How to fix a broken education system ... without any more money | Seema Bansal

Překladatel: Alena Kropáčková Korektor: Petr Bela

So we all have our own biases.

Všichni máme svoje vlastní předsudky.

Například někteří z nás si myslí,

For example, some of us tend to think

že je velmi těžké změnit upadající vládní systémy.

that it's very difficult to transform failing government systems.

When we think of government systems,

Když přemýšlíme nad vládními systémy,

we tend to think that they're archaic, set in their ways,

nutí nás to myslet si, že jsou zastaralé,

zajeté ve starých kolejích,

and perhaps, the leadership is just too bureaucratic

a možná, že jejich vedení

je příliš byrokratické,

to be able to change things.

aby bylo schopno změn.

Dnes chci tuto teorii popřít.

Well, today, I want to challenge that theory.

I want to tell you a story of a very large government system

Chci vám říct příběh velkého vládního systému,

that has not only put itself on the path of reform

který se nejenom pustil do reformy,

but has also shown fairly spectacular results

ale také ukázal docela velkolepé výsledky

in less than three years.

za méně než tři roky.

This is what a classroom in a public school in India looks like.

Takhle vypadá třída ve veřejné škole v Indii.

Takových škol jsou tu miliony.

There are 1 million such schools in India.

And even for me, who's lived in India all her life,

A dokonce pro mě, která jsem žila v Indii celý život,

vejít do těchto škol je pro mě poměrně srdcervoucí.

walking into one of these schools is fairly heartbreaking.

Když je dětem 11 let,

By the time kids are 11,

50 percent of them have fallen so far behind in their education

50 procent z nich je ve vzdělání tak pozadu,

that they have no hope to recover.

že nemají šanci na dohnání učiva.

11-year-olds cannot do simple addition,

Jedenáctiletí neumí jednoduché sčítání a

they cannot construct a grammatically correct sentence.

neumí gramaticky správně sestrojit větu.

These are things that you and I would expect an 8-year-old

To jsou věci, které bychom obvykle očekávali,

že umí osmiletí.

to be able to do.

By the time kids are 13 or 14,

Když je dětem třináct nebo čtrnáct let,

they tend to drop out of schools.

mají tendenci odcházet ze škol.

In India, public schools not only offer free education --

V Indii veřejné školy nenabízejí zdarma pouze vzdělání,

they offer free textbooks, free workbooks, free meals,

ale také učebnice, pracovní sešity, jídlo

a někdy také stipendium v hotovosti.

sometimes even cash scholarships.

And yet, 40 percent of the parents today

Přesto dnes 40 procent rodičů

are choosing to pull their children out of public schools

nenechává své děti ve veřejných školách,

and pay out of their pockets to put them in private schools.

ale platí ze svých kapes,

aby je dali do škol soukromých.

As a comparison, in a far richer country, the US,

Pro porovnání, v mnohem bohatší zemi, USA,

tohle číslo činí pouze 10 procent.

that number is only 10 percent.

That's a huge statement on how broken the Indian public education system is.

To je obrovská zpráva o tom,

jak moc narušený je indický vzdělávací systém.

So it was with that background that I got a call in the summer of 2013

Takže tohle byl takový úvod k tomu, kdy mně zavolala v létě 2013

from an absolutely brilliant lady called Surina Rajan.

jedna absolutně skvělá dáma, Surina Rajan.

She was, at that time, the head of the Department of School Education

Tehdy byla hlavou oddělení školského vzdělávacího systému

in a state called Haryana in India.

ve svazovém státě Harijána v Indii.

So she said to us, "Look, I've been heading this department

Řekla nám: „Podívejte, vedu tohle oddělení

for the last two years.

již dva roky.

I've tried a number of things, and nothing seems to work.

Zkoušela jsem mnoho věcí a nic nefungovalo.

Mohli byste mi pomoci?"

Can you possibly help?"

Let me describe Haryana a little bit to you.

Nejdřív vám řeknu něco málo o Harijáně.

Haryana is a state which has 30 million people.

Je to stát, který má 30 milionů obyvatel.

It has 15,000 public schools

Je tam 15 tisíc veřejných škol

and 2 million plus children in those public schools.

a více jak 2 miliony dětí, které do těchto škol chodí.

