Ali Carr-Chellman: Gaming to re-engage boys in learning

Překladatel: Jan Kadlec Korektor: Petr Bela

Jsem tady, abych vám řekla,

So I'm here to tell you that we have a problem with boys,

že máme s chlapci problém

and it's a serious problem with boys.

a že to je opravdu vážný problém.

Jejich zvyky ve škole nefungují.

Their culture isn't working in schools,

and I'm going to share with you ways

Hodlám se s vámi podělit

that we can think about overcoming that problem.

o způsoby, jakými můžeme smýšlet o překonání tohoto problému.

First, I want to start by saying, this is a boy,

Za prvé začnu tím, že řeknu, že toto je kluk

and this is a girl,

a toto je holka.

A toto je nejspíš to, co si pokaždé

and this is probably stereotypically what you think of as a boy and a girl.

o klucích a holkách myslíte.

If I essentialize gender for you today, then you can dismiss what I have to say.

Kdybych pohlaví striktně oddělila,

mohli byste zamítnout to, co chci říct.

So I'm not going to do that, I'm not interested in doing that.

Takže to neudělám; nemám to v plánu.

Toto je prostě nějaký kluk a toto je nějaká holka.

This is a different kind of boy and a different kind of girl.

So the point here is that not all boys exist within these rigid boundaries

Vtip je v tom, že ne všichni chlapci

se vlezou do té ohraničené škatulky,

kterou vnímáme jako klučičí nebo holčičí.

of what we think of as boys and girls,

and not all girls exist within those rigid boundaries

A ne všechna děvčata se vlezou do škatulky,

of what we think of as girls.

kterou pro ně máme vyhrazenou.

But, in fact, most boys tend to be a certain way,

Ovšem většina kluků té představě nějak odpovídá,

stejně jako jí odpovídá většina holek.

and most girls tend to be a certain way.

A háček je v tom, že způsob,

And the point is that, for boys,

the way that they exist and the culture that they embrace

jakým kluci fungují, a kultura, která je pro ně typická,

isn't working well in schools now.

se příliš neslučuje s dnešními školami.

Jak to víme?

How do we know that?

The 100 girls project tells us some really nice statistics.

Projekt 100 děvčat

nám nabízí pár hezkých statistik.

For example, for every 100 girls that are suspended from school,

Například: Na každých 100 dočasně vyloučených děvčat

there are 250 boys that are suspended from school.

připadá 250 dočasně vyloučených chlapců.

For every 100 girls who are expelled from school,

Na každých 100 děvčat vyloučených ze školy

there are 335 boys who are expelled from school.

připadá 335 chlapců vyloučených ze školy.

For every 100 girls in special education,

Na každých 100 děvčat ve zvláštních školách

there are 217 boys.

připadá 217 chlapců.

For every 100 girls with a learning disability,

Na každých 100 dívek s poruchami učení

tu máme 276 kluků.

there are 276 boys.

For every 100 girls with an emotional disturbance diagnosed,

Na každých 100 děvčat

s diagnózou nějaké emoční poruchy

připadá 324 chlapců.

we have 324 boys.

And by the way, all of these numbers are significantly higher

A krom toho se tato čísla rapidně zvětšují, když se bavíme

o černých,

if you happen to be black,

if you happen to be poor,

o chudých,

if you happen to exist in an overcrowded school.

o dětech ve školách s nadměrným počtem žáků.

And if you are a boy,

A když jste kluk,

you're four times as likely to be diagnosed with ADHD --

čtyřikrát pravděpodobněji

budete mít ADHD –

Attention Deficit Hyperactivity Disorder.

poruchu nedostatku pozornosti a hyperaktivity.

Now there is another side to this.

Ale je tu i druhá stránka věci.

And it is important that we recognize that women still need help in school,

Je velmi důležité si uvědomit,

že ženy stále potřebují ve škole pomoc,

že jejich platy jsou stále významně menší –

that salaries are still significantly lower,

a to i na stejných pracovních pozicích –

even when controlled for job types,

and that girls have continued to struggle in math and science for years.

a že dívky mají odnepaměti problémy

v matematice a přírodních vědách.

