Rufus Griscom and Alisa Volkman: It's time to explode 4 taboos of parenting

Překladatel: Frantisek Zak Korektor: Lenka Mydlova

Alisa Volkman: So this is where our story begins --

Tak tady to všechno začíná --

the dramatic moments of the birth

dramatické okamžiky narození

of our first son, Declan.

našeho prvního syna jménem Declan.

Obviously a really profound moment,

Očividně velice hluboký okamžik,

and it changed our lives in many ways.

který změnil náš život v mnoha rovinách.

It also changed our lives in many unexpected ways,

Když jsme později uvažovali o všech těch nečekaných změnách,

and those unexpected ways we later reflected on,

které v našich životech proběhly,

that eventually spawned a business idea between the two of us,

přivedlo nás to nakonec k podnikatelské myšlence,

and a year later, we launched Babble,

a o rok později jsme spustili Babble,

a website for parents.

webovou stránku pro rodiče.

Rufus Griscom: Now I think of our story

Rufus Griscom: Myslím, že náš příběh začal

as starting a few years earlier. AV: That's true.

již o několik let dříve. (AV: To je pravda.)

RG: You may remember, we fell head over heels in love.

RG: Možná si vzpomínáte, byli jsme zamilovaní až po uši.

AV: We did.

AV: To ano.

RG: We were at the time running a very different kind of website.

RG: V té době jsme provozovali dost jiný druh webových stránek.

It was a website called Nerve.com,

Jmenovaly se Nerve.com,

the tagline of which was "literate smut."

a byly to -- titulek těch stránek byl "čuňárny kulturně".

It was in theory, and hopefully in practice,

Teoreticky to byl - a snad i prakticky,

a smart online magazine

kvalitní online magazín

about sex and culture.

o sexu a o kultuře.

AV: That spawned a dating site.

AV: Což podnítilo vznik sezamovacích stránek.

But you can understand the jokes that we get. Sex begets babies.

Ale asi chápete jaké vtipy jsme pak poslouchali. Sex plodí miminka.

You follow instructions on Nerve and you should end up on Babble,

Následujte rady na Nervu a skončíte na Babble.

which we did.

Přesně jako my.

And we might launch a geriatric site as our third. We'll see.

A mohli bychom rozběhnout i stránky pro osoby staršího věku. Uvidíme.

RG: But for us, the continuity between Nerve and Babble

RG: Pro nás ovšem nebyla provázanost mezi Nervem a Bablle

was not just the life stage thing,

pouze takovou tou životní etapou,

which is, of course, relevant,

i když to s tím samozřejmě souvisí,

but it was really more about

bylo to ale opravdu více o naší touze

our desire to speak very honestly

mluvit velmi upřímně o věcech,

about subjects that people have difficulty speaking honestly about.

se kterými lidé mají problém mluvit upřímně.

It seems to us that

Zdá se nám,

when people start dissembling, people start lying about things,

že když lidé začnou něco skrývat, začnou také lhát,

that's when it gets really interesting.

a tady to začíná být opravdu zajímavé,

That's a subject that we want to dive into.

to je problém, do kterého se chceme ponořit.

And we've been surprised to find, as young parents,

Překvapilo nás, jako mladé rodiče,

that there are almost more taboos around parenting

že kolem rodičovství je víc tabu

than there are around sex.

než kolem sexu.

AV: It's true. So like we said,

AV: To je pravda. Takže, jak jsme řekli,

the early years were really wonderful,

ty první roky byly opravdu krásné,

but they were also really difficult.

ale byly také dost obtížné.

And we feel like some of that difficulty

A zdá se nám, že to bylo tak těžké

was because of this false advertisement around parenting.

také kvůli té falešné reklamě okolo rodičovství.

(Laughter)

(Smích)

We subscribed to a lot of magazines, did our homework,

Předplatili jsme si spoustu časopisů, dali jsme si s tím práci,

but really everywhere you look around, we were surrounded by images like this.

ale všude kolem nás jsme byli obklopeni obrázky, jako je tento.

And we went into parenting

A my jsme se chtěli stát rodiči za předpokladu,

expecting our lives to look like this.

že náš život bude vypadat takto.

The sun was always streaming in, and our children would never be crying.

Že nám bude stále svítit slunce a naše děti nikdy nebudou brečet.

I would always be perfectly coiffed and well rested,

Že budu mít pořád perfektní účes a budu stále odpočatá.

and in fact, it was not like that at all.

