Chris Downey: Design with the blind in mind

Překladatel: Markéta Jansová Korektor: Marta Gysel

So, stepping down out of the bus,

Když jsem vystoupil z autobusu,

I headed back to the corner

vrátil jsem se kousek zpět na roh,

to head west en route to a braille training session.

abych zamířil na lekci Braillova písma.

It was the winter of 2009,

Bylo to v zimě roku 2009

and I had been blind for about a year.

a já jsem tehdy byl slepý už asi rok.

Things were going pretty well.

Šlo to dobře.

Safely reaching the other side,

Poté, co jsem bezpečně přešel na druhou stranu,

I turned to the left,

otočil jsem se doleva,

pushed the auto-button for the audible pedestrian signal,

stiskl tlačítko zvukového signálu pro chodce

and waited my turn.

a čekal, až budu moct přejít.

As it went off, I took off

Jakmile se to spustilo, vykročil jsem

and safely got to the other side.

a bezpečně přešel na druhou stranu.

Stepping onto the sidewalk,

Když jsem vstoupil na chodník,

I then heard the sound of a steel chair

zaslechl jsem zvuk kovové židle,

slide across the concrete sidewalk in front of me.

jak se sune přede mnou po betonovém chodníku.

I know there's a cafe on the corner,

Vím, že tam na rohu je kavárna,

and they have chairs out in front,

kde mají židle postavené venku,

so I just adjusted to the left

a tak jsem se jen stáhl více vlevo,

to get closer to the street.

abych byl blíž k silnici.

As I did, so slid the chair.

Když jsem to udělal, posunula se i ta židle.

I just figured I'd made a mistake,

Usoudil jsem, že jsem se spletl

and went back to the right,

a šel jsem tedy zase doprava,

and so slid the chair in perfect synchronicity.

ale ta židle se v naprosté synchronii posunula také.

Now I was getting a little anxious.

Začal jsem pociťovat úzkost.

I went back to the left,

Šel jsem opět doleva,

and so slid the chair,

a stejně se posunula i židle,

blocking my path of travel.

přičemž mi blokovala cestu.

Now, I was officially freaking out.

Teď už jsem začal vyšilovat,

So I yelled,

Zařval jsem tedy:

"Who the hell's out there? What's going on?"

„Kdo to sakra je? Co se tu děje?“

Just then, over my shout,

A tehdy jsem přes svůj křik

I heard something else, a familiar rattle.

zaslechl něco jiného, povědomé chrčení.

It sounded familiar,

Znělo to povědomě

and I quickly considered another possibility,

a ihned mě napadla jistá možnost,

and I reached out with my left hand,

takže jsem natáhl svou levou ruku,

as my fingers brushed against something fuzzy,

až se mé prsty otřely o cosi chundelatého

and I came across an ear,

a nahmataly nějaké ucho,

the ear of a dog, perhaps a golden retriever.

ucho psa, nejspíš zlatého retrievera.

Its leash had been tied to the chair

Vodítkem byl přivázaný k té židli,

as her master went in for coffee,

zatímco si jeho pán kupoval kafe,

and she was just persistent in her efforts

a ten pes se neúnavně snažil

to greet me, perhaps get a scratch behind the ear.

mě pozdravit a snad i být podrbán za uchem.

Who knows, maybe she was volunteering for service.

Kdo ví, třeba se hlásil do služby.

(Laughter)

(Smích)

But that little story is really about

Tento krátký příběh je však ve skutečnosti

the fears and misconceptions that come along

o obavách a mylných domněnkách, které souvisejí

with the idea of moving through the city

s představou o pohybu ve městě

without sight,

poslepu,

seemingly oblivious to the environment

zdánlivě netečně k okolí

and the people around you.

a lidem kolem vás.

So let me step back and set the stage a little bit.

Ohlédnu se teď do minulosti a uvedu vás do děje.

