Keith Chen: Could your language affect your ability to save money?

Translator: Timothy Covell Reviewer: Morton Bast

Překladatel: Nela Mitrengová Korektor: Nicole Minichová

The global economic financial crisis has reignited public interest

Celosvětová hospodářská finanční krize znovu podnítila veřejný zájem

in something that's actually one of the oldest questions in economics,

o něco, co je jednou z nejstarších otázek v ekonomice,

dating back to at least before Adam Smith.

položenou už nejméně v době před Adamem Smithem.

And that is, why is it that countries with seemingly similar economies and institutions

A tou je: Proč země, které se zdají být ekonomicky a institucionálně podobné,

can display radically different savings behavior?

vykazují radikálně rozdílné chování v oblasti úspor?

Now, many brilliant economists have spent their entire lives working on this question,

Mnoho výborných ekonomů zasvětilo celý život této otázce

and as a field we've made a tremendous amount of headway

a jako obor jsme udělali obrovský pokrok

and we understand a lot about this.

a mnohému v této otázce porozuměli.

What I'm here to talk with you about today is an intriguing new hypothesis

Dnes tu s vámi budu mluvit o nové, fascinující hypotéze

and some surprisingly powerful new findings that I've been working on

a několika překvapivě mocných zjištění, na kterých jsem pracoval

about the link between the structure of the language you speak

o vazbě mezi strukturou jazyka, kterým mluvíte,

and how you find yourself with the propensity to save.

a jaká je vaše vlastní náchylnost k šetření.

Let me tell you a little bit about savings rates, a little bit about language,

Povím vám něco málo o míře úspor, něco málo o jazyku,

and then I'll draw that connection.

a poté mezi nimi ukážu spojitost.

Let's start by thinking about the member countries of the OECD,

Začněme úvahou o členských zemích OECD,

or the Organization of Economic Cooperation and Development.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.

OECD countries, by and large, you should think about these

Země OECD jsou celkově vzato

as the richest, most industrialized countries in the world.

nejbohatší, nejvíce industrializované země na světě.

And by joining the OECD, they were affirming a common commitment

A připojením se k OECD deklarovaly společný závazek

to democracy, open markets and free trade.

směrem k demokracii, otevření trhů a volnému obchodu.

Despite all of these similarities, we see huge differences in savings behavior.

Přes všechny tyto podobnosti vidíme velký rozdíl v přístupu k šetření.

So all the way over on the left of this graph,

Nalevo v tomto grafu

what you see is many OECD countries saving over a quarter of their GDP every year,

vidíte mnoho zemí OECD, které ušetří přes čtvrtinu jejich HDP každý rok,

and some OECD countries saving over a third of their GDP per year.

a některé členské země, které ročně ušetří třetinu svého HDP.

Holding down the right flank of the OECD, all the way on the other side, is Greece.

Na druhém konci leží Řecko, které uzavírá pravou stranu OECD žebříčku.

And what you can see is that over the last 25 years,

Můžete si povšimnout, že během posledních 25 let

Greece has barely managed to save more than 10 percent of their GDP.

Řecko dokázalo stěží ušetřit přes 10 procent svého HDP.

It should be noted, of course, that the United States and the U.K. are the next in line.

Měli bychom samozřejmě poukázat, že USA a Spojené království jsou další v pořadí.

Now that we see these huge differences in savings rates,

Když nyní vidíme takto velké rozdíly v míře úspor,

how is it possible that language might have something to do with these differences?

jak je možné, že by měl mít jazyk co do činění s těmito rozdíly?

Let me tell you a little bit about how languages fundamentally differ.

Povězme si něco málo o tom, jak se jazyky zásadně liší.

Linguists and cognitive scientists have been exploring this question for many years now.

Lingvisté a kognitivní vědci se zkoumáním této otázky zabývají již mnoho let.

And then I'll draw the connection between these two behaviors.

