Mihaly Csikszentmihalyi: Flow, the secret to happiness

Překladatel: Ivana Izak Korektor: Samuel Titera

I grew up in Europe, and World War II caught me

Vyrůstal jsem v Evropě a 2. světová válka mě zastihla,

when I was between seven and 10 years old.

když mi bylo mezi 7 a 10 lety.

And I realized how few of the grown-ups that I knew

Tehdy jsem si uvědomil, jak málo dospělých, které jsem znal,

were able to withstand the tragedies that the war visited on them --

bylo schopno vypořádat se s tragédiemi, jimiž je válka postihla

how few of them could even resemble a normal, contented,

- jak málo z nich dokázalo žít tak, že to aspoň připomínalo

satisfied, happy life once their job, their home, their security

normální, spokojený a šťastný život poté,

co jim práci, domov a pocit bezpečí zničila válka.

was destroyed by the war.

So I became interested in understanding

Začal jsem se zajímat o pochopení toho,

what contributed to a life that was worth living.

co činí život takovým, že stojí za to žít.

And I tried, as a child, as a teenager, to read philosophy

A tak jsem se snažil už jako dítě, jako teenager číst filozofické knihy,

and to get involved in art and religion and many other ways

zabýval se uměním i náboženstvím a zkoušel jsem mnoho dalších cest,

that I could see as a possible answer to that question.

které jsem vnímal jako možnou odpověď.

And finally I ended up encountering psychology by chance.

Nakonec jsem náhodou narazil na psychologii.

I was at a ski resort in Switzerland without any money

Byl jsem tehdy v lyžařském středisku ve Švýcarsku zcela bez peněz na to

to actually enjoy myself, because the snow had melted and

abych se tam mohl nějak bavit, protože sníh roztál

a já jsem neměl na to, abych šel do kina.

I didn't have money to go to a movie. But I found that on the --

Ale v novinách jsem četl, že někdo bude mít

I read in the newspapers that there was to be a presentation

přednášku v centru Curychu,

by someone in a place that I'd seen in the center of Zurich,

and it was about flying saucers [that] he was going to talk.

a že bude mluvit o létajících talířích.

And I thought, well, since I can't go to the movies,

A tak jsem si řekl – když nemůžu jít do kina,

at least I will go for free to listen to flying saucers.

půjdu si aspoň zadarmo poslechnout něco o létajícících talířích.

And the man who talked at that evening lecture was very interesting.

Muž, který na té přednášce mluvil, byl velmi zajímavý.

Instead of talking about little green men,

Místo aby mluvil o malých zelených mužících,

he talked about how the psyche of the Europeans

hovořil o tom, jaké trauma

had been traumatized by the war, and now they're projecting

znamenala pro psychiku Evropanů válka,

a jak si proto nyní na nebi představují létající talíře.

flying saucers into the sky.

He talked about how the mandalas of ancient Hindu religion

Mluvil o tom, jak mandaly starověkého hindského náboženství

were kind of projected into the sky as an attempt to regain

byly také jakoby promítány na nebe

ve snaze získat po válečném chaosu zpět pocit určitého řádu.

some sense of order after the chaos of war.

And this seemed very interesting to me.

To se mi zdálo velmi zajímavé.

And I started reading his books after that lecture.

Tak jsem po té přednášce začal číst jeho knihy.

And that was Carl Jung, whose name or work I had no idea about.

Byl to Carl Jung, o jehož jménu a práci jsem neměl ani ponětí.

Then I came to this country to study psychology

Pak jsem přijel do USA studovat psychologii

and I started trying to understand the roots of happiness.

a snažil jsem se pochopit, v čem tkví kořeny štěstí.

This is a typical result that many people have presented,

Toto je typický výsledek, který prezentovalo již mnoho lidí,

and there are many variations on it.

a existuje řada jeho variací.

But this, for instance, shows that about 30 percent of the people

Ukazuje např. to, že asi 30 procent lidí v USA,

surveyed in the United States since 1956

dotazovaných od roku 1956,

say that their life is very happy.

tvrdí, že jejich život je velmi šťastný.

