What I learned from 2,000 obituaries | Lux Narayan

Překladatel: Linda Selmani Korektor: Vladimír Harašta

Joseph Keller used to jog around the Stanford campus,

Joseph Keller běhával kolem standfordského kampusu

and he was struck by all the women jogging there as well.

a ke svému překvapení zjistil, že tam s ním běhá také hodně žen.

Why did their ponytails swing from side to side like that?

Proč se jim takhle houpou copy z jedné strany na druhou?

Being a mathematician, he set out to understand why.

Jako matematik si umínil, že na to musí přijít.

(Laughter)

Professor Keller was curious about many things:

Profesora Kellera zajímala spousta věcí:

why teapots dribble

proč z konvic odkapává voda

or how earthworms wriggle.

nebo jak se kroutí žížaly.

Until a few months ago, I hadn't heard of Joseph Keller.

Ještě před pár měsíci jsem o Josephu Kellerovi nic nevěděl.

I read about him in the New York Times,

Dočetl jsem se o něm v New York Times, v nekrologu.

in the obituaries.

The Times had half a page of editorial dedicated to him,

Noviny mu věnovaly půlstránkový úvodník,

which you can imagine is premium space for a newspaper of their stature.

což je, jak si asi dovedete představit, v novinách tohoto formátu výsadní místo.

I read the obituaries almost every day.

Nekrology čtu skoro každý den.

My wife understandably thinks I'm rather morbid

Má žena si pochopitelně myslí, že je trochu morbidní

to begin my day with scrambled eggs and a "Let's see who died today."

zahajovat den u míchaných vajec větou: „Tak kdopak nám to dnes zemřel?“

(Laughter)

(Smích)

But if you think about it,

Když se nad tím zamyslíte,

the front page of the newspaper is usually bad news,

tak na titulní straně novin bývají obvykle špatné zprávy

and cues man's failures.

všímající si neúspěchů lidí.

An instance where bad news cues accomplishment

Místem, kde si špatné zprávy všímají úspěchů,

is at the end of the paper, in the obituaries.

bývá zadní strana novin, v černé kronice.

In my day job,

Řídím společnost, jež se zabývá odhady vývoje,

I run a company that focuses on future insights

that marketers can derive from past data --

který obchodníci odvozují z dat minulých období ‒

a kind of rearview-mirror analysis.

řekněme takovou zpětnou analýzou.

And we began to think:

A tak jsme si řekli:

What if we held a rearview mirror to obituaries from the New York Times?

Co kdybychom tuto metodu použili na nekrology z New York Times?

Were there lessons on how you could get your obituary featured --

Nedalo by se z toho ponaučit, jak dostat svůj nekrolog do úvodníku ‒

even if you aren't around to enjoy it?

i když už tu nebudete, abyste si to užili?

(Laughter)

(Smích)

Would this go better with scrambled eggs?

Nehodilo by se to k míchaným vajíčkům líp?

(Laughter)

(Smích)

And so, we looked at the data.

A tak jsme se podívali na data.

2,000 editorial, non-paid obituaries

Na 2 000 redakčních, neplacených nekrologů

over a 20-month period between 2015 and 2016.

za zhruba 20 měsíců mezi lety 2015 a 2016.

What did these 2,000 deaths -- rather, lives -- teach us?

Co jsme se z těchto 2 000 úmrtí, nebo spíše životů, naučili?

Well, first we looked at words.

Nejprve jsme se zaměřili na slova.

This here is an obituary headline.

Tady máme titulek k nekrologu. Tenhle je o úžasném Lee Kuan Yewovi.

This one is of the amazing Lee Kuan Yew.

If you remove the beginning and the end,

Když odstraníte začátek a konec, zůstane vám květnatý popis.

you're left with a beautifully worded descriptor

that tries to, in just a few words, capture an achievement or a lifetime.

Který se několika slovy snaží zachytit úspěchy nebo i celý život.

Just looking at these is fascinating.

Je fascinující jen se na to dívat.

Here are a few famous ones, people who died in the last two years.

Zde je pár slavných lidí, kteří v posledních 2 letech zemřeli.

Try and guess who they are.

Hádejte, o koho jde.

[An Artist who Defied Genre]

[Umělec vymykající se žánru] To je Prince.

That's Prince.

[Titan of Boxing and the 20th Century]

[Titán boxu a 20. století]

Oh, yes.

Ó, ano. [Muhammad Ali]

[Muhammad Ali]

[Groundbreaking Architect]

[Architektka průkopnice] Zaha Hadid.

Zaha Hadid.

So we took these descriptors

Tak jsme tyto popisy vzali

and did what's called natural language processing,

a nechali je projít zpracováním přirozeného jazyka,

where you feed these into a program,

kdy jimi nakrmíte program, který vyřadí přebytečná slova ‒

it throws out the superfluous words --

"the," "and," -- the kind of words you can mime easily in "Charades," --

členy, spojky ‒ taková ta slova, která snadno napodobíte ve hře „Šarády“ ‒

and leaves you with the most significant words.

a ponechá jen ta nejdůležitější.

And we did it not just for these four,

Zpracovali jsme nejen tyto 4, ale všech 2 000 popisů.

but for all 2,000 descriptors.

And this is what it looks like.

A takhle vypadá výsledek.

Film, theatre, music, dance and of course, art, are huge.

