Why we make bad decisions | Dan Gilbert

Překladatel: Martin Eliasek Korektor: Lenka Mydlova

We all make decisions every day; we want to know

Všichni děláme rozhodnutí každý den; a chceme vědět

what the right thing is to do -- in domains from the financial

jaké je správné rozhodnutí -- ať už v oblasti finanční

to the gastronomic to the professional to the romantic.

gastronomické, profesionální nebo romantické.

And surely, if somebody could really tell us how to do

A není pochyb, že kdyby nám někdo mohl říct,

exactly the right thing at all possible times,

jak se správně rozhodnout ve všech možných situacích,

that would be a tremendous gift.

byl by to úžasný dar.

It turns out that, in fact, the world was given this gift in 1738

A zdá se, že svět již tento dar obdržel v roce 1738

by a Dutch polymath named Daniel Bernoulli.

od holandského pábitele Daniela Bernoulliho.

And what I want to talk to you about today is what that gift is,

A já chci hovořit o tom, jaký tento dar byl,

and I also want to explain to you why it is

a také vám vysvětlit,

that it hasn't made a damn bit of difference.

proč nám ani trochu nepomohl.

Now, this is Bernoulli's gift. This is a direct quote.

Tak, toto je Bernoulliho dar. Toto je přímá citace.

And if it looks like Greek to you, it's because, well, it's Greek.

Pokud vám to připomíná řečtinu, tak to proto, že je to Řecky.

But the simple English translation -- much less precise,

Máme i český překlad -- o dost méně přesný,

but it captures the gist of what Bernoulli had to say -- was this:

ale shrnuje podstatu toho, co chtěl Bernoulli říct -- a to:

The expected value of any of our actions --

Předpokládaná hodnota libovolné akce --

that is, the goodness that we can count on getting --

tedy dobro, které spolehlivě získáme --

is the product of two simple things:

je násobkem dvou prostých věcí:

the odds that this action will allow us to gain something,

pravděpodobnost, že tato akce nám umožní něco získat,

and the value of that gain to us.

a hodnota toho zisku.

In a sense, what Bernoulli was saying is,

V podstatě Bernoulli říká, že

if we can estimate and multiply these two things,

pokud dokážeme odhadnout a vynásobit tyto dvě věci,

we will always know precisely how we should behave.

budeme vždy přesně vědět, jak se zachovat.

Now, this simple equation, even for those of you

No, tato jednoduchá rovnice, i pro vás kteří

who don't like equations, is something that you're quite used to.

nemáte rádi rovnice, je něco na co jste docela zvyklí.

Here's an example: if I were to tell you, let's play

Uvedu příklad: kdybych vám řekl, zahrajme si

a little coin toss game, and I'm going to flip a coin,

hru pana nebo orel, a budu házet mincí,

and if it comes up heads, I'm going to pay you 10 dollars,

když padne pana, dám vám 10 dolarů

but you have to pay four dollars for the privilege of playing with me,

ale musíte zaplatit 4 dolary za to, že s vámi vůbec budu hrát.

most of you would say, sure, I'll take that bet. Because you know

Většina z vás by řekla, jasně, to beru. Protože víte

that the odds of you winning are one half, the gain if you do is 10 dollars,

že pravděpodobnost výhry je jedna polovina, výhra je 10 dolarů,

that multiplies to five, and that's more

což když vynásobíte dostanete 5, což je víc

than I'm charging you to play. So, the answer is, yes.

než kolik stojí poplatek za hru. Takže odpověď zní ano.

This is what statisticians technically call a damn fine bet.

Tomuhle statistici odborně říkají zatraceně dobrá sázka.

Now, the idea is simple when we're applying it to coin tosses,

Teď, ta myšlenka je jednoduchá, když ji aplikujete na hody mincí,

but in fact, it's not very simple in everyday life.

ale ve skutečnosti, v každodenním životě, to není moc jednoduché.

People are horrible at estimating both of these things,

Lidi jsou špatní v odhadování obou těchto věcí,

and that's what I want to talk to you about today.

a o tom vám chci dnes povídat.

There are two kinds of errors people make when trying to decide

Jsou dva druhy chyb, které lidi dělají, když se snaží rozhodnout

what the right thing is to do, and those are

jaký je správný postup, a jsou to:

errors in estimating the odds that they're going to succeed,

chyby v odhadování pravděpodobnosti úspěchu,

and errors in estimating the value of their own success.

a chyby v odhadování hodnoty tohoto úspěchu.

Now, let me talk about the first one first.

Nyní budu hovořit o první z nich.

Calculating odds would seem to be something rather easy:

Spočítat pravděpodobnost se může zdát docela snadné:

there are six sides to a die, two sides to a coin, 52 cards in a deck.

na kostce je 6 stran, na minci 2, a v balíčku 52 karet.

You all know what the likelihood is of pulling the ace of spades

Všichni víme, jaká je pravděpodobnost vytáhnout si pikové eso

or of flipping a heads.

nebo že padne panna.

But as it turns out, this is not a very easy idea to apply

Ale jak se ukazuje, nelze tento postup snadno aplikovat

in everyday life. That's why Americans spend more --

v každodenním životě. Proto Američani utrácí více --

I should say, lose more -- gambling

měl bych říct, ztrácí více -- na hazardu

than on all other forms of entertainment combined.

než na všech ostatních formách zábavy dohromady.

The reason is, this isn't how people do odds.

Důvodem je, že takhle lidé pravděpodobnost nezjišťují.

The way people figure odds

Ukážu vám způsob jakým lidé

requires that we first talk a bit about pigs.

zjišťují pravděpodobnost, na prasatech.

Now, the question I'm going to put to you is whether you think

Tak, otázka zní: Myslíte si, že uvidíte

there are more dogs or pigs on leashes

více psů nebo prasat na obojcích

observed in any particular day in Oxford.

v nějaký neurčitý den v Oxfordu?

And of course, you all know that the answer is dogs.

A samozřejmě, všichni vědí, že odpověď je psů.

And the way that you know that the answer is dogs is

A způsob, jakým se doberete k této odpovědi je,

you quickly reviewed in memory the times

že rychle proběhnete v paměti všechny výskyty

you've seen dogs and pigs on leashes.

kdy jste viděli psy a prasata na obojcích.

It was very easy to remember seeing dogs,

Bylo celkem snadné vzpomenout si, kdy jste viděli psa,

not so easy to remember pigs. And each one of you assumed

ale těžší si vzpomenout na prase. A každý z vás předpokladá

that if dogs on leashes came more quickly to your mind,

že pokud psi na obojcích vás napadnou rychleji,

then dogs on leashes are more probable.

že psi na obojcích jsou pravděpodobnější.

That's not a bad rule of thumb, except when it is.

To není špatný odhad, kromě případů kdy je.

So, for example, here's a word puzzle.

Například, taková slovní hádanka:

Are there more four-letter English words

Je v Angličtině více čtyřpísmenných slov

with R in the third place or R in the first place?

která mají R na třetím místě, nebo prvním místě?

Well, you check memory very briefly, make a quick scan,

Tak, rychle zkontrolujete paměť, rychle ji proběhnete,

and it's awfully easy to say to yourself, Ring, Rang, Rung,

a je velice snadné říct si: "ring, rang, rung..."

and very hard to say to yourself, Pare, Park: they come more slowly.

ale velice těžké říct si: "bare, fort, park...", napadají vás pomaleji.

But in fact, there are many more words in the English language

Ale ve skutečnosti, v angličtině je daleko víc slov

with R in the third than the first place.

které mají R na třetím místě než na prvním.

The reason words with R in the third place come slowly to your mind

Důvodem, proč slova s R na třetím místě se pomalu vybavují není to,

isn't because they're improbable, unlikely or infrequent.

že jsou méně častá nebo vzácná.

It's because the mind recalls words by their first letter.

Je to proto, že vaše paměť si vybavuje slova podle prvního písmene.

You kind of shout out the sound, S -- and the word comes.

Jakoby řeknete S, a napadne vás slovo.

It's like the dictionary;

Je to jako slovník;

it's hard to look things up by the third letter.

je těžké najít slovo podle třetího písmene.

So, this is an example of how this idea that

Takže, toto je příklad toho, jak vás tato metoda

the quickness with which things come to mind

že rychlost s jakou vás věci napadají

can give you a sense of their probability --

vám dává představu o pravděpodobnosti

how this idea could lead you astray. It's not just puzzles, though.

jak vás tato metoda může zmýlit. A nejde jen o hádanky.

