I'm not your inspiration, thank you very much | Stella Young

Překladatel: Jan Kadlec Korektor: Helena Brunnerová

I grew up in a very small country town

Vyrůstala jsem ve velmi malém městečku

in Victoria.

ve Victorii.

I had a very normal, low-key kind of upbringing.

Zažila jsem obyčejné, velmi průměrné dospívání.

I went to school, I hung out with my friends,

Chodila jsem do školy, bývala venku s kamarády,

I fought with my younger sisters.

bojovala jsem se svými mladšími sestrami.

It was all very normal.

Bylo to naprosto normální.

And when I was 15, a member of my local community

A když mi bylo 15, jeden člen naší místní komunity

approached my parents

se ozval mým rodičům

and wanted to nominate me

a chtěl mě nominovat

for a community achievement award.

na komunitní cenu za úspěch.

And my parents said, "Hm, that's really nice,

A rodiče na to: „No, to je moc hezké,

but there's kind of one glaring problem with that.

ale máme s tím jeden evidentní problém.

She hasn't actually achieved anything." (Laughter)

Ona vlastně nic nedokázala.“ (Smích)

And they were right, you know.

A měli pravdu.

I went to school, I got good marks,

Chodila jsem do školy, měla jsem dobré známky,

I had a very low-key after school job

po škole jsem mívala obyčejnou práci

in my mum's hairdressing salon,

v mámině kadeřnictví

and I spent a lot of time watching

a strávila jsem spoustu času koukáním

"Buffy the Vampire Slayer" and "Dawson's Creek."

na „Buffy, krotitelku upírů“ a „Dawsonův svět.“

Yeah, I know. What a contradiction.

Jo, já vím. Moc to k sobě nejde.

But they were right, you know.

Ale naši měli pravdu, víte.

I wasn't doing anything that was out of the ordinary

Nedělala jsem nic, co by se vymykalo normálu.

at all.

Vůbec nic.

I wasn't doing anything that could be considered an achievement

Nedělala jsem nic, co by se dalo považovat za úspěch,

if you took disability out of the equation.

pokud tedy z rovnice smažete postižení.

Years later, I was on my second teaching round

O pár let později, když jsem byla na své druhé učící štaci

in a Melbourne high school,

na melbournské střední škole,

and I was about 20 minutes into a year 11 legal studies class

jsem tak 20 minut přednášela právní nauku v 11. třídě,

when this boy put up his hand and said,

když nějaký kluk zvedl ruku a zeptal se:

"Hey miss, when are you going to start doing your speech?"

„Hele, slečno, kdy začnete ten svůj proslov?“

And I said, "What speech?"

A já na to: „Jaký proslov?“

You know, I'd been talking them

Víte, mluvila jsem k nim

about defamation law for a good 20 minutes.

o zákonech o pomluvě dobrých 20 minut.

And he said, "You know, like,

A on: „No však víte,

your motivational speaking.

takové ty motivační řeči.

You know, when people in wheelchairs come to school,

Když někdo do školy přijede na vozíku,

they usually say, like, inspirational stuff?"

tak přece normálně říká takový ty inspirační řeči, ne?“

(Laughter)

(Smích)

"It's usually in the big hall."

„Většinou ve velké aule.“

And that's when it dawned on me:

A pak mi svitlo:

This kid had only ever experienced disabled people

Tohle dítě se s postiženými lidmi

as objects of inspiration.

setkalo jen jako s objekty inspirace.

We are not, to this kid --

Pro tohle dítě nejsme –

and it's not his fault, I mean,

a není to jeho chyba, tím myslím,

that's true for many of us.

že to platí pro mnoho z nás.

For lots of us, disabled people are not our teachers

Pro mnoho z nás postižení lidé nejsou naši učitelé,

or our doctors or our manicurists.

doktoři či manikérky.

We're not real people. We are there to inspire.

Nejsme opravdoví lidé. Jsme tu, abychom inspirovali.

And in fact, I am sitting on this stage

I teď, jak tu sedím na pódiu

looking like I do in this wheelchair,

a v tom křesle vypadám tak, jak vypadám,

and you are probably kind of expecting me

ode mě asi tak trochu čekáte,

to inspire you. Right? (Laughter)

že vás budu inspirovat. Že? (Smích)

Yeah.

Jo.

Well, ladies and gentlemen, I'm afraid

Tak, dámy a pánové, obávám se,

I'm going to disappoint you dramatically.

že vás neskutečně zklamu.

I am not here to inspire you.

Nehodlám vás inspirovat.

I am here to tell you that we have been lied to

Jsem tu, abych vám řekla, že nám o postižení

about disability.

dlouho lhali.

Yeah, we've been sold the lie

Jo. Nalhávali nám,

that disability is a Bad Thing, capital B, capital T.