Film, divadlo, hudba, tanec a samozřejmě umění, jsou hojně zastoupeny.

Over 40 percent.

Přes 40 procent.

You have to wonder why in so many societies

Až si člověk říká, proč v tolika společnostech

we insist that our kids pursue engineering or medicine or business or law

nutí rodiče děti studovat techniku, medicínu, obchod nebo právo,

to be construed as successful.

aby byly považovány za úspěšné.

And while we're talking profession,

A když už se bavíme o povoláních, podívejme se na věk ‒

let's look at age --

the average age at which they achieved things.

průměrný věk, ve kterém lidé něčeho dosáhli.

That number is 37.

To číslo je 37.

What that means is, you've got to wait 37 years ...

To znamená, že si musíte počkat v průměru 37 let ...

before your first significant achievement that you're remembered for --

než dosáhnete prvního úspěchu, pro který si vás lidé budou pamatovat ‒

on average --

a v průměru o 44 let později zemřete jako 81letý.

44 years later, when you die at the age of 81 --

on average.

(Smích)

(Laughter)

Talk about having to be patient.

Pak někomu vykládejte něco o trpělivosti.

(Laughter)

Of course, it varies by profession.

Samozřejmě, že záleží na povolání.

If you're a sports star,

Pokud jste sportovní hvězdou, naberete správné tempo už po dvacítce.

you'll probably hit your stride in your 20s.

And if you're in your 40s like me,

A pokud jste čtyřicátníkem jako já,

you can join the fun world of politics.

můžete zkusit zábavný svět politiky.

(Laughter)

Politicians do their first and sometimes only commendable act in their mid-40s.

Politici udělají svůj první a někdy jediný záslužný čin až po čtyřicítce.

(Laughter)

(Smích)

If you're wondering what "others" are,

Pokud vás zajímá, kteří jsou ti "další", zde je několik příkladů.

here are some examples.

Isn't it fascinating, the things people do

Není úžasné, jaké věci lidé dělají a pro jaké věci si je pamatujeme?

and the things they're remembered for?

(Laughter)

(Smích)

Our curiosity was in overdrive,

Naše zvědavost běžela na plné obrátky

and we desired to analyze more than just a descriptor.

a strašně jsme si přáli zanalyzovat víc než jen popisy.

So, we ingested the entire first paragraph of all 2,000 obituaries,

Tak jsme tam naládovali celý první odstavec z všech těch 2 000 nekrologů,

but we did this separately for two groups of people:

ale udělali jsme to zvlášť pro 2 skupiny lidí:

people that are famous and people that are not famous.

pro ty, kteří jsou slavní a pro ty, kteří slavní nejsou.

Famous people -- Prince, Ali, Zaha Hadid --

Pro slavné lidi ‒ Prince, Ali, Zaha Hadid ‒

people who are not famous are people like Jocelyn Cooper,

a lidi, kteří nejsou slavní,

jako například Jocelyn Cooper, reverend Curry nebo Lorna Kelly.

Reverend Curry

or Lorna Kelly.

I'm willing to bet you haven't heard of most of their names.

Jsem ochoten se s vámi vsadit, že jste o většině z nich neslyšeli.

Amazing people, fantastic achievements, but they're not famous.

Úžasní lidé, fantastické úspěchy, ale nejsou slavní.

So what if we analyze these two groups separately --

Co kdybychom zanalyzovali tyto 2 skupiny zvlášť ‒ ty slavné a ty neznámé?

the famous and the non-famous?

What might that tell us?

Co nám to napoví? Podívejte se.

Take a look.

Two things leap out at me.

Vyskočí na mě hned dvě věci.

First:

První:

"John."

„John“

(Laughter)

(Smích)

Anyone here named John should thank your parents --

Ti z vás, kteří se jmenují John, by měli poděkovat svým rodičům ‒

(Laughter)

(Smích)

and remind your kids to cut out your obituary when you're gone.

a připomenout svým dětem, aby si pak vystřihli váš nekrolog.

And second:

A druhá:

"help."

„Pomoc“

We uncovered, many lessons from lives well-led,

V úspěšně prožitých životech jsme odhalili mnohá ponaučení

and what those people immortalized in print could teach us.

a to, co bychom se od lidí zvěčněných v tisku mohli naučit.

The exercise was a fascinating testament to the kaleidoscope that is life,

Tenhle úkol byl fascinujícím odkazem kaleidoskopu, kterým je život,

and even more fascinating

a ještě více fascinující byl fakt,

was the fact that the overwhelming majority of obituaries

že naprostá většina nekrologů představovala slavné i neznámé lidi,

featured people famous and non-famous,

who did seemingly extraordinary things.

kteří vykonali zdánlivě mimořádné věci.

They made a positive dent in the fabric of life.

Do materie života vtiskli nějaký pozitivní skutek. Pomáhali.

They helped.

So ask yourselves as you go back to your daily lives:

Až se zase vrátíte domů, zeptejte se sami sebe:

How am I using my talents to help society?

Jak využívám své schopnosti, abych pomohl společnosti?

Because the most powerful lesson here is,

Protože tím nejsilnějším ponaučením z tohoto je,

if more people lived their lives trying to be famous in death,

že když víc lidí prožije svůj život tak, aby se stali po smrti slavnými,

the world would be a much better place.

stane se svět mnohem lepším místem.

Thank you.

Děkuji.

(Applause)

(Potlesk)