The magic ingredient that brings Pixar movies to life | Danielle Feinberg

Překladatel: Tomas Broda Korektor: Magdalena Schneiderová

When I was seven years old,

Když mi bylo sedm,

some well-meaning adult asked me what I wanted to be when I grew up.

jeden dospělák se mě tehdy zeptal, čím chci být až vyrostu.

Proudly, I said: "An artist."

"Umělkyní," řekla jsem hrdě.

"No, you don't," he said,

"To není dobrý nápad," odpověděl,

"You can't make a living being an artist!"

"jako umělkyně se neuživíš!"

My little seven-year-old Picasso dreams were crushed.

Moje sedmileté sny o dalším Picassovi se tehdy zhroutily.

But I gathered myself,

Ale dala jsem se dohromady

went off in search of a new dream,

a začala jsem hledat nový sen

eventually settling on being a scientist,

a nakonec se rozhodla být vědcem.

perhaps something like the next Albert Einstein.

Asi něco jako druhý Albert Einstein.

(Laughter)

(smích)

I have always loved math and science,

Měla jsem ráda matematiku a fyziku,

later, coding.

později programování.

And so I decided to study computer programming in college.

Tak jsem se rozhodla na vysoké studovat programování počítačů.

In my junior year,

Ve třetím ročníku

my computer graphics professor showed us these wonderful short films.

nám profesor grafiky ukázal pár úžasných krátkých filmů.

It was the first computer animation any of us had ever seen.

Byla to první počítačová animace, kterou jsme kdy viděli.

I watched these films in wonder, transfixed,

V úžasu jsem sledovala ty snímky, naprosto ohromena,

fireworks going off in my head,

v hlavě mi vybuchoval ohňostroj

thinking, "That is what I want to do with my life."

a já si říkala: "Tohle chci v životě dělat."

Myšlenka, že ta matematika, fyzika a všechno, co jsem se učila,

The idea that all the math, science and code I had been learning

could come together to create these worlds and characters

může dohromady vytvořit tyhle světy a postavy

and stories I connected with,

a příběhy, které mě fascinovaly,

was pure magic for me.

to pro mně bylo úplné kouzlo.

Just two years later, I started working

Už po dvou letech jsem začala pracovat tam,

at the place that made those films, Pixar Animation Studios.

kde ty filmy vznikaly, v Animačních studiích Pixar.

It was here I learned how we actually execute those films.

Tady jsem se naučila, jak se takové filmy dělají.

To create our movies,

Abychom vytvořili naše filmy,

we create a three-dimensional world inside the computer.

vytvoříme nejdřív v počítači trojrozměrný svět.

We start with a point that makes a line that makes a face

Nejprve bod, z bodu čáru, z čáry obličej,

that creates characters,

z obličeje celou postavu,

or trees and rocks that eventually become a forest.

nebo třeba stromy a skály a z nich celý les.

And because it's a three-dimensional world,

A protože je to celé trojrozměrné,

we can move a camera around inside that world.

můžeme s kamerou hýbat kam chceme.

I was fascinated by all of it.

Naprosto mě to fascinovalo.

But then I got my first taste of lighting.

A pak jsem zkusila osvětlování.

Lighting in practice is placing lights inside this three-dimensional world.

Osvětlování v praxi znamená umístit do tohoto světa světla.

I actually have icons of lights I move around in there.

Mám tady ikony světel, kterými můžu hýbat sem a tam.

Here you can see I've added a light,

Tady jsem přidala světlo.

I'm turning on the rough version of lighting in our software,

Tady v tom programu zapnu hrubé osvětlení,

turn on shadows

vytvořím stíny

and placing the light.

a umístím světlo.

As I place a light,

Když to světlo umisťuji,

I think about what it might look like in real life,

přemýšlím, jak by to vypadalo v reálném světě,

but balance that out with what we need artistically and for the story.

ale zároveň aby to odpovídalo potřebám příběhu.

So it might look like this at first,

Takže na začátku to vypadá nějak takhle,

but as we adjust this and move that

ale pak upravíme tohleto a posuneme támhleto,

in weeks of work,

týdny práce,

in rough form it might look like this,

kdy to vypadá nějak takhle,

and in final form, like this.

a výsledek pak takhle.

