Fighting with non-violence | Scilla Elworthy

Translator: Timothy Covell Reviewer: Morton Bast

Překladatel: Daniela Chalupnikova Korektor: Marta Gysel

In half a century of trying to help prevent wars,

Za půl století snahy pomáhat zabraňovat válkám

there's one question that never leaves me:

mám otázku, kterou nikdy nepouštím ze zřetele:

How do we deal with extreme violence

Jak se máme vypořádat s extrémním násilím,

without using force in return?

aniž bychom násilí opláceli?

When you're faced with brutality,

Když jste vystaveni brutalitě,

whether it's a child facing a bully on a playground

ať je to dítě čelící rváči na hřišti

or domestic violence --

nebo domácí násilí --

or, on the streets of Syria today,

nebo když na ulicích dnešní Sýrie

facing tanks and shrapnel,

čelíte tankům a šrapnelům,

what's the most effective thing to do?

co je to nejefektivnější, co můžete udělat?

Fight back? Give in?

Bránit se? Vzdát se?

Use more force?

Použít větší sílu?

This question: "How do I deal with a bully

Tahle otázka: „Jak se postavit násilníkovi,

without becoming a thug in return?"

aniž by se ze mě také stal rváč?"

has been with me ever since I was a child.

mě provází od dětství.

I remember I was about 13,

Pamatuji si, že když mi bylo asi 13,

glued to a grainy black and white television in my parents' living room

sledovala jsem přilepená k zrnící černobílé televizi v obýváku rodičů,

as Soviet tanks rolled into Budapest,

jak sovětské tanky vjely do Budapešti

and kids not much older than me

a děti ne o mnoho starší než já

were throwing themselves at the tanks

se na ně vrhaly

and getting mown down.

a byly přejety.

And I rushed upstairs and started packing my suitcase.

A já jsem utíkala nahoru a začala si balit kufr.

And my mother came up and said, "What on Earth are you doing?"

Moje matka za mnou přišla a řekla: „Co to, prosím tě, děláš?"

And I said, "I'm going to Budapest."

A já řekla: „Jedu do Budapešti."

And she said, "What on Earth for?"

Ona řekla: „A to jako proč?"

And I said, "Kids are getting killed there.

A já řekla: „Zabíjejí tam děti.

There's something terrible happening."

Děje se tam něco strašného."

And she said, "Don't be so silly."

Ona řekla: „Neblázni."

And I started to cry.

A já se rozplakala.

And she got it, she said,

Jí to došlo a řekla:

"Okay, I see it's serious.

„Dobře, vidím, že to myslíš vážně.

You're much too young to help.

Jsi příliš mladá na to, abys pomohla.

You need training. I'll help you.

Potřebuješ výcvik. Pomůžu ti.

But just unpack your suitcase."

Ale musíš si vybalit."

And so I got some training

A tak jsem prošla výcvikem,

and went and worked in Africa during most of my 20s.

odjela do Afriky a pracovala tam většinu roků mezi dvacítkou a třicítkou.

But I realized that what I really needed to know

Ale uvědomila jsem si, že to, co doopravdy potřebuji zjistit,

I couldn't get from training courses.

se nenaučím na výcvikových kurzech.

I wanted to understand

Chtěla jsem pochopit,

how violence, how oppression, works.

jak násilí a utlačování funguje.

And what I've discovered since is this:

Od té doby jsem přišla na to,

Bullies use violence in three ways.

že tyrani používají násilí třemi způsoby:

They use political violence to intimidate,

politické násilí k zastrašování,

physical violence to terrorize

fyzické násilí k terorizování

and mental or emotional violence to undermine.

a duševní nebo emoční násilí k oslabování.

And only very rarely in very few cases

A jen velmi vzácně, ve velmi málo případech

does it work to use more violence.

funguje použití ještě většího násilí.

Nelson Mandela went to jail believing in violence,

Nelson Mandela věřil v násilí, když šel do vězení

and 27 years later

a o 27 let později

he and his colleagues

on a jeho kolegové

had slowly and carefully

pomalu a opatrně

honed the skills, the incredible skills, that they needed

zdokonalovali ty neuvěřitelné schopnosti, které potřebovali

to turn one of the most vicious governments the world has known

k přeměně jedné z nejhorších vlád, kterou svět znal,

into a democracy.

v demokracii.

