Love, no matter what | Andrew Solomon

Translator: Timothy Covell Reviewer: Morton Bast

Překladatel: Anna Kotábová Korektor: Magdalena Schneiderová

"Even in purely nonreligious terms,

"Dokonce i v rámci čistě nenáboženských termínů,

představuje homosexualita zneužití sexuální schopnosti.

homosexuality represents a misuse of the sexual faculty.

It is a pathetic little second-rate substitute for reality --

Je to ubohá malá druhořadá náhražka reality --

a pitiable flight from life.

politováníhodný únik ze života.

Jako taková není hodna soucitu,

As such, it deserves no compassion,

it deserves no treatment as minority martyrdom,

není hodna léčby jako mučednictví menšiny,

a nezaslouží si být pokládána za nic jiného, než za zhoubnou nemoc."

and it deserves not to be deemed anything but a pernicious sickness."

That's from "Time" magazine in 1966, when I was three years old.

To je z časopisu Time z roku 1966, kdy mi byly tři roky.

A v loňském roce se prezident Spojených států

And last year, the president of the United States

came out in favor of gay marriage.

vyjádřil v prospěch registrovaného partnerství.

(Applause)

(Potlesk)

A moje otázka zní, jak jsme se odtamtud dostali až sem?

And my question is:

How did we get from there to here?

How did an illness become an identity?

Jak se nemoc stala identitou?

Když mi bylo asi šest let,

When I was perhaps six years old,

šel jsem se svou matkou a bratrem do obuvnictví.

I went to a shoe store with my mother and my brother.

A ke konci nákupu bot nám prodavač řekl, že si každý můžeme vzít domů balónek.

And at the end of buying our shoes,

the salesman said to us that we could each have a balloon to take home.

My brother wanted a red balloon,

Můj bratr chtěl červený balónek a já jsem chtěl růžový.

and I wanted a pink balloon.

Moje matka řekla, že si myslí, že bych chtěl spíše modrý balónek.

My mother said that she thought I'd really rather have a blue balloon.

(Laughter)

Ale já jsem řekl, že chci rozhodně ten růžový.

But I said that I definitely wanted the pink one.

Připomněla mi, že moje oblíbená barva je modrá.

And she reminded me that my favorite color was blue.

The fact that my favorite color now is blue, but I'm still gay --

Skutečnost, že nyní je mojí oblíbenou barvou modrá, ale jsem stále gay --

(Smích) --

(Laughter)

is evidence of both my mother's influence

je důkazem vlivu mé matky, i jeho hranic.

and its limits.

(Laughter)

(Smích)

(Applause)

(Potlesk)

When I was little, my mother used to say,

Když jsem byl malý, moje matka říkávala:

„Láska, kterou chováš ke svým dětem, není jako žádný jiný cit na světě.

"The love you have for your children is like no other feeling in the world.

A dokud nemáš děti, nevíš, jaké to je."

And until you have children, you don't know what it's like."

A když jsem byl malý, bral jsem jako největší kompliment na světě,

And when I was little, I took it as the greatest compliment in the world

that she would say that about parenting my brother and me.

že to řekla o výchově mě a mého bratra.

A když jsem dospíval, myslel jsem si,

And when I was an adolescent, I thought, "But I'm gay,

že jsem gay, a tak nejspíš nemůžu mít rodinu.

and so I probably can't have a family."

A když to řekla, zneklidnilo mě to.

And when she said it, it made me anxious.

And after I came out of the closet,

A když jsem vyšel s pravdou ven a ona to stále říkala, rozzuřilo mě to.

when she continued to say it, it made me furious.

Řekl jsem: „Já jsem gay. To není cesta, kterou směřuji.

I said, "I'm gay. That's not the direction that I'm headed in.

And I want you to stop saying that."

A chci, abys to přestala říkat."

Asi před 20 lety jsem byl svými editory magazínu The New York Times požádán,

About 20 years ago,

I was asked by my editors at the "New York Times Magazine"

abych napsal článek o kultuře neslyšících.

to write a piece about Deaf culture.

And I was rather taken aback.

A byl jsem poněkud zaskočen.

I had thought of deafness entirely as an illness:

Na hluchotu jsem pohlížel jako na nemoc.

those poor people, they couldn't hear,

Ti chudáci, oni neslyší.

they lacked hearing, and what could we do for them?

Nemají sluch, co pro ně můžeme udělat?

A pak jsem vyšel do světa neslyšících.

And then I went out into the Deaf world.

Šel jsem do klubu pro neslyšící.

I went to Deaf clubs.

I saw performances of Deaf theater and of Deaf poetry.

Viděl jsem divadelní představení neslyšících i jejich poezii.

Dokonce jsem šel i na soutěž Americká Miss Neslyšících v Nashvillu v Tennessee,

I even went to the Miss Deaf America contest in Nashville, Tennessee,

where people complained about that slurry Southern signing.

kde si lidé stěžovali na nemastné jižanské znakování.

