Jarrett J. Krosoczka: Why lunch ladies are heroes

Překladatel: Olga Zornerova Korektor: Jiřina Vítů

When my first children's book was published

Když roku 2001 vyšla moje první kniha pro děti,

in 2001,

I returned to my old elementary school

zavítal jsem opět na svou základní školu,

to talk to the students about being an author

abych žákům pověděl o tom,

and an illustrator,

jaké je být autorem a ilustrátorem.

and when I was setting up my slide projector

A když jsem ve školní jídelně chystal svůj diaprojektor,

in the cafetorium,

podíval jsem se na druhou stranu místnosti

I looked across the room,

and there she was:

a tam stála ona:

my old lunch lady.

moje stará školní kuchařka.

She was still there at the school

Stále v té škole pracovala

and she was busily preparing lunches for the day.

a zrovna měla plno práce s přípravou oběda.

So I approached her to say hello,

Tak jsem k ní přišel, abych ji pozdravil

and I said, "Hi, Jeannie! How are you?"

a řekl jsem, "Zdravím, Jeannie! Jak se máte?"

And she looked at me, and I could tell

A ona se na mě podívala a mně bylo jasné,

that she recognized me,

že mě poznala, ale nedovedla mě úplně zařadit,

but she couldn't quite place me, and she looked at me and she said,

"Stephen Krosoczka?"

a pak řekla: "Stephen Krosoczka?"

And I was amazed that she knew I was a Krosoczka,

A já byl ohromen, že věděla, že jsem Krosoczka,

but Stephen is my uncle who is 20 years older than I am,

ale Stephen je můj strýc, který je o 20 let starší než já,

and she had been his lunch lady when he was a kid.

a ona byla i jeho kuchařka, když byl ještě dítě.

And she started telling me about her grandkids,

A tak mi začala vykládat o svých vnoučatech,

and that blew my mind.

a to mě naprosto dostalo.

My lunch lady had grandkids,

Moje kuchařka měla vnoučata,

and therefore kids,

a tím pádem taky děti,

and therefore left school at the end of the day?

což tedy znamená, že každý den šla ze školy domů?

Vždycky jsem si myslel, že žije v jídelně

I thought she lived in the cafeteria

with the serving spoons.

spolu s nádobím.

I had never thought about any of that before.

Nikdy mě nic jiného nenapadlo.

Well, that chance encounter inspired my imagination,

No, to náhodné setkání mě inspirovalo

and I created the Lunch Lady graphic novel series,

a vytvořil jsem komiksový román "Školní kuchařka",

a series of comics about a lunch lady

sérii komiksů o kuchařce,

who uses her fish stick nunchucks

která používá svoje nunčaky z rybích prstů k tomu,

to fight off evil cyborg substitutes,

aby bojovala proti zákeřným kyborgům,

a school bus monster, and mutant mathletes,

obludnému školnímu autobusu a zmutovaným matematikům.

and the end of every book,

A na konci každé knihy

they get the bad guy with their hairnet,

chytí záporáka do své síťky na vlasy

and they proclaim, "Justice is served!"

a prohlásí: "Takhle chutná spravedlnost!"

(Laughter) (Applause)

(Smích) (Potlesk)

And it's been amazing, because the series

A je to naprosto úžasné, protože ta série byla skvěle přijata dětskými čtenáři

was so welcomed into the reading lives of children,

and they sent me the most amazing letters

a ti mi poslali úžasné dopisy,

and cards and artwork.

pohledy a umělecké výtvory.

And I would notice as I would visit schools,

A když jsem navštěvoval různé školy, začal jsem si všímat,

the lunch staff would be involved in the programming

že pracovníci jídelen

in a very meaningful way.

byli významně zapojeni do přípravy programu.

And coast to coast,

A od pobřeží k pobřeží

all of the lunch ladies told me the same thing:

mi paní kuchařky říkaly tu stejnou věc:

"Thank you for making a superhero in our likeness."

"Díky, že jste vytvořil superhrdinu podle nás."

Because the lunch lady has not been treated

Školní kuchařky se totiž v populární kultuře

very kindly in popular culture over time.

zrovna velké oblibě nikdy netěšily.

But it meant the most to Jeannie.

Nejvíc to ale znamenalo pro Jeannie.

When the books were first published,

Když byly vydány první knihy,

I invited her to the book launch party,

pozval jsem ji na křest

and in front of everyone there,

a přede všemi, kdo tam stáli,

everyone she had fed over the years,

před těmi, které celé ty roky krmila,

I gave her a piece of artwork and some books.

jsem jí věnoval umělecké dílko a pár knih.

And two years after this photo was taken,

A dva roky na to, co vznikla tato fotka,

she passed away,

Jeannie zemřela.

