The accident that changed the world - Allison Ramsey and Mary Staicu

Překladatel: Kryštof Lisal Korektor: Vladimír Harašta

London, 1928: a group of mold spores surf a breeze through a lab.

Londýn roku 1928,

skupinky výtrusů plísní vanou zlehka napříč laboratoří

They drift onto a petri dish, and when they land,

snášejí se na Petriho misku a když přistanou,

they germinate a medical revolution.

vyklíčí v lékářskou revoluci.

This lab belongs to Alexander Fleming, a Scottish scientist

Tato laboratoř patří Alexandru Flemingovi, skotskému vědci,

investigating the properties of infectious bacteria.

zkoumajícímu vlastnosti infekčních bakterií.

At this time, Fleming is away on vacation.

Právě teď je Fleming na dovolené.

When he returns, he finds a colony of mold growing on a petri dish

Když se vrátí, zjistí, že se kolonie plísní rozrůstá na Petriho misce,

he’d forgotten to place in his incubator.

kterou zapomněl dát do inkubátoru.

And around this colony of mold is a zone

A okolo této kolonie plísní je oblast

completely and unexpectedly clear of bacteria.

zcela a nečekaně čistá od bakterií.

In studying this mysterious phenomenon,

Při studování tohoto záhadného jevu

Fleming came to realize that the mold was secreting some kind of compound

přišel Fleming na to, že plíseň vytváří nějaký druh sloučeniny,

that was killing the bacteria.

která zabíjí bakterie.

The mold was a species in the Penicillium genus,

Plíseň byla součástí druhu rodu Penicillium,

so Fleming dubbed the antibacterial compound “penicillin.”

a tak Fleming pojmenoval antibakteriální sloučeninu „penicilin“.

What Fleming stumbled upon was a microbial defense system.

Co Fleminga zarazilo, byl mikrobiální obranný systém.

The penicillium mold constantly produces penicillin

Penicilinová plíseň trvale produkuje další penicilin,

in order to defend itself from threats,

aby se ubránila hrozbám,

such as nearby bacterial colonies that might consume its resources.

jako byly blízké bakteriální kolonie, které by mohly konzumovat zdroje.

Penicillin destroys many types of bacteria

Penicilin ničí mnoho typů bakterií

by disrupting synthesis of their cell walls.

přerušením syntézy jejich buněčných stěn.

These walls get their strength from a thick, protective mesh of sugars

Tyto stěny získávají svou sílu z tlustého ochraného pletiva cukrů

and amino acids,

a aminokyselin,

that are constantly being broken down and rebuilt.

které se neustále rozpadají a nově vytvářejí.

Penicillin binds to one of the compounds that weaves this mesh together

Penicilin se váže na jednu ze sloučenin, která spřádá pletivo dohromady

and prevents the wall from being reconstructed at a critical phase.

a zabraňuje tak buněčné stěně, aby se v rozhodující fázi opravila.

Meanwhile, penicillin stimulates the release of highly reactive molecules

Mezitím penicilin stimuluje uvolnění vysoce reaktivních molekul,

that cause additional damage.

což zapříčiní další poškození.

Eventually, the cell’s structure breaks down completely.

Nakonec se buněčná struktura rozpadne úplně.

This two-pronged attack is lethal to a wide range of bacteria,

Tento dvojitý útok je smrtelný pro celou řadu bakterií,

whether in petri-dishes, our bodies, or elsewhere.

ať už v Petriho miskách, v našich tělech nebo kdekoliv jinde.

It’s not, however, harmful to our own cells,

Nicméně to neškodí našim vlastním buňkám,

because those don’t have cell walls.

protože ty nemají buněčné stěny.

For a decade or so after Fleming’s discovery,

Asi deset let po Flemingově objevu

penicillin remained a laboratory curiosity.

byl penicilin v laboratořích stále ještě vzácný.

But during World War II,

Ale během druhé světové války

researchers figured out how to isolate the active compound

vědci zjistili jak izolovat aktivní sloučeninu

and grow the mold in larger quantities.

a pěstovat plíseň ve větším množství.

They then went on to win the Nobel Prize for their work.

Za svou práci potom dostali Nobelovu cenu.

