Kelli Swazey: Life that doesn't end with death

Překladatel: Nela Mitrengová Korektor: Oldřich Svoboda

I think it's safe to say

Myslím že je bez debat, že všichni lidé

that all humans will be intimate with death

přijdou do důvěrného kontaktu se smrtí

at least once in their lives.

alespoň jednou ve svém životě.

But what if that intimacy began

Ale co když tato důvěrnost přijde

long before you faced your own transition

dlouho předtím, než budete čelit svému vlastnímu přechodu

from life into death?

ze života do smrti?

What would life be like

Jaký by život byl,

if the dead literally lived alongside you?

kdyby mrtví doslova žili po vašem boku?

In my husband's homeland

V rodné zemi mého manžela,

in the highlands of Sulawesi island

v horách ostrova Sulawesi,

in eastern Indonesia,

ve východní Indonésii,

there is a community of people that experience death

žije komunita lidí, kteří prožívají smrt

not as a singular event

ne jako jednorázovou událost,

but as a gradual social process.

ale jako postupný sociální proces.

In Tana Toraja,

V Tana Toraja

the most important social moments in people's lives,

nejdůležitějšími společenskými momenty v životě lidí,

the focal points of social and cultural interaction

ústředními body společenské a kulturní interakce,

are not weddings or births or even family dinners,

nejsou svatby nebo narození, dokonce ani rodinné stolování,

but funerals.

ale pohřby.

So these funerals are characterized

Tyto pohřby jsou typické

by elaborate rituals

složitými rituály,

that tie people in a system of reciprocal debt

které lidi spojují v systému vzájemného dluhu

based on the amount of animals --

založeného na množství zvířat --

pigs, chickens and, most importantly, water buffalo --

prasat, kuřat, a především vodních buvolů --

that are sacrificed and distributed

kteří jsou obětování a rozděleni

in the name of the deceased.

ve jménu zesnulých.

So this cultural complex surrounding death,

Tento kulturní komplex obklopující smrt,

the ritual enactment of the end of life,

rituální ztvárnění konce života,

has made death the most visible

udělalo smrt nejvíce viditelným

and remarkable aspect of Toraja's landscape.

a nevšedním aspektem oblasti Toraji.

Lasting anywhere from a few days

Pohřební ceremoniál, který trvá několik dní

to a few weeks,

až několik týdnů,

funeral ceremonies are a raucous affair,

je pronikavou záležitostí,

where commemorating someone who's died

při níž připomínání si zemřelého

is not so much a private sadness

není ani tak soukromým smutkem,

but more of a publicly shared transition.

ale spíše veřejně sdílenou proměnou.

And it's a transition that's just as much

A tato proměna v sobě nese

about the identity of the living

stejně tolik charakteru života

as it is about remembrance of the dead.

jako připomenutí si smrti.

So every year, thousands of visitors

Každý rok tisíce návštěvníků

come to Tana Toraja to see, as it were,

přichází do Tana Toraja, aby poznali

this culture of death,

tuto kulturu smrti,

and for many people these grandiose ceremonies

a pro mnoho lidí jsou tyto grandiózní ceremoniály

and the length of the ceremonies

a délka jejich trvání

are somehow incommensurable

jakýmsi způsobem nenapasovatelné

with the way that we face our own mortality in the West.

na způsob, kterým čelíme vlastní smrtelnosti na Západě.

So even as we share death as a universal experience,

Takže přestože sdílíme smrt jako všeobecnou zkušenost,

it's not experienced the same way the world over.

neprožíváme ji v různých koutech světa stejně.

And as an anthropologist,

Jako antropolog

I see these differences in experience

vidím, jak jsou tyto rozdíly v prožívání

being rooted in the cultural and social world

hluboce zakotveny v kulturním a společenském světě,

through which we define the phenomena around us.

na jehož základě si definujeme jevy kolem nás.

So where we see an unquestionable reality,

Takže tam, kde my vidíme nespornou realitu,

death as an irrefutable biological condition,

smrt jako nezvratnou biologickou okolnost,

Torajans see the expired corporeal form

Torajané chápou opuštění tělesné formy

as part of a larger social genesis.

jakou součást větší společenské geneze.

So again, the physical cessation of life

Takže jinými slovy, fyzické pominutí života

is not the same as death.

není to samé co smrt.

In fact, a member of society is only truly dead

Ve skutečnosti je člen společnosti opravdu mrtvý,

when the extended family can agree upon

když se na tom jeho široká rodina shodne

and marshal the resources necessary

a urovná všechny prostředky nezbytné

to hold a funeral ceremony

pro uspořádání pohřebního ceremoniálu,

that is considered appropriate in terms of resources

který bude přiměřený co do vynaložených zdrojů

for the status of the deceased.

s ohledem na společenský status zemřelého.

