Chris Milk: How virtual reality can create the ultimate empathy machine

Překladatel: Jitka Rounová Korektor: Honza Prokes

Virtual reality started for me in sort of an unusual place.

S virtuální realitou jsem začal neobvykle.

It was the 1970s.

Bylo to v 70. letech.

I got into the field very young: I was seven years old.

Začal jsem brzy, bylo mi sedm.

And the tool that I used to access virtual reality

Ke vstupu do virtuální reality mi pomohly hračky

was the Evel Knievel stunt cycle.

ze série kaskadéra Evela Knievela.

This is a commercial for that particular item:

Takhle jednu z nich představovali v reklamě.

(Video) Voice-over: What a jump!

"To byl panečku skok! Evel předvádí skvělé kousky."

Evel's riding the amazing stunt cycle.

That gyro-power sends him over 100 feet at top speed.

"V maximální rychlosti uletěl přes 30 metrů."

Chris Milk: So this was my joy back then.

S tímhle jsem si tehdy hrál.

I rode this motorcycle everywhere.

S touhle motorkou jsem jezdil všude možně.

And I was there with Evel Knievel; we jumped the Snake River Canyon together.

Skákal jsem s Evelem Knievelem přes Snake River Canyon.

I wanted the rocket.

Chtěl jsem jako on mít raketu, ale měl jsem jenom tu motorku.

I never got the rocket, I only got the motorcycle.

I felt so connected to this world.

Úplně jsem tím žil.

I didn't want to be a storyteller when I grew up, I wanted to be stuntman.

Nechtěl jsem být filmař, ale kaskadér, až vyrostu.

I was there. Evel Knievel was my friend.

Evel Knievel byl můj přítel a já byl s ním.

I had so much empathy for him.

Byl jsem z něho nadšený.

But it didn't work out. (Laughter)

Ale nevyšlo to.

I went to art school.

Vystudoval jsem umění.

I started making music videos.

Začal jsem dělat hudební videa.

And this is one of the early music videos that I made:

Tohle bylo jedno z prvních.

(Music: "Touch the Sky" by Kanye West)

(Kanye West: "Touch the Sky")

CM: You may notice some slight similarities here.

Možná si všimnete jisté návaznosti.

(Laughter)

(Smích.)

And I got that rocket.

A měl jsem i raketu.

(Laughter)

(Smích.)

So, now I'm a filmmaker, or, the beginning of a filmmaker,

Teď dělám filmy, nebo s tím aspoň začínám.

and I started using the tools that are available to me as a filmmaker

Užívám prostředky filmového média,

to try to tell the most compelling stories that I can to an audience.

abych divákům vyprávěl co nejpůsobivější příběhy.

And film is this incredible medium that allows us to feel empathy

Film nám skvěle umožňuje

for people that are very different than us

vciťovat se do jiných lidí

and worlds completely foreign from our own.

a porozumět odlišným světům.

Unfortunately,

Evel Knievel did not feel the same empathy for us that we felt for him,

Evel Knievel z nás bohužel nebyl

tak nadšený jako my z něj.

and he sued us for this video --

Za to video nás zažaloval.

(Laughter) --

(Smích.)

Krátce po jeho vzniku.

shortly thereafter.

On the upside, the man that I worshipped as a child,

Mělo to i světlou stránku. Můj dětský idol,

the man that I wanted to become as an adult,

muž, kterým jsem se chtěl jednou stát,

I was finally able to get his autograph.

mi konečně věnoval autogram.

(Applause)

(Potlesk.)

Let's talk about film now.

Ale teď už o filmu.

Film, it's an incredible medium,

Film je úžasné médium,

but essentially, it's the same now as it was then.

ale v zásadě se od svého vzniku nezměnil.

It's a group of rectangles that are played in a sequence.

Jsou to obdélníčky, které pustíte za sebou.

And we've done incredible things with those rectangles.

S těmi obdélníčky jdou dělat skvělé věci.

But I started thinking about,

Ale já se začal ptát,

is there a way that I can use modern and developing technologies

jestli nám zdokonalující se moderní technologie

to tell stories in different ways

neumožňuje vyprávět jiné příběhy

and tell different kinds of stories

a vyprávět je jinak.

that maybe I couldn't tell using the traditional tools of filmmaking

Třeba nemusím používat tradiční filmařské nástroje,

that we've been using for 100 years?

které používáme už 100 let.

So I started experimenting,

Začal jsem experimentovat.

and what I was trying to do was to build the ultimate empathy machine.

Snažil jsem se vytvořit nástroj, který by co nejlépe předal emoce.

And here's one of the early experiments:

Tohle je jeden z prvních experimentů.

(Music)

(Hudba.)

So this is called "The Wilderness Downtown."

"Divočina velkoměsta" vznikla

It was a collaboration with Arcade Fire.

ve spolupráci s kapelou "Arcade Fire".

