Trita Parsi: Iran and Israel: Peace is possible

Překladatel: Vladimir Chlouba Korektor: Marketa Stovickova

"Iran is Israel's best friend,

"Írán je nejlepším přítelem Izraele

and we do not intend to change our position

a my nemíníme měnit naši pozici

in relation to Tehran."

ve vztahu k Teheránu."

Believe it or not, this is a quote

Věřte tomu nebo ne, toto jsou slova

from an Israeli prime minister,

izraelského premiéra,

but it's not Ben-Gurion or Golda Meir

nikoliv však slova Ben Guriona nebo Goldy Meirové

from the era of the Shah.

z doby šáha.

It's actually from Yitzhak Rabin.

Toto jsou slova Jicchaka Rabina

The year is 1987.

z roku 1987.

Ayatollah Khomeini is still alive,

Ájatolláh Chomejní je stále naživu,

and much like Ahmadinejad today,

a podobně jako dnes Ahmadínežád

he's using the worst rhetoric against Israel.

nešetří tou nejostřejší rétorikou na adresu Izraele.

Yet, Rabin referred to Iran

Nicméně Rabin zmiňoval Írán

as a geostrategic friend.

jako geostrategického partnera.

Today, when we hear the threats of war

Když dnes slyšíme řinčení zbraní

and the high rhetoric,

spolu s agresivní rétorikou,

we're oftentimes led to believe

často se domníváme,

that this is yet another one of those unsolvable

že se jedná o další z těch neřešitelných

Middle Eastern conflicts

středněvýchodních konfliktů

with roots as old as the region itself.

s kořeny starými přinejmenším tak, jako region samotný.

Nothing could be further from the truth,

Nic nemůže být vzdálenější pravdě

and I hope today to show you why that is.

a já se vám dnes pokusím ukázat, proč tomu tak je.

The relations between the Iranian and the Jewish people

Vztahy mezi íránci a židy

throughout history has actually been quite positive,

byly během historie ve skutečnosti vcelku pozitivní,

starting in 539 B.C.,

počínaje rokem 539 př.n.l.,

when King Cyrus the Great of Persia

když perský král Kýros Veliký

liberated the Jewish people from their Babylonian captivity.

osvobodil Židy z babylonského zajetí.

A third of the Jewish population

Třetina židovské populace

stayed in Babylonia.

zůstala v Babylonii.

They're today's Iraqi Jews.

Jedná se o dnešní irácké Židy.

A third migrated to Persia.

Třetina se přesunula do Persie.

They're today's Iranian Jews,

Jedná se o dnešní íránské Židy,

still 25,000 of them living in Iran,

z nichž 25 000 stále žije v Íránu,

making them the largest Jewish community

a tvoří tak největší židovskou komunitu

in the Middle East outside of Israel itself.

na středním východě mimo samotnou Izrael.

And a third returned to historic Palestine,

Třetina z nich se navrátila do historické Palestiny

did the second rebuilding of the Temple in Jerusalem,

a podruhé přestavila jeruzalémský chrám

financed, incidentally, by Persian tax money.

financovaný zdroji z perských daní.

But even in modern times,

Vztahy ale byly blízké

relations have been close at times.

dokonce i v nedávných dobách.

Rabin's statement was a reflection

Rabinova slova byla výsledkem

of decades of security and intelligence collaboration

desetiletí bezpečnostní a zpravodajské spolupráce,

between the two, which in turn

kterou obě země pěstovaly

was born out of perception of common threats.

kvůli hrozbám, kterým čelily oba státy.

Both states feared the Soviet Union

Oba státy se obávaly Sovětského Svazu

and strong Arab states such as Egypt and Iraq.

a silných arabských zemí jako Egypta a Iráku.

And, in addition, the Israeli doctrine of the periphery,

Roli hrála také izraelská doktrína periferie,

the idea that Israel's security was best achieved

víra, že bezpečnost Izraele je nejsnáze dosažena

by creating alliances with the non-Arab states

vytvořením aliancí s nearabskými státy

in the periphery of the region

na periferii regionu,

in order to balance the Arab states in its vicinity.

aby tak došlo k vyvážení arabských států v sousedství.