Ale ve skutečnosti, to tak vůbec nebylo.

RG: When we lowered the glossy parenting magazine

RG: Když jsme ten přepychový časopis o rodičovství

that we were looking at, with these beautiful images,

se spoustou nádherných obrázků dali o trochu níž

and looked at the scene in our actual living room,

a rozhlédli se po našem opravdovém obýváku,

it looked a little bit more like this.

vypadalo to spíše takto.

These are our three sons.

Toto jsou naši tři synové.

And of course, they're not always crying and screaming,

Samozřejmě, že nebrečí a nevřískají pořád.

but with three boys, there's a decent probability

Ale když máte TŘI syny, vždycky je docela slušná pravděpodobnost,

that at least one of them will not be comporting himself

že alespoň jeden z nich se nebude chovat přesně tak,

exactly as he should.

jak by měl.

AV: Yes, you can see where the disconnect was happening for us.

AV: Ano, vidíte, jak odtrženi od našich představ jsme byli.

We really felt like what we went in expecting

Opravdu jsme cítili, že to, co jsme očekávali,

had nothing to do with what we were actually experiencing,

nemělo nic společného s tím, co jsme zažívali.

and so we decided we really wanted to give it to parents straight.

A tak jsme se rozhodli, že to chceme rodičům říct na rovinu.

We really wanted to let them understand

Opravdu jsme je chtěli nechat upřímně porozumět,

what the realities of parenting were in an honest way.

jaká je realita rodičovství.

RG: So today, what we would love to do

RG: Takže to, co bychom dnes velice rádi udělali,

is share with you four parenting taboos.

je sdílet s vámi naše rodičovská tabu.

And of course, there are many more than four things

A samozřejmě existuje mnohem víc než tyto čtyři věci,

you can't say about parenting,

které o rodičovství nesmíme říkat.

but we would like to share with you today

Ale chceme se s vámi dnes podělit o čtyři,

four that are particularly relevant for us personally.

které se částečně týkají i nás osobně.

So the first, taboo number one:

Takže, tabu číslo jedna:

you can't say you didn't fall in love with your baby

Nesmíte říct, že jste se do svého dítěte nezamilovali

in the very first minute.

hned v první minutě.

I remember vividly, sitting there in the hospital.

V jasných barvách si pamatuji, jak jsem seděl v té nemocnici.

We were in the process of giving birth to our first child.

Přiváděli jsme na svět našeho prvního potomka.

AV: We, or I?

AV: My, nebo já?

RG: I'm sorry.

RG: Promiň.

Misuse of the pronoun.

Popletl jsem zájmeno.

Alisa was very generously in the process

Alisa byla velice laskavá

of giving birth to our first child -- (AV: Thank you.)

a přiváděla na svět našeho prvního potomka. (AV: Děkuji.)

-- and I was there with a catcher's mitt.

-- a já jsem s lapačkou chytal.

And I was there with my arms open.

A já tam byl s otevřenou náručí.

The nurse was coming at me

Sestřička ke mně přišla

with this beautiful, beautiful child,

s tímto krásným, nádherným dítětem.

and I remember, as she was approaching me,

A vzpomínám si, jak se ke mně blížila,

the voices of friends saying,

na hlasy mých přátel, jak říkají:

"The moment they put the baby in your hands,

"V ten moment, kdy položí dítě do tvých dlaní,

you will feel a sense of love that will come over you

ucítíš obrovskou lásku, která tě pohltí

that is [on] an order of magnitude more powerful

a která je exponencionálně mocnější,

than anything you've ever experienced in your entire life."

než to nejmocnější, cos kdy v životě zažil."

So I was bracing myself for the moment.

Tak jsem se na ten moment vyztužil.

The baby was coming,

Děcko se blížilo,

and I was ready for this Mack truck of love

a já byl připraven na ten tirák lásky,

to just knock me off my feet.

který mě dostane na kolena.

And instead, when the baby was placed in my hands,

Namísto toho, když bylo to dítě umístěno do mých dlaní,

it was an extraordinary moment.

byl to výjimečný okamžik.

This picture is from literally a few seconds after

Tento obrázek je,.. řekněme, po několika vteřinách

the baby was placed in my hands and I brought him over.

kdy mi dali dítě do rukou a já ho přinesl.

And you can see, our eyes were glistening.

