Robots with "soul" | Guy Hoffman

Překladatel: Vladimír Harašta Korektor: Marek Vanžura

My job is to design, build and study robots that communicate with people.

Zabývám se navrhováním, konstruováním a studiem

robotů, kteří se dorozumí s lidmi.

But this story doesn't start with robotics at all, it starts with animation.

Ale tenhle příběh vůbec nezačal robotikou,

na začátku byla animace.

When I first saw Pixar's "Luxo Jr.,"

Když jsem poprvé uviděl „Luxo Jr.“ od Pixaru,

I was amazed by how much emotion they could put

byl jsem ohromen tím, kolik emocí

into something as trivial as a desk lamp.

se dá vložit do něčeho

tak jednoduchého, jako je stolní lampa.

I mean, look at them -- at the end of this movie,

Chci říct, podívejte se na ně -- na konci tohoto filmu

you actually feel something for two pieces of furniture.

budete k těm dvěma světlům skutečně cosi cítit.

(Smích)

(Laughter)

And I said, I have to learn how to do this.

Říkal jsem, že jsem se musel naučit, jak na to.

Svoji kariéru jsem opravdu nešťastně nastartoval.

So I made a really bad career decision.

(Laughter)

And that's what my mom was like when I did it.

A takhle vypadala moje máma, když jsem to udělal.

(Laughter)

(Smích)

I left a very cozy tech job in Israel at a nice software company

Opustil jsem pohodlnou práci technika

ve fajn softwarové firmě v Izraeli a přestěhoval jsem se do New Yorku,

and I moved to New York to study animation.

abych studoval animaci.

And there I lived

Bydlel jsem tam

in a collapsing apartment building in Harlem with roommates.

v polorozpadlém činžovním domě v Harlemu společně s několika spolubydlícími.

I'm not using this phrase metaphorically --

A neříkám to jen obrazně,

the ceiling actually collapsed one day in our living room.

jednoho dne se nám skutečně propadl strop

do obýváku.

Whenever they did news stories about building violations in New York,

Každá reportáž v novinách o poškození budov v New Yorku,

by měla zmiňovat průčelí našeho domu.

they would put the report in front of our building,

Jako ukázku toho, jak daleko můžou věci zajít.

as kind of, like, a backdrop to show how bad things are.

Anyway, during the day, I went to school

Tak jak tak, ve dne jsem byl ve škole a v noci

and at night I would sit and draw frame by frame of pencil animation.

jsem vysedával nad animacemi kreslenými perem.

And I learned two surprising lessons.

A došel jsem ke dvěma překvapujícím ponaučením --

One of them was that when you want to arouse emotions,

první spočívalo v tom,

že pokud chcete vzbudit emoce,

it doesn't matter so much how something looks;

nezáleží tolik na tom, jak věci vypadají,

ale všechno záleží na tom, jak se věci pohybují --

it's all in the motion, in the timing of how the thing moves.

jak se pohyb věcí načasuje.

And the second was something one of our teachers told us.

A to druhé ponaučení jsem si vzal od jednoho z našich učitelů.

Byl to ten, který animoval lasičku v Době ledové.

He actually did the weasel in "Ice Age."

And he said, "As an animator, you're not a director -- you're an actor."

Říkal:

„Jako animátor se nesnažte být režisérem, ale buďte hercem.“

So, if you want to find the right motion for a character,

Pokud pro postavu hledáte správné vyjádření pohybu,

don't think about it -- go use your body to find it.

nepřemýšlejte o tom, využijte svoje tělo --

Stand in front of a mirror, act it out in front of a camera --

postavte se před zrcadlo, sehrajte si to před kamerou --

cokoliv, co potřebujete.

whatever you need -- and then put it back in your character.

A pak pohyb vtělte do své postavy.

A year later I found myself at MIT in the Robotic Life Group.

O rok později už jsem byl na MIT

ve skupině studií života robotů, byla to jedna z prvních skupin,

It was one of the first groups researching the relationships

které zkoumaly soužití robotů s lidmi.

between humans and robots.

