Falling in love is the easy part | Mandy Len Catron

Překladatel: Hana Krajíčková Korektor: Kateřina Jabůrková

I published this article

Publikovala jsem článek

in the New York Times Modern Love column in January of this year.

v lednových New York Times, ve sloupku Moderní láska.

"To Fall in Love With Anyone, Do This."

"Abyste se do někoho zamilovali, udělejte tohle."

And the article is about a psychological study

Článek je o psychologické studii,

designed to create romantic love in the laboratory,

díky které má vzniknout romantická láska v laboratoři,

and my own experience trying the study myself

a o tom, jak jsem to v loňském roce sama testovala

one night last summer.

během jedné letní noci.

So the procedure is fairly simple:

Procedura je poměrně jednoduchá:

two strangers take turns asking each other 36 increasingly personal questions

dva cizinci si navzájem kladou 36 stále osobnějších otázek

and then they stare into each other's eyes

a potom se bez mluvení dívají jeden druhému do očí

without speaking for four minutes.

po dobu 4 minut.

So here are a couple of sample questions.

Tady je pár otázek na ukázku.

Number 12: If you could wake up tomorrow having gained any one quality or ability,

12: Kdybyste se mohli zítra ráno probudit s jakoukoli vlastností nebo zkušeností

what would it be?

co by to bylo?

Number 28: When did you last cry in front of another person?

28: Kdy naposled jste brečeli před jiným člověkem?

By yourself?

Sami od sebe?

As you can see, they really do get more personal as they go along.

Jak vidíte, otázky se postupně stávají více osobními.

Number 30, I really like this one:

ČÍslo 30, tu mám velmi ráda:

Tell your partner what you like about them;

Řekněte partnerovi, co se vám na něm líbí;

be very honest this time,

tentokrát buďte velmi upřímní,

saying things you might not say to someone you just met.

řekněte věci, které by jste pravděpodobně neřekli někomu, koho jste právě potkali.

So when I first came across this study a few years earlier,

Když jsem před pár lety poprvé narazila na tuto studii,

one detail really stuck out to me,

jeden detail mě vážně upoutal,

and that was the rumor that two of the participants

a to byl drb, že dva účastníci

had gotten married six months later,

se za 6 měsíců vzali

and they'd invited the entire lab to the ceremony.

a na obřad pozvali celou laboratoř.

So I was of course very skeptical

Samozřejmě jsem byla velice skeptická

about this process of just manufacturing romantic love,

o procesu vytváření romantické lásky,

but of course I was intrigued.

ale pochopitelně mě to fascinovalo.

And when I got the chance to try this study myself,

A když jsem měla šanci sama vyzkoušet tuto studii

with someone I knew but not particularly well,

s někým, koho jsem znala, ale ne moc dobře,

I wasn't expecting to fall in love.

nečekala jsem, že se zamiluji.

But then we did, and --

Ale zamilovali jsme se a ...

(Laughter)

(smích)

And I thought it made a good story, so I sent it to the Modern Love column

Myslela jsem si, že to bude dobrý příběh, tak jsem to poslala o pár měsíců později

a few months later.

do sloupku Moderní láska.

Now, this was published in January,

Tenhle článek byl publikován v lednu

and now it is August,

a teď je srpen,

so I'm guessing that some of you are probably wondering,

takže hádám, že někteří z vás přemýšlí,

are we still together?

jestli jsme pořád spolu.

And the reason I think you might be wondering this

A myslím si, že důvod, proč vás to zajímá,

is because I have been asked this question

je ten, že i já sama si kladu tuto otázku

again and again and again for the past seven months.

posledních 7 měsíců pořád dokola.

And this question is really what I want to talk about today.

A o této otázce chci dnes mluvit.

But let's come back to it.

Vrátíme se k tomu.

(Laughter)

(smích)

So the week before the article came out,

Týden před tím, než článek vyšel,

I was very nervous.

jsem byla velmi nervózní.

I had been working on a book about love stories

Už pár let jsem pracovala na knize

for the past few years,

o milostných příbězích,

so I had gotten used to writing about my own experiences

takže jsem si zvykla psát o svých vlastních zkušenostech

with romantic love on my blog.

s romantickou láskou.