(Smích)

(Laughter)

A jak jsem se nořil hlouběji a hlouběji do světa neslyšících,

And as I plunged deeper and deeper into the Deaf world,

došel jsem k přesvědčení, že hluchota je kultura

I became convinced that Deafness was a culture

a že lidé ve světě hluchých, kteří říkali:

and that the people in the Deaf world who said,

„Nám sluch nechybí, patříme k jisté kultuře,"

"We don't lack hearing; we have membership in a culture,"

were saying something that was viable.

říkali něco, co bylo pravdivé.

Nebyla to moje kultura

It wasn't my culture,

and I didn't particularly want to rush off and join it,

a neměl jsem nijak zvlášť chuť se k ní připojit,

but I appreciated that it was a culture

ale ocenil jsem, že je to kultura a že pro lidi, kteří jsou jejími členy,

and that for the people who were members of it,

it felt as valuable as Latino culture or gay culture or Jewish culture.

je stejně hodnotná, jako je Latino nebo gay nebo židovská kultura.

It felt as valid, perhaps, even as American culture.

Zdála se být dokonce stejně hodnotná jako americká kultura.

Then a friend of a friend of mine had a daughter who was a dwarf.

Potom kamarádka mého kamaráda měla dceru, která byla trpaslík.

A když se jí ta dcera narodila,

And when her daughter was born,

she suddenly found herself confronting questions

náhle zjistila, že čelí otázkám, které pro mě najednou začaly být důležité.

that now began to seem quite resonant to me.

She was facing the question of what to do with this child.

Čelila otázce, co si s tímto dítětem počít.

Should she say, "You're just like everyone else but a little bit shorter?"

Měla by říct: „Jsi stejná jako všichni ostatní, jen o něco menší?"

Nebo by se měla pokusit vytvořit nějakou trpasličí identitu,

Or should she try to construct some kind of dwarf identity,

připojit se k Malým Lidem Ameriky, zjistit, co je pro trpaslíky podnikáno?

get involved in the Little People of America,

become aware of what was happening for dwarfs?

And I suddenly thought,

A já jsem si najednou pomyslel,

většina neslyšících dětí se rodí slyšícím rodičům.

"Most deaf children are born to hearing parents.

Those hearing parents tend to try to cure them.

Tito slyšící rodiče mají tendenci se je snažit vyléčit.

Takoví neslyšící lidé objevují komunitu v období dospívání.

Those deaf people discover community somehow in adolescence.

Většina homosexuálů se rodí heterosexuálním rodičům.

Most gay people are born to straight parents.

Those straight parents often want them to function

Tito heterosexuální rodiče po nich často chtějí,

aby fungovali v tom, co pokládají za tradiční svět,

in what they think of as the mainstream world,

and those gay people have to discover identity later on.

a tito homosexuálové musí svou identitu objevit později.

And here was this friend of mine,

A byla tu ta kamarádka,

looking at these questions of identity with her dwarf daughter.

která čelila otázkám ohledně identity své trpasličí dcery.

A pomyslel jsem si, opět je to tu:

And I thought, "There it is again:

a family that perceives itself to be normal

Rodina, která sama sebe vnímá jako normální,

s dítětem, které se zdá být mimořádné.

with a child who seems to be extraordinary."

And I hatched the idea that there are really two kinds of identity.

A napadla mě myšlenka, že existují dva druhy identity.

Existují vertikální identity,

There are vertical identities,

které jsou předávány generačně z rodiče na dítě.

which are passed down generationally from parent to child.

Jsou to věci jako etnický původ, často národnost, jazyk, často náboženství.

Those are things like ethnicity,

frequently nationality, language, often religion.

Those are things you have in common with your parents and with your children.

Jsou to věci, které máte společné se svými rodiči a dětmi.

A ač mohou být některé z nich obtížné, nikdo se je nepokouší vyléčit.

And while some of them can be difficult,

there's no attempt to cure them.

You can argue that it's harder in the United States --

Můžete namítnout, že ve Spojených státech je to těžší

our current presidency notwithstanding --

i přes našeho současného prezidenta být barevným člověkem.

to be a person of color.

And yet, we have nobody who is trying to ensure

A přesto nemáme nikoho, kdo by se snažil zajistit,

that the next generation of children born to African-Americans and Asians

aby další generace dětí narozených Afroameričanům a Asiatům

come out with creamy skin and yellow hair.

měly krémovou pleť a blonďaté vlasy.

Pak existují další identity, které se musíte naučit od skupiny vrstevníků.

There are these other identities which you have to learn from a peer group,

A já jim říkám horizontální identity,

and I call them "horizontal identities,"

because the peer group is the horizontal experience.

protože skupiny vrstevníků jsou horizontálním fenoménem.

Toto jsou identity, které jsou cizí vašim rodičům,

These are identities that are alien to your parents

and that you have to discover when you get to see them in peers.

a které musíte objevit, když je uvidíte u vrstevníků.

A tyto identity, tyto horizontální identity,

And those identities, those horizontal identities,

se lidé snažili téměř vždy vyléčit.

people have almost always tried to cure.

