Karima Bennoune: The side of terrorism that doesn't make headlines

Překladatel: Štefan Švec Korektor: Samuel Titera

Could I protect my father

Zvládnu ochránit otce

from the Armed Islamic Group with a paring knife?

před skupinou Ozbrojených Islamistů kuchyňským nožíkem?

That was the question I faced

Téhle otázce jsem čelila

one Tuesday morning in June of 1993,

jednoho úterního rána v červnu 1993,

when I was a law student.

když jsem ještě studovala práva.

I woke up early that morning

Toho rána jsem se probudila brzy

in Dad's apartment

v tátově bytě

on the outskirts of Algiers, Algeria,

na předměstí Alžíru v Alžírsku

to an unrelenting pounding on the front door.

neustávajícím bušením na vchodové dveře.

It was a season as described by a local paper

Bylo to období, kdy - jak psali v místních novinách -

when every Tuesday a scholar fell

každé úterý zemřel jeden vědec

to the bullets of fundamentalist assassins.

pod kulkami fundamentalistických vrahů.

My father's university teaching of Darwin

To, že otec učil na univerzitě o Darwinovi,

had already provoked a classroom visit

už vyprovokovalo návštěvu ve třídě,

from the head of the so-called Islamic Salvation Front,

kam přišel vůdce tzv. Islámské fronty spásy

who denounced Dad as an advocate of biologism

který otce osočil, že obhajuje biologismus,

before Dad had ejected the man,

než ho táta vyhodil.

and now whoever was outside

A teď, ať už byl venku kdokoliv,

would neither identify himself nor go away.

nechtěl se představit ani odejít.

So my father tried to get the police on the phone,

Otec tedy zkusil zavolat na polici,

but perhaps terrified by the rising tide

ale tam, možná ve strachu

of armed extremism that had already claimed

ze sílícího ozbrojeného extremismu,

the lives of so many Algerian officers,

který už stál životy tolika alžírských policistů,

they didn't even answer.

dokonce ani nezvedli telefon.

And that was when I went to the kitchen,

A tak jsem šla do kuchyně

got out a paring knife,

vzala si nožík

and took up a position inside the entryway.

a postavila se do vstupní chodby.

It was a ridiculous thing to do, really,

Bylo to směšné, samozřejmě,

but I couldn't think of anything else,

ale nepřišla jsem na nic jiného,

and so there I stood.

a tak jsem tam stála.

When I look back now, I think that that was the moment

Když se teď podívám zpět, nejspíš právě tahle chvíle,

that set me on the path was to writing a book

mě přiměla začít psát knihu

called "Your Fatwa Does Not Apply Here:

jménem "Tady vaše fatwa neplatí:

Untold Stories from the Fight Against Muslim Fundamentalism."

Neznámé příběhy boje proti islámskému fundamentalismu"

The title comes from a Pakistani play.

Název je z jedné pákistánské divadelní hry.

I think it was actually that moment

Myslím, že to byla tahle chvíle,

that sent me on the journey

díky které jsem se vydala

to interview 300 people of Muslim heritage

vyzpovídat 300 lidí muslimské kultury,

from nearly 30 countries,

z téměř 30 zemí

from Afghanistan to Mali,

od Afghánistánu po Mali,

to find out how they fought fundamentalism

zeptat se jich, jak bojují s fundamentalismem

peacefully like my father did,

pokojně, tak jako můj otec,

and how they coped with the attendant risks.

a jak se vyrovnávají s nebezpečím, které se s tím pojí.

Luckily, back in June of 1993,

V červnu 1993 naštěstí

our unidentified visitor went away,

náš neznámý návštěvník odešel,

but other families were so much less lucky,

ale jiné rodiny měly méně štěstí,

and that was the thought that motivated my research.

a to motivovalo mé zkoumání.

In any case, someone would return

Každopádně, někdo se vrátil

a few months later and leave a note

a o pár měsíců později nechal vzkaz

on Dad's kitchen table,

na tátově kuchyňském stole,

which simply said, "Consider yourself dead."

se slovy: "Považuj se za mrtvého".

Subsequently, Algeria's fundamentalist armed groups

Následně skupiny ozbrojených alžírských fundamentalistů

would murder as many as 200,000 civilians

zabily 200 000 civilistů

in what came to be known

během doby, známé dnes

as the dark decade of the 1990s,

jako Temná dekáda 90. let

including every single one

včetně každé jedné

of the women that you see here.

z žen, které vidíte tady.

