Dan Dennett: Cute, sexy, sweet, funny

Překladatel: Martin Eliasek Korektor: Radek Pilich

I’m going around the world giving talks about Darwin,

Cestuji po světě a přednáším o Darwinovi.

and usually what I’m talking about

To o čem většinou povídám je

is Darwin’s strange inversion of reasoning.

Darwinovo zvláštně převrácené usuzování.

Now that title, that phrase, comes from a critic, an early critic,

Tento název, toto označení, pochází od kritika, dávného kritika,

and this is a passage that I just love, and would like to read for you.

a toto je pasáž, kterou prostě miluji, a chtěl bych Vám ji přečíst.

"In the theory with which we have to deal, Absolute Ignorance is the artificer;

"V předmětné teorii, Naprostá Ignorance je strůjcem;

so that we may enunciate as the fundamental principle of the whole system,

takže můžeme konstatovat, že základním principem celého systému je,

that, in order to make a perfect and beautiful machine,

že k vytvoření perfektního a nádherného mechanismu,

it is not requisite to know how to make it.

není třeba vědět, jak jej stvořit.

This proposition will be found on careful examination to express,

Tento předpoklad, na základě důkladného prozkoumání zjednodušeně vyjadřuje

in condensed form, the essential purport of the Theory,

základní smysl celé teorie,

and to express in a few words all Mr. Darwin’s meaning;

a shrnuje v několika slovech vše, co se pan Darwin

who, by a strange inversion of reasoning,

snažil pomocí zvláštně převráceného usuzování říci,

seems to think Absolute Ignorance fully qualified

a to, že Naprostá Ignorance je plně schopná

to take the place of Absolute Wisdom in the achievements of creative skill."

nahradit Nejvyšší Moudrost při procesu tvoření."

Exactly. Exactly. And it is a strange inversion.

Přesně. Přesně. A je to zvláštně převrácené.

A creationist pamphlet has this wonderful page in it:

Jedna kreacionistická brožura obsahuje tuto krásnou stranu:

"Test Two:

"Test druhý:

Do you know of any building that didn’t have a builder? Yes/No.

Znáte nějakou budovu, která nemá stavitele? Ano - Ne

Do you know of any painting that didn’t have a painter? Yes/No.

Znáte nějaký obraz, který nemá malíře? Ano - Ne

Do you know of any car that didn’t have a maker? Yes/No.

Znáte nějaké auto, které nemá tvůrce? Ano - Ne

If you answered 'Yes' for any of the above, give details."

Pokud jste na některou z výše uvedených otázek odpověděli Ano, uveďte podrobnosti.

A-ha! I mean, it really is a strange inversion of reasoning.

A-ha! Chci říct, je to opravdu zvláštně převrácené usuzování.

You would have thought it stands to reason

Mysleli byste si, že dá rozum,

that design requires an intelligent designer.

aby design měl svého inteligentního designéra.

But Darwin shows that it’s just false.

Ale Darwin tvrdí, že tomu tak není.

Today, though, I’m going to talk about Darwin’s other strange inversion,

Dnes, ale, chci hovořit o jiném podivném Darwinově obratu,

which is equally puzzling at first, but in some ways just as important.

který je ze začátku stejně matoucí, ale v určitém ohledu stejně důležitý.

It stands to reason that we love chocolate cake because it is sweet.

Dá rozum, že máme rádi čokoládový koláč, protože je sladký.

Guys go for girls like this because they are sexy.

Chlapci chtějí takovéto dívky, protože jsou sexy.

We adore babies because they’re so cute.

Zbožňujeme děti, protože jsou tak roztomilé.

And, of course, we are amused by jokes because they are funny.

A samozřejmě nás baví vtipy, protože jsou vtipné.

This is all backwards. It is. And Darwin shows us why.

Tohle všechno je ale obráceně. Vážně. A Darwin nám ukazuje proč.