For example, when Americans are asked to estimate the odds

Například, pokud se Američanů zeptáte, s jakou pravděpodobností

that they will die in a variety of interesting ways --

zemřou určitým zajímavým způsobem --

these are estimates of number of deaths per year

toto jsou odhady úmrtí ročně

per 200 million U.S. citizens.

na 200 milionů Amerických občanů.

And these are just ordinary people like yourselves who are asked

A toto jsou obyčejní lidé, jako vy, kterých se ptám

to guess how many people die from tornado, fireworks, asthma, drowning, etc.

ať odhadnou, kolik lidí zemře na tornádo, ohňostroje, astma, utopení atd.

Compare these to the actual numbers.

Srovnejme to se skutečnými čísly.

Now, you see a very interesting pattern here, which is first of all,

Teď, zde vidíme zajímavý vzor, tak především

two things are vastly over-estimated, namely tornadoes and fireworks.

dvě věci jsou ohromně přeceňované, konkrétně tornáda a ohňostroje;

Two things are vastly underestimated:

dvě věci jsou ohromně podceňované:

dying by drowning and dying by asthma. Why?

smrt utonutím a astma. Proč?

When was the last time that you picked up a newspaper

Kdy naposledy jste si koupili noviny

and the headline was, "Boy dies of Asthma?"

a titulek zněl "Chlapec zemřel na astma" ?

It's not interesting because it's so common.

Není to zajímavé, protože je to tak časté.

It's very easy for all of us to bring to mind instances

Je pro nás velice snadné vzpomenout si

of news stories or newsreels where we've seen

na reportáže či pořady, kde jsme viděli jak

tornadoes devastating cities, or some poor schmuck

tornáda ničí města nebo nějakého ubožáka

who's blown his hands off with a firework on the Fourth of July.

který si utrhl ruce podomácku vyrobenou petardou.

Drownings and asthma deaths don't get much coverage.

Utonutí a astma se do zpráv moc nedostanou.

They don't come quickly to mind, and as a result,

Proto nás nenapadají, a výsledek je,

we vastly underestimate them.

že je velice podceňujeme.

Indeed, this is kind of like the Sesame Street game

Opravdu, je to jako v té hře ze Sesamové ulice

of "Which thing doesn't belong?" And you're right to say

"Ukaž co sem nepatří" A vy může správně říct

it's the swimming pool that doesn't belong, because the swimming pool

že sem nepatří bazén, protože právě bazén

is the only thing on this slide that's actually very dangerous.

je jediná věc, která je skutečně velmi nebezpečná.

The way that more of you are likely to die than the combination

Pravděpodobnost, že se utopíte v bazénu, je větší, než součet

of all three of the others that you see on the slide.

všech ostatních, které zde vidíte.

The lottery is an excellent example, of course -- an excellent test-case

Loterie je krásný příklad, samozřejmě -- vynikající ukázkový případ

of people's ability to compute probabilities.

schopností lidí počítat pravděpodobnost.

And economists -- forgive me, for those of you who play the lottery --

A ekonomové -- omlouvám se těm, kteří hrajete loterii --

but economists, at least among themselves, refer to the lottery

ale ekonomové, alespoň mezi sebou, označují loterii

as a stupidity tax, because the odds of getting any payoff

jako daň z hlouposti. Protože pravděpodobnost, že se vám vrátí

by investing your money in a lottery ticket

investice, kterou jste vložili do nákupu lístku,

are approximately equivalent to flushing the money

je zhruba stejná, jako když ty peníze

directly down the toilet -- which, by the way,

spláchnete do záchodu -- což, mimochodem,

doesn't require that you actually go to the store and buy anything.

nevyžaduje aby jste si zašli do obchodu a něco si tam kupovali.

Why in the world would anybody ever play the lottery?

Proč by proboha někdo někdy hrál loterii?

Well, there are many answers, but one answer surely is,

No, existuje mnoho odpovědí, ale jedna z nich je jistá,

we see a lot of winners. Right? When this couple wins the lottery,

vidíme mnoho vítězů. Správně? Když tento pár vyhrál loterii,

or Ed McMahon shows up at your door with this giant check --

nebo Ed McMahon přišel k vašim dveřím s tímhle obrovským šekem

how the hell do you cash things that size, I don't know.

-- fakt nevím jak si můžete vyinkasovat tak obrovský šek.

We see this on TV; we read about it in the paper.

Vidíme to v televizi, čteme o tom v novinách.

When was the last time that you saw extensive interviews

Kdy jste naposledy viděli dvoustránkový rozhovor

with everybody who lost?

s každým kdo prohrál?

Indeed, if we required that television stations run

Ono, kdybychom požadovali, aby televize dávala

a 30-second interview with each loser

půlminutový rozhovor s každým kdo prohrál

every time they interview a winner, the 100 million losers

pokaždé, když je rozhovor s vítězem, těch 100 milionů co prohrálo

in the last lottery would require nine-and-a-half years

poslední loterii, by vyžadovalo 9 a půl roku

of your undivided attention just to watch them say,

naší nepřetržité pozornosti, jen aby jsme viděli jak říkají:

"Me? I lost." "Me? I lost."

"Já, no já prohrál." "Já? Já prohrál".

Now, if you watch nine-and-a-half years of television --

A když jste shlédli 9 a půl let televize --

no sleep, no potty breaks -- and you saw loss after loss after loss,

žádný spánek, žádné pauzy na čůrání -- a viděli jste prohru za prohrou,

and then at the end there's 30 seconds of, "and I won,"

a na konci je 30 sekund "a já vyhrál!",

the likelihood that you would play the lottery is very small.

pravděpodobnost, že by jste si koupili los je velmi malá.

Look, I can prove this to you: here's a little lottery.

Podívejte, dokážu vám to. Taková malá loterie:

There's 10 tickets in this lottery.

Mám 10 losů.

Nine of them have been sold to these individuals.

Devět z nich již bylo prodáno těmto lidem.

It costs you a dollar to buy the ticket and, if you win,

Stojí vás dolar koupit si los a když vyhrajete,

you get 20 bucks. Is this a good bet?

dostanete 20 dolarů. Je to dobrá sázka?

Well, Bernoulli tells us it is.

No, Bernoulli říká, že

The expected value of this lottery is two dollars;

očekávaná hodnota této loterie je 2 dolary

this is a lottery in which you should invest your money.

takže to je loterie, do níž by jste měli investovat své peníze.

And most people say, "OK, I'll play."

A mnoho lidí řekne, "OK, jdu do toho."

Now, a slightly different version of this lottery:

A teď trochu jiná verze této loterie:

imagine that the nine tickets are all owned

představte si, že těch devět lístků

by one fat guy named Leroy.

patří jednomu tlusťochovi Leroyovi.

Leroy has nine tickets; there's one left.

Leroy má 9 lístků, jeden zbývá.

Do you want it? Most people won't play this lottery.

Chcete jej? Většina lidí nebude hrát.

Now, you can see the odds of winning haven't changed,

Ale, přece vidíte, že pravděpodobnost výhry se nezměnila,

but it's now fantastically easy to imagine who's going to win.

ale teď je příliš snadné představit si, kdo vyhraje.

It's easy to see Leroy getting the check, right?

Je snadné představit si, že Leroy získá šek, že?

You can't say to yourself, "I'm as likely to win as anybody,"

Nemůžete si říct "Můžu vyhrát jako kdokoliv jiný",

because you're not as likely to win as Leroy.

protože máte menší pravděpodobnost než Leroy.

The fact that all those tickets are owned by one guy

Fakt, že všechny lístky jsou vlastněny jedním člověkem

changes your decision to play,

změní vaše rozhodnutí si zahrát,

even though it does nothing whatsoever to the odds.

ačkoliv to žádným způsobem neovlivní pravděpodobnost výhry.

Now, estimating odds, as difficult as it may seem, is a piece of cake

Teď, odhadnout pravděpodobnost, i když se to může zdát obtížné,

compared to trying to estimate value:

je brnkačka oproti odhadování hodnoty.

trying to say what something is worth, how much we'll enjoy it,

Odhadování co má jakou cenu, jaký z toho budeme mít prospěch,

how much pleasure it will give us.

kolik potěšení z toho budeme mít.

I want to talk now about errors in value.

Chci nyní hovořit o chybách v oceňování.