A já jsem stále snil o vytvoření

And I still had this dream to make an actual, physical Luxo Jr. lamp.

skutečné, nefalšované lampy Luxo Jr.

But I found that robots didn't move at all in this engaging way

Ale zjistil jsem, že se roboti vůbec nepohybují

oním ladným způsobem, na který jsem byl zvyklý

that I was used to from my animation studies.

ze studií animace.

Namísto toho měli --

Instead, they were all -- how should I put it --

jak jen to říct, všichni měli tak trochu trhavé pohyby.

they were all kind of robotic.

(Laughter)

(Smích)

And I thought, what if I took whatever I learned in animation school,

Přemýšlel jsem o tom, že bych všechno, co jsem se naučil ve škole,

and used that to design my robotic desk lamp.

použil k návrhu robotické stolní lampy.

So I went and designed frame by frame

Šel jsem tedy a obrázek po obrázku

to try to make this robot as graceful and engaging as possible.

jsem zkusil udělat robota

tak ladného a okouzlujícího, jak jen to šlo.

And here when you see the robot interacting with me on a desktop --

Tady vidíte robota, jak reaguje na to,

co dělám na stole.

and I'm actually redesigning the robot,

Přetvářím vlastně robota,

so, unbeknownst to itself,

aniž by si to uvědomoval,

it's kind of digging its own grave by helping me.

když mi pomáhá, jako by si kopal hrob.

(Laughter)

(Smích)

I wanted it to be less of a mechanical structure giving me light,

Nechtěl jsem, aby byl jen mechanickou konstrukcí,

když mi svítí,

and more of a helpful, kind of quiet apprentice

ale spíše nápomocným, tichým učedníkem,

that's always there when you need it and doesn't really interfere.

který je vždycky po ruce, když ho potřebujete a přitom neobtěžuje.

And when, for example, I'm looking for a battery that I can't find,

A když se například snažím najít baterii

a nedaří se mi to,

in a subtle way, it'll show me where the battery is.

duchaplně mně ukáže, kde je.

So you can see my confusion here.

Tady vidíte, jak jsem zmatený.

I'm not an actor.

Nejsem herec.

And I want you to notice how the same mechanical structure

Chci, abyste si povšimli, že ta samá

mechanická konstrukce dokáže vypadat

can, at one point, just by the way it moves,

jednou jemně a starostlivě jen tím, jak se pohybuje --

seem gentle and caring and in the other case,

seem violent and confrontational.

a podruhé násilnicky a konfrontačně.

And it's the same structure, just the motion is different.

Je to ta samá konstrukce, jen pohyb je jiný.

Actor: "You want to know something? Well, you want to know something?

Herec: „Chceš něco vědět? Tak chceš něco vědět?

He was already dead!

Už byl mrtvý!

Just laying there, eyes glazed over!"

Jen tam tak ležel a měl skelný pohled!“

(Laughter)

(Smích)

But, moving in a graceful way is just one building block

Ale elegantní pohyb je jen jeden stavební blok celé stavby

of this whole structure called human-robot interaction.

zvané interakce člověka s robotem.

I was, at the time, doing my PhD, I was working on human-robot teamwork,

Dělal jsem tou dobou doktorát

a pracoval jsem na týmové spolupráci lidí a robotů;

tým lidí a tým robotů, kteří spolupracují.

teams of humans and robots working together.

I was studying the engineering,

Studoval jsem řízení,

the psychology, the philosophy of teamwork,

psychologii, filosofii týmové spolupráce.

and at the same time,

V té době jsem také zjistil, že já sám

I found myself in my own kind of teamwork situation,

jsem v situaci, kdy svým způsobem spolupracuji

se svým přítelem, který je tu v sále.

with a good friend of mine, who's actually here.

V takové situaci si snadno dokážete představit

And in that situation, we can easily imagine robots

in the near future being there with us.

nás a roboty v blízké budoucnosti.

