The secret to living longer may be your social life | Susan Pinker

Překladatel: Filip Jirout Korektor: Vladimír Harašta

Here's an intriguing fact.

Je fascinující,

In the developed world,

že ve vyspělých zemích

everywhere, women live an average of six to eight years longer than men do.

žijí ženy v průměru o šest až osm let déle než muži.

Six to eight years longer.

O šest až osm let déle.

That's, like, a huge gap.

To je velký rozdíl.

In 2015, the "Lancet" published an article

V roce 2015 vyšel v "Lancet" článek,

showing that men in rich countries

ve kterém bylo uvedeno, že muži v bohatých zemích

are twice as likely to die as women are

mají dvakrát vyšší pravděpodobnost úmrtí než ženy

at any age.

v jakémkoli věku.

But there is one place in the world

Ve světě je ale jedno místo,

where men live as long as women.

kde muži žijí stejně dlouho jako ženy.

It's a remote, mountainous zone,

Je to vzdálená, horská oblast

a blue zone,

"modrá zóna", kde je dlouhověkost

where super longevity

is common to both sexes.

obvyklá pro obě pohlaví.

This is the blue zone in Sardinia,

Tato "modrá zóna" je na Sardinii,

an Italian island in the Mediterranean,

italském ostrově ve Středozemním moři,

between Corsica and Tunisia,

mezi Korsikou a Tunisem,

where there are six times as many centenarians

kde je šestkrát víc stoletých

as on the Italian mainland,

než na italské pevnině,

less than 200 miles away.

která je vzdálená ani ne 320 km.

There are 10 times as many centenarians

Je tam desetkrát více stoletých

as there are in North America.

než v Severní Americe.

It's the only place where men live as long as women.

Je to jediné místo, kde žijí muži stejně dlouho jako ženy.

But why?

Ale proč?

My curiosity was piqued.

Probudilo to moji zvědavost.

I decided to research the science and the habits of the place,

Rozhodla jsem se vědecky prozkoumat zvyky tohoto místa.

and I started with the genetic profile.

Začala jsem genetickým profilem.

I discovered soon enough

Brzy jsem zjistila,

that genes account for just 25 percent of their longevity.

že geny stojí jen za 25 % dlouhověkosti.

The other 75 percent is lifestyle.

Dalších 75 % se přičítá životnímu stylu.

So what does it take to live to 100 or beyond?

Takže, co je třeba, aby se člověk dožil 100 let a více?

What are they doing right?

Co dělají správně?

What you're looking at is an aerial view of Villagrande.

To, na co se díváte, je letecký pohled na Villagrande.

It's a village at the epicenter of the blue zone

Je to vesnice v epicentru "modré zóny",

where I went to investigate this,

kterou jsem se rozhodla prozkoumat,

and as you can see, architectural beauty is not its main virtue,

a jak můžete vidět, architektonická krása není jejím hlavním rysem,

density is:

je jím hustota:

tightly spaced houses,

namačkané domy,

interwoven alleys and streets.

propletené cesty a ulice.

It means that the villagers' lives constantly intersect.

Což znamená, že vesničané se neustále potkávají.

And as I walked through the village,

A jak jsem procházela vesnicí,

I could feel hundreds of pairs of eyes watching me

cítila jsem stovky pohledů

from behind doorways and curtains,

zpoza dveří a záclon,

from behind shutters.

zpoza okenic.

Because like all ancient villages,

Protože tak jako všechny starověké vesnice,

Villagrande couldn't have survived

Villagrande by nemohla přežít

without this structure, without its walls, without its cathedral,

bez této struktury, bez zdí a katedrál,

without its village square,

bez svého náměstí,

because defense and social cohesion defined its design.

protože obrana a sociální soudržnost definovaly její design.

Urban priorities changed as we moved towards the industrial revolution

Urbanistické priority se změnily s příchodem průmyslové revoluce,

because infectious disease became the risk of the day.

protože rizikem se stala infekční onemocnění.