But a blog post might get a couple hundred views at the most,

Ale příspěvek na blogu přečte nanejvýš pár stovek lidí,

and those were usually just my Facebook friends,

a to většinou přátel z Facebooku.

and I figured my article in the New York Times

Pak mi došlo, že článek v New York Times

would probably get a few thousand views.

si pravděpodobně přečte několik tisíc.

And that felt like a lot of attention

A to mi připadalo jako velká pozornost

on a relatively new relationship.

pro tak relativně nový vztah.

But as it turned out, I had no idea.

Ukázalo se, že jsem o tom neměla ani ponětí.

So the article was published online

Článek byl publikovaný online

on a Friday evening,

v pátek večer

and by Saturday, this had happened to the traffic on my blog.

a tohle se stalo v sobotu s návštěvností mého blogu.

And by Sunday, both the Today Show and Good Morning America had called.

A v neděli mi volali z Today Show a z Good Morning America.

Within a month, the article would receive over 8 million views,

Během měsíce měl článek více než 8 milionů přečtení

and I was, to say the least,

a já jsem přinejmenším

underprepared for this sort of attention.

nebyla připravená na takovou pozornost.

It's one thing to work up the confidence to write honestly

Jedna věc je vypracovat se k upřímnému psaní

about your experiences with love,

o vašich zkušenostech s láskou,

but it is another thing to discover

ale druhá věc je zjistit,

that your love life has made international news --

že se váš milostný život objeví v mezinárodních zprávách --

(Laughter)

(smích)

and to realize that people across the world

a uvědomit si, že lidi po celém světě

are genuinely invested in the status of your new relationship.

skutečně zajímá, jak je na tom váš nový vztah.

(Laughter)

(smích)

And when people called or emailed, which they did every day for weeks,

A když mi lidé volali nebo mailovali, což dělali několik týdnů každý den,

they always asked the same question first:

vždycky se nejdřív ptali:

are you guys still together?

Jste pořád spolu?

In fact, as I was preparing this talk,

Když jsem si připravovala tuto přednášku,

I did a quick search of my email inbox

udělala jsem si rychlý průzkum svého mailu

for the phrase "Are you still together?"

a hledala jsem frázi "Jste pořád spolu?"

and several messages popped up immediately.

a několik zpráv mi hned vyskočilo.

They were from students and journalists

Byly od studentů, novinářů

and friendly strangers like this one.

a milých neznámých jako tento mail.

I did radio interviews and they asked.

Dělala jsem rozhovor pro rádia a ptali se mě na to.

I even gave a talk, and one woman shouted up to the stage,

Dokonce jsem dělala přednášku a jedna žena na mě zakřičela:

"Hey Mandy, where's your boyfriend?"

"Hej Mandy, kde je tvůj přítel?"

And I promptly turned bright red.

A já jsem hned zrudla.

I understand that this is part of the deal.

Chápu, že tohle je součástí toho všeho.

If you write about your relationship in an international newspaper,

Když píšete o svém vztahu v mezinárodních novinách,

you should expect people to feel comfortable asking about it.

měli byste čekat, že lidem nebude vadit ptát se vás na to.

But I just wasn't prepared for the scope of the response.

Nebyla jsem však připravená na rozsah té odezvy.

The 36 questions seem to have taken on a life of their own.

36 otázek začalo žít vlastním životem.

In fact, the New York Times published a follow-up article

New York Times publikoval na Svatého Valentýna článek,

for Valentine's Day,

který navazoval na můj

which featured readers' experiences of trying the study themselves,

a obsahoval vlastní zkušenosti čtenářů, kteří studii sami vyzkoušeli,

with varying degrees of success.

s různými stupni úspěchu.

So my first impulse in the face of all of this attention

Díky této velké pozornosti byl můj první reflex

was to become very protective of my own relationship.

stát se ke svému vztahu velmi ochranitelskou.

I said no to every request for the two of us

Odmítla jsem všechny pozvánky na rozhovory,

to do a media appearance together.

kde bychom byli oba dva.