How much is this Big Mac worth? Is it worth 25 dollars?

Kolik stojí tenhle Big Mac? 25 dolarů?

Most of you have the intuition that it's not --

Většina z vás tuší, že nikoliv --

you wouldn't pay that for it.

tolik by jste nezaplatili.

But in fact, to decide whether a Big Mac is worth 25 dollars requires

Ale k tomu, aby jste rozhodli, zda má Big Mac hodnotu 25 dolarů

that you ask one, and only one question, which is:

se musíte zeptat jedinou, jen jedinou otázku:

What else can I do with 25 dollars?

Co jiného můžu dělat s 25 dolary?

If you've ever gotten on one of those long-haul flights to Australia

Pokud jste někdy byli na těch dlouhých letech do Austrálie

and realized that they're not going to serve you any food,

a uvědomili jste si, že nebudou podávat žádné jídlo,

but somebody in the row in front of you has just opened

ale někdo v řadě před vámi si právě otevřel

the McDonald's bag, and the smell of golden arches

pytlík s McDonaldem, a vůně zlatých žebírek

is wafting over the seat, you think,

zalétá až k vám, myslíte si,

I can't do anything else with this 25 dollars for 16 hours.

stejně nemůžu nic dělat s těmi 25 dolary ještě 16 hodin.

I can't even set it on fire -- they took my cigarette lighter!

Dokonce je ani nemůžu zapálit -- vzali mi zapalovač!

Suddenly, 25 dollars for a Big Mac might be a good deal.

Najednou, 25 dolarů za BigMaca může být dobrý obchod.

On the other hand, if you're visiting an underdeveloped country,

Na druhou stranu, pokud navštívíte zaostalou zemi,

and 25 dollars buys you a gourmet meal, it's exorbitant for a Big Mac.

kde si za 25 dolarů můžete koupit královskou krmi, je to za BigMaca přemrštěné.

Why were you all sure that the answer to the question was no,

Ale proč jste si byli všichni jistí, že odpověď je ne,

before I'd even told you anything about the context?

před tím, než jsem vám řekl něco o kontextu?

Because most of you compared the price of this Big Mac

Protože většina z vás srovnala cenu tohoto Big Maca

to the price you're used to paying. Rather than asking,

s cenou kterou běžně platíte. Než aby jste se zeptali

"What else can I do with my money," comparing this investment

"Co bych mohl dělat s mými penězi", a srovnali tuto investici

to other possible investments, you compared to the past.

s jinými možnými, srovnali jste ji s minulostí.

And this is a systematic error people make.

A to je systémová chyba, kterou lidé dělají.

What you knew is, you paid three dollars in the past; 25 is outrageous.

Vy víte, že jste zaplatili tři dolary, a 25 dolarů je skandál.

This is an error, and I can prove it to you by showing

To je chyba, kterou vám mohu ukázat

the kinds of irrationalities to which it leads.

k jakým iracionalitám to vede.

For example, this is, of course,

Například, samozřejmě,

one of the most delicious tricks in marketing,

jeden z nejlepších triků v marketingu,

is to say something used to be higher,

je říct, že něco bývalo dražší,

and suddenly it seems like a very good deal.

a najednou to vypadá jako dobrý obchod.

When people are asked about these two different jobs:

Když se ptáme lidí na tyto dvě zaměstnání:

a job where you make 60K, then 50K, then 40K,

práce kde dostanete 60tis, pak 50tis a pak 40tis

a job where you're getting a salary cut each year,

tedy práce, kde budete mít plat každý rok nižší,

and one in which you're getting a salary increase,

a práce, kde budete mít plat každý rok vyšší,

people like the second job better than the first, despite the fact

lidé mají druhou práci raději, navzdory tomu,

they're all told they make much less money. Why?

že jim řekneme, že vydělají méně. Proč?

Because they had the sense that declining wages are worse

Protože mají pocit, že klesající mzda je horší

than rising wages, even when the total amount of wages is higher

než stoupající mzda, i když součet všech mezd je vyšší

in the declining period. Here's another nice example.

u klesající mzdy. Zde je další pěkný příklad:

Here's a $2,000 Hawaiian vacation package; it's now on sale for 1,600.

Zde máte zájezd na Hawaii za 2tis, teď je k mání za 1600.

Assuming you wanted to go to Hawaii, would you buy this package?

Předpokládám, že chcete na Hawaii, koupili by jste si ten zájezd?

Most people say they would. Here's a slightly different story:

Většina lidí by souhlasila. Zde je poněkud jiný příběh:

$2,000 Hawaiian vacation package is now on sale for 700 dollars,

Zájezd za 2000 se nyní prodává za 700 dolarů,

so you decide to mull it over for a week.

dáte si týden na rozmyšlenou.

By the time you get to the ticket agency, the best fares are gone --

Když pak přijdete do cestovky, nejlepší ceny jsou už pryč --

the package now costs 1,500. Would you buy it? Most people say, no.

zájezd nyní stojí 1500. Koupíte si jej? Většina lidí řekne, ne.

Why? Because it used to cost 700, and there's no way I'm paying 1,500

Proč? Protože stával 700 a nekoupím si za 1500 něco

for something that was 700 last week.

co ještě minulý týden stálo 700.

This tendency to compare to the past

Díky téhle tendenci srovnávat s minulostí

is causing people to pass up the better deal. In other words,

lidé často odmítnou lepší nabídku. Jinými slovy,

a good deal that used to be a great deal is not nearly as good

dobrý obchod, který byl dříve skvělý obchod, není zdaleka tak dobrý

as an awful deal that was once a horrible deal.

jako špatný obchod, který byl dříve příšerný obchod.

Here's another example of how comparing to the past

Zde je další příklad, jak srovnávání s minulostí

can befuddle our decisions.

může poplést naše rozhodování.

Imagine that you're going to the theater.

Představte si, že jdete do divadla.

You're on your way to the theater.

Právě jdete do divadla.

In your wallet you have a ticket, for which you paid 20 dollars.

V peněžence máte lístek, který stál 20 dolarů,

You also have a 20-dollar bill.

Také máte 20 dolarovou bankovku.

When you arrive at the theater,

Když přijdete do divadla,

you discover that somewhere along the way you've lost the ticket.

zjistíte, že někde po cestě jste ztratili lístek.

Would you spend your remaining money on replacing it?

Utratili by jste zbývající peníze za nový?

Most people answer, no.

Většina lidí řekne ne.

Now, let's just change one thing in this scenario.

A teď změníme jednu věc v příběhu.

You're on your way to the theater,

Jdete do divadla,

and in your wallet you have two 20-dollar bills.

a v peněžence máte dvě 20 dolarové bankovky.

When you arrive you discover you've lost one of them.

Když přijdete, zjistíte, že jste jednu z nich ztratili.

Would you spend your remaining 20 dollars on a ticket?

Utratíte zbývající peníze za lístek?

Well, of course, I went to the theater to see the play.

No samozřejmě, přece jsem šel do divadla na představení.

What does the loss of 20 dollars along the way have to do?

Co má ztráta 20 dolarové bankovky s tím co do činění?

Now, just in case you're not getting it,

No, pro případ, že jste to nepochopili,

here's a schematic of what happened, OK?

zde je schéma toho, co se stalo, OK?

(Laughter)

(Smích)

Along the way, you lost something.

Po cestě jste něco ztratili.

In both cases, it was a piece of paper.

V obou případech to byl kus papíru.

In one case, it had a U.S. president on it; in the other case it didn't.

V jednom případě na tom byl prezident spojených států, v druhém ne.

What the hell difference should it make?

Tak jaký je v tom sakra rozdíl?

The difference is that when you lost the ticket you say to yourself,

Rozdíl je v tom, že když jste ztratili lístek, říkáte si,

I'm not paying twice for the same thing.

nebudu platit dvakrát za jednu věc.

You compare the cost of the play now -- 40 dollars --

Srovnáváte cenu hry nyní -- 40 dolarů --

to the cost that it used to have -- 20 dollars -- and you say it's a bad deal.

a cenu předchozí -- 20 dolarů -- a říkáte, že je to špatný obchod.

Comparing with the past causes many of the problems

Srovnávání s minulostí způsobuje mnoho problémů

that behavioral economists and psychologists identify

které behaviorální ekonomové a psychologové vidí

in people's attempts to assign value.

v pokusech lidí odhadnout hodnotu.