Vidíte, jak nám září očíčka.

I was overwhelmed with love and affection for my wife,

Zmocnila se mě obrovská láska a náklonnost k mé ženě,

with deep, deep gratitude

s hlubokou vděčností, že máme něco,

that we had what appeared to be a healthy child.

co se zdá být zdravím dítětem.

And it was also, of course, surreal.

Bylo to ale také docela absurdní.

I mean, I had to check the tags and make sure.

Chci říct, že jsem musel zkontrolovat cedulky a ujistit se.

I was incredulous, "Are you sure this is our child?"

Nechtěl jsem tomu věřit: "Jsi si jistá, že to je naše dítě?"

And this was all quite remarkable.

A to všechno docela stojí za povšimnutí.

But what I felt towards the child at that moment was deep affection,

Sice jsem tehdy ke svému dítěti cítil obrovskou náklonnost,

but nothing like what I feel for him now, five years later.

ale nebylo to nic z toho, co k němu cítím teď, o pět let později.

And so we've done something here

A tady jsme udělali něco,

that is heretical.

co je dost heretické, co se nedělá.

We have charted

Zanesli jsme do grafu

our love for our child over time.

naši lásku k našemu dítěti v průběhu času.

(Laughter)

(Smích)

This, as you know, is an act of heresy.

Toto, jak víte, je skutek hereze.

You're not allowed to chart love.

To se nesmí, zanášet lásku do grafu.

The reason you're not allowed to chart love

Nesmí se to proto,

is because we think of love as a binary thing.

že láska je pro nás binární.

You're either in love, or you're not in love.

Buď jste zamilovaní nebo nejste.

You love, or you don't love.

Buď milujete nebo nemilujete.

And I think the reality is that love is a process,

Podle mě je realita taková, že láska je proces.

and I think the problem with thinking of love

A myslím, že pokud uvažujeme o lásce

as something that's binary

jako o "buď a nebo",

is that it causes us

nutí nás to stále přehnaně

to be unduly concerned

přemýšlet o tom, že je láska falešná,

that love is fraudulent, or inadequate, or what have you.

nebo nepřiměřená nebo cokoliv jiného.

And I think I'm speaking obviously here to the father's experience.

A myslím, že mluvím převážně o zkušenosti otců.

But I think a lot of men do go through this sense

Ale myslím, že spoustu mužů si projde tím pocitem,

in the early months, maybe their first year,

v prvních měsících, možná jejich prvním roce,

that their emotional response is inadequate in some fashion.

že v jistém ohledu je jejich reakce nepřiměřená.

AV: Well, I'm glad Rufus is bringing this up,

AV: No, jsem ráda, že to Rufus zmiňuje.

because you can notice where he dips in the first years

protože si můžete povšimnout, že tam, kde on je na dně,

where I think I was doing most of the work.

tam si myslím, že jsem dělala většinu práce já.

But we like to joke,

Ale rádi vtipkujeme.

in the first few months of all of our children's lives,

že v prvních měsících všech našich dětí,

this is Uncle Rufus.

toto je strýček Rufus.

(Laughter)

(Smích)

RG: I'm a very affectionate uncle, very affectionate uncle.

RG: Jsem velmi milující strýček, velmi.

AV: Yes, and I often joke with Rufus when he comes home

AV: Ano, a občas, když Rufus přijde domů, děláme si legraci,

that I'm not sure he would actually be able to find our child in a line-up

že si nejsem jistá, jestli by vůbec našel naše dítě

amongst other babies.

mezi jinými dětmi.

So I actually threw a pop quiz here onto Rufus.

No, vlastně tu mám pro Rufuse takový malý kvíz.

RG: Uh oh.

RG: O-Ou.

AV: I don't want to embarrass him too much. But I am going to give him three seconds.

AV: Nechci ho moc ztrapnit, Ale dostane tři vteřiny.

RG: That is not fair. This is a trick question. He's not up there, is he?

RG: To není fér. To je chyták. On tam ani není, že jo?

AV: Our eight-week-old son is somewhere in here,

AV: Náš osmitýdenní syn tu někde je.

and I want to see if Rufus can actually quickly identify him.

A chci vidět, jestli ho Rufus dokáže identifikovat.

RG: The far left. AV: No!

RG: Úplně vlevo. (AV: Ne!)

(Laughter)

(Smích)

RG: Cruel.

RG: Drsný.

AV: Nothing more to be said.