There's this moment in lighting that made me fall utterly in love with it.

Při osvětlování nastává jeden okamžik, díky kterému jsem si tu práci zamilovala.

It's where we go from this

A to, když z tohoto

to this.

dostaneme tohle.

Je to okamžik, kdy všechny části přesně zapadnou do sebe

It's the moment where all the pieces come together,

and suddenly the world comes to life

a svět náhle ožije,

as if it's an actual place that exists.

jakoby skutečně existoval.

This moment never gets old,

Ten okamžik se nikdy neohraje,

especially for that little seven-year-old girl that wanted to be an artist.

zvláště ne té sedmileté holčičce, která chtěla být umělkyní.

As I learned to light,

Když jsem se učila osvětlovat,

I learned about using light to help tell story,

naučila jsem se používat světlo k vyprávění příběhů,

to set the time of day,

aby udávalo denní dobu,

to create the mood,

vytvářelo atmosféru,

to guide the audience's eye,

navádělo divákův pohled,

how to make a character look appealing

aby postava vypadala přitažlivě

or stand out in a busy set.

nebo byla centrem záběru.

Did you see WALL-E?

Všimli jste si Wall-iho?

(Laughter)

(smích)

There he is.

Támhle je.

As you can see,

Jak vidíte,

we can create any world that we want inside the computer.

v počítači dokážeme vytvořit jakýkoli svět chceme.

We can make a world with monsters,

Svět s příšerkami,

with robots that fall in love,

se zamilovanými roboty,

we can even make pigs fly.

umíme zařídit, aby prasata létala.

(Laughter)

(smích)

While this is an incredible thing,

Tahle umělecká svoboda

this untethered artistic freedom,

je sice úžasná věc,

it can create chaos.

ale může z toho vzniknout chaos.

It can create unbelievable worlds,

Můžou vzniknout nevěrohodné světy,

unbelievable movement,

nevěrohodné pohyby,

things that are jarring to the audience.

nebo věci, které diváky tahají za oči.

So to combat this, we tether ourselves with science.

Abychom s tím bojovali, pevně se držíme fyziky.

We use science and the world we know

Fyziku a svět kolem nás

as a backbone,

používáme jako páteř,

to ground ourselves in something relatable and recognizable.

díky které se ukotvíme v něčem známém.

"Finding Nemo" is an excellent example of this.

Výborným příkladem je "Hledá se Nemo"

A major portion of the movie takes place underwater.

Většina filmu se odehrává pod vodou.

But how do you make it look underwater?

Ale jak to udělat, aby to tak vypadalo?

In early research and development,

V ranné fázi vývoje

we took a clip of underwater footage and recreated it in the computer.

jsme vzali podvodní záběry a zrekonstruovali je na počítači.

Then we broke it back down

Pak jsme udělali rozbor,

to see which elements make up that underwater look.

abychom viděli, co způsobuje podvodní vzhled.

One of the most critical elements

Jedním z nejdůležitějších aspektů

was how the light travels through the water.

bylo šíření světla pod vodou.

So we coded up a light that mimics this physics --

Proto jsme naprogramovali světlo, které to simuluje,

first, the visibility of the water,

zaprvé, viditelnost vody,

and then what happens with the color.

zadruhé, změna barev.

Objects close to the eye have their full, rich colors.

Objekty blíž kameře jsou jasné a syté.

As light travels deeper into the water,

Když světlo putuje dále,

we lose the red wavelengths,

vytrácí se červená složka,

then the green wavelengths,

poté zelená,

leaving us with blue at the far depths.

až nakonec zůstane jen modrá hlubina.

In this clip you can see two other important elements.

Tady vidíte dva další důležité jevy.

The first is the surge and swell,

První je pohyb a vlnění,

or the invisible underwater current

neviditelný podmořský proud,

that pushes the bits of particulate around in the water.

který hýbe částicemi ve vodě.

The second is the caustics.

Druhým jevem je tzv. kaustika.