In its harsh counterterrorist response,

V tvrdé protiteroristické akci

the state resorted to torture

začal stát používat mučení a únosy

and to forced disappearances,

lidé mizeli a už se nevrátili.

and as terrible as all of these events became,

A jakkoli byly všechny ty události děsivé,

the international community largely ignored them.

tak je mezinárodní veřejnost ignorovala.

Finally, my father, an Algerian peasant's son turned professor,

Můj otec, syn alžírského rolníka, který se stal profesorem

was forced to stop teaching at the university

byl nakonec donucen opustit univerzitu

and to flee his apartment,

a utéct ze svého bytu.

but what I will never forget

Nikdy ale nezapomenu,

about Mahfoud Bennoune, my dad,

že Mahfoud Bennoune, můj táta,

was that like so many other Algerian intellectuals,

tak jako mnoho dalších alžírských intelektuálů,

he refused to leave the country

odmítl opustit zemi

and he continued to publish pointed criticisms,

a dál veřejně ostře kritizoval

both of the fundamentalists

jak fundamentalisty,

and sometimes of the government they battled.

tak někdy i vládu, s níž bojovali.

For example, in a November 1994 series

V listopadu 1994 například

in the newspaper El Watan

v sérii článků pro noviny Al Watan

entitled "How Fundamentalism

nazvané "Jak fundamentalismus

Produced a Terrorism without Precedent,"

vyprodukoval terorismus úplně nového druhu"

he denounced what he called

odsoudil to, čemu říkal

the terrorists' radical break with the true Islam

"zásadní rozkol mezi teroristy a skutečným islámem,

as it was lived by our ancestors.

kterým žili naši předkové."

These were words that could get you killed.

Za taková slova se zabíjelo.

My father's country taught me

Země mého otce mě

in that dark decade of the 1990s that

v těch temných 90. letech naučila,

the popular struggle against Muslim fundamentalism

že lidový odpor proti islámskému fundamentalismu

is one of the most important

je jedním z nejdůležitějích

and overlooked human rights struggles

a zároveň nejpřehlíženějších bojů za lidská práva

in the world.

na světě.

This remains true today, nearly 20 years later.

A stejné to zůstává dnes, o 20 let později.

You see, in every country

Víte, v každé zemi, z níž

where you hear about armed jihadis

slýcháte o ozbrojených džihádistech,

targeting civilians,

co útočí na civilisty,

there are also unarmed people

jsou také neozbrojení lidé,

defying those militants that you don't hear about,

kteří ozbrojencům vzdorují a o nichž neslyšíte,

and those people need our support to succeed.

a tihle lidé potřebují naši podporu, aby uspěli.

In the West, it's often assumed

Na Západě lidé často předpokládají,

that Muslims generally condone terrorism.

že muslimové obecně přitakávají terorismu.

Some on the right think this because they view

Někteří lidé na pravici proto, že považují

Muslim culture as inherently violent,

muslimskou kulturu za násilnou z podstaty

and some on the left imagine this

a někteří lidé na levici proto,

because they view Muslim violence,

že považují muslimské násilí,

fundamentalist violence,

fundamentalistické násilí,

solely as a product of legitimate grievances.

výhradně za důsledek spravedlivého rozhořčení.

But both views are dead wrong.

Oba pohledy jsou úplně mimo.

In fact, many people of Muslim heritage

Ve skutečnosti mnoho lidí z muslimského prostředí

around the world are staunch opponents

všude na světě zásadně odmítá

both of fundamentalism and of terrorism,

fundamentalismus i terorismus

and often for very good reason.

a často pro to mají dobrý důvod.

You see, they're much more likely to be victims

Budou totiž mnohem pravděpodobněji oběťmi

of this violence than its perpetrators.

tohoto násilí, než jeho pachateli.

Let me just give you one example.

Dovolte mi příklad.

According to a 2009 survey

Podle výzkumu z roku 2009,

of Arabic language media resources,

jehož zdrojem byla média v arabštině

between 2004 and 2008,

bylo v letech 2004 až 2008

no more than 15 percent of al Qaeda's victims

mezi oběťmi Al Kajdy jen 15 procent

were Westerners.

lidí ze Západu.

That's a terrible toll, but the vast majority

Jsou to strašlivé počty, ale naprostá většina obětí

were people of Muslim heritage,

zabitých muslimskými fundamentalisty

killed by Muslim fundamentalists.

je z muslimského prostředí.

Now I've been talking for the last five minutes

Předchozích pět minut jsem mluvila

about fundamentalism, and you have a right to know

o fundamentalismu, a vy máte právo vědět,

exactly what I mean.

co přesně tím myslím.