AV: Není co dodat.

(Laughter)

(Smích)

I'll move on to taboo number two.

Pojďme dál, tabu číslo dvě.

You can't talk about how lonely having a baby can be.

Nesmíte mluvit o tom, jak se cítíte osamoceni, když máte dítě.

I enjoyed being pregnant. I loved it.

Užila jsem si těhotenství. Milovala jsem ten čas.

I felt incredibly connected to the community around me.

Přišlo mi, že jsem neuvěřitelně propojená s lidmi kolem sebe.

I felt like everyone was participating in my pregnancy, all around me,

Cítila jsem, jak každého zajímá moje těhotenství, každého kolem mě,

tracking it down till the actual due-date.

všichni se ptali na termín.

I felt like I was a vessel of the future of humanity.

Cítila jsem se jako záchraný člun celého lidstva.

That continued into the the hospital. It was really exhilarating.

To pokračovalo až do porodnice; bylo to hrozně povzbuzující.

I was shower with gifts and flowers and visitors.

Zasypávali mě dárky, květinami a návštěvami.

It was a really wonderful experience,

Byl to skutečně zázračný zážitek.

but when I got home,

Ale když jsem se dostala domů,

I suddenly felt very disconnected

Cítila jsem se najednou strašně odcizeně

and suddenly shut in and shut out,

a najednou těsně uzamčená a vytěsněná.

and I was really surprised by those feelings.

A opravdu mě tyto pocity překvapily.

I did expect it to be difficult,

Čekala jsem, že to bude těžké,

have sleepless nights, constant feedings,

noci bez spánku, neustálé krmení,

but I did not expect the feelings

ale nečekala jsem, že to bude doprovázeno

of isolation and loneliness that I experienced,

tou izolací a samotou, kterou jsem zažívala.

and I was really surprised that no one had talked to me,

A opravdu mě překvapilo, že mi předtím

that I was going to be feeling this way.

o těchto pocitech nikdo neřekl.

And I called my sister

Zavolala jsem své sestře,

whom I'm very close to -- and had three children --

se kterou jsme si velmi blízké a která má tři děti,

and I asked her, "Why didn't you tell me

a zeptala jsem se jí: "Proč jsi mi neřekla,

I was going to be feeling this way,

že se budu takhle cítit,

that I was going to have these -- feeling incredibly isolated?"

že budu mít tyhle pocity neuvěřitelné izolace od okolí?"

And she said -- I'll never forget --

A one řekla - a to nikdy nezapomenu -

"It's just not something you want to say to a mother

"To prostě není něco, co chceš říkat matce,

that's having a baby for the first time."

která má poprvé v životě dítě."

RG: And of course, we think

RG: A my si samozřejmě myslíme,

it's precisely what you really should be saying

že je to přesně to, co by se mělo říkat matkám,

to mothers who have kids for the first time.

které mají poprvé v životě dítě.

And that this, of course, one of the themes for us

A myslíme si, že toto je samozřejmě

is that we think

jedno z našich témat,

that candor and brutal honesty

že objektivní pohled a brutální upřímnost

is critical to us collectively

je pro nás společně rozhodující

being great parents.

abychom mohli být dobří rodiče.

And it's hard not to think

A je těžké nepomyslet,

that part of what leads to this sense of isolation

že část z toho, co nás do této izolovanosti vede,

is our modern world.

je náš moderní svět.

So Alisa's experience is not isolated.

Zážitek Alisy není ojedinělý.

So your 58 percent of mothers surveyed

58 procent dotázaných žen mluví

report feelings of loneliness.

o tomto pocitu osamělosti také.

Of those, 67 percent are most lonely

67 procent z nich jsou nejvíce samy,

when their kids are zero to five -- probably really zero to two.

když jsou jejich děti od nuly do pěti let - ve skutečnosti pravděpodobně do dvou let.

In the process of preparing this,

Když jsme toto připravovali,

we looked at how some other cultures around the world

koukli jsme se i na to, jak se s tímto obdobím

deal with this period of time,

vyrovnávají v jiných světových kulturách.

because here in the Western world,

Protože tady, na západě,

less than 50 percent of us live near our family members,

méně než 50 procent žije blízko jiným členům rodiny,

which I think is part of why this is such a tough period.

což je podle mě jeden z důvodů, proč je toto období tak těžké.