I turned down TV interviews,

Odmítla jsem všechny rozhovory v TV

and I said no to every request for photos of the two us.

a odmítla jsem každou žádost o fotku nás dvou.

I think I was afraid that we would become

Myslím, že jsem se bála, že se staneme

inadvertent icons for the process of falling in love,

bezděčnými ikonami zamilovávání se.

a position I did not at all feel qualified for.

To byla pozice, na kterou jsem se vůbec necítila.

And I get it:

Chápu to,

people didn't just want to know if the study worked,

lidé nechtějí vědět jen to, jestli ta studie funguje,

they wanted to know if it really worked:

ale jestli opravdu zabírá:

that is, if it was capable of producing love that would last,

jestli je schopná vytvořit trvalou lásku –

not just a fling, but real love, sustainable love.

ne jen tak něco, ale pravou, udržitelnou lásku.

But this was a question I didn't feel capable of answering.

Ale tohle byla otázka, na kterou jsem nebyla schopná odpovědět.

My own relationship was only a few months old,

Můj vlastní vztah trval jen pár měsíců

and I felt like people were asking the wrong question in the first place.

a cítila jsem, že se lidé ptají špatně.

What would knowing whether or not we were still together really tell them?

Na co by jim bylo vědět, jestli jsme nebo nejsme pořád spolu?

If the answer was no,

Kdyby odpověď byla ne,

would it make the experience of doing these 36 questions

učinilo by to zkušenost s 36 otázkami

any less worthwhile?

méně hodnotnou?

Dr. Arthur Aron first wrote about these questions

První, kdo zmínil tyto otázky, byl Dr. Arthur Aron

in this study here in 1997,

ve své studii v roce 1997.

and here, the researcher's goal was not to produce romantic love.

V ní nebylo cílem vytvořit romantickou lásku.

Instead, they wanted to foster

Místo toho chtěl rozvinout

interpersonal closeness among college students,

blízkost mezi vysokoškolskými studenty

by using what Aron called

použitím toho, čemu Aron říkal

"sustained, escalating, reciprocal, personalistic self-disclosure."

"trvale stupňující se reciproční osobní sebeodhalení".

Sounds romantic, doesn't it?

To zní romanticky, že?

But the study did work.

Jeho studie fungovala.

The participants did feel closer after doing it,

Účastníci se po absolvování cítili jeden druhému blíž,

and several subsequent studies have also used Aron's fast friends protocol

a následně několik dalších studií použilo Aronův protokol rychlých přátel

as a way to quickly create trust and intimacy between strangers.

jako způsob vytvoření důvěry a intimity mezi cizinci.

They've used it between members of the police and members of community,

Studie byla použita mezi policisty a lidmi z jejich okrsků,

and they've used it between people of opposing political ideologies.

a také mezi lidmi s opačnými politickými názory.

The original version of the story,

Původní verze toho příběhu,

the one that I tried last summer,

který jsem zažila minulé léto,

that pairs the personal questions with four minutes of eye contact,

který kombinuje osobní otázky a oční kontakt po dobu 4 minut,

was referenced in this article,

byla odkazována v tomto článku,

but unfortunately it was never published.

ale bohužel nikdy nebyla publikována.

So a few months ago, I was giving a talk

O pár měsíců později jsem měla přednášku

at a small liberal arts college,

na jedné malé filosofické fakultě

and a student came up to me afterwards

a po skončení za mnou přišel jeden student

and he said, kind of shyly,

a se studem mi řekl:

"So, I tried your study, and it didn't work."

"Vyzkoušel jsem vaši studii a nefungovala."

He seemed a little mystified by this.

Vypadal trochu zmatený.

"You mean, you didn't fall in love with the person you did it with?" I asked.

"Tvrdíte, že jste se nezamiloval do osoby, se kterou jste to zkoušel?" ptala jsem se.

"Well..." He paused.

"Vlastně..." odmlčel se.

"I think she just wants to be friends."

"Myslím, že ona chce být jen kamarádka."

"But did you become better friends?" I asked.

"Stali jste se lepšími přáteli?" Zeptala jsem se.

"Did you feel like you got to really know each other after doing the study?"

"Cítil jste, že opravdu znáte jeden druhého po vyzkoušení téhle studie?"