And they did it in a total devotion to non-violence.

A udělali to v absolutní oddanosti nenásilí.

They realized that using force against force

Uvědomili si, že použití síly proti síle

doesn't work.

nefunguje.

So what does work?

Co tedy funguje?

Over time I've collected about a half-dozen methods

Během času jsem nasbírala okolo půl tuctu metod,

that do work -- of course there are many more --

které fungují -- samozřejmě jich je mnohem víc --

that do work and that are effective.

které fungují a které jsou účinné.

And the first is

První z nich je,

that the change that has to take place

že ta změna, která se musí odehrát,

has to take place here, inside me.

se musí odehrát tady, ve mně.

It's my response, my attitude, to oppression

Je to má odpověď, můj přístup, má tíseň,

that I've got control over,

nad kterými mám kontrolu

and that I can do something about.

a se kterými mohu něco udělat.

And what I need to develop is self-knowledge to do that.

Abych to mohla udělat, potřebuji rozvinout poznání sebe sama.

That means I need to know how I tick,

To znamená, že potřebuji vědět, jak funguji,

when I collapse,

když se hroutím,

where my formidable points are,

co jsou mé silné stránky,

where my weaker points are.

co jsou mé slabší stránky.

When do I give in?

Kdy se vzdávám?

What will I stand up for?

Za co se postavím?

And meditation or self-inspection

Meditace nebo prozkoumání sebe sama

is one of the ways -- again it's not the only one --

je jedna z cest -- znovu říkám, že ne jediná --

it's one of the ways

je to jedna z cest,

of gaining this kind of inner power.

jak získat tento druh vnitřní síly.

And my heroine here -- like Satish's --

Mou hrdinkou zde -- stejně jako Satishinou --

is Aung San Suu Kyi in Burma.

je Aung San Su Ťij v Barmě.

She was leading a group of students

Vedla skupinu studentů

on a protest in the streets of Rangoon.

protestujících v ulicích Rangúnu.

They came around a corner faced with a row of machine guns.

Zahnuli za roh a tam byla řada vojáků se samopaly.

And she realized straight away

Ona si okamžitě uvědomila,

that the soldiers with their fingers shaking on the triggers

že ti vojáci s prsty chvějícími se na spouštích

were more scared than the student protesters behind her.

jsou ještě vyděšenější než demonstrující studenti za ní.

But she told the students to sit down.

Ale řekla studentům, aby si sedli.

And she walked forward with such calm and such clarity

A kráčela dopředu s takovým klidem a takovou nezáludností

and such total lack of fear

a s takovou absencí strachu,

that she could walk right up to the first gun,

že mohla jít přímo k první zbrani,

put her hand on it and lower it.

dotknout se jí a sklonit ji.

And no one got killed.

A nikdo nebyl zabit.

So that's what the mastery of fear can do --

Takže toto může dokázat překonání strachu --

not only faced with machine guns,

nejen tváří v tvář samopalům,

but if you meet a knife fight in the street.

ale když se na ulici setkáte se rvačkou na nože.

But we have to practice.

Ale musíme se cvičit.

So what about our fear?

Takže co náš strach?

I have a little mantra.

Mám malou mantru.

My fear grows fat

Moje obava z něčeho bobtná

on the energy I feed it.

energií, kterou do ní vkládám.

And if it grows very big

A pokud naroste do velkých rozměrů,

it probably happens.

pak se to pravděpodobně stane.

So we all know the three o'clock in the morning syndrome,

Všichni známe syndrom třetí hodiny v noci,

when something you've been worrying about wakes you up --

kdy vás probudí něco, čím se znepokojujete,

I see a lot of people --

vidím, že mnoho lidí --

and for an hour you toss and turn,

a hodinu se jen převalujete,

it gets worse and worse,

a je to horší a horší

and by four o'clock you're pinned to the pillow

a ve čtyři jste už přišpendleni k polštáři

by a monster this big.

takhle velkým monstrem.

