Thomas Insel: Toward a new understanding of mental illness

Translator: Joseph Geni Reviewer: Thu-Huong Ha

Překladatel: Barbora Slana Korektor: Petra Mičková

So let's start with some good news,

Takže dobrá zpráva na začátek.

and the good news has to do with what do we know

Týká se toho, co vyplynulo

based on biomedical research

z biomedicínského výzkumu.

that actually has changed the outcomes

Proč mnoho vážných chorob

for many very serious diseases?

dnes končí jinak?

Let's start with leukemia,

Začněme leukémií,

acute lymphoblastic leukemia, ALL,

akutní lymfoblastickou leukémií, ALL,

the most common cancer of children.

nejčastějším typem rakoviny u dětí.

When I was a student,

Když jsem byl student,

the mortality rate was about 95 percent.

úmrtnost činila zhruba 95 procent.

Today, some 25, 30 years later, we're talking about

Dnes, o nějakých 25, 30 let později hovoříme

a mortality rate that's reduced by 85 percent.

o úmrtnosti, která se snížila o 85 procent.

Six thousand children each year

Každý rok se vyléčí šest tisíc dětí,

who would have previously died of this disease are cured.

které by na tuto nemoc v minulosti zemřely.

If you want the really big numbers,

Pokud chcete skutečně vysoká čísla,

look at these numbers for heart disease.

podívejte se na srdeční choroby.

Heart disease used to be the biggest killer,

Srdeční choroby představovaly největšího zabijáka,

particularly for men in their 40s.

zejména pro muže po čtyřicítce.

Today, we've seen a 63-percent reduction in mortality

Dnes zaznamenáváme 63procentní snížení úmrtnosti

from heart disease --

u srdečních chorob –

remarkably, 1.1 million deaths averted every year.

neuvěřitelných 1,1 milionů lidí uteče smrti každý rok.

AIDS, incredibly, has just been named,

AIDS, ač k nevíře, byl minulý měsíc

in the past month, a chronic disease,

označen za chronickou nemoc,

meaning that a 20-year-old who becomes infected with HIV

což znamená, že dvacetiletý, který se nakazí virem HIV,

is expected not to live weeks, months, or a couple of years,

pravděpodobně nebude žít týdny, měsíce nebo pár let,

as we said only a decade ago,

jak tomu bylo ještě před deseti lety,

but is thought to live decades,

ale odhaduje se, že bude žít desítky let

probably to die in his '60s or '70s from other causes altogether.

a nejspíš zemře v 60 nebo 70 letech ze zcela jiných příčin.

These are just remarkable, remarkable changes

Tento pohled na změny u některých

in the outlook for some of the biggest killers.

z největších zabijáků je vskutku pozoruhodný.

And one in particular

A zvláště jeden,

that you probably wouldn't know about, stroke,

který by vás asi ani nenapadl, mrtvice,

which has been, along with heart disease,

byl spolu se srdeční chorobou

one of the biggest killers in this country,

jedním z největších zabijáků v zemi.

is a disease in which now we know

U této nemoci se už ví,

that if you can get people into the emergency room

že pokud se podaří pacienty dopravit na pohotovost

within three hours of the onset,

do tří hodin od propuknutí záchvatu,

some 30 percent of them will be able to leave the hospital

asi 30 procent z nich bude moci nemocnici opustit

without any disability whatsoever.

bez jakéhokoli postižení.

Remarkable stories,

Nevšední příběhy,

good-news stories,

příběhy přinášející dobré zprávy,

all of which boil down to understanding

každý z nich nám pomohl k objasnění

something about the diseases that has allowed us

něčeho o těchto nemocech, co nám umožnilo

to detect early and intervene early.

zjistit je včas a zasáhnout včas.

Early detection, early intervention,

Včasné zjištění, včasný zásah,

that's the story for these successes.

na tom se tyto úspěchy zakládají.

Unfortunately, the news is not all good.

Bohužel ne všechny zprávy jsou dobré.

Let's talk about one other story

Povím vám jiný příběh,

which has to do with suicide.

který se týká sebevraždy.

Now this is, of course, not a disease, per se.

To samozřejmě není nemoc sama o sobě.

It's a condition, or it's a situation

Je to buďto stav nebo situace

that leads to mortality.

vedoucí k úmrtí.

What you may not realize is just how prevalent it is.

Asi málokdo si uvědomuje, jak je to rozšířené.

There are 38,000 suicides each year in the United States.

Ve Spojených státech spáchá sebevraždu 38 000 lidí ročně.

That means one about every 15 minutes.

To znamená jeden každých 15 minut.

