potlesk)

Because, I mean, the great thing about money

Protože peníze mají jednu skvělou vlastnost –

is that people can use it to buy things they need

lidé si za ně mohou koupit to, co opravdu potřebují,

instead of things that self-appointed experts think they need.

ne to, co potřebují podle názoru samozvaných expertů.

Just imagine how many brilliant scientists and entrepreneurs and writers,

Představte si, kolik geniálních vědců, podnikatelů nebo spisovatelů

like George Orwell,

jako George Orwell,

are now withering away in scarcity.

právě chřadne kvůli nedostatku.

Imagine how much energy and talent we would unleash

Představte si, kolik by se objevilo energie a nadání,

if we got rid of poverty once and for all.

kdybychom se napořád zbavili chudoby.

I believe that a basic income would work like venture capital for the people.

Věřím tomu, že základní příjem by fungoval jako riziková investice do lidí.

And we can't afford not to do it,

Vlastně nezbývá než ho zavést,

because poverty is hugely expensive.

protože chudoba je obrovsky nákladná.

Just look at the cost of child poverty in the US, for example.

Podívejme se například, kolik USA stojí dětská chudoba.

It's estimated at 500 billion dollars each year,

Odhadem je to 500 miliard dolarů za rok,

a to kvůli útratám ve zdravotnictví,

in terms of higher health care spending, higher dropout rates,

nedokončení studia

and more crime.

a vyšší kriminalitě.

Now, this is an incredible waste of human potential.

Je to neskutečné plýtvání lidským potenciálem.

Podívejme se ale na to, co celou věc tabuizuje:

But let's talk about the elephant in the room.

How could we ever afford a basic income guarantee?

Jak bychom si vůbec mohli nepodmíněný příjem dovolit?

Well, it's actually a lot cheaper than you may think.

Ve skutečnosti je to mnohem levnější, než si asi myslíte.

What they did in Dauphin is finance it with a negative income tax.

V Dauphinu to udělali v podobě negativní daně z příjmu.

This means that your income is topped up

To znamená navýšení příjmu pokaždé,

as soon as you fall below the poverty line.

když člověk klesne pod hranici chudoby.

And in that scenario,

A v tomto případě

according to our economists' best estimates,

bychom podle nejlepších odhadů našich ekonomů

for a net cost of 175 billion --

mohli za čisté náklady v částce 175 miliard ($) –

a quarter of US military spending, one percent of GDP --

což je čtvrtina nákladů USA na armádu a jedno procento jejich HDP –

you could lift all impoverished Americans above the poverty line.

dostat všechny chudé lidi v USA nad hranici bídy.

You could actually eradicate poverty.

Skutečně bychom vymýtili chudobu.

Now, that should be our goal.

Tak to by měl být náš cíl.

(Applause)

(potlesk)

The time for small thoughts and little nudges is past.

Čas na omezené myšlení a postrkování problémů je pryč.

I really believe that the time has come for radical new ideas,

Opravdu věřím tomu, že nadešel čas pro nové radikální myšlenky –

and basic income is so much more than just another policy.

základní příjem je mnohem víc, než jen další opatření.

It is also a complete rethink of what work actually is.

Přináší i úplné přehodnocení toho, co je vlastně práce.

And in that sense,

A z tohoto pohledu

it will not only free the poor,

neosvobodí pouze chudé,

but also the rest of us.

ale i nás ostatní.

Miliony lidí v současnosti mají pocit,

Nowadays, millions of people feel

that their jobs have little meaning or significance.

že jejich práce nemá smysl nebo není potřebná.

A recent poll among 230,000 employees

V nedávném průzkumu mezi 230 000 zaměstnanci

in 142 countries

ve 142 zemích

found that only 13 percent of workers actually like their job.

vyšlo najevo, že svou práci má rádo jen 13 procent pracujících.

And another poll found that as much as 37 percent of British workers

A další průzkum ukázal, že až 37 procent britských pracujících má místo,

have a job that they think doesn't even need to exist.

které by podle nich ani nemuselo existovat.

It's like Brad Pitt says in "Fight Club,"

Jak říká Brad Pitt v Klubu rváčů:

"Too often we're working jobs we hate so we can buy shit we don't need."

"Moc často děláme práci, kterou nenávidíme,

abysme měli na blbosti, které nepotřebujeme."

