Why the buildings of the future will be shaped by ... you | Marc Kushner

Translator: Joseph Geni Reviewer: Krystian Aparta

Překladatel: Jan Kadlec Korektor: Jakub Helcl

Today I'm going to speak to you

Dnes vám povím

about the last 30 years of architectural history.

něco o posledních 30 letech v historii architektury.

That's a lot to pack into 18 minutes.

Na 18 minut je toho dost.

It's a complex topic,

Je to komplexní téma,

so we're just going to dive right in at a complex place:

takže se do toho vrhneme z komplexního místa:

New Jersey.

New Jersey.

Because 30 years ago, I'm from Jersey,

Protože před 30 lety -- pocházím z Jersey --

and I was six, and I lived there in my parents' house

bylo mi šest a žil jsem tam v domě mých rodičů,

in a town called Livingston,

ve městě Livingston,

and this was my childhood bedroom.

a toto byl můj pokoj.

Around the corner from my bedroom

Hned za rohem

was the bathroom that I used to share with my sister.

byla koupelna, kterou jsem sdílel se svou sestrou.

And in between my bedroom and the bathroom

Mezi mou ložnicí a koupelnou

was a balcony that overlooked the family room.

byl balkon, ze kterého šlo vidět do obýváku.

And that's where everyone would hang out and watch TV,

Tam se všichni bavili a koukali na televizi,

so that every time that I walked from my bedroom to the bathroom,

takže kdykoli jsem šel z ložnice do koupelny,

everyone would see me,

všichni mě viděli.

and every time I took a shower and would come back in a towel,

A kdykoli jsem šel pod sprchu a vracel se jen v ručníku,

everyone would see me.

všichni mě viděli.

And I looked like this.

Vypadal jsem takhle.

I was awkward,

Byl jsem divný,

insecure, and I hated it.

nejistý sám sebou, nesnášel jsem to.

I hated that walk, I hated that balcony,

Nesnášel jsem tu cestu, nesnášel jsem ten balkon,

I hated that room, and I hated that house.

nesnášel jsem ten pokoj a nesnášel jsem ten dům.

And that's architecture.

A to je architektura.

(Laughter)

(Smích)

Done.

Hotovo.

That feeling, those emotions that I felt,

Ty pocity, ty emoce, které jsem cítil,

that's the power of architecture,

to je síla architektury.

because architecture is not about math and it's not about zoning,

Protože architektura není jen matematika a územní plánování,

it's about those visceral, emotional connections

týká se i niterných, emocionálních spojení,

that we feel to the places that we occupy.

která cítíme k místům, ve kterých se nacházíme.

And it's no surprise that we feel that way,

A to, že se tak cítíme, vůbec není překvapující,

because according to the EPA,

protože podle EPA

Americans spend 90 percent of their time indoors.

Američané tráví 90 procent svého času uvnitř.

That's 90 percent of our time surrounded by architecture.

90 procent času jsme obklopeni architekturou.

That's huge.

To je moc.

That means that architecture is shaping us in ways that we didn't even realize.

Znamená to, že nás architektura formuje způsoby, které si ani neuvědomujeme.

That makes us a little bit gullible and very, very predictable.

A to nás činí trochu naivními a velmi, velmi předvídatelnými.

It means that when I show you a building like this,

Znamená to, že když vám ukážu budovu, jako je tato,

I know what you think:

budu vědět, co si myslíte.

You think "power" and "stability" and "democracy."

Napadají vás slova jako „síla“, „stabilita“ a „demokracie“.

And I know you think that because it's based on a building

A vím, že vás to napadne, protože je to založeno na budově,

that was build 2,500 years ago by the Greeks.

kterou před 2500 lety postavili Řekové.

This is a trick.

Je to trik.

This is a trigger that architects use

Je to spouštěč, který architekti používají,

to get you to create an emotional connection

abyste si vytvořili emocionální spojení

to the forms that we build our buildings out of.

s formami, ze kterých tvoříme naše budovy.