že postižení je Špatná Věc, s velkým Š a velkým V.

It's a bad thing, and to live with a disability

Že je to špatná věc a že vás život s postižením

makes you exceptional.

dělá výjimečnými.

It's not a bad thing, and it doesn't

Není to špatná věc

make you exceptional.

a výjimečnými vás to nedělá.

And in the past few years, we've been able

Během posledních let

to propagate this lie even further

jsme propagaci té lži dotáhli ještě dál

via social media.

přes sociální média.

You may have seen images like this one:

Asi jste viděli obrázky jako tyhle:

"The only disability in life is a bad attitude."

„Jediným postižením v životě je špatný přístup.“

Or this one: "Your excuse is invalid." Indeed.

Nebo tenhle: „Vaše výmluva je mrzácká.“ Vskutku.

Or this one: "Before you quit, try!"

Anebo tento: „Než to vzdáš, zkus to!“

These are just a couple of examples,

Je to jen pár příkladů,

but there are a lot of these images out there.

ale podobných obrázků najdete tuny.

You know, you might have seen the one,

Možná jste viděli i ten,

the little girl with no hands

kde malá holčička bez rukou

drawing a picture with a pencil held in her mouth.

kreslí obrázek tužkou v puse.

You might have seen a child running

Mohli jste vidět dítě běžící

on carbon fiber prosthetic legs.

na karbonových protézách.

And these images,

A tyhlety obrázky,

there are lots of them out there,

kterých se všude válí mraky,

they are what we call inspiration porn.

jsou to, co nazýváme inspiračním pornem.

(Laughter)

(Smích)

And I use the term porn deliberately,

Pojem „porno“ používám schválně,

because they objectify one group of people

protože deklasují jednu skupinu lidí

for the benefit of another group of people.

na předmět užitku jiné skupiny lidí.

So in this case, we're objectifying disabled people

V tomto případě deklasujeme postižené

for the benefit of nondisabled people.

k užitku nepostižených lidí.

The purpose of these images

Účel těchto obrázků

is to inspire you, to motivate you,

je inspirovat vás, motivovat,

so that we can look at them

takže se na ně podíváte

and think, "Well, however bad my life is,

a pomyslíte si: „No, jakkoli to mám blbý,

it could be worse.

mohlo by být i hůř.

I could be that person."

Mohl bych být tenhle člověk.“

But what if you are that person?

Ale co když tím člověkem jste?

I've lost count of the number of times that I've

Už ani nespočítám,

been approached by strangers

kolikrát mě zastavili cizinci,

wanting to tell me that they think I'm brave

co mi chtěli říct, jak si myslí, že jsem statečná

or inspirational,

nebo inspirující.

and this was long before my work

A to bylo dlouho předtím,

had any kind of public profile.

než se má práce stala jakkoliv známá.

They were just kind of congratulating me

Prostě mi tak nějak blahopřáli k tomu,

for managing to get up in the morning

že jsem ráno zvládla vstát z postele

and remember my own name. (Laughter)

a že si pamatuju vlastní jméno. (Smích)

And it is objectifying.

A to je deklasování.

These images, those images

Ty obrázky, ty obrázky

objectify disabled people

deklasují postižené lidi

for the benefit of nondisabled people.

k užitku nepostižených.

They are there so that you can look at them

Jsou tu k tomu, abyste se na ně podívali

and think that things aren't so bad for you,

a pomysleli si, že na tom nejste tak zle.

to put your worries into perspective.

Dávají vaše trápení do perspektivy.

And life as a disabled person

Život postižených

is actually somewhat difficult.

opravdu tak nějak těžký je.

We do overcome some things.

Musíme některé věci překonávat.

But the things that we're overcoming

Ale to, co překonáváme,

are not the things that you think they are.

není to, co si myslíte.

They are not things to do with our bodies.

Nemá to co do činění s našimi těly.

I use the term "disabled people" quite deliberately,

Pojem „postižení lidé“ používám záměrně,

because I subscribe to what's called the social model of disability,

protože zastávám to, co se nazývá společenským modelem postižení.

which tells us that we are more disabled

Ten nám říká, že jsme více postiženi

by the society that we live in

společností, ve které žijeme,

than by our bodies and our diagnoses.

než našimi těly či diagnózami.

So I have lived in this body a long time.

Žiju v tomhle těle už nějaký čas.

I'm quite fond of it.

Mám ho celkem ráda.

It does the things that I need it to do,

Dělá to, co od něj potřebuju,

and I've learned to use it to the best of its capacity

a naučila jsem se jej využívat na maximum jeho schopností,

just as you have,

tak jako vy,

and that's the thing about those kids in those pictures as well.

stejně tak jako ty děti na oněch obrázcích.

They're not doing anything out of the ordinary.

Nedělají nic neobvyklého.

