How to be fearless in the face of authoritarianism | Sviatlana Tsikhanouskaya

Překladatel: Korektor: Vladimír Harašta

On August 12, 2020,

Dvanáctého srpna 2020

two groups of girls went out to protest in Minsk,

se vydaly dvě skupiny dívek protestovat do Minsku,

the capital city of Belarus.

hlavního města Běloruska.

They put on white clothes

Oblékly si bílé oblečení

and went barefoot out into the street.

a bosé vyšly ven na ulici.

In the morning,

Ráno šly některé z nich

some went to Komarovskiy Market in the center of town.

na Komarovského tržnici v centru města.

Later that day,

Později téhož dne

the other group gathered with flowers

se jiná skupina s květinami shromáždila

at the eternal flame under the victory monument.

u věčného plamene pod Památníkem vítězství.

They stood together holding hands,

Stály pospolu, držely se za ruce,

and they started to sing the Belarusian lullaby,

začaly zpívat běloruské ukolébavky

waiting for the police cars to arrive.

a čekaly na příjezd policejních vozů.

They knew the police would pick them up just like that:

Věděly, že je policisté zatknou jen tak,

barefoot with flowers in their hands,

bosé, s květinami v rukou,

that they would take them to the police station,

že je vezmou na policejní stanici,

beat them up and try to humiliate them.

že budou zbity a pokusí se je ponížit.

And yet they did it anyway.

A přesto to udělaly.

This year, something changed in Belarus,

Letos se v Bělorusku něco změnilo,

a country of more than nine million people

v zemi, která má více než devět milionů obyvatel

that has been ruled by an authoritarian leader since 1994.

a je ovládána autoritářským vládcem od roku 1994.

These young women were protesting the latest rigged election result,

Tyto mladé ženy protestovaly

proti zmanipulovaným výsledkům posledních voleb,

which had taken [place] just a few days earlier.

které se odehrály jen několik dní předtím.

Jejich malý projev nesouhlasu rychle přerostl

Their small expressions of protest very quickly expanded

into massive, peaceful, women-led demonstrations

v masové, pokojné demonstrace vedené ženami

all across the country.

napříč celou zemí.

Within just a few days,

Během pouhých několika dní

a few hundred thousand people took to the streets

vyšlo do ulic několik set tisíc lidí

and demonstrations have continued ever since,

a demonstrace od té doby stále pokračují,

the likes of which Belarus has never seen before.

což se v Bělorusku doteď nikdy nestalo.

All this despite the fact

A to vše navzdory faktu,

that the president proclaimed himself reelected

že se prezident znovu prohlásil vítězem voleb

and that more than 10,000 people have been detained,

a že bylo zadrženo více než 10 000 lidí,

hundreds tortured

stovky jich byly mučeny a minimálně šest zabito.

and at least six killed.

Many people wonder why the people of Belarus are speaking up now.

Mnozí si kladou otázku, proč se Bělorusové ozvali zrovna nyní.

What makes them keep taking to the streets

Co je nutí vyjít do ulic,

despite unprecedented police violence,

nehledě na bezprecedentní policejní násilí,

despite state lawlessness?

nehledě na státní bezpráví?

The answer I hear the most

Nejčastěji slýchám odpověď,

is that people have become fearless,

že se lidé přestali bát,

and it's something we have become together.

a takovými jsme se stali společně.

Because fear is the province of one.

Protože strach vzniká z osamocenosti.

It feeds on isolation.

Zvětšuje se při izolaci.

It doesn't discriminate:

Nedělá rozdíl mezi

men, women, children, elderly --

muži, ženami, dětmi, starými ‒

all of us can feel fear,

každý z nás může cítit strach,

but only as long as we are on our own.

ale jen pokud jsme osamoceni.

Fearlessness takes two.

K projevení neohroženosti jsou potřeba dva.

It only works if and when we show up for each other.

Strach zmizí tehdy a jen tehdy, když se postavíme jeden za druhého.