It asked you to put in the address where you grew up at the beginning of it.

Je to webová stránka, kam vložíte adresu místa, kde jste vyrostli.

It's a website.

And out of it starts growing these little boxes with different browser windows.

Potom se vám v prohlížeči objevují tahle okénka.

And you see this teenager running down a street,

Ulicí běží kluk

and then you see Google Street View and Google Maps imagery

a do toho jdou záběry Google Street a Google Maps.

and you realize the street he's running down is yours.

Ten kluk běží vaší ulicí.

And when he stops in front of a house, he stops in front of your house.

Pak zastaví před nějakým domem, a je to váš dům.

And this was great, and I saw people having an even deeper emotional reaction

Lidé na to reagovali mnohem emotivněji

to this than the things that I had made in rectangles.

než na mé příběhy v obdélníčcích.

And I'm essentially taking a piece of your history

Vlastně tady beru kousek vaší minulosti

and putting it inside the framing of the story.

a vkomponuju ho do příběhu.

But then I started thinking,

Jenže tohle je

okay, well that's a part of you,

jenom kousek vás.

but how do I put all of you inside of the frame?

Jak vás dostat do záběru úplně?

So to do that, I started making art installations.

Zkoušel jsem to uměleckými instalacemi.

And this is one called "The Treachery of Sanctuary."

Tahle se jmenuje "Zrádné útočiště".

It's a triptych. I'm going to show you the third panel.

Je to triptych. Tohle je třetí panel.

(Music)

(Hudba.)

So now I've got you inside of the frame,

Vkomponoval jsem do záběru celého člověka

and I saw people having even more visceral emotional reactions

a v lidech to vyvolávalo ještě niternější citovou odezvu,

to this work than the previous one.

než má dřívější díla.

But then I started thinking about frames, and what do they represent?

Jenže pak jsem začal přemítat, co je to záběr.

And a frame is just a window.

Záběr je vlastně jen okno.

I mean, all the media that we watch -- television, cinema --

Vizuální média jako televize či kino

they're these windows into these other worlds.

jsou okna do jiných světů.

And I thought, well, great. I got you in a frame.

Ale mě nestačilo, že jsem vás dostal do okna.

But I don't want you in the frame, I don't want you in the window,

Chci vás oknem dostat na druhou stranu.

I want you through the window, I want you on the other side,

in the world, inhabiting the world.

Abyste byli přímo v tom druhém světě.

So that leads me back to virtual reality.

A tak jsem se vrátil k virtuální realitě.

Let's talk about virtual reality.

Tak tedy k virtuální realitě.

Unfortunately,

talking about virtual reality is like dancing about architecture.

Mluvit o virtuální realitě je jako

vyjadřovat architekturu tancem.

And this is actually someone dancing about architecture in virtual reality.

Což tenhle člověk skutečně dělá. S pomocí virtuální reality.

(Laughter)

(Smích.)

So, it's difficult to explain. Why is it difficult to explain?

Proč je tak těžké virtuální realitu uchopit?

It's difficult because it's a very experiential medium.

Protože je to vysoce prožitkové médium.

You feel your way inside of it.

Něco v ní prožíváte.

It's a machine, but inside of it,

Je to přístroj,

it feels like real life, it feels like truth.

ale dává pocit skutečnosti.

And you feel present in the world that you're inside

Jako byste skutečně byli jinde

and you feel present with the people that you're inside of it with.

a cítili tam i ostatní lidi.

So, I'm going to show you a demo of a virtual reality film:

Tohle je demo filmu ve virtuální realitě.

a full-screen version of all the information

Celoplošná verze všeho,

that we capture when we shoot virtual reality.

co jsme zachytili.

So we're shooting in every direction.

Natáčeli jsme ze všech směrů.

This is a camera system that we built

Vytvořili jsme kamerový systém,

that has 3D cameras that look in every direction

který má 3D kamery a stereofonní mikrofony

and binaural microphones that face in every direction.

namířené všemi směry.

We take this and we build, basically, a sphere of a world that you inhabit.

Natáčíme tím každodenní realitu jako jakousi kouli kolem vás.

So what I'm going to show you is not a view into the world,

Takže teď vám neukážu pohled do jiného světa,

it's basically the whole world stretched into a rectangle.

ale celý ten svět roztažený na 2D plátno.

So this film is called "Clouds Over Sidra,"

Tenhle film se jmenuje "Mraky nad Sidrou".

and it was made in conjunction with our virtual reality company called VRSE

Naše společnost pro virtuální realitu, VRSE,

and the United Nations,

na něm spolupracovala s OSN

and a co-collaborator named Gabo Arora.

a s člověkem jménem Gabo Arora.

