Shirin Neshat: Art in exile

Překladatel: Jan Krecek Korektor: Martin Francis Gilbert Máik

The story I wanted to share with you today

Příběh, o který se s vámi chci dnes podělit,

is my challenge as an Iranian artist,

je pro mě jako íránského umělce výzvou,

as an Iranian woman artist,

pro mě jako íránskou umělkyni

as an Iranian woman artist

pro mě jako íránskou umělkyni

living in exile.

v exilu.

Well, it has its pluses and minuses.

Vše má svoje plusy a mínusy.

On the dark side,

Na té odvrácené straně je fakt,

politics doesn't seem to escape people like me.

že lidé jako já neuniknou politice.

Every Iranian artist, in one form or another,

Každý íránský umělec je, v různé podobě,

is political.

politický.

Politics have defined our lives.

Politika vymezila naše životy.

If you're living in Iran,

Žijete-li v Íránu,

you're facing censorship, harassment,

jste vystaveni cenzuře, pronásledování,

arrest, torture --

vězení, mučení --

at times, execution.

a někdy popravám.

If you're living outside like me,

Žijete-li venku, jako já,

you're faced with life in exile --

musíte se vyrovnat s životem v exilu --

the pain of the longing

bolestí touhy

and the separation from your loved ones

a odloučením od těch, které milujete,

and your family.

od své rodiny.

Therefore, we don't find

Proto nemůžeme nalézt

the moral, emotional,

morální, emocionální

psychological and political space

psychologický ani politický prostor,

to distance ourselves from the reality

abychom se vzdálili od toho, co je reálné,

of social responsibility.

od odpovědnosti ke společnosti.

Oddly enough,

A kupodivu

an artist such as myself

se tak umělec jako já

finds herself also in the position of being the voice,

nalézá v pozici hlasu,

the speaker of my people,

mluvčího svého lidu,

even if I have, indeed,

přestože nemám

no access to my own country.

přístup k vlastní domovině.

Also, people like myself,

Lidé jako já

we're fighting two battles on different grounds.

bojují na dvou odlišných frontách.

We're being critical of the West,

Jsme kritičtí vůči Západu,

the perception of the West

tomu, jak Západ vnímá

about our identity --

naši identitu --

about the image that is constructed about us,

vůči obrazu, který si o nás vytváří,

about our women, about our politics,

o našich ženách, naší politice,

about our religion.

našem náboženství.

We are there to take pride

Zakládáme si na tom

and insist on respect.

a trváme na respektu.

And at the same time,

Ale zároveň

we're fighting another battle.

bojujeme na druhé frontě.

That is our regime,

To jest proti našemu režimu,

our government --

naší vládě --

our atrocious government,

naší hrozné vládě,

[that] has done every crime

která je schopna učinit jakýkoliv zločin,

in order to stay in power.

aby zůstala u moci.

Our artists are at risk.

Naši umělci riskují.

We are in a position of danger.

Jsme v nebezpečí.

We pose a threat

Představujeme hrozbu

to the order of the government.

pro řád, který nastolila vláda.

But ironically,

Ale paradoxně

this situation

touto situací

has empowered all of us,

nás všechny posílila,

because we are considered, as artists,

neboť jsme, jakožto umělci, považováni

central to the cultural, political,

za centrum kulturního, politického

social discourse in Iran.

a společenského diskurzu v Íránu.

We are there to inspire, to provoke,

Jsme zde, abychom inspirovali, provokovali

to mobilize,

mobilizovali,

to bring hope to our people.

abychom svému lidu přinesli naději.

We are the reporters of our people,

Jsme reportéři svého lidu

and are communicators

a jsme komunikační kanály

to the outside world.

se zbytkem světa.

Art is our weapon.

Umění je naší zbraní.

Culture is a form of resistance.

Kultura je formou odporu.

I envy sometimes the artists of the West

Někdy závidím západním umělcům

for their freedom of expression.

svobodu jejich výrazu.