Now, from the Shah's perspective, though,

Íránský šáh chtěl na druhou stranu

he wanted to keep this as secret as possible,

udržet tuto alianci v tajnosti,

so when Yitzhak Rabin, for instance,

a když tak Jicchak Rabin na příklad,

traveled to Iran in the '70s,

cestoval v sedmdesátých letech do Íránu,

he usually wore a wig

šáh nosil paruku,

so that no one would recognize him.

aby ho nikdo nepoznal.

The Iranians built a special tarmac

Íránci také vybudovali speciální rozjezdovou dráhu

at the airport in Tehran, far away from the central terminal,

na Teheránském letišti, daleko od centrálního terminálu,

so that no one would notice the large number

aby si tak nikdo nepovšiml

of Israeli planes shuttling between Tel Aviv and Tehran.

izraelských letadel létajících mezi Tel Avivem a Teheránem.

Now, did all of this end with the Islamic revolution

Skončilo tohle všechno s islamistickou revolucí

in 1979?

v roce 1979?

In spite of the very clear anti-Israeli ideology

Navzdory jasné protiizraelské ideologii

of the new regime, the geopolitical logic

nového režimu, ony geopolitické důvody

for their collaboration lived on,

pro spolupráci nadále existovaly,

because they still had common threats.

protože stále existovaly sjednocující hrozby.

And when Iraq invaded Iran in 1980,

Když potom Irák v roce 1980 napadnul Írán,

Israel feared an Iraqi victory

Izrael se obával iráckého vítězství

and actively helped Iran by selling it arms

a aktivně proto pomáhal Íránu prodejem zbraní

and providing it with spare parts

a dodáváním náhradních dílů

for Iran's American weaponry

pro íránské zbraně amerického původu

at a moment when Iran was very vulnerable

v době, kdy byl Írán velice zranitelný

because of an American arms embargo

díky americkým sankcím omezujícím prodej zbraní,

that Israel was more than happy to violate.

které Izrael s chutí porušoval.

In fact, back in the 1980s,

Byl to shodou okolností Izrael,

it was Israel that lobbied Washington

kdo přemlouval v osmdesátých letech Washington

to talk to Iran, to sell arms to Iran,

ke komunikaci a prodeji zbraní Íránu

and not pay attention to Iran's anti-Israeli ideology.

stejně tak jako ignoraci protiizraelské rétoriky Íránu.

And this, of course, climaxed

Toto samozřejmě dosáhlo vrcholu

in the Iran-Contra scandal of the 1980s.

během Írán - Contra skandálu v osmdesátých letech.

But with the end of the Cold War

S koncem studené války

came also the end of the Israeli-Iranian cold peace.

skončil také izraelsko - íránský studený mír.

Suddenly, the two common threats

Dvě společně vnímané hrozby,

that had pushed them closer together throughout decades,

které vedly obě země ke spolupráci po celá desetiletí,

more or less evaporated.

víceméně zmizely.

The Soviet Union collapsed,

Sovětský Svaz se rozpadl,

Iraq was defeated,

Irák byl poražen

and a new environment was created in the region

a v regionu byla nastolena nová situace,

in which both of them felt more secure,

ve které se oba národy cítily bezpečněji,

but they were also now left unchecked.

zároveň však chyběla rovnováha.

Without Iraq balancing Iran,

Irán se bez vyvažujícího vlivu Iráku

Iran could now become a threat,

stal nyní hrozbou,

some in Israel argued.

jak nyní tvrdili mnozí Izraelci.

In fact, the current dynamic

Současná dynamika,

that you see between Iran and Israel

kterou v současné době pozorujeme mezi Íránem a Izraelem,

has its roots more so

má více do činění

in the geopolitical reconfiguration of the region

s geopolitickým zemětřesením v regionu

after the Cold War

po konci studené války,

than in the events of 1979,

než s událostmi roku 1979,

because at this point, Iran and Israel

protože v tuto chvíli Írán a Izrael

emerge as two of the most powerful states in the region,

představují dva nejmocnější státy v regionu

and rather than viewing each other

a proto spíše,

as potential security partners,

než jako potenciální bezpečnostní partnery

they increasingly came to view each other

vnímají jeden druhého

as rivals and competitors.

jako rivaly a nepřátele.

