How architecture helped music evolve | David Byrne

Překladatel: Filip Konig Korektor: Lenka Mydlova

This is the venue

Toto je místo,

where, as a young man,

kde byla poprvé hrána muzika,

some of the music that I wrote was first performed.

kterou jsem jako psal jako mladík.

It was, remarkably,

Kupodivu to byla

a pretty good sounding room.

velice dobře znějící místnost.

With all the uneven walls and all the crap everywhere,

Měla nepravidelné zdi a byl tam nepořádek,

it actually sounded pretty good.

přesto to znělo dobře.

This is a song that was recorded there.

Tato píseň tam byla natočena.

(Music)

(Hudba)

This is not Talking Heads,

Nejsou to Talking Heads,

in the picture anyway.

tedy myslím na obrázku.

(Music: "A Clean Break (Let's Work)" by Talking Heads)

(Hudba: "A Clean Break (Let's Work) - Talking Heads)

So the nature of the room

Charakter místnosti dovolil,

meant that words could be understood.

aby byla dobře slyšet slova.

The lyrics of the songs could be pretty much understood.

Textu písně bylo dobře rozumět.

The sound system was kind of decent.

Aparatura byla slušná.

And there wasn't a lot of reverberation in the room.

V místnosti nebyla ozvěna.

So the rhythms

Takže rytmy byly

could be pretty intact too,

také slyšet čistě,

pretty concise.

bylo to obstojný.

Other places around the country had similar rooms.

Ostatní podniky v zemi měly podobné prostory.

This is Tootsie's Orchid Lounge in Nashville.

Toto je Tootsie's Orchid Lounge v Nashvillu.

The music was in some ways different,

Hudba se tam hrála v jistých směrech jiná,

but in structure and form,

ale skladba a hudební forma

very much the same.

byly vcelku stejné.

The clientele behavior was very much the same too.

Chování návštěvníků bylo také stejné.

And so the bands at Tootsie's

A kapely hrající v Tootsie's

or at CBGB's

či CBGB

had to play loud enough --

musely hrát nahlas --

the volume had to be loud enough to overcome

hlasitost musela být dostatečná, aby překřičela

people falling down, shouting out

zvuk padajících, křičejících

and doing whatever else they were doing.

a kdovíco dělajících posluchačů.

Since then, I've played other places

Od té doby jsem koncertoval

that are much nicer.

ve mnohem hezčích prostorách.

I've played the Disney Hall here

Hrál jsem v Disney Hall,

and Carnegie Hall and places like that.

Carnegie Hall a podobných.

And it's been very exciting.

A bylo to strhující.

But I also noticed that sometimes the music

Ale všiml jsem si, že hudba, kterou jsem psal

that I had written,

v té době,

or was writing at the time,

či předtím,

didn't sound all that great

nezněla v těchno síních

in some of those halls.

úplně nejlépe.

We managed,

Dalo se to,

but sometimes those halls didn't seem exactly suited

ale občas se tyto síně nezdály

to the music I was making

být to nejlepší pro hudbu, kterou jsem dělal

or had made.

v té době či době předešlé.

So I asked myself:

Takže jsem se zeptal sám sebe:

Do I write stuff

Skládám hudbu

for specific rooms?

pro určité místnosti?

Do I have a place, a venue,

Myslím na určitou místnost,

in mind when I write?

když skládám hudbu?

Is that a kind of model for creativity?

Je pro kreativitu směrodatná?

Do we all make things with

Myslíme na místo či kontext,

a venue, a context, in mind?

když tvoříme?

Okay, Africa.

Dobře, Afrika.

(Music: "Wenlenga" / Various artists)

(Hudba: "Wenlenga" - různí)

Most of the popular music that we know now

Většina populární hudby

has a big part of its roots in West Africa.

vychází ze západoafrických kořenů.

And the music there,

Tamější hudba,

I would say, the instruments,

tedy použité nástroje,

the intricate rhythms,

složité rytmy,

the way it's played, the setting, the context,

způsob hraní, prostředí, kontext,

it's all perfect. It all works perfect.

vše je dokonalé. Funguje to výborně.