And that hasn't changed at all.

Whereas the personal income,

A to se vůbec nezměnilo.

on a scale that has been held constant to accommodate for inflation,

Ačkoli reálný příjem – na stále stejné škále kvůli inflaci –

has more than doubled, almost tripled, in that period.

se v tomto období téměř ztrojnásobil.

But you find essentially the same results,

Výsledky ale zůstávají v podstatě pořád stejné:

namely, that after a certain basic point -- which corresponds more or less

od určité základní hranice – která dosahuje

to just a few 1,000 dollars above the minimum poverty level --

několika tisíc dolarů nad hranicí chudoby –

increases in material well-being don't seem to affect how happy people are.

růst materiálního blahobytu zdá se nemá vliv na to, jak šťastní lidé jsou.

In fact, you can find that the lack of basic resources,

Ve skutečnosti zjistíte, že hmotný nedostatek

material resources, contributes to unhappiness,

přispívá k tomu, že lidé nejsou šťastní,

but the increase in material resources does not increase happiness.

avšak růst materiálního bohatství jejich štěstí nezvyšuje.

So my research has been focused more on --

Po těchto zjištěních,

after finding out these things that actually corresponded

která odpovídala mé vlastní zkušenosti,

to my own experience, I tried to understand:

se můj výzkum soustředil spíš na pochopení toho,

where -- in everyday life, in our normal experience --

kdy se v každodenním, běžném životě

do we feel really happy?

cítíme opravdu šťastní?

And to start

Výzkum jsem asi před 40 lety začal

those studies about 40 years ago, I began to look at creative people --

sledováním kreativních lidí

first artists and scientists, and so forth -- trying to understand

– nejdříve umělců, vědců i jiných – a snažil jsem se pochopit,

what made them feel that it was worth essentially spending their life

co je vede k pocitu, že má smysl strávit život prací na věcech,

doing things for which many of them didn't expect either fame or fortune,

za které mnoho z nich nečekalo ani slávu, ani žádné jmění,

but which made their life meaningful and worth doing.

ale které dávaly jejich životu smysl a které stály za to.

This was one of the leading composers of American music back in the '70s.

Toto řekl v 70. letech jeden z předních amerických skladatelů.

(Jste natolik v extatickém stavu, že máte pocit, jako byste neexistovali.

And the interview was 40 pages long.

But this little excerpt is a very good summary

Zdá se, že moje ruka mi nepatří a nemám nic společného s tím, co se děje.

of what he was saying during the interview.

Jen to s úctou a úžasem sleduji. A hudba prostě sama plyne.)

And it describes how he feels when composing is going well.

Popisuje, jak se cítí, když se mu daří skládat hudbu.

And he says by describing it as an ecstatic state.

Definuje to jako extatický stav.

Now, "ecstasy" in Greek meant

„Extáze" v řečtině znamenala

simply to stand to the side of something.

jednoduše stát vedle něčeho.

And then it became essentially an analogy for a mental state

Později se stala pojmem i pro duševní stav,

where you feel that you are not doing your ordinary everyday routines.

kdy cítíte, že jste vykročili z obyčejného každodenního života.

So ecstasy is essentially a stepping into an alternative reality.

Takže extáze je v podstatě vstup do jiné reality.

And it's interesting, if you think about it, how, when we think about

Je zajímavé, že když přemýšlíme o civilizacích,

the civilizations that we look up to as having been pinnacles of human achievement --

ke kterým vzhlížíme jako k vrcholům lidského snažení

whether it's China, Greece, the Hindu civilization,

– ať je to Čína, Řecko, hindská civilizace

or the Mayas, or Egyptians -- what we know about them

nebo Mayové či Egypťané – to, co o nich víme,

is really about their ecstasies, not about their everyday life.

vypovídá o jejich extázích, ne o jejich každodenním životě.

We know the temples they built, where people could come

Známe jejich chrámy,

to experience a different reality.

kam mohli přicházet zažít jinou realitu.