It was after a Passover Seder.

Bylo to po velikonoční hostině.

We were folding up a lot of folding chairs,

Skládali jsme spousty židlí

and I was amazed at how quickly we found our own rhythm.

a já jsem byl ohromen tím, jak rychle jsme nalezli společný rytmus.

Každý si dělal to svoje.

Everybody did their own part, we didn't have to divide our tasks.

Nemuseli jsme si rozdělovat úkoly.

We didn't have to communicate verbally about this --

Nemuseli jsme se na ničem domlouvat.

it all just happened.

Prostě se to tak seběhlo.

And I thought, humans and robots don't look at all like this.

Uvažoval jsem nad tím,

že u lidí a robotů něco podobného vůbec neprobíhá.

When humans and robots interact, it's much more like a chess game:

Když na sebe reagují lidé a roboti,

vypadá to spíš jako šachy.

Člověk něco dělá,

the human does a thing, the robot analyzes whatever the human did,

robot zanalyzuje všechno, co udělá,

pak se rozhoduje, jak zareaguje,

the robot decides what to do next, plans it and does it.

naplánuje si to a provede.

Then the human waits, until it's their turn again.

A pak zase čeká člověk, až na něho přijde řada.

Takže to vypadá spíš jako šachy

So it's much more like a chess game, and that makes sense,

a dává to smysl, protože šachy jsou skvělá hra

because chess is great for mathematicians and computer scientists.

pro matematiky a počítačové odborníky.

Všechno spočívá v analýze informací,

It's all about information, analysis, decision-making and planning.

rozhodování se a plánování.

But I wanted my robot to be less of a chess player,

Ale já jsem nechtěl mít z robota šachistu,

and more like a doer

spíše pracanta,

that just clicks and works together.

který jen klapne a už spolupracuje.

So I made my second horrible career choice:

A tak jsem učinil svoje druhé hrozné profesní rozhodnutí:

I decided to study acting for a semester.

Rozhodl jsem se jeden semestr studovat herectví.

I took off from the PhD, I went to acting classes.

Odložil jsem doktorát. Chodil jsem na hodiny herectví.

I actually participated in a play --

Vlastně jsem účinkoval ve hře,

I hope there’s no video of that around still.

doufám, že to nikdo nenahrál na video.

(Laughter)

And I got every book I could find about acting,

Měl jsem každičkou knihu, která se o herectví dala sehnat,

including one from the 19th century that I got from the library.

včetně jedné z 19. století,

kterou jsem si vypůjčil z knihovny.

And I was really amazed, because my name was the second name on the list --

Opravdu jsem žasnul, protože jsem byl teprve druhý, kdo si ji půjčil --

the previous name was in 1889.

poprvé to bylo v roce 1889. (Smích)

(Laughter)

And this book was kind of waiting for 100 years

Tato kniha si 100 let jen tak čekala,

to be rediscovered for robotics.

až ji někdo znovu objeví pro robotiku.

And this book shows actors

Ukazuje hercům,

how to move every muscle in the body

jak ovládat každičký sval na těle,

to match every kind of emotion that they want to express.

aby to odpovídalo emoci, kterou potřebují vyjádřit.

But the real revelation was when I learned about method acting.

Ale skutečným objevem pro mě bylo,

když jsem se dozvěděl o metodě herecké práce.

It became very popular in the 20th century.

Ve 20. století byla velmi populární.

And method acting said

Říkala, že nemusíte plánovat každý pohyb svalu,

you don't have to plan every muscle in your body;

místo toho musíte využívat svoje tělo k nalezení správného pohybu.

instead, you have to use your body to find the right movement.

Musíte používat svou smyslovou paměť,

You have to use your sense memory to reconstruct the emotions

ke zrekonstruování emocí a jakési

and kind of think with your body to find the right expression --

splynutí se svým tělem k nalezení správného výrazu.

improvise, play off your scene partner.

Improvizujte, vžijte se do role svého partnera.