So Israel, who in the 1980s

A tak Izrael, který se v osmdesátých letech

lobbied for and improved U.S.-Iran relations

přimlouval za a dosáhl lepších americko - izraelských vztahů,

now feared a U.S.-Iran rapprochement,

se nyní obával sblížení Spojených států a Íránu,

thinking that it would come

domnívaje se,

at Israel's security interests' expense,

že se tak stane na účet izraelské bezpečnosti,

and instead sought to put Iran

a místo toho se tak Izrael začal snažit

in increased isolation.

o vzrůstající izolaci Íránu.

Ironically, this was happening at a time

Toto se paradoxně dělo v době,

when Iran was more interested

kdy se Írán více zajímal

in peacemaking with Washington

o mírové vztahy s Washingtonem

than to see to Israel's destruction.

než o destrukci Izraele.

Iran had put itself in isolation

Írán sám sebe izoloval

because of its radicalism,

díky svému radikalismu,

and after having helped the United States indirectly

a potom, co nepřímo pomohl Spojeným státům

in the war against Iraq in 1991,

ve válce proti Iráku v roce 1991,

the Iranians were hoping

doufali Íránci,

that they would be rewarded by being included

že budou odměněni rolí

in the post-war security architecture of the region.

v poválečné bezpečnostní architektuře regionu.

But Washington chose to ignore Iran's outreach,

Nicméně Washington se rozhodl ignorovat nataženou ruku Íránu,

as it would a decade later in Afghanistan,

stejně jako o deset let později v Afgnánistánu,

and instead moved to intensify Iran's isolation,

a raději zintenzivnil íránskou izolaci,

and it is at this point, around 1993, '94,

a je to právě v tuto chvíli, kolem let 1993 a 1994,

that Iran begins to translate

kdy Írán začíná přetvářet

its anti-Israeli ideology

svoji protiizraelskou ideologii

into operational policy.

v operační politiku.

The Iranians believed that whatever they did,

Íránci věřili, že ať už udělají cokoliv,

even if they moderated their policies,

dokonce i když zmírní svoji politiku,

the U.S. would continue to seek Iran's isolation,

USA se bude nadále snažit o izolaci Íránu,

and the only way Iran could compel Washington

a jediný způsob, kterým mohl Írán donutit Washington

to change its position was by imposing a cost

změnit svoji pozici, byl působit potíže,

on the U.S. if it didn't.

dokud Spojené státy svoji politiku nezmění.

The easiest target was the peace process,

Nejsnadnějším cílem byl mírový proces

and now the Iranian ideological bark

a nyní tak bylo íránské ideologické štěkání

was to be accompanied by a nonconventional bite,

doplněno nekonvenčním kousnutím

and Iran began supporting extensively

a Írán začal intenzivně podporovat

Palestinian Islamist groups that it previously

palestinské islamistické skupiny, kterých se předtím

had shunned.

stranil.

In some ways, this sounds paradoxical,

Na jednu stranu to zní paradoxně,

but according to Martin Indyk

ale podle Martina Indyka

of the Clinton administration,

z Clintonovy administrativy

the Iranians had not gotten it entirely wrong,

se Íránci úplně nespletli,

because the more peace there would be

protože čím více míru bylo

between Israel and Palestine,

mezi Izraelem a Palestinou,

the U.S. believed, the more Iran would get isolated.

tím více byl podle názoru Spojených států Írán izolován.

The more Iran got isolated, the more peace there would be.

Čím více by se podařilo Írán izolovat, tím více míru by bylo dosaženo.

So according to Indyk, and these are his words,

A tak podle Indyka, a toto jsou jeho slova,

the Iranians had an interest to do us in

Íránci měli zájem nás vyřídit

on the peace process

v mírovém procesu,

in order to defeat our policy of containment.

aby tak porazili naši politiku izolace.

To defeat our policy of containment,

Aby porazili naši politiku izolace,

not about ideology.

nikoliv ideologii.

But throughout even the worst times of their entanglement,

Dokonce i v nejhorších dobách vzájemného se potýkání

all sides have reached out to each other.

se všechny strany snažily o komunikaci.

Netanyahu, when he got elected in 1996,

Netanjahu, který byl zvolen v roce 1996,

reached out to the Iranians to see

se snažil spojit s Íránci,

if there were any ways that

aby zjistil, zdali existuje nějaký způsobm,

the doctrine of the periphery could be resurrected.

jak obnovit doktrínu periferie.