Third most common cause of death amongst people

Třetí nejčastější příčina smrti u lidí

between the ages of 15 and 25.

ve věkové kategorii 15 až 25 let.

It's kind of an extraordinary story when you realize

Je to poněkud pozoruhodné, když si uvědomíte,

that this is twice as common as homicide

že je dvakrát častější než vražda

and actually more common as a source of death

a vlastně i častější příčina smrti

than traffic fatalities in this country.

než dopravní nehody v této zemi.

Now, when we talk about suicide,

Takže teď něco o sebevraždě.

there is also a medical contribution here,

Zdravotní stav zde také hraje roli,

because 90 percent of suicides

protože 90 procent sebevražd

are related to a mental illness:

souvisí s duševní chorobou:

depression, bipolar disorder, schizophrenia,

deprese, bipolární porucha, schizofrenie,

anorexia, borderline personality. There's a long list

anorexie, hraniční porucha osobnosti. A to nejsou zdaleka

of disorders that contribute,

všechny poruchy, které zde mají podíl.

and as I mentioned before, often early in life.

A jak už jsem zmínil, vyskytují se často v mladém věku.

But it's not just the mortality from these disorders.

U těchto poruch nejde jen o mortalitu,

It's also morbidity.

ale také o morbiditu.

If you look at disability,

Podívejte se na postižení

as measured by the World Health Organization

z hlediska měřítka Světové zdravotnické organizace

with something they call the Disability Adjusted Life Years,

nazvaného Roky života vážené chorobou.

it's kind of a metric that nobody would think of

Toto měřítko by nenapadlo nikoho

except an economist,

až na ekonoma,

except it's one way of trying to capture what is lost

jenomže to je právě způsob, jak vystihnout, o co člověka připraví

in terms of disability from medical causes,

neschopnost ze zdravotních důvodů,

and as you can see, virtually 30 percent

a jak můžete vidět, prakticky 30 procent

of all disability from all medical causes

všech neschopností ze všech zdravotních důvodů

can be attributed to mental disorders,

se přičítá duševním poruchám,

neuropsychiatric syndromes.

neuropsychickým syndromům.

You're probably thinking that doesn't make any sense.

Asi si pomyslíte, že to nedává žádný smysl.

I mean, cancer seems far more serious.

Rakovina se zdá být mnohem vážnější.

Heart disease seems far more serious.

Srdeční choroby se zdají být mnohem vážnější.

But you can see actually they are further down this list,

Ale jak si můžete všimnout, jsou na seznamu až úplně dole,

and that's because we're talking here about disability.

a to proto, že se bavíme o neschopnosti.

What drives the disability for these disorders

Proč neschopnost tak ovládá tyto poruchy

like schizophrenia and bipolar and depression?

jako schizofrenie, bipolární porucha a deprese?

Why are they number one here?

Proč jsou číslem jedna?

Well, there are probably three reasons.

Existují pro to asi tři důvody.

One is that they're highly prevalent.

Za prvé jsou vysoce rozšířené.

About one in five people will suffer from one of these disorders

Zhruba každý pátý trpí jednou z těchto poruch

in the course of their lifetime.

v průběhu života.

A second, of course, is that, for some people,

Za druhé, samozřejmě proto, že některé lidi

these become truly disabling,

úplně vyřadí z každodenního života,

and it's about four to five percent, perhaps one in 20.

a to okolo čtyř až pěti procent, možná jednoho z dvaceti.

But what really drives these numbers, this high morbidity,

Co je ale skutečným důsledkem takovýchto čísel, takovéto morbidity

and to some extent the high mortality,

a do určité míry i mortality,

is the fact that these start very early in life.

je fakt, že postihuje lidi v rané fázi života.

Fifty percent will have onset by age 14,

U padesáti procent propukne před 14. rokem,

75 percent by age 24,

u 75 procent před 24. rokem,

a picture that is very different than what one would see

zcela odlišný obrázek, než jaký můžeme vidět

if you're talking about cancer or heart disease,

u rakoviny nebo srdečních poruch,

diabetes, hypertension -- most of the major illnesses

cukrovky, hypertenze – většiny vážných onemocnění,

that we think about as being sources of morbidity and mortality.

o kterých se domníváme, že vedou v žebříčcích morbidity a mortality.

These are, indeed, the chronic disorders of young people.

Toto jsou skutečně chronické poruchy mladých lidí.

Now, I started by telling you that there were some good-news stories.

Na začátku jsem vám slíbil, že vám povím dobré zprávy.

This is obviously not one of them.

Toto samozřejmě není jeden z nich.