And this came at the same time

A tohle se stalo ve stejné době, kdy jsem četl o směru

as I was reading about this trend in cognitive psychology,

v kognitivní psychologii, nazývaném vtělená kognice.

called embodied cognition, which also talks about the same ideas.

Která hovořila o tom samém --

We use our bodies to think;

Přemýšlíme svým tělem,

není to tak, že přemýšlíme jen mozkem a tělo používáme k pohybu,

we don't just think with our brains and use our bodies to move,

but our bodies feed back into our brain

ale že tělo dává zpětnou vazbu mozku,

to generate the way that we behave.

a iniciuje způsob, jakým jednáme.

Zasáhlo mě to jako úder blesku.

And it was like a lightning bolt.

I went back to my office,

Vrátil jsem se do kanceláře.

I wrote this paper, which I never really published,

Napsal jsem o tom pojednání -- které jsem ale nikdy nepublikoval,

called "Acting Lessons for Artificial Intelligence."

s názvem „Hodiny herectví pro umělou inteligenci“.

And I even took another month

Dokonce jsem strávil další měsíc tím,

to do what was then the first theater play

na základě čehož pak vznikla první divadelní hra,

with a human and a robot acting together.

ve které účinkovali lidé společně s roboty.

That's what you saw before with the actors.

Něco podobného, co už jste viděli, akorát společně s herci.

And I thought:

A tehdy jsem si pomyslel:

How can we make an artificial intelligence model --

Jak se dá udělat model umělé inteligence --

a computer, computational model --

počítačový, výpočetní model --

that will model some of these ideas of improvisation,

který by modeloval pojmy jako je improvizace,

převzetí rizika, využití šance

of taking risks, of taking chances,

nebo dokonce zmýlení se.

even of making mistakes?

Maybe it can make for better robotic teammates.

Možná by to vedlo k vytvoření lepších robotických spoluhráčů.

So I worked for quite a long time on these models

Pracoval jsem na těchto modelech docela dlouhou dobu

and I implemented them on a number of robots.

a implementoval jsem je mnoha robotům.

Here you can see a very early example

Tady vidíte hodně raný vzorek,

with the robots trying to use this embodied artificial intelligence

kdy se robot snaží použít nabytou umělou inteligenci,

aby zopakoval moje pohyby tak přesně, jak jen to jde,

to try to match my movements as closely as possible.

It's sort of like a game.

tak trochu jako při hře.

Let's look at it.

Pojďme se na to podívat.

You can see when I psych it out, it gets fooled.

Vidíte, že když to přeženu, splete ho to.

And it's a little bit like what you might see actors do

Je to podobná věc, jakou jste možná viděli u herců,

když zkoušeli kopírovat pohyby toho druhého,

when they try to mirror each other

to find the right synchrony between them.

aby se sesynchronizovali.

And then, I did another experiment,

Pak jsem udělal jiný pokus,

and I got people off the street to use the robotic desk lamp,

vzal jsem lidi z ulice a nechal je používat robotickou lampu

and try out this idea of embodied artificial intelligence.

a vyzkoušet si myšlenku vtělené umělé inteligence.

So, I actually used two kinds of brains for the same robot.

Vlastně jsem použil dva druhy mozků pro toho samého robota.

The robot is the same lamp that you saw,

Robotem je ta samá lampa, kterou jste viděli

a já jsem do ní vložil dva mozky.

and I put two brains in it.

For one half of the people,

Jedna polovina lidí

I put in a brain that's kind of the traditional,

měla lampu s tradičním mozkem

calculated robotic brain.

řídícím se výpočty.

It waits for its turn, it analyzes everything, it plans.

Čekal, až na něho přijde řada, všechno analyzoval, plánoval.

Let's call it the calculated brain.

Nazvěme ho mozkem chladně kalkulujícím.

Druhá lampa dostala mozek divadelního herce a dobrodruha.

The other got more the stage actor, risk-taker brain.

Let's call it the adventurous brain.

Nazvěme ho dobrodružným mozkem.