I cite the definition given by the Algerian sociologist

Cituji definici alžírské socioložky

Marieme Helie Lucas,

Marieme Helie Lucasové.

and she says that fundamentalisms,

Ta říká, že fundamentalismy,

note the "s," so within all of the world's

všimněte si množného čísla,

great religious traditions,

ve všech velkých náboženských tradicích,

"fundamentalisms are political movements of the extreme right

že "fundamentalismy jsou politická hnutí extrémní pravice,

which in a context of globalization

která v kontextu globalizace

manipulate religion in order to achieve

manipulují s náboženstvím, aby dosáhla

their political aims."

svých politických cílů."

Sadia Abbas has called this the radical politicization

Sadia Abbasová to nazývá radikální politizací

of theology.

teologie.

Now I want to avoid projecting the notion

Ráda bych se vyhnula vytváření představy,

that there's sort of a monolith out there

že jde o nějaký druh monolitu,

called Muslim fundamentalism that is the same everywhere,

kterému se říká islámský fundamentalismus, a který je všude stejný.

because these movements also have their diversities.

Protože tato hnutí vykazují rozdíly.

Some use and advocate violence.

Některá používají a obhajují násilí.

Some do not, though they're often interrelated.

Jiná ne, i když jsou často propojena.

They take different forms.

Mají různé formy.

Some may be non-governmental organizations,

Některá jsou nevládními organizacemi,

even here in Britain like Cageprisoners.

dokonce i tady v Británii, jako třeba Cageprisoners.

Some may become political parties,

Některá fungují coby politické strany,

like the Muslim Brotherhood,

jako Muslimské bratrstvo,

and some may be openly armed groups

další jako otevřeně ozbrojené

like the Taliban.

skupiny, jako Taliban.

But in any case, these are all radical projects.

V každém případě jsou to ale radikální projekty.

They're not conservative or traditional approaches.

Nejsou konzervativní či tradicionalistické.

They're most often about changing people's relationship with Islam

Většinou se snaží změnit vztah lidí k islámu

rather than preserving it.

spíš než ho uchovat.

What I am talking about is the Muslim extreme right,

To, o čem mluvím, je extrémní muslimská pravice

and the fact that its adherents are

a to, že její stoupenci jsou,

or purport to be Muslim

či tvrdí, že jsou muslimové,

makes them no less offensive

je nedělá méně odpornými,

than the extreme right anywhere else.

než je extrémní pravice kdekoliv jinde.

So in my view, if we consider ourselves

Takže podle mne, pokud se považujeme

liberal or left-wing,

za liberály či levicové,

human rights-loving or feminist,

obhájce lidských práv nebo feministky,

we must oppose these movements

musíme stát proti těmto hnutím

and support their grassroots opponents.

a pomáhat jejich přirozeným odpůrcům.

Now let me be clear

Teď bych ráda jasně řekla,

that I support an effective struggle

že podporuji efektivní boj

against fundamentalism,

s fundamentalismem,

but also a struggle that must itself

ale musí to být boj, který

respect international law,

respektuje mezinárodní právo,

so nothing I am saying should be taken

takže nic z toho, co říkám, nesmí sloužit

as a justification for refusals

jako ospravedlnění pro cokoliv

to democratize,

nedemokratického,

and here I send out a shout-out of support

a tady bych chtěla hlasitě podpořit

to the pro-democracy movement in Algeria today, Barakat.

prodemokratické hnutí v dnešním Alžírsku, Barakat.

Nor should anything I say be taken

Nic z toho, co říkám, nesmí sloužit

as a justification of violations of human rights,

jako ospravedlnění porušování lidských práv, jakým byly

like the mass death sentences

masové rozsudky smrti proti

handed out in Egypt earlier this week.

Muslimskému bratrstvu, vynesené v Egyptě tento týden.

But what I am saying

To, co říkám, je,

is that we must challenge these Muslim fundamentalist movements

že musíme čelit muslimským fundamentalistickým hnutím,

because they threaten human rights

protože ohrožují lidská práva

across Muslim-majority contexts,

v prostředích s většinovou muslimskou populací

and they do this in a range of ways,

a dělají to různými cestami.

most obviously with the direct attacks on civilians

Nejviditelněji přímými útoky na civilisty,

by the armed groups that carry those out.

které provádějí ozbrojené skupiny.

But that violence is just the tip of the iceberg.

Ale tohle násilí je jen vrchol ledovce.