On St. Patrick's Day of 2008,

Na den sv. Patrika roku 2008

I reported to the hospital for surgery

jsem se dostavil do nemocnice na operaci,

to remove a brain tumor.

při které mi odstraňovali nádor na mozku.

The surgery was successful.

Operace byla úspěšná.

Two days later, my sight started to fail.

Dva dny poté mi začal selhávat zrak.

On the third day, it was gone.

Třetí den byl zcela pryč.

Immediately, I was struck by an incredible sense

Byl jsem okamžitě zachvácen silným pocitem

of fear, of confusion, of vulnerability,

strachu, zmatku a zranitelnosti,

like anybody would.

jako asi každý.

But as I had time to stop and think,

Ale jelikož jsem měl čas zastavit se a přemýšlet,

I actually started to realize

začal jsem si uvědomovat,

I had a lot to be grateful for.

že mám za co být vděčný.

In particular, I thought about my dad,

Myslel jsem především na svého otce,

who had passed away from complications

který zemřel na následky komplikací

from brain surgery.

po operaci mozku.

He was 36. I was seven at the time.

Bylo mu 36, mně bylo v té době 7.

So although I had every reason

Takže ačkoliv jsem měl proč

to be fearful of what was ahead,

se obávat toho, co přijde

and had no clue quite what was going to happen,

a neměl jsem ponětí, co se bude dít,

I was alive.

byl jsem naživu.

My son still had his dad.

Můj syn měl nadále svého otce.

And besides, it's not like I was the first person

A potom, nebyl jsem prvním člověkem,

ever to lose their sight.

který kdy ztratil zrak.

I knew there had to be all sorts of systems

Věděl jsem, že musí existovat celá řada způsobů,

and techniques and training to have

technik a školení,

to live a full and meaningful, active life

které umožní žít plnohodnotný a smysluplný život

without sight.

beze zraku.

So by the time I was discharged from the hospital

Když mě tedy pár dní poté

a few days later, I left with a mission,

propouštěli z nemocnice, odcházel jsem s cílem

a mission to get out and get the best training

vyhledat co nejrychleji

as quickly as I could and get on to rebuilding my life.

ten nejlepší trénink a znovu vybudovat svůj život.

Within six months, I had returned to work.

Během šesti měsíců jsem se vrátil do práce.

My training had started.

Můj trénink začal.

I even started riding a tandem bike

Dokonce jsem začal jezdit na dvojkole

with my old cycling buddies,

se svými starými cyklopřáteli

and was commuting to work on my own,

a do práce jsem cestoval sám,

walking through town and taking the bus.

po městě pěšky a autobusem.

It was a lot of hard work.

Byla to velká dřina.

But what I didn't anticipate

Co jsem ovšem nepředvídal,

through that rapid transition

přes tu nenadálou změnu,

was the incredible experience of the juxtaposition

byl ten neuvěřitelný zážitek kontrastu

of my sighted experience up against my unsighted experience

mé vidomé zkušenosti oproti mému nevidomému vnímání

of the same places and the same people

těch samých míst a těch samých lidí

within such a short period of time.

v tak krátkém čase.

From that came a lot of insights,

Z toho se odvíjelo mnoho postřehů,

or outsights, as I called them,

nebo jak jsem jim říkal, výhledů na věci,

things that I learned since losing my sight.

které jsem se ztrátou zraku naučil.

These outsights ranged from the trival

Tyto výhledy se pohybovaly od triviálních

to the profound,

po hluboké,

from the mundane to the humorous.

od všedních po humorné.

As an architect, that stark juxtaposition

Jakožto architektovi mi tak jasný kontrast

of my sighted and unsighted experience

mé vidomé a nevidomé zkušenosti

of the same places and the same cities

týchž míst a týchž měst

within such a short period of time

v tak krátkém období

has given me all sorts of wonderful outsights

dal mnoho nádherných výhledů

of the city itself.

na město jako takové.