But even when we compare with the possible, instead of the past,

Ale dokonce i když srovnáváme s možným, na místo minulým,

we still make certain kinds of mistakes.

pořád můžeme udělat různé druhy chyb.

And I'm going to show you one or two of them.

A ukážu vám jednu nebo dvě z nich.

One of the things we know about comparison:

Jedna z věcí, které víme o srovnávání:

that when we compare one thing to the other, it changes its value.

když srovnáváme jednu věc s jinou, mění se její hodnota.

So in 1992, this fellow, George Bush, for those of us who were

Takže v roce 92, tenhle chlapík, George Bush, pro ty co byli

kind of on the liberal side of the political spectrum,

jaksi na liberální straně politického spektra,

didn't seem like such a great guy.

nevypadal příliš sympaticky.

Suddenly, we're almost longing for him to return.

Najednou skoro toužíme, aby se vrátil.

(Laughter)

(smích)

The comparison changes how we evaluate him.

Srovnání mění jak jej hodnotíme.

Now, retailers knew this long before anybody else did, of course,

Tohle obchodníci věděli daleko dřív, než kdo jiný, samozřejmě,

and they use this wisdom to help you --

a díky tomu vám mohli lépe pomáhat --

spare you the undue burden of money.

zbavit se nepřiměřeného množství peněz.

And so a retailer, if you were to go into a wine shop

A proto obchodník, když jste šli do obchodu s vínem

and you had to buy a bottle of wine,

a museli jste koupil láhev vína,

and you see them here for eight, 27 and 33 dollars, what would you do?

a viděli jste je zde za 8, 27 a 33 dolarů, kterou by jste si koupili?

Most people don't want the most expensive,

Většina lidí nechce to nejdražší,

they don't want the least expensive.

ani nechtějí to nejlevnější.

So, they will opt for the item in the middle.

Tak si zvolí to prostřední.

If you're a smart retailer, then, you will put a very expensive item

Pokud jste chytrý obchodník, pak na polici přidáte velice drahé víno

that nobody will ever buy on the shelf,

které si nikdo nikdy nekoupí,

because suddenly the $33 wine doesn't look as expensive in comparison.

protože najednou víno za 33 dolarů nevypadá po srovnání tak drahé.

So I'm telling you something you already knew:

Takže vám říkám něco, co už dávno víte:

namely, that comparison changes the value of things.

to, že srovnávání mění hodnotu věcí.

Here's why that's a problem:

Teď, proč je to problém:

the problem is that when you get that $33 bottle of wine home,

problém je, že když si odnesete tu 33 dolarovou lahev vína domů,

it won't matter what it used to be sitting on the shelf next to.

už nebude záležet na tom, vedle čeho na polici stála.

The comparisons we make when we are appraising value,

Srovnání které děláme když odhadujeme cenu,

where we're trying to estimate how much we'll like things,

když se snažíme odhadnout, jak moc se nám věci líbí,

are not the same comparisons we'll be making when we consume them.

nejsou ta stejná srovnání, která děláme když je konzumujeme.

This problem of shifting comparisons can bedevil

Takovýto posun ve srovnávání vás může zmást

our attempts to make rational decisions.

když se snažíte udělat racionální rozhodnutí.

Let me just give you an example.

Dám vám příklad:

I have to show you something from my own lab, so let me sneak this in.

Musím vám ukázat něco z mojí laboratoře, takže moment.

These are subjects coming to an experiment to be asked

Toto jsou pokusné subjekty, jichž se zeptám

the simplest of all questions:

jednoduchou otázku:

How much will you enjoy eating potato chips one minute from now?

Jak moc vám bude chutnat za minutu jeden brambůrek?

They're sitting in a room with potato chips in front of them.

Sedí v místnosti s balením brambůrek před nimi.

For some of the subjects, sitting in the far corner of a room

Některé subjekty mají v rohu místnosti

is a box of Godiva chocolates, and for others is a can of Spam.

balení čokolády Godiva a jiné konzervu s masem.

In fact, these items that are sitting in the room change

Ve skutečnosti, tyto objekty v místnosti mění

how much the subjects think they're going to enjoy the potato chips.

jak moc budou subjektům chutnat brambůrky.

Namely, those who are looking at Spam

Zejména ti, kteří se dívají na konzervu,

think potato chips are going to be quite tasty;

si myslí, že brambůrky budou hodně dobré.

those who are looking at Godiva chocolate

Ti, co se dívají na čokoládu

think they won't be nearly so tasty.

si myslí, že nebudou zdaleka tak dobré.

Of course, what happens when they eat the potato chips?

Samozřejmě, co se stane, když sníte brambůrek?

Well, look, you didn't need a psychologist to tell you that

No, podívejte, nepotřebujete psychologa, aby vám řekl,

when you have a mouthful of greasy, salty, crispy, delicious snacks,

že když máte pusu plnou masných, slaných, křupavých, výborných brambůrek,

what's sitting in the corner of the room

to, co je v rohu místnosti

makes not a damn bit of difference to your gustatory experience.

nemá vůbec žádný vliv na váš gastronomický zážitek.

Nonetheless, their predictions are perverted by a comparison

Přesto, jejich předpovědi jsou ovlivněny srovnáním

that then does not carry through and change their experience.

které se pak stejně neprojeví a nezmění jejich zážitek.

You've all experienced this yourself, even if you've never come

Všichni jsme to zažili, i když jste nikdy nebyli

into our lab to eat potato chips. So here's a question:

v naší laboratoři jíst brambůrky. Zde je otázka:

You want to buy a car stereo.

Chcete si koupit stereo do auta.

The dealer near your house sells this particular stereo for 200 dollars,

Obchodník v sousedství jej prodává za 200 dolarů,

but if you drive across town, you can get it for 100 bucks.

ale když pojedete na druhý konec města, seženete ho za 100.

So would you drive to get 50 percent off, saving 100 dollars?

Tak, jeli by ste si pro 50% slevu a ušetřili 100 dolarů?

Most people say they would.

Většina lidí by jela.

They can't imagine buying it for twice the price

Je nemyslitelné koupit si to za dvojnásobek,

when, with one trip across town, they can get it for half off.

když jednou cestou přes město získají poloviční slevu.

Now, let's imagine instead you wanted to buy a car that had a stereo,

Teď si představme, že si chcete koupit auto se stereem,

and the dealer near your house had it for 31,000.

a obchodník v sousedství jej má za 31000.

But if you drove across town, you could get it for 30,900.

Ale když pojede přes město, můžete jej mít za 30900.

Would you drive to get it? At this point, 0.003 savings -- the 100 dollars.

Jeli by jste si pro něj? Tentokrát úspora 0.3% -- těch 100 dolarů.

Most people say, no, I'm going to schlep across town

Většina lidí by řekla ne, se nebudu táhnout přes město

to save 100 bucks on the purchase of a car?

abych ušetřil 100 dolarů za nákup auta.

This kind of thinking drives economists crazy, and it should.

Tento způsob uvažování přivádí ekonomy k šílenství, a oprávněně.

Because this 100 dollars that you save -- hello! --

Protože těch 100 dolarů, které ušetříte -- Haló! --

doesn't know where it came from.

neví odkud se vzaly.

It doesn't know what you saved it on.

Neví na čem byly ušetřeny.

When you go to buy groceries with it, it doesn't go,

A když s nimi půjdete do obchodu, neřeknou

I'm the money saved on the car stereo, or,

"já jsem peníze ušetřené na stereu" nebo

I'm the dumb money saved on the car. It's money.

"já jsem peníze ušetřené na autě". Jsou to peníze!

And if a drive across town is worth 100 bucks, it's worth 100 bucks

A pokud pojede přes město pro 100 dolarů, má to cenu 100 dolarů

no matter what you're saving it on. People don't think that way.

bez ohledu na to, na čem je ušetříte. Lidé tak ale neuvažují.

That's why they don't know whether their mutual fund manager

Proto lidé neví, zda si správce jejich investičního fondu

is taking 0.1 percent or 0.15 percent of their investment,

bere 0.1 nebo 0.15 procent z jejich investic,

but they clip coupons to save one dollar off of toothpaste.

ale budou sbírat kupóny aby měli 1 dolar slevu na zubní pastu.

Now, you can see, this is the problem of shifting comparisons,

Tohle jak vidíte, je problém posunutí ve srovnávání,

because what you're doing is, you're comparing the 100 bucks

protože vy vlastně srovnáváte těch 100 dolarů

to the purchase that you're making,

vůči obchodu, který děláte,

but when you go to spend that money you won't be making that comparison.

ale když jdete tyto peníze utratit, tak už toto srovnání dělat nebudete.