That's all true.

To je všechno pravda.

Nothing about that prevents us

Ale nic z toho nám nebrání

from paying attention to the literacy needs

věnovat pozornost potřebám vzdělávání

of our boys between ages three and 13.

našich chlapců ve věku od tří do třinácti let.

Což bychom měli.

And so we should.

In fact, what we ought to do is take a page from their playbook,

Vlastně bychom se měli inspirovat možnostmi, které mají děvčata,

because the initiatives and programs that have been set in place

protože iniciativy a programy,

které byly navrženy

for women in science and engineering and mathematics are fantastic.

pro ženy v oblastech vědy, techniky a matematiky

jsou naprosto skvělé.

They've done a lot of good for girls in these situations,

Pro dívky v těchto situacích

se toho udělalo hodně dobrého.

and we ought to be thinking about how we can make that happen for boys too

A měli bychom se zamyslet nad tím,

jak se něco podobného může udělat i pro chlapce,

in their younger years.

zejména ty mladší.

Even in their older years,

Avšak i u starších

what we find is that there's still a problem.

můžeme pozorovat, že je tu stále problém.

When we look at the universities,

Když se podíváme na univerzity,

60 percent of baccalaureate degrees are going to women now,

60 procent bakalářských diplomů získávají nyní ženy,

which is a significant shift.

což je značná změna.

And in fact, university administrators are a little uncomfortable about the idea

Ve skutečnosti univerzitní úředníci

nemusí být příliš nadšeni myšlenkou,

that we may be getting close to 70 percent female population in universities.

že se brzy můžeme dostat na 70 procent

ženského zastoupení na univerzitách.

To činí tyto úředníky poněkud nejistými,

This makes university administrators very nervous,

because girls don't want to go to schools that don't have boys.

neboť dívky nechtějí chodit na školy, kde nejsou kluci.

And so we're starting to see

Takže můžeme začít pozorovat zakládání

the establishment of men centers and men studies

mužských center a mužských studií

a přemýšlet o tom, jak zapojit muže

to think about how do we engage men in their experiences in the university.

do univerzitního života.

Když si promluvíte s představiteli fakult,

If you talk to faculty, they may say, "Ugh. Yeah, well,

mohou říct: „Hm, jo, hrají videohry,

they're playing video games,

and they're gambling online all night long,

jsou na síti po celé noci,

and they're playing World of Warcraft,

hrají World of Warcraft.

and that's affecting their academic achievement."

A to vše ovlivňuje

jejich výsledky ve škole.“

Guess what?

Víte co?

Video games are not the cause.

Videohry nejsou příčinou.

Video games are a symptom.

Videohry jsou symptom.

They were turned off a long time before they got here.

Kluci byli odrazeni od učení dlouho před tím,

než se objevily hry.

So let's talk about why they got turned off

Pojďme si povídat o tom, proč začali být odrazeni,

když byli ve věku od tří do třinácti let.

when they were between the ages of three and 13.

Jsou tři důvody, které podle mě naznačují,

There are three reasons that I believe

že si kluci nerozumí

that boys are out of sync with the culture of schools today.

s kulturou dnešních škol.

Tím prvním je nulová tolerance.

The first is zero tolerance.

A kindergarten teacher I know, her son donated all of his toys to her,

Jedné učitelce v mateřské školce, kterou znám,

její syn věnoval všechny své hračky,

and when he did, she had to go through and pull out all the little plastic guns.

a když tak učinil, musela je probrat

a vyřadit všechny plastové zbraně.

You can't have plastic knives and swords and axes

Nemůžete mít plastové nože a meče a sekery

and all that kind of thing in a kindergarten classroom.

a podobné věci

ve třídě ve školce.

What is it that we're afraid that this young man is going to do with this gun?