Paramount amongst those

Nejzásadnějším z nich

was the realization that, actually,

bylo poznání, že města jsou

cities are fantastic places for the blind.

pro nevidomé vlastně úžasným místem.

And then I was also surprised

Také jsem byl překvapen

by the city's propensity for kindness and care

tendencí města k laskavosti a péči

as opposed to indifference or worse.

oproti netečnosti či horším věcem.

And then I started to realize that

A pak jsem si začal uvědomovat,

it seemed like the blind seemed to have

že to vypadá, jako by nevidomí měli

a positive influence on the city itself.

na město samotné pozitivní vliv.

That was a little curious to me.

To se mi zdálo trochu zvláštní.

Let me step back and take a look

Dovolím si malé zamyšlení a vysvětlím,

at why the city is so good for the blind.

proč je město pro nevidomé tak skvělé.

Inherent with the training for recovery from sight loss

Nedílnou součástí zotavování se ze ztráty zraku

is learning to rely on all your non-visual senses,

je naučit se spoléhat na všechny nevizuální smysly,

things that you would otherwise maybe ignore.

které byste jinak asi ignorovali.

It's like a whole new world of sensory information

Otevírá se před vámi úplně nový svět

opens up to you.

smyslových informací.

I was really struck by the symphony

Byl jsem velmi ohromen symfonií

of subtle sounds all around me in the city

všech těch nenápadných zvuků města kolem mě,

that you can hear and work with

které můžete slyšet a zpracovávat,

to understand where you are,

abyste poznali, kde jste,

how you need to move, and where you need to go.

jak se máte pohybovat a kudy máte jít.

Similarly, just through the grip of the cane,

Stejně tak pouhým poklepáním hůlky

you can feel contrasting textures in the floor below,

můžete poznávat kontrastní struktury země pod vámi,

and over time you build a pattern of where you are

a časem si vybudujete vzorec toho, kde jste

and where you're headed.

a kam míříte.

Similarly, just the sun warming one side of your face

A podobně pouhé slunce hřející jednu stranu vaší tváře

or the wind at your neck

či závan větru na vašem krku

gives you clues about your alignment

napovídá o vaší poloze,

and your progression through a block

vašem postupu ulicí

and your movement through time and space.

a vašem pohybu v čase a prostoru.

But also, the sense of smell.

Je tu ale také smysl čichu.

Some districts and cities have their own smell,

Některé čtvrti a města mají svůj osobitý pach,

as do places and things around you,

stejně jako místa a věci okolo vás,

and if you're lucky, you can even follow your nose

a pokud máte štěstí, můžete následovat svůj nos

to that new bakery that you've been looking for.

až do té nové pekárny, kterou jste hledali.

All this really surprised me,

To vše mě velice překvapilo,

because I started to realize that

protože jsem začal zjišťovat,

my unsighted experienced

že má nevidomá zkušenost

was so far more multi-sensory

zahrnovala mnohem více smyslů,

than my sighted experience ever was.

než kdy má vidomá zkušenost.

What struck me also was how much the city

Dále mě překvapilo, jak moc se město

was changing around me.

kolem mě mění.

When you're sighted,

Když vidíte,

everybody kind of sticks to themselves,

každý je tak nějak sám se sebou,

you mind your own business.

hledí si svého.

Lose your sight, though,

Když však oslepnete,

and it's a whole other story.

je to úplně o něčem jiném.

And I don't know who's watching who,

Nevím, kdo se na koho dívá,

but I have a suspicion that a lot of people are watching me.

ale mám podezření, že mnoho lidí se dívá na mě.

And I'm not paranoid, but everywhere I go,

Nejsem paranoidní, ale všude, kam přijdu,

I'm getting all sorts of advice:

dostávám všemožné rady:

Go here, move there, watch out for this.

Pojďte sem, posuňte se tam, dávejte si pozor na tamto.