You've all had this experience.

Všichni jsme to zažili.

If you're an American, for example, you've probably traveled in France.

Pokud jste Američan, například, asi jste byli ve Francii.

And at some point you may have met a couple

A někde jste tam potkali pár

from your own hometown, and you thought,

z vašeho domovského města, a mysleli jste si,

"Oh, my God, these people are so warm. They're so nice to me.

"Panejo, ty lidi jsou tak vřelí. Jsou na mě tak hodní.

I mean, compared to all these people who hate me

Chci říct, ve srovnání se všemi ostatními, kteří mě nesnáší

when I try to speak their language and hate me more when I don't,

když se snažím mluvit jejich řečí a ještě víc, když mluvím anglicky.

these people are just wonderful." And so you tour France with them,

Tihle lidé jsou prostě báječní." A tak s nimi jezdíte po Francii,

and then you get home and you invite them over for dinner,

a pak přijedete domů a pozvete je na večeři,

and what do you find?

a co zjistíte?

Compared to your regular friends,

Že ve srovnání s vašimi přáteli,

they are boring and dull, right? Because in this new context,

jsou nudní a nezajímaví, že? Protože v novém kontextu,

the comparison is very, very different. In fact, you find yourself

je srovnání úplně, úplně jiné. V podstatě zjistíte,

disliking them enough almost to qualify for French citizenship.

že je nesnášíte tak, že by ste mohli žádat o francouzské občanství.

Now, you have exactly the same problem when you shop for a stereo.

Teď, máte úplně stejný problém když nakupujete stereo.

You go to the stereo store, you see two sets of speakers --

Jdete do obchodu s elektronikou a vidíte dva reproduktory --

these big, boxy, monoliths, and these little, sleek speakers,

takové velké, krabicovité kusy a pak malé, hladké repráčky,

and you play them, and you go, you know, I do hear a difference:

zkusíte na nich něco pustit, a pak zpravidla poznáte rozdíl,

the big ones sound a little better.

ty větší zní trochu líp.

And so you buy them, and you bring them home,

A tak je koupíte a donesete domů

and you entirely violate the décor of your house.

a úplně narušíte vzhled svého domu.

And the problem, of course, is that this comparison you made in the store

A problém je, samozřejmě, že srovnání, které jste provedli v obchodě

is a comparison you'll never make again.

je srovnání, které již nikdy neuděláte.

What are the odds that years later you'll turn on the stereo and go,

Jaká je pravděpodobnost, že po letech spustíte stereo, a řeknete

"Sounds so much better than those little ones,"

"Zní daleko líp než ty malé"

which you can't even remember hearing.

které si už ani nepamatujete jak zněly.

The problem of shifting comparisons is even more difficult

Problém posunu ve srovnávání je daleko obtížnější

when these choices are arrayed over time.

když se vybírání provádí v různé časy.

People have a lot of trouble making decisions

Lidé mají mnoho problémů dělat rozhodnutí

about things that will happen at different points in time.

o věcech, které se stanou v jiné časové okamžiky.

And what psychologists and behavioral economists have discovered

a psychologové a behaviorální ekonomové objevili,

is that by and large people use two simple rules.

že lidé se zásadně řídí dvěma pravidly

So let me give you one very easy problem, a second very easy problem

Takže teď vám dám jeden velmi snadný problém, druhý snadný problém,

and then a third, hard, problem.

a pak třetí, těžký problém.

Here's the first easy problem:

Nyní jednoduchý problém:

You can have 60 dollars now or 50 dollars now. Which would you prefer?

Můžete mít 60 dolarů teď, nebo 50 dolarů teď. Co si zvolíte?

This is what we call a one-item IQ test, OK?

Tomuhle se říká jedno-otázkový IQ test. OK?

All of us, I hope, prefer more money, and the reason is,

Všichni, doufám, preferují více peněz, a důvod je, že

we believe more is better than less.

věříme, že více je lépe než méně.

Here's the second problem:

Druhý problém:

You can have 60 dollars today or 60 dollars in a month. Which would you prefer?

Můžete mít 60 dolarů teď nebo 60 dolarů za měsíc. Co si zvolíte?

Again, an easy decision,

Znovu, jednoduché rozhodnutí,

because we all know that now is better than later.

všichni víme, že teď je lepší než potom.

What's hard in our decision-making is when these two rules conflict.

Těžké na našem rozhodování je, když se tyto dva střetnou.

For example, when you're offered 50 dollars now or 60 dollars in a month.

Například, když vám nabídnou 50 dolarů teď nebo 60 dolarů za měsíc.

This typifies a lot of situations in life in which you will gain

Tohle je typické pro mnoho situací v životě, kdy získáte tím,

by waiting, but you have to be patient.

že čekáte, ale musíte být trpěliví.

What do we know? What do people do in these kinds of situations?

A co je lepší? Co si lidé většinou volí v těchto situacích?

Well, by and large people are enormously impatient.

No, zpravidla jsou lidé strašně netrpěliví.

That is, they require interest rates in the hundred

To znamená, že vyžadují úročení stovky

or thousands of percents in order to delay gratification

nebo tisíce procent, aby odložili požitek

and wait until next month for the extra 10 dollars.

a čekali další měsíc na těch 10 dolarů navíc.

Maybe that isn't so remarkable, but what is remarkable is

Možná to není tak pozoruhodné, ale pozoruhodné je

how easy it is to make this impatience go away by simply changing

jak snadno se dá netrpělivost odstranit změnou

when the delivery of these monetary units will happen.

kdy se má konat doručení těchto peněžních jednotek.

Imagine that you can have 50 dollars in a year -- that's 12 months --

Představte si, že můžete mít 50 dolarů za rok -- tedy 12 měsíců --

or 60 dollars in 13 months.

nebo 60 dolarů za 13 měsíců.

What do we find now?

A jak je to teď?

People are gladly willing to wait: as long as they're waiting 12,

Lidé většinou rádi počkají: pokud čekají 12,

they might as well wait 13.

můžou počkat i 13.

What makes this dynamic inconsistency happen?

Co způsobuje tuto dynamickou nekonzistentnost?

Comparison. Troubling comparison. Let me show you.

Srovnávání. Problematické srovnávání. Ukážu vám to.

This is just a graph showing the results that I just suggested

Toto je graf, který ukazuje výsledky toho, co tvrdím,

you would show if I gave you time to respond, which is,

že by ste říkali, kdybych vám dal čas odpovědět, totiž

people find that the subjective value of 50 is higher

že lidé vnímají subjektivní hodnotu 50 výše

than the subjective value of 60 when they'll be delivered in now

než subjektivní hodnotu 60, když jim má být doručena nyní

or one month, respectively -- a 30-day delay --

nebo za měsíc -- s 30ti denním zpožděním --

but they show the reverse pattern when you push the entire decision

ale vykazují opačné výsledky, když celé rozhodování odsunete

off into the future a year.

o jeden rok později.

Now, why in the world do you get this pattern of results?

Tak, a proč dostáváme takovéto výsledky?

These guys can tell us.

Tihle chlapíci nám to poví.

What you see here are two lads,

Zde vidíte dvě postavičky,

one of them larger than the other: the fireman and the fiddler.

jeden z nich je větší než druhý: požárník a houslista.

They are going to recede towards the vanishing point in the horizon,

Postupně budou ustupovat do pozadí, až zmizí na horizontu,

and I want you to notice two things.

a chci aby ste si všimli dvou věcí.

At no point will the fireman look taller than the fiddler. No point.

V žádném okamžiku nebude hasič vypadat vyšší než houslista, žádném.

However, the difference between them seems to be getting smaller.

Ale rozdíl mezi nimi se bude zdánlivě zmenšovat.

First it's an inch in your view, then it's a quarter-inch,

Nejdříve je to palec, pak čtvrt palce,

then a half-inch, and then finally they go off the edge of the earth.

desetina palce, až nakonec zmizí z povrchu zemského.

Here are the results of what I just showed you.

A zde jsou výsledky toho, co jsem vám právě ukázal

This is the subjective height --

Toto je subjektivní výška --

the height you saw of these guys at various points.

výška kterou jste viděli v různých okamžicích.

And I want you to see that two things are true.

A teď vám chci říct dvě zásadní věci.