But what about now?

Ale co dnes?

Now, social isolation is the public health risk of our time.

Teď je hlavním zdravotním rizikem sociální izolace.

Now, a third of the population says

Třetina populace uvádí,

they have two or fewer people to lean on.

že má dva či méně lidí, na které se může obrátit.

But let's go to Villagrande now as a contrast

Ale pro porovnání pojďme do Villagrande,

to meet some centenarians.

setkat se se stoletými.

Meet Giuseppe Murinu. He's 102, a supercentenarian

Seznamte se s Giuseppe Murinem, je mu 102 let

and a lifelong resident of the village of Villagrande.

a celý život žije ve Villagrande.

He was a gregarious man.

Byl velice družný.

He loved to recount stories

Miloval opakovat příběhy,

such as how he lived like a bird

jak žil jako pták z toho, co kde našel v lesích

from what he could find on the forest floor

during not one but two world wars,

během ne jedné, ale dvou světových válek.

how he and his wife, who also lived past 100,

Jak se svou ženou, která také žila přes sto let,

raised six children in a small, homey kitchen

vychovali šest dětí v malé kuchyňce,

where I interviewed him.

kde mi vše vyprávěl.

Here he is with his sons Angelo and Domenico,

Tady je svými syny Angelem a Dominicem,

both in their 70s and looking after their father,

oběma je přes 70 a starají se o otce,

and who were quite frankly very suspicious of me and my daughter

a kteří byli velice podezřívaví ke mě i mé dceři,

who came along with me on this research trip,

která na tento výzkum přijela se mnou.

because the flip side of social cohesion

Protože druhou stranou sociální koheze

is a wariness of strangers and outsiders.

je obava z cizích návštěv a lidí odjinud.

But Giuseppe, he wasn't suspicious at all.

Ale Giuseppe nebyl ani trochu podezřívavý.

He was a happy-go-lucky guy,

Měl velice šťastnou povahu,

very outgoing with a positive outlook.

byl společenský a s pozitivními názory.

And I wondered: so is that what it takes to live to be 100 or beyond,

Takže jsem se v duchu ptala: Vše co je třeba pro dlouhověkost

thinking positively?

je myslet pozitivně?

Actually, no.

Ve skutečnosti ne.

(Laughter)

(smích)

Meet Giovanni Corrias. He's 101,

Seznamte se s Giovanni Corriasem. Je mu 101.

the grumpiest person I have ever met.

Největší bručoun, jakého jsem potkala.

(Laughter)

(smích)

And he put a lie to the notion

A ten vyvrací výmysl,

that you have to be positive to live a long life.

že musíte být pozitivní, abyste žili dlouho.

And there is evidence for this.

A to se prokázalo.

When I asked him why he lived so long,

Když jsem se ho zeptala, jak se dožil tak dlouhého věku,

he kind of looked at me under hooded eyelids and he growled,

divně se na mě podíval zpoza převislých víček a zavrčel:

"Nobody has to know my secrets."

"Nikomu do toho nic není."

(Laughter)

(smích)

But despite being a sourpuss,

Ale bez ohledu na protivnost,

the niece who lived with him and looked after him

neteř, která s ním bydlí a stará se o něj,

called him "Il Tesoro," "my treasure."

mu říká "Il Tesoro", můj poklad.

And she respected him and loved him,

Respektuje ho a má ho ráda.

and she told me, when I questioned this obvious loss of her freedom,

Když jsem si jí ptala na její zjevnou ztrátu svobody, řekla mi:

"You just don't understand, do you?

"Tobě to prostě nedochází.

Looking after this man is a pleasure.

Starat se o něj je potěšení.

It's a huge privilege for me.

Je to pro mě velká čest.

This is my heritage."

Je to můj odkaz."

