A better way to talk about love | Mandy Len Catron

Translator: Leslie Gauthier Reviewer: Camille Martínez

Překladatel: Ludmila Carvalho Korektor: Vladimír Harašta

OK, so today I want to talk about how we talk about love.

Dnes chci hovořit o tom, jak mluvíme o lásce.

And specifically,

A konkrétně chci zmínit, co je špatného na tom, jak o ní mluvíme.

I want to talk about what's wrong with how we talk about love.

Most of us will probably fall in love a few times

Většina z nás se během života zamiluje pravděpodobně několikrát

over the course of our lives,

and in the English language, this metaphor, falling,

a v angličtině tato metafora, "falling", což znamená "spadnout",

is really the main way that we talk about that experience.

představuje nejčastější způsob, jak o této zkušenosti mluvíme.

I don't know about you,

Já nevím jak vy, ale když si tu metaforu představím,

but when I conceptualize this metaphor,

what I picture is straight out of a cartoon --

vybaví se mi obrázek jako z kresleného filmu:

like there's a man,

Nějaký muž jde po chodníku

he's walking down the sidewalk,

without realizing it, he crosses over an open manhole,

a nevšimne si, že je před ním otevřený kanál,

and he just plummets into the sewer below.

a prostě se propadne dolů do stoky.

And I picture it this way because falling is not jumping.

Představuji si to tak, protože spadnout a skočit není to samé.

Falling is accidental,

Pád je náhodný, nekontrolovatelný.

it's uncontrollable.

It's something that happens to us without our consent.

Je to něco, co se nám stane bez našeho souhlasu.

And this --

A takto, takto nejčastěji mluvíme o začátku nového vztahu.

this is the main way we talk about starting a new relationship.

I am a writer and I'm also an English teacher,

Jsem spisovatelka a také učitelka angličtiny,

což znamená, že se živím přemýšlením o slovech.

which means I think about words for a living.

You could say that I get paid to argue that the language we use matters,

Dá se říct, že si vydělávám dokazováním, že záleží na tom, jak jazyk používáme,

and I would like to argue that many of the metaphors we use

a ráda bych vám podala důkaz o tom,

že mnoho metafor, které používáme, když mluvíme o lásce -

to talk about love --

maybe even most of them --

možná dokonce většina - je problematických.

are a problem.

So, in love, we fall.

Náhle do toho spadneme.

We're struck.

Jsme zasaženi láskou. Jsme láskou zdrcení.

We are crushed.

We swoon.

Omdléváme láskou.

We burn with passion.

Hoříme vášní.

Love makes us crazy,

Jsme láskou šílení a jsme láskou nemocní.

and it makes us sick.

Our hearts ache,

Bolí nás srdce a potom je máme zlomená.

and then they break.

So our metaphors equate the experience of loving someone

Takže to, že někoho milujeme, připodobňujeme metaforami

to extreme violence or illness.

k extrémnímu násilí nebo nemoci.

(Laughter)

(smích)

They do.

Opravdu. Metafory z nás dělají oběti

And they position us as the victims

of unforeseen and totally unavoidable circumstances.

neočekávaných a absolutně nevyhnutelných okolností.

My favorite one of these is "smitten,"

Mojí oblíbenou metaforou je slovo "smitten",

which is the past participle of the word "smite."

což je příčestí minulé od slova "smite".

And if you look this word up in the dictionary --

Když si toto slovo najdete ve slovníku,

(Laughter)

you will see that it can be defined as both "grievous affliction,"

zjistíte, že znamená jak "krutou ránu",

and, "to be very much in love."

tak i "beznadějné zamilování".

I tend to associate the word "smite" with a very particular context,

Slovo "smite" si vybavuji v jednom konkrétním kontextu,

which is the Old Testament.

a to ve Starém zákoně.

In the Book of Exodus alone, there are 16 references to smiting,

Jen v knize Exodus je 16 zmínek o stižení krutými ranami,

which is the word that the Bible uses for the vengeance of an angry God.

což je výraz, který Bible používá pro odplatu rozzlobeného Boha.