These are the ribbons of light,

Jsou to proužky světla,

like you might see on the bottom of a pool,

jaké můžete vidět například na dně bazénu,

that are created when the sun bends through the crests

které vytváří sluneční svit,

of the ripples and waves on the ocean's surface.

když svítí skrz hřebeny vln na hladině.

Dále máme mlhové paprsky.

Here we have the fog beams.

These give us color depth cues,

Jejich barva určuje jednak hloubku,

but also tells which direction is up

ale taky, kterým směrem je hladina

in shots where we don't see the water surface.

v záběrech, kdy ji nevidíme.

The other really cool thing you can see here

Tady vidíte další parádičku.

is that we lit that particulate only with the caustics,

Nasvítili jsme částice ve vodě pouze pomocí kaustiky,

so that as it goes in and out of those ribbons of light,

takže vplouvají a vyplouvají do paprsků světla,

it appears and disappears,

objevují se a mizí

lending a subtle, magical sparkle to the underwater.

a dávají tak vodě jemný, magický třpyt.

You can see how we're using the science --

Takže takhle využíváme fyzikální zákony,

the physics of water, light and movement --

fyziku vody, světla a pohybu,

to tether that artistic freedom.

abychom udrželi na uzdě naši tvůřčí svododu.

But we are not beholden to it.

Ale zároveň jimi nejsme svázáni.

We considered each of these elements

U každého prvku zvažujeme,

and which ones had to be scientifically accurate

zda musí odpovídat reálné fyzice,

and which ones we could push and pull to suit the story and the mood.

nebo jestli kvůli příběhu můžeme fyziku poupravit.

We realized early on that color was one we had some leeway with.

U barvy jsme si brzy uvědomili, že nám dává hodně kreativního prostoru.

So here's a traditionally colored underwater scene.

Tady je klasicky zabarvená podmořská scéna.

But here, we can take Sydney Harbor and push it fairly green

A tady je přístav v Sydney, který jsme zabarvili do zelena,

to suit the sad mood of what's happening.

protože to lépe odpovídá smutné náladě.

In this scene, it's really important we see deep into the underwater,

V téhle scéně je důležité vidět hodně do dálky,

so we understand what the East Australian Current is,

abychom pochopili, jak funguje východo-australský proud,

that the turtles are diving into and going on this roller coaster ride.

kterým se želvy vezou jak na horské dráze.

So we pushed the visibility of the water

Proto jsme upravili viditelnost vody

well past anything you would ever see in real life.

daleko za skutečnou realitu.

Because in the end,

Koneckonců, nejde nám o to,

we are not trying to recreate the scientifically correct real world,

vytvořit fyzikálně přesný model světa,

we're trying to create a believable world,

ale chceme vytvořit uvěřitelný svět,

one the audience can immerse themselves in to experience the story.

do kterého se divák ponoří a užije si vyprávěný příběh.

We use science to create something wonderful.

Používáme fyziku k tvorbě úžasných věcí.

We use story and artistic touch to get us to a place of wonder.

Používáme příběh spolu s uměním, abychom se dostali na podivuhodná místa.

This guy, WALL-E, is a great example of that.

WALL-I je toho skvělým příkladem.

He finds beauty in the simplest things.

Objevuje krásu v jednoduchých věcech.

But when he came in to lighting, we knew we had a big problem.

Když jsme ho však měli nasvítit, nastal problém.

We got so geeked-out on making WALL-E this convincing robot,

Tolik jsme se snažili, aby vypadal přesvědčivě,

that we made his binoculars practically optically perfect.

že jsme dalekohled, který má místo očí, navrhli opticky téměř dokonale přesně.

(Laughter)

(smích)

His binoculars are one of the most critical acting devices he has.

Ten dalekohled je kritická součást jeho hereckých schopností.

He doesn't have a face or even traditional dialogue, for that matter.

Nemá tvář ani nemluví klasickým způsobem.

So the animators were heavily dependent on the binoculars

Takže animátoři využívali hlavně jeho dalekohled

to sell his acting and emotions.

k vyjádření mimiky a emocí.

We started lighting and we realized

Při svícení jsme si ale uvědomili,

the triple lenses inside his binoculars were a mess of reflections.