Tehran was not interested.

Teherán nejevil zájem.

A few years later, the Iranians sent

O několik let později poslali Íránci

a comprehensive negotiation proposal to the Bush administration,

plnohodnotný návrh vyjednávání Bushově administrativě,

a proposal that revealed that there was some potential

návrh, který naznačoval, že existuje potenciál

of getting Iran and Israel back on terms again.

pro opětovné sblížení Íránu a Izraele.

The Bush administration did not even respond.

Bushova administrativa ani neodpověděla.

All sides have never missed an opportunity

Žádná ze stran nikdy neminula příležitost

to miss an opportunity.

minout příležitost.

But this is not an ancient conflict.

Tohle ale není od nepaměti vedený konflikt.

This is not even an ideological conflict.

Tohle dokonce není ani ideologický konflikt.

The ebbs and flows of hostility

Nárůst ani pokles násilí

have not shifted with ideological zeal,

nezáležel na ideologické zarputilosti,

but rather with changes in the geopolitical landscape.

změny přicházely se změnami geopolické situace.

When Iran and Israel's security imperatives

Když íránské a izraelské bezpečností zájmy

dictated collaboration, they did so

vedly ke spolupráci, obě země spolupracovaly

in spite of lethal ideological opposition to each other.

navzdory smrtící ideologické rozdílnosti.

When Iran's ideological impulses collided

Když se ideologické zájmy Íránu protnuly

with its strategic interests,

s jeho strategickými zájmy,

the strategic interests always prevailed.

strategické zájmy měly vždy přednost.

This is good news, because it means

To je dobrá zpráva, protože to znamená,

that neither war nor enmity

že ani válka, ani nepřátelství

is a foregone conclusion.

nejsou nezbytným závěrem.

But some want war.

Někteří ale chtějí válku.

Some believe or say that it's 1938,

Někteří věří nebo říkají, že je to jako v roce 1938,

Iran is Germany,

Írán je Německem

and Ahmadinejad is Hitler.

a Ahmadínežád je Hitlerem.

If we accept this to be true,

Pokud tuto interpretaci akceptujeme,

that indeed it is 1938, Iran is Germany,

pak se skutečně ocitneme v roce 1938, Írán bude Německem,

Ahmadinejad is Hitler,

Ahmadínežád bude Hitlerem,

then the question we have to ask ourself is,

a pak se musíme zeptat,

who wishes to play the role of Neville Chamberlain?

kdo si přeje hrát roli Nevilla Chamberlaina?

Who will risk peace?

Kdo bude riskovat mír?

This is an analogy that is deliberately aimed

Toto je analogie, která je cíleně mířená

at eliminating diplomacy,

na eliminaci diplomacie,

and when you eliminate diplomacy,

a když eliminujeme diplomacii,

you make war inevitable.

učiníme válku nevyhnutelnou.

In an ideological conflict, there can be no truce,

V ideologické válce není příměří,

no draw, no compromise,

žádná remíza, žádný kompromis,

only victory or defeat.

pouze vítězství nebo porážka.

But rather than making war inevitable

Místo abychom však učinili válku nevyhnutelnou

by viewing this as ideological,

její ideologizací,

we would be wise to seek ways

by bylo moudřejsí hledat cesty,

to make peace possible.

jak učinit mír možným.

Iran and Israel's conflict is a new phenomenon,

Konflikt Íránu a Izraele je novým jevem,

only a few decades old

pouze několik desetiletí starým

in a history of 2,500 years,

v historii dvou a půl tisíce let,

and precisely because its roots are geopolitical,

a právě protože jeho kořeny jsou geopolitické,

it means that solutions can be found,

řešení existují,

compromises can be struck,

kompromisy mohou být nalezeny,

however difficult it yet may be.

jakkoliv to jenom může být složité.

After all, it was Yitzhak Rabin himself who said,

Vždyť to byl přece sám Jickach Rabin kdo řekl:

"You don't make peace with your friends.

"S přáteli není třeba se usmiřovat.

You make it with your enemies."

Usmiřovat se je třeba s nepřáteli."

Thank you.

Děkuji.

(Applause)

( potlesk )