It's a predictable emotional connection,

Je to předvídatelné emocionální spojení

and we've been using this trick for a long, long time.

a my tento trik používáme strašně, strašně dlouho.

We used it [200] years ago to build banks.

Před 200 lety jsme ho používali při stavbě bank.

We used it in the 19th century to build art museums.

V 19. století jsme jej využívali při stavbách muzeí umění.

And in the 20th century in America,

A ve 20. století jsme jej v Americe

we used it to build houses.

využívali při budování domů.

And look at these solid, stable little soldiers

Podívejte se na tyto pevné, neochvějné malé vojáky,

facing the ocean and keeping away the elements.

jak čelí oceánu a drží si přírodní živly od těla.

This is really, really useful,

Je to velmi, velmi užitečné,

because building things is terrifying.

protože budování čehokoli je strašné.

It's expensive, it takes a long time, and it's very complicated.

Je to drahé, trvá to dlouho, je to nesmírně složité.

And the people that build things --

A lidé, kteří cokoli budují --

developers and governments --

developeři a vlády --

they're naturally afraid of innovation,

se přirozeně obávají inovací

and they'd rather just use those forms that they know you'll respond to.

a radši dají přednost těmto formám, u kterých odhadnou vaši reakci.

That's how we end up with buildings like this.

A tak tedy stavíme budovy jako je tato.

This is a nice building.

Je docela hezká.

This is the Livingston Public Library

Je to veřejná knihovna v Livingstone,

that was completed in 2004 in my hometown,

kterou v mém rodném městě dokončili v roce 2004.

and, you know, it's got a dome

Má kupoli,

and it's got this round thing and columns, red brick,

tu kulatou věc, sloupy, červené cihly…

and you can kind of guess what Livingston is trying to say with this building:

Asi uhádnete, co chtěl Livingston touto budovou říct:

children, property values and history.

děti, hodnoty vlastnictví, dějiny.

But it doesn't have much to do with what a library actually does today.

Nemá to však moc společného s tím, co knihovna dělá dnes.

That same year, in 2004, on the other side of the country,

Ve stejném roce, 2004, na opačném konci země,

another library was completed,

byla dokončena jiná knihovna.

and it looks like this.

Vypadá takto.

It's in Seattle.

Je v Seattlu.

This library is about how we consume media in a digital age.

Tato knihovna znázorňuje způsob, jakým konzumujeme média v digitálním věku.

It's about a new kind of public amenity for the city,

Je to nový druh občanské vybavenosti města,

a place to gather and read and share.

místo k setkávání, čtení a sdílení.

So how is it possible

Jak je tedy možné,

that in the same year, in the same country,

že ve stejném roce, ve stejné zemi,

two buildings, both called libraries,

dvě budovy, obě nazvané knihovnami,

look so completely different?

vypadají tak naprosto rozdílně?

And the answer is that architecture works on the principle of a pendulum.

Odpověď je taková, že architektura funguje na principu kyvadla.

On the one side is innovation,

Na jedné straně jsou inovace

and architects are constantly pushing, pushing for new technologies,

a architekti stále tlačí, tlačí na využívání nových technologií,

new typologies, new solutions for the way that we live today.

nových typologií, nových řešení toho, jak dnes žijeme.

And we push and we push and we push

A tlačíme a tlačíme a tlačíme,

until we completely alienate all of you.

až si vás poštveme proti sobě.

We wear all black, we get very depressed,

Chodíme v černém, utápíme se v depresích,

you think we're adorable,

vy si myslíte, že jsme roztomilí,

we're dead inside because we've got no choice.

my jsme však v nitru mrtví, nemáme jinou volbu.

We have to go to the other side

Musíme se přehoupnout na druhou stranu

and reengage those symbols that we know you love.

a zrecyklovat ty symboly, o kterých víme, že je milujete.