Čím to je? Čeho se to tak bojíme, že by s těmi zbraněmi malí kluci mohli dělat?

I mean, really.

Jako opravdu.

But here he stands as testament

Ale máme to tu jako důkaz,

to the fact that you can't roughhouse on the playground today.

že se dneska na hřišti nemůžete pořádně porvat.

Now I'm not advocating for bullies.

Ne že bych zastávala šikanu.

I'm not suggesting that we need to be allowing guns and knives in the school.

Nenavrhuji,

abychom dovolili zbraně a nože ve školách.

But when we say that an Eagle Scout in a high school classroom

Ale když rozhodneme,

že zkušený skaut na střední škole,

který má v zamčeném autě na parkovišti

who has a locked parked car in the parking lot and a penknife in it,

zavírací nůž,

has to be suspended from school,

musí být vyloučen ze školy,

I think we may have gone a little too far with zero tolerance.

myslím, že jsme s nulovou tolerancí zašli trochu daleko.

Another way that zero tolerance lives itself out

Další způsob, jak se nulová tolerance projevuje, jsou chlapecké slohy.

is in the writing of boys.

Ve spoustě tříd dnes

In a lot of classrooms today,

you're not allowed to write about anything that's violent.

není dovoleno psát o čemkoli, co má co společného s násilím.

Nemůžete psát ani o ničem, co má co

You're not allowed to write about anything that has to do with video games.

do činění s videohrami – tato témata jsou zakázaná.

These topics are banned.

Kluk přijde ze školy domů a řekne:

Boy comes home from school, and he says,

„Nesnáším sloh.“

"I hate writing."

"Why do you hate writing, son? What's wrong with writing?"

„Co se stalo, synku? Co je špatného na slohu?“

„Musím psát to, co po mně chce ona.“

"Now I have to write what she tells me to write."

"OK, what is she telling you to write?"

„Dobře… a co chce, abys psal?“

"Poems. I have to write poems.

„Básně. Mám psát básně.

And little moments in my life.

Krátké útržky z mého života.

I don't want to write that stuff."

Nechci psát takové blbosti.“

„Fajn. Ale co chceš psát? A o čem chceš psát?“

"Well, what do you want to write?

What do you want to write about?"

„Chci psát o videohrách. O tom, jak se můžeš zlepšovat.

"I want to write about video games. I want to write about leveling-up.

Chci psát o tomto opravdu zajímavém světě.

I want to write about this really interesting world.

Chci psát o tom, jak tornádo vtrhne do našeho domu

I want to write about a tornado that comes into our house

a vymlátí všechna okna

and blows all the windows out,

a jak ničí nábytek a všechny zabíjí.“

and ruins all the furniture and kills everybody."

„Aha. Dobře.“

"All right. OK."

Řeknete to učitelům

You tell a teacher that, and they'll ask you, in all seriousness,

a oni se vás zeptají, ve vší vážnosti:

"Should we send this child to the psychologist?"

„Máme to nebohé dítě poslat k psychologovi?“

And the answer is no, he's just a boy.

A odpověď je ne, je to jen kluk.

He's just a little boy.

Je to jen malý kluk.

It's not OK to write these kinds of things in classrooms today.

Není v pořádku psát takovéto věci

v dnešním školství.

Takže to je první důvod:

So that's the first reason:

Zero tolerance policies and the way they're lived out.

politika nulové tolerance a způsob, jakým se projevuje.

The next reason that boys' cultures are out of sync with school cultures:

Další důvod, proč si chlapecká kultura nerozumí s kulturou dnešních škol:

je tu méně učitelů-mužů.

there are fewer male teachers.

Anybody who's over 15 doesn't know what this means,

Nikdo starší 15 let neví, co to znamená,

because in the last 10 years,

protože v posledních 10 letech

the number of elementary school classroom teachers has been cut in half.

se počet třídních učitelů na základních školách

snížil na polovinu.

We went from 14 percent to seven percent.