(Laughter)

Here we are using the same word to talk about love

Když mluvíme o lásce, používáme tedy stejné slovo,

that we use to explain a plague of locusts.

jako když popisujeme zamoření kobylkami.

(Laughter)

Right?

Nemám pravdu?

So, how did this happen?

Takže jak k tomu došlo?

How have we come to associate love with great pain and suffering?

Jak je možné, že jsme začali spojovat lásku se strašlivou bolestí a utrpením?

And why do we talk about this ostensibly good experience

A proč mluvíme o této údajně příjemné zkušenosti,

as if we are victims?

jako bychom byli oběťmi?

These are difficult questions,

To jsou složité otázky, ale mám několik teorií.

but I have some theories.

And to think this through,

Pro názornost bych se chtěla zaměřit na jednu konkrétní metaforu,

I want to focus on one metaphor in particular,

which is the idea of love as madness.

a to na obraz lásky jako šílenství.

When I first started researching romantic love,

Když jsem začínala zkoumat romantickou lásku,

I found these madness metaphors everywhere.

nacházela jsem tyto metafory o šílenství všude.

The history of Western culture

Dějiny západní kultury

is full of language that equates love to mental illness.

zhusta hovoří slohem, který přirovnává lásku k duševnímu onemocnění.

These are just a few examples.

Zde je jen několik příkladů. William Shakespeare

William Shakespeare:

"Love is merely a madness,"

ve hře Jak se vám líbí: "Láska jest pouhé šílenství."

from "As You Like It."

Friedrich Nietzsche:

Friedrich Nietzsche: "V lásce je vždy trocha bláznovství."

"There is always some madness in love."

"Got me looking, got me looking so crazy in love -- "

"Za to, že jsem šíleně zamilovaná, může tvoje láska."

(Laughter)

(smích)

from the great philosopher, Beyoncé Knowles.

od skvělé filozofky Beyoncé Knowles.

(Laughter)

(smích)

I fell in love for the first time when I was 20,

Poprvé jsem se zamilovala, když mi bylo 20,

and it was a pretty turbulent relationship right from the start.

a byl to hned od samého začátku docela bouřlivý vztah.

And it was long distance for the first couple of years,

Prvních pár let to byl vztah na dálku

so for me that meant very high highs and very low lows.

a pro mě to znamenalo stavy totální euforie i hluboké krize.

I can remember one moment in particular.

Vzpomínám si zvlášť na jeden okamžik.

I was sitting on a bed in a hostel in South America,

Seděla jsem na posteli v hostelu v Jižní Americe

and I was watching the person I love walk out the door.

a sledovala jsem, jak ten, koho miluji, odchází ze dveří.

And it was late,

Bylo už pozdě večer, byla skoro půlnoc.

it was nearly midnight,

we'd gotten into an argument over dinner,

U večeře jsme se pohádali a když jsme se vrátili na pokoj,

and when we got back to our room,

he threw his things in the bag and stormed out.

naházel si věci do tašky a ve vzteku odešel.

I když si už nepamatuji, kvůli čemu jsme se pohádali,

While I can no longer remember what that argument was about,

I very clearly remember how I felt watching him leave.

velmi zřetelně si vybavuji ten pocit, když jsem sledovala, jak odchází.

I was 22, it was my first time in the developing world,

Bylo mi 22, byla jsem poprvé v rozvojové zemi

and I was totally alone.

a byla jsem úplně sama.

I had another week until my flight home,

Do odletu zpátky domů mi zbýval ještě týden.

and I knew the name of the town that I was in,

Znala jsem název města, kde jsem,

and the name of the city that I needed to get to to fly out,

a název města, kam se potřebuji dostat na letiště,

but I had no idea how to get around.

ale neměla jsem tušení, jak se tam dostat.

I had no guidebook and very little money,

Neměla jsem turistického průvodce, ani moc peněz,

and I spoke no Spanish.

a neuměla jsem ani slovo španělsky.