One, the farther away they are, the smaller they look;

První, čím dále jsou, tím jsou podobnější

and two, the fireman is always bigger than the fiddler.

a druhá, požárník je vždy větší než houslista.

But watch what happens when we make some of them disappear. Right.

Ale sledujte, co se stane, když některé z nich odstraníme. Tak.

At a very close distance, the fiddler looks taller than the fireman,

Z velké blízky, houslista vypadá vyšší než požárník,

but at a far distance

ale v dálce

their normal, their true, relations are preserved.

jejich normální, jejich opravdový vztah je zachován.

As Plato said, what space is to size, time is to value.

Jak říkal Platón, co je prostor velikosti, je čas hodnotám.

These are the results of the hard problem I gave you:

Toto jsou výsledky toho těžkého problému, který jsem vám dal:

60 now or 50 in a month?

60 teď nebo 50 za měsíc?

And these are subjective values,

A to jsou subjektivní hodnoty,

and what you can see is, our two rules are preserved.

a vidíte, že naše dvě pravidla zůstala zachována.

People always think more is better than less:

Lidé si myslí, že více je lepší než méně:

60 is always better than 50,

60 je vždy lépších než 50,

and they always think now is better than later:

a vždy si myslí, že teď je lépe než později.

the bars on this side are higher than the bars on this side.

sloupky na této straně jsou vyšší než sloupky na této straně.

Watch what happens when we drop some out.

Sledujte, co se stane, když některé vynecháme.

Suddenly we have the dynamic inconsistency that puzzled us.

Najednou objevíme dynamickou inkozistentnost, která nás mátla.

We have the tendency for people to go for 50 dollars now

Vidíme tendenci vzít si 50 dolarů teď

over waiting a month, but not if that decision is far in the future.

než čekat měsíc, ale ne, pokud je to rozhodnutí v daleké budoucnosti.

Notice something interesting that this implies -- namely, that

Všimněte si něčeho zajímavého, co říká -- především, že

when people get to the future, they will change their minds.

když se lidé dostanou do budoucnosti, budou chtít změnit názor.

That is, as that month 12 approaches, you will say,

Takže až se bude blížit 12. měsíc, řeknete si,

what was I thinking, waiting an extra month for 60 dollars?

co jsem si myslel, čekat další měsíc na 60 dolarů?

I'll take the 50 dollars now.

Chci 50 dolarů hned.

Well, the question with which I'd like to end is this:

Dobrá, a otázka s níž bych chtěl skončit je:

If we're so damn stupid, how did we get to the moon?

Když jsme tak děsně blbí, jak jsme se dostali na měsíc?

Because I could go on for about two hours with evidence

Protože já bych mohl ještě dvě hodiny pokračovat s důkazy

of people's inability to estimate odds and inability to estimate value.

že lidé nemají schopnost odhadovat pravděpodobnost a hodnotu.

The answer to this question, I think, is an answer you've already heard

Odpověď na tuto otázku je, myslím, odpověď kterou jste již slyšeli

in some of the talks, and I dare say you will hear again:

v některých příspěvcích, a dovolím si říct, že ji ještě uslyšíte.

namely, that our brains were evolved for a very different world

především, naše mozky se vyvinuly ve velmi odlišném světě,

than the one in which we are living.

než ve kterém žijeme.

They were evolved for a world

Byly vyvinuty pro svět

in which people lived in very small groups,

v němž lidé žili ve velmi malých skupinách,

rarely met anybody who was terribly different from themselves,

málo kdy někoho potkali kdo by byl příliš odlišný,

had rather short lives in which there were few choices

měly relativně krátký život v němž měli pouze málo rozhodování

and the highest priority was to eat and mate today.

a nejvyšší prioritou bylo jíst a pářit se dnes.

Bernoulli's gift, Bernoulli's little formula, allows us, it tells us

Bernoulliho dar, Bernoulliho vzorec, nám umožňuje, říká nám

how we should think in a world for which nature never designed us.

jak by jsme měli myslet ve světě, pro který nás příroda nestvořila.

That explains why we are so bad at using it, but it also explains

To vysvětluje, proč jsme tak špatní v jejím používání, ale také

why it is so terribly important that we become good, fast.

proč je tak zatraceně důležité, abychom se zlepšili, rychle.

We are the only species on this planet

Jsme jediný druh na této planetě,

that has ever held its own fate in its hands.

který kdy držel svůj osud ve svých rukách.

We have no significant predators,

Nemáme žádné predátory,

we're the masters of our physical environment;

jsme mistry našeho prostředí,

the things that normally cause species to become extinct

věci, které normálně vyhubí celé druhy

are no longer any threat to us.

nejsou pro nás hrozbou.

The only thing -- the only thing -- that can destroy us and doom us

Jediná věc, jediná věc nás může zničit a zatratit,

are our own decisions.

naše vlastní rozhodování.

If we're not here in 10,000 years, it's going to be because

Pokud zde za 10 tisíc let nebudeme, bude to proto

we could not take advantage of the gift given to us

protože jsme nedokázali využít tohoto daru

by a young Dutch fellow in 1738,

mladého holanďana z roku 1738,

because we underestimated the odds of our future pains

protože jsme podcenili pravděpodobnost našich budoucích bolestí

and overestimated the value of our present pleasures.

a přecenili hodnotu našich současných potěšení.

Thank you.

Děkuji za pozornost.

(Applause)

(potlesk)

Chris Anderson: That was remarkable.

Chris Anderson: To bylo úchvatné.

We have time for some questions for Dan Gilbert. One and two.

Máme čas na nějaké otázky pro Dana Gilberta. Jednu nebo dvě.

Bill Lyell: Would you say that this mechanism

Bill Lyell: Řekl by ste, že tento mechanismus

is in part how terrorism actually works to frighten us,

je součástí toho, jak terorismus skutečně funguje a zastrašuje nás,

and is there some way that we could counteract that?

a je nějaký způsob jak s tím bojovat?

Dan Gilbert: I actually was consulting recently

Dan Gilbert: Toto jsem nedávno řešil

with the Department of Homeland Security, which generally believes

s Ministerstvem obrany, které obecně věří,

that American security dollars should go to making borders safer.

že dolary na Americkou bezpečnost by měly jít na bezpečnější hranice.

I tried to point out to them that terrorism was a name

Chtěl jsem jim vysvětlit, že terorismus je název

based on people's psychological reaction to a set of events,

vytvořený na základě psychologické reakce lidí na určité události,

and that if they were concerned about terrorism they might ask

a že když je zajímá terorismus, měli by se ptát

what causes terror and how can we stop people from being terrified,

co způsobuje teror (děs) a jak můžeme zabránit, aby se lidé báli,

rather than -- not rather than, but in addition to

spíše než -- ne spíše než, ale paralelně k

stopping the atrocities that we're all concerned about.

zabraňování ohavnostem, které nám všem vadí.

Surely the kinds of play that at least American media give to --

Samozřejmě roli v tom hrají i Americká media --

and forgive me, but in raw numbers these are very tiny accidents.

promiňte, ale v hrubých číslech jsou to velmi drobné nehody.

We already know, for example, in the United States,

Například už víme, že ve Spojených státech,

more people have died as a result of not taking airplanes --

více lidí zemřelo kvůli tomu, že nenastoupili do letadla --

because they were scared -- and driving on highways,

protože se báli -- a tak jeli po dálnici,

than were killed in 9/11. OK?

než kolik bylo zabito 11 září. Ok?

If I told you that there was a plague

Kdybych vám řekl, že je zde mor,

that was going to kill 15,000 Americans next year,

který zahubí 15 tisíc Američanů příští rok,

you might be alarmed if you didn't find out it was the flu.

možná by vás to vyděsilo, dokud by ste nezjistili, že je to chřipka.

These are small-scale accidents, and we should be wondering

Toto jsou malá neštěstí, a my by jsme se měli zamyslet

whether they should get the kind of play,

zda mají být prezentována takovým způsobem,

the kind of coverage, that they do.

a tak často, jako jsou.

Surely that causes people to overestimate the likelihood

To samozřejmě způsobuje u lidí přeceňování pravděpodobnosti

that they'll be hurt in these various ways,

že budou zasaženi nějakým takovým způsobem,

and gives power to the very people who want to frighten us.

a dávají moc do rukou těm, kteří nás chtějí děsit.