Spadlo to ze 14 procent

na sedm procent.

That means that 93 percent of the teachers

To znamená, že 93 procent vyučujících,

that our young men get in elementary classrooms are women.

co mají na základkách na starost naše mladé muže,

jsou ženy.

Now what's the problem with this?

V čem je problém?

Women are great, yep, absolutely.

Ženy jsou skvělé. Ano, naprosto.

Ale kluci potřebují mužské vzory,

But male role models for boys that say it's all right to be smart --

kteří by jim ukázali, že je OK být chytrý –

mají své otce, mají faráře,

they've got dads, they've got pastors, they've got Cub Scout leaders,

mají vedoucí skautů,

but ultimately, six hours a day, five days a week

ale nakonec stejně 6 hodin denně, 5 dní v týdnu

they're spending in a classroom,

tráví ve třídě.

A většina těchto tříd nejsou

and most of those classrooms are not places where men exist.

místa, kde existují muži.

And so they say, I guess this really isn't a place for boys.

A tak si řeknou: myslím, že toto není dobré místo pro kluky.

Je to skvělé místo pro holky.

This is a place for girls.

V tomhle nejsem moc dobrý,

And I'm not very good at this,

so I guess I'd better go play video games

myslím, že bych radši

měl jít hrát hry nebo si jít zasportovat nebo něco takového,

or get into sports, or something like that,

because I obviously don't belong here.

protože semhle očividně nepatřím.

Men don't belong here, that's pretty obvious.

Muži sem nepatří, je to jasné.

So that may be a very direct way that we see it happen.

To tedy může být přímo způsob,

jakým se to podle nás děje.

Nebo méně na rovinu,

But less directly, the lack of male presence in the culture --

absence mužské přítomnosti v této kultuře –

you've got a teachers' lounge, and they're having a conversation

představte si sborovnu,

kde se odehrává konverzace

about Joey and Johnny who beat each other up on the playground.

o Joeym a Johnnym, kteří se porvali na hřišti.

„Co s těmi chlapci uděláme?“

"What are we going to do with these boys?"

Odpověď na tuto otázku se bude lišit podle toho, kdo bude sedět u stolu.

The answer to that question changes

depending on who's sitting around that table.

Budou tam sedět muži?

Are there men around that table?

Budou tam sedět matky, které vychovávaly chlapce?

Are there moms who've raised boys around that table?

Jak uvidíte, konverzace se opravdu

You'll see, the conversation changes

depending upon who's sitting around the table.

mění podle toho, kdo je zrovna přítomen.

Third reason that boys are out of sync with school today:

Třetí důvod proč si kluci nerozumí s dnešními školami:

Kindergarten is the old second grade, folks.

školky jsou dnes už dřívější druhá třída, přátelé.

We have a serious compression of the curriculum happening out there.

Čelíme zhušťování vyučované látky.

When you're three, you better be able to write your name legibly,

Když jsou vám tři roky, měli byste umět napsat čitelně své jméno,

jinak vás budeme považovat za opožděné.

or else we'll consider it a developmental delay.

Když jste v první třídě,

By the time you're in first grade,

měli byste už umět číst celé odstavce textu,

you should be able to read paragraphs of text

někdy s obrázky, někdy ne,

with maybe a picture, maybe not, in a book of maybe 25 to 30 pages.

v knížce s asi 25 až 30 stránkami.

If you don't,

Když to nedokážete, nejspíš vás šoupneme

we're probably going to be putting you into a Title I special reading program.

do speciálního programu pro zlepšení čtení Title 1.

Když se zeptáte nějakého učitele z Title 1, řeknou vám,

And if you ask Title I teachers, they'll tell you

že na každou holku v tomto programu připadá čtyři nebo pět kluků

they've got about four or five boys for every girl that's in their program,

na prvním stupni ZŠ.

in the elementary grades.