It sometimes acts without knowing everything it has to know.

Někdy se choval, jako by neznal všechno, co nutně musel znát.

It sometimes makes mistakes and corrects them.

Někdy dělal chyby a poučil se z nich.

And I had them do this very tedious task that took almost 20 minutes,

Nutil jsem je dělat velmi jednotvárný úkol,

který trval téměř 20 minut

and they had to work together,

a u kterého museli spolupracovat.

somehow simulating, like, a factory job

Bylo to jako simulace práce v továrně,

of repetitively doing the same thing.

kdy opakovaně prováděli tu samou věc.

What I found is that people actually loved the adventurous robot.

Zjistil jsem, že se lidem vlastně líbili

roboti dobrodruhové.

They thought it was more intelligent,

Mysleli si, že jsou inteligentnější,

more committed, a better member of the team,

více angažovaní a lepší týmoví hráči,

contributed to the success of the team more.

kteří více přispívali k úspěchu týmu.

They even called it "he" and "she,"

Dokonce je nazývali ‚on‘ a ‚ona‘,

zatímco lidé lampu s chladně kalkulujícím mozkem nazývali ‚to‘.

whereas people with the calculated brain

called it "it," and nobody ever called it "he" or "she."

Nikdo jí neříkal ‚on‘ nebo ‚ona‘.

When they talked about it after the task, with the adventurous brain,

Když po úkolu hovořili o lampě

s dobrodružným mozkem,

they said, "By the end, we were good friends and high-fived mentally."

říkali: „Nakonec se z nás stali dobří přátelé, duševně oslavující splnění úkolu“.

Whatever that means.

Ať už to znamená cokoliv.

(Laughter)

(Smích) Zní to bolestně.

Sounds painful.

Kdežto o lampě s chladně kalkulujícím mozkem

Whereas the people with the calculated brain

said it was just like a lazy apprentice.

říkali, že je jako líný učedník.

It only did what it was supposed to do and nothing more,

Dělala jen to, co se od ní čekalo, a nic víc.

which is almost what people expect robots to do,

Což je skoro to, co lidé od robotů očekávají,

so I was surprised that people had higher expectations of robots

takže mě překvapilo, když kladli na roboty vyšší nároky,

než si kdokoliv v robotice kdy myslel, že by měli zvládat.

than what anybody in robotics thought robots should be doing.

Přemýšlel jsem o tom, že je možná čas --

And in a way, I thought, maybe it's time --

tak jako metoda herecké práce změnila způsob,

just like method acting changed the way people thought

jakým lidé nahlíželi na herectví v 19. století,

about acting in the 19th century,

from going from the very calculated, planned way of behaving,

přejít od čistě vypočítaného,

plánovaného chování,

to a more intuitive, risk-taking, embodied way of behaving --

k intuitivnějšímu, dobrodružnějšímu, tělem vyjádřenému způsobu chování.

maybe it's time for robots to have the same kind of revolution.

Možná už je čas, aby u robotů

proběhla ta samá revoluce.

A few years later, I was at my next research job at Georgia Tech in Atlanta,

O několik let později

jsem pracoval na dalším výzkumu na Georgia Tech v Atlantě

and I was working in a group dealing with robotic musicians.

a byl jsem ve skupině

zabývající se robotickými hudebníky.

Myslel jsem, že v hudbě je dokonalý prostor

And I thought, music: that's the perfect place

to look at teamwork, coordination, timing, improvisation --

pro týmovou spolupráci, součinnost,

načasování, improvizaci --

vznikl z toho tenhle robot hrající na marimbu.

and we just got this robot playing marimba.

And the marimba, for everybody like me,

Pro takové jako já, byla marimba

it was this huge, wooden xylophone.

obrovský dřevěný xylofon.

And when I was looking at this,

Když jsem se zabýval tímhle,

I looked at other works in human-robot improvisation --

podíval jsem se i na jiné práce, kde improvizovali lidé společně s roboty --

yes, there are other works in human-robot improvisation --

ano, existují další příklady improvizace lidí a robotů --

and they were also a little bit like a chess game.

a ty také vypadaly trochu jako šachové partie.