že optika složená z trojitých čoček dělá hodně chaotických odrazů.

He was starting to look glassy-eyed.

Vypadalo to, jakoby měl skleněné oči.

(Laughter)

(smích)

Now, glassy-eyed is a fundamentally awful thing

A skleněné oči jsou naprosto hrozná věc,

when you are trying to convince an audience

když se snažíte přesvědčit diváky,

that a robot has a personality and he's capable of falling in love.

že robot má vlastní osobnost a je schopen se zamilovat.

So we went to work on these optically perfect binoculars,

Tak jsme naši perfektní optiku začali upravovat.

trying to find a solution that would maintain his true robot materials

Hledali jsme řešení, které by mu ponechalo robotí vzhled,

but solve this reflection problem.

ale vyřešilo problémy s odrazy.

So we started with the lenses.

Začali jsme od čoček.

Here's the flat-front lens,

Plochá přední čočka,

we have a concave lens

pak konkávní čočka

and a convex lens.

a nakonec jedna konvexní.

And here you see all three together,

Tady jsou všechny najednou

showing us all these reflections.

i se všemi odrazy.

We tried turning them down,

Zkusili jsme je dát pryč

we tried blocking them,

nebo je odstínit,

nothing was working.

ale nic nepomáhalo.

You can see here,

Tady vidíte,

sometimes we needed something specific reflected in his eyes --

že občas jsme v nich potřebovali odrazit něco konkrétního -

usually Eve.

většinou Eve.

So we couldn't just use some faked abstract image on the lenses.

Proto jsme nemohli jen tak použít nějaký abstraktní obrázek.

So here we have Eve on the first lens,

Tady máme Eve na první čočce,

we put Eve on the second lens,

tady na druhé čočce,

it's not working.

ale nefunguje to.

We turn it down,

Ztlumíme to,

it's still not working.

ale pořád to není ono.

And then we have our eureka moment.

A pak přišel spásný moment.

We add a light to WALL-E that accidentally leaks into his eyes.

Přidáme Wall-imu světlo, které pronikne do jeho očí.

You can see it light up these gray aperture blades.

Tady vidíte, jak ozařuje šedé optické clony.

Suddenly, those aperture blades are poking through that reflection

Najednou ty clony koukají skrz odraz

the way nothing else has.

jako nic jiného předtím.

Now we recognize WALL-E as having an eye.

Už to vypadá, jako by měl oči.

As humans we have the white of our eye,

Lidské oko je složeno z bělma,

the colored iris

duhovky

and the black pupil.

a černé zorničky.

Now WALL-E has the black of an eye,

Wall-I má místo bělma černo,

the gray aperture blades

pak má šedé clony

and the black pupil.

a černou zorničku.

Suddenly, WALL-E feels like he has a soul,

Najednou má Wall-I duši,

like there's a character with emotion inside.

je postavou s emocemi.

Later in the movie towards the end,

V pozdější fázi filmu

WALL-E loses his personality,

Wall-I ztrácí svou osobnost,

essentially going dead.

v podstatě umírá.

This is the perfect time to bring back that glassy-eyed look.

To je perfektní moment pro to, vrátit mu zase skleněné oči.

In the next scene, WALL-E comes back to life.

V další scéně Wall-I zase ožívá.

We bring that light back to bring the aperture blades back,

Vracíme mu světlo, které mu podsvítí clonu v očích

and he returns to that sweet, soulful robot we've come to love.

a je zase tím milým, citlivým robotem, kterého máme rádi.

(Video) WALL-E: Eva?

(video) WALL-I: Eva?

Danielle Feinberg: There's a beauty in these unexpected moments --

Danielle Feinberg: Tyhle nečekané okamžiky v sobě mají něco krásného.

when you find the key to unlocking a robot's soul,

Když najdete klíč k robotí duši,

the moment when you discover what you want to do with your life.

nebo když pochopíte, co chcete v životě dělat.

The jellyfish in "Finding Nemo" was one of those moments for me.

Jedním z takových momentů byla scéna s medůzou v Nemovi.

There are scenes in every movie that struggle to come together.