CA: Dan, I'd like to hear more on this. So, you're saying

CA: Dane, tohle mě zajímá. Takže ty říkáš,

that our response to terror is, I mean, it's a form of mental bug?

že naší odpovědí na teror je, chci říct, je to rozumová chyba?

Talk more about it.

Rozveď to.

DG: It's out-sized. I mean, look.

DG: Je to nafouknuté. Chci říct, podívejte

If Australia disappears tomorrow,

kdyby Austrálie zítra zmizela,

terror is probably the right response.

teror (strach) je pravděpodobně správná reakce.

That's an awful large lot of very nice people. On the other hand,

Je tam strašně moc velmi milých lidí. Na druhou stranu,

when a bus blows up and 30 people are killed,

když vybuchne autobus a zemře 30 lidí,

more people than that were killed

více lidí zemřelo na to,

by not using their seatbelts in the same country.

že neměli bezpečnostní pásy v té stejné zemi.

Is terror the right response?

Je strach správná reakce?

CA: What causes the bug? Is it the drama of the event --

CA: A co způsobuje tu chybu? Je to drama události --

that it's so spectacular?

že je tak poutavá?

Is it the fact that it's an intentional attack by, quote, outsiders?

Je to tím, že je to mezinárodní útok od, uvozovky, cizinců?

What is it?

Čím to je?

DG: Yes. It's a number of things, and you hit on several of them.

DG: Ano, je to mnoho věcí a některé jste trefil.

First, it's a human agent trying to kill us --

Především, je to lidský činitel, který se nás snaží zabít --

it's not a tree falling on us by accident.

není to pád stromu, který nás náhodou zabije.

Second, these are enemies who may want to strike and hurt us again.

Zadruhé, tyto nepřátelé mohou chtít zaútočit znovu a znovu nám ublížit.

People are being killed for no reason instead of good reason --

Lidé jsou zabíjeni bez důvodu na místo dobrého důvodu --

as if there's good reason, but sometimes people think there are.

pokud zde vůbec je dobrý důvod, a lidé někdy myslí, že ano.

So there are a number of things that together

Takže je to spousta věcí dohromady

make this seem like a fantastic event, but let's not play down

které z toho dělají úžasnou událost, ale nesnižujme význam

the fact that newspapers sell when people see something in it

toho, že noviny se prodávají pokud v nich lidé vidí něco

they want to read. So there's a large role here played by the media,

co si chtějí přečíst. Takže je zde velká role, kterou hrají media,

who want these things to be

a která chtějí aby se tyto věci stávaly

as spectacular as they possibly can.

a tak spektakulární jak to jen jde.

CA: I mean, what would it take to persuade our culture to downplay it?

CA: Chci říct, jak by bylo možné přesvědčit společnost aby to omezila?

DG: Well, go to Israel. You know,

DG: No, jděte do Izraele. Víte,

go to Israel. And a mall blows up,

jděte do Izraele. Tam vybuchne obchod

and then everybody's unhappy about it, and an hour-and-a-half later --

a všichni jsou z toho nešťastní, a tak hodinu a půl později --

at least when I was there, and I was 150 feet from the mall

teda aspoň co já jsem tam byl, a byl jsem 45 metrů od obchodu

when it blew up -- I went back to my hotel

když vybuchnul -- jsem šel zpátky do hotelu

and the wedding that was planned was still going on.

a plánovaná svatba dál pokračovala.

And as the Israeli mother said,

Jak říkala jedna Izraelská matka:

she said, "We never let them win by stopping weddings."

"Nenecháme je vyhrát tím, že by jsme zastavili svatby."

I mean, this is a society that has learned --

Chci říct, tato společnost se už naučila --

and there are others too -- that has learned to live

a jsou i další -- kteří se naučili žít

with a certain amount of terrorism and not be quite as upset by it,

s určitou úrovní terorismu a nevadí jim to zas až tolik,

shall I say, as those of us who have not had many terror attacks.

jako těm, kteří nezažili mnoho teroristických útoků.

CA: But is there a rational fear that actually,

CA: Ale je zde racionální obava, že skutečně,

the reason we're frightened about this is because we think that

důvod proč se bojíme je, že si myslíme, že

the Big One is to come?

jednou přijde den D ?

DG: Yes, of course. So, if we knew that this was the worst attack

Ano, samozřejmě. Kdybychom věděli, že toto byl nejhorší útok,

there would ever be, there might be more and more buses of 30 people --

který zde kdy bude, mohlo by být více autobusů s 30 pasažéry --

we would probably not be nearly so frightened.

asi by nás to tolik neděsilo.

I don't want to say -- please, I'm going to get quoted somewhere

Nechci říct -- prosím, nechci být někde citován

as saying, "Terrorism is fine and we shouldn't be so distressed."

že říkám, "Terorismus je v pořádku a netřeba se tolik rozčilovat."

That's not my point at all.

To vůbec nechci říct.

What I'm saying is that, surely, rationally,

Chci říct, že, samozřejmě, racionálně,

our distress about things that happen, about threats,

náš strach z věcí, které se stanou, z hrozeb,

should be roughly proportional to the size of those threats

by měl být zhruba přiměřený rozsahu těchto hrozeb

and threats to come.

a hrozeb budoucích.

I think in the case of terrorism, it isn't.

Myslím, že v případě terorismu tomu tak není.

And many of the things we've heard about from our speakers today --

A u většiny věcí, o kterých jsme tu dnes slyšeli --

how many people do you know got up and said,

znáte někoho, kdo by se zvedl a řekl,

Poverty! I can't believe what poverty is doing to us.

Chudoba! Nemůžu uvěřit, jak nás ničí.

People get up in the morning; they don't care about poverty.

Lidé ráno vstanou, nezajímá je chudoba.

It's not making headlines, it's not making news, it's not flashy.

Není to v novinách, není to ve zprávách, není to poutavé.

There are no guns going off.

Nestřílí u toho žádné zbraně.

I mean, if you had to solve one of these problems, Chris,

Chci říct, kdyby jsi mohl vyřešit jeden z těchto problému, Chrisi,

which would you solve? Terrorism or poverty?

co by jsi vyřešil? Terorismus nebo chudobu?

(Laughter)

(smích)

(Applause)

(potlesk)

That's a tough one.

Těžká otázka.

CA: There's no question.

CA: O tom není debat.

Poverty, by an order of magnitude, a huge order of magnitude,

Chudobu, kvůli svému rozsahu, ohromnému rozsahu.

unless someone can show that there's, you know,

Pokud někdo neřekne, že tu máme, víte,

terrorists with a nuke are really likely to come.

teroristy s jadernou zbraní a je pravděpodobné že ji odpálí.

The latest I've read, seen, thought

Ale podle toho co jsem četl a viděl

is that it's incredibly hard for them to do that.

si myslím, že je pro ně neuvěřitelně těžké to udělat.

If that turns out to be wrong, we all look silly,

Pokud se ukáže, že nikoliv, budeme za blázny,

but with poverty it's a bit --

ale s chudobou je to trochu...

DG: Even if that were true, still more people die from poverty.

DG: I kdyby to byla pravda, stále více lidí umírá na chudobu.

CA: We've evolved to get all excited

CA: Vyvinuli jsme se abychom byli vzrušení

about these dramatic attacks. Is that because in the past,

z těchto dramatických události. To proto, že v minulosti,

in the ancient past, we just didn't understand things like disease

v dávné minulosti, prostě jsme nerozuměli takovým věcem jako nemoc

and systems that cause poverty and so forth,

a systém který způsobuje chudobu atd.

and so it made no sense for us as a species to put any energy

a proto nedávalo žádný smysl, abychom vynakládali energii

into worrying about those things?

a strachovali se o takové věci.

People died; so be it.

Lidé umřeli; tak ať.

But if you got attacked, that was something you could do something about.

Ale když na vás zaútočí, tak je něco, co s tím můžete dělat.

And so we evolved these responses.

A tak jsme vyvinuli tyto reakce.

Is that what happened?

Je to tak?

DG: Well, you know, the people who are most skeptical

No, víte, lidé, kteří jsou nejvíce skeptičtí

about leaping to evolutionary explanations for everything

k přijímaní evolučních teorií na všechno

are the evolutionary psychologists themselves.

jsou sami evoluční psychologové.