For the fact that they can distance themselves

Protože se mohou oprostit

from the question of politics.

od politiky.

From the fact that they are only serving one audience,

Od toho, že slouží jen jednomu publiku,

mainly the Western culture.

zejména západní kultuře.

But also, I worry about the West,

Ale také se o Západ bojím,

because often in this country,

protože vidím, že v této zemi,

in this Western world that we have,

v tomto západním světě, který máme,

culture risks being a form of entertainment.

riskuje kultura to, že se mění v zábavu.

Our people depend on our artists,

Naši lidé jsou závislí na našich umělcích

and culture is beyond communication.

a kultura je mimo rámec komunikace.

My journey as an artist

Moje umělecká dráha

started from a very, very personal place.

začala na velmi, velmi osobním místě.

I did not start

Nezačala jsem tím,

to make social commentary

že bych komentovala dění

about my country.

ve své zemi.

The first one that you see in front of you

První, co vidíte,

is actually when I first returned to Iran

je z doby, kdy jsem se poprvé vrátila do Íránu

after being separated for a good 12 years.

po dlouhých 12-ti letech.

It was after the Islamic Revolution

Bylo to po Islámské revoluci

of 1979.

roku 1979.

While I was absent from Iran,

Když jsem v Íránu nebyla,

the Islamic Revolution had descended on Iran

snesla se na něj Islámská revoluce

and had entirely transformed the country

a naprosto změnila celou zemi

from Persian to the Islamic culture.

z perské kultury na islámskou.

I came mainly to be reunited with my family

Vrátila jsem se hlavně proto, abych se znovu setkala s rodinou,

and to reconnect in a way

abych se s ní znovu spojila a oznámila,

that I found my place in the society.

že jsem našla svoje místo ve společnosti.

But instead, I found a country

Místo toho jsem našla

that was totally ideological

naprosto zideologizovanou zemi,

and that I didn't recognize anymore.

kterou jsem vůbec nepoznávala.

More so, I became very interested,

Co víc - začalo mě to zajímat;

as I was facing

tím, že jsem čelila

my own personal dilemmas and questions,

vlastním osobním dilematům a otázkám,

I became immersed in the study

jsem se pohroužila do studia

of the Islamic Revolution --

Islámské revoluce --

how, indeed,

a jak skutečně

it had incredibly transformed

neuvěřitelně změnila

the lives of Iranian women.

životy íránských žen.

I found the subject of Iranian women

Zjistila jsem, že téma íránských žen

immensely interesting,

je zajímavé,

in the way the women of Iran, historically,

v jistém smyslu se íránské ženy, z historického hlediska,

seemed to embody the political transformation.

zdají reprezentovat politickou proměnu.

So in a way, by studying a woman,

Takže určitým způsobem, studováním žen,

you can read the structure and the ideology of the country.

můžete číst stukturu a ideologii země.

So I made a group of work

Vytvořila jsem skupinu prací,

that at once faced my own personal questions in life,

které v ten moment vyjadřovaly mé osobní životní otázky,

and yet it brought my work into a larger discourse --

a přesto přenesly moji práci do širšího kontextu --

the subject of martyrdom,

téma mučednictví,

the question of those who willingly stand in that intersection

otázka těch, kdo dobrovolně stanuli na té křižovatce

of love of God, faith,

lásky k bohu, víry,

but violence and crime and cruelty.

ale i násilí, zločinu a krutosti.

For me, this became incredibly important.

Pro mě se to stalo neuvěřitelně důležitým.

And yet, I had an unusual position toward this.

A stále jsem byla v té neobvyklé pozici.

I was an outsider

Byla jsem cizinec,

who had come back to Iran to find my place,

který se vrátil do Íránu najít svoje místo,

but I was not in a position

ale nebyla jsem v pozici,

to be critical of the government

kdy bych mohla být kritická vůči vládě

or the ideology of the Islamic Revolution.

nebo ideologii Islámské revoluce.