These movements as a whole purvey discrimination

Tato hnutí jako celek prosazují diskriminaci

against religious minorities and sexual minorities.

náboženských a sexuálních menšin.

They seek to curtail the freedom of religion

Snaží se omezit svobodu vyznání

of everyone who either practices in a different way

kohokoliv, kdo věří jinak, než oni,

or chooses not to practice.

nebo se rozhodne nevěřit.

And most definingly, they lead an all-out war

A co je netypičtější, vedou totální válku

on the rights of women.

proti právům žen.

Now, faced with these movements

Tváří v tvář takovým hnutím

in recent years, Western discourse

nám dnes západní diskurz

has most often offered

nejčastěji nabízí

two flawed responses.

dvě nesprávné odpovědi.

The first that one sometimes finds on the right

Ta první, která se někdy objevuje na pravici

suggests that most Muslims are fundamentalist

tvrdí, že většina muslimů jsou fundamentalisté,

or something about Islam is inherently fundamentalist,

nebo že islám je fundamentalistický ve své podstatě,

and this is just offensive and wrong,

a to je prostě urážlivé a není to pravda.

but unfortunately on the left one sometimes encounters

Naneštěstí na levici můžete občas narazit

a discourse that is too politically correct

na diskurz politicky korektní tak moc,

to acknowledge the problem of Muslim fundamentalism at all

že existenci muslimského fundamentalismu úplně odmítá připustit,

or, even worse, apologizes for it,

a nebo ještě hůř - omlouvá ho,

and this is unacceptable as well.

což je nepřijatelné stejně.

So what I'm seeking is a new way

Proto hledám nový způsob,

of talking about this all together,

jako o tomhle všem společně mluvit,

which is grounded in the lived experiences

který by vycházel z živé zkušenosti

and the hope of the people on the front lines.

a nadějí lidí v první linii.

I'm painfully aware that there has been

S bolestí si uvědomuji,

an increase in discrimination against Muslims in recent years

že v posledních letech vzrůstá diskriminace muslimů

in countries like the U.K. and the U.S.,

v zemích jako je Velká Británie či USA,

and that too is a matter of grave concern,

což je také vážný důvod ke znepokojení,

but I firmly believe

ale pevně věřím,

that telling these counter-stereotypical stories

že vyprávění těchto stereotypy narušujících příběhů o lidech

of people of Muslim heritage

z muslimského prostředí,

who have confronted the fundamentalists

kteří se postavili fundamentalistům

and been their primary victims

a jsou jejich primární obětí

is also a great way of countering that discrimination.

je rovněž skvělá cesta, jak se bránit této diskriminaci.

So now let me introduce you

Teď mi tedy dovolte představit vám

to four people whose stories

čtyři lidi, jejichž příběhy

I had the great honor of telling.

je pro mne velkou ctí vyprávět.

Faizan Peerzada and the Rafi Peer Theatre

Faizaan Peerzada a jeho Divadlo Rafi Peer

workshop named for his father

projekt pojmenovaný po jeho otci

have for years promoted the performing arts

po léta propagovali divadelní umění

in Pakistan.

v Pákistánu.

With the rise of jihadist violence,

Růst džihádistického násilí

they began to receive threats

jim přinesl výhrůžky

to call off their events, which they refused to heed.

aby odvolávali své akce. Odmítli se jim podřídit.

And so a bomber struck their 2008

A tak přišel bombový útok na jejich

eighth world performing arts festival in Lahore,

osmý světový divadelní festival v Lahore roku 2008,

producing rain of glass

déšť skla, který

that fell into the venue

pokryl místo události

injuring nine people,

poranil devět lidí.

and later that same night,

Později, během téže noci

the Peerzadas made a very difficult decision:

učinila Peerzadova rodina velmi těžké rozhodnutí,

they announced that their festival

oznámili, že jejich festival

would continue as planned the next day.

bude další den pokračovat podle plánu.

As Faizan said at the time,

Faizaan tehdy řekl:

if we bow down to the Islamists,

"Pokud se skloníme před islamisty,

we'll just be sitting in a dark corner.

budeme jen sedět v temném koutě."

But they didn't know what would happen.

Nevěděli ale, co se stane.

Would anyone come?

Přijde vůbec někdo?

In fact, thousands of people came out the next day

Nakonec dorazily příští den tisíce lidí,

to support the performing arts in Lahore,

aby divadelnictví v Lahore podpořili,

and this simultaneously thrilled

což Faizaana zároveň uchvátilo

and terrified Faizan,

a vystrašilo,

and he ran up to a woman

doběhl k jedné z žen,

who had come in with her two small children,

která přišla se dvěma malými dětmi

and he said, "You do know there was a bomb here yesterday,

a řekl jí: "Víte, že tu včera vybuchla bomba

and you do know there's a threat here today."

a že přišla výhrůžka i na dnešek?"