The music works perfectly in that setting.

Tato hudba sedí prostředí.

There's no big room

Není hrána ve velké místnosti,

to create reverberation and confuse the rhythms.

která by tvořila ozvěnu a rušila rytmy.

The instruments are loud enough

Nástroje jsou dostatečně hlasité,

that they can be heard without amplification, etc., etc.

takže je lze slyšet bez aparatury atd.

It's no accident.

Není to náhoda.

It's perfect for that particular context.

Hudba je ideální pro toto prostředí.

And it would be a mess

A v tomto prostředí

in a context like this. This is a gothic cathedral.

by to byl chaos. Toto je gotická katedrála.

(Music: "Spem In Alium" by Thomas Tallis)

(Hudba: "Spem In Alium" - Thomas Tallis)

In a gothic cathedral, this kind of music is perfect.

Pro gotickou katedrálu je ideální tento typ hudby.

It doesn't change key, the notes are long,

Je to v jedné tónině. Tóny jsou táhlé.

there's almost no rhythm whatsoever,

Není zde skoro žádný rytmus.

and the room flatters the music.

A prostředí hudbě svědčí.

It actually improves it.

Vlastně ji přímo zlepšuje.

This is the room that Bach

Toto je místnost, pro kterou psal

wrote some of his music for. This is the organ.

Bach některé ze svých děl. Toto jsou varhany.

It's not as big as a gothic cathedral,

Není tak velká, jako gotická katedrála,

so he can write things that are a little bit more intricate.

takže může skládat komplikovanější hudbu.

He can, very innovatively,

Může velice progresivně

actually change keys

měnit tóniny,

without risking huge dissonances.

aniž by riskoval disonanci.

(Music: "Fantasia On Jesu, Mein Freunde" by Johann S. Bach)

(Hudba: "Fantasia On Jesu, Mein Freunde" - Johann S. Bach)

This is a little bit later.

Jdeme trochu dál.

This is the kind of rooms that Mozart wrote in.

Toto je typ prostor, pro které skládal hudbu Mozart.

I think we're in like 1770, somewhere around there.

Jedná se přibližně o rok 1770.

They're smaller, even less reverberant,

Prostory jsou menší, ještě méně ozvěny,

so he can write really frilly music

takže může skládat ještě zdobenější hudbu,

that's very intricate -- and it works.

složitější -- a funguje to.

(Music: "Sonata in F," KV 13, by Wolfgang A. Mozart)

(Hudba: "Sonata F dur," KV 13 - Wolfgang A. Mozart)

It fits the room perfectly.

Je to perfektní pro tuto místnost.

This is La Scala.

Toto je La Scala.

It's around the same time,

Pochází ze stejné doby.

I think it was built around 1776.

Myslím, že byla postavena v roce 1776.

People in the audience in these opera houses, when they were built,

Lidé byli v těchto operních domech zvyklí

they used to yell out to one another.

pokřikovat jeden na druhého.

They used to eat, drink and yell out to people on the stage,

Jedli, pili a křičeli na osoby na pódiu,

just like they do at CBGB's and places like that.

stejně tak, jako to dělají v CBGB a podobných místech.

If they liked an aria,

Pokud se jim líbila árie,

they would holler and suggest

požadovali křikem,

that it be done again as an encore,

aby byla zopakována,

not at the end of the show, but immediately.

ne na konci představení, ale ihned.

(Laughter)

(Smích)

And well, that was an opera experience.

A tak to chodívalo v operách.

This is the opera house that Wagner built for himself.

Toto je operní dům, který si nechal postavit Wagner.

And the size of the room is not that big.

Budova není tak velká.

It's smaller than this.

Prostor je menší než zde.

But Wagner made an innovation.

Ale Wagner ji vylepšil.

He wanted a bigger band.

Chtěl větší orchestr.

He wanted a little more bombast,

Chtěl to trochu více pompézní.

so he increased the size of the orchestra pit

Tak nechal zvětšit orchestřiště,

so he could get more low-end instruments in there.

aby měl více nástrojů.