So we do that, and you're happy,

Uděláme to, vy jste štěstím bez sebe,

we feel like sellouts,

my si připadáme jak prodejné děvky,

so we start experimenting again

a tak začneme znovu experimentovat

and we push the pendulum back and back and forth and back and forth

a tlačíme kyvadlo tam a zpátky, tam a zpátky, tam a zpátky,

we've gone for the last 300 years,

jak jsme to dělali posledních 300 let,

and certainly for the last 30 years.

zcela určitě posledních 30 let.

Okay, 30 years ago we were coming out of the '70s.

Dobrá, před 30 lety končila 70. léta.

Architects had been busy experimenting with something called brutalism.

Architekti byli zaneprázdnění experimenty s tím, co zveme brutalismus.

It's about concrete.

Bylo to založené na betonu.

(Laughter)

(Smích)

You can guess this.

To vám asi docvaklo.

Small windows, dehumanizing scale.

Malá okna, nelidské rozměry.

This is really tough stuff.

Fakt drsná záležitost.

So as we get closer to the '80s,

Pak jsme se posunuli k 80. létům

we start to reengage those symbols.

a začali jsme vzpomínat na ty symboly.

We push the pendulum back into the other direction.

Odtlačili jsme kyvadlo na druhou stranu.

We take these forms that we know you love

Vzali jsme symboly, které vždycky milujete,

and we update them.

a trošku jsme je vylepšili.

We add neon

Přidali jsme neony,

and we add pastels

pastelové barvy,

and we use new materials.

použili jsme nové materiály.

And you love it.

Milovali jste to.

And we can't give you enough of it.

Nemohli jste se toho nabažit.

We take Chippendale armoires

Vzali jsme almaru od Chippendala

and we turned those into skyscrapers,

a přeměnili ji v mrakodrap.

and skyscrapers can be medieval castles made out of glass.

Mrakodrapy mohly být i středověké hrady ze skla.

Forms got big,

Všechno bylo větší,

forms got bold and colorful.

výraznější, barevnější.

Dwarves became columns.

Z trpaslíků se staly sloupy.

(Laughter)

(Smích)

Swans grew to the size of buildings.

Labutě vyrůstaly do velikosti domů.

It was crazy.

Bylo to šílené.

But it's the '80s, it's cool.

Ale byly to osmdesátky, bylo to hustý.

(Laughter)

(Smích)

We're all hanging out in malls

Poflakovali jsme se v obchoďácích,

and we're all moving to the suburbs,

stěhovali jsme se na předměstí,

and out there, out in the suburbs,

kde jsme, na předměstích,

we can create our own architectural fantasies.

mohli dát volný průchod svým architektonickým fantaziím.

And those fantasies,

Ty fantazie

they can be Mediterranean

mohly být středozemní,

or French

francouzské

or Italian.

či italské.

(Laughter)

(Smích)

Possibly with endless breadsticks.

Nejspíš s bezednou sklenicí tyčinek.

This is the thing about postmodernism.

O tom je postmodernismus.

This is the thing about symbols.

O tom jsou ty symboly.

They're easy, they're cheap,

Jsou dostupné, jsou levné,

because instead of making places,

protože místo vytváření míst

we're making memories of places.

můžeme vytvářet vzpomínky na místa.

Because I know, and I know all of you know,

Protože já vím, a vím, že vy víte taky,

this isn't Tuscany.

že toto není Toskánsko.

This is Ohio.

Toto je Ohio.

(Laughter)

(Smích)

So architects get frustrated,

My architekti propadáme frustracím

and we start pushing the pendulum back into the other direction.

a zase začínáme tlačit kyvadlo na druhou stranu.

In the late '80s and early '90s,

Na přelomu 80. a 90. let

we start experimenting with something called deconstructivism.

začínáme experimentovat s tím, čemu říkáme dekonstruktivismus.

We throw out historical symbols,

Vzdáváme se historických symbolů

we rely on new, computer-aided design techniques,

a spoléháme na nové designové techniky s pomocí počítačů,

and we come up with new compositions,

přicházíme s novými kompozicemi,

forms crashing into forms.

formy se tříští o formy.