And indeed, wherever I went to interview these centenarians,

A opravdu, kamkoli jsem přišla dělat rozhovor se stoletými,

I found a kitchen party.

byla tam kuchyňská párty.

Here's Giovanni with his two nieces,

Tady je Giovanni se dvěma neteřemi, nad ním Maria

Maria above him

and beside him his great-niece Sara,

a vedle něj vlastnice Sara,

who came when I was there to bring fresh fruits and vegetables.

která přišla během mé návštěvy a přinesla čerstvé ovoce a zeleninu.

And I quickly discovered by being there

Během návštěvy mi rychle došlo,

that in the blue zone, as people age,

že v "modré zóně", jak lidé stárnou,

and indeed across their lifespans,

ale samozřejmě během celého života,

they're always surrounded by extended family, by friends,

jsou obklopeni širší rodinou, přáteli,

by neighbors, the priest, the barkeeper, the grocer.

sousedy, knězem, hostinským, prodavačem.

People are always there or dropping by.

Lidé jsou stále poblíž a navštěvují se.

They are never left to live solitary lives.

Nejsou nikdy ponecháni životu v samotě.

This is unlike the rest of the developed world,

Je to jiné než ve vyspělém světě,

where as George Burns quipped,

kde Goerge Burns vtipkoval:

"Happiness is having a large, loving, caring family in another city."

"Štěstí je mít velkou a milující rodinu, v jiném městě."

(Laughter)

(smích)

Now, so far we've only met men,

Do teď jsme poznali jen muže,

long-living men, but I met women too,

dlouhověké muže, ale setkala jsem se i se ženami,

and here you see Zia Teresa.

a tady poznáváte Ziu Teresu.

She, at over 100, taught me how to make the local specialty,

Je jí přes 100 a naučila mě, jak udělat místní specialitu,

which is called culurgiones,

která se jmenuje culurgiones,

which are these large pasta pockets

což jsou těstovinové kapsičky

like ravioli about this size,

o velikosti asi jako ravioli,

this size,

takhle velké,

and they're filled with high-fat ricotta and mint

a ty jsou naplněny tučnou ricottou a mátou

and drenched in tomato sauce.

a máčené v tomatové omáčce.

And she showed me how to make just the right crimp

Ukázala mi, jak udělat ty správné vlnky,

so they wouldn't open,

aby se neotvíraly.

and she makes them with her daughters every Sunday

Dělá je každou neděli se svými dcerami

and distributes them by the dozens to neighbors and friends.

a zásobuje s nimi po tuctech sousedy a přátele.

And that's when I discovered a low-fat, gluten-free diet

A tehdy jsem si uvědomila, že nízkotučná a bezlepková dieta

is not what it takes to live to 100 in the blue zone.

není to, co vede v "modré zóně" k dlouhověkosti.

(Applause)

(potlesk)

Now, these centenarians' stories along with the science that underpins them

Takže, tyto příběhy stoletých, společně s vědou, která to potvrzuje,

prompted me to ask myself some questions too,

mě vedly k otázkám jako:

such as, when am I going to die and how can I put that day off?

kdy umřu a jak ten den mohu oddálit.

And as you will see, the answer is not what we expect.

A jak uvidíte, odpovědí není to, co očekáváme.

Julianne Holt-Lunstad is a researcher at Brigham Young University

Julianne Holt-Lunstad je výzkumnice z Brigham Young University,

and she addressed this very question

která se zabývala touto otázkou

in a series of studies

v řadě studií

of tens of thousands of middle aged people

na desítkách tisíc lidí ve středním věku,

much like this audience here.

asi jako je většina přítomných v publiku.

And she looked at every aspect of their lifestyle:

Zkoumala většinu aspektů životního stylu:

their diet, their exercise,

stravování, pohyb,

their marital status,

manželský stav,

how often they went to the doctor,

jak často chodí k lékaři,

whether they smoked or drank, etc.

jestli kouří a pijí, atd.