Příčinou tohoto problému je to,

The reason that this is a problem

is because the message that boys are getting

že zpráva, kterou tímto kluci dostávají,

is, "You need to do what the teacher asks you to do all the time."

je „musíš dělat to,

co ti říká učitel, po celou tu dobu.“

The teacher's salary depends on "No Child Left Behind"

Mzdy učitelů závisí na

programech Žádné dítě pozadu a Svižně k vrcholu

and "Race to the Top" and accountability and testing

a zodpovědnosti a testování

and all of this.

a všem jiném okolo.

So she has to figure out a way to get all these boys

Takže učitelka musí přijít na to,

jak do kluků dostat všechnu probíranou látku –

through this curriculum -- and girls.

a do holek.

Tyto zhuštěné osnovy jsou špatné

This compressed curriculum is bad for all active kids.

pro všechny aktivnější děti.

And what happens is,

Pak se děje to,

she says, "Please, sit down, be quiet, do what you're told,

že učitelka řekne: „Sedněte si, prosím,

buďte potichu, dělejte to co máte, řiďte se pravidly,

follow the rules, manage your time, focus, be a girl."

hlídejte si čas, soustřeďte se,

chovejte se jako holky.“

To je to, co jim říká.

That's what she tells them.

To je to, co jim říká nepřímo.

Indirectly, that's what she tells them.

And so this is a very serious problem.

Je to velmi vážný problém. A odkud ten problém pramení?

Where is it coming from? It's coming from us.

Přichází od nás.

(Laughter)

(Smích)

We want our babies to read when they are six months old.

Chceme, aby naše batolata četla už v 6 měsících věku.

Have you seen the ads?

Viděli jste ty reklamy?

We want to live in Lake Wobegon where every child is above average ...

Chceme žít v Lake Wobegonu,

kde je každé dítě nadprůměrné.

but what this does to our children is really not healthy.

Ale to, jak to působí na naše dětí, není zdravé.

Neodpovídá to jejich vývoji

It's not developmentally appropriate,

and it's particularly bad for boys.

a je to špatné zejména pro kluky.

Co se s tím dá dělat?

So what do we do?

Musíme se naladit na jejich vlnu.

We need to meet them where they are.

We need to put ourselves into boy culture.

Musíme se přizpůsobit jejich kultuře.

We need to change the mindset of acceptance in boys

Musíme změnit vnímání a nastavení

přijímání chlapců na základních školách.

in elementary schools.

More specifically, we can do some very specific things.

Když zajdu do detailu, můžeme dělat velmi zvláštní věci.

We can design better games.

Můžeme navrhnout lepší hry.

Most of the educational games that are out there today

Většina dnešních vzdělávacích her jsou vlastně

memorovací kartičky.

are really flashcards.

They're glorified drill and practice.

Hlásí se k tvrdému drilu a procvičování.

They don't have the depth, the rich narrative

Postrádají hloubku a bohatou obrazotvornost,

that really engaging video games have,

které jsou vlastní zajímavým videohrám,

které chlapce opravdu zajímají.

that the boys are really interested in.

Takže musíme navrhnout lepší hry.

So we need to design better games.

We need to talk to teachers and parents and school board members and politicians.

Musíme si promluvit s učiteli a rodiči

a členy školní rady a s politiky.

We need to make sure that people see that we need more men in the classroom.

Musíme zajistit, aby lidé chápali, že potřebujeme ve školách více mužů.

Musíme opatrně přehodnotit politiku nulové tolerance.

We need to look carefully at our zero tolerance policies.

Má vůbec smysl?

Do they make sense?

Musíme se zamyslet nad tím,

We need to think about how to uncompress this curriculum if we can,

jak rozvolnit školní osnovy kde to půjde,

trying to bring boys back into a space that is comfortable for them.

a zkusit přivést chlapce do prostředí,

ve kterém se budou cítit dobře.

All of those conversations need to be happening.

A všechny tyto rozhovory se musí stát.

There are some great examples out there of schools --

Tady je několik skvělých příkladů

škol –

the New York Times just talked about a school recently.

