Why we need the explorers | Brian Cox

Překladatel: Adam Hencze Korektor: Petr Frish

We live in difficult and challenging

Žijeme, zajisté, v těžkých a náročných

economic times, of course.

ekonomických časech.

And one of the first victims

A jedna z prvních obětí

of difficult economic times,

těžkých ekonomických časů

I think, is public spending of any kind,

řekl bych, jsou jakékoliv veřejné výdaje,

but certainly in the firing line at the moment

ale určitě v palebné čáře v tuto chvíli

is public spending for science,

jsou to veřejné výdaje pro vědu,

and particularly curiosity-led science

zejména zvědavostně vedenou vědu

and exploration.

a badatelství.

So I want to try and convince you in about 15 minutes

Takže, já Vás chci zkusit přesvědčit v asi 15 minutách

that that's a ridiculous

že tohle dělat je směšný

and ludicrous thing to do.

a absurdní postup.

But I think to set the scene,

Ale myslím, že pro začátek

I want to show -- the next slide is not my attempt

Vám chci něco ukázat -- a tento obrázek není můj pokus

to show the worst TED slide in the history of TED,

ukázat nejhorší TED obrázek v historii TEDu,

but it is a bit of a mess.

ale je v tom trochu zmatek.

(Laughter)

(Smích)

But actually, it's not my fault; it's from the Guardian newspaper.

Není to ale vlastně moje chyba; pochází to z novin Guardian

And it's actually a beautiful demonstration

a je to vlastně skvělá ukázka toho,

of how much science costs.

kolik peněz věda stojí.

Because, if I'm going to make the case

Protože, jestli se mám vyjádřit

for continuing to spend on curiosity-driven science and exploration,

k pokračování v utrácení na vědu hnanou zvědavostí a hledáním,

I should tell you how much it costs.

měl bych Vám říct, kolik to stojí.

So this is a game called "spot the science budgets."

Takže, tohle je hra zvaná "objevte rozpočet pro vědu."

This is the U.K. government spend.

Tohle je útrata britské vlády.

You see there, it's about 620 billion a year.

Vidíte tam, že je to asi 620 miliard ročně.

The science budget is actually --

Rozpočet pro vědu je totiž --

if you look to your left, there's a purple set of blobs

pokud se podívate po vaší levici, jsou tam fialové skvrny

and then yellow set of blobs.

a potom žlutá skupina skvrn.

And it's one of the yellow set of blobs

A je to jedna z těch žlutých skupin těch skvrn,

around the big yellow blob.

kolem té velké žluté skvrny.

It's about 3.3 billion pounds per year

Je to asi 3.3 miliardy liber ročně

out of 620 billion.

z 620 miliard.

That funds everything in the U.K.

To financuje všechno ve Velké Británii,

from medical research, space exploration,

od zdravotního výzkumu, zkoumání vesmíru,

where I work, at CERN in Geneva, particle physics,

mé práce, v CERNu v Ženevě, fyzika elementárních částic,

engineering, even arts and humanities,

inženýrství a i umění a humanity,

funded from the science budget,

financovány z rozpočtu pro vědu,

which is that 3.3 billion, that little, tiny yellow blob

což je těch 3.3 miliard, ta malá, mrňavá žlutá skvrna

around the orange blob at the top left of the screen.

blízko té oranžové v horním levém rohu obrazovky.

So that's what we're arguing about.

To je to, co budeme diskutovat.

That percentage, by the way, is about the same

To procento, mimochodem, je zhruba stejné

in the U.S. and Germany and France.

ve Spojených Státech, Německu a Francii.

R&D in total in the economy,

Věda a vývoj je dohromady v ekonomice

publicly funded, is about

veřejně financován asi

0.6 percent of GDP.

0.6 procenty HDP.

So that's what we're arguing about.

To je to, o čem budu argumentovat.

The first thing I want to say,

První věc, kterou chci říct,

and this is straight from "Wonders of the Solar System,"

a to je přímo z "Zázraků Sluneční Soustavy",

is that our exploration of the solar system and the universe

je že naše badatelství v sluneční soustavě a vesmíru

has shown us that it is indescribably beautiful.

nám ukázalo, že je nepopsatelně nádherné.

