Why do your jeans wear out so quickly? - Madhavi Venkatesan

Překladatel: Lukas Slavicek Korektor: Vladimír Harašta

The first pairs of jeans were designed for durability.

První džíny byly navrženy s ohledem na trvanlivost.

Named for the French city of Nîmes,

Džínovina dostala jméno podle města Nîmes ve Francii

denim was constructed as a sturdy cotton weave worn by sailors.

a byla vytvořena jako pevná bavlněná tkanina pro námořníky.

This rugged material got even stronger in the 19th century,

Tento hrubý materiál byl v 19. století ještě víc posílen,

when Levi Strauss and Jacob Davis added metal rivets to reinforce stress points.

Levi Strauss a Jacob Davis přidali nýty, aby zpevnili namáhaná místa.

Their design introduced a new brand of durable trousers

Jejich design představil novou značku odolných kalhot

for California miners that could withstand years of wear and tear.

pro kalifornské horníky, které dokázaly odolat rokům opotřebování.

Over the course of the 20th century,

V průběhu 20. století

these working-class pants have transformed into fashion icons.

se z těchto kalhot pro dělnickou třídu stala módní ikona.

But as the demand for jeans has gone up, their durability has gone down.

Ale jak rostla poptávka po džínách, jejich trvanlivost se snižovala.

Today, most pairs last no longer than a year.

Dnes většina džín nevydrží déle než rok.

And each new pair you buy has a much higher cost than you might think.

Nové džíny, které si koupíte, stojí mnohem víc, než byste si mysleli.

Every pair of jeans begins its life in a cotton field.

Život džín začíná na poli s bavlnou.

It takes about 0.7 kilograms of cotton to produce a single pair of pants.

K výrobě jedněch kalhot je potřeba asi 0,7 kg bavlny.

Growing this much cotton requires roughly 10,000 liters of water,

K vypěstování takového množství bavlny je zapotřebí asi 10 000 litrů vody,

not to mention various herbicides and pesticides,

nemluvě o nejrůznějších herbicidech a pesticidech,

which can contaminate groundwater.

které dovedou zamořit podzemní vodu.

The cotton is harvested by hand or industrial machines

Bavlna je sklízena ručně nebo pomocí průmyslových strojů

and transported to textile factories where it’s spun into yarn.

a je přepravena do textilních továren, kde je spřádána na přízi.

At this point, it’s typically combined with plastic fibers like spandex

V tomto bodě je obvykle smíchána se syntetickými vlákny jako spandex,

to increase the yarn’s elasticity.

aby se zvýšila pružnost příze.

These plastic threads make modern jeans more comfortable and flexible,

Moderní džíny se syntetickými vlákny se pohodlněji nosí a jsou pružnější,

but also much less durable.

ale jsou také mnohem méně trvanlivé.

Next, the yarn is dyed jeans’ trademark blue.

Poté je příze obarvena tradiční modrou barvou džín.

Historically, this color came from natural plant-derived indigo.

Historicky tato barva pochází z přírodního indiga rostlinného původu.

But most modern manufacturers use a synthetic dye

Ale většina moderních výrobců používá syntetické barvivo

made from petroleum byproducts and toxic chemicals.

vyrobené z vedlejších ropných produktů a jedovatých chemikálií.

Once dyed, the cotton-plastic blend is woven into denim sheets,

Jakmile je smíšená příze obarvena, je utkána na džínovou látku,

which are then cut and sewn into jeans.

ze které se poté nastříhají a ušijí džíny.

After assembly, some jeans undergo additional procedures

Po kompletaci některé džíny projdou dodatečnými procedurami,

to get a distressed look.

aby vypadaly jako obnošené.

This often includes chemical sprays and multiple cycles of acid-washing,

Často to zahrnuje chemické rozprašování a několik cyklů vymývání kyselinou,

the toxic runoff can turn rivers indigo-blue.

toxický odpad je schopen obarvit řeky do indigové modři.