A lot of the information is good.

Spousta těch informací je dobrá.

Some of it's helpful. A lot of it's kind of reversed.

Některé se hodí. Některé jsou trochu vzhůru nohama.

You've got to figure out what they actually meant.

Musíte si domýšlet, co asi měli na mysli.

Some of it's kind of wrong and not helpful.

Některé jsou špatné a k ničemu.

But it's all good in the grand scheme of things.

Ale celkově vzato je to všechno dobré.

But one time I was in Oakland

Jednou jsem však byl v Oaklandu,

walking along Broadway, and came to a corner.

procházel jsem se po Broadwayi, až jsem došel na roh.

I was waiting for an audible pedestrian signal,

Čekal jsem na zvukový signál pro chodce

and as it went off, I was just about to step out into the street,

a jakmile se spustil, chtěl jsem vstoupit do vozovky,

when all of a sudden, my right hand

když tu náhle byla má pravá ruka

was just gripped by this guy,

sevřena nějakým chlapem,

and he yanked my arm and pulled me out into the crosswalk

škubl s ní, táhl mě na přechod,

and was dragging me out across the street,

vláčel mě přes ulici

speaking to me in Mandarin.

a přitom na mě mluvil čínsky.

(Laughter)

(Smích)

It's like, there was no escape from this man's death grip,

Zdálo se, že ze smrtelného sevření toho muže není úniku,

but he got me safely there.

nicméně mě bezpečně převedl na druhou stranu.

What could I do?

Co jsem mohl dělat?

But believe me, there are more polite ways

Věřte však, že jsou i zdvořilejší způsoby,

to offer assistance.

jak nabídnout pomoc.

We don't know you're there,

Nevíme, že jste tu,

so it's kind of nice to say "Hello" first.

takže je celkem hezké začít pozdravem: „Dobrý den“.

"Would you like some help?"

„Nepotřebujete pomoct?“

But while in Oakland, I've really been struck by

V Oaklandu jsem však byl skutečně zaskočen tím,

how much the city of Oakland changed

jak se to město změnilo poté,

as I lost my sight.

co jsem oslepl.

I liked it sighted. It was fine.

Rád jsem ho viděl. Bylo příjemné.

It's a perfectly great city.

Je to úžasné, skvělé město.

But once I lost my sight

Ale co jsem oslepl

and was walking along Broadway,

a procházel se po Broadwayi,

I was blessed every block of the way.

bylo mi požehnáno na každém rohu.

"Bless you, man."

„Buď požehnán, chlape!“

"Go for it, brother."

„Jen do toho, brácho!“

"God bless you."

„Bůh ti žehnej!“

I didn't get that sighted.

Toho se mi jako vidomému nedostávalo.

(Laughter)

(Smích)

And even without sight, I don't get that in San Francisco.

A dokonce i jako nevidomému se mi toho nedostává v San Francisku.

And I know it bothers some of my blind friends,

Vím, že to trápí některé mé nevidomé přátele,

it's not just me.

nejen mě.

Often it's thought that

Často je to chápáno jako

that's an emotion that comes up out of pity.

emoce, která pramení z lítosti.

I tend to think that it comes out of our shared humanity,

Já si spíš myslím, že to pramení z naší sdílené lidskosti,

out of our togetherness, and I think it's pretty cool.

z naší pospolitosti, a to je podle mě bezvadné.

In fact, if I'm feeling down,

Pravda je, že když jsem skleslý,

I just go to Broadway in downtown Oakland,

vydám se na Broadway do centra Oaklandu,

I go for a walk, and I feel better like that,

projdu se a hned se cítím lépe,

in no time at all.

okamžitě.

But also that it illustrates how

Také to ovšem ukazuje,

disability and blindness

jak postižení a slepota

sort of cuts across ethnic, social,

boří všechny etnické, společenské,

racial, economic lines.

rasové i ekonomické hranice.