He nodded.

Přikývl.

"So, then it worked," I said.

"Takže to fungovalo." řekla jsem.

I don't think this is the answer he was looking for.

Myslím, že to nebyla odpověď, kterou čekal.

In fact, I don't think this is the answer that any of us are looking for

Vlastně si nemyslím, že tohle je odpověď , kterou by čekal kdokoli z nás,

when it comes to love.

když jde o lásku.

I first came across this study

Poprvé jsem na tuto studii narazila,

when I was 29

když mi bylo 29

and I was going through a really difficult breakup.

a měla jsem za sebou velmi těžký rozchod.

I had been in the relationship since I was 20,

Byla jsem ve vztahu od svých 20 let,

which was basically my entire adult life,

což vlastně bylo celý můj dospělý život.

and he was my first real love,

Byl moje první láska

and I had no idea how or if I could make a life without him.

a já jsem neměla ponětí, jak nebo jestli bez něho můžu žít.

So I turned to science.

Tak jsem se obrátila na vědu.

I researched everything I could find about the science of romantic love,

Hledala jsem všechno o vědě o romantické lásce,

and I think I was hoping that it might somehow inoculate me from heartache.

doufala jsem, že mi to pomůže od zlomeného srdce.

I don't know if I realized this at the time --

Nevím, jestli jsem si to tenkrát uvědomovala --

I thought I was just doing research for this book I was writing --

myslela jsem si, že dělám výzkum pro svou knihu,

but it seems really obvious in retrospect.

ale zpětně už to vidím.

I hoped that if I armed myself with the knowledge of romantic love,

Doufala jsem, že když se vyzbrojím vědou o romantické lásce,

I might never have to feel as terrible and lonely as I did then.

možná se pak už nikdy nebudu cítit tak hrozně a osamocená jako tehdy.

And all this knowledge has been useful in some ways.

A všechno tohle vědění bylo v určitém směru užitečné.

I am more patient with love. I am more relaxed.

S láskou jsem trpělivější. Uvolněnější.

I am more confident about asking for what I want.

Jsem jistější, když žádám o to, co chci.

But I can also see myself more clearly,

Také vidím sama sebe jasněji

and I can see that what I want is sometimes more

a vidím, že někdy chci víc,

than can reasonably be asked for.

než co je rozumné žádat.

What I want from love is a guarantee,

To, co žádám od lásky, je záruka,

not just that I am loved today

že jsem nejen milovaná dnes

and that I will be loved tomorrow,

a budu milovaná zítra,

but that I will continue to be loved by the person I love indefinitely.

ale že ten, koho miluji, bude navždy milovat mne.

Maybe it's this possibility of a guarantee

Zřejmě po téhle možné záruce

that people were really asking about

se vlastně lidé ptali, když chtěli vědět,

when they wanted to know if we were still together.

jestli jsme stále s přítelem spolu.

So the story that the media told about the 36 questions

Příběh, který média vyprávěla o 36 otázkách byl,

was that there might be a shortcut to falling in love.

že možná existuje zkratka k zamilování se.

There might be a way to somehow mitigate some of the risk involved,

Může tady být způsob, jak zmírnit risk,

and this is a very appealing story,

a to je velmi lákavá představa,

because falling in love feels amazing,

protože zamilovat se je úžasné,

but it's also terrifying.

ale taky strašidelné.

The moment you admit to loving someone,

V ten moment, kdy si přiznáte, že někoho milujete,

you admit to having a lot to lose,

přiznáváte i to, že máte co ztratit.

and it's true that these questions do provide a mechanism

Je pravda, že tyto otázky poskytují prostředek k tomu,

for getting to know someone quickly,

abyste někoho rychle poznali,

which is also a mechanism for being known,

což je zároveň způsob, jak se sám nechat poznat.

and I think this is the thing that most of us really want from love:

A myslím, že právě tohle většina z nás očekává od lásky:

to be known, to be seen, to be understood.

být poznaný, viděný, pochopený.

But I think when it comes to love,

Když přijde na lásku,

we are too willing to accept the short version of the story.

jsme příliš ochotní přijmout zkrácenou verzi příběhu.