She recorded all of this

Všechno zaznamenala,

and then she and her colleagues sat tight and waited for seven years

a pak si s kolegy sedli a čekali sedm let,

to see who would still be breathing.

aby se podívali, kdo ještě žije.

And of the people left standing,

A u lidí, kteří byli stále naživu:

what reduced their chances of dying the most?

Co nejvíce snížilo pravděpodobnost úmrtí?

That was her question.

To byla ta otázka.

So let's now look at her data in summary,

Pojďme se teď podívat na výstupy z jejích dat,

going from the least powerful predictor to the strongest.

od nejslabšího prediktoru k nejsilnějšímu.

OK?

Dobře?

So clean air, which is great,

Takže čistý vzduch, což je důležité,

it doesn't predict how long you will live.

nepředznamenává, jak dlouho budete žít.

Whether you have your hypertension treated

Léčíte-li se s vysokým tlakem,

is good.

je důležité,

Still not a strong predictor.

ale pořád to není silný prediktor.

Whether you're lean or overweight, you can stop feeling guilty about this,

Jste-li hubení nebo s nadváhou, nemusíte se cítit provinile,

because it's only in third place.

protože to je teprve na třetím místě.

How much exercise you get is next,

Na dalším je, jak moc máte pohybu,

still only a moderate predictor.

pořád je to ale jen mírný prediktor.

Whether you've had a cardiac event and you're in rehab and exercising,

Jestli jste měli srdeční příhodu a zotavujete se a cvičíte,

getting higher now.

má už větší vliv.

Whether you've had a flu vaccine.

Další je očkováni proti chřipce, věděl tady někdo,

Did anybody here know

that having a flu vaccine protects you more than doing exercise?

že očkování proti chřipce vás chrání více než cvičení?

Whether you were drinking and quit,

Pak to, jestli jste pili a přestali, nebo to, že jste mírní pijáci,

or whether you're a moderate drinker,

whether you don't smoke, or if you did, whether you quit,

jestli nekouříte nebo jestli jste kouřili a přestali,

and getting towards the top predictors

a blížíme se k nejdůležitějším prediktorům,

are two features of your social life.

těmi jsou dvě charakteristiky vašeho sociálního života.

First, your close relationships.

První, těsné vztahy.

These are the people that you can call on for a loan

To jsou lidé, kterým můžete zavolat, aby vám půjčili peníze,

if you need money suddenly,

když je náhle potřebujete,

who will call the doctor if you're not feeling well

kteří vám zavolají doktora, když to potřebujete,

or who will take you to the hospital,

nebo kteří vás odvezou do nemocnice

or who will sit with you if you're having an existential crisis,

nebo kteří u vás budou sedět,

když se dostaví existenční krize,

if you're in despair.

když jste na dně.

Those people, that little clutch of people

Tito lidé, tato malá propojená skupina lidí,

are a strong predictor, if you have them, of how long you'll live.

pokud je máte, jsou nejsilnějším prediktorem, jak dlouho budete žít.

And then something that surprised me,

A pak něco, co mě překvapilo,

something that's called social integration.

něco, čemu se říká sociální začlenění.

This means how much you interact with people

Myslí se tím, jak moc kontaktů s lidmi máte,

as you move through your day.

když procházíte dnem.

How many people do you talk to?

S kolika lidmi jste mluvili?

And these mean both your weak and your strong bonds,

A tímto se myslí jak slabé, tak silné vztahy,

so not just the people you're really close to,

takže nejen lidé, kteří vám jsou opravdu blízcí,

who mean a lot to you,

kteří pro vás znamenají hodně,

but, like, do you talk to the guy who every day makes you your coffee?

ale například mluvíte-li s člověkem, který vám dělá kávu.

Do you talk to the postman?

Bavíte se s pošťákem?

Do you talk to the woman who walks by your house every day with her dog?

Bavíte se s tou ženou, která před vaším domem denně venčí psa?