And she said, "I know that,

A ona odpověděla: "Vím,

but I came to your festival

ale matka mě vzala na váš festival,

with my mother when I was their age,

když jsem byla v jejich věku

and I still have those images in my mind.

a já na to dodnes vzpomínám.

We have to be here."

My jsme museli přijít."

With stalwart audiences like this,

S takhle oddanými diváky

the Peerzadas were able to conclude

mohli Peerzadovi dokončit festival

their festival on schedule.

podle rozvrhu.

And then the next year,

Příští rok

they lost all of their sponsors

přišli o všechny sponzory,

due to the security risk.

kvůli bezpečnostním rizikům.

So when I met them in 2010,

Když jsem je ale potkala roku 2010

they were in the middle of the first subsequent event

byli zrovna uprostřed dalšího ročníku,

that they were able to have in the same venue,

který dokázali uspořádat na tom samém místě.

and this was the ninth youth performing arts festival

Byl to devátý světový divadelní festival

held in Lahore in a year when that city

a odehrával se v Lahore během roku, kdy to město

had already experienced 44 terror attacks.

zažilo už 44 teroristických útoků.

This was a time when the Pakistani Taliban

Pákistánský Taliban tehdy

had commenced their systematic targeting

zahájil systematické útoky

of girls' schools that would culminate

na dívčí školy, které pak vyvrcholily

in the attack on Malala Yousafzai.

atentátem na Malalu Yousafzaiovou.

What did the Peerzadas do in that environment?

Co Peerzadovi udělali v takové chvíli?

They staged girls' school theater.

Uspořádali představení dívčího školního divadla.

So I had the privilege of watching "Naang Wal,"

Takže jsem měla tu čest vidět "Naang Wal",

which was a musical in the Punjabi language,

muzikál v pandžábském jazyce,

and the girls of Lahore Grammar School

ve kterém dívky z Gymnázia Lahore

played all the parts.

hrály všechny role.

They sang and danced,

Zpívaly a tančily

they played the mice and the water buffalo,

a hrály myši a vodního buvola

and I held my breath, wondering,

a já zadržovala dech a bála se,

would we get to the end

zda se dostaneme ke konci

of this amazing show?

téhle skvělé show.

And when we did, the whole audience

A když přišel, celé publikum

collectively exhaled,

společně vydechlo

and a few people actually wept,

a několik lidí se rozbrečelo,

and then they filled the auditorium

a pak se hlediště naplnilo

with the peaceful boom of their applause.

mírumilovnou explozí jejich potlesku.

And I remember thinking in that moment

Pamatuji si, že jsem si tehdy vzpomněla

that the bombers made headlines here

na bombové atentátníky, kterých tu byly

two years before

plné noviny před dvěma lety,

but this night and these people

ale tahle noc a tihle lidé

are as important a story.

nesou stejně důležitý příběh.

Maria Bashir is the first and only

Maria Bashirová je první a jednou

woman chief prosecutor in Afghanistan.

ženskou šéfprokurátorkou v Afghánistánu.

She's been in the post since 2008

Je jí od roku 2008

and actually opened an office to investigate

a nedávno otevřela úřad pro vyšetřování

cases of violence against women,

případů násilí proti ženám,

which she says is the most important area

což je podle ní samé nejdůležitější úkol

in her mandate.

který ve své práci má.

When I meet her in her office in Herat,

Když jsme se potkaly v její kanceláři v Heratu,

she enters surrounded by

vešla obklopena

four large men with four huge guns.

čtyřmi mohutnými ozbrojenými muži.

In fact, she now has 23 bodyguards,

Celkem má 23 osobních strážců, protože

because she has weathered bomb attacks

je ošlehaná bombovými útoky,

that nearly killed her kids,

které skoro stály život její děti

and it took the leg off of one of her guards.

a připravily o nohu jednoho z bodyguardů.

Why does she continue?

Proč to dál dělá?

She says with a smile that that is the question

S úsměvem říká, že to je otázka,

that everyone asks—

na kterou se ptá každý -

as she puts it, "Why you risk not living?"

a pro ni zní: "Proč riskujete ztrátu života?"