Someone more adventurous than me

Někdo dobrodružnější, než jsem já,

might have seen this as a moment of opportunity,

by to asi vnímal jako skvělou příležitost,

but I just froze.

ale já jsem prostě ztuhla.

I just sat there.

Jenom jsem tam seděla.

And then I burst into tears.

A pak jsem se rozbrečela.

But despite my panic,

Ale navzdory panice se v mé hlavě ozýval tichý hlásek:

some small voice in my head thought,

"Wow. That was dramatic.

"Páni. To bylo dramatické. Takhle má určitě vypadat opravdová láska."

I must really be doing this love thing right."

(Laughter)

(smích)

Because some part of me wanted to feel miserable in love.

Protože část mého já chtěla, abych kvůli lásce trpěla.

And it sounds so strange to me now, but at 22,

Teď mi to připadá divné, ale když mi bylo 22,

I longed to have dramatic experiences,

toužila jsem po dramatických zážitcích

and in that moment, I was irrational and furious and devastated,

a v tu chvíli jsem byla iracionální, rozzuřená a zničená

and weirdly enough,

a ač to zní zvláštně, měla jsem za to, že to legitimizuje to,

I thought that this somehow legitimized the feelings I had

co jsem cítila ke klukovi, který mě právě opustil.

for the guy who had just left me.

Myslím, že v určitém smyslu jsem z toho trochu zešílet chtěla,

I think on some level I wanted to feel a little bit crazy,

because I thought that that was how love worked.

protože jsem myslela, že tak láska funguje.

This really should not be surprising,

Ale to by nemělo být tak překvapivé, když si vezmete, že podle Wikipedie

considering that according to Wikipedia,

there are eight films,

existuje osm filmů,

14 songs,

14 písní,

two albums and one novel with the title "Crazy Love."

dvě alba a jeden román s názvem "Šílená láska".

About half an hour later, he came back to our room.

Asi po půl hodině přišel zpátky do našeho pokoje. Usmířili jsme se.

We made up.

Cestovali jsme spolu další, převážně šťastný týden.

We spent another mostly happy week traveling together.

And then, when I got home,

Když jsem pak přijela domů, říkala jsem si:

I thought, "That was so terrible and so great.

"To bylo tak hrozné a zároveň tak skvělé.

This must be a real romance."

To musí být opravdová láska."

Očekávala jsem, že moje první láska bude šílená,

I expected my first love to feel like madness,

and of course, it met that expectation very well.

a samozřejmě se toto očekávání přesně splnilo.

But loving someone like that --

Ale takhle někoho milovat -

as if my entire well-being depended on him loving me back --

jako by celé moje štěstí záleželo na tom, že bude mou lásku opětovat -

was not very good for me

nebylo moc dobré pro mě, ani pro něj.

or for him.

But I suspect this experience of love is not that unusual.

Tuším však, že prožívat lásku tímto způsobem není nijak neobvyklé.

Most of us do feel a bit mad in the early stages of romantic love.

Většina z nás se v začátcích romantického vztahu opravdu trochu zblázní.

In fact, there is research to confirm that this is somewhat normal,

Existují dokonce výzkumy, které dokazují, že je to tak jaksi normální,

because, neurochemically speaking,

protože z neurochemického hlediska

romantic love and mental illness are not that easily distinguished.

se od sebe romantická láska a duševní onemocnění vlastně moc neliší.

This is true.

To je pravda. Tato studie z roku 1999 pomocí krevních testů potvrzuje,

This study from 1999 used blood tests

to confirm that the serotonin levels of the newly in love

že hladiny serotoninu u čerstvě zamilovaných

very closely resembled the serotonin levels

jsou velmi podobné hladinám serotoninu

of people who had been diagnosed with obsessive-compulsive disorder.

u osob s diagnózou obsedantně kompulzivní poruchy.

(Laughter)

Ano, a nízké hladiny serotoninu

Yes, and low levels of serotonin

are also associated with seasonal affective disorder

jsou také spojovány se sezonní afektivní poruchou a depresí.

and depression.