We know about the circuses,

Víme o závodištích,

the arenas, the theaters.

arénách, divadlech...

These are the remains of civilizations and they are the places that people went

To jsou pozůstatky civilizací, místa, kam lidé chodili,

to experience life in a more concentrated, more ordered form.

aby zažili život v koncentrovanější, více uspořádané formě.

Now, this man doesn't need to go to a place like this,

Ale tento muž nepotřebuje jít na místo, jako je toto,

which is also -- this place, this arena, which is built

na tuto scénu, která je postavena jako řecký amfiteátr

like a Greek amphitheatre, is a place for ecstasy also.

a je také místem k extázi.

We are participating in a reality that is different

Účastníme se reality,

from that of the everyday life that we're used to.

která se liší od běžného života.

But this man doesn't need to go there.

Ale ten muž nemusí chodit nikam.

He needs just a piece of paper where he can put down little marks,

Stačí mu kus papíru, na který si může psát malé značky,

and as he does that, he can imagine sounds

a jak je píše, je schopen si představovat zvuky,

that had not existed before in that particular combination.

které v této kombinaci dosud neexistovaly.

So once he gets to that point of beginning to create,

Jakmile se dostane do bodu,

like Jennifer did in her improvisation,

kdy začne tvořit novou realitu

a new reality -- that is, a moment of ecstasy --

– to je moment extáze,

he enters that different reality.

vstupuje do této jiné reality.

Now he says also that this is so intense an experience

Je to podle něj tak intenzivní zážitek,

that it feels almost as if he didn't exist.

že se mu zdá, jakoby ani neexistoval.

And that sounds like a kind of a romantic exaggeration.

Zní to jako romantická nadsázka.

But actually, our nervous system is incapable of processing

Náš nervový systém ale není ve skutečnosti schopen

more than about 110 bits of information per second.

zpracovat víc než asi 110 bitů informací za sekundu.

And in order to hear me and understand what I'm saying,

Jen abyste mě slyšeli a chápali, co říkám,

you need to process about 60 bits per second.

musíte zpracovat asi 60 bitů za sekundu.

That's why you can't hear more than two people.

Proto nemůžete rozumět,

You can't understand more than two people talking to you.

když na vás mluví více než dva lidé.

Well, when you are really involved in this completely engaging process

Když jste skutečně ponořeni do toho zcela pohlcujícího procesu

of creating something new, as this man is,

vytváření něčeho nového, tak jako tento muž

he doesn't have enough attention left over to monitor

– ten už nemá dost pozornosti, aby sledoval,

how his body feels, or his problems at home.

jak se cítí jeho tělo, nebo myslel na problémy doma.

He can't feel even that he's hungry or tired.

Není schopen cítit ani to, že má hlad nebo je unavený.

His body disappears,

Jeho tělo zmizí,

his identity disappears from his consciousness,

jeho identita se vytratí z jeho vědomí,

because he doesn't have enough attention, like none of us do,

protože nemá dost pozornosti, stejně jako nikdo z nás,

to really do well something that requires a lot of concentration,

aby opravdu dělal dobře něco, co vyžaduje velké soustředění,

and at the same time to feel that he exists.

a zároveň cítil, že existuje.

So existence is temporarily suspended.

Existence je dočasně pozastavena.

And he says that his hand seems to be moving by itself.

Říká, že se mu zdá, že jeho ruka se hýbe sama.

Já bych se mohl dívat na svou ruku 14 dní, a necítil bych

Now, I could look at my hand for two weeks, and I wouldn't feel

any awe or wonder, because I can't compose. (Laughter)

žádný zázrak, žádný úžas, protože neumím skládat hudbu.

So what it's telling you here

K automatickému, spontánnímu procesu,

is that obviously this automatic,

který popisuje, může evidentně dojít pouze u toho,

spontaneous process that he's describing can only happen to someone

kdo má velmi dobrý trénink

who is very well trained and who has developed technique.

a ovládá potřebnou dovednost.