The only thing to do

Jediné, co můžete udělat,

is to get up, make a cup of tea

je vstát, udělat si čaj

and sit down with the fear like a child beside you.

a sednout si s tím strachem jako s dítětem.

You're the adult.

Vy jste ti dospělí.

The fear is the child.

Strach je to dítě.

And you talk to the fear

A mluvíte ke strachu

and you ask it what it wants, what it needs.

a ptáte se ho, co chce, co potřebuje.

How can this be made better?

Jak by se tohle mohlo napravit?

How can the child feel stronger?

Čím se to dítě může povzbudit?

And you make a plan.

A uděláte plán.

And you say, "Okay, now we're going back to sleep.

A řeknete: „Dobře, teď jdeme zase spát.

Half-past seven, we're getting up and that's what we're going to do."

V půl osmé vstáváme a tohleto pak uděláme."

I had one of these 3 a.m. episodes on Sunday --

Já jsem měla jeden z těchto nočních záchvatů v neděli --

paralyzed with fear at coming to talk to you.

ochromena strachem z toho, že mám před vámi hovořit.

(Laughter)

(Smích)

So I did the thing.

Tak jsem to udělala.

I got up, made the cup of tea, sat down with it, did it all

Vstala jsem, udělala si čaj, sedla jsem si s tím, všechno jsem to udělala

and I'm here -- still partly paralyzed, but I'm here.

a jsem tu -- stále trochu ochromená, ale jsem tu.

(Applause)

(Potlesk)

So that's fear. What about anger?

Takže to byl strach. Co hněv?

Wherever there is injustice there's anger.

Tam, kde je nespravedlnost, je i hněv.

But anger is like gasoline,

Ale hněv je jako benzín

and if you spray it around and somebody lights a match,

a když jej nastříkáte okolo a někdo škrtne sirkou,

you've got an inferno.

máte z toho peklo.

But anger as an engine -- in an engine -- is powerful.

Ale hněv jako pohon -- v motoru -- je mocný.

If we can put our anger inside an engine,

Když jsme sto dát svůj hněv do motoru,

it can drive us forward,

může nás posouvat dopředu,

it can get us through the dreadful moments

může nás dostat skrz hrozné chvíle

and it can give us real inner power.

a může nám dát opravdovou vnitřní sílu.

And I learned this in my work

A tohle jsem se naučila ve své práci

with nuclear weapon policy-makers.

s tvůrci postupů pro nukleární zbraně.

Because at the beginning I was so outraged

Protože zpočátku jsem byla tak rozhořčená

at the dangers they were exposing us to

nebezpečími, kterým nás vystavují,

that I just wanted to argue and blame and make them wrong.

že jsem se chtěla jen hádat a vinit je a dokázat, že jednají špatně.

Totally ineffective.

Zcela neefektivní.

In order to develop a dialogue for change

Abychom mohli začít dialog o změně,

we have to deal with our anger.

musíme se vypořádat se svým hněvem.

It's okay to be angry with the thing --

Je v pořádku zlobit se na tu věc --

the nuclear weapons in this case --

v tomto případě nukleární zbraně --

but it is hopeless to be angry with the people.

ale je beznadějné hněvat se na ty lidi.

They are human beings just like us.

Jsou to lidské bytosti stejně jako my.

And they're doing what they think is best.

A dělají, co myslí, že je nejlepší.

And that's the basis on which we have to talk with them.

A to je základ, na kterém s nimi musíme mluvit.

So that's the third one, anger.

Takže to je to třetí, hněv.

And it brings me to the crux

A to mě přivádí k podstatě toho,

of what's going on, or what I perceive as going on,

co se děje nebo co vnímám, že se děje,

in the world today,

v dnešním světě,

which is that last century was top-down power.

což je, že v minulém století šla moc shora dolů.

It was still governments telling people what to do.

Stále to byly vlády, které říkaly lidem, co dělat.

This century there's a shift.

V tomto století je posun.

It's bottom-up or grassroots power.

Moc míří zezdola nahoru, neboli je to moc řadových lidí.