So to take one example among many:

Tak jeden příklad za všechny:

in Southern India

v jižní Indii

there's a practice known as jholabhari,

existuje zvyk zvaný jholabihari,

in which the pregnant woman, when she's seven or eight months pregnant,

kde se těhotná žena, když je v sedmém až osmém měsíci,

moves in with her mother

přestěhuje k matce

and goes through a series of rituals and ceremonies,

a prochází řadou rituálů a ceremonií,

give birth and returns home to her nuclear family

porodí a vrátí se domů ke své rodině.

several months after the child is born.

až po několika měsících po porodu.

And this is one of many ways

A je to jeden z mnoha způsobů,

that we think other cultures offset this kind of lonely period.

jak se s tímto obdobím samoty vyrovnávají jiné kultury.

AV: So taboo number three:

AV: Takže, tabu číslo tři:

you can't talk about your miscarriage -- but today I'll talk about mine.

nesmíte mluvit o potratech - ale já Vám dnes povím o mém vlastním.

So after we had Declan,

Po narození Deciana,

we kind of recalibrated our expectations.

jsme si tak trochu přerovnali naše očekávání.

We thought we actually could go through this again

Vlastně jsme si mysleli, že si tím můžeme projít ještě jednou

and thought we knew what we would be up against.

a že víme, proti čemu zde stojíme.

And we were grateful that I was able to get pregnant,

A byli jsme moc vděčni, že jsem byla schopna otěhotnět.

and I soon learned that we were having a boy,

A brzy jsem zjistila, že budeme mít chlapečka.

and then when I was five months,

A pak, když jsem byla v pátém měsíci,

we learned that we had lost our child.

zjistili jsme, že jsme naše dítě ztratili.

This is actually the last little image we have of him.

Toto je vlastně poslední jeho obrázek, který máme.

And it was obviously a very difficult time --

A byla to pochopitelně hodně těžká doba -

really painful.

opravdu bolestivá.

As I was working through that mourning process,

Jak jsem se propracovávala tím truchlením,

I was amazed that I didn't want to see anybody.

zaskočilo mě, že se s nikým nechci vidět.

I really wanted to crawl into a hole,

Opravdu se mi chtělo zalést do nory.

and I didn't really know how I was going

A opravdu jsem nevěděla, jaké to bude,

to work my way back into my surrounding community.

až si znovu budu hledat cestu k lidem okolo sebe.

And I realize, I think, the way I was feeling that way,

A uvědomovala jsem si,

is on a really deep gut level,

někde hluboko uvnitř jsem cítila,

I was feeling a lot of shame

že se hrozně stydím -

and embarrassed, frankly,

cítila jsem se trapně, opravdu -

that, in some respects, I had failed

že jsem po jisté stránce zklamala

at delivering what I'm genetically engineered to do.

v tom, k čemu jsem geneticky určena.

And of course, it made me question,

A samozřejmě jsem si kladla otázku,

if I wasn't able to have another child,

pokud nejsem schopná mít další dítě,

what would that mean for my marriage,

co to bude znamenat pro mé manželství,

and just me as a woman.

a pro mě, jako ženu.

So it was a very difficult time.

Takže to bylo hodně těžké období.

As I started working through it more,

A jak jsem se tím začala prokousávat,

I started climbing out of that hole and talking with other people.

začala jsem vylézat z nory a mluvit s lidmi.

I was really amazed

A byla jsem překvapena množstvím příběhů,

by all the stories that started flooding in.

které mě začaly zaplavovat.

People I interacted with daily,

Lidé, se kterými jsem se denně stýkala,

worked with, was friends with,

pracovala, přátelila,

family members that I had known a long time,

rodinní příslušníci, které jsem dlouhou dobu znala,

had never shared with me their own stories.

nikdo z nich se mi nikdy předtím nesvěřil.

And I just remember feeling all these stories came out of the woodwork,

A pamatuji si, jak z nich začali na světlo boží vylézat všechny ty příběhy.

and I felt like I happened upon

A cítila jsem, jako bych se stávala

this secret society of women that I now was a part of,

součástí tohoto tajného spolku žen,

which was reassuring and also really concerning.

což mě ujišťovalo a také opravdu zajímalo.

And I think,

A myslím si,

miscarriage is an invisible loss.

že potrat je neviditelná ztráta.

There's not really a lot of community support around it.

Není kolem něj zrovna moc společenské podpory.