And this ceremony has to take place

A tento ceremoniál se musí konat

in front of the eyes of the whole community

před očima celé komunity

with everyone's participation.

za účasti všech.

So after a person's physical death,

Takže po fyzické smrti

their body is placed in a special room

je tělo člověka umístěno do speciálního pokoje

in the traditional residence, which is called the tongkonan.

v tradičním obydlí, které se nazývá tongkonan.

And the tongkonan is symbolic

A tongkonan symbolizuje

not only of the family's identity

nejen rodinnou identitu,

but also of the human life cycle from birth to death.

ale také cyklus člověka od narození po smrt.

So essentially, the shape of the building

V podstatě je tedy tvar budovy,

that you're born into is the shape

ve které jste se narodili, také tvarem

of the structure which carries you

kontrukce, která vás vynese

to your ancestral resting place.

do místa odpočinku vašich předků.

Until the funeral ceremony,

Do pohřebního ceremoniálu,

which can be held years after a person's physical death,

který se může konat celé roky po fyzické smrti zemřelého,

the deceased is referred to as "to makala," a sick person,

se o zesnulém mluví jako o "to makala" - nemocné osobě,

or "to mama," a person who is asleep,

nebo jako o "to mama" - osobě spící,

and they continue to be a member of the household.

a tito zesnulí jsou stále součástí domácnosti.

They are symbolically fed and cared for,

Symbolicky je krmí s pečují o ně,

and the family at this time

a v tomto čase rodina

will begin a number of ritual injunctions,

začne s množstvím rituálních opatření,

which communicates to the wider community around them

kterými sděluje do širší komunity kolem nich,

that one of their members is undergoing the transition

že jeden z jejich členů prochází přechodem

from this life into the afterlife

z tohoto života do posmrtného života

known as Puya.

zvaného Puya.

So I know what some of you must be thinking right now.

Vím, co si většina z vás teď musí myslet.

Is she really saying that these people live

Opravdu mluví o tom, že tito lidé žijí

with the bodies of their dead relatives?

s těly svých mrtvých příbuzných?

And that's exactly what I'm saying.

Ano, to je přesně to, co říkám.

But instead of giving in to the sort of visceral reaction

Namísto podlehnutí jakési niterné reakci,

we have to this idea of proximity to bodies,

jakou máme vůči této přestavě blízkosti mrtvým tělům,

proximity to death,

blízkému vztahu k smrti,

or how this notion just does not fit

nebo jak tento pohled prostě nepasuje

into our very biological or medical

do našeho velmi biologického a medicínského

sort of definition of death,

pojetí smrti,

I like to think about what the Torajan way

se ráda zamýšlím nad tím, co z lidského prožívání

of viewing death encompasses of the human experience

Torajanský náhled na smrt zahrnuje,

that the medical definition leaves out.

a co medicínský pohled vypouští.

I think that Torajans socially recognize

Myslím, že Torajané společensky rozeznávají

and culturally express

a kulturně vyjadřují to,

what many of us feel to be true

co mnoho z nás opravdu cítí,

despite the widespread acceptance

i přes rozšířené přijetí

of the biomedical definition of death,

biomedicínské definice smrti,

and that is that our relationships with other humans,

a to je, že naše vztahy s ostatními lidmi,

their impact on our social reality,

jejich vliv na naši společenskou realitu,

doesn't cease with the termination

neustane ukončením

of the physical processes of the body,

fyzických procesů těla,

that there's a period of transition

a je tam jakési období přechodu,

as the relationship between the living and the dead

kdy se vztahy mezi žijícími a mrtvým

is transformed but not ended.

transformují, ale nekončí.

So Torajans express this idea of this enduring relationship

Torajané vyjadřují tuto myšlenku trvalých vztahů

by lavishing love and attention

štědrou láskou a pozorností

on the most visible symbol of that relationship,

vůči nejvíce viditelnému symbolu tohoto vztahu,

the human body.

vůči lidskému tělu.

So my husband has fond memories

Takže můj manžel má milé vzpomínky

of talking to and playing with

na rozmlouvání a hraní si

and generally being around his deceased grandfather,

a obecně trávení času kolem jeho zesnulého dědy,

and for him there is nothing unnatural about this.

a pro něj na tom není nic nepřirozeného.

This is a natural part of the process

Je to přirozená součást procesu,

as the family comes to terms with the transition

kdy se rodina smiřuje s přechodem

in their relationship to the deceased,

v jejich vztahu k zemřelému,

and this is the transition from relating to the deceased

a to je přechod od toho, kdy se zesnulým měli konakt

as a person who's living

jako s osobou žijící,

to relating to the deceased

k tomu, že zesnulého vnímají

as a person who's an ancestor.

jako rodinného předka.