Potom vysvětlím propojení mezi jazykem a tendencí spořit.

Many of you have probably already noticed that I'm Chinese.

Mnoho z vás si pravděpodobně všimlo, že jsem Číňan.

I grew up in the Midwest of the United States.

Vyrostl jsem na středozápadě Spojených států.

And something I realized quite early on

A co jsem si brzy uvědomil,

was that the Chinese language forced me to speak about and --

bylo, že čínský jazyk mě nutil mluvit o --

in fact, more fundamentally than that --

v podstatě, ještě podstatněji než to --

ever so slightly forced me to think about family in very different ways.

mě vždy trochu nutil přemýšlet o své rodině mnoha jinými způsoby.

Now, how might that be? Let me give you an example.

Jak je to možné? Dám vám příklad.

Suppose I were talking with you and I was introducing you to my uncle.

Dejme tomu, že bych s vámi mluvil a představoval vám svého strýce.

You understood exactly what I just said in English.

Rozuměli jste, co jsem vám právě řekl anglicky.

If we were speaking Mandarin Chinese with each other, though,

Kdybychom spolu ale mluvili mandarínskou čínštinou,

I wouldn't have that luxury.

neměl bych ten luxus.

I wouldn't have been able to convey so little information.

Nebyl bych schopen vyslovit tak málo informací.

What my language would have forced me to do,

Co by mě nutil můj jazyk,

instead of just telling you, "This is my uncle,"

místo toho, abych jen řekl: "Toto je můj strýc.",

is to tell you a tremendous amount of additional information.

by bylo říci strašnou spoustu dodatečných informací.

My language would force me to tell you

Můj jazyk by mě nutil k tomu vám říci,

whether or not this was an uncle on my mother's side or my father's side,

jestli jde o strýce z matčiny, či otcovy strany,

whether this was an uncle by marriage or by birth,

zda je mým strýcem od narození, nebo je přiženěný,

and if this man was my father's brother,

a pokud by byl tento muž z otcovy strany,

whether he was older than or younger than my father.

zda je starší, nebo mladší než můj otec.

All of this information is obligatory. Chinese doesn't let me ignore it.

A všechny tyto informace jsou povinné. Čínština mi nedovolí je ignorovat.

And in fact, if I want to speak correctly,

V zásadě, pokud chci mluvit správně,

Chinese forces me to constantly think about it.

Čínština mě o tom neustále nutí přemýšlet.

Now, that fascinated me endlessly as a child,

Toto mě v dětství neustále fascinovalo,

but what fascinates me even more today as an economist

a co mě dnes fascinuje ještě více jako ekonoma,

is that some of these same differences carry through to how languages speak about time.

je, že stejné rozdíly se prosazují v tom, jak jazyky pojednávají o čase.

So for example, if I'm speaking in English, I have to speak grammatically differently

Takže kupříkladu, když mluvím anglicky, musím gramaticky odlišit,

if I'm talking about past rain, "It rained yesterday,"

zda mluvím o minulém dešti: "Pršelo včera.",

current rain, "It is raining now,"

o současném dešti: "Prší nyní.",

or future rain, "It will rain tomorrow."

nebo o dešti budoucím: "Bude pršet zítra.".

Notice that English requires a lot more information with respect to the timing of events.

Povšimněte si, že angličtina vyžaduje mnohem více informací, co se týká načasování událostí.

Why? Because I have to consider that

Proč? Protože musím uvážit čas

and I have to modify what I'm saying to say, "It will rain," or "It's going to rain."

a upravit slovesný tvar, abych odlišil, zda "má pršet", nebo se už "schyluje k dešti."

It's simply not permissible in English to say, "It rain tomorrow."

V angličtině prostě není přípustné říci: "Pršet zítra."

In contrast to that, that's almost exactly what you would say in Chinese.

Naopak v čínštině byste to řekli téměř přesně takto.