This is academic and heady stuff,

Je to akademické a opojné,

it's super unpopular,

výjimečně nepopulární,

we totally alienate you.

dokonale jsme si vás poštvali proti sobě.

Ordinarily, the pendulum would just swing back into the other direction.

Normálně by se kyvadlo vrátilo na druhou stranu.

And then, something amazing happened.

A pak se stalo něco úžasného.

In 1997, this building opened.

V roce 1997 se otevřela tato budova.

This is the Guggenheim Bilbao, by Frank Gehry.

Je to Guggenheimovo muzeum v Bilbao od Franka Gehryho.

And this building

Tato budova

fundamentally changes the world's relationship to architecture.

od základů změnila vztah k architektuře na celém světě.

Paul Goldberger said that Bilbao was one of those rare moments

Paul Goldberger řekl, že Bilbao bylo jedním z těch vzácných okamžiků,

when critics, academics, and the general public

kdy se kritici, akademici a široká veřejnost

were completely united around a building.

v názoru na nějakou budovu dokonale shodli.

The New York Times called this building a miracle.

The New York Times tuto budovu nazval zázrakem.

Tourism in Bilbao increased 2,500 percent

Turismus v Bilbao vzrostl o 2500 procent,

after this building was completed.

když se tato budova dokončila.

So all of a sudden, everybody wants one of these buildings:

Z ničeho nic všichni chtějí takovou budovu.

L.A.,

LA,

Seattle,

Seattle,

Chicago,

Chicago,

New York,

New York,

Cleveland,

Cleveland,

Springfield.

Springfield.

(Laughter)

(Smích)

Everybody wants one, and Gehry is everywhere.

Každý nějakou chce a Gehry je najednou všude.

He is our very first starchitect.

Je to první starchitekt.

Now, how is it possible that these forms --

Jak je možné, že tyto tvary,

they're wild and radical --

tak nespoutané a radikální,

how is it possible that they become so ubiquitous throughout the world?

jak je možné, že se po celém světě staly tak všudypřítomnými?

And it happened because media so successfully galvanized around them

Došlo k tomu, protože se díky nim vzchopila média,

that they quickly taught us that these forms mean culture and tourism.

která nás rychle naučila, že tyto tvary znamenají kulturu a turismus.

We created an emotional reaction to these forms.

Vytvořili jsme si k těmto formám emocionální reakci.

So did every mayor in the world.

Stejně tak jako každý starosta na světě.

So every mayor knew that if they had these forms,

Každý starosta pochopil, že když mají tyto formy,

they had culture and tourism.

mají i kulturu a turismus.

This phenomenon at the turn of the new millennium

Tento fenomén na začátku nového milénia

happened to a few other starchitects.

poznalo i pár dalších starchitektů.

It happened to Zaha

Je tu Zaha,

and it happened to Libeskind,

poznal to i Libeskind.

and what happened to these elite few architects

To, co zažilo těchto pár elitních architektů

at the turn of the new millennium

na začátku nového tisíciletí,

could actually start to happen to the entire field of architecture,

se vlastně může přihodit celému oboru architektury

as digital media starts to increase the speed

s tím, jak digitální média zvyšují rychlost toho,

with which we consume information.

jak konzumujeme informace.

Because think about how you consume architecture.

Přemýšlejte o tom, jak konzumujete architekturu.

A thousand years ago,

Před tisíci lety

you would have had to have walked to the village next door to see a building.

jste se museli projít do vedlejší vesnice, abyste se na nějakou budovu podívali.

Transportation speeds up:

Doprava se zrychluje:

You can take a boat, you can take a plane, you can be a tourist.

můžete jet lodí, letět letadlem, můžete se stát turistou.

Technology speeds up: You can see it in a newspaper, on TV,

Zrychluje se technologie: můžete se podívat do novin,

until finally, we are all architectural photographers,

na televizi, až konečně -- stáváme se fotografy architektury.

and the building has become disembodied from the site.