And it is simply that for her,

A její odpověď je jednoduchá:

a better future for all the Maria Bashirs to come

lepší budoucnost pro všechny přicházející Marie Bashirové

is worth the risk,

stojí za to riziko,

and she knows that if people like her

ví, že pokud lidé jako ona

do not take the risk,

takové nebezpečí nepodstoupí,

there will be no better future.

tak žádná lepší budoucnost nebude.

Later on in our interview,

Později během našeho rozhovoru

Prosecutor Bashir tells me how worried she is

mi prokurátorka Bashirová řekla, jak se obává

about the possible outcome

možných výsledků

of government negotiations with the Taliban,

vládních vyjednávání s Talibanem,

the people who have been trying to kill her.

tedy s lidmi, kteří se ji pokoušejí zabít.

"If we give them a place in the government,"

"Pokud jim dáme místo ve vládě,"

she asks, "Who will protect women's rights?"

ptala se, "kdo bude chránit práva žen?"

And she urges the international community

A naléhala na mezinárodní společenství,

not to forget its promise about women

aby nezapomínalo na své sliby ženám

because now they want peace with Taliban.

jen proto, že se snaží o mír s Talibanem.

A few weeks after I leave Afghanistan,

O pár týdnů později, po odjezdu z Afghánistánu

I see a headline on the Internet.

jsem si na internetu přečetla titulek

An Afghan prosecutor has been assassinated.

že v Afghánistánu při atentátu zahynula úřední osoba, žalobce,

I google desperately,

zoufale jsem googlovala

and thankfully that day I find out

a díkybohu zjistila,

that Maria was not the victim,

že obětí nebyla Maria,

though sadly, another Afghan prosecutor

jiný afghánský žalobce byl ale bohužel

was gunned down on his way to work.

zastřelen na cestě do práce.

And when I hear headlines like that now,

A když dnes slyším takové titulky,

I think that as international troops

myslím na to, že i když mezinárodní síly

leave Afghanistan this year and beyond,

letos opustily Afghánistán,

we must continue to care

musíme se dál zajímat o to,

about what happens to people there,

co se děje místním lidem,

to all of the Maria Bashirs.

všem Mariím Bashirovým.

Sometimes I still hear her voice in my head

Dodnes někdy v hlavě slyším hlas,

saying, with no bravado whatsoever,

který bez jakéhokoliv siláctví říká:

"The situation of the women of Afghanistan

"Situace žen v Afghánistánu

will be better someday.

bude jednou lepší.

We should prepare the ground for this,

Musíme pro to vytvářet podmínky,

even if we are killed."

dokonce i kdyby nás kvůli tomu měli zabít."

There are no words adequate

Neexistují slova dost silná,

to denounce the al Shabaab terrorists

aby odsoudila teroristy z hnutí Al-Šabáb,

who attacked the Westgate Mall in Nairobi

co zaútočili na obchodní dům Westgate v Nairobi

on the same day as a children's cooking competition

v den, kdy se tam konala dětská kuchařská soutěž

in September of 2013.

v září 2013.

They killed 67, including poets and pregnant women.

Zabili 67 lidí, včetně básníků a těhotných žen.

Far away in the American Midwest,

Daleko odtamtud, na americkém Středozápadě

I had the good fortune of meeting Somali-Americans

jsem se setkala s Američany somálského původu

who were working to counter the efforts of al Shabaab

kteří se rozhodli čelit snahám Al-Šabábu

to recruit a small number of young people

naverbovat několik mladých lidí

from their city of Minneapolis

z Minneapolis

to take part in atrocities like Westgate.

aby se účastnili zvěrstev, jako bylo to ve Westgate Mallu.

Abdirizak Bihi's studious

Abdirizak Bihi měl 17letého synovce

17-year-old nephew Burhan Hassan

Burhana Hassana, dobrého studenta.

was recruited here in 2008,

Burhana naverbovali v roce 2008,

spirited to Somalia,

nadchli pro cestu do Somálska

and then killed when he tried to come home.

a zabili, když se pokoušel vrátit domů.

Since that time, Mr. Bihi,

Od té doby Abdirizak Bihi,

who directs the no-budget Somali Education and Advocacy Center,

který vede bezplatné Centrum výchovy a podpory,

has been vocally denouncing the recruitment

veřejně odsuzuje nábory,

and the failures of government

ale i chyby vlády

and Somali-American institutions

a somálsko-amerických organizací,

like the Abubakar As-Saddique Islamic Center

jako je Islámské centrum Abubakar As-Saddique,

where he believes his nephew was radicalized

kde podle něj jeho synovce radikalizovali

during a youth program.

v mládežnickém programu.