A Chinese speaker can basically say something

Čínský mluvčí může jednoduše říct něco,

that sounds very strange to an English speaker's ears.

co zní anglickému posluchači velmi zvláštně.

They can say, "Yesterday it rain," "Now it rain," "Tomorrow it rain."

Může říci: "Včera pršet.", "Dnes pršet.", "Zítra pršet.".

In some deep sense, Chinese doesn't divide up the time spectrum

V hlubokém smyslu čínština nerozděluje časové spektrum

in the same way that English forces us to constantly do in order to speak correctly.

tak, jak nás jej neustále nutí rozdělovat angličtina, abychom se vyjadřovali správně.

Is this difference in languages

Vyskytuje se tento rozdíl v jazycích

only between very, very distantly related languages, like English and Chinese?

jen mezi velmi, velmi vzdálenými jazyky, jako je angličtina a čínština?

Actually, no.

Ve skutečnosti ne.

So many of you know, in this room, that English is a Germanic language.

Mnoho z vás v této místnosti ví, že angličtina je germánský jazyk.

What you may not have realized is that English is actually an outlier.

Možná jste si ale neuvědomili, že angličtina je hodně vzdálený člen rodiny.

It is the only Germanic language that requires this.

Je to jediný germánský jazyk, který to vyžaduje.

For example, most other Germanic language speakers

Například, většina ostatních germánských jazyků

feel completely comfortable talking about rain tomorrow

se naprosto přirozeně vyjadřuje o zítřejším dešti

by saying, "Morgen regnet es,"

větou jako "Morgen regnet es."

quite literally to an English ear, "It rain tomorrow."

celkem doslovně pro anglické ucho: "Pršet zítra."

This led me, as a behavioral economist, to an intriguing hypothesis.

To mě jako behaviorálního ekonoma vedlo k velmi zajímavé hypotéze.

Could how you speak about time, could how your language forces you to think about time,

Může to, jak mluvíte o čase, jak vás váš jazyk nutí o čase myslet,

affect your propensity to behave across time?

ovlivnit vaši tendenci dlouhodobě se určitým způsobem chovat?

You speak English, a futured language.

Mluvíte anglicky, jazykem vyjadřující čas gramaticky.

And what that means is that every time you discuss the future,

A to znamená, že pokaždé, když mluvíte o budoucnosti,

or any kind of a future event,

nebo a jakékoli budoucí události,

grammatically you're forced to cleave that from the present

jste gramaticky nuceni ji odtrhnout od současnosti

and treat it as if it's something viscerally different.

a zacházet s ní jako s něčím vnitřně odlišným.

Now suppose that that visceral difference

Nyní předpokládejme, že tento vnitřní rozdíl

makes you subtly dissociate the future from the present every time you speak.

vás jemně nutí odloučit budoucnost od současnosti pokaždé, když mluvíte.

If that's true and it makes the future feel

Pokud je toto pravda a pokud díky tomu budoucnost

like something more distant and more different from the present,

cítíme jako něco vzdálenějšího a odlišného od současnosti,

that's going to make it harder to save.

bude také těžší šetřit.

If, on the other hand, you speak a futureless language,

Na druhou stranu, pokud mluvíte jazykem, který gramaticky nevyjadřuje budoucnost,

the present and the future, you speak about them identically.

mluvíte o současnosti a budoucnosti identicky.

If that subtly nudges you to feel about them identically,

Pokud vás toto jemně postrkuje tyto časy vnímat stejně,

that's going to make it easier to save.

mělo by být jednodušší šetřit.

Now this is a fanciful theory.

Toto je smyšlená teorie.

I'm a professor, I get paid to have fanciful theories.

Jsem profesor, jsem placený za to, abych měl smyšlené teorie.

But how would you actually go about testing such a theory?

Jak byste se ale vlastně vypořádali s testováním takové teorie?

Well, what I did with that was to access the linguistics literature.

Já jsem vyšel z lingvistické literatury.

