What really happened to the Library of Alexandria? - Elizabeth Cox

Překladatel: Kateřina Kosnarová Korektor: Vladimír Harašta

Před 2300 lety

2,300 years ago,

the rulers of Alexandria set out to fulfill

se vládci Alexandrie rozhodli naplnit

one of humanity’s most audacious goals:

jeden z nejodvážnějších cílů lidstva:

to collect all the knowledge in the world under one roof.

shromáždit veškeré znalosti světa pod jednou střechou.

In its prime,

V době své největší slávy

the Library of Alexandria housed an unprecedented number of scrolls

obsahovala Alexandrijská knihovna obrovský počet svitků

and attracted some of the Greek world’s greatest minds.

a přitahovala největší myslitele antického Řecka.

But by the end of the 5th century CE, the great library had vanished.

Na konci 5. století n. l. však tato největší starověká knihovna zanikla.

Many believed it was destroyed in a catastrophic fire.

Mnozí věřili, že byla zničena při tragickém požáru.

The truth of the library’s rise and fall is much more complex.

Pravda o vzestupu a pádu této knihovny je však složitější.

The idea for the library came from Alexander the Great.

S myšlenkou na její zřízení přišel Alexandr Veliký.

After establishing himself as a conqueror,

Poté, co se prosadil jako dobyvatel,

the former student of Aristotle turned his attention

se tento bývalý Aristotelův žák začal soustředit

to building an empire of knowledge headquartered in his namesake city.

na vybudování znalostního impéria ve městě nesoucím jeho jméno.

He died before construction began,

Zemřel dříve, než začala stavba, ale jeho nástupce Ptolemaios I.

but his successor, Ptolemy I,

executed Alexander’s plans for a museum and library.

pokračoval v jeho plánech na zbudování muzea a knihovny.

Located in the royal district of the city,

Přímo v královské čtvrti města

the Library of Alexandria

tak vznikla Alexandrijská knihovna s majestátními helénistickými sloupy,

may have been built with grand Hellenistic columns,

native Egyptian influences,

původními egyptskými motivy nebo jejich unikátní kombinací ‒

or a unique blend of the two--there are no surviving accounts of its architecture.

nic z této architektury se však nedochovalo.

We do know it had lecture halls, classrooms, and, of course, shelves.

Víme, že uvnitř byly přednáškové sály, učebny a samozřejmě police.

As soon as the building was complete,

Ihned po dokončení stavby

Ptolemy I began to fill it with primarily Greek and Egyptian scrolls.

začal Ptolemaios knihovnu plnit hlavně řeckými a egyptskými svitky.

He invited scholars to live and study in Alexandria at his expense.

Pozval učence, aby žili a studovali v Alexandrii na jeho náklady.

The library grew as they contributed their own manuscripts,

Knihovna se rozrůstala o jejich vlastní rukopisy,

but the rulers of Alexandria still wanted a copy of every book in the world.

ale vládci Alexandrie stále chtěli exemplář od každé knihy na světě.

Luckily, Alexandria was a hub for ships traveling through the Mediterranean.

Naštěstí byla Alexandrie centrem lodí plavících se po Středozemním moři.

Ptolemy III instituted a policy requiring any ship that docked in Alexandria

Ptolemaios III. zavedl povinnost každé lodi kotvící v Alexandrii

to turn over its books for copying.

odevzdat převážené knihy za účelem pořízení opisu.

Once the Library’s scribes had duplicated the texts,

Když písaři vyrobili opis textu,

they kept the originals and sent the copies back to the ships.

ponechali vždy v knihovně originál a opis vrátili zpět na loď.

Hired book hunters also scoured the Mediterranean

Středozemí brázdili také najatí hledači knih,

kteří hledali nové texty,

in search of new texts,

and the rulers of Alexandria attempted to quash rivals

a vládci Alexandrie se snažili oslabit své soupeře tím,

by ending all exports of the Egyptian papyrus used to make scrolls.

že ukončili veškerý vývoz egyptského papyru používaného k výrobě svitků.

These efforts brought hundreds of thousands of books to Alexandria.

Tak se do Alexandrie dostaly stovky tisíc knih.

As the library grew,

Jak knihovna rostla,

it became possible to find information on more subjects than ever before,

daly se v ní najít informace z více oborů než kdykoli dříve,

but also much more difficult to find information on any specific subject.

zároveň však bylo stále složitější najít informace o konkrétních tématech.