Teams at Oxford and several American drug companies continued development,

Týmy z Oxfordu a několika amerických farmaceutických společností

pokračovaly ve vývoji a během pár let se penicilin stal komerčně dostupným.

and within a few years it was commercially available.

Penicillin and similar compounds quickly transformed the treatment of infections.

Penicilin a podobné sloučeniny rychle změnily léčbu infekcí.

For the time being,

Prozatím zůstávají jedněmi z nejdůležitějších,

they remain some of the most important, life-saving antibiotics used in medicine.

život zachraňujících antibiotik používaných v medicíně.

However, the more we use any antibiotic, the more bacteria evolve resistance to it.

Avšak čím víc užíváme nějaká antibiotika,

tím víc bakterií si proti nim vyvíjí obranu.

In the case of penicillin,

V případě penicilinu

some bacteria produce compounds that can break down the key structure

vytvářejí některé bakterie sloučeniny, které můžou rozbít klíčovou strukturu,

that interferes with cell wall synthesis.

která je potřeba k narušení syntézy buněčné stěny.

As antibiotic use has increased,

S rostoucím užíváním antibiotik

more and more bacteria have evolved this defense,

si stále více bakterií vyvíjí tuto obranyschopnost

making these antibiotics ineffective

a s rostoucím počtem bakteriálních infekcí

against a growing number of bacterial infections.

se antibiotika stávají neúčinnými.

This means it’s essential that doctors not overprescribe the drug.

To znamená, že je nezbytné, aby doktoři nadměrně nepředepisovali lék.

Meanwhile, 5 to 15% of patients in developed countries

Aktuálně se ve vyspělých zemích hlásí 5 až 15 % pacientů

self-identify as allergic to penicillin,

k alergii na penicilin,

making it the most commonly reported drug allergy.

což je nejčastěji hlášená alergie na lék.

However, the vast majority— over 90%— of people

Avšak většina populace, přes 90 % lidí,

who think they’re allergic to penicillin actually are not.

kteří si myslí, že jsou alergičtí na penicilin, ve skutečnosti nejsou.

Why the misperception?

Proč mají tuto mylnou představu?

Many patients acquire the allergy label as children,

Mnoho pacientů získá nálepku alergika v dětství,

when a rash appears after they’re treated for an infection with penicillin

když se jim objeví vyrážka poté, co byli léčeni penicilinem

or closely related drugs.

nebo úzce příbuznými léky.

The rash is often blamed on penicillin,

Z vyrážky je často viněn penicilin,

while the more likely culprit is the original infection,

zatímco pravděpodobnější pachatel je původní infekce

or a reaction between the infection and the antibiotic.

nebo reakce mezi infekcí a antibiotiky.

However, genuine penicillin allergies,

Avšak skutečné alergie na penicilin,

where our immune systems mistake penicillin for an attacker,

kdy naše imunitní systémy chybně označí penicilin za útočníka,

do occur rarely and can be very dangerous.

nastanou zřídka a můžou být velmi nebezpečné.

So if you think you’re allergic but don’t know for sure,

Jestli si myslíte, že máte alergii, ale nejste si jistí,

your best bet is to visit an allergist.

je nejjistější volbou navštívit alergologa.

They’ll complete an evaluation that’ll confirm

Doplní vaše vyšetření a potvrdí,

whether or not you have the allergy.

zda máte nebo nemáte alergii.

Even if you do have a penicillin allergy,

I když máte alergii na penicilin,

your immune cells that react to the drug may lose their ability to recognize it.

vaše imunitní buňky, které reagují na lék, můžou ztratit svou vlastnost ho rozpoznat.

In fact, about 80% of people who are allergic to penicillin

Ve skutečnosti okolo 80 % lidí, kteří jsou alergičtí na penicilin,

outgrow their allergy within ten years.

během 10 let svou alergii překoná.

This is great news for people who currently identify

To je skvělá zpráva pro lidi, kteří momentálně uvádějí,

as allergic to penicillin;

že jsou alergičtí na penicilin.

the drug may one day save their lives, as it has done for so many others.

Penicilin jim může zachránit život, jako ho zachránil spoustě jiných.