Do you play bridge or poker, have a book club?

Hrajete bridž nebo poker, chodíte do klubu čtenářů?

Those interactions are one of the strongest predictors

Tyto kontakty jsou jedním z nejsilnějších prediktorů,

of how long you'll live.

jak dlouho budete žít.

Now, this leads me to the next question:

To mě vede k další otázce:

if we now spend more time online than on any other activity,

Když teď trávíme více času online

než jakoukoliv jinou aktivitou, včetně spánku,

including sleeping,

we're now up to 11 hours a day,

teď až 11 hodin denně,

one hour more than last year, by the way,

mimochodem o jednu hodinu více než vloni,

does it make a difference?

má to vliv?

Why distinguish between interacting in person

Proč dělat rozdíl mezi osobním kontaktem

and interacting via social media?

a kontaktem přes sociální média?

Is it the same thing as being there

Je to stejné jako být v kontaktu se svými dětmi osobně,

if you're in contact constantly with your kids through text, for example?

když jste s nimi v kontaktu nepřetržitě pomocí textových zpráv?

Well, the short answer to the question is no,

Stručná odpověď je ne.

it's not the same thing.

Není to stejné.

Face-to-face contact releases a whole cascade of neurotransmitters,

Kontakt tváří v tvář uvolňuje celou kaskádu neurotransmiterů

and like a vaccine, they protect you now in the present

a jako očkování vás chrání teď

and well into the future.

i dlouho do budoucna.

So simply making eye contact with somebody,

Takže jednoduchý oční kontakt,

shaking hands, giving somebody a high-five

potřesení rukou, plácnutí si

is enough to release oxytocin,

stačí k vyplavení oxytocinu,

which increases your level of trust

který zvýší váš pocit důvěry

and it lowers your cortisol levels.

a sníží hladinu kortizolu.

So it lowers your stress.

Takže to sníží stres.

And dopamine is generated, which gives us a little high

Vygeneruje to dopamin, který nám dá pocit uvolnění

and it kills pain.

a potlačí bolest.

It's like a naturally produced morphine.

Je to jako přírodní zdroj morfia.

Now, all of this passes under our conscious radar,

Toto vše se děje mimo radar našeho vědomí,

which is why we conflate online activity with the real thing.

což je důvod, proč zaměňujeme online aktivitu za skutečnou.

But we do have evidence now, fresh evidence,

Ale teď máme nové důkazy,

that there is a difference.

že je mezi tím rozdíl.

So let's look at some of the neuroscience.

Takže pojďme nahlédnout do neurovědy.

Elizabeth Redcay, a neuroscientist at the University of Maryland,

Elizabeth Redcay, výzkumnice z University of Maryland

tried to map the difference

zmapovala rozdíl

between what goes on in our brains when we interact in person

mezi tím, co se děje v mozku, když jsme v kontaktu s člověkem,

versus when we're watching something that's static.

a tím, když pozorujeme něco nehybného.

And what she did was she compared the brain function

Porovnala mozkové funkce dvou skupin lidí,

of two groups of people,

those interacting live with her

těch, kteří s ní

or with one of her research associates

nebo s jedním z jejích spolupracovníků vedli živou,

in a dynamic conversation,

dynamickou konverzaci,

and she compared that to the brain activity of people

a porovnala to s mozkovou aktivitou lidí,

who were watching her talk about the same subject

kteří pozorovali rozhovor na stejné téma,

but in a canned video, like on YouTube.

ale na videu, jako třeba na YouTube.

And by the way, if you want to know

A mimochodem, jestli chcete vědět,

how she fit two people in an MRI scanner at the same time,

jak dostala dva lidi najednou do magnetické rezonance,

talk to me later.

stavte se za mnou později.

So what's the difference?

Takže v čem je rozdíl?

This is your brain on real social interaction.

Toto je mozek při opravdovém sociálním kontaktu.