This is a picture that actually was sent back

Tohle je obrázek, který byl poslán zpět

by the Cassini space probe around Saturn,

od vesmírné sondy Cassini, kolem Saturnu,

after we'd finished filming "Wonders of the Solar System."

potom co jsme dokončili filmování "Zázraků Sluneční Soustavy".

So it isn't in the series.

Takže to v seriálu obsaženo není.

It's of the moon Enceladus.

Je to měsíc Enceladus.

So that big sweeping, white

Takže ta velká roztáhlá bílá

sphere in the corner is Saturn,

koule v rohu je Saturn,

which is actually in the background of the picture.

který je vlastně v pozadí obrázku.

And that crescent there is the moon Enceladus,

A ten srpek je měsíc Enceladus,

which is about as big as the British Isles.

který je velký asi jako Britské ostrovy.

It's about 500 kilometers in diameter.

Jeho průměr je asi 500 km.

So, tiny moon.

Takze, malý měsíc.

What's fascinating and beautiful ...

Co je fascinující a nádherné,

this an unprocessed picture, by the way, I should say,

tohle je mimochodem řečeno neupravený obrázek, měl bych zdůraznit,

it's black and white, straight from Saturnian orbit.

je černobílí, přímo z oběžné dráhy Saturnu.

What's beautiful is, you can probably see on the limb there

Co je krásné, což můžete pravděpodobně vidět tam na okraji

some faint, sort of,

jakési slabé, skoro

wisps of almost smoke

pramínky nějakého kouře

rising up from the limb.

pocházejícího z toho povrchu.

This is how we visualize that in "Wonders of the Solar System."

Takhle to vypadá v naší vizualizaci v "Zázracích Sluneční Soustavy"

It's a beautiful graphic.

Je to překrásné znázornění.

What we found out were that those faint wisps

Přišli jsme na to, že ty pramínky

are actually fountains of ice

jsou vlastně fontány ledu

rising up from the surface of this tiny moon.

zvedající se z povrchu tohoto malého měsíce.

That's fascinating and beautiful in itself,

To je fascinující a krásné samo o sobě,

but we think that the mechanism

my si ale také myslíme že mechanismus

for powering those fountains

těchto fontán

requires there to be lakes of liquid water

potřebuje přítomnost jezer kapalné vody

beneath the surface of this moon.

pod povrchem tohoto měsíce.

And what's important about that

A co je důležité na tom je,

is that, on our planet, on Earth,

že na naší planetě, na Zemi,

wherever we find liquid water,

kdekoliv můžeme najít kapalnou vodu,

we find life.

nacházíme život.

So, to find strong evidence

Takže nalezení silného důkazu

of liquid, pools of liquid, beneath the surface of a moon

tekutin, možná bazénků tekutin pod povrchem měsíce

750 million miles away from the Earth

750 miliard mil daleko od Země

is really quite astounding.

je doopravdy zcela ohromující.

So what we're saying, essentially,

Takže co říkáme, v podstatě,

is maybe that's a habitat for life in the solar system.

je, že možná tohle je místo výskytu života ve sluneční soustavě.

Well, let me just say, that was a graphic. I just want to show this picture.

No, nechte mě říct, že to bylo znázornění. Chci jen ukázat tenhle obrázek.

That's one more picture of Enceladus.

To je další obrázek Enceladusu.

This is when Cassini flew beneath Enceladus.

Tohle je, když Cassini letěla pod Enceladusem.

So it made a very low pass,

Takže udělala velmi nízký přelet,

just a few hundred kilometers above the surface.

jen několik stovek kilometrů nad povrchem.

And so this, again, a real picture of the ice fountains rising up into space,

Takže tohle, zase, je opravdový obrázek fontánek ledu, zvedajících se do prostoru,

absolutely beautiful.

absolutně nádherné.

But that's not the prime candidate for life in the solar system.

To ale není hlavní kandidát pro výskyt života v sluneční soustavě.

That's probably this place,

To je totiž tohle místo,

which is a moon of Jupiter, Europa.

kterým je měsíc Jupitera, Europa.