Takže v podstatě tímto hovorem

So basically, with that phone call,

I promised to help a state and system

jsem jí slíbila, že pomůžu státu a systému,

který byl na přeměnu stejně tak velký jako peruánský nebo kanadský.

which was as large as that of Peru or Canada transform itself.

As I started this project, I was very painfully aware of two things.

Jak jsem začala s tímto projektem,

byla jsem si velmi silně vědoma dvou věcí.

One, that I had never done anything like this before.

První, že jsem zatím v životě nedělala něco podobného.

And two, many others had, perhaps without too much success.

A druhé, že mnoho jiných ano,

ale možná bez jakéhokoli většího úspěchu.

As my colleagues and I looked across the country

Když jsme s kolegy hledali po celé zemi

a po celém světě,

and across the world,

we couldn't find another example

nemohli jsme najít podobný příklad,

that we could just pick up and replicate in Haryana.

kterého bychom se mohli

chytnout a použít v Harijáně.

Věděli jsme, že musíme vymyslet vlastní cestu.

We knew that we had to craft our own journey.

But anyway, we jumped right in and as we jumped in,

V každém případě jakmile jsme do toho skočili,

all sorts of ideas started flying at us.

začalo nás napadat mnoho věcí.

People said, "Let's change the way we recruit teachers,

Lidé říkali: „Pojďme změnit systém nabírání nových učitelů,

let's hire new principals and train them

naberme nové ředitele a vyučme je,

and send them on international learning tours,

posílejme je na mezinárodní vzdělávací cesty,

let's put technology inside classrooms."

pojďme zapojit technologii do tříd."

Na konci prvního týdne jsme na stole měli 50 nápadů.

By the end of week one, we had 50 ideas on the table,

all amazing, all sounded right.

Všechny úžasné, všechny dobře znějící.

V žádném případě jsme nemohli využít všech padesáti nápadů.

There was no way we were going to be able to implement 50 things.

Takže jsem řekla: „Počkejme, zastavme se.

So I said, "Hang on, stop.

Nejdříve se alespoň rozhodněme, čeho se snažíme dosáhnout."

Let's first at least decide what is it we're trying to achieve."

So with a lot of push and pull and debate,

Takže se spoustou donucujících a podněcujících debat,

Haryana set itself a goal which said: by 2020,

jsme nastavili cíle Harijány, které říkají: „Do roku 2020

chceme, aby 80 procent našich dětí mělo úroveň znalostí

we want 80 percent of our children to be at grade-level knowledge.

odpovídajících jejich věku.

Now the specifics of the goal don't matter here,

Na detailech tohoto cíle nezáleží,

but what matters is how specific the goal is.

ale záleží, jak konkrétní je tento cíl.

Because it really allowed us to take all those ideas

Protože to nám doopravdy umožnilo vzít všechny nápady,

which were being thrown at us

které nám byly předloženy

and say which ones we were going to implement.

a říct, které z nich budeme realizovat.

Does this idea support this goal? If yes, let's keep it.

Podporuje tento nápad náš cíl? Jestliže ano, držme se ho.

But if it doesn't or we're not sure, then let's put it aside.

Ale jestliže ne, nebo si nejsme jisti, odložme ho stranou.

As simple as it sounds, having a very specific goal right up front

Ač to zní jednoduše, mít konkrétní cíl přímo před námi

has really allowed us to be very sharp and focused

nám umožnilo být velice soustředěnými a ráznými

na naší cestě v přeměně.

in our transformation journey.

And looking back over the last two and a half years,

Když se podívám zpátky, za posledního dva a půl roku

that has been a huge positive for us.

to pro nás bylo velice pozitivní.

So we had the goal,

Takže jsme měli cíl,

and now we needed to figure out what are the issues, what is broken.

a potřebovali jsme vyřešit jaké jsou problémy, co je špatně.

Ještě před tím, než jsme šli do škol, nám hodně lidí řeklo,

Before we went into schools, a lot of people told us

that education quality is poor

že kvalita vzdělání je velmi nízká,

because either the teachers are lazy, they don't come into schools,

protože buď jsou učitelé líní a nepřichází do škol

or they're incapable, they actually don't know how to teach.

nebo jsou nezpůsobilí a vlastně, neví jak učit.