And here you can see these wooden effigies

A zde můžete vidět tyto dřevěné plastiky

of the ancestors,

předků,

so these are people who have already been buried,

toto jsou tedy lidé, kteří již byli pochováni,

already had a funeral ceremony.

tedy už měli pohřeb.

These are called tau tau.

Tito lidé jsou nazýváni tau tau.

So the funeral ceremony itself

Takže samotný pohřeb

embodies this relational perspective on death.

ztělesňuje smrt z pohledu vztahů.

It ritualizes the impact of death on families

Ritualizuje dopad smrti na rodiny

and communities.

a komunity.

And it's also a moment of self-awareness.

A je to také moment uvědomění si sama sebe.

It's a moment when people think about who they are,

Je to moment, kdy lidé přemýšlejí, kdo jsou,

their place in society,

jaké je jich místo ve společnosti,

and their role in the life cycle

a jaká je jejich role v životním cyklu

in accordance with Torajan cosmology.

v souladu s Torajanskou kosmologií.

There's a saying in Toraja

V Toraji mají pořekadlo

that all people will become grandparents,

že všichni lidí se stanou prarodiči,

and what this means is that after death,

a to má vyjadřovat, že po smrti

we all become part of the ancestral line

se my všichni staneme součástí linie předků,

that anchors us between the past and the present

což nás ukotvuje mezi minulost a přítomnost

and will define who our loved ones are into the future.

a my definujeme, kdo budou naši milující v budoucnosti.

So essentially, we all become grandparents

Takže v podstatě, všichni se staneme prarodiči

to the generations of human children

generacím dětí,

that come after us.

které přijdou po nás.

And this metaphor of membership

Tato metafora členství

in the greater human family

v širší lidské rodině

is the way that children also describe

je způsobem, jak děti také popisují

the money that they invest

peníze, které investují

in these sacrificial buffaloes

do těchto obětních buvolů,

that are thought to carry people's soul

kteří mají vynést lidskou duši

from here to the afterlife,

z tohoto světa do posmrtného života;

and children will explain

a děti vám vysvětlí,

that they will invest the money in this

že na toto vynakládají peníze,

because they want to repay their parents

protože chtějí splatit svým rodičům

the debt for all of the years their parents spent

dluh za všechna ta léta, během nichž do nich

investing and caring for them.

jejich rodiče investovali a starali se o ně.

But the sacrifice of buffalo

Ale oběť buvola

and the ritual display of wealth

a rituální předvedení majetku

also exhibits the status of the deceased,

také vystavuje na odiv status zemřelého,

and, by extension, the deceased's family.

a posléze také rodiny zemřelého.

So at funerals, relationships are reconfirmed

Takže na pohřbech jsou vztahy znovu potvrzeny

but also transformed

a také transformovány

in a ritual drama that highlights

rituální hrou, která zdůrazňuje

the most salient feature about death in this place:

nejvýznamnější charakteristiku smrti v této končině:

its impact on life and the relationships of the living.

její dopad na život a vztahy žijících.

So all of this focus on death

Takže celé toto soustředění se na smrt

doesn't mean that Torajans don't aspire

neznamená, že Torajané netouží po

to the ideal of a long life.

ideálu dlouhého života.

They engage in many practices

Provozují mnoho praktik,

thought to confer good health

které mají pomoci dosáhnout dobrého zdraví

and survival to an advanced age.

a žít do pokročilého věku.

But they don't put much stock

Ale nemají moc důvěry v úsilí

in efforts to prolong life in the face of debilitating illness

prodlužovat život při vysilující nemoci

or in old age.

nebo ve stáří.

It's said in Toraja that everybody has

V Toraje se říká, že každý před sebou

sort of a predetermined amount of life.

má tak nějak předurčenou délku života.

It's called the sunga'.

Říkají tomu sunga'.

And like a thread, it should be allowed to unspool

A stejně jako vláknu by mělo být životu dopřáno dospět

to its natural end.

do svého přirozeného konce.

So by having death as a part

Tím, že mají smrt jako nit

of the cultural and social fabric of life,

v kulturní a sociální tkanině života,

people's everyday decisions about their health

jsou ovlivňována každodenní rozhodnutí o jejich

and healthcare are affected.

zdraví a péči o zdraví.

The patriarch of my husband's maternal clan,

Stařešina z rodu matky mého manžela,

Nenet Katcha,

Nenet Katcha,

is now approaching the age of 100, as far as we can tell.

se nyní blíží věku sta let, alespoň co může říci.

And there are increasing signs

A množí se náznaky,

that he is about to depart on his own journey for Puya.

že se má k odchodu na svou cestu do Puya.

And his death will be greatly mourned.

A nad jeho smrtí se bude hodně truchlit.