So there is some evidence

Takže existují důkazy,

that love is associated with changes to our moods and our behaviors.

že láska souvisí se změnami našich nálad a našeho chování.

And there are other studies to confirm

A existují další studie, které prokazují,

that most relationships begin this way.

že většina vztahů začíná právě takto.

Researchers believe that the low levels of serotonin

Výzkumníci věří, že nízké hladiny serotoninu

is correlated with obsessive thinking about the object of love,

souvisí s nutkavým myšlením na toho, koho milujeme,

which is like this feeling that someone has set up camp in your brain.

což je takový ten pocit, jako by se nám někdo utábořil v mozku.

And most of us feel this way when we first fall in love.

A většina z nás se takhle cítí, když se poprvé zamiluje.

But the good news is, it doesn't always last that long --

Ale dobrá zpráva je, že to nikdy netrvá tak dlouho,

usually from a few months to a couple of years.

obvykle několik měsíců až pár let.

When I got back from my trip to South America,

Když jsem se vrátila ze svého výletu do Jižní Ameriky,

I spent a lot of time alone in my room,

trávila jsem hodně času sama ve svém pokoji, kontrolovala e-mail

checking my email,

a zoufale čekala na zprávu od mého milovaného.

desperate to hear from the guy I loved.

I decided that if my friends could not understand my grievous affliction,

Usoudila jsem, že když moji kamarádi nechápou, že jsem tak "krutě zraněná",

then I did not need their friendship.

tak jejich přátelství nepotřebuji.

So I stopped hanging out with most of them.

Tak jsem se s většinou přestala bavit.

And it was probably the most unhappy year of my life.

A byl to asi ten nejnešťastnější rok mého života.

But I think I felt like it was my job to be miserable,

Ale myslím, že jsem měla pocit, že je mým úkolem se cítit mizerně,

because if I could be miserable,

protože když se budu cítit mizerně, tak tím dokážu, jak moc ho miluji.

then I would prove how much I loved him.

And if I could prove it,

A když to dokážu, tak přece nakonec musíme skončit spolu.

then we would have to end up together eventually.

To je skutečné šílenství,

This is the real madness,

because there is no cosmic rule

protože neexistuje žádný vesmírný zákon,

that says that great suffering equals great reward,

podle kterého velké utrpení musí přinést velkou odměnu,

but we talk about love as if this is true.

ale o lásce mluvíme, jako by to platilo.

Our experiences of love are both biological and cultural.

Naše prožívání lásky je jak biologické, tak kulturní.

Our biology tells us that love is good

Naše biologie nám říká, že láska je dobrá,

by activating these reward circuits in our brain,

tím, že aktivuje centrum odměňování v mozku,

and it tells us that love is painful when, after a fight or a breakup,

a říká nám, že láska bolí,

když neurochemickou odměnu po hádce nebo rozchodu nedostaneme.

that neurochemical reward is withdrawn.

And in fact -- and maybe you've heard this --

A ve skutečnosti - možná jste o tom slyšeli -

neurochemically speaking,

procházet rozchodem je z neurochemického hlediska

going through a breakup is a lot like going through cocaine withdrawal,

podobné abstinenčním příznakům závislosti na kokainu,

which I find reassuring.

takže můžeme být v klidu.

(Laughter)

And then our culture uses language

A pak naše kultura pomocí jazyka

to shape and reinforce these ideas about love.

tyto představy o lásce utváří a dále podporuje.

In this case, we're talking about metaphors about pain

V tomto případě mluvíme o metaforách bolesti a závislosti a šílenství.

and addiction and madness.

It's kind of an interesting feedback loop.

Je to takový zajímavý začarovaný kruh.

Love is powerful and at times painful,

Láska je silná a občas bolí

and we express this in our words and stories,

a to vyjadřujeme svými slovy a příběhy,

but then our words and stories prime us

ale tím v nás naše slova a příběhy budí očekávání,

to expect love to be powerful and painful.