Well, when we went inside schools, we found something completely different.

Ale když jsme šli do škol, bylo to úplně jiné.

On most days, most teachers were actually inside schools.

Většinu dní byla většina učitelů ve školách.

And when you spoke with them,

A když jsme s nimi mluvili,

you realized they were perfectly capable of teaching elementary classes.

uvědomili jsme si,

že jsou perfektně zdatní v učení základních dovedností.

But they were not teaching.

Ale oni doopravdy nevyučovali.

I went to a school

Šla jsem do školy,

kde učitelé hlídali výstavbu třídy

where the teachers were getting the construction of a classroom

and a toilet supervised.

a záchodů.

I went to another school

Šla jsem do další školy,

where two of the teachers had gone to a nearby bank branch

kde šli dva z učitelů

do nejbližší bankovní pobočky,

to deposit scholarship money into kids' accounts.

aby uložili stipendijní peníze na účty dětí.

At lunchtime, most teachers were spending all of their time

Při obědové pauze většina učitelů trávila čas tím,

getting the midday meal cooking, supervised and served to the students.

že vařili jídlo, dohlíželi nad tím a servírovali ho studentům.

So we asked the teachers,

Tak jsme se zeptali učitelů:

„Co se to děje, proč neučíte?"

"What's going on, why are you not teaching?"

And they said, "This is what's expected of us.

A oni řekli: „Tohle je to, co se od nás očekává."

When a supervisor comes to visit us,

Když nás přijde navštívit vedoucí,

these are exactly the things that he checks.

tohle jsou přesně ty věci, které kontroluje.

Has the toilet been made, has the meal been served.

Jestli je v pořádku záchod, a jestli bylo naservírováno jídlo.

When my principal goes to a meeting at headquarters,

Když jde ředitel školy na schůzku,

tohle jsou přesně ty věci, které jsou diskutovány.

these are exactly the things which are discussed."

You see, what had happened was, over the last two decades,

Takže vidíte, co se dělo v průběhu dvou desetiletí.

India had been fighting the challenge of access, having enough schools,

Indie bojovala s problémem přístupu, aby měla dostatek škol,

and enrollment, bringing children into the schools.

a zápisem, aby přivedla děti do škol.

Takže vláda založila mnoho hostitelských programů,

So the government launched a whole host of programs

to address these challenges,

které zamířila na tyto problémy

and the teachers became the implicit executors of these programs.

a učitelé se stali slepými vykonavateli těchto programů.

Not explicitly, but implicitly.

Ne výslovně, ale spíše nepřímo.

And now, what was actually needed was not to actually train teachers further

Takže, co bylo opravdu potřeba, ne dále vzdělávat učitele

or to monitor their attendance

nebo zaznamenávat jejich účast,

but to tell them that what is most important

ale říci jim, že pro ně je nejdůležitější

is for them to go back inside classrooms and teach.

vrátit se zpátky do tříd a začít opravdu učit.

Potřebovali být kontrolováni, poměřováni a hodnoceni

They needed to be monitored and measured and awarded

za kvalitu učení,

on the quality of teaching

and not on all sorts of other things.

a ne za všechny ostatní věci.

Když jsme prošli vzdělávacím systémem

So as we went through the education system,

as we delved into it deeper, we found a few such core root causes

a ponořili jsme se do toho hlouběji, našli jsme několik základních příčin,

which were determining, which were shaping how people behaved in the system.

které vymezovaly a utvářely, jak se lidé chovali v systému.

And we realized that unless we change those specific things,

A tak jsme si uvědomili, že dokud nezměníme tyto konkrétní věci,

we could do a number of other things.

můžeme dělat celou řadu dalších věcí,

We could train, we could put technology into schools,

můžeme vzdělávat učitele, můžeme dát technologii do škol,

but the system wouldn't change.

ale systém by se nezměnil.

And addressing these non-obvious core issues

A řešení těchto skrytých základních problémů

became a key part of the program.

se stalo klíčovou částí našeho programu.

So, we had the goal and we had the issues,

Takže jsme měli cíl a problémy,

and now we needed to figure out what the solutions were.

a potřebovali jsme vymyslet, jaká jsou řešení.