And again, we had to fly to the Jovian system

Jako dřív, museli jsme letět do systému Jupitera

to get any sense that this moon, as most moons,

abychom zjistili, že tento měsíc není, jako většina měsíců,

was anything other than a dead ball of rock.

totiž jen mrtvá kamenná koule.

It's actually an ice moon.

Je to totiž ledový měsíc.

So what you're looking at is the surface of the moon Europa,

To, na co se díváte je povrch měsíce Europa,

which is a thick sheet of ice, probably a hundred kilometers thick.

který je vlastně tlustou vrstvou ledu, tlustou asi sto kilometrů.

But by measuring the way that

Ale měřením toho, jak

Europa interacts

Europa interaguje

with the magnetic field of Jupiter,

s magnetickým polem Jupitera,

and looking at how those cracks in the ice

a pozorováním toho jak se ty praskliny v ledu,

that you can see there on that graphic move around,

které vidíte na tomto zobrazení, jak se pohybují

we've inferred very strongly

odvodili jsme,

that there's an ocean of liquid surrounding

že je tam tekutý oceán, obklopující

the entire surface of Europa.

celý povrch Europy.

So below the ice, there's an ocean of liquid around the whole moon.

Takže pod tím ledem je celý oceán tekutin kolem celého měsíce.

It could be hundreds of kilometers deep, we think.

Myslíme si, že může být stovky kilometrů hluboký.

We think it's saltwater, and that would mean that

Taky si myslíme, že jde o slanou vodu, to by znamelo že

there's more water on that moon of Jupiter

je víc vody na tomto měsíci Jupitera

than there is in all the oceans of the Earth combined.

než kolik jí je ve všech oceánech na Zemi dohromady.

So that place, a little moon around Jupiter,

Takže tohle místo, tenhle malý měsíc kolem Jupitera,

is probably the prime candidate

je pravděpodobně hlavní kandidát

for finding life on a moon

pro nalezení života na měsíci

or a body outside the Earth, that we know of.

nebo na tělese mimo Zemi, o kterém víme.

Tremendous and beautiful discovery.

Ohromný a nádherný objev.

Our exploration of the solar system

Naše průzkumy slunečné soustavy

has taught us that the solar system is beautiful.

nás naučili, že je nádherná.

It may also have pointed the way to answering

Taky nám ukázala cestu k zodpovězení

one of the most profound questions that you can possibly ask,

jedné z nejdůležitějších otázek, na jakou se můžeme zeptat,

which is: "Are we alone in the universe?"

a která zní "Jsme ve vesmíru sami?"

Is there any other use to exploration and science,

Je tu nějaké jiné použití pro badatelství a vědu,

other than just a sense of wonder?

jiné než jen úžas?

Well, there is.

No, je.

This is a very famous picture

Tohle je velmi slavný obrázek

taken, actually, on my first Christmas Eve,

pořízený na mém prvním božím hodu,

December 24th, 1968,

24. Prosince 1968,

when I was about eight months old.

kdy mi bylo asi osm měsíců.

It was taken by Apollo 8

Byla pořízena Appolem 8

as it went around the back of the moon.

když letělo za měsícem.

Earthrise from Apollo 8.

Východ Země viďěn z Apolla 8.

A famous picture; many people have said that it's the picture

Slavný obrázek; mnoho lidí řeklo že je to obrázek

that saved 1968,

který zachránil rok 1968,

which was a turbulent year --

který byl velmi divoký --

the student riots in Paris,

studentské bouře v Paříži,

the height of the Vietnam War.

vrchol války ve Vietnamu.

The reason many people think that about this picture,

Důvod, proč tolik lidí přemýšlí o tomto obrázku,

and Al Gore has said it many times, actually, on the stage at TED,

a Al Gore to řekl už hodněkrát, vlastně přímo na pódiu v TEDu,

is that this picture, arguably, was

je ten, že ten obrázek byl pravděpodobně

the beginning of the environmental movement.

začátkem ekologického hnutí.

Because, for the first time,

Protože, poprvé v historii

we saw our world,

jsme uviděli náš svět,

not as a solid, immovable,

ne tak, no, pevný, nehybný,

kind of indestructible place,

jakési nezničitelné místo,

but as a very small, fragile-looking world

ale jako velmi malý, křehce vypadající svět

just hanging against the blackness of space.

jen tak visící proti černotě vesmíru.