(Music: "Lohengrin / Prelude to Act III" by Richard Wagner)

(Hudba: "Lohengrin" - Richard Wagner)

Okay.

Dobře.

This is Carnegie Hall.

Toto je Carnegie Hall.

Obviously, this kind of thing became popular.

Samozřejmě, takovéto sály se staly oblíbenými.

The halls got bigger. Carnegie Hall's fair-sized.

Byly větší. Carnegie Hall je celkem velká.

It's larger than some of the other symphony halls.

Je větší než některé z předešlých koncertních síní.

And they're a lot more reverberant

A je zde více ozvěny

than La Scala.

než v La Scale.

Around the same,

Podle Alexe Rosse,

according to Alex Ross who writes for the New Yorker,

který píše pro New Yorker,

this kind of rule came into effect

vešel ve stejné době v platnost zákaz

that audiences had to be quiet --

jezení, pití a křičení během představení,

no more eating, drinking and yelling at the stage,

lidé už nemohli klábosit,

or gossiping with one another

museli být potichu

during the show.

po dobu představení.

They had to be very quiet.

Obecenstvo muselo být zticha.

So those two things combined meant that

Tyto dva faktory znamenaly,

a different kind of music

že v těchto prostorech

worked best in these kind of halls.

zněl nejlépe jiný typ hudby.

It meant that there could be extreme dynamics,

Znamenalo to možnost použití mimořádné dynamiky,

which there weren't in some of these

jěž ostatní styly

other kinds of music.

nedovolovaly.

Quiet parts could be heard

Tiché pasáže,

that would have been drowned out

které by normálně byly přehlučeny

by all the gossiping and shouting.

klábosením a křikem, byly slyšet.

But because of the reverberation

Ale kvůli ozvěně

in those rooms like Carnegie Hall,

v síních jako Carnegie Hall

the music had to be maybe a little less rhythmic

musela být hudba trochu méně rytmická

and a little more textural.

a více strukturálně bohatá.

(Music: "Symphony No. 8 in E Flat Major" by Gustav Mahler)

(Hudba: "Symfonie č. 8 v Es dur" - Gustav Mahler)

This is Mahler.

Toto je Mahler.

It looks like Bob Dylan, but it's Mahler.

Vypadá jako Bob Dylan, ale je to Mahler.

That was Bob's last record, yeah.

To byla Bobova poslední nahrávka.

(Laughter)

(Smích)

Popular music, coming along at the same time.

Ve stejné době přichází populární hudba.

This is a jazz band.

Toto je jazzová kapela.

According to Scott Joplin, the bands were playing

Kapely v pojetí Scotta Joplina

on riverboats and clubs.

hrály na parnících a v klubech.

Again, it's noisy. They're playing for dancers.

Opět, je to hlasité. Hrály pro tanečníky.

There's certain sections of the song -- the songs had different sections

Skladby obsahovaly určité části,

that the dancers really liked.

které měli tanečníci rádi.

And they'd say, "Play that part again."

A proto říkali: "Zahrajte to znovu."

Well, there's only so many times

Ale bohužel nemůžete hrát

you can play the same section of a song over and over again for the dancers.

jednu část do nekonečna.

So the bands started to improvise new melodies.

Takže kapely začaly improvizovat melodie.

And a new form of music was born.

A zrodil se nový hudební útvar.

(Music: "Royal Garden Blues" by W.C. Handy / Ethel Waters)

(Hudba: "Royal Garden Blues" - W.C. Handy / Ethel Waters)

These are played mainly in small rooms.

Tato hudba je hrána hlavně v malých prostorách.

People are dancing, shouting and drinking.

Lidé tancují, hlučí a popíjejí.

So the music has to be loud enough

Takže hudba musí být

to be heard above that.

dostatečně hlasitá.

Same thing goes true for -- that's the beginning of the century --

To samé platí pro -- jsme na začátku století --

for the whole of 20th-century popular music,

populární hudbu 20. století.

whether it's rock or Latin music or whatever.