Let’s start with sweet. Our sweet tooth is basically an evolved sugar detector,

Začněme u sladkého. Naše chuť na sladké je v zásadě detektor cukru, který se vyvinul,

because sugar is high energy, and it’s just been wired up to the preferer,

protože cukr obsahuje mnoho energie; a tak jsme naprogramováni, když to řeknu zjednodušeně,

to put it very crudely, and that’s why we like sugar.

mít ho rádi. A proto máme rádi cukr.

Honey is sweet because we like it, not "we like it because honey is sweet."

Med je sladký, protože ho máme rádi, a ne že "máme rádi med, protože je sladký."

There’s nothing intrinsically sweet about honey.

Na medu není nic skutečně sladkého.

If you looked at glucose molecules till you were blind,

I kdybyste se dívali na molekuly glukózy, dokud byste neoslepli,

you wouldn’t see why they tasted sweet.

nezjistili byste, proč chutnají sladce.

You have to look in our brains to understand why they’re sweet.

Musíte se podívat do našich mozků, abyste pochopili, proč jsou sladké.

So if you think first there was sweetness,

Takže jestli si myslíte, že nejdřív byla sladkost,

and then we evolved to like sweetness,

a pak jsme se vyvinuli, abychom měli rádi sladké,

you’ve got it backwards; that’s just wrong. It’s the other way round.

myslíte pozpátku; prostě špatně. Je to úplně obráceně.

Sweetness was born with the wiring which evolved.

Sladkost se zrodila s naprogramováním, které se vyvinulo.

And there’s nothing intrinsically sexy about these young ladies.

Na těchto mladých dívkách není nic skutečně přitažlivého.

And it’s a good thing that there isn’t, because if there were,

A je dobře, že není, protože kdyby bylo,

then Mother Nature would have a problem:

matka příroda by měla problém:

How on earth do you get chimps to mate?

Jak sakra donutit šimpanze, aby se pářili?

Now you might think, ah, there’s a solution: hallucinations.

Možná by Vás teď napadlo, že je tady jiné řešení: halucinace!

That would be one way of doing it, but there’s a quicker way.

To by byl jeden způsob, ale je rychlejší metoda.

Just wire the chimps up to love that look,

Prostě naprogramujte šimpanze tak, aby se jim ten pohled líbil.

and apparently they do.

A zjevně se jim líbí.

That’s all there is to it.

A o tom to je.

Over six million years, we and the chimps evolved our different ways.

My a šimpanzi jsme se přes šest miliónů let vyvíjeli různými cestami.

We became bald-bodied, oddly enough;

My jsme, kdo ví proč, ztratili srst;

for one reason or another, they didn’t.

a oni ne, ať už je důvod jakýkoliv.

If we hadn’t, then probably this would be the height of sexiness.

Pokud bychom srst neztratili, toto by byla královna krásy.

Our sweet tooth is an evolved and instinctual preference for high-energy food.

Naše chuť na sladké je vyvinutá a instinktivní preference pro jídla s vysokým obsahem energie.

It wasn’t designed for chocolate cake.

Nebyla stvořena pro čokoládové koláče.

Chocolate cake is a supernormal stimulus.

Čokoládový koláč je "nadprůměrný podnět".

The term is owed to Niko Tinbergen,

Tento termín vymyslel Niko Tinbergen,

who did his famous experiments with gulls,

který dělal slavné experimenty s racky,

where he found that that orange spot on the gull’s beak --

při nich objevil, že oranžová tečka na racčím zobáku --

if he made a bigger, oranger spot

že pokud ji udělal větší a oranžovější,

the gull chicks would peck at it even harder.

samice racků do ní klovaly víc.

It was a hyperstimulus for them, and they loved it.

Byl to pro ně hyper-stimul a oni ho milovali.

What we see with, say, chocolate cake

Co vidíme například na čokoládovém dortu je,

is it’s a supernormal stimulus to tweak our design wiring.

že je to nadprůměrný podnět, který tahá za naše naprogramování.

And there are lots of supernormal stimuli; chocolate cake is one.

A existuje mnoho takových podnětů; čokoládový koláč je jeden.

There's lots of supernormal stimuli for sexiness.