Budovy se stávají nezávislé na svém umístění.

Architecture is everywhere now,

Architektura je nyní všude

and that means that the speed of communication

a to znamená, že rychlost komunikace

has finally caught up to the speed of architecture.

se konečně vyrovnává rychlosti architektury.

Because architecture actually moves quite quickly.

Architektura se totiž vyvíjí docela rychle.

It doesn't take long to think about a building.

Vymyslet budovu netrvá dlouho.

It takes a long time to build a building,

Hodně času zabírá budovu postavit,

three or four years,

tři až čtyři roky.

and in the interim, an architect will design two or eight

Mezitím architekt zvládne navrhnout další dvě či osm,

or a hundred other buildings

klidně stovky jiných budov,

before they know if that building that they designed four years ago

aniž by tušili, jestli ta budova, kterou navrhli před čtyřmi lety,

was a success or not.

bude mít úspěch nebo ne.

That's because there's never been a good feedback loop in architecture.

Nikdy totiž na architekturu neexistovala dobrá zpětná vazba.

That's how we end up with buildings like this.

A proto jsme tvořili budovy jako je tato.

Brutalism wasn't a two-year movement,

Brutalismus nebyla dvouletá záležitost.

it was a 20-year movement.

Trvalo to 20 let.

For 20 years, we were producing buildings like this

Po 20 let jsme tvořili budovy jako je tato,

because we had no idea how much you hated it.

protože jsme neměli nejmenší tušení, jak moc je nesnášíte.

It's never going to happen again,

Už se to nikdy nestane,

I think,

myslím,

because we are living on the verge of the greatest revolution in architecture

protože nyní žijeme na začátku největší revoluce v architektuře

since the invention of concrete,

od objevení betonu,

of steel, or of the elevator,

oceli či výtahů.

and it's a media revolution.

A tou je mediální revoluce.

So my theory is that when you apply media to this pendulum,

Řekl bych, že když na kyvadlo aplikujete média,

it starts swinging faster and faster,

začne se houpat rychleji a rychleji,

until it's at both extremes nearly simultaneously,

až je na obou koncích prakticky zároveň.

and that effectively blurs the difference between innovation and symbol,

A to skvěle stírá rozdíly mezi inovací a symboly,

between us, the architects, and you, the public.

mezi námi architekty a vámi veřejností.

Now we can make nearly instantaneous, emotionally charged symbols

Můžeme nyní okamžitě vytvářet emocionálně nabité symboly

out of something that's brand new.

z něčeho dočista nového.

Let me show you how this plays out

Ukážu vám, jak to dopadlo

in a project that my firm recently completed.

v projektu, který jsme teď dokončili v mé firmě.

We were hired to replace this building, which burned down.

Měli jsme za úkol nahradit tuto budovu, která vyhořela.

This is the center of a town called the Pines

Nachází se ve středu města Pines

in Fire Island in New York State.

na Fire Island ve státě New York.

It's a vacation community.

Patří rekreační komunitě.

We proposed a building that was audacious,

Navrhli jsme budovu, která byla odvážná,

that was different than any of the forms that the community was used to,

odlišná od čehokoli, na co komunita byla zvyklá.

and we were scared and our client was scared

My jsme se toho báli, klient se toho bál,

and the community was scared,

komunita se toho bála.

so we created a series of photorealistic renderings

Vytvořili jsme tedy sadu fotorealistických ilustrací

that we put onto Facebook

a nahráli je na Facebook

and we put onto Instagram,

a na Instagram

and we let people start to do what they do:

a nechali lidi dělat to, co obvykle dělají:

share it, comment, like it, hate it.

sdílet, komentovat, lajkovat, nesnášet.

But that meant that two years before the building was complete,

Znamenalo to, že se budova dva roky před svým dokončením

it was already a part of the community,

stala součástí komunity.

so that when the renderings looked exactly like the finished product,

Takže když ilustrace vypadaly stejně jako hotový produkt,

there were no surprises.

nekonalo se žádné překvapení.