This changed slowly

To se pomalu změnilo,

as I found my voice

když jsem našla vlastní hlas

and I discovered things

a objevila věci,

that I didn't know I would discover.

o kterých jsem netušila, že je kdy objevím.

So my art became slightly more critical.

Tak se mé umění stalo trošku kritičtější.

My knife became a little sharper.

Můj nůž o trochu ostřejší.

And I fell into a life in exile.

A zařadila jsem se do života v exilu.

I am a nomadic artist.

Jsem kočovný umělec.

I work in Morocco, in Turkey, in Mexico.

Pracuji v Maroku, v Turecku, v Mexiku.

I go everywhere to make believe it's Iran.

Jdu kamkoliv, kde mohu hrát, že je to Írán.

Now I am making films.

Teď točím filmy.

Last year, I finished a film

Minulý rok jsem dokončila film

called "Women Without Men."

nazvaný "Ženy bez mužů."

"Women Without Men" returns to history,

"Ženy bez mužů" se obrací k historii,

but another part of our Iranian history.

ale k jiné části naší íránské historie.

It goes to 1953

K roku 1953,

when American CIA exercised a coup

kdy americká CIA využila převratu

and removed a democratically elected leader,

a odstranila demokraticky zvoleného předsedu vlády,

Dr. Mossadegh.

Dr. Mosaddeka.

The book is written by an Iranian woman,

Tuto knihu napsala íránská žena,

Shahrnush Parsipur.

Shahrnush Parsipurová.

It's a magical realist novel.

Je to magickorealistický román.

This book is banned,

Tato kniha je zakázaná

and she spent five years in prison.

a autorka strávila pět let ve vězení.

My obsession with this book,

Moje posedlost touto knihou,

and the reason I made this into a film,

a důvod, proč jsem ji zpracovala jako film,

is because it at once was addressing

je způsobena faktem, že zároveň oslovuje

the question of being a female --

otázku ženství v Íránu--

traditionally, historically in Iran --

tradičně i historicky ---

and the question of four women

a otázku čtyř žen,

who are all looking for an idea

které hledají ideu

of change, freedom and democracy --

změny, svobody a demokracie --

while the country of Iran, equally, as if another character,

zatímco Írán, jako by byl zároveň další postavou,

also struggled for an idea

také bojoval o ideu

of freedom and democracy

svobody a demokracie

and independence from the foreign interventions.

a nezávislosti na cizích zásazích.

I made this film

Natočila jsem tento film,

because I felt it's important

protože jsem cítila, že je důležité

for it to speak to the Westerners

říci Západu

about our history as a country.

o naší historii, o historii naší země.

That all of you seem to remember Iran

Každý z vás vypadá, že si pamatujete na Írán

after the Islamic Revolution.

po Islámské revoluci.

That Iran was once a secular society,

Tento Írán byl kdysi světskou společností,

and we had democracy,

která byla demokratická,

and this democracy was stolen from us

a tato demokracie nám byla ukradena

by the American government,

americkou vládou,

by the British government.

britskou vládou.

This film also speaks to the Iranian people

Tento film také promlouvá k íránskému lidu

in asking them to return to their history

a žádá je, aby se vrátili ke své historii

and look at themselves before they were so Islamicized --

a podívali se na sebe, než se stanou příliš islamizovanými --

in the way we looked, in the way we played music,

na způsob, jak jsme vypadali, jak jsme hráli hudbu,

in the way we had intellectual life.

jak jsme měli nějaký intelektuální život.

And most of all,

Ale hlavně

in the way that we fought for democracy.

na způsob, jakým jsme bojovali za demokracii.

These are some of the shots actually from my film.

Tohle jsou nějaké záběry z mého filmu.

These are some of the images of the coup.

Tohle jsou některé z fotografií z převratu.

And we made this film in Casablanca,

Natočili jsme tento film v Casablance,

recreating all the shots.

znovu jsme natočili všechny záběry.