What's also not often said

Co se taky moc často neříká

about the space exploration, about the Apollo program,

o vesmírných objevech, o programu Apollo,

is the economic contribution it made.

je ekonomický příspěvek, který to přineslo.

I mean while you can make arguments that it was wonderful

Mám na mysli, že vy si říkáte jak úžasný

and a tremendous achievement

a obrovský úspěch to byl,

and delivered pictures like this,

který přinesl obrázky jako je tento,

it cost a lot, didn't it?

to muselo dost stát, ne?

Well, actually, many studies have been done

No, bylo provedeno mnoho studií

about the economic effectiveness,

o ekonomické efektivitě

the economic impact of Apollo.

a ekonomickém dopadu Apolla.

The biggest one was in 1975 by Chase Econometrics.

Největší proběhla v roce 1975 firmou Chase Econometrics.

And it showed that for every $1 spent on Apollo,

Ukázalo se, že za každý dolar utracený za Apollo

14 came back into the U.S. economy.

jich 14 přišlo zpátky do ekonomiky Spojených Států.

So the Apollo program paid for itself

Takže program Apollo se zaplatil

in inspiration,

v inspiraci,

in engineering, achievement

v inženýrství, úspěchu

and, I think, in inspiring young scientists and engineers

a, myslím že v inspirování mladých vědců a inženýrů

14 times over.

dohromady 14krát.

So exploration can pay for itself.

Takže bádání může zaplatit samo sebe.

What about scientific discovery?

A co vědecké oběvy?

What about driving innovation?

Co inovační hnací síla?

Well, this looks like a picture of virtually nothing.

No, tohle dost vypadá jako obrázek ničeho.

What it is, is a picture of the spectrum

Je to obrázek spektra

of hydrogen.

vodíku.

See, back in the 1880s, 1890s,

Víte, tenkrát v letech 1880 a 1890

many scientists, many observers,

se mnoho vědců, mnoho pozorovatelů

looked at the light given off from atoms.

dívali na světlo unikající z atomů.

And they saw strange pictures like this.

A to, co viděli, je tento zvláštní obrázek.

What you're seeing when you put it through a prism

To, co vidíte když to dáte skrz hranol

is that you heat hydrogen up and it doesn't just glow

je, že když zahřejete vodík, tak nezáří

like a white light,

bílím světlem,

it just emits light at particular colors,

ale vyzařuje světlo v určitých barvách,

a red one, a light blue one, some dark blue ones.

červenou, bleděmodrou a další tmavomodré barvy.

Now that led to an understanding of atomic structure

To vedlo k porozumnění atomové struktury,

because the way that's explained

protože způsob, jakým je to vysvětleno

is atoms are a single nucleus

je že atomy jmají jedno jádro

with electrons going around them.

s elektrony obíhající kolem něho.

And the electrons can only be in particular places.

A elektrony můžou být jen na vymezených místech.

And when they jump up to the next place they can be,

A když přeskočí na další místo, můžou

and fall back down again,

znovu spadnout zpátky,

they emit light at particular colors.

v tu chíli vytvoří světlo daných barev.

And so the fact that atoms, when you heat them up,

A tak fakt, že se zahřátím atomů

only emit light at very specific colors,

je produkováno světlo velmi specifických barev

was one of the key drivers

byl jedním z klíčů,

that led to the development of the quantum theory,

které vedli k vyvinutí kvantové teorie,

the theory of the structure of atoms.

teorie o struktuře atomů.

I just wanted to show this picture because this is remarkable.

Chci ještě ukázat tento obrázek protože je pozoruhodný.

This is actually a picture of the spectrum of the Sun.

Tohle je totiž obrázek slunečního spektra.

And now, this is a picture of atoms in the Sun's atmosphere

A tohle, to je obrázek atomů ve sluneční atmosféře,

absorbing light.

absorbujících světlo.

And again, they only absorb light at particular colors

A opět, oni pouze absorbují světlo daných barev

when electrons jump up and fall down,

když v nich elektrony přeskakují ve svých drahách,

jump up and fall down.

skáčí nahoru a padají zpět.