This building was already a part of this community,

Budova se již stala součástí komunity

and then that first summer,

a hned to první léto,

when people started arriving and sharing the building on social media,

kdy lidé přijeli a sdíleli budovu na sociálních sítích,

the building ceased to be just an edifice and it became media,

ta budova přestala být jen stavbou a stala se médiem,

because these, these are not just pictures of a building,

protože toto, toto nejsou jen nějaké obrázky nějaké budovy,

they're your pictures of a building.

toto jsou vaše obrázky této budovy.

And as you use them to tell your story,

A s tím, jak je používáte k vyprávění svého příběhu,

they become part of your personal narrative,

stávají se součástí vás

and what you're doing is you're short-circuiting

a to, co děláte, je zkratování

all of our collective memory,

naší společné paměti.

and you're making these charged symbols for us to understand.

Usnadňujete nám pochopení těchto nových symbolů.

That means we don't need the Greeks anymore

To znamená, že už nepotřebujeme staré Řeky,

to tell us what to think about architecture.

aby nám říkali, co si o architektuře máme myslet.

We can tell each other what we think about architecture,

Můžeme si navzájem říct, co si o architektuře myslíme,

because digital media hasn't just changed the relationship between all of us,

protože digitální média nezměnila jen vztahy mezi námi,

it's changed the relationship between us and buildings.

změnila i vztahy mezi námi a budovami.

Think for a second about those librarians back in Livingston.

Zamyslete se na chvilku o knihovnících v Livingstonu.

If that building was going to be built today,

Kdyby se ta budova měla stavět dnes,

the first thing they would do is go online and search "new libraries."

to první, co by udělali, by bylo připojení na internet a hledání slov „nové knihovny“.

They would be bombarded by examples of experimentation, of innovation,

Vyhrnuly by se na ně příklady experimentů, inovací,

of pushing at the envelope of what a library can be.

hranic toho, co dnes může být knihovnou.

That's ammunition.

To všechno jsou argumenty.

That's ammunition that they can take with them

To jsou argumenty, které mohou předložit

to the mayor of Livingston, to the people of Livingston,

starostovi Livingstonu, lidem v Livingstonu

and say, there's no one answer to what a library is today.

a říct, že dnes neexistuje jediná odpověď na to, jak má vypadat knihovna.

Let's be a part of this.

A ať jsou toho součástí.

This abundance of experimentation

Přehršel experimentů

gives them the freedom to run their own experiment.

jim dává volnost v experimentech vlastních.

Everything is different now.

Všechno je dnes jiné.

Architects are no longer these mysterious creatures

Architekti už nejsou ta záhadná stvoření

that use big words and complicated drawings,

v mlze velkých slov a složitých kreseb.

and you aren't the hapless public,

A vy už nejste jen usmolená veřejnost,

the consumer that won't accept anything that they haven't seen anymore.

spotřebitel, který nepřijme nic, co už předtím neviděl.

Architects can hear you,

Architekti vás mohou vyslyšet

and you're not intimidated by architecture.

a vy nejste architekturou zastrašeni.

That means that that pendulum swinging back and forth

Znamená to, že houpání kyvadla sem a tam,

from style to style, from movement to movement,

od stylu ke stylu, od hnutí k hnutí,

is irrelevant.

ztrácí svůj význam.

We can actually move forward

Můžeme se pohybovat kupředu

and find relevant solutions to the problems that our society faces.

a hledat řešení problémů, kterým čelí dnešní společnost.

This is the end of architectural history,

Je to konec historie architektury.

and it means that the buildings of tomorrow

Znamená to, že budovy zítřka

are going to look a lot different than the buildings of today.

budou vypadat jinak než budovy dneška.

It means that a public space in the ancient city of Seville

Znamená to, že veřejný prostor starověkého města Sevilla

can be unique and tailored to the way that a modern city works.

může být unikátní a přizpůsobený tomu, jak funguje moderní město.