že láska má být silná a má bolet.

What's interesting to me is that all of this happens

Přijde mi zajímavé, že se tohle všechno děje

in a culture that values lifelong monogamy.

v kultuře, která si cení celoživotní monogamie.

It seems like we want it both ways:

Zdá se, že chceme obojí:

we want love to feel like madness,

chceme, aby láska byla šílená,

and we want it to last an entire lifetime.

a chceme, aby trvala celý život.

That sounds terrible.

To zní hrozně.

(Laughter)

(smích)

To reconcile this,

Abychom to sladili,

we need to either change our culture or change our expectations.

musíme buď změnit svoji kulturu, nebo svoje očekávání.

So, imagine if we were all less passive in love.

Představte si, kdybychom všichni byli v oblasti lásky méně pasivní.

If we were more assertive, more open-minded, more generous

Kdybychom byli asertivnější, tolerantnější, laskavější,

and instead of falling in love,

a místo toho, abychom "do toho spadli",

we stepped into love.

bychom se své role ve vztahu ujali.

I know that this is asking a lot,

Vím, že je to smělá prosba,

but I'm not actually the first person to suggest this.

ale já vlastně nejsem první, kdo to navrhuje.

In their book, "Metaphors We Live By,"

Lingvisté Mark Johnson a George Lakoff ve své knize "Metafory, kterými žijeme"

linguists Mark Johnson and George Lakoff suggest a really interesting solution

předkládají opravdu zajímavé řešení tohoto dilematu,

to this dilemma,

which is to change our metaphors.

a to změnit naše metafory.

They argue that metaphors really do shape the way we experience the world,

Tvrdí, že metafory skutečně utvářejí způsob, jakým vnímáme svět.

and that they can even act as a guide for future actions,

A že mohou dokonce sloužit jako vodítko k budoucím činům,

like self-fulfilling prophecies.

jako sebenaplňující proroctví.

Johnson and Lakoff suggest a new metaphor for love:

Johnson a Lakoff přicházejí s novou metaforou lásky:

love as a collaborative work of art.

láska jako společné umělecké dílo.

I really like this way of thinking about love.

Tento způsob nahlížení na lásku se mi opravdu líbí.

Linguists talk about metaphors as having entailments,

Lingvisté hovoří o tom, že metafory mají důsledky,

which is essentially a way of considering all the implications of,

což je v podstatě to, že bereme v úvahu všechny přesahy

or ideas contained within, a given metaphor.

nebo koncepty obsažené v dané metafoře.

And Johnson and Lakoff talk about everything

Johnson a Lakoff popisují vše,

that collaborating on a work of art entails:

co spolupráce na uměleckém díle obnáší:

effort, compromise, patience, shared goals.

snahu, kompromisy, trpělivost, společné cíle.

These ideas align nicely with our cultural investment

Tyto pojmy hezky korespondují s naší kulturní investicí

in long-term romantic commitment,

do dlouhodobých milostných závazků,

but they also work well for other kinds of relationships --

ale také dobře zapadají do ostatních typů vztahů -

short-term, casual, polyamorous, non-monogamous, asexual --

krátkodobých, nezávazných, otevřených, polygamních, asexuálních -

because this metaphor brings much more complex ideas

protože tato metafora přináší do prožívání lásky daleko hlubší rozměr.

to the experience of loving someone.

So if love is a collaborative work of art,

Takže pokud je láska společným uměleckým dílem,

then love is an aesthetic experience.

potom je láska estetickým zážitkem.

Love is unpredictable,

Láska je nepředvídatelná,

love is creative,

láska je kreativní,

love requires communication and discipline,

láska vyžaduje komunikaci a sebeovládání,

it is frustrating and emotionally demanding.

je frustrující a citově náročná.

And love involves both joy and pain.

A láska znamená jak radost, tak bolest.

Ultimately, each experience of love is different.

Koneckonců, každý prožitek lásky je jiný.

