Can the economy grow forever?

Překladatel: Michaela Šmerdová Korektor: Vladimír Harašta

Let’s say you discover a magical gold coin that doubles every 25 years.

Řekněme, že najdete čarovnou zlatou minci, která se zdvojnásobí každých 25 let.

75 years later, you’d only have eight coins.

Za 75 let byste měli jen osm mincí.

But 1,000 years later, you’d have over a trillion.

Ale za 1000 let byste měli více než bilion.

And in just 4,600 years, your gold coins would outweigh the observable universe.

A za pouhých 4600 let by vaše zlaté mince vážily více než pozorovatelný vesmír.

This periodic doubling is an example of exponential growth,

Tohle pravidelné násobení je příkladem exponenciálního růstu

and while we’re not in any danger of discovering a real-life golden goose-coin,

a zatímco reálně nám objev slepice snášející zlatá vejce nehrozí,

something almost as consequential has been growing like this

něco velmi podobného roste tímto tempem

for the past 200 or so years: the global economy.

posledních přibližně 200 let: světová ekonomika.

Many economists think that an eternally growing economy

Mnozí ekonomové si myslí, že nekonečný ekonomický růst

is necessary to keep improving people’s lives,

je nutný k tomu, aby se náš život dále zlepšoval

and that if the global economy stops growing,

a že pokud by světová ekonomika přestala růst,

people would fight more over the fixed amount of value that exists,

lidé by více bojovali o hodnoty dosud existující,

rather than working to generate new value.

než aby usilovali o vytváření hodnot nových.

That raises the question:

To vyvolává otázku:

is infinite growth possible on a finite planet?

je na planetě s omezenými zdroji možný neomezený růst?

We measure economic growth by tracking the total financial value

Ekonomický růst měříme sledováním celkové finanční hodnoty všeho,

of everything a country (or the world) produces and sells on the market.

co země (nebo svět) vyprodukuje a prodá na trhu.

These products can help us meet basic needs

Tyto produkty uspokojují naše základní potřeby

or improve our individual and collective quality of life.

nebo zlepšují individuální a kolektivní kvalitu života.

But they also, crucially, take resources to invent, build, or maintain.

Ale na jejich vynalézání, vytváření a udržování jsou potřeba zdroje.

For example, this smartphone.

Například tento chytrý telefon.

It’s valuable in part because it contains aluminum, gallium, and silicon,

Je hodnotný z části díky tomu, že obsahuje hliník, gallium a křemík,

all of which took energy and resources to mine, purify, and turn into a phone.

u kterých bylo třeba vynaložit energii a zdroje na těžbu a přeměnu v telefon.

It’s also valuable because of all the effort that went

I díky tomu, že bylo vloženo velké úsilí

into designing the hardware and writing the software.

do návrhu hardware a napsání software.

And it’s also valuable because a guy in a black turtleneck got up on stage

A také díky tomu, že se muž v černém roláku postavil na pódium

and told you it was.

a řekl vám, že hodnotný je.

So how do we grow the total financial value of all things?

Jak tedy můžeme zvyšovat celkovou finanční hodnotu všech věcí?

One way is to make more things.

Jeden způsob je vyrábět více věcí.

Another way is to invent new things.

Druhý způsob je vymýšlet nové věci.

However you do it, growing the economy requires resources and energy.

V obou případech je třeba mít zdroje a energii, aby ekonomika rostla.

And eventually, won’t we just run out?

Nemůžou nám ale jednou dojít?

To answer this question, let's consider what goes into the economy

Abychom našli odpověď, podívejme se, co vstupuje do ekonomiky

and what comes out of it:

a co z ní vystupuje:

its inputs are labor, capital— which you can think of as money—

vstupy jsou práce, kapitál – pod kterým si můžeme představit peníze –

and natural resources, like water or energy.

a přírodní zdroje jako voda nebo energie.

Its output is value.

Výstupem je hodnota.

Over the past 200 years, economies have gotten exponentially more efficient

Posledních 200 let se efektivita ekonomik v produkování hodnot

at producing value.

exponenciálně zlepšovala.

If we, as a species, are able to keep upgrading our economies

Pokud my, jako druh, budeme schopni zlepšovat naši ekonomiku,

so that they get ever-more efficient,

aby se neustále zefektivňovala,

we could theoretically pump out more and more value using the same—

mohli bychom teoreticky zvyšovat hodnotu s využitím stejného nebo –

or, let’s be really ambitious here— fewer resources.

tady buďme opravdu ambiciózní – menšího množství zdrojů.

So, how do we do that?

A jak to udělat?

How do we increase efficiency?

Jak zvýšíme efektivitu?

With new technologies.

Prostřednictvím nových technologií.

This is where we hit a snag.

Tady narážíme na problém.