And we went to a Syrian refugee camp in Jordan in December

V prosinci jsme v syrském uprchlickém táboře v Jordánsku

and shot the story of a 12-year-old girl there named Sidra.

natáčeli příběh 12leté dívenky jménem Sidra.

And she and her family fled Syria through the desert into Jordan

Sidra uprchla s rodinou přes poušť do Jordánska

and she's been living in this camp for the last year and a half.

a žije poslední rok a půl v uprchlickém táboře.

(Video) Sidra: My name is Sidra.

"Jmenuju se Sidra."

I am 12 years old.

"Je mi 12."

I am in the fifth grade.

"Chodím do 5. třídy."

I am from Syria, in the Daraa Province, Inkhil City.

"Jsem ze Syrie, z guvernorátu Darraa, z města Inkhil."

I have lived here in the Zaatari camp in Jordan for the last year and a half.

"Poslední rok a půl žiju tady, v táboře Zaatari v Jordánsku."

I have a big family:

"Mám velkou rodinu."

three brothers, one is a baby.

"Mám tři bratry a ten poslední je miminko."

He cries a lot.

"Často pláče."

I asked my father if I cried when I was a baby and he says I did not.

"Táta říká, že já jsem tak často neplakala."

I think I was a stronger baby than my brother.

"Asi jsem jako miminko vydržela víc než bráška."

CM: So, when you're inside of the headset.

S helmou pro virtuální realitu to nevidíte takhle.

you're not seeing it like this.

You're looking around through this world.

Můžete se rozhlížet.

You'll notice you see full 360 degrees, in all directions.

Vidíte všechno v 360 stupních, ve všech směrech.

And when you're sitting there in her room, watching her,

Sedíte se Sindrou v pokoji,

you're not watching it through a television screen,

nevidíte ji jako v televizi,

you're not watching it through a window, you're sitting there with her.

nevidíte ji jako v okně. Jste tam s ní.

When you look down, you're sitting on the same ground that she's sitting on.

Sedíte na té samé podlaze.

And because of that,

A díky tomu

you feel her humanity in a deeper way.

se ve vás vaše lidskost probouzí intenzivněji.

You empathize with her in a deeper way.

Vcítíte se do Sidry hlouběji.

And I think that we can change minds with this machine.

Věřím, že s tímhle přístrojem můžeme měnit pohled na svět.

And we've already started to try to change a few.

Už jsme to u pár lidí pokusili.

So we took this film to the World Economic Forum in Davos in January.

Vzali jsme ten film v lednu do Davosu na Světové ekonomické fórum.

And we showed it to a group of people

A ukázali ho lidem,

whose decisions affect the lives of millions of people.

jejichž rozhodnutí ovlivňuje životy milionů lidí.

And these are people who might not otherwise

Ti lidé v Davosu

be sitting in a tent in a refugee camp in Jordan.

by normálně nejspíš neseděli ve stanu uprchlického tábora.

But in January, one afternoon in Switzerland,

Ale během toho lednového odpoledne ve Švýcarsku

they suddenly all found themselves there.

se tam najednou všichni ocitli.

(Applause)

(Potlesk.)

And they were affected by it.

A zapůsobilo to na ně.

So we're going to make more of them.

Takže uděláme takových filmů víc.

We're working with the United Nations right now

Právě teď pracujeme s OSN

to shoot a whole series of these films.

na celé sérii.

We just finished shooting a story in Liberia.

Právě jsme natočili příběh v Liberii.

And now, we're going to shoot a story in India.

Chystáme se natáčet příběh v Indii.

And we're taking these films,

Ty filmy pak

and we're showing them at the United Nations

pouštíme v OSN

to people that work there and people that are visiting there.

jejím zaměstnancům a návštěvníkům.

And we're showing them to the people

A lidem,

that can actually change the lives of the people inside of the films.

kteří mohou skutečně změnit životy lidí, které filmujeme.

And that's where I think we just start to scratch the surface

A tím teprve začínáme

of the true power of virtual reality.

odhalovat skutečný potenciál virtuální reality.

It's not a video game peripheral.

Nejde jen o periferii videoher.

It connects humans to other humans in a profound way

Virtuální realita sbližuje lidi tak hluboce,

that I've never seen before in any other form of media.

že jsem to u jiných médií nezažil.

And it can change people's perception of each other.

Může ovlivnit naše vzájemné porozumění.

And that's how I think

A právě tím

virtual reality has the potential to actually change the world.

může virtuální realita skutečně měnit svět.

So, it's a machine,

Je to přístroj,

but through this machine we become more compassionate,

ale ten přístroj v nás probouzí více soucitu,

we become more empathetic, and we become more connected.

více mezilidského pochopení. Sbližuje nás.

And ultimately, we become more human.

A tím nás činí lidštějšími.

Thank you.

Děkuji.

(Applause)

(Potlesk.)