A já jsem chtěl nahlédnout na to, jaký je ten proces,

And I wanted to look at what the process is

through which people who have those identities

kterým lidé těchto identit dojdou k dobrému vztahu se svou identitou.

come to a good relationship with them.

And it seemed to me that there were three levels of acceptance

A zdálo se mi, že existují tři úrovně přijetí,

that needed to take place.

ke kterým musí dojít.

Je zde sebepřijetí, přijetí rodinné a přijetí společností.

There's self-acceptance, there's family acceptance, and there's social acceptance.

And they don't always coincide.

A ne vždy probíhají ve stejnou dobu.

And a lot of the time, people who have these conditions are very angry,

A lidé s těmito problémy jsou často velmi rozzlobení,

because they feel as though their parents don't love them,

protože mají pocit, že je jejich rodiče nemilují,

přičemž ve skutečnosti je to tak, že je jejich rodiče nepřijímají.

when what actually has happened is that their parents don't accept them.

Láska je ve vztahu rodiče a dítěte za ideálních podmínek bezpodmínečná.

Love is something that, ideally, is there unconditionally

throughout the relationship between a parent and a child.

But acceptance is something that takes time.

Ale přijetí vyžaduje určitý čas.

It always takes time.

Vždy to chvíli trvá.

Jedním z trpaslíků, které jsem poznal, byl chlápek jménem Clinton Brown.

One of the dwarfs I got to know was a guy named Clinton Brown.

When he was born, he was diagnosed with diastrophic dwarfism,

Když se narodil, byl mu diagnostikován nanismus,

velmi omezující stav,

a very disabling condition,

and his parents were told that he would never walk,

a jeho rodičům bylo řečeno, že nebude nikdy chodit, nikdy nepromluví,

he would never talk,

he would have no intellectual capacity,

nebude mít žádné intelektové schopnosti, a že je pravděpodobně ani nepozná.

and he would probably not even recognize them.

And it was suggested to them that they leave him at the hospital

A bylo jim navrhnuto, aby ho nechali v nemocnici,

so that he could die there quietly.

aby tam mohl poklidně zemřít.

His mother said she wasn't going to do it,

A jeho matka řekla, že to neudělá.

and she took her son home.

A vzala si svého syna domů.

And even though she didn't have a lot of educational or financial advantages,

A ačkoli neměla mnoho vzdělanostních či finančních výhod,

našla nejlepšího lékaře se specializací na nanismus v zemi

she found the best doctor in the country for dealing with diastrophic dwarfism,

a Clintona k němu objednala.

and she got Clinton enrolled with him.

V průběhu svého dětství

And in the course of his childhood,

he had 30 major surgical procedures.

podstoupil 30 velkých chirurgických zákroků.

And he spent all this time stuck in the hospital

A během těchto procedur, díky kterým nyní může chodit,

while he was having those procedures,

strávil celou tu dobu v nemocnici.

as a result of which, he now can walk.

While he was there, they sent tutors around to help him with his schoolwork,

A zatímco tam byl, posílali mu učitele, aby mu pomohli se školními povinnostmi.

A pracoval velmi tvrdě, protože neměl nic jiného na práci.

and he worked very hard, because there was nothing else to do.

A dosáhl úrovně,

He ended up achieving at a level

that had never before been contemplated by any member of his family.

které žádný člen z jeho rodiny předtím nedosáhl.

Byl totiž prvním z rodiny, kdo šel na vysokou školu,

He was the first one in his family, in fact, to go to college,

where he lived on campus and drove a specially fitted car

kde bydlel na koleji a řídil speciálně upravené auto,

that accommodated his unusual body.

které vyhovovalo jeho neobvyklému tělu.

And his mother told me the story of coming home one day --

A jeho matka mi pověděla příběh o tom, jak jednoho dne přišla domů --

and he went to college nearby --

on chodil do nedaleké školy --

and she said, "I saw that car, which you can always recognize,

a řekla: „Viděla jsem to auto, které vždycky poznáte,

in the parking lot of a bar," she said.

na parkovišti u baru." (Smích)

(Laughter)

„A pomyslela jsem si, oni mají metr osmdesát, on necelý metr.

"And I thought to myself,

'They're six feet tall, he's three feet tall.

Two beers for them is four beers for him.'"

Dvě piva pro ně jsou čtyři piva pro něj."

Řekla: „Věděla jsem, že nemůžu jít dovnitř a zarazit ho,

She said, "I knew I couldn't go in there and interrupt him,

but I went home, and I left him eight messages on his cell phone."

ale šla jsem domů a nechala jsem mu na mobilu osm zpráv."

She said, "And then I thought,

Řekla: „A pak jsem si pomyslela, kdyby mi někdo, když se narodil, řekl,

if someone had said to me, when he was born,

že se v budoucnu budu bát, protože šel do hospody se svými spolužáky --"

that my future worry would be that he'd go drinking and driving

with his college buddies ..."

(Laughter)

(Potlesk)

(Applause)

And I said to her,

A já jsem se jí zeptal: „Co si myslíš, že jsi udělala,

"What do you think you did that helped him to emerge

že jsi mu pomohla stát se tímto okouzlujícím, skvělým, báječným člověkem?"

as this charming, accomplished, wonderful person?"