This is the part of it that is perhaps most difficult,

Toto je asi ta nejtěžší část ze všech

and in a sense this is a kind of confession for me.

a v určitém smyslu i moje přiznání.

My job is to actually make sure that we make progress

Mým úkolem je zajistit, abychom dělali pokroky

on all of these disorders.

v oblasti těchto poruch.

I work for the federal government.

Pracuji pro federální vládu.

Actually, I work for you. You pay my salary.

Tudíž vlastně pro vás. Vy mě platíte.

And maybe at this point, when you know what I do,

A teď, když víte, co dělám,

or maybe what I've failed to do,

nebo spíš co se mi nedaří dělat,

you'll think that I probably ought to be fired,

si asi pomyslíte, že bych měl dostat padáka,

and I could certainly understand that.

naprosto bych to chápal.

But what I want to suggest, and the reason I'm here

Avšak co se chystám navrhnout a důvod, proč tady stojím,

is to tell you that I think we're about to be

je, abych vám řekl, že se podle mě dostáváme do

in a very different world as we think about these illnesses.

úplně jiného světa, když o těchto nemocech smýšlíme.

What I've been talking to you about so far is mental disorders,

Zatím jsem zde hovořil o psychických poruchách,

diseases of the mind.

poruchách mysli.

That's actually becoming a rather unpopular term these days,

Tento termín není dnes už moc oblíbený

and people feel that, for whatever reason,

a lidem z nějakého důvodu připadá

it's politically better to use the term behavioral disorders

název behaviorální poruchy politicky korektnější,

and to talk about these as disorders of behavior.

a tak je označují jako poruchy chování.

Fair enough. They are disorders of behavior,

Tak dobře. Jsou to poruchy chování

and they are disorders of the mind.

a zároveň poruchy mysli.

But what I want to suggest to you

Ale co se vám chystám naznačit,

is that both of those terms,

je to, že oba tyto názvy,

which have been in play for a century or more,

které byly ve hře celých sto let nebo i víc,

are actually now impediments to progress,

teď vlastně překáží dalšímu pokroku.

that what we need conceptually to make progress here

Pokrok je třeba udělat v rámci celé koncepce

is to rethink these disorders as brain disorders.

a začít smýšlet o těchto nemocech jako o nemocech mozku.

Now, for some of you, you're going to say,

Tak a teď si někteří z vás pomyslí:

"Oh my goodness, here we go again.

"Panebože a je to tu zase.

We're going to hear about a biochemical imbalance

Vyslechneme si další přednášku o biochemické nerovnováze

or we're going to hear about drugs

nebo o lécích

or we're going to hear about some very simplistic notion

nebo o nějakém zjednodušeném pohledu,

that will take our subjective experience

který vezme naši subjektivní zkušenost

and turn it into molecules, or maybe into some sort of

a promění ji v molekuly nebo možná jakýsi

very flat, unidimensional understanding

velmi nudný jednodimenzionální pohled na to,

of what it is to have depression or schizophrenia.

jaké to je trpět depresí nebo schizofrenií."

When we talk about the brain, it is anything but

Mozek můžeme popsat jakkoli, jen ne jako

unidimensional or simplistic or reductionistic.

jednodimenzionální, zjednodušený nebo redukcionistický.

It depends, of course, on what scale

To samozřejmě záleží na tom, v jakém rozsahu

or what scope you want to think about,

nebo rámci o tom chcete přemýšlet,

but this is an organ of surreal complexity,

ale je to nesmírně složitý orgán

and we are just beginning to understand

a my teprve začínáme rozumět tomu,

how to even study it, whether you're thinking about

jak ho studovat, ať už jde o

the 100 billion neurons that are in the cortex

těch 100 miliard neuronů v kůře mozkové

or the 100 trillion synapses

nebo těch 100 bilionů synapsí,

that make up all the connections.

které všechny ty nervové buňky spojují.

We have just begun to try to figure out

Teprve jsme započali se snahou přijít na to,

how do we take this very complex machine

jak můžeme pomocí tohoto složitého stroje,

that does extraordinary kinds of information processing

který zpracovává pozoruhodné druhy informací,

and use our own minds to understand

a pomocí našeho vlastního rozumu pochopit

this very complex brain that supports our own minds.

samotný tento složitý mozek, který tento rozum ovládá.

It's actually a kind of cruel trick of evolution

Je to docela krutý vtip přírody,

that we simply don't have a brain

že máme mozek,

that seems to be wired well enough to understand itself.

který není natolik propojen, aby rozuměl sám sobě.