This film tried to find a balance

Tento film zkusil najít rovnováhu

between telling a political story,

mezi vyprávěním politického příběhu

but also a feminine story.

a také příběhu žen.

Being a visual artist, indeed,

Jako v prvé řadě vizuální umělec

I am foremost interested to make art --

se nejvíce zajímám o vytváření umění --

to make art that transcends

o vytváření umění, které přesahuje meze

politics, religion,

politiky, náboženství,

the question of feminism,

otázky feminismu,

and become an important, timeless,

a stává se důležitým, nadčasovým,

universal work of art.

univerzálním dílem.

The challenge I have

Výzvou je pro mě,

is how to do that.

jak to udělat.

How to tell a political story but an allegorical story.

Jak říci politický příběh, ale i alegorii.

How to move you with your emotions,

Jak vámi pohnout pomocí emocí,

but also make your mind work.

ale zároveň vás donutit přemýšlet.

These are some of the images

Tohle jsou některé obrázky

and the characters of the film.

a postavy z filmu.

Now comes the green movement --

Teď přichází zelená revoluce --

the summer of 2009,

léto roku 2009,

as my film is released --

kdy byl můj film vydán --

the uprising begins in the streets of Tehran.

v ulicích Teheránu začíná povstání.

What is unbelievably ironic

Neuvěřitelně ironické je to,

is the period that we tried to depict in the film,

že období, které jsme se pokusili zachytit ve filmu,

the cry for democracy

nářek za demokracii

and social justice,

a sociální spravedlnost,

repeats itself now

se teď opakuje

again in Tehran.

znovu v Teheránu.

The green movement

Zelená revoluce

significantly inspired the world.

významně inspirovala svět.

It brought a lot of attention to all those Iranians

Přinesla mnoho pozornosti na všechny ty íránské obyvatele,

who stand for basic human rights

kteří se postavili za lidská práva

and struggle for democracy.

a bojovali za demokracii.

What was most significant for me

Nejvýznamnější pro mě

was, once again,

byla, znovu,

the presence of the women.

přítomnost žen.

They're absolutely inspirational for me.

Jsou pro mě nesmírně inspirativní.

If in the Islamic Revolution,

Pokud byly v Islámské revoluci

the images of the woman portrayed

obrazy žen

were submissive

submisivní

and didn't have a voice,

a neměly ohlas,

now we saw a new idea of feminism

teď naopak vidíme novou ideu feminismu

in the streets of Tehran --

v ulicích Teheránu --

women who were educated,

ženy vzdělané,

forward thinking, non-traditional,

pokrokové, vyjaté z tradice,

sexually open, fearless

sexuálně otevřené, nebojácné

and seriously feminist.

a seriózně feministické.

These women and those young men

Tyto ženy a tito mladí muži

united Iranians

spojili Íránce

across the world, inside and outside.

napříč světem, uvnitř i venku.

I then discovered

Pak jsem objevila,

why I take so much inspiration

proč čerpám tolik inspirace

from Iranian women.

z íránských žen.

That, under all circumstances,

Že, za všech okolností,

they have pushed the boundary.

ony posunuly hranice.

They have confronted the authority.

Ony čelily autoritám.

They have broken every rule

Ony zlomily každé pravidlo

in the smallest and the biggest way.

tím nejmenším i největším způsobem.

And once again, they proved themselves.

A znovu se osvědčily.

I stand here to say

Stojím tu, abych řekla,

that Iranian women have found a new voice,

že íránské ženy našly nový hlas

and their voice is giving me my voice.

a jejich hlas mi dává můj hlas.

And it's a great honor

A je nesmírnou ctí

to be an Iranian woman and an Iranian artist,

být íránskou ženou a íránskou umělkyní,

even if I have to operate in the West only for now.

přestože teď musím pracovat pouze na Západě.

Thank you so much.

Mnohokrát vám děkuji.

(Applause)

(Potlesk)