And interestingly enough, there are pockets of futureless language speakers

A kupodivu existuje hromada jazykových mluvčích, kteří gramaticky neodlišují budoucnost,

situated all over the world.

a to po celém světě.

This is a pocket of futureless language speakers in Northern Europe.

Tohle je část 'bezbudoucích' mluvčích v severní Evropě.

Interestingly enough, when you start to crank the data,

S podivem, když začnete hloubat v datech,

these pockets of futureless language speakers all around the world

zjistíte, že tito mluvčí na celém světě

turn out to be, by and large, some of the world's best savers.

jsou celkově vzato těmi, kteří nejvíce šetří.

Just to give you a hint of that,

Jen abych vám to naznačil,

let's look back at that OECD graph that we were talking about.

podívejme se znovu na graf OECD, o kterém jsme již mluvili.

What you see is that these bars are systematically taller

Vidíme, že tyto sloupce jsou systematicky vyšší

and systematically shifted to the left

a posunuté doleva,

compared to these bars which are the members of the OECD that speak futured languages.

ve srovnání s těmito sloupci, které znázorňují členy OECD, kteří mluví jazyky s budoucím časem.

What is the average difference here?

Jaký je zde průměrný rozdíl?

Five percentage points of your GDP saved per year.

Pět procentních bodů HDP uspořených za rok.

Over 25 years that has huge long-run effects on the wealth of your nation.

Za 25 let to vytvoří dlouhodobý dopad na bohatství vašeho národa.

Now while these findings are suggestive,

Přestože tato zjištění mohou mnohé naznačovat,

countries can be different in so many different ways

země se od sebe mohou odlišovat tolika různými způsoby,

that it's very, very difficult sometimes to account for all of these possible differences.

že je někdy ohromně složité zohlednit všechny možné rozdíly.

What I'm going to show you, though, is something that I've been engaging in for a year,

Co vám ale nyní ukážu, něco, co mě upoutalo celý rok -

which is trying to gather all of the largest datasets

je snaha posbírat všechny velké soubory dat,

that we have access to as economists,

ke kterým máme jako ekonomové přístup,

and I'm going to try and strip away all of those possible differences,

a vynasnažím se odstranit všechny tyto možné rozdíly

hoping to get this relationship to break.

v naději, že prolomím zmíněný vztah.

And just in summary, no matter how far I push this, I can't get it to break.

A když to shrnu – bez ohledu na to, jak daleko v tom pokračuji, nemohu jej prolomit.

Let me show you how far you can do that.

Ukážu vám, jak daleko můžete zajít.

One way to imagine that is I gather large datasets from around the world.

Pro představu, sbírám velké soubory dat z celého světa.

So for example, there is the Survey of Health, [Aging] and Retirement in Europe.

Kupříkladu, existuje Průzkum o zdraví, stárnutí a odchodu do důchodu v Evropě.

From this dataset you actually learn that retired European families

Z tohoto souboru dat zjistíte, že evropské rodiny v důchodu

are extremely patient with survey takers.

mají extrémní trpělivost s výzkumníky.

(Laughter)

(smích)

So imagine that you're a retired household in Belgium and someone comes to your front door.

Představte si, že jste belgická domácnost v důchodu a někdo přijde k vašim vchodovým dveřím.

"Excuse me, would you mind if I peruse your stock portfolio?

"Promiňte, nevadilo by vám, kdybych si prošel vaše portfolio cenných papírů?

Do you happen to know how much your house is worth? Do you mind telling me?

Nevíte náhodou, jakou má váš dům cenu? Nevadilo by vám, kdybyste mi to sdělili?

Would you happen to have a hallway that's more than 10 meters long?

Nemáte náhodou chodbu, která je více než 10 metrů dlouhá?

If you do, would you mind if I timed how long it took you to walk down that hallway?

Pokud ano, nevadilo by vám, kdybych změřil, jak dlouho vám zabere ji projít?