In a sense, it actually makes you feel that

V určitém smyslu můžete mít pocit,

when you're in the safe zone of studying behavior or cognition,

že ono bezpečné studium chování nebo poznávání,

something you can observe,

něčeho, co můžete pozorovat,

that in a way feels more simplistic and reductionistic

je svým způsobem zjednodušující a redukcionistické,

than trying to engage this very complex, mysterious organ

než se pokoušet zapojit samotný tento složitý a záhadný orgán,

that we're beginning to try to understand.

kterému se teprve začínáme snažit porozumět.

Now, already in the case of the brain disorders

V případě těchto poruch mozku,

that I've been talking to you about,

o kterých jsem vám už vyprávěl,

depression, obsessive compulsive disorder,

deprese, obsedantně kompulzivní porucha,

post-traumatic stress disorder,

posttraumatická stresová porucha,

while we don't have an in-depth understanding

i když zcela nerozumíme

of how they are abnormally processed

jejich atypickému průběhu

or what the brain is doing in these illnesses,

nebo co přesně mozek dělá,

we have been able to already identify

již jsme byli schopni rozpoznat

some of the connectional differences, or some of the ways

některé odlišnosti ve spojení a také způsoby,

in which the circuitry is different

v nichž se systém propojení

for people who have these disorders.

u lidí trpících těmito poruchami liší.

We call this the human connectome,

Nazýváme ho lidský konektom.

and you can think about the connectome

Vy si ho můžete představit zhruba jako

sort of as the wiring diagram of the brain.

sítový nákres mozku.

You'll hear more about this in a few minutes.

O tomto víc za chvíli.

The important piece here is that as you begin to look

Důležitým bodem je, že pokud se podíváte

at people who have these disorders, the one in five of us

na lidi s těmito poruchami, na každého pátého z nás,

who struggle in some way,

který vykazuje nějaké potíže,

you find that there's a lot of variation

zjistíte, že je zde mnoho rozdílů

in the way that the brain is wired,

ve způsobu propojení mozku,

but there are some predictable patterns, and those patterns

ale jsou zde určité předvídatelné vzory, které představují

are risk factors for developing one of these disorders.

rizikové faktory pro rozvinutí těchto poruch.

It's a little different than the way we think about brain disorders

Je to trochu jiné než u nemocí mozku

like Huntington's or Parkinson's or Alzheimer's disease

jako Huntingtonova, Parkinsonova nebo Alzheimerova choroba,

where you have a bombed-out part of your cortex.

kdy je část kůry zdeformována.

Here we're talking about traffic jams, or sometimes detours,

Zde se jedná o dopravní zácpy a někdy objížďky

or sometimes problems with just the way that things are connected

nebo i problémy ve způsobu propojení

and the way that the brain functions.

a v práci mozku.

You could, if you want, compare this to,

Dalo by se to přirovnat

on the one hand, a myocardial infarction, a heart attack,

na jedné straně k infarktu myokardu, srdečnímu záchvatu,

where you have dead tissue in the heart,

kdy máte v srdci mrtvou tkáň,

versus an arrhythmia, where the organ simply isn't functioning

a na druhé straně k arytmii, kdy srdce prostě nepracuje,

because of the communication problems within it.

protože uvnitř nefunguje komunikace.

Either one would kill you; in only one of them

Obojí by vás zabilo. Jen v jednom případě

will you find a major lesion.

však zjistíte rozsáhlé poškození.

As we think about this, probably it's better to actually go

Teď bude asi lepší detailně si

a little deeper into one particular disorder, and that would be schizophrenia,

přiblížit jednu z konkrétních chorob a tou je schizofrenie,

because I think that's a good case

poněvadž si myslím, že je to dobrý příklad,

for helping to understand why thinking of this as a brain disorder matters.

který nám může objasnit, proč je důležité brát ji jako nemoc mozku.

These are scans from Judy Rapoport and her colleagues

Toto jsou rentgenové snímky od Judy Rapport a jejích kolegů

at the National Institute of Mental Health

z Národního institutu pro duševní zdraví,

in which they studied children with very early onset schizophrenia,

kde zkoumali děti s počátečními příznaky schizofrenie.

and you can see already in the top

Nahoře si už můžete všimnout

there's areas that are red or orange, yellow,

červených nebo oranžových částí,

are places where there's less gray matter,

žlutá jsou místa, kde je méně šedé hmoty.

and as they followed them over five years,

Pozorovali je přes pět let,

comparing them to age match controls,

porovnávali je z hlediska věku dětí

you can see that, particularly in areas like

a je zjevné, že zejména v částech jako

the dorsolateral prefrontal cortex

dorzolaterální prefrontální kůra

or the superior temporal gyrus, there's a profound loss of gray matter.

nebo horní spánkový závit je úbytek šedé hmoty velmi patrný.