Existuje mnoho nepřirozených podnětů pro přitažlivost.

And there's even supernormal stimuli for cuteness. Here’s a pretty good example.

A dokonce jsou zde nadprůměrné podněty pro roztomilost. Zde je docela dobrý příklad.

It’s important that we love babies, and that we not be put off by, say, messy diapers.

Je důležité, abychom milovali děti, a aby nás neodrazovaly například špinavé plíny.

So babies have to attract our affection and our nurturing, and they do.

Takže děti musí nějak vyvolat naši náklonnost a péči, a to ony dělají.

And, by the way, a recent study shows that mothers

A mimochodem, nedávná studie ukazuje, že matkám voní

prefer the smell of the dirty diapers of their own baby.

špinavé plíny jejich vlastního dítěte víc plíny cizí.

So nature works on many levels here.

Takže příroda zde působí na mnoha úrovních.

But now, if babies didn’t look the way they do -- if babies looked like this,

Pojďme dále - pokud by děti nevypadaly tak jak vypadají, pokud by vypadaly takto,

that’s what we would find adorable, that’s what we would find --

pak by nám právě toto přišlo roztomilé.

we would think, oh my goodness, do I ever want to hug that.

Říkali bychom: Jejdamane, můžu si ho pochovat?

This is the strange inversion.

Toto je ono podivné převrácení.

Well now, finally what about funny. My answer is, it’s the same story, the same story.

Tak a teď konečně o vtipnosti. Moje odpověď je, že jde o to samé.

This is the hard one, the one that isn’t obvious. That’s why I leave it to the end.

Ale tentokrát je to obtížné, není to hned tak zřejmé. Proto jsem si to nechal na konec.

And I won’t be able to say too much about it.

A nebudu o tom moci říct mnoho.

But you have to think evolutionarily, you have to think, what hard job that has to be done --

Musíte myslet evolučně, musíte myslet, a to je dřina,

it’s dirty work, somebody’s got to do it --

je to špinavá práce, ale někdo to dělat musí.

is so important to give us such a powerful, inbuilt reward for it when we succeed.

Ale je to tak důležité, že dostáváme silnou vrozenou odměnu, pokud uspějeme.

Now, I think we've found the answer -- I and a few of my colleagues.

A já myslím, že jsme našli odpověď, já a někteří mí kolegové.

It’s a neural system that’s wired up to reward the brain

Jde o nervový systém, který je naprogramován, aby odměnil mozek za to,

for doing a grubby clerical job.

že dělá těžkou duševní práci.

Our bumper sticker for this view is

Náš slogan pro tento názor je,

that this is the joy of debugging.

že vtipnost je radost z odstraňování chyb.

Now I’m not going to have time to spell it all out,

Teď nemám čas to tu všechno vysvětlovat,

but I’ll just say that only some kinds of debugging get the reward.

jen řeknu, že pouze některé druhy tohoto ladění jsou odměněny.

And what we’re doing is we’re using humor as a sort of neuroscientific probe

To co vlastně děláme je, že používáme humor jako určitý neurovědecký nástroj.

by switching humor on and off, by turning the knob on a joke --

Zapínáme a vypínáme humor, tím že ladíme frekvenci vtipu -

now it’s not funny ... oh, now it’s funnier ...

toto není vtipné ... teď je to vtipnější ...

now we’ll turn a little bit more ... now it’s not funny --

tak ještě trochu přidáme ... teď už to není legrační.

in this way, we can actually learn something

A touto cestou se snažíme dozvědět něco

about the architecture of the brain,

o architektuře mozku,

the functional architecture of the brain.

o funkční architektuře mozku.

Matthew Hurley is the first author of this. We call it the Hurley Model.

Matthew Hurley je strůjcem této myšlenky. Říkáme tomu Hurleyův model.

He’s a computer scientist, Reginald Adams a psychologist, and there I am,

On je počítačový vědec, Reginald Adams je psycholog, a toto jsem já.

and we’re putting this together into a book.

Společně o tom píšeme knihu.

Thank you very much.

Mnohokrát Vám děkuji.