A ona odpověděla: „Co jsem udělala? Milovala jsem ho, to je vše.

And she said, "What did I do?

I loved him, that's all.

Clinton měl v sobě prostě vždycky takové světlo.

Clinton just always had that light in him.

A jeho otec a já jsme měli to štěstí, že jsme byli první, kdo jej uviděl."

And his father and I were lucky enough to be the first to see it there."

I'm going to quote from another magazine of the '60s.

Budu citovat z jiného časopisu z 60. let.

This one is from 1968 --

Tento je z roku 1968 - The Atlantic Monthly, hlas liberální Ameriky -

"The Atlantic Monthly," voice of liberal America --

napsaný významným bioetikem.

written by an important bioethicist.

He said, "There is no reason to feel guilty

Napsal: „Neexistuje žádný důvod, proč se cítit provinile,

about putting a Down's syndrome child away,

když odložíte dítě s Downovým syndromem,

ať už to znamená dát ho do ústavu, nebo zodpovědnější cestou ho usmrtit.

whether it is 'put away' in the sense of hidden in a sanitarium

or in a more responsible, lethal sense.

Ano, je to smutné -- strašlivé. Ale nenese to žádnou vinu.

It is sad, yes. Dreadful.

But it carries no guilt.

Skutečná vina pramení pouze z přestupku vůči osobě,

True guilt arises only from an offense against a person,

a postižený Downovým syndromem není osobou."

and a Down's is not a person."

There's been a lot of ink given to the enormous progress that we've made

Již bylo věnováno hodně inkoustu obrovskému pokroku, který jsme udělali

in the treatment of gay people.

v přístupu k homosexuálům.

The fact that our attitude has changed is in the headlines every day.

Skutečnost, že se náš postoj změnil, je denně v titulcích.

But we forget how we used to see people who had other differences,

Ale zapomínáme, jak jsme dříve viděli lidi, kteří byli jinak odlišní,

how we used to see people who were disabled,

jak jsme dříve viděli lidi, kteří byli postižení,

how inhuman we held people to be.

jak nelidsky jsme vnímali lidi.

And the change that's been accomplished there,

A té změně, které jsme zde dosáhly

which is almost equally radical,

a která je téměř stejně radikální, moc pozornosti nevěnujeme.

is one that we pay not very much attention to.

Jedna z rodin, se kterými jsem hovořil, Tom a Karen Robardsovi,

One of the families I interviewed, Tom and Karen Robards,

byla zaskočena, když bylo prvnímu dítěti těchto mladých a úspěšných Newyorčanů

were taken aback when, as young and successful New Yorkers,

their first child was diagnosed with Down syndrome.

diagnostikován Downův syndrom.

Mysleli si, že příležitosti pro jeho vzdělávání nebyly takové, jaké by měl mít,

They thought the educational opportunities for him were not what they should be,

and so they decided they would build a little center --

a tak se rozhodli, že vybudují malé centrum --

dvě učebny, které vytvořili s několika dalšími rodiči --

two classrooms that they started with a few other parents --

to educate kids with DS.

aby vzdělávali děti s D.S.

A v průběhu let centrum přerostlo v tzv. Cooke centrum,

And over the years, that center grew into something called the Cooke Center,

kde jsou teď vzdělávány tisíce a tisíce dětí s mentálním postižením.

where there are now thousands upon thousands of children

with intellectual disabilities

who are being taught.

Za tu dobu od příběhu v Atlantic Monthly

In the time since that "Atlantic Monthly" story ran,

se délka života osob s Downovým syndromem ztrojnásobila.

the life expectancy for people with Down syndrome has tripled.

Zkušenosti s lidmi s Downovým syndromem zahrnuje ty, kteří jsou herci,

The experience of Down syndrome people includes those who are actors,

kteří jsou spisovatelé, ty, kteří jsou v dospělosti schopni žít zcela samostatně.

those who are writers, some who are able to live fully independently in adulthood.

Robardsovi na tom mají velkou zásluhu.

The Robards had a lot to do with that.

A já jsem se zeptal: „Litujete toho?

And I said, "Do you regret it?

Do you wish your child didn't have Down syndrome?

Přáli byste si, aby vaše dítě nemělo Downův syndrom?

Do you wish you'd never heard of it?"

Přáli byste si, abyste o tom nikdy neslyšeli?"

And interestingly, his father said,

A jeho otec odpověděl zajímavě:

"Well, for David, our son, I regret it,

„No, kvůli Davidovi, našemu synovi, toho lituji,

protože pro Davida je to obtížný způsob, jak být na světě,

because for David, it's a difficult way to be in the world,

and I'd like to give David an easier life.

a já bych mu chtěl dát jednodušší život.

Ale myslím, že kdybychom přišli o všechny s Downovým syndromem,

But I think if we lost everyone with Down syndrome,

byla by to katastrofální ztráta."

it would be a catastrophic loss."