Ať už jde o rock, Latinskoamerickou hudbu či další.

[Live music] doesn't really change that much.

Živá hudba se tolik nemění.

It changes about a third of the way into the 20th century,

Změnila se asi tak v první třetině 20. století,

when this became

ve chvíli, kdy se toto stalo

one of the primary venues for music.

jednou z hlavních věcí pro poslech hudby.

And this was one way

A právě toto

that the music got there.

to umožnilo.

Microphones enabled singers, in particular,

Mikrofony umožnily zpěvákům,

and musicians and composers,

hudebníkům a skladatelům

to completely change the kind of music

úplně změnit hudbu,

that they were writing.

která byla skládána.

So far, a lot of the stuff that was on the radio was live music,

Doposud byla většina hudby v rádiu živá hudba,

but singers, like Frank Sinatra,

ale zpěváci jako Frank Sinatra

could use the mic

uměli využít mikrofon

and do things

k něčemu,

that they could never do without a microphone.

čeho by bez něj nebyli schopni.

Other singers after him

Jeho následovníci

went even further.

to dotáhli ještě dál.

(Music: "My Funny Valentine" by Chet Baker)

(Hudba: "My Funny Valentine" - Chet Baker)

This is Chet Baker.

Toto je Chet Baker.

And this kind of thing

Toto by bylo

would have been impossible without a microphone.

bez mikrofonu nemožné.

It would have been impossible without recorded music as well.

Také by to bylo nemožné bez nahrávání hudby.

And he's singing right into your ear.

Jako by vám zpíval přímo do ucha.

He's whispering into your ears.

Jako by vám do něj šeptal.

The effect is just electric.

Ten efekt je ohromující.

It's like the guy is sitting next to you,

Je to jako kdyby seděl vedle vás

whispering who knows what into your ear.

a šeptal vám kdovíco do ucha.

So at this point, music diverged.

Tehdy se tedy začala hudba dělit.

There's live music,

Existuje hudba živá

and there's recorded music.

a reprodukovaná.

And they no longer have to be exactly the same.

A už se nejedná o stejnou věc.

Now there's venues like this, a discotheque,

Máme diskotéky

and there's jukeboxes in bars,

a jukeboxy v barech,

where you don't even need to have a band.

kde kapelu nepotřebujete.

There doesn't need to be any

Není potřeba žádných

live performing musicians whatsoever,

muzikantů.

and the sound systems are good.

Aparatury jsou dobré.

People began to make music

Lidé začali tvořit hudbu

specifically for discos

speciálně pro diskotéky

and for those sound systems.

a pro ony aparatury.

And, as with jazz,

A stejně jako s jazzem,

the dancers liked certain sections

tanečníci měli rádi určité části více,

more than they did others.

než ostatní.

So the early hip-hop guys would loop certain sections.

Takže první hip-hopoví interpreti tvořili smyčky z nahrávek.

(Music: "Rapper's Delight" by The Sugarhill Gang)

(Hudba: "Rapper's Delight" od The Sugarhill Gang)

The MC would improvise lyrics

MC improvizoval text

in the same way that the jazz players would improvise melodies.

stejným způsobem, jako jazzoví hráči improvizovali melodie.

And another new form of music was born.

A tím vznikl další hudební styl.

Live performance, when it was incredibly successful,

Úspěšná živá vystoupení

ended up in what is probably, acoustically,

se přesunula do pravděpodobně

the worst sounding venues on the planet:

akusticky nejhorších prostor na této planetě:

sports stadiums,

sportovních stadionů,

basketball arenas and hockey arenas.

basketbalových a hokejových hal.

Musicians who ended up there did the best they could.

Hudebníci, kteří zde vystupovali, dělali, co mohli.

They wrote what is now called arena rock,

Skládali hudbu, která je dnes známa jako arena rock,

which is medium-speed ballads.

jedná se o středně rychlé balady.