But I know that my husband's family

Ale já vím, že rodina mého manžela

looks forward to the moment

se těší na ten okamžik,

when they can ritually display

kdy budou moci rituálně ukázat,

what his remarkable presence has meant to their lives,

co pro jejich životy jeho výjimečná přítomnost znamenala,

when they can ritually recount

když budou moci rituálně převyprávět

his life's narrative,

příběh jeho života,

weaving his story

proplést jeho příběh

into the history of their community.

do historie jejich komunity.

His story is their story.

Jeho příběh je jejich příběhem.

His funeral songs will sing them a song about themselves.

Jeho pohřební písně jim budou zpívat píseň o nich samotných.

And it's a story that has no discernible beginning,

A to příběh, který nemá žádný rozpoznatelný počátek

no foreseeable end.

ani předvídatelný konec.

It's a story that goes on

Je to příběh, který žije

long after his body no longer does.

dlouho poté, co jeho tělo zemře.

People ask me if I'm frightened or repulsed

Lidé se mě ptají, jestli nemám strach nebo odpor

by participating in a culture

k účasti na této kultuře,

where the physical manifestations of death

kde nás hmotná manifestace smrti

greet us at every turn.

vítá na každém rohu.

But I see something profoundly transformative

Ale já vidím něco nesmírně transformativního

in experiencing death as a social process

v tom, když člověk zažívá smrt jako sociální proces,

and not just a biological one.

nejen jako proces biologický.

In reality, the relationship between the living and the dead

Ve skutečnosti má vztah mezi žijícími a zesnulými

has its own drama in the U.S. healthcare system,

svoje vlastní drama v americké zdravotnické péči,

where decisions about how long to stretch

kde rozhodnutí, jak dalece natáhnout

the thread of life are made based on our emotional

vlákno života, padají na základě našich emočních

and social ties with the people around us,

a sociálních vazeb s lidmi kolem nás,

not just on medicine's ability to prolong life.

nejen na základě schopnosti medicíny prodloužit život.

We, like the Torajans,

My, stejně jako Torajané,

base our decisions about life

zakládáme naše rozhodnutí o životě

on the meanings and the definitions

na významech a definicích,

that we ascribe to death.

které přisuzujeme smrti.

So I'm not suggesting that anyone in this audience

Každopádně nechci navrhnovat, abyste všichni, co tu sedíte v publiku,

should run out and adopt the traditions

vyskočili a přisvojili si tradice

of the Torajans.

Torajanů.

It might be a little bit difficult

Mohlo by být trochu složité

to put into play in the United States.

to uskutečnit ve Spojených státech.

But I want to ask what we can gain

Ale chci se zeptat, co můžeme získat z toho,

from seeing physical death not only as a biological process

že budeme na smrt nahlížet nejen jako na biologický proces,

but as part of the greater human story.

ale jako na součást širšího lidského příběhu.

What would it be like to look on

Jaké by to bylo, nahlížet na

the expired human form with love

mrtvé lidské tělo s láskou,

because it's so intimately a part of who we all are?

protože je tak důvěrnou součástí toho, co jsme my všichni?

If we could expand our definition of death

Pokud bychom rozšířili naši definici smrti,

to encompass life,

aby zahrnovala život,

we could experience death as part of life

mohli bychom smrt prožívat jako část života,

and perhaps face death

a možná čelit smrti

with something other than fear.

jinak, než se strachem.

Perhaps one of the answers to the challenges

Možná jedna z odpovědí na výzvy,

that are facing the U.S. healthcare system,

kterým čelí zdravotní systém Spojených států,

particularly in the end-of-life care,

především péče na sklonku života,

is as simple as a shift in perspective,

je jednoduchý posun perspektivy,

and the shift in perspective in this case

a tento posun perspektivy by v tomto případě

would be to look at the social life of every death.

bylo nahlédnutí na sociální život každé smrti.

It might help us recognize that the way we limit

Mohlo by nám to pomohlo poznat, že způsob, kterým limitujeme

our conversation about death

naše konverzace o smrti

to something that's medical or biological

na něco, co je medicínské nebo biologické,

is reflective of a larger culture that we all share

je odrazem širší kultury, kterou sdílíme,

of avoiding death, being afraid of talking about it.

kultury vyhýbání se smrti, strachu o ní mluvit.

If we could entertain and value

Pokud bychom dokázali vzít v úvahu a ocenit

other kinds of knowledge about life,

jiné druhy znalostí o životě,

including other definitions of death,

včetně jiných definic smrti,

it has the potential to change the discussions

mělo by to potenciál změnit naše diskuze,

that we have about the end of life.

které vedeme o konci života.

It could change the way that we die,

Mohlo by to změnit způsob, kterým umíráme,

but more importantly,

ale co je ještě důležitější,

it could transform the way that we live.

mohlo by to změnit způsob, kterým žijeme.

(Applause)

(Potlesk)