We obviously did not want to recreate the wheel,

Samozřejmě jsme nechtěli přeměnit to,

podle kterého všechno běželo,

so we said, "Let's look around and see what we can find."

tak jsme řekli: „Podívejme se kolem sebe a uvidíme, na co přijdeme."

And we found these beautiful, small pilot experiments

A našli jsme tyto malé pilotní experimenty,

all over the country and all over the world.

po celé zemi a po celém světě.

Malé věci, které dělají nevládní organizace a nadace.

Small things being done by NGOs, being done by foundations.

Ale co bylo také zajímavé, nic z toho nebylo pro větší počty.

But what was also interesting was that none of them actually scaled.

Všechny byly limitovány do 50, 100 nebo 500 škol.

All of them were limited to 50, 100 or 500 schools.

And here, we were looking for a solution for 15,000 schools.

A tady jsme hledali řešení pro 15 000 škol.

So we looked into why,

Takže jsme se na to podívali.

if these things actually work, why don't they actually scale?

Jestliže tyto věci fungují,

proč nejdou použít i pro větší počty?

What happens is that when a typical NGO comes in,

Co se děje je, když přijde typická nevládní organizace,

they not only bring in their expertise

nejenom že přijdou s jejich odborností,

but they also bring in additional resources.

ale také přinesou další zdroje.

So they might bring in money,

Takže oni dodají peníze,

they might bring in people,

dodají lidi

they might bring in technology.

a technologii.

And in the 50 or 100 schools that they actually operate in,

A v 50 nebo ve 100 školách,

ve kterých fungují, dělají tyto přidané zdroje

those additional resources actually create a difference.

rozdíl oproti ostatním školám.

But now imagine that the head of this NGO

Ale teď si představte,

že hlava nevládní neziskové organizace

goes to the head of the School Education Department

jde k představiteli odboru školství

and says, "Hey, now let's do this for 15,000 schools."

a řekne: „A teď to udělejme pro 15 000 škol."

Kde tento pán nebo paní sežene peníze,

Where is that guy or girl going to find the money

to actually scale this up to 15,000 schools?

aby se tohle mohlo zrealizovat pro 15 000 škol?

He doesn't have the additional money,

Nemá žádné další peníze,

nemá žádné zdroje.

he doesn't have the resources.

And hence, innovations don't scale.

A proto se inovace nemohou rozšířit.

So right at the beginning of the project, what we said was,

Takže hned na začátku projektu jsme řekli:

"Whatever we have to do has to be scalable,

,,Cokoliv budeme muset udělat, musí se to dát rozšířit,

musí to fungovat pro 15 000 škol.

it has to work in all 15,000 schools."

And hence, it has to work within the existing budgets

A tudíž to musí fungovat i s existujícím rozpočtem

a zdroji, které stát má.

and resources that the state actually has.

Much easier said than done.

Mnohem snáz se to říká, než dělá.

(Laughter)

(Smích)

I think this was definitely the point in time

Myslím, že to byl přesně ten čas,

kdy mě můj tým nesnášel.

when my team hated me.

We spent a lot of long hours in office, in cafés,

Strávili jsme mnoho času v kanceláři, kavárnách,

někdy dokonce v barech,

sometimes even in bars,

scratching out heads and saying,

lámali si hlavu a říkali:

,,Kde jsou ta řešení, jak vyřešíme tento problém?"

"Where are the solutions, how are we going to solve this problem?"

In the end, I think we did find solutions to many of the issues.

Nakonec, myslím si, jsme našli řešení pro mnoho problémů.

I'll give you an example.

Dám vám příklad.

V kontextu efektivního učení,

In the context of effective learning,

jedna z věcí, o kterých lidé mluví, je učení prakticky.

one of the things people talk about is hands-on learning.

Children shouldn't memorize things from books,

Děti by se neměli učit věci nazpaměť z knih,

they should do activities,

měli by se zapojovat do aktivit,

and that's a more effective way to learn.

což je mnohem efektivnější cesta k učení.

Which basically means giving students things

Což v podstatě znamená dát studentům věci jako

like beads, learning rods, abacuses.

korále, kostičky a počítadla.

Ale neměli jsme tolik peněz, abychom tyto věci

But we did not have the budgets to give that

to 15,000 schools, 2 million children.

mohli dát do 15 000 škol pro 2 miliony dětí.