(Music: "I Still Haven't Found What I'm Looking For" by U2)

(Hudba: "I Still Haven't Found What I'm Looking For" - U2)

They did the best they could

Dělali, co mohli

given that this is what they're writing for.

s ohledem na to, pro co skládali.

The tempos are medium. It sounds big.

Tempa jsou mírná. Zní to velkolepě.

It's more a social situation

Jde více o společenskou příležitost,

than a musical situation.

než o příležitost hudební.

And in some ways, the music

A svým způsobem tato

that they're writing for this place

hudba

works perfectly.

funguje.

So there's more new venues.

Vznikají další místa k poslechu hudby.

One of the new ones is the automobile.

Jedním z nich je automobil.

I grew up with a radio in a car.

Vyrůstal jsem s rádiem v autě.

But now that's evolved into something else.

Ale dnes se to vyvinulo do jiných mezí.

The car is a whole venue.

Auto samotné je nyní koncerní síň.

(Music: "Who U Wit" by Lil' Jon & the East Side Boyz)

(Hudba: "Who U Wit" - Lil' Jon & the East Side Boyz)

The music that, I would say, is written

Hudba, která je tvořena

for automobile sound systems

pro autorádia

works perfectly on it.

na nich zní dobře.

It might not be what you want to listen to at home,

Není to možná to, co chcete poslouchat doma,

but it works great in the car --

ale v autě to zní výborně --

has a huge frequency spectrum,

je zde velký frekvenční rozsah,

you know, big bass and high-end

velké basy a výšky,

and the voice kind of stuck in the middle.

vokály někde mezi.

Automobile music, you can share with your friends.

Automobilovou hudbu můžete sdílet s přáteli.

There's one other kind of new venue,

Další způsob poslechu hudby

the private MP3 player.

je osobní MP3 přehrávač.

Presumably, this is just for Christian music.

Tento je asi jen pro křesťanskou hudbu.

(Laughter)

(Smích)

And in some ways it's like Carnegie Hall,

V jistém smyslu je to jako v Carnegie Hall,

or when the audience had to hush up,

nebo když je obecenstvo potichu,

because you can now hear every single detail.

protože totiž každý detail.

In other ways, it's more like the West African music

V jiných směrech je to jako západoafrická hudba,

because if the music in an MP3 player gets too quiet,

protože pokud je hudba v MP3 přehrávači potichu,

you turn it up, and the next minute,

jednoduše ji zesílíte

your ears are blasted out by a louder passage.

a za chvíli jste ohlušeni hlasitou pasáží skladby.

So that doesn't really work.

Jaksi to nefunguje.

I think pop music, mainly,

Myslím si, že populární hudba je dnes

it's written today,

skládána hlavně

to some extent, is written for these kind of players,

pro podobné přehrávače,

for this kind of personal experience

pro tento druh zážitku,

where you can hear extreme detail,

kdy můžete slyšet jemné detaily,

but the dynamic doesn't change that much.

ale dynamika se tolik nemění.

So I asked myself:

Takže jsem se zeptal sám sebe:

Okay, is this

Dobře, jsou tyto změny,

a model for creation,

které činíme

this adaptation that we do?

klíčové pro kreativitu?

And does it happen anywhere else?

A děje se to i jinde?

Well, according to David Attenborough and some other people,

Podle Davida Attenborougha a dalších

birds do it too --

to dělají například ptáci.

that the birds in the canopy,

Ptáci ve vyšších patrech lesa,

where the foliage is dense,

kde je porost hustý,

their calls tend to be

mají zpěv pronikavý,

high-pitched, short and repetitive.

krátký a opakovaný.

And the birds on the floor

A ptáci blíže zemi

tend to have lower pitched calls,

mají zpěv hlubší,

so that they don't get distorted

aby se nezkresloval,

when they bounce off the forest floor.

když se odrazí od země.

And birds like this Savannah sparrow,

A ptáci jako tento strnadec skvrnitý

they tend to have a buzzing

mají bzučivý

(Sound clip: Savannah sparrow song)

(Zvuková ukázka: Zpěv strnadce skvrnitého)

type call.

typ zpěvu.