And it has become a kind of a truism in the study of creativity

Ve studiích tvořivosti už je tak trochu otřepaná pravda,

that you can't be creating anything with less than 10 years

že nemůžete cokoli vytvářet, pokud za sebou nemáte

aspoň 10 let technického a vědomostního ponoření do určité oblasti.

of technical-knowledge immersion in a particular field.

Whether it's mathematics or music, it takes that long

Ať jde o matematiku nebo hudbu, takto dlouho trvá,

to be able to begin to change something in a way that it's better

než jste schopni začít něco měnit tak,

aby to bylo lepší než předtím.

than what was there before.

Když se to stane,

Now, when that happens,

he says the music just flows out.

říká, že hudba začne plynout.

And because all of these people I started interviewing --

Protože tolik lidí, s nimiž jsem dělal rozhovory

this was an interview which is over 30 years old --

– tenhle rozhovor vznikl před 30 lety –

so many of the people described this as a spontaneous flow

to popisovalo jako spontánní plynutí,

that I called this type of experience the "flow experience."

nazval jsem tento typ zážitku "flow" (anglicky plynutí, proudění).

And it happens in different realms.

Děje se to v nejrůznějších sférách.

For instance, a poet describes it in this form.

Například básník to popisuje takto:

This is by a student of mine who interviewed

(Je to jako otevřít dveře, které se vznáší uprostřed prostoru.

some of the leading writers and poets in the United States.

... Dovnitř se nesmíte cpát. Musíte jen plout.)

And it describes the same effortless, spontaneous feeling

Popisuje stejný nenucený, spontánní pocit

that you get when you enter into this ecstatic state.

poté, co vstoupíte do extatického stavu.

This poet describes it as opening a door that floats in the sky --

Přirovnává to k otevření dveří, které se vznáší na obloze

a very similar description to what Albert Einstein gave

– popis velmi podobný tomu, jak Albert Einstein líčil stav,

as to how he imagined the forces of relativity,

kdy si představoval síly relativity

when he was struggling with trying to understand how it worked.

a usiloval o jejich pochopení.

But it happens in other activities.

Ale děje se to i v jiných činnostech.

For instance, this is another student of mine,

Např. moje studentka

Susan Jackson from Australia, who did work

Susan Jackson z Austrálie

vedla rozhovory s některými z nejlepších atletů na světě.

with some of the leading athletes in the world.

And you see here in this description of an Olympic skater,

V tomto citátu olympijského krasobruslaře vidíte

the same essential description of the phenomenology

stejný základní popis vnímání

of the inner state of the person.

vnitřního stavu člověka.

You don't think; it goes automatically,

Nepřemýšlíte, jde to samo,

if you merge yourself with the music, and so forth.

když splynete s hudbou atd.

It happens also, actually, in the most recent book I wrote,

Vypovídá o tom i moje poslední kniha „Good business”.

called "Good Business," where I interviewed some of the CEOs

Dělal jsem pro ni rozhovory s výkonnými řediteli,

who had been nominated by their peers as being both very successful

kteří byli druhými považováni za velmi úspěšné

and very ethical, very socially responsible.

a zároveň velmi morální, sociálně zodpovědné.

You see that these people define success

Tito lidé definují úspěch jako něco,

as something that helps others and at the same time

co pomáhá druhým, a zároveň

makes you feel happy as you are working at it.

vám přináší štěstí, když na tom pracujete.

And like all of these successful and responsible CEOs say,

Tito úspěšní a zodpovědní ředitelé říkají:

nestačí uspět jen v jedné z těchto oblastí,

you can't have just one of these things be successful

chcete-li mít být úspěšní a mít smysluplnou práci.

if you want a meaningful and successful job.

Anita Roddick is another one of these CEOs we interviewed.

Jedním z těchto ředitelů je Anita Roddick

She is the founder of Body Shop,

– zakladatelka Body Shopu, lídra v přírodní kosmetice:

the natural cosmetics king.

It's kind of a passion that comes

(Hledejte svou vášeň a nadšení. Jděte do firem, které oslovují vaši duši.)

from doing the best and having flow while you're working.