V každém filmu jsou scény, které se rodí velmi ztuha.

This was one of those scenes.

Tohle byla jedna z nich.

The director had a vision for this scene

Režisér měl o scéně jasnou představu.

based on some wonderful footage of jellyfish in the South Pacific.

Inspiroval se nádhernými záběry medůz v Jižním Pacifiku.

As we went along,

Jak jsme postupovali,

postupně jsme do toho zamotávali.

we were floundering.

The reviews with the director

Rozhovory s režisérem

turned from the normal look-and-feel conversation

ohledně vzhledu a dojmech ze scény

into more and more questions about numbers and percentages.

se měnily na otázky ohledně čísel a procent.

Maybe because unlike normal,

Možná to bylo kvůli tomu,

we were basing it on something in real life,

že to bylo podle reálné předlohy,

or maybe just because we had lost our way.

možná jsme postupně ztratili naši vizi.

But it had become about using our brain without our eyes,

Používali jsme mozky, ale ne oči.

the science without the art.

zaobírali se fyzikou, ale ne uměním.

That scientific tether was strangling the scene.

A pouhá fyzika scénu ubíjela.

But even through all the frustrations,

Ale navzdory všem frustracím

I still believed it could be beautiful.

jsem věřila, že výsledek pořád může být nádherný.

So when it came in to lighting,

Proto když přišlo na svícení,

I dug in.

vrhla jsem se na to.

As I worked to balance the blues and the pinks,

Když jsem se snažila sladit modrou s růžovou,

the caustics dancing on the jellyfish bells,

upravovala částice kolem medůz

the undulating fog beams,

a zvlněné paprsky světla,

something promising began to appear.

začalo to vypadat slibně.

I came in one morning and checked the previous night's work.

Pak jsem jednou ráno přišla do práce a zkontrolovala předchozí práci.

And I got excited.

A zalilo mě nadšení.

And then I showed it to the lighting director

Ukázala jsem to režisérce osvětlení

and she got excited.

a taky byla nadšená.

Soon, I was showing to the director in a dark room full of 50 people.

Za chvíli už jsem to ukazovala režisérovi v místnosti s 50 lidmi.

In director review,

Když něco prezentujete režisérovi,

you hope you might get some nice words,

doufáte, že řekne něco pozitivního.

then you get some notes and fixes, generally.

Většinou si uděláte pár poznámek a oprav.

And then, hopefully, you get a final,

A pak doufáte, že dostanete zelenou,

signaling to move on to the next stage.

abyste se mohli přesunout od další fáze.

I gave my intro, and I played the jellyfish scene.

Uvedla jsem se a spustila scénu s medůzou.

And the director was silent for an uncomfortably long amount of time.

A režisér až nepříjemně dlouho nic neříkal.

Just long enough for me to think,

Dost dlouho, abych si řekla,

"Oh no, this is doomed."

"Je to k ničemu."

And then he started clapping.

Ale pak začal tleskat.

And then the production designer started clapping.

A pak začal tleskat produkční.

And then the whole room was clapping.

A nakonec tleskala celá místnost.

This is the moment that I live for in lighting.

Kvůli takovým chvílím dělám osvětlovače.

The moment where it all comes together

Ty chvíle, kdy všechno do sebe zapadne

and we get a world that we can believe in.

a před námi se objeví uvěřitelný svět.

We use math, science and code to create these amazing worlds.

K tvorbě těchto světů používáme matematiku, fyziku a programování.

We use storytelling and art to bring them to life.

A s pomocí vyprávění a umění je přivádíme k životu.

It's this interweaving of art and science

Právě to spojení fyziky a umění

that elevates the world to a place of wonder,

povyšuje svět na místo divů,

a place with soul,

místo, které má duši,

a place we can believe in,

místo, ve které věříme,

a place where the things you imagine can become real --

místo, kde se představy stávají skutečností

and a world where a girl suddenly realizes

a kde si dívka náhle uvědomí,

not only is she a scientist,

že není jen vědcem,

but also an artist.

ale taky umělcem.

Thank you.

Děkuji.

(Applause)

(potlesk)