But look at the number of black lines in that spectrum.

Podívejte se ale na řadu těch černých čar v tomto spektru.

And the element helium

A prvek helium

was discovered just by staring at the light from the Sun

byl objeven právě zíráním na světlo ze Slunce,

because some of those black lines were found

právě kvůli těm černým čarám, které byly nalezeny a

that corresponded to no known element.

které neodpovídaly žádnému známému prvku.

And that's why helium's called helium.

A to je proč se helium jmenuje helium.

It's called "helios" -- helios from the Sun.

Jmenuje se "helios" -- helios ze Slunce.

Now, that sounds esoteric,

Vím, že to zní trochu esotericky,

and indeed it was an esoteric pursuit,

a vskutku to byla odlehlý výzkum, jen pro zasvěcence,

but the quantum theory quickly led

ale kvantová teorie rychle vedla

to an understanding of the behaviors of electrons in materials

k porozumnění chování elektronů v materiálech

like silicon, for example.

jako je například křemík.

The way that silicon behaves,

Způsob, jakým se křemík chová,

the fact that you can build transistors,

fakt, že z něj můžete vyrobit tranzistory,

is a purely quantum phenomenon.

to je čistě kvantový fenomén.

So without that curiosity-driven

Takže bez té zvědavosti, která vedla

understanding of the structure of atoms,

k porozumnění složení atomů,

which led to this rather esoteric theory, quantum mechanics,

která vedla k této tajemné teorii, kvantové mechanice,

then we wouldn't have transistors, we wouldn't have silicon chips,

bez ní bychom neměli tranzistory, neměli bychom křemíkové čipy,

we wouldn't have pretty much the basis

neměli bychom dost možná základ

of our modern economy.

dnešní moderní ekonomiky.

There's one more, I think, wonderful twist to that tale.

Je tu ještě jeden další, řekl bych, úžasný zvrat.

In "Wonders of the Solar System,"

V "Zázracích Sluneční Soustavy",

we kept emphasizing the laws of physics are universal.

neustále zdůrazňujeme, že zákony fyziky jsou všeobecné.

It's one of the most incredible things about the physics

Je to jedna z nejvíc neuvěřitelných věcí na fyzice

and the understanding of nature that you get on Earth,

a chápání přírody, na kterou narazíte na Zemi,

is you can transport it, not only to the planets,

tedy že je můžete přenést nejen na planety,

but to the most distant stars and galaxies.

ale na ty nejvzdálenější hvězdy a galaxie.

And one of the astonishing predictions

A jedním z udivujících předpovědí

of quantum mechanics,

kvantové mechaniky,

just by looking at the structure of atoms --

pouhým pozorováním složení atomů --

the same theory that describes transistors --

stejné teorie která popisuje tranzistory --

is that there can be no stars in the universe

je, že ve vesmíru nemohou být hvězdy,

that have reached the end of their life

které došli na konec jejich života

that are bigger than, quite specifically, 1.4 times the mass of the Sun.

a které jsou větší než, dost přesně, 1.4krát hmotnosti našeho Slunce.

That's a limit imposed on the mass of stars.

To je limita uložená hmotě hvězd.

You can work it out on a piece of paper in a laboratory,

Můžete to ověřit na kusu papíru v laboratoři,

get a telescope, swing it to the sky,

pak si vezměte dalekohled, otočte ho do nebe

and you find that there are no dead stars

a zjistěte že tam nejsou zádné mrtvé hvězdy

bigger than 1.4 times the mass of the Sun.

větší než 1.4krát hmotnost našeho Slunce.

That's quite an incredible prediction.

To je dost neuvěřitelná předpověď.

What happens when you have a star that's right on the edge of that mass?

Co se stane když máte hvězdu, která je přesně na hranici této hmotnosti?

Well, this is a picture of it.

Tohle je takový obrázek.

This is the picture of a galaxy, a common "our garden" galaxy

Tohle je obrázek galaxie, běžné sousední galaxie

with, what, 100 billion

s, kolika? 100 miliardou

stars like our Sun in it.

hvězd jako je Slunce uvnitř.