It's like mushrooms coming through concrete.

Je to jako houby vyrážející skrz beton.

It's people joining up with people, as Bundy just said, miles away

Jsou to lidé spojující se s lidmi, jak to právě vyjádřil Bundy, na míle daleko,

to bring about change.

aby přinesli změnu.

And Peace Direct spotted quite early on

Organizace Peace Direct si docela brzy všimla,

that local people in areas of very hot conflict

že místní lidé v oblasti velmi žhavého konfliktu

know what to do.

vědí, co dělat.

They know best what to do.

Oni vědí nejlépe, co dělat.

So Peace Direct gets behind them to do that.

Takže Peace Direct se staví za ně, aby dělala to samé.

And the kind of thing they're doing

Dělají to,

is demobilizing militias,

že demobilizují domobrany,

rebuilding economies,

obnovují hospodářství,

resettling refugees,

navracejí uprchlíky,

even liberating child soldiers.

dokonce osvobozují dětské vojáky.

And they have to risk their lives almost every day

A musí riskovat své životy skoro každý den,

to do this.

aby to mohli dělat.

And what they've realized

Uvědomili si,

is that using violence in the situations they operate in

že použití násilí v situacích, ve kterých působí,

is not only less humane,

je nejen méně lidské,

but it's less effective

ale i méně efektivní,

than using methods that connect people with people, that rebuild.

než používání metod, které budují, které spojují lidi s jinými lidmi.

And I think that the U.S. military

Myslím, že americká armáda

is finally beginning to get this.

si to konečně začíná uvědomovat.

Up to now their counter-terrorism policy

Doposud bylo jejich protiteroristickou zásadou

has been to kill insurgents at almost any cost,

zabít vzbouřence za téměř jakoukoli cenu

and if civilians get in the way,

a pokud se do cesty dostali civilisté,

that's written as "collateral damage."

byli odepsáni jako „nevyhnutelné oběti".

And this is so infuriating and humiliating

A to je tak rozhořčující a ponižující

for the population of Afghanistan,

pro obyvatele Afghánistánu,

that it makes the recruitment for al-Qaeda very easy,

že to velmi usnadňuje Al-Káidě nábor,

when people are so disgusted by, for example,

když jsou lidé tak znechuceni,

the burning of the Koran.

například pálením Koránu.

So the training of the troops has to change.

Takže výcvik vojáků se musí změnit.

And I think there are signs that it is beginning to change.

Myslím, že už tu jsou známky toho, že se měnit začíná.

The British military have always been much better at this.

Britská armáda v tomhle byla vždy mnohem lepší.

But there is one magnificent example for them to take their cue from,

Ale je tu pro ně jeden skvělý příklad, ze kterého se mohou poučit,

and that's a brilliant U.S. lieutenant colonel

a to je vynikající americký podplukovník

called Chris Hughes.

Chris Hughes.

And he was leading his men down the streets of Najaf --

Vedl své muže po ulicích Najafu --

in Iraq actually --

to je v Iráku --

and suddenly people were pouring out of the houses on either side of the road,

a najednou se z okolních domů na obou stranách silnice začali hrnout ven lidi,

screaming, yelling, furiously angry,

křičící, řvoucí, zuřivě rozlobení

and surrounded these very young troops who were completely terrified,

a obklopili tyto velmi mladé vojáky, kteří byli úplně vyděšení,

didn't know what was going on, couldn't speak Arabic.

nevěděli, co se děje, neuměli arabsky.

And Chris Hughes strode into the middle of the throng

Chris Hughes nakráčel doprostřed té tlačenice

with his weapon above his head, pointing at the ground,

se zbraní nad hlavou, ukazuje k zemi,

and he said, "Kneel."

a řekl: „Klekněte si."

And these huge soldiers

A ti mohutní vojáci,

with their backpacks and their body armor,

se svou polní a vším svým vybavením,

wobbled to the ground.

se nemotorně posadili na zem.

And complete silence fell.

Nastalo úplné ticho.

And after about two minutes,

A asi po dvou minutách

everybody moved aside and went home.

se všichni obrátili a šli domů.