The human would play,

Člověk hrál,

the robot analyzed what was played,

robot analyzoval, co slyšel hrát

a improvozoval ve svém vlastním partu.

and would improvise their own part.

So, this is what musicians called a call-and-response interaction,

Hudebníci tomu říkají

souhra při odpovídačce

and it also fits very well robots and artificial intelligence.

a k robotům a umělé inteligenci se výborně hodí.

But I thought, if I use the same ideas I used in the theater play

Myslel jsem, že když využiji stejný nápad

jako při divadelní hře a studiích týmové spolupráce,

and in the teamwork studies,

maybe I can make the robots jam together like a band.

možná bych docílil, aby roboti společně improvizovali

jako hudební skupina.

Everybody's riffing off each other, nobody is stopping for a moment.

Když někdo hraje svůj riff, nikdo ho v tu chvíli nepřerušuje.

And so I tried to do the same things, this time with music,

A tak jsem zkoušel dělat ty stejné věci, tentokrát v hudbě

kdy robot opravdu neví,

where the robot doesn't really know what it's about to play,

co se bude hrát.

it just sort of moves its body and uses opportunities to play,

Jen tak pohybuje tělem

a využívá příležitost ke hraní.

and does what my jazz teacher when I was 17 taught me.

A hraje to, co mě v 17 učila moje učitelka jazzu.

She said, when you improvise,

Říkala: když improvizuješ,

sometimes you don't know what you're doing, and you still do it.

tak někdy nevíš, co zrovna uděláš,

ale stále to děláš.

A tak jsem se pokoušel udělat robota, který vlastně neví,

So I tried to make a robot that doesn't actually know what it's doing,

co dělá, ale stále to dělá.

Pojďme se podívat na několik sekund tohoto představení.

but is still doing it.

So let's look at a few seconds from this performance,

Robot poslouchá člověka-hudebníka

where the robot listens to the human musician

a improvizuje.

and improvises.

And then, look how the human musician also responds

A pak, podívejte, jak hudebník také

reaguje na to, co dělá robot a vychází zase

to what the robot is doing

and picking up from its behavior,

z robotova chování.

and at some point can even be surprised by what the robot came up with.

A v určité chvíli je sám překvapen tím, s čím přišel robot.

(Music)

(Hudba)

(Music ends)

(Applause)

(Potlesk)

Being a musician is not just about making notes,

Být hudebníkem neznamená jen produkovat tóny,

otherwise nobody would ever go see a live show.

jinak by nikdo nemohl jít na živý koncert.

Musicians also communicate with their bodies,

Hudbebníci komunikují řečí svého těla

with other band members, with the audience,

s ostatními členy skupiny, s diváky,

they use their bodies to express the music.

používají tělo k vyjádření hudby.

And I thought, we already have a robot musician on stage,

Myslel jsem, že když už máme na pódiu robota hudebníka,

proč ho nevyrobit se vším všudy.

why not make it be a full-fledged musician?

And I started designing a socially expressive head

Začal jsem navrhovat hlavu robota s lidsky

for the robot.

přijatelným výrazem.

The head doesn’t actually touch the marimba,

Hlava se marimby nedotýká,

it just expresses what the music is like.

jen vyjadřuje, o čem je hudba.

These are some napkin sketches from a bar in Atlanta

Tady mám pár náčrtků na ubrouscích z baru v Atlantě,

that was dangerously located exactly halfway

který byl nebezpečně umístěn na půli cesty mezi mojí

between my lab and my home.

laboratoří a domovem. (Smích)

So I spent, I would say, on average, three to four hours a day there.

Trávil jsem tam v průměru

tři až čtyři hodiny denně.

I think.