Luckily, a scholar named Callimachus of Cyrene set to work on a solution,

Naštěstí učenec Kalimachos z Kyrény začal hledat řešení

a vytvořil seznam na dřevěných destičkách, 120svazkový katalog knihovny,

creating the pinakes,

a 120-volume catalog of the library’s contents,

the first of its kind.

první svého druhu.

Using the pinakes,

Tyto destičky usnadnily orientaci v rostoucí knihovní sbírce.

others were able to navigate the Library’s swelling collection.

They made some astounding discoveries.

Umožnily tak několik ohromujících objevů.

1,600 years before Columbus set sail,

1600 let před Kolumbem

Eratosthenes not only realized the earth was round,

například Eratosthenés nejen zjistil, že Země je kulatá,

but calculated its circumference and diameter

ale také vypočítal její obvod a průměr

within a few miles of their actual size.

jen s velmi malou odchylkou od skutečnosti.

Heron of Alexandria created the world’s first steam engine

Hérón Alexandrijský postavil první parní stroj

over a thousand years before

o více než tisíc let dříve,

it was finally reinvented during the Industrial Revolution.

než byl znovu vynalezen v době průmyslové revoluce.

For about 300 years after its founding in 283 BCE, the library thrived.

Od svého založení v roce 283 př. n. l. knihovna tři století vzkvétala.

But then, in 48 BCE, Julius Caesar laid siege to Alexandria

V roce 48 př. n. l., když Alexandrii obléhal Julius Caesar,

and set the ships in the harbor on fire.

došlo k velkému požáru lodí v přístavu.

For years, scholars believed the library burned as the blaze spread into the city.

Učenci pak dlouhá léta věřili, že knihovna shořela,

když se požár rozšířil do města.

It's possible the fire destroyed part of the sprawling collection,

Je možné, že oheň zničil část rozsáhlé sbírky,

but we know from ancient writings

ze starověkých spisů však víme,

that scholars continued to visit the library for centuries after the siege.

že učenci knihovnu dále navštěvovali i v dalších stoletích po tomto obléhání.

Ultimately, the library slowly disappeared as the city changed from Greek,

Knihovna ve skutečnosti pozvolna zanikla, jak město přecházelo z řeckých

to Roman,

do římských,

Christian,

křesťanských

and eventually Muslim hands.

a nakonec muslimských rukou.

Each new set of rulers viewed its contents as a threat

Všichni noví vládci viděli v jejím obsahu spíše hrozbu

rather than a source of pride.

než důvod k hrdosti.

In 415 CE,

V roce 415 n. l.

the Christian rulers even had a mathematician named Hypatia

dokonce křesťanští vládci města nechali zavraždit matematičku Hypatii

murdered for studying the library’s ancient Greek texts,

kvůli studování starých řeckých textů uložených v knihovně,

which they viewed as blasphemous.

které považovali za rouhačské.

Though the Library of Alexandria and its countless texts are long gone,

I když už Alexandrijská knihovna a její obrovské sbírky dávno neexistují,

we’re still grappling with the best ways to collect,

stále hledáme nejlepší způsoby sběru,

access,

zpřístupňování

and preserve our knowledge.

a uchovávání našich znalostí.

There’s more information available today

Dnes máme více informací

and more advanced technology to preserve it,

a pokročilejší technologie pro jejich uchování,

though we can’t know for sure

ale ani tak si nemůžeme být jisti,

that our digital archives will be more resistant to destruction

že naše digitální archivy odolají možnému zničení lépe

than Alexandria’s ink and paper scrolls.

než papírové svitky z Alexandrijské knihovny.

And even if our reservoirs of knowledge are physically secure,

I když jsou naše zásobárny znalostí fyzicky v bezpečí,

they will still have to resist the more insidious forces

budou stále muset čelit zákeřnějším silám,

that tore the library apart:

které zničily Alexandrijskou knihovnu:

fear of knowledge,

strachu z vědění

and the arrogant belief that the past is obsolete.

a arogantnímu přesvědčení, že minulost je zastaralá.

The difference is that, this time, we know what to prepare for.

Rozdíl je v tom, že tentokrát už víme, na co se připravit.