The version of the story that asks, "Are you still together?"

Verzi, která se ptá: "Jste stále spolu?"

and is content with a yes or no answer.

a je spojena s odpovědí ANO/NE.

So rather than that question,

Raději než se ptát takto,

I would propose we ask some more difficult questions,

bychom si klást

questions like:

složitější otázky jako:

How do you decide who deserves your love

Jak se rozhodnout, kdo si mou lásku zaslouží,

and who does not?

a kdo ne?

How do you stay in love when things get difficult,

Jak zůstat zamilovaný, když se věci ztíží,

and how do you know when to just cut and run?

a jak poznat, kdy to zabalit a utéct?

How do you live with the doubt

Jak žít s pochybnostmi,

that inevitably creeps into every relationship,

které se vkrádají do každého vztahu,

or even harder,

nebo ještě hůře,

how do you live with your partner's doubt?

jak žít s pochybnostmi vašeho partnera?

I don't necessarily know the answers to these questions,

Já odpověď na tyto otázky neznám,

but I think they're an important start at having a more thoughtful conversation

ale myslím, že jsou dobrým začátkem pro vážný rozhovor o tom,

about what it means to love someone.

co to znamená někoho milovat.

So, if you want it,

Takže, jestli vás to zajímá,

the short version of the story of my relationship is this:

zkrácená verze příběhu o mém vztahu je:

a year ago, an acquaintance and I did a study

před rokem jsem já a jeden známý vyzkoušeli studii

designed to create romantic love,

navrženou pro vytvoření romantické lásky,

and we fell in love,

zamilovali jsme se,

and we are still together,

jsme stále spolu

and I am so glad.

a já jsem za to moc ráda.

But falling in love is not the same thing as staying in love.

Ale zamilovat se není totéž jako milovat.

Falling in love is the easy part.

Zamilovat se je ta jednodušší část.

So at the end of my article, I wrote, "Love didn't happen to us.

V závěru svého článku jsem napsala: "Láska se nám nepřihodila.

We're in love because we each made the choice to be."

Milujeme se, protože jsme se pro to rozhodli."

And I cringe a little when I read that now,

Trochu mě mrazí, když to teď čtu.

not because it isn't true,

Ne protože to není pravda,

but because at the time, I really hadn't considered

ale protože tehdy jsem opravdu nezvážila,

everything that was contained in that choice.

co všechno znamenala ta volba.

I didn't consider how many times we would each have to make that choice,

Nezvážila jsem, kolikrát budeme muset to rozhodnutí udělat,

and how many times I will continue to have to make that choice

kolikrát si sama budu muset vybrat,

without knowing whether or not he will always choose me.

aniž bych věděla, jestli si on vždy vybere mě.

I want it to be enough to have asked and answered 36 questions,

Přála bych si, aby stačilo, že jsem položila a zodpověděla 36 otázek,

and to have chosen to love someone so generous and kind and fun

že jsem se rozhodla milovat někoho tak velkorysého a laskavého a zábavného,

and to have broadcast that choice in the biggest newspaper in America.

a že jsem zveřejnila toho rozhodnutí v největších novinách v Americe.

But what I have done instead is turn my relationship

Místo toho jsem svůj vztah

into the kind of myth I don't quite believe in.

přetvořila v jakýsi mýtus, na který ani sama nevěřím.

And what I want, what perhaps I will spend my life wanting,

Nicméně chci, a asi budu chtít celý život,

is for that myth to be true.

aby ten můj mýtus byl pravdivý.

I want the happy ending implied by the title to my article,

Chci ten šťastný konec, který naznačuje nadpis mého článku.

which is, incidentally,

Mimochodem, ten nadpis

the only part of the article that I didn't actually write.

je to jediné, co jsem vlastně sama nenapsala.

(Laughter)

(smích)

But what I have instead is the chance to make the choice to love someone,

Místo toho mám možnost rozhodnout se někoho milovat

and the hope that he will choose to love me back,

a naději, že on se rozhodne mě milovat také.

and it is terrifying,

Je to děsivé,

but that's the deal with love.

ale tak už to s láskou chodí.

Thank you.

Děkuji vám.