Finally, there are the zippers, buttons, and rivets

Nakonec tu jsou zipy, knoflíky a nýty

made of copper and other metals,

vyrobené z mědi a dalších kovů,

whose mining is yet another source of environmental degradation.

jejichž těžba je další příčinou degradace životního prostředí.

All in all, the manufacturing process for a single pair of jeans

Celkem vzato, v procesu výroby jedněch džín

emits over 33 kilograms of carbon—

se uvolní přes 33 kilogramů uhlíku,

the equivalent of driving over 110 kilometers.

což odpovídá ujetí přes 110 kilometrů.

But this process doesn't just damage the environment.

Tenhle postup nepoškozuje jen životní prostředí.

Much of the world’s cotton is grown in developing countries,

Velká část produkce bavlny na světě pochází z rozvojových zemí

with poor labor practices and few protections for workers.

s nedokonalými pracovními postupy a nedostatečnou ochranou dělníků.

Cotton here is often picked by children or forced labor,

Bavlnu často sklízí děti nebo lidé na nucených pracech

and most jean manufacturing plants frequently expose workers

a ve většině továren na džíny často vystavují dělníky

to toxic chemicals throughout production.

toxickým chemikáliím během výroby.

One particularly dangerous technique called sandblasting

Jedna obzvláště nebezpečná technika, tzv. pískování,

involves spraying jeans with fine sand at high pressures

spočívá ve vysokotlakém postřikování džín jemným pískem

and has been linked with numerous cases of incurable and often fatal lung disease.

a je spojena s řadou případů neléčitelného a často smrtelného onemocnění plic.

Like many globally produced products,

Jako mnoho globálně vyráběných produktů

jeans are made in poor countries and bought in rich ones.

se džíny vyrábějí v chudých zemích a prodávají v těch bohatých.

All these pants will likely be washed dozens or even hundreds of times per year.

Všechny budou pravděpodobně mnohokrát, dokonce až stokrát ročně vyprány.

This energy intensive process breaks down the plastics woven into each pair,

Tento energeticky intenzivní proces rozloží plasty vetkané v džínách,

releasing microplastics into the water

vyplaví mikroplasty do vody

and, perhaps most ironic of all, shortening the jean’s lifespan.

a co je možná nejvíce ironické, zkrátí životnost džín.

Like most waste, discarded jeans end up in landfills,

Jako většina odpadu skončí vyřazené džíny na skládkách,

where their decomposition releases methane gas,

kde se jejich rozkladem uvolňuje metan,

while their dyes and plastics leach into the soil and groundwater.

zatímco barviva a plasty z nich se vylučují do půdy a podzemních vod.

Some companies are working on solutions here,

Některé firmy v tomto směru pracují na řešeních,

from using organic cotton to recycling and reusing denim.

od používání organické bavlny po recyklaci a opětovné použití džínoviny.

You can also help reduce the environmental impact of your favorite pants

I vy můžete snížit dopad svých oblíbených džín na životní prostředí tím,

by buying used jeans and buying fewer pairs altogether.

že si koupíte použité džíny nebo že si jich nakoupíte méně.

Denim manufacturers also recommend only washing your jeans once every 10 wears.

Výrobci džínoviny též doporučují prát džíny jednou za 10 nošení.

And, when possible, air dry your pants to reduce energy consumption.

A pokud je to možné, nechte džíny uschnout venku kvůli úspoře energie.

Life cycle and labor problems like these extend far beyond just jeans.

Životní cyklus a pracovní problémy zasahují nejen do výroby džín.

Some governments are pursuing policies to make companies more responsible

Některé vlády prosazují politiku větší odpovědnosti firem

for worker pay and welfare,

za mzdy a sociální zabezpečení,

but unsustainable practices still run rampant throughout the fashion industry.

ale neudržitelné postupy v módním průmyslu stále bují.

So when the price tags on your clothes seem like a steal,

Pokud vám tedy levné oblečení přijde jako výhodná koupě,

it’s important to consider who’s actually being robbed.

je důležité uvážit i to, kdo koho tím vlastně okrádá.