And it's important, if you try to model this,

Pokud se toto snažíte zakreslit,

you can think about normal development

je důležité zachytit obvyklý vývoj jako

as a loss of cortical mass, loss of cortical gray matter,

úbytek kůry, úbytek šedé mozkové hmoty.

and what's happening in schizophrenia is that you overshoot that mark,

U schizofrenie bývá tato hodnota překročena

and at some point, when you overshoot,

a v konkrétním bodě, kde je překročena,

you cross a threshold, and it's that threshold

přejdete určitou hranici, která je tím bodem,

where we say, this is a person who has this disease,

kdy můžeme říci, že tato osoba trpí touto chorobou,

because they have the behavioral symptoms

protože má příznaky chování jako

of hallucinations and delusions.

halucinace a přeludy.

That's something we can observe.

To je něco, co můžeme pozorovat.

But look at this closely and you can see that actually they've crossed a different threshold.

Ale podívejte se na to znovu a uvidíte, že vlastně překročili jinou hranici.

They've crossed a brain threshold much earlier,

Hranici mozku překročili mnohem dříve.

that perhaps not at age 22 or 20,

Ne ve 22 nebo 20 letech,

but even by age 15 or 16 you can begin to see

ale dokonce už okolo 15 nebo 16 roku je vidět,

the trajectory for development is quite different

že trajektorie vývoje je docela jiná

at the level of the brain, not at the level of behavior.

na úrovni mozku, avšak ne na úrovni chování.

Why does this matter? Well first because,

Proč na tom záleží? Za prvé proto,

for brain disorders, behavior is the last thing to change.

že u nemocí mozku se chování mění jako poslední.

We know that for Alzheimer's, for Parkinson's, for Huntington's.

Víme, že u Alzheimerovy, Parkinsonovy a Huntingtonovy choroby

There are changes in the brain a decade or more

začnou změny v mozku probíhat deset a více let před tím,

before you see the first signs of a behavioral change.

než se objeví první známky změn chování.

The tools that we have now allow us to detect

Prostředky, které dnes máme, nám dovolují rozpoznat

these brain changes much earlier, long before the symptoms emerge.

tyto změny v mozku již dlouho před tím, než se projeví příznaky.

But most important, go back to where we started.

Ale to nejdůležitější jsem řekl už na začátku.

The good-news stories in medicine

Dobrou zprávou v medicíně

are early detection, early intervention.

je včasné zjištění, včasný zásah.

If we waited until the heart attack,

Kdybychom čekali až na infarkt,

we would be sacrificing 1.1 million lives

obětovali bychom v této zemi každým rokem

every year in this country to heart disease.

1,1 milionů životů nemocem srdce.

That is precisely what we do today

Přesně to dnes děláme,

when we decide that everybody with one of these brain disorders,

když říkáme, že každý, kdo trpí některým z těchto onemocnění mozku,

brain circuit disorders, has a behavioral disorder.

poruchami propojení v mozku, má poruchu chování.

We wait until the behavior becomes manifest.

Čekáme, dokud se neprojeví toto chování.

That's not early detection. That's not early intervention.

To není včasné zjištění. To není včasný zásah.

Now to be clear, we're not quite ready to do this.

Aby bylo jasno, ještě nejsme zcela připraveni toto praktikovat.

We don't have all the facts. We don't actually even know

Neznáme všechna fakta. Dokonce ani nevíme,

what the tools will be,

jaké prostředky použít,

nor what to precisely look for in every case to be able

ani co přesně hledat na každém případu,

to get there before the behavior emerges as different.

abychom mohli zakročit, než se projeví odlišné chování.

But this tells us how we need to think about it,

Nicméně takto o tom musíme přemýšlet

and where we need to go.

a tímto směrem jít.

Are we going to be there soon?

Budeme tam brzy?

I think that this is something that will happen

Podle mě to přijde

over the course of the next few years, but I'd like to finish

během příštích pár let. Ale rád bych to zakončil

with a quote about trying to predict how this will happen

citátem o snaze předpovědět, jak se to stane,

by somebody who's thought a lot about changes

od někoho, kdo se zabýval změnami

in concepts and changes in technology.

v myšlenkách a změnami v technologii.

"We always overestimate the change that will occur

"Pokaždé přeceňujeme změnu, která nastane

in the next two years and underestimate

v příštích dvou letech, a podceňujeme tu,

the change that will occur in the next 10." -- Bill Gates.

která nastane v příštím desetiletí." -– Bill Gates.

Thanks very much.

Děkuji vám.

(Applause)

(Potlesk)