And it turns out that

A ukazuje se,

a sound like this

že tento typ zvuku

is the most energy efficient and practical way

je nejvíce energeticky účinný a praktický

to transmit their call

ke zpěvu

across the fields and savannahs.

v polích a savanách.

Other birds, like this tanager,

Další ptáci, jako tento pták z čeledi tangarovitých,

have adapted within the same species.

se přizpůsobili v rámci svého druhu.

The tananger on the East Coast of the United States,

Tento pták na východním pobřeží Spojených států,

where the forests are a little denser,

kde lesy jsou řidčí,

has one kind of call,

má zpěv jiný,

and the tananger on the other side, on the west

než ten samý pták

(Sound clip: Scarlet tanager song)

(Zvuková ukázka: Zpěv tanagera šarlatového)

has a different kind of call.

na pobřeží západním.

(Sound clip: Scarlet tanager song)

(Zvuková ukázka: Zpěv tanagera šarlatového)

So birds do it too.

Takže ptáci to dělají také.

And I thought:

Pomyslel jsem si:

Well, if this is a model for creation,

No pokud toto usměrňuje kreativitu,

if we make music,

pokud tvoříme hudbu,

primarily the form at least,

minimálně její formu,

to fit these contexts,

aby seděla do kontextu,

and if we make art to fit gallery walls or museum walls,

tvoříme umění, aby sedělo stěnám v galeriích a muzeích,

and if we write software to fit existing operating systems,

a programujeme software pro existující operační systémy,

is that how it works?

funguje to takto?

Yeah. I think it's evolutionary.

Ano, jde o vývoj.

It's adaptive.

Je to přizpůsobivost.

But the pleasure and the passion and the joy

Ale potěšení, vášeň a radost

is still there.

tam stále jsou.

This is a reverse view of things

Je to opak tradičního romantického

from the kind of traditional Romantic view.

pohledu na svět.

The Romantic view is that

Romantická perspektiva říká,

first comes the passion

že první přijde vášeň,

and then the outpouring of emotion,

poté vyjádření emocí

and then somehow it gets shaped into something.

a poté je to v cosi utvořeno.

And I'm saying,

A já říkám,

well, the passion's still there,

no vášeň tam stále je,

but the vessel

ale céva,

that it's going to be injected into and poured into,

do které to bude píchnuté

that is instinctively and intuitively

je instinktivně a intuitivně

created first.

vytvořena první.

We already know where that passion is going.

Již víme, kterým směrem vášeň plyne.

But this conflict of views is kind of interesting.

Tento střet pohledů je zajímavý.

The writer,

Spisovatel

Thomas Frank,

Thomas Frank

says that

říká,

this might be a kind of explanation

že se může jednat o vysvětlení toho,

why some voters vote

proč někteří voliči volí

against their best interests,

proti svým zájmům,

that voters, like a lot of us,

tedy že voliči jako mnozí z nás

assume, that if they hear something that sounds like it's sincere,

si myslí, že když něco zní upřímně,

that it's coming from the gut, that it's passionate,

zní to opravdově

that it's more authentic.

a věrohodně.

And they'll vote for that.

A dají tomu hlas.

So that, if somebody can fake sincerity,

Takže pokud někdo může předstírat upřímnost

if they can fake passion,

a nadšení,

they stand a better chance

má větší šanci

of being selected in that way,

být vybrán.

which seems a little dangerous.

Zní to trochu nebezpečně.

I'm saying the two, the passion, the joy,

Tvrdím, že nadšení a radost

are not mutually exclusive.

se nevylučují.

Maybe what the world needs now is for us to realize

Co možná svět potřebuje je,

that we are like the birds.

abychom byli jako ptáci.

We adapt.

Přizpůsobíme se.

We sing.

A zpíváme.

And like the birds, the joy is still there,

A stejně jako u ptáků radost přetrvává,

even though we have changed what we do

přestože jsme se přizpůsobili

to fit the context.

kontextu.

Thank you very much.

Děkuji moc.

(Applause)

(Potlesk)