Show up so that your neighbor,

Ukažte se, aby váš soused,

your colleague, your friend has courage.

váš kolega, váš přítel sebral odvahu.

And they will do the same for you.

A oni udělají to samé pro vás.

A lot has been made of my own role in the presidential election

Hodně se řešila moje role v prezidentských volbách

of August 2020.

v srpnu 2020.

How I stepped in to run for my husband, Sergei, when he was jailed

Jak jsem se rozhodla kandidovat místo svého uvězněného manžela Sergeje,

and it became clear that the authorities would deny him his chance to run himself;

když bylo jasné, že mu úřady kandidaturu znemožní;

how I rightfully won the election

jak jsem ve volbách právoplatně zvítězila

a stala se zvolenou lídryní demokratického Běloruska,

and became the elected leader of a democratic Belarus,

but the official results only gave me 10 percent of the vote

ale oficiální výsledky mi přisoudily pouze 10 procent hlasů

and I was forced into exile with my children;

a byla jsem vyhnána se svými dětmi do exilu;

how I still fight for those who voted for me

jak stále bojuji za ty, kteří mě volili

and whose voice the regime wants to steal;

a které se režim snaží umlčet;

how "fearless" I am.

jak „neohrožená“ vlastně jsem.

But there were many moments when I was frightened,

Ale mnohdy jsem zažila chvíle, kdy jsem byla vyděšená

and I wanted to step down.

a chtěla odstoupit.

I was threatened

Bylo mi vyhrožováno

and forced to believe that I'm alone in this fight.

a nutili mě myslet si, že jsem v tomto boji osamocená.

And yet the more cities I visited,

A přesto, čím více měst jsem navštívila,

the more people showed up for the rallies,

tím více lidí se účastnilo předvolebních setkání

the less fear I had.

a tím méně jsem se bála.

And then in the days before the election in Minsk,

A několik dní před volbami v Minsku

60,000 people came to show their support for me,

přišlo šedesát tisíc lidí, aby mi vyjádřili podporu,

and I was no longer afraid.

a já jsem se pak už přestala bát.

I never wanted to do any of this.

Nikdy jsem nechtěla nic takového dělat.

I was never overly political,

O politiku jsem se moc nezajímala

and I never planned to run for office.

a neplánovala jsem usilovat o volený úřad.

I wanted to be a mom and a wife.

Chtěla jsem být matkou a manželkou.

But by fate and the will of my people,

Ale díky osudu a vůli mého lidu

I was elevated to this position.

jsem byla zvolena na tuto pozici.

And I accept this with a sense of duty and pride.

A já jsem ji přijala se smyslem pro povinnost a s hrdostí.

I will not give up.

Nevzdám se.

And I will show up for people, because they show up for me.

Budu tu pro lidi, protože oni tu byli pro mě.

Our courage is born from unity.

Naše odvaha se rodí z jednoty.

Our solidarity is our strength.

Naše sounáležitost je naší silou.

I also now understand that being fearless is a commitment.

Nyní také chápu, že být neohroženou znamená mít závazek.

It is a decision you make every single day.

Je to rozhodnutí, které činíte každý den.

It is a responsibility you take --

Je to odpovědnost, kterou přijímáte ‒

responsibility for one another.

odpovědnost jeden za druhého.

In this regard, I'm no different from my fellow Belarusians.

V tomto ohledu se nijak neliším od svých běloruských spoluobčanů.

Their support is tangible.

Jejich podpora je hmatatelná.

Their solidarity grows in progression.

Jejich sounáležitost postupně narůstá.

Když jste dva, máte odvahu.

When there are two of you,

you are daring.

When you're 100, you are brave.

Když je vás sto, jste stateční.

When there are thousands of you,

Když jsou vás tisíce, stanete se neohroženými.

you are fearless.

And once you are tens of thousands,

A až vás budou desítky tisíc,

you become invincible.

nikdo vás neporazí.

Thank you.

Děkuji vám.