It's just one of billions of galaxies in the universe.

Je to jedna z miliard galaxií ve vesmíru.

There are a billion stars in the galactic core,

V jádru této galaxie je miliarda hvězd,

which is why it's shining out so brightly.

což je důvod, proč tak jasně září.

This is about 50 million light years away,

Tohle je o asi 50 milionů světelných let dál,

so one of our neighboring galaxies.

takže jedna z našich sousedních galaxií.

But that bright star there

Ale tahle jasná hvězda

is actually one of the stars in the galaxy.

je vlastně jednou z hvězd v té galaxii.

So that star is also

Takže tato hvězda je taky

50 million light years away.

50 milionů světelných let daleko.

It's part of that galaxy, and it's shining as brightly

Je to část galaxie a září tak jasně

as the center of the galaxy

jako centrum galaxie

with a billion suns in it.

s miliardou sluncí uvnitř.

That's a Type Ia supernova explosion.

To je exploze supernovy, typ IA.

Now that's an incredible phenomena,

To je neuvěřitelný úkaz,

because it's a star that sits there.

protože uvnitř toho je hvězda,

It's called a carbon-oxygen dwarf.

jmenuje se tBílý trpaslík.

It sits there about, say, 1.3 times the mass of the Sun.

Ta tam sedí, je řekněme 1.3krát hmotnější než Slunce.

And it has a binary companion that goes around it,

A má dvojče, která obíhá kolem něj,

so a big star, a big ball of gas.

takže je to velká hvězda, velká plynová koule.

And what it does is it sucks gas

A co to dělá je že to nasává plyn

off its companion star,

ze své sesterské hvězdy,

until it gets to this limit called the Chandrasekhar limit,

dokud se nedostane do bodu zvaného Chandrasekharova mez,

and then it explodes.

a potom vybuchne.

And it explodes, and it shines as brightly

Jak vybuchne, tak září tak jasně

as a billion suns for about two weeks,

jako miliarda sluncí po dobu asi dvou týdnů,

and releases, not only energy,

a vypustí nejen energii,

but a huge amount of chemical elements into the universe.

ale ohromné množství chemických prvků do vesmíru.

In fact, that one is a carbon-oxygen dwarf.

Je to Bílý trpaslík typu Uhlík-Kyslík.

Now, there was no carbon and oxygen

Ale ani kyslík ani uhlík nebyl,

in the universe at the Big Bang.

ve vesmíru hned po Velkém třesku.

And there was no carbon and oxygen in the universe

A žádný kyslík ani uhlík nebyl ve vesmíru

throughout the first generation of stars.

během první generace hvězd.

It was made in stars like that,

Byl vytvořen ve hvězdách jako je tato,

locked away and then returned to the universe

uzamčen a pak navrácen zpět do vesmíru

in explosions like that

ve výbuchu jako je tento

in order to recondense into planets,

aby mohl vytvořit planety,

stars, new solar systems

hvězdy, nové slunečné soustavy

and, indeed, people like us.

a, dokonce lidi, jako jsme my.

I think that's a remarkable demonstration of the power

Myslím že je to pozorohudná ukázka síly,

and beauty and universality of the laws of physics,

krásy a všeobecnosti fyzikálních zákonů,

because we understand that process,

protože rozumíme procesu,

because we understand

protože rozumíme

the structure of atoms here on Earth.

struktuře atomů tady na Zemi.

This is a beautiful quote that I found --

Toto je překrásná citace kterou jsem našel --

we're talking about serendipity there -- from Alexander Fleming:

mluvíme tu o šťastné náhodě -- od Alexandra Fleminga.

"When I woke up just after dawn

"Když jsem se hned po východu slunce probudil,

on September 28, 1928,

28. září 1928,

I certainly didn't plan to revolutionize all medicine

rozhodně jsem neměl v plánu revoluci v medicíně

by discovering the world's first antibiotic."

objevením světově prvního antibiotika."

Now, the explorers of the world of the atom

Objevitelé světa atomu

did not intend to invent the transistor.

taky neměli v úmyslu vynalézt tranzistor.

