3 questions to ask yourself before you believe something - Siska De Baerdemaeker

Překladatel: Katka Kasperová Korektor: Kateřina Kosnarová

In the late 1700s, a German doctor named Samuel Hahnemann began publishing

Koncem 18. století začal německý lékař Samuel Hahnemann

articles about a new treatment approach he called homeopathy.

publikovat články o nové léčebné metodě, kterou nazval homeopatie.

Hahnemann’s theory had two central hypotheses.

Hahnemannova teorie vycházela ze dvou předpokladů.

First, the treatment for an ailment should be a dose of something

Za prvé, lékem na určitou potíž je naředěné množství látky,

that might cause that ailment.

která tuto potíž může vyvolat.

And second, diluted medicines are more powerful than concentrated ones.

Za druhé, zředěné léky jsou účinnější než koncentrované.

So, a homeopathic remedy for insomnia

Homeopatickým lékem na nespavost

might include an extremely diluted solution of caffeine.

by tak mohl být hodně naředěný roztok kofeinu.

Over the following 300 years,

Během následujících 300 let

numerous physicians and patients turned to homeopathy,

začalo homeopatii využívat mnoho lékařů i pacientů

and entire hospitals were built to focus on homeopathic treatments.

a vznikaly celé nemocnice zaměřené na homeopatickou léčbu.

But despite all this, many studies have shown that homeopathy

Přesto se začaly objevovat vědecké studie, které prokazovaly,

has no therapeutic effect,

že homeopatie nemá žádný léčebný účinek

and homeopathic treatments often perform no better than placebos.

a homeopatická léčba nefunguje lépe než placebo.

So why do so many practitioners and institutions

Proč tedy tolik lékařů a institucí

still support this practice?

tuto praktiku nadále podporuje?

The answer is that homeopathy is a pseudoscience—

Důvod je ten, že homeopatie je pseudověda -

a collection of theories, methods, and assumptions

soubor teorií, metod a předpokladů,

that appear scientific, but aren’t.

které působí vědecky, ale vědecké nejsou.

In the worst cases, pseudoscience practitioners encourage this confusion

V nejhorších případech se pseudověda vědomě zneužívá

to exploit people.

ke klamání lidí.

But even when they’re well-intentioned,

Ale i když jsou úmysly dobré,

pseudoscience still prevents people from getting the help they need.

pseudověda stále odvádí pacienty od vyhledání potřebné pomoci.

So how are you supposed to tell what’s science and what’s pseudoscience?

Jak tedy máme poznat, co je věda a co pseudověda?

This question is known as the demarcation problem,

Tato otázka je známá jako “problém demarkace”

and there's no easy answer.

a není na ni jednoduchá odpověď.

Part of the issue is that defining science is surprisingly tricky.

Částečně proto, že definovat vědu je překvapivě komplikované.

There's a common idea that all science should, in some form or another,

Základem je myšlenka, že vědecká hypotéza je ověřitelná

be related to testing against empirical evidence.

pomocí empirických důkazů.

But some scientific activities are primarily theoretical,

Ale některé vědecké obory jsou primárně teoretické

and different disciplines approach empiricism

a různé disciplíny používají empirismus

with varying goals, methodologies, and standards.

k různým cílům a za využití různých metodologií a standardů.

20th century philosopher Karl Popper tried to solve the demarcation problem

Ve 20. století se filozof Karl Popper snažil vyřešit problém demarkace

with a simple rule.

jednoduchým pravidlem.

He argued that in order for a theory to be scientific

Tvrdil, že aby mohla být teorie považována za vědeckou,

it must be falsifiable, or able to be proven wrong.

musí být zpochybnitelná a vyvratitelná.

This requires a theory to make specific predictions—

To znamená, že teorie musí předložit konkrétní předpověď.

for example, if you’re theorizing that the Earth revolves around the Sun,

Když například tvrdíte, že Země obíhá kolem Slunce,

you should be able to predict the path of other celestial bodies in the night sky.

měli byste být schopni předpovědět dráhu dalších vesmírných těles na obloze.

This could then be disproven based on whether or not

Tuto přepověď je pak možné vyvrátit

your prediction corresponds to your observations.

na základě výsledků vašeho pozorování.

Popper’s falsification criterion is a great way

Popperovo kritérium falzifikovatelnosti je skvělý způsob,

to identify pseudoscientific fields like astrology,

jak rozeznat pseudovědecké obory, například astrologii,

which makes overly broad predictions that adapt to any observation.

které předkládají vágní předpovědi,

jež lze přizpůsobit jakémukoli pozorování.