Now that to me is wisdom in action.

Tak tady byla podle mě při práci moudrost.

In the moment, that's what he did.

V tom okamžiku, kdy toto udělal.

And it's happening everywhere now.

A teď se to děje všude.

You don't believe me?

Vy mi nevěříte?

Have you asked yourselves

Zeptali jste se sami sebe,

why and how so many dictatorships have collapsed

proč a jak to, že se tolik diktatur zhroutilo

over the last 30 years?

v posledních 30 letech?

Dictatorships in Czechoslovakia, East Germany,

Totalita v Československu, východním Německu,

Estonia, Latvia, Lithuania,

Estonsku, Lotyšsku, Litvě,

Mali, Madagascar,

na Mali, Madagaskaru,

Poland, the Philippines,

v Polsku, na Filipínách,

Serbia, Slovenia, I could go on,

v Srbsku, Slovinsku, mohla bych pokračovat

and now Tunisia and Egypt.

a nyní v Tunisku a Egyptě.

And this hasn't just happened.

To se nestalo jen tak.

A lot of it is due to a book

Hodně z toho způsobila kniha

written by an 80-year-old man in Boston, Gene Sharp.

napsaná osmdesátiletým mužem z Bostonu, Genem Sharpem.

He wrote a book called "From Dictatorship to Democracy"

Napsal knihu nazvanou „Od diktatury k demokracii"

with 81 methodologies for non-violent resistance.

s 81 metodikami nenásilného odporu.

And it's been translated into 26 languages.

Byla přeložena do 26 jazyků.

It's flown around the world.

Obletěla svět.

And it's being used by young people and older people everywhere,

Je všude používána mladými i staršími lidmi,

because it works and it's effective.

protože to funguje a je to efektivní.

So this is what gives me hope --

Tak tohle mi dává naději --

not just hope, this is what makes me feel very positive right now.

a nejen naději, proto se teď cítím velmi pozitivně.

Because finally human beings are getting it.

Protože lidským bytostem to konečně dochází.

We're getting practical, doable methodologies

Dostává se nám praktických, proveditelných metodik,

to answer my question:

které jsou odpovědí na mou otázku --

How do we deal with a bully without becoming a thug?

jak se vypořádáme s násilníkem, aniž bychom se stali rváčem?

We're using the kind of skills that I've outlined:

Používáme ty dovednosti, které jsem nastínila:

inner power -- the development of inner power -- through self-knowledge,

vnitřní sílu -- rozvíjení vnitřní síly -- skrze sebepoznání,

recognizing and working with our fear,

rozpoznání strachu a práci s ním,

using anger as a fuel,

používání hněvu jako paliva,

cooperating with others,

spolupráci s ostatními,

banding together with others,

spojování se s ostatními,

courage,

odvahu

and most importantly, commitment to active non-violence.

a hlavně odhodlání k aktivnímu nenásilí.

Now I don't just believe in non-violence.

Ne že bych v nenásilí pouze věřila,

I don't have to believe in it.

já v ně nepotřebuji věřit.

I see evidence everywhere of how it works.

Všude vidím důkazy toho, že funguje.

And I see that we, ordinary people,

Vidím, že my, obyčejní lidé,

can do what Aung San Suu Kyi and Ghandi and Mandela did.

můžeme dělat to, co dělali Aung San Su Ťij a Gándhí a Mandela.

We can bring to an end

Můžeme ukončit

the bloodiest century that humanity has ever known.

nejkrvavější století, které lidstvo kdy poznalo.

And we can organize to overcome oppression

Můžeme se zasadit o překonání útisku

by opening our hearts

otevřením svých srdcí,

as well as strengthening this incredible resolve.

a také upevněním tohoto neuvěřitelného rozhodnutí.

And this open-heartedness is exactly what I've experienced

Tato dobrosrdečnost je přesně to, co zakouším

in the entire organization of this gathering since I got here yesterday.

v celé organizaci tohoto shromáždění od chvíle, kdy jsem sem včera přijela.

Thank you.

Děkuji vám.

(Applause)

(potlesk)