A já jsem šel na její rozloučení

and I attended her wake,

and nothing could have prepared me for what I saw there,

a nic mě nemohlo připravit na to, co jsem tam spatřil,

because next to her casket was this painting,

protože přímo vedle její rakve stál ten obrázek,

and her husband told me it meant so much to her

a její manžel mi řekl, že to, že jsem vzal na vědomí její těžkou práci,

that I had acknowledged her hard work,

a že jsem ocenil to, co dělala,

I had validated what she did.

pro ni znamenalo strašně moc.

And that inspired me to create a day

A to mě přimělo k tomu, aby se vytvořil jakýsi svátek,

where we could recreate that feeling

kdy bychom si toto mohli připomínat ve školních jídelnách napříč naší zemí:

in cafeterias across the country:

School Lunch Hero Day, a day where kids

Den školní superkuchařky,

can make creative projects for their lunch staff.

kdy děti mohou tvořit různé projekty pro pracovníky kuchyní.

And I partnered with the School Nutrition Association,

A já jsem se na tom podílel s Asociací pro školní stravování,

and did you know that a little over 30 million kids

a představte si, že něco přes 30 milionů dětí

participate in school lunch programs every day.

se každý den stravuje ve školních jídelnách.

That equals up to a little over five billion lunches

To se rovná více než pěti miliardám obědů za školní rok.

made every school year.

And the stories of heroism go well beyond

A v těchto příbězích je více hrdinství než jen to, že dítě dostane přidáno.

just a kid getting a few extra chicken nuggets

on their lunch tray.

There is Ms. Brenda in California,

Například paní Brenda v Kalifornii dává pozor na každého žáka,

who keeps a close eye on every student that comes through her line

and then reports back to the guidance counselor

který stojí ve frontě, a když něco není v pořádku, dá vědět školnímu poradci.

if anything is amiss.

There are the lunch ladies in Kentucky

Několik kuchařek z Kentucky zjistilo,

who realized that 67 percent of their students

že 67 % jejich žáků je na školních obědech závislých každý den,

relied on those meals every day,

and they were going without food over the summer,

a že přes léto zůstávají bez jídla,

so they retrofitted a school bus

takže vybavily školní autobus, vytvořily z něj pojízdnou kuchyni

to create a mobile feeding unit,

and they traveled around the neighborhoods

a jezdily po okolí a během léta nakrmily 500 dětí denně.

feedings 500 kids a day during the summer.

And kids made the most amazing projects.

A děti vytvořily neuvěřitelné projekty.

I knew they would.

Věděl jsem, že to tak bude.

Kids made hamburger cards

Udělaly přáníčka ve tvaru hamburgeru z barevného papíru.

that were made out of construction paper.

They took photos of their lunch lady's head

Vyfotily hlavu své paní kuchařky, přilepily ji na obrázek z mojí knížky,

and plastered it onto my cartoon lunch lady

and fixed that to a milk carton

a to připevnily na krabice od mléka, ve kterých pak daly kuchařkám květiny.

and presented them with flowers.

And they made their own comics,

A taky vytvořily svůj komiks,

starring the cartoon lunch lady

ve kterém vystupovala vedle mé kreslené kuchařky i jejich vlastní kuchařka.

alongside their actual lunch ladies.

And they made thank you pizzas,

A taky vytvořily děkovné pizzy,

where every kid signed a different topping

a každé dítě se podepsalo na jednu z ingrediencí vyrobenou z tvrdého papíru.

of a construction paper pizza.

For me, I was so moved by the response

Já osobně jsem byl nejvíce dojat reakcí samotných kuchařek,

that came from the lunch ladies,

protože jedna paní mi řekla:

because one woman said to me, she said,

"Before this day, I felt like I was

"Až do dneška jsem měla pocit, že nikdo tady ve škole ani neví, že existuju.

at the end of the planet at this school.

I didn't think that anyone noticed us down here."

Myslela jsem, že si nás tady nikdo ani nevšimne."

Another woman said to me,

Jiná žena mi řekla:

"You know, what I got out of this

"Víte, díky tomu všemu si uvědomuju, že to, co dělám, je důležité."

is that what I do is important."

And of course what she does is important.

A samozřejmě, že to, co dělá, je důležité.

What they all do is important.

To, co všechny dělají, je důležité.

They're feeding our children every single day,

Každičký den krmí naše děti.

and before a child can learn,

A dříve, než se dítě může začít učit,

their belly needs to be full,

musí mít plné bříško,

and these women and men

a tyhle ženy a muži pracují v první linii a pomáhají vytvořit vzdělanou společnost.

are working on the front lines to create

an educated society.

So I hope that

Takže doufám, že nečekáte na Den školní superkuchařky,

you don't wait for School Lunch Hero Day

to say thank you to your lunch staff,

abyste poděkovali personálu vaší jídelny.

and I hope that you remember

A doufám, že víte, jakou moc takové poděkování má.

how powerful a thank you can be.

Poděkování může změnit život.

A thank you can change a life.

It changes the life of the person who receives it,

Mění život tomu, kdo ho přijímá, i tomu, kdo ho chce vyjádřit.

and it changes the life of the person

who expresses it.

Thank you.

Děkuji.

(Applause)

(Potlesk)