However, falsification alone doesn't completely solve the demarcation issue.

Falzifikovatelnost sama o sobě však nemůže demarkační problém vyřešit.

Many things we now consider science were once untestable

Mnoho témat, která považujeme za vědecká, původně nešlo experimentálně ověřit

due to a lack of knowledge or technology.

kvůli nedostatku znalostí či technologií.

Fortunately, there are other factors we can use to identify pseudoscience,

Naštěstí existují i jiné faktory, kterými lze pseudovědu identifikovat,

including how a field responds to criticism.

například tím, jak reaguje na kritiku.

Scientists should always be open to the possibility

Vědec by měl být otevřen možnosti,

that new observations could change what they previously thought,

že nová pozorování mohou změnit jeho dosavadní uvažování

and thoroughly disproven theories should be rejected in favor of new explanations.

a vyvrácené teorie by měly být odmítnuty ve prospěch nového výkladu.

Conversely, pseudoscientific theories are often continually modified

Naproti tomu pseudovědecké teorie bývají často pozměňovány,

to explain away any contradictory results.

aby vysvětlily i výsledky, které je rozporují.

This kind of behavior shows a resistance

Nedokáží přijímat to,

to what philosopher Helen Longino calls transformative criticism.

co filozofka Helen Longino nazývá transformativní kritikou.

Pseudoscientific fields don't seek to address their internal biases

Pseudovědecké obory se nesnaží řešit svou předpojatost

or meaningfully engage in transparent peer review.

a nezapojují se do transparentních recenzních řízení.

Another key marker of science is overall consistency.

Dalším klíčovým znakem vědy je celková konzistentnost.

Science relies on a network of shared information

Věda se spoléhá na síť mezioborově sdílených informací,

that ongoing research develops across disciplines.

která se dále rozrůstá na základě probíhajících výzkumů.

But pseudoscience often ignores or denies this shared pool of data.

Pseudověda tento sdílený soubor dat často ignoruje nebo popírá.

For example, creationists claim that animals didn’t evolve

Například kreacionismus tvrdí, že živočichové se nevyvinuli

from a common ancestor,

ze společného předka

and that Earth is less than 20,000 years old.

a Země není starší než 20 000 let.

But these claims contradict huge amounts of evidence

Těmto tvrzením ale odporuje velké množství důkazů

across multiple scientific disciplines,

z různých vědních oborů

including geology, paleontology, and biology.

včetně geologie, paleontologie nebo biologie.

While the scientific method is our most reliable tool

I když jsou vědecké metody nejspolehlivějším nástrojem

to analyze empirical evidence from the world around us,

k analýze empirických důkazů ze světa, který nás obklopuje,

it certainly doesn't reveal everything about the human condition.

rozhodně nepřinášejí odpovědi na všechny otázky o lidském údělu.

Faith-based beliefs can play an important role in our lives and cultural traditions.

Důležitou roli v našich životech a kulturní tradici může hrát víra.

But the reason it’s so important to draw a line

Je však důležité vytyčit hranice mezi vědou a vírou,

is that people often dress up belief systems as science

protože lidé často vydávají svůj systém víry za vědu

in efforts to manipulate others

ve snaze manipulovat druhými

or undermine legitimate scientific discoveries.

nebo podkopat věrohodnost vědeckých objevů.

And even in cases where this might seem harmless,

Dokonce i v případech, které se jeví jako neškodné,

legitimizing pseudoscience can impede genuine scientific progress.

může legitimizace pseudovědy blokovat skutečný vědecký pokrok.

In a world where it's increasingly difficult to tell fact from fiction,

Ve světe, kde je stále složitější oddělit fakta od fikce,

it's essential to keep your critical thinking skills sharp.

je nezbytně nutné spoléhat na kritické myšlení.

So the next time you hear an amazing new claim,

Takže příště, až uslyšíte nějaké nové senzační tvrzení,

ask yourself:

zeptejte se:

could we test this?

Můžeme to ověřit?

Are the individuals behind this theory updating their claims with new findings?

Berou autoři této teorie v úvahu nové poznatky?

Is this consistent with our broader scientific understanding of the world?

Je tato teorie v souladu s širším vědeckým chápáním světa?

Because looking scientific and actually being scientific

Protože působit vědecky a být skutečně vědecký

are two very different things.

jsou dvě různé věci.