What you're seeing is the difference in brain activity

To, co vidíte, je rozdíl mozkové aktivity

between interacting in person and taking in static content.

člověka účastnícího se interakce

a člověka pasivně přijímajícího obsah.

In orange, you see the brain areas that are associated with attention,

Oranžová zobrazuje oblasti mozku, které jsou spojovány s pozorností,

social intelligence --

sociální inteligencí ‒ to znamená předvídání toho, co si ostatní myslí,

that means anticipating what somebody else is thinking

and feeling and planning --

cítí a plánují ‒

and emotional reward.

a emočním zadostiučiněním.

And these areas become much more engaged

Tyto oblasti se mnohem více zapojují,

when we're interacting with a live partner.

když jsme v kontaktu s živým partnerem.

Now, these richer brain signatures

Tyto výraznější mozkové znaky

might be why recruiters from Fortune 500 companies

mohou být důvodem, proč si náboráři z velkých firem,

evaluating candidates

kteří hodnotí uchazeče,

thought that the candidates were smarter

mysleli, že uchazeči byli chytřejší,

when they heard their voices

když slyšeli jejich hlasy,

compared to when they just read their pitches in a text, for example,

než když jen četli jejich nabídky jako text v e-mailu nebo dopise.

or an email or a letter.

Now, our voices and body language convey a rich signal.

Naše hlasy a řeč těla vysílají silný signál.

It shows that we're thinking, feeling,

Ukazuje to, že jsme myslící,

sentient human beings

cítící lidské bytosti,

who are much more than an algorithm.

které jsou mnohem víc než jen algoritmem.

Now, this research by Nicholas Epley

Tento výzkum Nicholase Epleye

at the University of Chicago Business School

z University of Chicago Business School

is quite amazing because it tells us a simple thing.

je mimořádně zajímavý, protože říká jednoduchou věc.

If somebody hears your voice,

Když někdo slyší váš hlas,

they think you're smarter.

myslí si, že jste chytřejší.

I mean, that's quite a simple thing.

To je velice jednoduché.

Now, to return to the beginning,

Teď se vraťme na začátek:

why do women live longer than men?

Proč ženy žijí déle než muži?

And one major reason is that women are more likely

Jedním z hlavních důvodů je, že ženy během života

to prioritize and groom their face-to-face relationships

dávají větší přednost

over their lifespans.

osobním vztahům.

Fresh evidence shows

Nové důkazy ukazují,

that these in-person friendships

že tato osobní přátelství

create a biological force field against disease and decline.

vytvářejí biologický ochranný štít proti nemocem a stárnutí.

And it's not just true of humans

A není to tak jen u lidí,

but their primate relations, our primate relations as well.

ale i u primátů, jejich, tedy našich příbuzných.

Anthropologist Joan Silk's work shows that female baboons

Antropoložka Joan Silk prokázala, že samičky paviánů,

who have a core of female friends

které měly okruh spřátelených samic,

show lower levels of stress via their cortisol levels,

měly nižší hladinu stresu měřením hladiny kortizolu,

they live longer and they have more surviving offspring.

žily déle a měly více přeživších potomků.

At least three stable relationships.

Alespoň tři stabilní vztahy.

That was the magic number.

To bylo to magické číslo.

Think about it.

Zamyslete se nad tím.

I hope you guys have three.

Doufám, že tři máte...

The power of such face-to-face contact

Síla osobních kontaktů

is really why there are the lowest rates of dementia

je opravdu tím, co způsobuje nejmenší výskyt demence

among people who are socially engaged.

mezi sociálně zapojenými lidmi.

It's why women who have breast cancer

Proto ženy s rakovinou prsu

are four times more likely to survive their disease than loners are.

mají čtyřikrát vyšší pravděpodobnost přežití

než osamělé ženy.