Je v tom vášeň z toho,

This is an interesting little quote from Masaru Ibuka,

že děláte to nejlepší a zatímco pracujete, zažíváte proudění.

who was at that time starting out Sony without any money,

Toto je zajímavý citát Masaru Ibuka,

z doby, kdy zakládal firmu Sony.

without a product -- they didn't have a product,

Neměli peníze, klíčový produkt, nic

they didn't have anything, but they had an idea.

And the idea he had was to establish a place of work where engineers

– ale měli myšlenku.

Vytvořit pracoviště, kde inženýři

can feel the joy of technological innovation,

mohou prožívat radost z technologických inovací,

be aware of their mission to society and work to their heart's content.

být si vědomi poslání vůči společnosti a pracovat na tom, k čemu je srdce táhne.

I couldn't improve on this as a good example

Nevymyslel bych lepší příklad,

of how flow enters the workplace.

jak dostat "flow" na pracoviště.

Now, when we do studies --

S kolegy na celém světě jsme vedli přes 8000 rozhovorů

we have, with other colleagues around the world,

done over 8,000 interviews of people -- from Dominican monks,

s lidmi, kteří si užívají svou práci:

to blind nuns, to Himalayan climbers, to Navajo shepherds --

od dominikánských mnichů a nevidomých jeptišek,

přes himalájské horolezce,

who enjoy their work.

po pastýře indiánského kmene Navajo.

And regardless of the culture,

A bez ohledu na kulturu, vzdělání či cokoli jiného,

regardless of education or whatever, there are these seven conditions

existuje 7 podmínek, které jsou přítomny,

that seem to be there when a person is in flow.

zažívá-li člověk stav flow.

There's this focus that, once it becomes intense,

Je to soustředění, které začne být tak intenzivní,

leads to a sense of ecstasy, a sense of clarity:

že vede k pocitu extáze a pocitu jasnosti:

you know exactly what you want to do from one moment to the other;

přesně víte, co máte v dané chvíli dělat,

you get immediate feedback.

dostáváte okamžitou zpětnou vazbu.

You know that what you need to do

is possible to do, even though difficult,

Víte, že to, co máte udělat,

je možné, ačkoli obtížné.

and sense of time disappears, you forget yourself,

Čas zmizí. Zapomenete na sebe,

you feel part of something larger.

cítíte se součástí něčeho většího.

And once the conditions are present,

Jakmile nastanou tyto podmínky,

what you are doing becomes worth doing for its own sake.

činnost sama se pro vás stane odměnou.

In our studies, we represent the everyday life of people in this simple scheme.

V našich studiích vyjadřuje každodenní život lidí toto schéma.

And we can measure this very precisely, actually,

Měřit můžeme velmi přesně,

because we give people electronic pagers that go off 10 times a day,

protože dáváme lidem pagery, které 10x denně pípnou.

and whenever they go off you say what you're doing, how you feel,

Vždy, když se to stane, řeknete, co děláte, jak se cítíte,

kde jste a na co myslíte.

where you are, what you're thinking about.

And two things that we measure is the amount of challenge

Měříme, nakolik je

people experience at that moment and the amount of skill

okamžitá situace pro lidi výzvou,

that they feel they have at that moment.

a míru schopností, kterou cítí.

So for each person we can establish an average,

Pro každého člověka můžeme stanovit průměr,

which is the center of the diagram.

který je v centru grafu.

That would be your mean level of challenge and skill,

Znamená vaši průměrnou úroveň výzvy a schopností,

which will be different from that of anybody else.

která se bude lišit od ostatních lidí.

But you have a kind of a set point there, which would be in the middle.

Ale pro vás je to hodnota, která se bude nacházet ve středu.

If we know what that set point is,

Pokud víme, kde vaše hodnota leží,

we can predict fairly accurately when you will be in flow,

můžeme dost přesně předpovědět, kdy zažijete flow.

and it will be when your challenges are higher than average

Stane se tak, když jak úroveň výzvy dostatečně vysoko nad průměrem,

and skills are higher than average.

a stejně tak i vaše schopnosti jsou nad průměrem.