(Laughter)

Now, don't get me wrong --

(smích)

Ale nepochopte to špatně –

I'm not talking about the teachers and the garbagemen

teď nemluvím o učitelích, popelářích,

and the care workers here.

ani sociálních pracovnících.

If they stopped working,

Pokud by přestali pracovat,

we'd be in trouble.

měli bychom všichni problém.

I'm talking about all those well-paid professionals with excellent résumés

Mluvím o všech těch dobře placených expertech se skvělým životopisem,

who earn their money doing ...

co vydělávají na... strategických schůzích

strategic transactor peer-to-peer meetings

s kolegy, diskutujíce o přidané hodnotě ničivé

while brainstorming the value add-on of disruptive co-creation

spolutvorby produktů ve společnost sítí.

in the network society.

(Laughter)

(smích)

(Applause)

(potlesk)

Or something like that.

Nebo něčím podobným.

Just imagine again how much talent we're wasting,

Schválně si zas představte,

kolik nadání přichází vniveč jen proto,

simply because we tell our kids they'll have to "earn a living."

že našim dětem říkáme „budeš si muset vydělat na živobytí.“

Or think of what a math whiz working at Facebook lamented a few years ago:

Nebo si vezměte, nad čím před pár lety naříkal skvělý matematik z Facebooku:

"The best minds of my generation

„Nejlepší mozky mé generace

are thinking about how to make people click ads."

přemýšlí nad tím, jak lidi přimět, aby klikali na reklamy.“

I'm a historian.

Já jsem historik.

And if history teaches us anything,

A jestli nás historie něčemu učí,

it is that things could be different.

tak je to fakt, že věci mohou být jinak.

There is nothing inevitable

Na tom, jak jsme uspořádali současnou ekonomiku a společnost,

about the way we structured our society and economy right now.

není nic nevyhnutelného.

Ideas can and do change the world.

Ideje mohou měnit svět a mění ho.

And I think that especially in the past few years,

A myslím, že zejména v posledních několika letech

it has become abundantly clear

vyšlo jasně najevo,

that we cannot stick to the status quo --

že se nemůžeme držet nynějšího stavu

that we need new ideas.

a potřebujeme nové nápady.

I know that many of you may feel pessimistic

Vím, že mnoho z vás má nejspíš pesimistický pohled

about a future of rising inequality,

na budoucnost s rostoucí nerovností,

xenophobia

xenofobií a změnami klimatu.

and climate change.

But it's not enough to know what we're against.

Ale nestačí jen vědět, co nechceme.

We also need to be for something.

Potřebujeme i kladnou vizi.

Martin Luther King didn't say, "I have a nightmare."

Martin Luther King neříkal „mám noční můru“.

(Laughter)

(smích)

He had a dream.

Měl sen.

(Applause)

(potlesk)

So ...

Takže...

here's my dream:

můj sen je následující:

I believe in a future

Věřím v budoucnost,

where the value of your work is not determined

kde hodnotu vaší práce neurčuje částka na výplatní pásce,

by the size of your paycheck,

but by the amount of happiness you spread

ale to, kolik štěstí kolem rozšíříte

and the amount of meaning you give.

a jakou hodnotu vaše práce má.

I believe in a future

Věřím v budoucnost,

where the point of education is not to prepare you for another useless job

ve které cílem vzdělání není příprava na další zbytečnou pozici,

but for a life well-lived.

ale na dobře prožitý život.

I believe in a future

Věřím v budoucnost,

where an existence without poverty is not a privilege

kde život bez chudoby není privilegiem,

but a right we all deserve.

ale právem, kterého je každý hoden.

So here we are.

A teď to stojí před námi.

Here we are.

Máme výzkumy, máme důkazy a máme i prostředky.

We've got the research, we've got the evidence

and we've got the means.

Now, more than 500 years after Thomas More first wrote about a basic income,

Dnes, 500 let poté, co Thomas More poprvé psal o základním příjmu,

and 100 years after George Orwell discovered the true nature of poverty,

a 100 let poté, co George Orwell objevil pravou povahu chudoby,

we all need to change our worldview,

potřebujeme všichni změnit náš pohled na svět,

because poverty is not a lack of character.

protože chudoba není nedostatkem charakteru.

Poverty is a lack of cash.

Chudoba je nedostatkem peněz.

Thank you.

Děkuji vám.

(Applause)

(potlesk)