There's really no ceremony,

Žádné obřady,

rituals, or rites.

rituály nebo zvyky.

And I think, with a death, you have a funeral, you celebrate the life,

A myslím, když jde o smrt, jsou zde pohřby, oslavujete ten život,

and there's a lot of community support,

a je tu velká podpora společnosti.

and it's something women don't have with miscarriage.

A to je něco, co ženy po potratu nezažijí.

RG: Which is too bad because, of course,

RG: Což je samozřejmě špatně, protože

it's a very common and very traumatic experience.

to je hodně běžný a velice traumatický zážitek.

Fifteen to 20 percent of all pregnancies result in miscarriage,

15 až 20 procent těhotentsví končí potratem.

and I find this astounding.

A to mi přijde ohromující.

In a survey, 74 percent of women said

Výzkum ukazuje, že 74 procent žen tvrdí,

that miscarriage, they felt, was partly their fault, which is awful.

že svůj potrat cítili jako svou chybu, což je strašné.

And astoundingly, 22 percent

A 22 procent žen tvrdí, což je ohromující,

said they would hide a miscarriage from their spouse.

že by nejraději svému partnerovi potrat zatajily.

So taboo number four:

Takže tabu číslo čtyři:

you can't say that your average happiness

nesmíte říct, že vaše průměrné štěstí

has declined since having a child.

se snížilo od narození vašeho dítěte.

The party line is that every single aspect of my life

Podle pravidel má procházet každičký aspekt mého života

has just gotten dramatically better

dramatickou změnou k lepšímu

ever since I participated

od chvíle kdy jsem se stal součástí

in the miracle that is childbirth and family.

zázraků zvaných narození a rodina.

I'll never forget, I remember vividly to this day,

Nikdy nezapomenu, jasně si pamatuji ten den,

our first son, Declan, was nine months old,

kdy našemu prvnímu synovi, Declanovi,

and I was sitting there on the couch,

bylo devět měsíců a já seděl na gauči,

and I was reading Daniel Gilbert's wonderful book, "Stumbling on Happiness."

a četl úžasnou knihu Daniela Gilberta "Škobrtnout o štěstí"

And I got about two-thirds of the way through,

Byl jsem asi ve druhé třetině knihy,

and there was a chart on the right-hand side --

kde byla vpravo od --

on the right-hand page --

na stránce vpravo --

that we've labeled here

něco, co jsme zde nazvali

"The Most Terrifying Chart Imaginable

"Nejstrašnější tabulka pro nové rodiče

for a New Parent."

jakou si dovedete představit".

This chart is comprised of four completely independent studies.

V této tabulce jsou zaneseny čtyři nezávislé studie.

Basically, there's this precipitous drop

Zkrátka, vidíme tu razantní skok

of marital satisfaction,

spokojenosti v manželství,

which is closely aligned, we all know, with broader happiness,

která je úzce spojena, jak víme, s všeobecným pocitem štěstí,

that doesn't rise again

a nevrátí se zpět nahoru,

until your first child goes to college.

dokud vaše první dítě neodejde na vysokou.

So I'm sitting here looking at the next two decades of my life,

A tak tam tak sedím, rozmýšlím, jak další dvě desetiletí svého života

this chasm of happiness

se i s naším slavným kabrioletem řítíme

that we're driving our proverbial convertible straight into.

do této černé díry lidského štěstí.

We were despondent.

Byli jsme z toho sklíčeni.

AV: So you can imagine, I mean again, the first few months were difficult,

AV: Takže si dokážete představit, zase znovu, první měsíce byly obtížné,

but we'd come out of it,

ale dostali jsme se z toho,

and were really shocked to see this study.

a pak nás opravdu zaskočila tato studie.

So we really wanted to take a deeper look at it

Tak jsme se tomu opravdu chtěli podívat na zub

in hopes that we would find a silver lining.

a doufali, že najdeme jiskřičku naděje.

RG: And that's when it's great to be running a website for parents,

RG: A tady člověku přijde vhod, že má na starosti web pro rodiče,

because we got this incredible reporter

protože se nám podařilo sehnat tuto reportérku

to go and interview all the scientists

která pro nás vyslechla všechny čtyři vědce,

who conducted these four studies.

kteří tyto čtyři studie měli na svědomí.

We said, something is wrong here.

Řekli jsme, že tu něco nehraje.

There's something missing from these studies.

Něco v těch studijích musí chybět.