A Karen Robards mi řekla: „Souhlasím s Tomem.

And Karen Robards said to me, "I'm with Tom.

For David, I would cure it in an instant, to give him an easier life.

Kvůli Davidovi bych ho okamžitě vyléčila, abych mu umožnil snadnější život.

But speaking for myself --

Ale za sebe -- no, já bych před 23 lety, kdy se narodil, nikdy nevěřila,

well, I would never have believed 23 years ago when he was born

že bych mohla dojít k takovému závěru --

that I could come to such a point.

mám-li mluvit za sebe, udělalo mě to mnohem lepší,

Speaking for myself, it's made me so much better and so much kinder

mnohem laskavější a mnohem cílevědomější,

and so much more purposeful in my whole life that, speaking for myself,

mám-li mluvit za sebe, nevzdala bych se toho za nic na světě."

I wouldn't give it up for anything in the world."

Žijeme v době, kdy stoupá sociální přijetí těchto a mnoha dalších postižení.

We live at a point when social acceptance for these and many other conditions

is on the up and up.

A žijeme také v době,

And yet we also live at the moment

kdy naše schopnost eliminovat tato postižení dosáhla výše,

when our ability to eliminate those conditions

has reached a height we never imagined before.

kterou jsme si nikdy nedokázali představit.

Most deaf infants born in the United States now

Většina neslyšících dětí narozených nyní ve Spojených státech

will receive cochlear implants,

dostane kochleární implantáty,

which are put into the brain and connected to a receiver,

které jsou dány do mozku a připojeny k přijímači,

a které umožňují získat přesnou kopii sluchu a ústní projev.

and which allow them to acquire a facsimile of hearing

and to use oral speech.

Sloučenina BMN-111, která byla testována na myších,

A compound that has been tested in mice, BMN-111,

is useful in preventing the action of the achondroplasia gene.

je užitečná při předcházení působení genu Achondroplazie.

Achondroplasia is the most common form of dwarfism,

Achondroplazie je nejčastější formou nanismu

a myši, kterým byla tato látka podána a které mají gen Achondroplazie,

and mice who have been given that substance

and who have the achondroplasia gene

dorůstají do plné velikosti.

grow to full size.

Testování na lidech je už za dveřmi.

Testing in humans is around the corner.

There are blood tests which are making progress

Existují krevní testy, které dělají pokrok,

dokáží zachytit Downův syndrom jasněji a dříve v těhotenství než kdy předtím,

that would pick up Down syndrome more clearly and earlier in pregnancies

than ever before,

making it easier and easier for people to eliminate those pregnancies,

a je tak snazší a snazší taková těhotenství vyloučit nebo je ukončit.

or to terminate them.

So we have both social progress and medical progress.

A tak máme pokrok jak sociální, tak i v medicíně.

And I believe in both of them.

A já věřím v oba.

I believe the social progress is fantastic and meaningful and wonderful,

Jsem přesvědčen, že sociální pokrok je fantastický a smysluplný a úžasný,

and I think the same thing about the medical progress.

a totéž si myslím o lékařském pokroku.

But I think it's a tragedy when one of them doesn't see the other.

Ale myslím si, že je tragédie, když jeden z nich nevidí ten druhý.

A když vidím, jak se protínají

And when I see the way they're intersecting

u postižení jako ty tři, které jsem právě popsal,

in conditions like the three I've just described,

I sometimes think it's like those moments in grand opera

tak si někdy myslím, že je to jako ty okamžiky ve velké opeře,

kdy si hrdina uvědomuje, že miluje hrdinku

when the hero realizes he loves the heroine

at the exact moment that she lies expiring on a divan.

přesně v tom momentě, kdy ona umírá na divanu.

(Smích)

(Laughter)

Obecně musíme přemýšlet o tom, jaké máme pocity ohledně léčby.

We have to think about how we feel about cures altogether.

And a lot of the time the question of parenthood is:

A otázkou rodičovství mnohokrát je,

What do we validate in our children,

co u našich dětí schvalujeme, a co u nich léčíme?

and what do we cure in them?

Jim Sinclair, přední aktivista autismu, řekl:

Jim Sinclair, a prominent autism activist, said,

"When parents say, 'I wish my child did not have autism,'

„Když rodiče říkají: 'Kéž by moje dítě nemělo autismus,'

co tím doopravdy říkají je: 'Kéž by dítě, které mám, neexistovalo

what they're really saying is, 'I wish the child I have did not exist

and I had a different, nonautistic child instead.'

a já jsem měl místo něj jiné dítě, bez autismu."

Read that again. This is what we hear when you mourn over our existence.

Přečtěte si to znovu. Tohle slyšíme, když truchlíte nad naší existencí.

This is what we hear when you pray for a cure:

Tohle slyšíme, když se modlíte za lék --

že vaše nejvroucnější přání k nám je, že jednoho dne přestaneme existovat

that your fondest wish for us is that someday we will cease to be,

a nahradí nás cizinci, které můžete milovat."

and strangers you can love will move in behind our faces."