New tech, in addition to making things more efficient,

Nová technologie společně s efektivnější výrobou

can also generate new demand, which ends up using more resources.

mohou vytvořit novou poptávku, což si zase vyžádá více zdrojů.

We’re actually not in imminent danger of running out of most resources.

Momentálně nám nehrozí, že by nám došla většina zdrojů.

But we have a much bigger and more immediate problem:

Máme ale mnohem větší a aktuálnější problém:

the global economy, and in particular those of rich countries,

světová ekonomika, především ta bohatých zemí,

is driving climate change and destroying valuable natural environments

způsobuje klimatické změny a ničí cenné přírodní prostředí,

on which all of us depend—

na kterém všichni závisíme –

soil, forests, fisheries, and countless other resources

půdu, lesy, rybolov a nespočet dalších zdrojů,

that help keep our civilization running.

které drží civilizaci v chodu.

So, what should we do?

Co bychom měli dělat?

This is where economists disagree.

Na tom se ekonomové neshodují.

Most economists think that new ideas will be able to fix most of these problems.

Většina ekonomů si myslí, že nové nápady nám pomohou vyřešit většinu problémů.

They argue that,

Argumentují tím, že tak jako exponenciální zvyšování využití zdrojů a energie

in the same way that exponentially increasing resource and energy use

have fueled exponential economic growth,

vedlo k exponenciálnímu ekonomickému růstu,

human ingenuity has also increased exponentially,

zvyšovala se exponenciálně také naše vynalézavost

and will rise to meet these challenges in ways that we simply can't predict.

a aby mohla čelit těmto výzvám, bude růst způsobem, jenž se teď nedá předpovědět.

For example, between 2000 and 2014,

Například mezi roky 2000 a 2014

Germany grew their GDP by 16%, while cutting CO2 emissions by 12%.

vzrostlo HDP v Německu o 16%, zatímco emise CO2 se snížily o 12%.

That’s impressive, but it’s not cutting emissions fast enough

To je působivé, ale toto snižování emisí není dost rychlé na to,

to limit warming to 1.5 degrees Celsius.

aby to omezilo oteplování o 1,5 stupně Celsia.

For this reason and others,

Z tohoto a z dalších důvodů

some economists think the solution is to reengineer our economies completely.

si ekonomové myslí, že řešením je kompletně přestavět naše ekonomiky.

They make the case that what we should really be doing is weaning ourselves

Tvrdí, že to, co bychom opravdu měli dělat, je zbavit se

from the addiction to growth and shifting to a post-growth economy.

naší závislosti na růstu a posunout se k postrůstové ekonomice.

What would that look like?

Jak by to vypadalo?

A post-growth economy wouldn’t assume that the economy should grow;

U postrůstové ekonomiky se nepředpokládá, že by měla růst;

instead, it would require us to focus on improving what we really need—

místo toho bychom se museli zaměřit na to, co opravdu potřebujeme –

things like renewable energy, healthcare, and public transportation.

jako třeba na obnovitelnou energii, zdravotnictví a veřejnou dopravu.

To do that, post-growth economists suggest that rich countries

Abychom toho dosáhli, postrůstoví ekonomové navrhují, aby bohaté země

should do things like guarantee living wages,

zavedly třeba zaručené životní minimum,

reduce wealth and income inequality,

snížili majetkovou a příjmovou nerovnost

and ensure universal access to public services, like healthcare.

a zajistili všeobecnou dostupnost veřejných služeb jako třeba zdravotnictví.

In such an economy, people would be theoretically less dependent on their jobs

V takové ekonomice by lidé byli teoreticky méně závislí na svém zaměstnání,

to earn their living or get healthcare,

aby si vydělali na živobytí nebo zdravotní péči,

so it might be more feasible to scale down production

takže by mohlo být jednodušší snížit výrobu věcí

of things deemed less necessary.

považovaných za méně důležité.

But this raises other questions: who gets to define what’s necessary?

Tohle ale vyvolává další otázky: kdo rozhodne o tom, co je důležité?

How would we resolve the inevitable disagreements?

Jak bychom řešili nevyhnutelné neshody?

Could we really do away with entire industries?

Mohli bychom opravdu skoncovat s celými odvětvími?

The “we’ll come up with new ideas to solve these problems” approach

Přístup „vymyslíme nové způsoby, jak tyto problémy vyřešit“

can seem as realistic as, well, a magical gold coin.

může znít asi tak realisticky jako kouzelná zlatá mince.

And the “we have to fundamentally change our economies” approach

A přístup „musíme od základu změnit naše ekonomiky“

can seem politically daunting, particularly in rich countries.

může znít jako politicky neprůchodný, především v bohatých zemích.

One way or another, we have to find a way to benefit everyone

Tak či onak, musíme najít způsob, jak prospět všem

while also taking care of our planet.

a zároveň se postarat o naši planetu.