They are just using their bodies

Je prostě využívají svá těla,

to the best of their capacity.

jak nejlépe to dovedou.

So is it really fair to objectify them

Je tedy opravdu fér je deklasovat

in the way that we do,

způsobem, jakým to děláme,

to share those images?

když ty obrázky sdílíme?

People, when they say, "You're an inspiration,"

Když lidé říkají: „Jste inspirativní,“

they mean it as a compliment.

myslí to jako kompliment.

And I know why it happens.

A chápu proč se to děje.

It's because of the lie, it's because we've been sold

Je to kvůli té lži, té omílané lži,

this lie that disability makes you exceptional.

že postižení vás dělá výjimečnými.

And it honestly doesn't.

Řekněme si to upřímně: nedělá.

And I know what you're thinking.

A vím, co si teď myslíte.

You know, I'm up here bagging out inspiration,

Já si tady nadávám na inspirování

and you're thinking, "Jeez, Stella,

a vy si myslíte: „Bože, Stello,

aren't you inspired sometimes by some things?"

copak tebe nikdy nic neinspirovalo?“

And the thing is, I am.

Ale to víte, že ano.

I learn from other disabled people all the time.

Od jiných postižených se učím pořád.

I'm learning not that I am luckier than them, though.

Ale ne to, že mám víc štěstí než oni.

I am learning that it's a genius idea

Učím se, že je geniální nápad

to use a pair of barbecue tongs

používat kleště na grilování

to pick up things that you dropped. (Laughter)

ke zvedání věcí, které vám upadly. (Smích)

I'm learning that nifty trick where you can charge

A učím se ten bezva trik, jak nabíjet

your mobile phone battery from your chair battery.

baterku v telefonu z baterky ve vozíku.

Genius.

Geniální.

We are learning from each others' strength and endurance,

Učíme se ze síly a vytrvalosti ostatních,

not against our bodies and our diagnoses,

že ne naše těla a nemoci,

but against a world that exceptionalizes

ale že svět okolo nás nás staví na piedestal

and objectifies us.

a deklasuje nás.

I really think that this lie that we've been sold

Opravdu věřím tomu, že ta dokola omílaná lež

about disability is the greatest injustice.

o postižení je největší nespravedlnost.

It makes life hard for us.

Dělá nám to život těžší.

And that quote, "The only disability in life

A ta hláška, že „Jediným postižením v životě

is a bad attitude,"

je špatný přístup,“ –

the reason that that's bullshit

důvod, proč je to kravina,

is because it's just not true,

je ten, že to není pravda,

because of the social model of disability.

protože nás omezuje společenský model postižení.

No amount of smiling at a flight of stairs

Ani tuna úsměvu na dlouhé schody

has ever made it turn into a ramp.

je nepřemění na plošinu.

Never. (Laughter) (Applause)

Nikdy. (Smích) (Potlesk)

Smiling at a television screen

Usmívání se na obrazovku

isn't going to make closed captions appear

nezobrazí skryté titulky

for people who are deaf.

pro neslyšící.

No amount of standing in the middle of a bookshop

A žádný čas postávání uprostřed knihkupectví

and radiating a positive attitude

a vyzařování dobré nálady

is going to turn all those books into braille.

ty knížky nepřemění v Braillovo písmo.

It's just not going to happen.

Prostě se to nestane.

I really want to live in a world

Opravdu chci žít ve světě,

where disability is not the exception, but the norm.

kde postižení není výjimka, ale norma.

I want to live in a world where a 15-year-old girl

Chci žít ve světě, kde o 15leté holce,

sitting in her bedroom

co sedí v ložnici

watching "Buffy the Vampire Slayer"

a kouká na „Buffy, krotitelku upírů“,

isn't referred to as achieving anything

nemluví jako s tím, že dosahuje něčeho výjimečného,

because she's doing it sitting down.

protože u toho musí sedět.

I want to live in a world

Chci žít ve světě,

where we don't have such low expectations

kde od postižených lidí nemáme

of disabled people

tak nízká očekávání,

that we are congratulated for getting out of bed

že jim blahopřejeme ke vstání z postele

and remembering our own names in the morning.

a zapamatování si vlastního jména.

I want to live in a world where we value genuine achievement

Chci žít ve světě, kde si od postižených

for disabled people,

ceníme opravdových úspěchů.

and I want to live in a world

A chci žít ve světě,

where a kid in year 11 in a Melbourne high school

kde dítě v 11. třídě na melbournské střední škole

is not one bit surprised

není ani trochu překvapeno,

that his new teacher is a wheelchair user.

že jeho nová učitelka je na vozíku.

Disability doesn't make you exceptional,

Postižení vás neudělá výjimečnými,

but questioning what you think you know about it does.

ale zpochybňování toho, co o tom víte, ano.

Thank you.

Děkuji vám.

(Applause)

(Potlesk)