But he doesn't just criticize the mosque.

Nekritizuje jenom mešitu a její vedení.

He also takes on the government

Pouští se také do vlády

for its failure to do more

za její neschopnost udělat víc

to prevent poverty in his community.

pro prevenci chudoby v jeho komunitě.

Given his own lack of financial resources,

Protože nemá žádné finanční zdroje

Mr. Bihi has had to be creative.

musí být pan Bihi tvořivý.

To counter the efforts of al Shabaab

Aby zvrátil snahy Al-Šabáb

to sway more disaffected youth,

naklonit si mládež, roztrpčenou

in the wake of the group's 2010 attack

útoky skupiny z roku 2010

on World Cup viewers in Uganda,

na diváky mistrovství světa v Ugandě,

he organized a Ramadan basketball tournament

zorganizoval během ramadánu basketbalový turnaj

in Minneapolis in response.

v Minneapolis jako odpověď.

Scores of Somali-American kids came out

Spousty somálsko-amerických dětí dorazily

to embrace sport

věnovat se sportu,

despite the fatwa against it.

i přes fatvu vyhlášenou proti tomu.

They played basketball

Hrály košíkovou tak,

as Burhan Hassan never would again.

jak Burhan Hassan už nikdy nebude.

For his efforts, Mr. Bihi has been ostracized

Abdirizaka Bihiho kvůli jeho snahám ostrakizuje

by the leadership of the Abubakar As-Saddique Islamic Center,

vedení Islámského centra Abubakar As-Saddique,

with which he used to have good relations.

se kterým míval dobré vztahy.

He told me, "One day we saw the imam on TV

Řekl mi: Jednou jsem v televizi spatřil imáma,

calling us infidels and saying,

jak nás nazývá nevěřícími a říká,

'These families are trying to destroy the mosque.'"

"Tyto rodiny chtějí zničit mešitu."

This is at complete odds

To je přesný opak toho,

with how Abdirizak Bihi understands

jak Abdirizak Bihi rozumí tomu,

what he is trying to do

čeho se snaží dosáhnout

by exposing al Shabaab recruitment,

odkrýváním náborů Al-Šabábu.

which is to save the religion I love

On chce chránit náboženství, které i já miluji,

from a small number of extremists.

před hrstkou fanatiků

Now I want to tell one last story,

Teď bych vám chtěla říct poslední příběh,

that of a 22-year-old law student in Algeria

je o dvaadvacetileté studentce práv z Alžírska

named Amel Zenoune-Zouani

jménem Amel Zenoune-Zouani.

who had the same dreams of a legal career

Amel měla tentýž sen o práci právničky,

that I did back in the '90s.

který jsem snila já v 90. letech.

She refused to give up her studies,

Odmítla ukončit studium,

despite the fact that the fundamentalists

navzdory faktu, že fundamentalisté,

battling the Algerian state back then

bojující s Alžírským státem,

threatened all who continued their education.

hrozili všem, kdo budou pokračovat ve vzdělání.

On January 26, 1997, Amel boarded the bus

26. ledna 1997 nastoupila Amel do autobusu

in Algiers where she was studying

v Alžíru, kde studovala,

to go home and spend a Ramadan evening

jela domů strávit večer v ramadánu

with her family,

se svou rodinou.

and would never finish law school.

Právnickou fakultu už nikdy nedokončí.

When the bus reached the outskirts

Když autobus vjel na předměstí

of her hometown, it was stopped

jejího rodného města, zastavili ho

at a checkpoint manned by men

na kontrolním stanovišti, obsazeném muži

from the Armed Islamic Group.

z ozbrojené islamistické skupiny.

Carrying her schoolbag,

Protože měla školní baťoh,

Amel was taken off the bus

vyvlekli Amel z autobusu

and killed in the street.

a zabili ji na ulici.

The men who cut her throat

Ti, co jí prořízli krk,

then told everyone else,

potom řekli všem v autobusu:

"If you go to university,

"Jestli půjdete na univerzitu,

the day will come when we will kill all of you

přijde den, kdy vás zabijeme všechny

just like this."

přesně takhle."

Amel died at exactly 5:17 p.m.,

Amel zemřela přesně v 17 hodin 17 minut,

which we know because when she fell in the street,

což víme, protože když padla na ulici,

her watch broke.

její hodinky se rozbily.

Her mother showed me the watch

Její máma mi je ukázala,

with the second hand still aimed

jedna ručička byla pořád

optimistically upward

optimisticky napřažená

towards a 5:18 that would never come.

k času 17.18, který nikdy nepřijde.