And they certainly didn't intend to

A určitě neměli v úmyslu

describe the mechanics of supernova explosions,

popsat mechaniku výbuchů supernov,

which eventually told us where

které nám vlastně řekli kde

the building blocks of life

ve vesmíru byly vytvořeny

were synthesized in the universe.

stavební bloky života.

So, I think science can be --

Takže si myslím že věda může být --

serendipity is important.

když je šťastná náhoda.

It can be beautiful. It can reveal quite astonishing things.

Může být nádherná. Může odhalit zcela překvapující věci.

It can also, I think, finally

Taky může, řekl bych, konečně

reveal the most profound

odhalit nejhlubší

ideas to us

myšlenky

about our place in the universe

o našem místě ve vesmíru

and really the value of our home planet.

a opravdovou hodnotu naší domovské planety.

This is a spectacular picture of our home planet.

Toto je pozoruhodný obrázek naší domovské planety.

Now, it doesn't look like our home planet.

No, ale to nevypadá jako naše domovská planeta.

It looks like Saturn because, of course, it is.

Vypadá to jako Saturn, protože, samozřejmě to Saturn je.

It was taken by the Cassini space probe.

Snímek byl pořízen vesmírnou sondou Cassini.

But it's a famous picture, not because of

Je to ale slavný obrázek, ne proto že

the beauty and majesty of Saturn's rings,

jsou ty Saturnovy prstence krásné a majestátní,

but actually because of a tiny, faint blob

ale spíš kvůli té malé, prťavé kapce

just hanging underneath one of the rings.

jen tak visící zpod jednoho z prstenců.

And if I blow it up there, you see it.

Když to ukážu takhle, uvidíte to.

It looks like a moon,

Vypadá jako měsíc,

but in fact, it's a picture of Earth.

ale je to opravdu obrázek Země.

It was a picture of Earth captured in that frame of Saturn.

Byl to obrázek Země zachycen se Saturnem.

That's our planet from 750 million miles away.

To je naše planeta vzdálená 750 milionů mil.

I think the Earth has got a strange property

Myslím že Země má zvlaštní vlastnost

that the farther away you get from it,

a to že čím dál od ní jste,

the more beautiful it seems.

tím je krásnější.

But that is not the most distant or most famous picture of our planet.

Ale to není nejvzdálenější nebo nejslavnější obrázek naší planety.

It was taken by this thing, which is called the Voyager spacecraft.

Ten byl pořízen touto věcí, která se nazývá kosmická loď Voyager.

And that's a picture of me in front of it for scale.

A tohle je obrázek mne, pro srovnání velikostí.

The Voyager is a tiny machine.

Voyager je malý stroj.

It's currently 10 billion miles away from Earth,

Momentálně je 16 miliard km od Země,

transmitting with that dish, with the power of 20 watts,

vysílá informace tou parabolickou anténou, s výkonem 20 watů,

and we're still in contact with it.

a my jsme s ním stále v kontaktu.

But it visited Jupiter, Saturn,

Navštívil Jupiter, Saturn,

Uranus and Neptune.

Uran a Neptun.

And after it visited all four of those planets,

A potom co navštívil tyto čtyři planety,

Carl Sagan, who's one of my great heroes,

Carl Sagan, jeden z mých velkých hrdinů,

had the wonderful idea

dostal úžasný nápad

of turning Voyager around

otočit Voyager dokola

and taking a picture of every planet it had visited.

a fotit tak všechny planety, které navštívil.

And it took this picture of Earth.

A pořídil tento snímek Země.

Now it's very hard to see the Earth there, it's called the "Pale Blue Dot" picture,

Je velmi těžké tam Zemi vidět, obrázku se říká "bledá modrá tečka",

but Earth is suspended in that red shaft of light.

ale Země je v tom paprsku světla.

That's Earth from four billion miles away.

To je Země, vzdálená 6 Terametrů (6 Tm).

And I'd like to read you what

A já bych Vám rád přečetl to

Sagan wrote about it, just to finish,

co o tom Sagan napsal, jako ukončení,

because I cannot say words as beautiful as this

protože sám neumím najít tak krásná slova jako jsou tyto

to describe what he saw

abych popsal co on viděl

in that picture that he had taken.

když byl tento obrázek pořízen.