It can't possibly be that bad.

Ve skutečnosti to nemůže být tak zlé.

So Liz Mitchell did a wonderful job with this piece,

Liz Mitchell tímto udělala kus nádherné práce.

and she interviewed four scientists,

A promluvila si se všemi čtyřmi vědci.

and she also interviewed Daniel Gilbert,

a také s Danielem Gilbertem.

and we did indeed find a silver lining.

A skutečně jsme jiskřičku naděje našli.

So this is our guess

Takže toto je náš odhad,

as to what this baseline of average happiness

jak může vypadat čára průměrného štěstí

arguably looks like throughout life.

v průběhu života.

Average happiness is, of course, inadequate,

Průměrné štěstí je samozřejmě neadekvátní pojem,

because it doesn't speak

protože zde nejsou vidět zážitky,

to the moment-by-moment experience,

které prožíváme každým okamžikem.

and so this is what we think it looks like

A tak si myslíme, že takto to vypadá,

when you layer in

když zanesete i tyto

moment-to-moment experience.

každodenní okamžiky.

And so we all remember as children,

Všichni si vzpomeneme, jak nás jako děti,

the tiniest little thing -- and we see it on the faces of our children --

ta nejmenší titěrnost -- a vidíme to i na tvářích našich dětí --

the teeniest little thing

ta nejmenší titěrnost

can just rocket them to these heights

raketově vynese do do výšin

of just utter adulation,

naprostého nadšení,

and then the next teeniest little thing

a jiná nejmenší titěrnost

can cause them just to plummet to the depths of despair.

zapříčiní naše zhroucení do hlubin zoufalství.

And it's just extraordinary to watch, and we remember it ourselves.

A je úžasné to sledovat a sami si to pamatujeme.

And then, of course, as you get older,

A pak, samozřejmě, jak člověk stárne,

it's almost like age is a form of lithium.

je to skoro jako kdyby věk byla forma lithia.

As you get older, you become more stable.

Jak člověk stárne, stává se stabilnější.

And part of what happens, I think, in your '20s and '30s,

A jedna z věcí, které se pak dějí, když je vám dvacet nebo třicet,

is you start to learn to hedge your happiness.

je to, že se naučíte své štěstí chránit.

You start to realize that

Zjistíte, že

"Hey, I could go to this live music event

"Hele, můžu jít na tenhle živý koncert

and have an utterly transforming experience

a zažít něco, co úplně změní můj život,

that will cover my entire body with goosebumps,

až mi z toho naskočí husina po celém těle,

but it's more likely that I'll feel claustrophobic

ale je větší pravděpodobnost, že mě přemůže klaustrofobie

and I won't be able to get a beer.

a nedostanu se ani pro pivo.

So I'm not going to go.

Takže nejdu.

I've got a good stereo at home. So, I'm not going to go."

Mám doma dobré stereo. Takže nejdu."

So your average happiness goes up,

Takže vaše průměrné štěstí stoupá,

but you lose those transcendent moments.

ale ztrácíte tyto transcendentní okamžiky.

AV: Yeah, and then you have your first child,

AV: No, a pak máte první dítě.

and then you really resubmit yourself

A tím se znovu dostáváte

to these highs and lows --

do prožívání těch výšin a hlubin -

the highs being the first steps, the first smile,

výšiny ve smyslu prvních krůčků, první úsměv,

your child reading to you for the first time --

vaše dítě poprvé v životě čte -

the lows being, our house, any time from six to seven every night.

a hlubiny když jste od šesti do sedmi, každou noc, zavřeni doma.

But you realize you resubmit yourself

Ale uvědomíte si, že se podvolíte této

to losing control in a really wonderful way,

ztrátě kontroly opravdu vzácným způsobem,

which we think provides a lot of meaning to our lives

který podle nás dává životu velký smysl

and is quite gratifying.

A je velice potěšující.

RG: And so in effect,

RG: A tak v konečném důsledku,

we trade average happiness.

prodáváme své průměrné štěstí.

We trade the sort of security and safety

Vzdáváme se jistého bezpečí a jistoty

of a certain level of contentment

určité úrovně spokojenosti

for these transcendent moments.

pro tyto momenty s životním přesahem.

So where does that leave the two of us

Co z toho vyplývá pro nás dva

as a family with our three little boys

s rodinkou s našemi třemi chlapci

in the thick of all this?

v ohnisku toho všeho?