Je to velmi extrémní názor,

It's a very extreme point of view,

but it points to the reality that people engage with the life they have

ale ukazuje na skutečnost, že lidé žijí život, který mají

a nechtějí být vyléčeni nebo změněni nebo odstraněni.

and they don't want to be cured or changed or eliminated.

They want to be whoever it is that they've come to be.

Chtějí být těmi, kterými jsou.

Jednou z rodin, se kterou jsem pro tento projekt dělal rozhovor,

One of the families I interviewed for this project

was the family of Dylan Klebold,

byla rodina Dylana Klebolda, což byl jeden z pachatelů masakru v Columbine.

who was one of the perpetrators of the Columbine massacre.

Trvalo dlouho je přesvědčit, aby se mnou mluvili,

It took a long time to persuade them to talk to me,

and once they agreed, they were so full of their story

a jakmile souhlasili, byli tak plni svého příběhu

že nemohli přestat vyprávět.

that they couldn't stop telling it,

A první víkend, který jsem s nimi strávil - první z mnoha -

and the first weekend I spent with them, the first of many,

I recorded more than 20 hours of conversation.

jsem nahrál více než 20 hodin konverzace.

And on Sunday night, we were all exhausted.

A v neděli večer jsme byli všichni úplně vyčerpaní.

We were sitting in the kitchen. Sue Klebold was fixing dinner.

Seděli jsme v kuchyni. Sue Klebold připravovala večeři.

A já jsem řekl: „Kdyby tu teď byl Dylan, tušíte, na co byste se ho chtěli zeptat?"

And I said, "If Dylan were here now,

do you have a sense of what you'd want to ask him?"

A jeho otec řekl: „Určitě ano.

And his father said, "I sure do.

I'd want to ask him what the hell he thought he was doing."

Chtěl bych se ho zeptat, co si k čertu myslel, že dělá."

A Sue se podívala na podlahu a chvíli přemýšlela.

And Sue looked at the floor, and she thought for a minute.

A pak opět vzhlédla a řekla:

And then she looked back up and said,

„Chtěla bych ho požádat o odpuštění za to, že jsem jeho matka,

"I would ask him to forgive me for being his mother

a nikdy jsem nevěděla, co se děje v jeho hlavě."

and never knowing what was going on inside his head."

When I had dinner with her a couple of years later --

Když jsem s ní večeřel o pár let později --

one of many dinners that we had together --

jedna z mnoha večeří, které jsme spolu měli --

she said, "You know, when it first happened,

řekla: „Víte, když se to stalo,

I used to wish that I had never married, that I had never had children.

přála jsem si, kéž bych se nikdy nevdala, kéž bych jsem nikdy neměla děti.

If I hadn't gone to Ohio State and crossed paths with Tom,

Kdybych nešla na Ohio State a nepotkala Toma,

to dítě by neexistovalo a nestala by se tato strašná věc.

this child wouldn't have existed,

and this terrible thing wouldn't have happened.

Ale přišla jsem na to, že miluji své děti natolik,

But I've come to feel that I love the children I had so much

že si nechci představovat život bez nich.

that I don't want to imagine a life without them.

I recognize the pain they caused to others,

Cítím bolest, kterou druhým způsobili, za což neexistuje žádné odpuštění,

for which there can be no forgiveness,

but the pain they caused to me, there is," she said.

ale za bolest, kterou způsobili mně, existuje," řekla.

„Takže vím, že pro svět by bylo lepší, kdyby se Dylan nikdy nenarodil,

"So while I recognize that it would have been better for the world

if Dylan had never been born,

Já jsem se rozhodla, že pro mě by to lepší nebylo."

I've decided that it would not have been better for me."

Překvapilo mě, že tolik rodin má tolik dětí s tolika problémy,

I thought it was surprising

how all of these families had all of these children

with all of these problems,

problémy, kterým by se za každou cenu vyhnuly,

problems that they mostly would have done anything to avoid,

a že všichni našli plno významu v rodičovství.

and that they had all found so much meaning in that experience of parenting.

A pak mě napadlo, všichni z nás, kteří mají děti,

And then I thought, all of us who have children

milují své děti, s jejich chybami.

love the children we have, with their flaws.

Kdyby nějaký anděl najednou sestoupil skrze strop v mém obýváku

If some glorious angel suddenly descended through my living-room ceiling

a nabídl, že si vezme děti, které mám

and offered to take away the children I have

and give me other, better children --

a dá mi jiné, lepší děti -- zdvořilejší, vtipnější, hodnější, chytřejší --

more polite, funnier, nicer, smarter --

(Laughter)

lnul bych k dětem, které mám a modlil bych se, ať ten strašný přízrak odejde.

I would cling to the children I have and pray away that atrocious spectacle.