Would you mind squeezing as hard as you can, in your dominant hand, this device

Mohl byste prosím co nejvíce zmáčknout svou dominantní rukou toto zařízení,

so I can measure your grip strength?

abych mohl změřit sílu vašeho stisku?

How about blowing into this tube so I can measure your lung capacity?"

Co třeba fouknout do této trubky, abych mohl změřit kapacitu plic?

The survey takes over a day.

Tento výzkum zabere více než jeden den.

(Laughter)

(smích)

Combine that with a Demographic and Health Survey

Zkombinujte to například s výzkumem demografie a zdraví

collected by USAID in developing countries in Africa, for example,

shromážděným organizací USAID v rozvojových afrických zemích,

which that survey actually can go so far as to directly measure the HIV status

který může zajít tak daleko, že přímo změří stav HIV

of families living in, for example, rural Nigeria.

rodin žijících kupříkladu na venkově v Nigérii.

Combine that with a world value survey,

Zkombinujte to dále se světovým výzkumem hodnot,

which measures the political opinions and, fortunately for me, the savings behaviors

který měří politické názory a, naštěstí pro mě, chování v oblasti úspor

of millions of families in hundreds of countries around the world.

milionů rodin ve stovkách zemí po celém světě.

Take all of that data, combine it, and this map is what you get.

Vezměte všechna tato data, zkombinujte je, a vyjde vám tato mapa.

What you find is nine countries around the world

Co naleznete, je devět zemí po celém světě,

that have significant native populations

které mají významné rodilé populace,

which speak both futureless and futured languages.

které mluví zároveň jak jazyky s gramatickým vyjádřením budoucího času, tak bez něj.

And what I'm going to do is form statistical matched pairs

A nyní si uděláme statisticky si odpovídající

between families that are nearly identical on every dimension that I can measure,

vzorky rodin, které jsou téměř identické v téměř každé dimenzi, kterou můžeme měřit,

and then I'm going to explore whether or not the link between language and savings holds

a prozkoumáme, zda vztah mezi jazykem a úsporami obstojí

even after controlling for all of these levels.

i při uvážení všech těchto charakteristik.

What are the characteristics we can control for?

Jaké charakteristiky můžeme sledovat?

Well I'm going to match families on country of birth and residence,

Spáruji rodiny dle země narození a bydliště,

the demographics -- what sex, their age --

dle demografie - jejich pohlaví, věku,

their income level within their own country,

dle příjmové hladiny, do které spadají v rámci své země,

their educational achievement, a lot about their family structure.

dle jejich dosaženého vzdělání a rodinné struktury.

It turns out there are six different ways to be married in Europe.

Ukazuje se, že v Evropě existuje šest různých forem manželství.

And most granularly, I break them down by religion

A na závěr je rozdělím také dle jejich náboženství,

where there are 72 categories of religions in the world --

které se světově dělí do 72 kategorií,

so an extreme level of granularity.

což je extrémní stupeň rozdrobenosti.

There are 1.4 billion different ways that a family can find itself.

Celkem nám vychází 1,4 miliard různých stavů, ve kterých se může rodina nacházet.

Now effectively everything I'm going to tell you from now on

Vše, co vám od teď řeknu,

is only comparing these basically nearly identical families.

je pouze srovnání těchto v podstatě skoro identických rodin.

It's getting as close as possible to the thought experiment

Dostáváme se tak blízko, jak jen to je možné, myšlenkovému experimentu

of finding two families both of whom live in Brussels

nalezení dvou rodin, které obě žijí v Bruselu,

who are identical on every single one of these dimensions,

které jsou identické ve všech zmíněných dimenzích

but one of whom speaks Flemish and one of whom speaks French;

až na to, že jedna mluví vlámsky a druhá francouzsky;

or two families that live in a rural district in Nigeria,

nebo dvou rodin, které žijí ve venkovském kraji Nigérie,

one of whom speaks Hausa and one of whom speaks Igbo.

z nichž jedna mluví hauštinou a jedna igboštinou.