We needed another solution.

Potřebovali jsme jiné řešení.

We couldn't think of anything.

Nemohli jsme nic vymyslet.

One day, one of our team members went to a school

Jednoho dne jeden člen našeho týmu šel do školy

and saw a teacher pick up sticks and stones from the garden outside

a uviděl učitelku, která sebrala klacky a kameny ze zahrady,

and take them into the classroom

přinesla je do třídy

and give them to the students.

a dala je studentům.

That was a huge eureka moment for us.

Tohle pro nás byl obrovský aha moment.

So what happens now in the textbooks in Haryana

Takže teď máme v učebnicích v Harijáně

is that after every concept, we have a little box

za každým pojmem, který se děti učí, malý rámeček,

kde jsou instrukce pro učitele, ve kterých je psáno:

which are instructions for the teachers which say,

"To teach this concept, here's an activity that you can do.

,,Abyste naučili tento pojem, zde je aktivita, kterou můžete dělat.

And by the way, in order to actually do this activity,

A mimochodem, abyste to mohli dělat,

here are things that you can use from your immediate environment,

tady jsou věci, které můžete použít z bezprostředního okolí.

whether it be the garden outside or the classroom inside,

Může to být z venku ze zahrady nebo uvnitř ve třídě,

which can be used as learning aids for kids."

a může to být použito jako pomůcky k vyučování pro děti.

And we see teachers all over Haryana

A tak teď vidíme učitele po celé Harijáně,

using lots of innovative things to be able to teach students.

jak používají mnoho inovativních věcí k výuce studentů.

So in this way, whatever we designed,

Tímto způsobem, cokoli jsme navrhli

we were actually able to implement it

jsme byli schopni aplikovat

across all 15,000 schools from day one.

pro všech 15 000 škol od prvního dne.

Now, this brings me to my last point.

Tohle mě přivádí k poslednímu bodu.

How do you implement something across 15,000 schools

Jak něco realizujete pro 15 000 škol

and 100,000 teachers?

a 100 000 učitelů?

The department used to have a process

Odbor školství na to měl speciální systém,

which is very interesting.

který je velmi zajímavý.

I like to call it "The Chain of Hope."

Ráda tomu říkám ,,Řetěz naděje".

They would write a letter from the headquarters

Napsali dopis z hlavního sídla,

and send it to the next level,

a poslali do dalšího úřadu,

which was the district offices.

což jsou obecní úřady.

They would hope that in each of these district offices,

Doufali, že v každém z okresních úřadů

an officer would get the letter, would open it, read it

úředník tento dopis dostal, otevřel a přečetl,

and then forward it to the next level,

a pak ho poslal dalšímu úřadu,

which was the block offices.

což byl úřad pro jeden blok.

A pak doufali, že v úřadě pro blok

And then you would hope that at the block office,

somebody else got the letter,

tento dopis někdo dostal,

opened it, read it and forwarded it eventually to the 15,000 principals.

otevřel ho, přečetl ho a předal 15 000 ředitelům škol.

And then one would hope that the principals

A pak doufali, že ředitelé

dopis dostali, porozuměli, co se v něm píše,

got the letter, received it, understood it

and started implementing it.

a začali to realizovat.

It was a little bit ridiculous.

Bylo to trochu směšné.

Now, we knew technology was the answer,

Takže jsme věděli, že technologie byla odpovědí.

Ale také jsme věděli, že většina škol

but we also knew that most of these schools

don't have a computer or email.

nemá ani počítač, natož e-mail.

However, what the teachers do have are smartphones.

Nicméně, učitelé mají mobily.

They're constantly on SMS, on Facebook and on WhatsApp.

Neustále používají sms, jsou na Facebooku nebo na WhatsApp.

So what now happens in Haryana is,

Takže jsou teď v Harijáně

all principals and teachers are divided into hundreds of WhatsApp groups

všichni ředitelé a učitelé rozděleni do stovek skupin na WhatsApp,

and anytime something needs to be communicated,

a kdykoli potřebují něco vyřešit,

it's just posted across all WhatsApp groups.

je to zveřejněno do všech těchto WhatsApp skupin.

It spreads like wildfire.

Šíří se to jako oheň.