And you may be doing things very differently from other people,

Můžete věci dělat úplně jinak než druzí,

but for everyone that flow channel, that area there,

ale pro všechny platí, že do flow se dostanete,

will be when you are doing what you really like to do --

když děláte to, co máte opravdu rádi

play the piano, be with your best friend, perhaps work,

– hrajete na klavír, jste se svým nejlepším přítelem.

Nebo možná pracujete, pokud je práce tím, v čem nacházíte flow.

if work is what provides flow for you.

Další oblasti už jsou méně příznivé.

And then the other areas become less and less positive.

Arousal is still good because you are over-challenged there.

Oblast vzrušení je stále dobrá, protože výzva je tu pro vás příliš vysoká.

Your skills are not quite as high as they should be,

Vaše schopnosti nejsou úplně takové, jaké by měly být,

but you can move into flow fairly easily

ale do flow se můžete dostat celkem snadno

by just developing a little more skill.

tím, že své schopnosti trochu rozvinete.

So, arousal is the area where most people learn from,

Vzrušení je tedy oblast, díky níž se většina lidí učí,

because that's where they're pushed beyond their comfort zone

protože zde jsou tlačeni za hranice své komfortní zóny.

and to enter that -- going back to flow --

Aby se do ní mohli vrátit – a dostat se zpět do proudění –

then they develop higher skills.

zvyšují své schopnosti.

Control is also a good place to be,

Oblast kontroly je rovněž dobré místo,

because there you feel comfortable, but not very excited.

protože tady se cítíte pohodlně, ale ne příliš vzrušení.

It's not very challenging any more.

Už to není velká výzva.

And if you want to enter flow from control,

Pokud chcete vstoupit do flow z oblasti kontroly,

you have to increase the challenges.

musíte zvýšit výzvu.

So those two are ideal and complementary areas

Tyto dvě oblasti jsou ideální k tomu,

from which flow is easy to go into.

abyste z nich snadno přešli do flow.

The other combinations of challenge and skill

Ostatní kombinace míry výzvy a schopností

become progressively less optimal.

jsou k tomu méně a méně vhodné.

Relaxation is fine -- you still feel OK.

Relaxace je příjemná – stále se cítíte OK.

Boredom begins to be very aversive

Nuda tomu ale začíná už velmi bránit

and apathy becomes very negative:

a apatie je velice negativní:

you don't feel that you're doing anything,

necítíte, že byste cokoli dělali,

you don't use your skills, there's no challenge.

nevyužíváte své schopnosti, chybí výzva.

Unfortunately, a lot of people's experience is in apathy.

Lidé bohužel často cítí apatii.

The largest single contributor to that experience

Největším zdrojem tohoto pocitu je sledování televize,

is watching television; the next one is being in the bathroom, sitting.

dál sem patří to, že jste v koupelně a sedíte...

Even though sometimes watching television

Ačkoli někdy jsou lidé při sledování televize ve stavu flow,

about seven to eight percent of the time is in flow,

asi v 7 až 8 procentech času,

but that's when you choose a program you really want to watch

to platí pouze pokud sledujete program, na který se opravdu chcete dívat

and you get feedback from it.

a získávate z něj zpětnou vazbu.

So the question we are trying to address -- and I'm way over time --

Otázka, na kterou hledáme odpověď, zní:

is how to put more and more of everyday life in that flow channel.

jak dostat víc z každodenního života do oblasti flow.

And that is the kind of challenge that we're trying to understand.

To je výzva, které se snažíme porozumět.

And some of you obviously know how to do that spontaneously

Někteří z vás určitě vědí, jak toho dosáhnout spontánně

without any advice, but unfortunately a lot of people don't.

bez jakýchkoli rad, ale hodně lidí to bohužel neví.

And that's what our mandate is, in a way, to do.

A to je něco, co je v určitém smyslu naším úkolem.

Thank you.

Děkuji vám.

(Applause)