Now even after all of this granular level of control,

A nyní po zajištění všech těchto kritérií si klademe otázku –

do futureless language speakers seem to save more?

šetří mluvčí 'bezbudoucích' jazyků více?

Yes, futureless language speakers, even after this level of control,

Ano, i po těchto statistických opatřeních se ukazuje, že u těchto mluvčích

are 30 percent more likely to report having saved in any given year.

je o 30% větší pravděpodobnost, že v daném roce ušetřili.

Does this have cumulative effects?

Má toto hromadící efekt?

Yes, by the time they retire, futureless language speakers, holding constant their income,

Ano, v době odchodu do důchodu tito mluvčí v případě konstantního příjmu

are going to retire with 25 percent more in savings.

našetří o 25 procent více úspor.

Can we push this data even further?

Můžeme zajít v těchto výzkumech ještě dále?

Yes, because I just told you, we actually collect a lot of health data as economists.

Ano, protože jak už jsem zmínil, jako ekonomové jsme sesbírali hodně dat ohledně zdraví.

Now how can we think about health behaviors to think about savings?

Takže jak třeba můžeme přemýšlet o zdravotních návycích jako určitou formu šetření?

Well, think about smoking, for example.

Vezměme si třeba kouření.

Smoking is in some deep sense negative savings.

Kouření můžeme považovat v hlubokém smyslu jako negativní šetření.

If savings is current pain in exchange for future pleasure,

Pokud považujeme šetření jako současnou nepříjemnost ve jménu budoucího blaha,

smoking is just the opposite.

kouření je pravý opak.

It's current pleasure in exchange for future pain.

Je to současné potěšení výměnou za budoucí trápení.

What we should expect then is the opposite effect.

Měli bychom tedy přepokládat opačný efekt.

And that's exactly what we find.

A to je přesně to, co zjišťujeme.

Futureless language speakers are 20 to 24 percent less likely

Mluvčí "bezbudoucích" jazyků mají o 20 až 24% menší pravděpodobnost

to be smoking at any given point in time compared to identical families,

kouření v jakémkoli okamžiku v čase, v porovnání s identickými rodinami,

and they're going to be 13 to 17 percent less likely

ve 13 až 17 procentech budou méně trpět

to be obese by the time they retire,

obezitou v době odchodu do důchodu

and they're going to report being 21 percent more likely

a o 21% více případů budou udávat

to have used a condom in their last sexual encounter.

užití kondomu během jejich posledního náhodného sexu.

I could go on and on with the list of differences that you can find.

Mohl bych pokračovat v seznamu rozdílů, které můžeme najít.

It's almost impossible not to find a savings behavior

Je téměř nemožné najít formu šetření,

for which this strong effect isn't present.

která by nebyla silně ovlivněna současným jednáním.

My linguistics and economics colleagues at Yale and I are just starting to do this work

S mými kolegy – lingvisty a ekonomy na Yale – jsme teprve v počátcích této práce

and really explore and understand the ways that these subtle nudges

a opravdového prozkoumání a pochopení způsobů, jak tyto jemné stimuly

cause us to think more or less about the future every single time we speak.

ovlivňují, zda více či méně přemýšlíme o budoucnosti v každé chvíli, kdy mluvíme.

Ultimately, the goal,

Nakonec, naším cílem,

once we understand how these subtle effects can change our decision making,

až jednou pochopíme vliv těchto jemných efektů jazyka na náš rozhodovací proces,

we want to be able to provide people tools

je, abychom poskytli lidem nástroje,

so that they can consciously make themselves better savers

aby vědomě mohli zlepšit svou tendenci šetřit

and more conscious investors in their own future.

a stali se více uvědomělými investory do své budoucnosti.

Thank you very much.

Děkuji vám mnohokrát.

(Applause)

(Potlesk)