My guess is that there's nothing quite that specific

Hádal bych, že není nic tak specifického

in our evolutionary past. But rather, if you're looking for

v naší evoluční historii. Spíše, pokud hledáte

an evolutionary explanation, you might say

evoluční vysvětlení, můžete říct,

that most organisms are neo-phobic -- that is, they're a little scared

že většina organismů jsou neofobofé -- mají strach

of stuff that's new and different.

z věcí, které jsou nové a odlišné.

And there's a good reason to be,

A mají k tomu dobrý důvdod,

because old stuff didn't eat you. Right?

protože známé věci vás nesnědly. Že?

Any animal you see that you've seen before is less likely

Je méně pravděpodobné, že když vidíte zvíře, které jste již viděli

to be a predator than one that you've never seen before.

šlo o perdátora než u zvířete, které jste nikdy neviděli.

So, you know, when a school bus is blown up and we've never seen this before,

Takže, chápete, když odpálí školní autobus a vy jste to nikdy neviděli

our general tendency is to orient towards

tak naší obecnou tendencí je obrátit se na

that which is new and novel is activated.

standartní přístup k novým věcem.

I don't think it's quite as specific a mechanism

Nemyslím, že by to byl tak specifický mechanismus

as the one you alluded to, but maybe a more fundamental one underlying it.

jako ten, který jste zmiňoval, jde spíše o fundamentální základ.

Jay Walker: You know, economists love to talk about

Jay Walker: Víte, ekonomové rádi mluví o

the stupidity of people who buy lottery tickets. But I suspect

hlouposti lidí, kteří si kupují losy. Ale myslím

you're making the exact same error you're accusing those people of,

že děláte stejnou chybu, ze které viníte ty lidi,

which is the error of value.

a to chybu v odhadu hodnoty.

I know, because I've interviewed

Já o tom něco vím, protože jsem dělal rozhovory

about 1,000 lottery buyers over the years.

s asi tisícem lidí, kteří si kupují losy.

It turns out that the value of buying a lottery ticket is not winning.

Zdá se, že hodnota při nákupu lístku není výhra.

That's what you think it is. All right?

Což vy tvrdíte že je. Ano?

The average lottery buyer buys about 150 tickets a year,

Průměrný hráč loterie koupí zhruba 150 losů ročně,

so the buyer knows full well that he or she is going to lose,

takže sám dobře ví, že asi prohraje,

and yet she buys 150 tickets a year. Why is that?

a stále kupuje 150 losů ročně. Proč?

It's not because she is stupid or he is stupid.

Ne proto, že by byl hloupý.

It's because the anticipation of possibly winning

Je to proto, že očekávání výhry

releases serotonin in the brain, and actually provides a good feeling

uvolňuje serotonin do mozku, a poskytuje vám dobrý pocit

until the drawing indicates you've lost.

dokud tah neurčí, že jste prohrál.

Or, to put it another way, for the dollar investment,

Nebo, řeknu to jinak, za utracený 1 dolar

you can have a much better feeling than flushing the money

můžete mít daleko lepší pocit, než jej spláchnout

down the toilet, which you cannot have a good feeling from.

do záchodu, z čehož nemáte dobrý pocit.

Now, economists tend to --

Takže, ekonomové mají sklon...

(Applause)

(potlesk)

-- economists tend to view the world

-- ekonomové mají sklon vnímat svět

through their own lenses, which is:

přes své vlastní brýle, tak, že

this is just a bunch of stupid people.

je to spousta hloupých lidí.

And as a result, many people look at economists as stupid people.

A výsledek je, že mnoho lidí si o ekonomech myslí, že jsou hloupí.

And so fundamentally, the reason we got to the moon is,

Takže v podstatě, důvod proč jsme se dostali na měsíc je,

we didn't listen to the economists. Thank you very much.

že jsme neposlouchali ekonomy. Děkuji.

(Applause)

(potlesk)

DG: Well, no, it's a great point. It remains to be seen

DG: Dobrá, to je pádný argument. Ještě je třeba zjistit

whether the joy of anticipation is exactly equaled

zda radost z očekávání výhry je adekvátně vyvážena

by the amount of disappointment after the lottery. Because remember,

zklamáním z prohry.Protože pamatujte,

people who didn't buy tickets don't feel awful the next day either,

lidé kteří si lístky nekupují, se necítí špatně druhý den,

even though they don't feel great during the drawing.

ačkoliv se necítí dobře v průběhu slosování.

I would disagree that people know they're not going to win.

Nesouhlasím, že ti lidé vědí, že nevyhrají.

I think they think it's unlikely, but it could happen,

Myslím, že si říkají, že je to nepravděpodobné, ale mohlo by se to stát,

which is why they prefer that to the flushing.

proto tomu dávají přednost před splachováním.

But certainly I see your point: that there can be

Každopádně chápu váš argument, že může být

some utility to buying a lottery ticket other than winning.

nějaký jiný užitek z nákupu losu než výhra v loterii.

Now, I think there's many good reasons not to listen to economists.

Každopádně myslím, že existuje mnoho dobrých důvodů neposlouchat ekonomy.

That isn't one of them, for me, but there's many others.

Toto byl jeden z nich, ale je jich spousta.

CA: Last question.

CA: Poslední otázka.

Aubrey de Grey: My name's Aubrey de Grey, from Cambridge.

Aubrey de Grey: Já jsem Aubrey de Grey z Cambridge.

I work on the thing that kills more people than anything else kills --

Pracuji na věci, která zabíjí více lidí, než jakákoliv jiná --

I work on aging -- and I'm interested in doing something about it,

pracuji na stárnutí -- a zajímá mě, jestli by se s tím nedalo něco udělat,

as we'll all hear tomorrow.

jak uslyšíte zítra.

I very much resonate with what you're saying,

I opravdu s vámi souhlasím,

because it seems to me that the problem

protože se mi zdá, že problém

with getting people interested in doing anything about aging

jak zaujmout lidi, aby dělali něco se stárnutím

is that by the time aging is about to kill you it looks like cancer

je to, že když vás stárnutí zabíjí, vypadá to jako rakovina

or heart disease or whatever. Do you have any advice?

nebo srdeční choroba nebo něco. Máte nějakou radu?

(Laughter)

(smích)

DG: For you or for them?

DG: Pro vás nebo pro ně?

AdG: In persuading them.

AdG: Jak je přesvědčit.

DG: Ah, for you in persuading them.

DG: Aha, jak by ste je mohl přesvědčit.

Well, it's notoriously difficult to get people to be farsighted.

No, je příšerně těžké u lidí vyvolat předvídavost

But one thing that psychologists have tried that seems to work

Zdá se však že funguje postup psychologů,

is to get people to imagine the future more vividly.

že se snaží přimět lidi, aby si představili budoucnost jasněji.

One of the problems with making decisions about the far future

Jeden z problémů rozhodování v daleké budoucnosti

and the near future is that we imagine the near future

a blízké budoucnosti je, že si představujeme blízkou budoucnost

much more vividly than the far future.

daleko jasněji než dalekou budoucnost.

To the extent that you can equalize the amount of detail

Pokud by jste dokázal aby rozsah detailů

that people put into the mental representations

které si lidé při svých představách vybaví

of near and far future, people begin to make decisions

u blízké i vzdálené budoucnosti, lidé by začali rozhodovat

about the two in the same way.

o obou stejným způsobem.

So, would you like to have an extra 100,000 dollars when you're 65

Takže, chcete mít dalších 100 tisíc dolarů až vám bude 65

is a question that's very different than,

je daleko odlišná, než

imagine who you'll be when you're 65: will you be living,

představte si, kým budete až vám bude 65: budete žít?

what will you look like, how much hair will you have,

jak budete vypadat? kolik budete mít vlasů?

who will you be living with.

s kým budete žít?

Once we have all the details of that imaginary scenario,

Jakmile dostanete všechny detaily,

suddenly we feel like it might be important to save

najednou cítíte, že by mohlo být důležité šetřit

so that that guy has a little retirement money.

aby tenhle chlapík měl trochu peněz na důchod.

But these are tricks around the margins.

Ale tyto triky jsou jenom okrajové.

I think in general you're battling a very fundamental human tendency,

Myslím, že v podstatě se bijete s velmi základní lidskou tendencí,

which is to say, "I'm here today,

která říká "Jsem zde dnes,

and so now is more important than later."

takže teď je důležitější než zítra."

CA: Dan, thank you. Members of the audience,

CA: Děkuji Danovi i obecenstvu,

that was a fantastic session. Thank you.

toto bylo úžasná konference. Děkuji.

(Applause)

(potlesk)