A nakonec mám pocit,

And ultimately,

I feel that in the same way that we test flame-retardant pajamas in an inferno

že stejným způsobem, kterým testujeme nehořlavost pyžama v pekle,

to ensure they won't catch fire when our child reaches across the stove,

abychom zajistili, že nevzplanou, když se dítě natáhne nad kamny,

příběhy těchto rodin, které zažívají tyto extrémní odlišnosti,

so these stories of families negotiating these extreme differences

zrcadlí univerzální zkušenost rodičovství,

reflect on the universal experience of parenting,

which is always that sometimes, you look at your child, and you think,

tedy, že někdy se podíváte na své dítě a pomyslíte si: odkud jsi přišlo?

"Where did you come from?"

(Smích)

(Laughter)

It turns out that while each of these individual differences is siloed --

Ukazuje se, že zatímco každý individuální rozdíl je zakonzervovaný --

existuje omezené množství rodin potýkajících se se schizofrenií,

there are only so many families dealing with schizophrenia,

existuje omezené množství rodin s transgender dětmi,

only so many families of children who are transgender,

existuje omezené množství rodin géniů --

only so many families of prodigies --

who also face similar challenges in many ways --

které se v mnoha ohledech potýkají s podobnými výzvami --

there are only so many families in each of those categories.

existuje omezené množství rodin v každé této kategorii --

ale když si pomyslíte,

But if you start to think

that the experience of negotiating difference within your family

že zkušenost se zvládáním rozdílů ve vaší rodině

je to, o čem se lidé baví,

is what people are addressing,

pak objevíte, že se jedná o univerzální jev.

then you discover that it's a nearly universal phenomenon.

Ironically, it turns out,

Je ironické, že nás právě naše rozdíly a naše zvládání rozdílů spojuje.

that it's our differences and our negotiation of difference

that unite us.

I decided to have children while I was working on this project.

Když jsem pracoval na tomto projektu, rozhodl jsem se mít děti.

A mnoho lidí bylo ohromeno a říkalo:

And many people were astonished and said,

„Jak se můžete rozhodnout mít děti, když se zabýváte tím, co se může pokazit?"

"But how can you decide to have children

in the midst of studying everything that can go wrong?"

A já jsem řekl: „Já se nezabývám tím, co se může pokazit.

And I said, "I'm not studying everything that can go wrong.

What I'm studying is how much love there can be,

Zabývám se tím, kolik lásky existuje, i když to vypadá, že je všechno špatně."

even when everything appears to be going wrong."

Hodně jsem přemýšlel o matce jednoho postiženého dítěte, které jsem viděl,

I thought a lot about the mother of one disabled child I had seen,

vážně postižené dítě, které zemřelo vinou zanedbání ošetřovatele.

a severely disabled child who died through caregiver neglect.

And when his ashes were interred, his mother said,

A když byl pohřbíván, řekla jeho matka:

"I pray here for forgiveness for having been twice robbed:

„Modlím se za odpuštění, že jsem byla dvakrát okradena,

once of the child I wanted,

jednou o dítě, jaké jsem chtěla a jednou o syna, kterého jsem milovala."

and once of the son I loved."

And I figured it was possible, then, for anyone to love any child,

Tehdy jsem přišel na to, že kdokoli může milovat jakékoli dítě,

pokud k tomu mají vůli.

if they had the effective will to do so.

Takže můj manžel je biologický otec dvou dětí

So, my husband is the biological father of two children

with some lesbian friends in Minneapolis.

s lesbickými přítelkyněmi v Minneapolis.

Měl jsem blízkou přítelkyni z vysoké, která prošla rozvodem a chtěla mít děti.

I had a close friend from college who'd gone through a divorce

and wanted to have children.

And so she and I have a daughter,

A tak ona a já máme dceru a matka s dcerou žijí v Texasu.

and mother and daughter live in Texas.

And my husband and I have a son who lives with us all the time,

A můj manžel a já máme syna, který s námi bydlí,

of whom I am the biological father,

a jehož jsem biologickým otcem, a naše náhradní matka byla Laura,

and our surrogate for the pregnancy was Laura,

the lesbian mother of Oliver and Lucy in Minneapolis.

lesbická matka Olivera a Lucy v Minneapolis.

(Laughter)

(Potlesk)

So --

(Applause)

Ve zkratce tedy pět rodičů čtyř dětí ve třech státech.

The shorthand is: five parents of four children in three states.

(Laughter)

A existují lidé, kteří si myslí, že existence mé rodiny

And there are people who think that the existence of my family

somehow undermines or weakens or damages their family.

nějakým způsobem podkopává nebo oslabuje nebo poškozuje jejich rodinu.

A existují lidé, kteří si myslí, že rodinám jako té mé

And there are people who think that families like mine

shouldn't be allowed to exist.

by nemělo být dovoleno existovat.

And I don't accept subtractive models of love,

Já nepřijímám subtraktivní modely lásky, pouze aditivní.

only additive ones.

A věřím, že stejným zpusobem, jakým potřebujeme druhovou rozmanitost,

And I believe that in the same way that we need species diversity

to ensure that the planet can go on,

aby mohla naše planeta pokračovat,

potřebujeme tuto rozmanitost lásky a rozmanitost rodiny,

so we need this diversity of affection and diversity of family

aby se posílila ekosféra laskavosti.

in order to strengthen the ecosphere of kindness.