Aspoň myslím. (Smích)

(Laughter)

And I went back to my animation tools and tried to figure out

Vrátil jsem se zpět ke svým animačním nástrojům a snažil jsem se představit si,

not just what a robotic musician would look like,

nejenom jak by měl robotický hudebník vypadat,

ale hlavně, jak by měly vypadat jeho pohyby.

but especially what a robotic musician would move like,

to sort of show that it doesn't like what the other person is playing --

Abych nějak vyjádřil, že to není jako když hraje jiný člověk --

and maybe show whatever beat it's feeling at the moment.

a možná i jak robot právě cítí aspoň

nějaký rytmus.

So we ended up actually getting the money to build this robot, which was nice.

Nakonec jsme na sestrojení robota získali peníze, což bylo prima.

I'm going to show you now the same kind of performance,

Ukážu vám teď to samé představení

a tentokrát se hlava tváří přijatelně.

this time with a socially expressive head.

And notice one thing --

A povšimněte si jedné věci --

how the robot is really showing us

jak si robot doopravdy pokyvuje

the beat it's picking up from the human,

v rytmu společně s člověkem.

while also giving the human a sense that the robot knows what it's doing.

Člověk také získává pocit, že robot ví, co dělá.

And also how it changes the way it moves

A také jak robot změní pohyby,

as soon as it starts its own solo.

jakmile začne hrát sólo.

(Music)

(Hudba)

Now it's looking at me, showing that it's listening.

Teď se na mě podíval, aby se ujistil, že ho poslouchám.

(Music)

(Hudba)

A teď sledujte závěrečný akord celé skladby,

Now look at the final chord of the piece again.

And this time the robot communicates with its body

tentokrát robot sleduje svoje tělo,

when it's busy doing its own thing,

když se musí soustředit na svoje hraní.

and when it's ready to coordinate the final chord with me.

A pak, když je připraven

zkoordinovat závěrečný akord se mnou.

(Music)

(Hudba)

(Music ending)

(Final chord)

(Applause)

(Potlesk)

Thanks.

Díky. Doufám, že bylo vidět, jak hodně se to celé --

I hope you see

how much this part of the body that doesn't touch the instrument

jak hodně ta část těla, která se nedotýká nástroje,

přispěla k zážitku z hudebního představení.

actually helps with the musical performance.

And at some point -- we are in Atlanta,

V určité fázi, když už jsme v Atlantě, nesmí v naší laboratoři

so obviously some rapper will come into our lab at some point --

chybět také nějaký ten raper.

and we had this rapper come in and do a little jam with the robot.

Chtěli jsme, aby přišel

a trochu si s robotem zaimprovizoval.

Here you can see the robot basically responding to the beat.

Tady vidíte robota,

jak se v podstatě snaží udržet rytmus a --

Notice two things:

všimněte si dvou věcí. Za prvé, jak člověk neodolá a chce se

one, how irresistible it is to join the robot while it's moving its head.

hned přidat, když robot pohupuje hlavou.

You kind of want to move your own head when it does it.

Nutí vás to přikyvovat do rytmu společně s ním.

And second, even though the rapper is really focused on his iPhone,

Za druhé, ačkoliv se raper soustředí na svůj iPhone,

as soon as the robot turns to him, he turns back.

jakmile se k němu robot obrátí, zase se k němu přidá.

So even though it's just in the periphery of his vision,

I když ho zachytil jen periferním viděním --

jenom koutkem oka -- to je síla.

in the corner of his eye, it's very powerful.

Příčina tkví v tom, že člověk nedokáže

And the reason is that we can't ignore

ignorovat pohyby věcí okolo sebe.

physical things moving in our environment.

Máme to v sobě naprogramované.

We are wired for that.