There's another factor in our case.

V našem případě tu je ještě jedna věc.

We have violated yet another taboo

V našem životě jsme se dotkli

in our own lives,

ještě jednoho tabu.

and this is a bonus taboo.

Takové bonusové tabu.

AV: A quick bonus taboo for you, that we should not be working together,

AV: Malé bonusové tabu pro vás, že bychom neměli pracovat spolu,

especially with three children --

obzvláště s třemi dětmi -

and we are.

a to my děláme.

RG: And we had reservations about this on the front end.

RG: Slyšeli jsme připomínky ze všech stran.

Everybody knows, you should absolutely not work with your spouse.

Každý přece ví, že byste neměli pracovat se svým partnerem.

In fact, when we first went out to raise money to start Babble,

Po pravdě, když jsme poprvé žádali o peníze do projektu Babble,

the venture capitalists said,

troufalý investor nám řekl:

"We categorically don't invest

"Zásadně neinvestujeme peníze

in companies founded by husbands and wives,

do společností založených manželským párem,

because there's an extra point of failure.

protože to znamená další extra možnost pádu.

It's a bad idea. Don't do it."

Je to špatný nápad. Nedělejte to."

And we obviously went forward. We did.

A my to očividně udělali, šli jsme do toho.

We raised the money, and we're thrilled that we did,

Peníze jsme našli a máme z toho hroznou radost,

because in this phase of one's life,

protože v této fázi života,

the incredibly scarce resource is time.

čeho se člověku opravdu nedostává, je čas.

And if you're really passionate about what you do every day -- which we are --

A když vášnivě milujete to, co děláte každý den - což my ano -

and you're also passionate about your relationship,

a zároveň se staráte o váš vztah,

this is the only way we know how to do it.

pak je toto jediný způsob, o kterém víme, že funguje.

And so the final question that we would ask is:

A tak poslední otázka, kterou bychom položili, je:

can we collectively bend that happiness chart upwards?

můžeme společně tu linii štěstí posunout nahoru?

It's great that we have these transcendent moments of joy,

Je skvělé, že máme tyto okamžiky radosti, které přesahují naši bytost,

but they're sometimes pretty quick.

ale někdy jsou strašně krátké.

And so how about that average baseline of happiness?

A co se týče průměrné čáry štěstí?

Can we move that up a little bit?

Můžeme to trochu šoupnout nahoru?

AV: And we kind of feel that the happiness gap, which we talked about,

AV: Jako bychom cítili, že ta propast na štěstí, o které jsme mluvili,

is really the result of walking into parenting --

je opravdu výsledek toho, že vcházíme do rodičovství -

and really any long-term partnership for that matter --

nebo do jakéhokoliv dlouhodobého vztahu -

with the wrong expectations.

se špatným očekáváním.

And if you have the right expectations and expectation management,

A když je vaše očekávání správné a nečekáte nic, co není pravda,

we feel like it's going to be a pretty gratifying experience.

myslíme, že to pro vás bude opravdu ohromný zážitek.

RG: And so this is what --

RG: A to je to -

And we think that a lot of parents,

Myslíme, že spoustu rodičů

when you get in there -- in our case anyway --

když do toho jde - jako mimochodem v našem případě -

you pack your bags for a trip to Europe, and you're really excited to go.

je to jako sbalit batohy a vydat se na výlet do Evropy, kam už se hrozně těšíte.

Get out of the airplane,

Vystoupíte z letadla,

it turns out you're trekking in Nepal.

a pak zjistíte, že putujete Nepálem.

And trekking in Nepal is an extraordinary experience,

Putování Nepálem je ale výjimečný zážitek,

particularly if you pack your bags properly

zvláště když se správně sbalíte na cesty

and you know what you're getting in for and you're psyched.

a víte, do čeho jdete a jste nadšeni, že do toho jdete.

So the point of all this for us today

Takže pointa toho všeho pro nás dnes není

is not just hopefully honesty for the sake of honesty,

povídání o upřímnosti jen v její prospěch,

but a hope that by being more honest and candid about these experiences,

ale doufáme, že tím, že budeme více upřímní a nefalešní v těchto zážitcích,

that we can all collectively

můžeme všichni společně

bend that happiness baseline up a little bit.

tu linii štěstí posunout trochu nahoru.

RG + AV: Thank you.

RG + AV: Děkujeme.

(Applause)

(Potlesk)