When I was younger,

Když jsem byla mladší,

it never occurred to me that I was allowed to demand more from love,

nikdy mě nenapadlo, že můžu od lásky chtít víc,

that I didn't have to just accept whatever love offered.

že nemusím jen přijímat to, co láska nabízí.

When 14-year-old Juliet first meets --

Když 14letá Julie poprvé potká...

or, when 14-year-old Juliet cannot be with Romeo,

když čtrnáctiletá Julie nemůže být s Romeem,

whom she has met four days ago,

kterého potkala před čtyřmi dny,

she does not feel disappointed or angsty.

neprožívá zklamání ani úzkost.

Where is she?

Tak co prožívá? Chce zemřít.

She wants to die.

Right?

A jen pro připomenutí, v této části hry,

And just as a refresher, at this point in the play,

act three of five,

ve třetím z celkově pěti dějství,

Romeo is not dead.

není Romeo mrtvý.

He's alive,

Žije,

he's healthy,

je zdravý,

he's just been banished from the city.

jen byl vykázán z města.

I understand that 16th-century Verona is unlike contemporary North America,

Chápu, že Verona 16. století má k dnešní Severní Americe daleko,

and yet when I first read this play,

ale přesto, když jsem tuto hru poprvé četla -

also at age 14,

to mi taky bylo 14 let -

Juliet's suffering made sense to me.

dávalo mi Juliino utrpení smysl.

Reframing love as something I get to create with someone I admire,

Umět si představit lásku jako něco, co mám tvořit s někým, koho obdivuji,

rather than something that just happens to me

spíš než jako něco, co se mi prostě stane,

without my control or consent,

bez mého vědomí nebo svolení,

is empowering.

nám otevírá obzory.

It's still hard.

Je to pořád těžké.

Love still feels totally maddening and crushing some days,

Láska je přesto někdy úplně nesnesitelná a zdrcující,

and when I feel really frustrated,

a když se cítím opravdu na dně, musím si připomenout:

I have to remind myself:

my job in this relationship is to talk to my partner

Mým úkolem v tomto vztahu je mluvit se svým partnerem o tom,

about what I want to make together.

co chci společně tvořit.

This isn't easy, either.

Ani to není snadné.

But it's just so much better than the alternative,

Ale je to zkrátka o tolik lepší než ta druhá možnost,

which is that thing that feels like madness.

tedy to, že se cítíte jako šílenci.

This version of love is not about winning or losing someone's affection.

Tato verze lásky není o tom, že získáte nebo ztratíte něčí náklonnost.

Instead, it requires that you trust your partner

Místo toho vyžaduje, abyste svému partnerovi důvěřovali

and talk about things when trusting feels difficult,

a promluvili si spolu, když je důvěra křehká,

which sounds so simple,

což zní tak jednoduše,

but is actually a kind of revolutionary, radical act.

ale je to ve skutečnosti docela revoluční a radikální krok.

This is because you get to stop thinking about yourself

To proto, že musíte přestat myslet na sebe

and what you're gaining or losing in your relationship,

a na to, co ve svém vztahu získáte nebo ztratíte.

and you get to start thinking about what you have to offer.

Musíte začít myslet na to, co můžete nabídnout.

This version of love allows us to say things like,

Tahle verze lásky nám umožňuje říkat věci jako:

"Hey, we're not very good collaborators. Maybe this isn't for us."

"Hele, moc nám ta spolupráce nejde. Asi to není nic pro nás."

Or, "That relationship was shorter than I had planned,

Nebo: "Ten vztah byl kratší, než jsem plánovala,

but it was still kind of beautiful."

ale přesto byl svým způsobem krásný."

The beautiful thing about the collaborative work of art

Na společném uměleckém díle je nádherné to,

is that it will not paint or draw or sculpt itself.

že se nenamaluje, nenakreslí ani nevymodeluje samo.

This version of love allows us to decide what it looks like.

Tato verze lásky nám dovoluje rozhodovat o tom, jak bude vypadat.

Thank you.

Děkuji.

(Applause)

(potlesk)