Shortly before her death,

Nedlouho před svou smrtí

Amel had said to her mother of herself

řekla Amel matce o sobě

and her sisters,

a svých sestrách:

"Nothing will happen to us, Inshallah, God willing,

"Nic se nám, dá-li Bůh, nestane,

but if something happens,

ale kdyby stalo,

you must know that we are dead for knowledge.

musíš vědět, že jsme zemřely pro poznání.

You and father must keep your heads held high."

Ty a táta musíte dál držet hlavu nahoře."

The loss of such a young woman is unfathomable,

Ztráta takové mladé ženy je nepochopitelná,

and so as I did my research

a tak jsem se při svém pátrání

I found myself searching for Amel's hope again

přistihla, že sama hledám Amelinu naději,

and her name even means "hope" in Arabic.

její jméno vlastně v arabštině znamená "naděje".

I think I found it in two places.

Myslím, že jsem ji našla na dvou místech.

The first is in the strength of her family

Prvním z nich byla síla její rodiny

and all the other families to continue telling their stories

a všech ostatních rodin, které vyprávějí své příběhy

and to go on with their lives despite the terrorism.

a žijí dál navzdory terorismu.

In fact, Amel's sister Lamia overcame her grief,

Amelina sestra Lamia překonala svůj zármutek,

went to law school,

šla na právnickou fakultu

and practices as a lawyer in Algiers today,

a dnes je právničkou v Alžírsku.

something which is only possible

To je možné jen proto, že

because the armed fundamentalists

ozbrojení fundamentalisté

were largely defeated in the country.

byli v zemi úspěšně potlačeni.

And the second place I found Amel's hope

A druhé místo, kde nacházím Amelinu naději

was everywhere that women and men

je všude tam, kde ženy a muži

continue to defy the jihadis.

pokračují ve vzdoru proti džihádistům.

We must support all of those in honor of Amel

Na Amelinu počest musíme podporovat všechny ty,

who continue this human rights struggle today,

kdo dnes pokračují v tomto boji za lidská práva,

like the Network of Women Living Under Muslim Laws.

jako je třeba organizace Women Living Unger Muslim Laws.

It is not enough, as the victims rights advocate

Nestačí, jak mi řekla obhájkyně práv obětí

Cherifa Kheddar told me in Algiers,

Cherifa Kheddarová v Alžíru,

it is not enough just to battle terrorism.

nestačí bojovat s terorismem.

We must also challenge fundamentalism,

Musíme se postavit také fundamentalismu,

because fundamentalism is the ideology

protože fundamentalismus je podhoubím,

that makes the bed of this terrorism.

ze kterého terorismus roste.

Why is it that people like her, like all of them

Jak je možné, že lidé jako Cherifa, všichni takoví,

are not more well known?

nejsou známější?

Why is it that everyone knows who Osama bin Laden was

Jak je možné, že každý ví, kdo byl Usáma bin Ládin,

and so few know of all of those

ale jen málokdo zná všechny ty,

standing up to the bin Ladens in their own contexts.

kdo se postavili bin Ládinům ve svých vlastních komunitách?

We must change that, and so I ask you

Musíme to změnit, proto vás prosím,

to please help share these stories

abyste pomohli sdílet tyto příběhy

through your networks.

ve svém okolí.

Look again at Amel Zenoune's watch,

Podívejte se znovu na hodinky Amel Zenounové,

forever frozen,

zastavené navždy,

and now please look at your own watch

a teď se prosím podívejte na své vlastní hodinky

and decide this is the moment that you commit

a zkuste se právě v tomhle okamžiku rozhodnout

to supporting people like Amel.

pro podporu lidí, jako byla Amel.

We don't have the right to be silent about them

Nemáme právo mlčet o nich,

because it is easier

protože je to snazší,

or because Western policy is flawed as well,

nebo proto, že Západní politika je také pochybná,

because 5:17 is still coming

protože čas 17.17 se pořád blíží

to too many Amel Zenounes

k příliš mnoha Amel Zenounovým

in places like northern Nigeria,

v místech jako je severní Nigérie,

where jihadis still kill students.

kde džihádisté dál zabíjejí studentky.

The time to speak up in support of all of those

Čas ozvat se na podporu všech těch,

who peacefully challenge fundamentalism

kdo nenásilně čelí fundamentalismu

and terrorism in their own communities

a terorismu ve svých komunitách

is now.

je teď.

Thank you.

Děkuji vám.

(Applause)

(Potlesk)