You can immediately check who has received it,

Můžete ihned zkontrolovat, kdo informace obdržel

who has read it.

a kdo je četl.

Učitelé mohou ihned klást upřesňující dotazy.

Teachers can ask clarification questions instantaneously.

And what's interesting is,

A co je ještě zajímavé,

it's not just the headquarters who are answering these questions.

nejsou to pouze ředitelé, kdo odpovídají na otázky.

Another teacher from a completely different part of the state

Jiný učitel ze zcela jiné části státu

will stand up and answer the question.

se k tomu postaví a odpoví.

Everybody's acting as everybody's peer group,

Všichni se chovají jako součást skupiny

and things are getting implemented.

a věci se realizují.

So today, when you go to a school in Haryana,

Takže dnes, když jdete do školy v Harijáně,

věci jsou odlišné.

things look different.

The teachers are back inside classrooms,

Učitelé jsou zpět ve třídách

a vyučují.

they're teaching.

Often with innovative techniques.

Často inovativními způsoby.

When a supervisor comes to visit the classroom,

Když vedoucí přijde zkontrolovat třídu,

he or she not only checks the construction of the toilet

on nebo ona nekontrolují pouze toalety,

but also what is the quality of teaching.

ale také kvalitu učení.

Jednou za čtvrt roku jsou všichni studenti v celém státě

Once a quarter, all students across the state

are assessed on their learning outcomes

posuzováni za jejich studijní výsledky

and schools which are doing well are rewarded.

a školy, které dělají svoji práci dobře, jsou odměněny.

And schools which are not doing so well

Ty, které nedopadnou příliš dobře

find themselves having difficult conversations.

se ocitnou v tíživých konverzacích.

Of course, they also get additional support

Samozřejmě mají také dodatečnou podporu,

to be able to do better in the future.

aby mohly být v budoucnu lepší.

In the context of education,

V kontextu vzdělání

it's very difficult to see results quickly.

je velice těžké vidět výsledky rychle.

When people talk about systemic, large-scale change,

Když lidé mluví o systémové, velké změně,

they talk about periods of 7 years and 10 years.

mluví o rozmezí kolem 7 až 10 let.

But not in Haryana.

Ale ne v Harijáně.

Za poslední rok tady byly tři nezávislé studie,

In the last one year, there have been three independent studies,

všechny měřily výsledky studentů

all measuring student learning outcomes,

which indicate that something fundamental,

a indikují, že se něco podstatného

a unikátního v Harijáně děje.

something unique is happening in Haryana.

Learning levels of children have stopped declining,

Úroveň vzdělání dětí přestala klesat

and they have started going up.

a začala vzrůstat.

Haryana is one of the few states in the country

Harijána je jeden z mála států v zemi,

which is showing an improvement,

který vykazuje zlepšení,

and certainly the one that is showing the fastest rate of improvement.

a jistě ten, který vykazuje nejrychlejší zlepšení.

Jsou to teprve prvotní známky

These are still early signs,

there's a long way to go,

a před sebou máme ještě dlouhou cestu.

but this gives us a lot of hope for the future.

Ale dává nám to naději pro budoucnost.

I recently went to a school,

Nedávno jsem šla do školy,

and as I was leaving,

a když jsem odcházela,

narazila jsem na jednu dámu.

I ran into a lady,

her name was Parvati,

Jmenovala se Parvati,

she was the mother of a child,

byla matkou dítěte

and she was smiling.

a usmívala se na mě.

And I said, "Why are you smiling, what's going on?"

A já jsem řekla: ,,Proč se tak usmíváte, co se děje?"

And she said, "I don't know what's going on,

A ona řekla: ,,Já nevím, co se děje,

but what I do know is that my children are learning,

ale vím, že se moje děti učí

they're having fun,

baví se,

a v současné době přestávám hledat soukromé školy,

and for the time being, I'll stop my search for a private school

to send them to."

do kterých bych je dala.

So I go back to where I started:

Vrátím k tomu, kde jsem začala:

Can government systems transform?

Můžou se vládní systémy změnit?

Rozhodně tomu věřím.

I certainly believe so.

I think if you give them the right levers,

Myslím si, že kdy jim dáte ty správné body,

they can move mountains.

mohou pohnout zemí.

Thank you.

Děkuji

(Applause)

(Potlesk)