He said, "Consider again that dot.

Řekl "Znovu uvažte tu tečku.

That's here. That's home. That's us.

To je tady. To je domov. To jsme my.

On it, everyone you love,

Na ní, všichni které milujete,

everyone you know, everyone you've ever heard of,

všichni které znáte, všichni o kterých jste kdy slyšeli,

every human being who ever was

všichni lidé co tu kdy

lived out their lives.

žili své životy.

The aggregates of joy and suffering

Shluky radosti a utrpení

thousands of confident religions,

tisíců sebejistých věr,

ideologies and economic doctrines,

ideologií a ekonomických učení,

every hunter and forager, every hero and coward,

každý lovec a sběratel, každý hrdina a každý zrádce,

every creator and destroyer of civilization,

každý tvořitel a ničitel civilizace,

every king and peasant, every young couple in love,

každý král a sedlák, všechny mladé zamilované páry,

every mother and father, hopeful child,

všechny matky a všichni otcové, každé nadějné dítě,

inventor and explorer,

vynálezce a badatel,

every teacher of morals, every corrupt politician,

každý učitel mravů, každý zkorumpovaný politik,

every superstar, every supreme leader,

každá hvězda, každý vůdce,

every saint and sinner in the history of our species,

všichni svatí a hříšníci v historii našeho druhu,

lived there, on a mote of dust,

žili zde, na mrvě prachu,

suspended in a sunbeam.

zavěšeném v paprsku světla.

It's been said that astronomy's a humbling

Bylo řečeno že astronomie je pokořující

and character-building experience.

a charakter-stavějící zkušenost.

There is perhaps no better demonstration

Asi není lepší ukázky

of the folly of human conceits

pošetilosti lidské ješitnosti

than this distant image of our tiny world.

než tento vzdálený obrázek našeho malého světa.

To me, it underscores our responsibility

Myslím, že podtrhuje naší zodpovědnost

to deal more kindly with one another

k tomu chovat se slušněji jeden k druhému

and to preserve and cherish the pale blue dot,

a uchovat a ochránit tu bledě modrou tečku,

the only home we've ever known."

jediný domov jaký jsme kdy poznali."

Beautiful words about

Překrásná slova o

the power of science and exploration.

síle vědy a badatelství.

The argument has always been made, and it will always be made,

Bylo ale řečeno a bude st ale opakováno,

that we know enough about the universe.

že už víme o vesmíru dost.

You could have made it in the 1920s; you wouldn't have had penicillin.

Mohli jste to ale říct v letech 1920; a neměli by jste penicilin.

You could have made it in the 1890s; you wouldn't have the transistor.

Mohli jste to říct v letech 1890; neměli by jste tranzistor.

And it's made today in these difficult economic times.

A říká se to dnes, v těchto ekonomicky těžkých dobách.

Surely, we know enough.

Určitě, víme dost.

We don't need to discover anything else about our universe.

Nepotřebujeme objevit o našem vesmíru nic víc.

Let me leave the last words to someone

Nechte mne odejít s posledními slovy někoho,

who's rapidly becoming a hero of mine,

kdo se rychle stal mým hrdinou,

Humphrey Davy, who did his science at the turn of the 19th century.

Humphrey Davy, který dělal svoji vědu na přelomu 19. století.

He was clearly under assault all the time.

Tenkrát byl dost jasně a stále terčem útoků.

"We know enough at the turn of the 19th century.

Teď, na přelomu 19. století víme dost.

Just exploit it; just build things."

Prostě to využijte; prostě stavte věci.

He said this, he said, "Nothing is more fatal

On řekl toto, řekl "Nic není víc fatální

to the progress of the human mind

v pokrok lidské mysli, než

than to presume that our views of science

než věřit, že naše názory na vědu

are ultimate,

jsou konečné,

that our triumphs are complete,

že naše triumfy jsou kompetní,

that there are no mysteries in nature,

že nejsou žádné další tajemství v přírodě,

and that there are no new worlds to conquer."

a že už nejsou žádné další nové světy k dobytí."

Thank you.

Děkuji.

(Applause)

(Potlesk)