So if you have a problem --

Až budete mít někdy problém s partnerem,

maybe your partner is looking at their iPhone or smartphone too much --

který neustále kouká do iPhone nebo do chytrého telefonu,

you might want to have a robot there to get their attention.

možná by se vám hodil nějaký robot,

který by upoutal jeho pozornost. (Smích)

(Laughter)

(Hudba)

(Music)

(Music ends)

(Applause)

(Potlesk)

Představím vám robota,

Just to introduce the last robot that we've worked on,

na kterém jsme pracovali

it came out of something surprising that we found:

a který nás překvapil, když vyšlo najevo, že:

Some point people didn't care about the robot being intelligent,

Od určité fáze se člověk přestává podivovat nad tím, že je robot tak inteligentní

a že dokáže improvizovat a poslouchat

able to improvise and listen,

and do all these embodied intelligence things that I spent years developing.

a že dělá všechny ty věci s tím související, které mi zabraly roky vývoje.

They really liked that the robot was enjoying the music.

Líbí se jim, že si robot užívá hudbu. (Smích)

(Laughter)

And they didn't say the robot was moving to the music,

Už neříkají, že se robot pohupuje do rytmu,

ale že si robot hudbu užívá.

they said "enjoying" the music.

And we thought, why don't we take this idea,

Říkali jsme si, proč tu myšlenku nepřevzít

and I designed a new piece of furniture.

a navrhli jsme nový druh zařízení.

This time it wasn't a desk lamp, it was a speaker dock,

Tentokrát to nebyla lampa; byla to dokovací stanice.

Jsou to takové ty přídavné reproduktory, ke kterým připojíte chytrý telefon.

one of those things you plug your smartphone in.

And I thought,

Uvažoval jsem, co by se stalo,

what would happen if your speaker dock didn't just play the music for you,

kdyby stanice nesloužila jen k přehrávání hudby,

but would actually enjoy it, too?

ale kdyby ji také prožívala. (Smích)

And so again, here are some animation tests from an early stage.

A opět tady mám nějaké animované testy

z počáteční fáze vývoje. (Smích)

(Laughter)

And this is what the final product looked like.

A takhle vypadal hotový výrobek.

(Music)

(„Drop It Like It's Hot“)

(Music ends)

So, a lot of bobbing heads.

Spousta pohupujících se hlav.

(Applause)

(Potlesk)

A lot of bobbing heads in the audience,

V hledišti vidím spoustu pohupujících se hlav,

so we can still see robots influence people.

takže vliv robotů na lidi je stále patrný.

And it's not just fun and games.

Není to jen zábava a hraní si.

I think one of the reasons I care so much

Jeden z důvodů, proč se tolik zajímám

about robots that use their body to communicate

o roboty a řeč jejich těla

and use their body to move is --

a jeho využití k pohybu --

I'm going to let you in on a little secret we roboticists are hiding --

a to vás teď nechávám nahlédnout pod pokličku toho, co my robotikové tajíme --

is that every one of you is going to be living with a robot

že vy všichni s roboty budete v určité fázi

at some point in your life.

jejich existence společně žít.

Somewhere in your future, there will be a robot in your life.

Někdy v budoucnu bude robot součástí vašeho života.

A když ne vašeho, tak života vašich dětí.

If not in yours, your children's lives.

Chci, aby tihle roboti byli --

And I want these robots to be more fluent, more engaging, more graceful

dokonalejší, příjemnější, uhlazenější,

než se zdají být dnes.

than currently they seem to be.

And for that I think maybe robots need to be less like chess players

Myslím, že by se neměli tolik podobat

hráčům šachu,

and more like stage actors and more like musicians.

ale spíše hercům nebo hudebníkům.

Maybe they should be able to take chances and improvise.

Možná by měli být schopni využívat šance a improvizovat.

Maybe they should be able to anticipate what you're about to do.

A možná by měli být schopni předvídat, co uděláte.

Maybe they even need to be able to make mistakes and correct them,

Možná budou muset umět dělat chyby

a poučovat se z nich,

protože jsme konec konců jen lidé.

because in the end, we are human.

And maybe as humans, robots that are a little less than perfect

A podobně jako lidé, roboti, kteří nejsou úplně dokonalí,

are just perfect for us.

nám úplně stačí.

Thank you.

Děkuji.

(Applause)

(Potlesk)