New York Times nedávno psaly o školách.

A game designer from the New School

Herní návrhář z New School

put together a wonderful video gaming school.

dal dohromady skvělou školu videoher.

But it only treats a few kids, and so this isn't very scalable.

Ta ovšem pečuje jen o několik málo dětí.

Takže to není příliš použitelné řešení.

We have to change the culture and the feelings

Musíme změnit kulturu a vnímání,

that politicians and school board members and parents have

které politici, školní rady a rodiče mají

o způsobech, jak a co tolerovat

about the way we accept and what we accept in our schools today.

v dnešních školách.

We need to find more money for game design.

Musíme najít více peněz pro tvorbu her.

Because good games, really good games, cost money,

Protože dobré hry, opravdu dobré hry, stojí peníze,

a World of Warcraft potřebuje opravdu velký rozpočet.

and World of Warcraft has quite a budget.

Většina vzdělávacích her ne.

Most of the educational games do not.

Kde jsme začali:

Where we started:

my colleagues Mike Petner, Shawn Vashaw, myself,

mí kolegové – Mike Petner, Shawn Vashaw a já –

we started by trying to look at the teachers' attitudes

jsme začali zkoušet zkoumat postoje učitelů

and find out how do they really feel about gaming,

a přijít na co, co si opravdu myslí o hraní,

co o tom říkají.

what do they say about it.

And we discovered that they talk about the kids in their school,

Zjistili jsme,

že mluví o dětech ve svých školách,

které se baví o hraní,

who talk about gaming, in pretty demeaning ways.

velmi ponižujícím způsobem.

They say, "Oh, yeah. They're always talking about that stuff.

Říkají: „Ach, ano. Pořád o těch věcech mluví.

Povídají si o těch svých malých akčních postavičkách

They're talking about their little action figures

o svých niterných úspěších či medailích za zásluhy

and their little achievements or merit badges,

or whatever it is that they get.

nebo co to je vlastně zač.

And they're always talking about this stuff."

Pořád se o těch nesmyslech baví.“

And they say these things as if it's OK.

Říkají to, jak kdyby o nic nešlo.

But if it were your culture, think of how that might feel.

Ale kdyby se jednalo o vaši kulturu,

pomyslete si, jak byste se cítili.

It's very uncomfortable to be on the receiving end

Je to velmi nepříjemné slyšet to vyslovené

of that kind of language.

takovým tónem.

Jsou nejistí ohledně čehokoli,

They're nervous about anything that has anything to do with violence

co má cokoli společného s násilím,

because of the zero tolerance policies.

právě kvůli politice nulové tolerance.

They are sure that parents and administrators

Jsou si jistí, že rodiče a úřady by něco takového nikdy nepřijali.

will never accept anything.

So we really need to think about looking at teacher attitudes

Takže opravdu musíme přemýšlet o nahlížení na učitelské postoje

and finding ways to change the attitudes,

a nalézt způsoby, jak ty postoje změnit,

so that teachers are much more open and accepting of boy cultures

aby učitelé byli otevřenější

a akceptovali chlapecké zvyklosti ve svých třídách.

in their classrooms.

Because, ultimately, if we don't,

Protože když to neuděláme,

then we're going to have boys who leave elementary school saying,

skončíme nakonec s chlapci opouštějícími základní školu se slovy:

„No, podle mě to bylo prostě místo pro holky;

"Well I guess that was just a place for girls, it wasn't for me.

nebylo pro mě.

So I've got to do gaming, or I've got to do sports."

Tak jsem začal hrát nebo víc sportovat.“

If we change these things, if we pay attention to these things,

Když tyto věci změníme, když jim budeme věnovat pozornost

and we reengage boys in their learning,

a znovu zapojíme kluky do učení,

they will leave the elementary schools saying, "I'm smart."

budou opouštět základní školy a říkat si: „Jsem chytrý.“

Děkuji.

Thank you.

(Applause)

(Potlesk)