Den po narození našeho syna

The day after our son was born,

přišla do nemocničního pokoje lékařka a řekla, že má obavy.

the pediatrician came into the hospital room

and said she was concerned.

He wasn't extending his legs appropriately.

Správně nenatahoval nohy.

Řekla, že by to mohlo znamenat poškození mozku.

She said that might mean that he had brain damage.

Insofar as he was extending them, he was doing so asymmetrically,

Když je trochu natahoval, bylo to nesouměrné,

což si myslela, že může ukazovat na nějaký nádor.

which she thought could mean that there was a tumor of some kind in action.

A měl velkou hlavu, což si myslela, že může indikovat hydrocefalus.

And he had a very large head,

which she thought might indicate hydrocephalus.

And as she told me all of these things,

A jak mi všechno tohle říkala,

I felt the very center of my being pouring out onto the floor.

cítil jsem, jak samý střed mého já vytéká na podlahu.

And I thought, "Here I had been working for years

A myslel jsem si, celá léta jsem pracoval na knize o tom,

on a book about how much meaning people had found

jak velký smysl lidé našli v rodičovství dětí, které jsou postižené,

in the experience of parenting children who were disabled,

a já jsem se k nim nechtěl připojit.

and I didn't want to join their number

because what I was encountering was an idea of illness."

Protože jsem se potýkal s myšlenkou nemoci.

And like all parents since the dawn of time,

A stejně jako všichni rodiče od dávných časů,

jsem chtěl své dítě chránit před nemocí.

I wanted to protect my child from illness.

A také jsem chtěl sám sebe chránit před nemocí.

And I wanted, also, to protect myself from illness.

A přesto jsem z práce, kterou jsem dělal, věděl,

And yet, I knew from the work I had done

že kdyby měl jakoukoli z těch věcí, kterou jsme testovali,

that if he had any of the things we were about to start testing for,

že by se nakonec stala jeho identitou

that those would ultimately be his identity,

a když by se stala jeho identitou, stala by se i mou identitou.

and if they were his identity, they would become my identity,

Ta nemoc nabrala jiný směr.

that that illness was going to take a very different shape as it unfolded.

We took him to the MRI machine, we took him to the CAT scanner,

Vzali jsme ho na magnetickou rezonanci, do CAT skeneru,

we took this day-old child and gave him over for an arterial blood draw.

den staré dítě jsme odevzdali na odběr krve z tepny.

We felt helpless.

Cítili jsme se bezmocní.

And at the end of five hours,

A po pěti hodinách řekli, že je jeho mozek naprosto v pořádku

they said that his brain was completely clear

and that he was by then extending his legs correctly.

a že už správně natahuje nohy.

And when I asked the pediatrician what had been going on,

A když jsem se zeptal doktorky, co se tedy dělo,

řekla, že si myslí, že měl ráno nejspíš křeč.

she said she thought in the morning, he had probably had a cramp.

(Laughter)

(Smích)

But I thought --

(Laughter)

Ale pomyslel jsem si, že má matka měla pravdu.

I thought how my mother was right.

I thought, "The love you have for your children

Pomyslel jsem si, že láska k vašim dětem

is unlike any other feeling in the world.

je naprosto odlišný cit od všech ostatních

And until you have children, you don't know what it feels like.

a dokud nemáte děti, nevíte, jaké to je.

Myslím, že si mě děti podmanily ve chvíli,

I think children had ensnared me

kdy jsem si spojil otcovství se ztrátou.

the moment I connected fatherhood with loss.

Ale nejsem si jistý, že bych si toho všiml,

But I'm not sure I would have noticed that

kdybych nebyl tak ponořen do tohoto výzkumného projektu.

if I hadn't been so in the thick of this research project of mine.

Narazil jsem na tolik podivné lásky a přirozeně jsem zapadl do její šablony.

I'd encountered so much strange love,

and I fell very naturally into its bewitching patterns.

A viděl jsem, jak nádhera dokáže osvítit i ty nejžalostnější zranitelnosti.

And I saw how splendor can illuminate even the most abject vulnerabilities.

Během těchto deseti let jsem byl svědkem a poznal jsem

During these 10 years, I had witnessed and learned

děsivou radost nesnesitelné odpovědnosti

the terrifying joy of unbearable responsibility,

and I had come to see how it conquers everything else.

a zjistil jsem, že všechno ostatní přemůže.

A i když jsem si někdy myslel, že dotazovaní rodiče byli blázni,

And while I had sometimes thought the parents I was interviewing were fools,

když se zotročili k celoživotní cestě se svými nevděčnými dětmi

enslaving themselves to a lifetime's journey with their thankless children

a snaží se vykřesat identitu z utrpení,

and trying to breed identity out of misery,

uvědomil jsem si, že mi můj výzkum mi postavil můstek

I realized that day that my research had built me a plank

a že jsem byl připraven se k nim připojit na jejich lodi.

and that I was ready to join them on their ship.

Thank you.

Děkuji.

(Applause and cheers)

(Potlesk)

Thank you.