Why men who've had a stroke who meet regularly to play poker

Proč muži po mrtvici, kteří se scházejí pravidelně u pokeru

or to have coffee

nebo u kávy

or to play old-timer's hockey --

nebo na hokeji ‒

I'm Canadian, after all --

jsem přece Kanaďanka ‒

(Laughter)

(smích)

are better protected by that social contact

jsou lépe chráněni sociálními kontakty než léky.

than they are by medication.

Why men who've had a stroke who meet regularly --

Proč muži po mrtvici, kteří se schází pravidelně ‒

this is something very powerful they can do.

to je něco velice účinného, co mohou dělat.

This face-to-face contact provides stunning benefits,

Osobní kontakt poskytuje ohromující výhody,

yet now almost a quarter of the population says they have no one to talk to.

přesto téměř čtvrtina populace uvádí, že nemá nikoho, s kým by mluvila.

We can do something about this.

S tím můžeme něco udělat.

Like Sardinian villagers,

Stejně jako u sardinských vesničanů

it's a biological imperative to know we belong,

je biologickým imperativem vědět, že někam patříme,

and not just the women among us.

a to se netýká jen žen mezi námi.

Building in-person interaction into our cities, into our workplaces,

Budování mezilidských interakcí ve městech, na pracovištích,

into our agendas

v programech našich schůzek

bolsters the immune system,

posílí náš imunitní systém,

sends feel-good hormones surging through the bloodstream and brain

vyplaví do našich žil a mozků hormony způsobující dobré pocity

and helps us live longer.

a pomůžou nám žít déle.

I call this building your village,

Říkám tomu stavět si svou vesnici,

and building it and sustaining it is a matter of life and death.

postavit a udržet si ji je věcí života a smrti.

Thank you.

Děkuji.

(Applause)

(potlesk)

Helen Walters: Susan, come back. I have a question for you.

Helen Walters: Susan, mám pro vás otázku.

I'm wondering if there's a middle path.

Zajímá mě, jestli není střední cesta.

So you talk about the neurotransmitters connecting when in face-to-face,

Mluvíte o neurotransmiterech, které se zapojují při osobním kontaktu,

but what about digital technology?

ale co digitální technologie?

We've seen enormous improvements in digital technology

Vidíme obrovské zlepšení digitálních technologií,

like FaceTime, things like that.

jako je FaceTime a podobně.

Does that work too?

Funguje to?

I mean, I see my nephew.

Když vidím svého synovce, hraje Minecraft

He plays Minecraft and he's yelling at his friends.

a přitom pokřikuje na kamarády.

It seems like he's connecting pretty well.

Vypadá, že je ve velice dobrém kontaktu.

Is that useful? Is that helpful?

Je to k něčemu?

Susan Pinker: Some of the data are just emerging.

Susan Pinker: Nějaká data se teď objevují.

The data are so fresh that the digital revolution happened

Jsou tak nová, že probíhá digitální revoluce

and the health data trailed behind.

a zdravotní data nestíháme sledovat.

So we're just learning,

Takže se teprve učíme, ale řekla bych,

but I would say there are some improvements

že je na digitálních technologiích co zlepšovat.

that we could make in the technology.

For example, the camera on your laptop is at the top of the screen,

Například kamera na notebooku je na vrchu obrazovky,

so for example, when you're looking into the screen,

takže když se například díváte na obrazovku,

you're not actually making eye contact.

nenavážete oční kontakt.

So something as simple as even just looking into the camera

I tak jednoduchá věc, jako je dívat se do kamery,

can increase those neurotransmitters,

může zvýšit ty neurotransmitery

or maybe changing the position of the camera.

nebo třeba změnit pozici kamery.

So it's not identical, but I think we are getting closer with the technology.

Takže to není totéž, ale myslím, že se s technologií sbližujeme.

HW: Great. Thank you so much.

HW: Výborně. Moc vám děkuji.

SP: Thank you.

SP: Děkuji vám.

(Applause)

(potlesk)