Disability is an equal-opportunity provider.

Postižení poskytuje rovné příležitosti.

Everybody's welcome.

Každý je vítán.

In fact, I've heard it said in the disability community

V komunitě postižených jsem slyšel,

that there are really only two types of people:

že existují v podstatě jen dva typy lidí:

There are those with disabilities,

ti s postižením

and there are those that haven't quite found theirs yet.

a ti, kteří to své ještě neobjevili.

It's a different way of thinking about it,

Je to jiný způsob, jak o tom přemýšlet,

but I think it's kind of beautiful,

ale podle mě je nádherný,

because it is certainly far more inclusive

protože je daleko více sdružující

than the us-versus-them

než takové to my versus oni

or the abled-versus-the-disabled,

či zdatný versus postižený,

and it's a lot more honest and respectful

a je to také mnohem více upřímné a uctivé

of the fragility of life.

vůči křehkosti života.

So my final takeaway for you is

Můj závěrečný vzkaz pro vás proto je,

that not only is the city good for the blind,

že město je nejen dobrým místem pro nevidomé,

but the city needs us.

ale že město nevidomé potřebuje.

And I'm so sure of that that

Jsem si tím natolik jistý,

I want to propose to you today

že si tu dnes dovolím navrhnout,

that the blind be taken as the prototypical city dwellers

aby nevidomí byli bráni jako prototyp obyvatel města

when imagining new and wonderful cities,

v našich představách o nových a úžasných městech,

and not the people that are thought about

a ne jako lidé, na které se začne myslet,

after the mold has already been cast.

až když byly základy položeny.

It's too late then.

Pak už je příliš pozdě.

So if you design a city with the blind in mind,

Pokud navrhnete město s nevidomými na zřeteli,

you'll have a rich, walkable network of sidewalks

dostanete bohatou, schůdnou síť chodníků

with a dense array of options and choices

s celou řadou možností

all available at the street level.

dostupných na úrovni ulice.

If you design a city with the blind in mind,

Pokud navrhnete město s nevidomými na zřeteli,

sidewalks will be predictable and will be generous.

chodníky budou předvídatelné a velkorysé.

The space between buildings will be well-balanced

Prostor mezi budovami bude spravedlivě rozdělený

between people and cars.

mezi auta a chodce.

In fact, cars, who needs them?

Kdo vlastně potřebuje auta?

If you're blind, you don't drive. (Laughter)

Když jste slepí, neřídíte. (Smích)

They don't like it when you drive. (Laughter)

Lidé to nevidí rádi, když řídíte. (Smích)

If you design a city with the blind in mind,

Pokud navrhnete město s nevidomými na zřeteli,

you design a city with a robust,

vznikne město s robustním,

accessible, well-connected mass transit system

snadno dostupným a dobře propojeným systémem hromadné dopravy,

that connects all parts of the city

který propojuje všechny části města

and the region all around.

i celý region.

If you design a city with the blind in mind,

Pokud navrhnete město s nevidomými na zřeteli,

there'll be jobs, lots of jobs.

vzniknou pracovní místa, hodně míst.

Blind people want to work too.

Nevidomí chtějí také pracovat.

They want to earn a living.

Chtějí si vydělávat na živobytí.

So, in designing a city for the blind,

Doufám, že si začínáte uvědomovat,

I hope you start to realize

že město navržené pro nevidomé

that it actually would be a more inclusive,

je mnohem celistvější,

a more equitable, a more just city for all.

slušnější a spravedlivější pro všechny.

And based on my prior sighted experience,

Na základě mé předchozí vidomé zkušenosti

it sounds like a pretty cool city,

se to jeví jako docela fajn město,

whether you're blind, whether you have a disability,

ať už jste slepí, nebo žijete s postižením,

or you haven't quite found yours yet.

nebo jste to své ještě neobjevili.

So thank you.

Děkuji vám.

(Applause)

(Potlesk)