It means that a stadium in Brooklyn can be a stadium in Brooklyn,

Znamená to, že stadion v Brooklynu může být stadion v Brooklynu,

not some red-brick historical pastiche

nikoli historická napodobenina z červených cihel,

of what we think a stadium ought to be.

jak si myslíme, že by stadiony měly vypadat.

It means that robots are going to build our buildings,

Znamená to, že naše budovy budou stavět roboti,

because we're finally ready for the forms that they're going to produce.

protože jsme připraveni na formy, které budou vytvářet.

And it means that buildings will twist to the whims of nature

A znamená to, že se budovy přizpůsobí vrtochům přírody,

instead of the other way around.

místo toho, aby to bylo opačně.

It means that a parking garage in Miami Beach, Florida,

Znamená to, že parkovací dům na Miami Beach na Floridě

can also be a place for sports

může být i místem pro sport,

and for yoga

pro hodiny jógy,

and you can even get married there late at night.

i místem pro svatbu v pozdních hodinách.

(Laughter)

(Smích)

It means that three architects can dream about swimming

Znamená to, že si tři architekti mohou vysnít plavání

in the East River of New York,

v East River v New Yorku

and then raise nearly half a million dollars

a pak vybrat skoro půl milionu dolarů

from a community that gathered around their cause,

od komunity, které se ten nápad líbí.

no one client anymore.

Už žádní klienti.

It means that no building is too small for innovation,

Znamená to, že žádná budova nebude pro inovace příliš malá,

like this little reindeer pavilion

jako tento sobí pavilon,

that's as muscly and sinewy as the animals it's designed to observe.

který je tak svalnatý a šlachovitý jako zvířata, která z něj můžete pozorovat.

And it means that a building doesn't have to be beautiful

A znamená to, že budovy nemusí být nádherné,

to be lovable,

abyste je milovali,

like this ugly little building in Spain,

jako tato ošklivá chatrč ve Španělsku,

where the architects dug a hole,

kde architekti vykopali jámu,

packed it with hay,

zaplnili ji senem,

and then poured concrete around it,

zalili betonem

and when the concrete dried,

a když beton zaschl,

they invited someone to come and clean that hay out

pozvali někoho, aby se toho sena zbavil.

so that all that's left when it's done

Takže nakonec z toho vznikl

is this hideous little room

tento šeredný pokojík,

that's filled with the imprints and scratches of how that place was made,

ve kterém je otisknut způsob, jak vznikl,

and that becomes the most sublime place to watch a Spanish sunset.

a který se stal nejnádhernějším místem k pozorování španělského západu slunce.

Because it doesn't matter if a cow builds our buildings

Nezáleží na tom, jestli budovu postavila kráva

or a robot builds our buildings.

nebo robot.

It doesn't matter how we build, it matters what we build.

Nezáleží na tom, jak budujeme, záleží na tom, co budujeme.

Architects already know how to make buildings that are greener

Architekti umí stavět budovy, které jsou ekologičtější,

and smarter and friendlier.

chytřejší a přátelštější.

We've just been waiting for all of you to want them.

Čekáme jen na to, až je všichni budete chtít.

And finally, we're not on opposite sides anymore.

Koneckonců už nejsme na opačných stranách barikády.

Find an architect, hire an architect,

Najděte architekta, najměte architekta,

work with us to design better buildings, better cities, and a better world,

pracujte s námi na návrhu lepších budov, lepších měst a lepšího světa,

because the stakes are high.

protože v sázce je hodně.

Buildings don't just reflect our society, they shape our society

Budovy neodrážejí jen naši společnost, ony naši společnost formují,

down to the smallest spaces:

už od nejmenších míst:

the local libraries,

místních knihoven,

the homes where we raise our children,

domů, kde vychováváme děti,

and the walk that they take from the bedroom to the bathroom.

a těch cest, kterými musí projít z pokoje do koupelny.

Thank you.

Děkuji vám.

(Applause)

(Potlesk)